Array ( [0] => 15490888 [id] => 15490888 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vajíčko [uri] => Vajíčko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=samičí pohlavní buňce|druhý=vývojovém stadiu např. ptáků a potravině|stránka=Vejce}} [1] => '''Vajíčko''' ([[latina|latinsky]] '''ovum''') je [[samice|samičí]] [[pohlavní buňka]]. Slouží k [[pohlavní rozmnožování|pohlavnímu rozmnožování]] organismů a nese [[genetický materiál]] matky. Když dojde k [[oplodnění]] (splynutí se samčí pohlavní buňkou), vzniklá buňka se nazývá [[zygota]]. Proto říkáme, že zygota vznikne splynutím vajíčka a [[spermie]]. Vajíčka ptáků jsou také důležitým zemědělským produktem, o němž pojednává článek [[vejce]]. [2] => [3] => V botanice se však pojmem vajíčko označuje mnohobuněčný útvar lokalizovaný v semeníku, de facto jde o samičí sporangium, v němž je meiózou vytvořena haploidní mateřská buňka zárodečného vaku a posléze i zárodečný vak. Samičí pohlavní buňka je pak označována jako vaječná buňka. Vajíčko po oplození vaječné buňky dozrává v semeno. [4] => [5] => == Vajíčko semenných rostlin == [6] => [[Soubor:Embryosac-en.svg|náhled|Zárodečný vak [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin]] [7] => Vajíčka semenných rostlin (též [[ovulum|ovula]], [[megasporangium|megasporangia]] s [[integument]]y, [[megasynangium|megasynangia]]) jsou [[mnohobuněčnost|mnohobuněčná]] tělíska, spojená se semenicí (placentou) tzv. poutkem ([[funiculus|funiculem]]), přes nějž je zajišťována výživa [[cévní svazek|cévním svazkem.]] V místě vstupu do bazální části vajíčka se cévní svazek větví (chaláza). Mají většinou dva obaly (vajíčka bitegmická) (u [[nahosemenné|nahosemenných]] jen jeden) která se zakládají po obvodu vajíčka jako valy. Na vrcholu ale zůstává volný otvor, který se nazývá [[otvor klový|klový]] ([[mikropyle]]), kterým pak prorůstá při oplození [[pylová láčka]]. [8] => [9] => === Vývoj === [10] => Vajíčka semenných rostlin se vyvíjejí z [[dělivé pletivo|dělivého pletiva]] [[semenice|placenty]]. V živném pletivu vajíčka ([[nucel]]u) vzniká poblíž otvoru klového jedna větší [[diploid]]ní buňka – mateřská buňka zárodečného vaku. Ta se obvykle různými způsoby dělí, aby na konci vznikl '''zralý zárodečný vak''', připravený k oplození. U sedmdesáti procent zkoumaných rostlin probíhá tzv. normální nebo také rdesnový typ vývoje zárodečného vaku.{{citace monografie| příjmení=Černohorský| jméno=Zdeněk|rok=1967| titul=Základy rostlinné morfologie| místo=Praha| vydavatel=SPN}} Mateřská buňka zárodečného vaku se redukčně dělí a ze čtyř takto vzniklých [[haploid]]ních buněk přežívá jediná – mladý zárodečný vak. Jeho jádro se třikrát dělí a vznikne osmijaderný zralý zárodečný vak. V něm se vytvoří šest malých haploidních jednojaderných buněk a jedna velká dvoujaderná centrální buňka zralého zárodečného vaku. Později obě její jádra splývají v jedno jádro [[diploid]]ní. Haploidní buňky jsou ve finále uspořádány po třech u opačných pólů zárodečného vaku. Dvě buňky sousedící s vaječnou buňkou nazýváme buňky podpůrné ([[synergidy]]), napomáhají oplození a fungují jen po určitou dobu. Nejdůležitější z nich je však vaječná buňka poblíž otvoru klového. Tři buňky protistojné ([[antipody]]) jsou na opačném pólu zárodečného vaku, někdy zanikají brzy, někdy se dlouhodobě dělí. Pravděpodobně ovlivňují výživu vajíčka. [11] => [12] => U dalších skupin rostlin bylo popsáno dalších minimálně devět typů vývoje zárodečného vaku. Známý je ještě například tzv. řebčíkový typ, u něhož se uplatňují [[triploid]]ní buňky. [13] => [14] => == Vajíčko živočichů == [15] => [16] => === Druhy vajíček podle obsahu žloutku === [17] => Žloutek je ve vajíčku přítomen ve formě [[Buněčná inkluze|inkluzí]], jakýchsi váčků. Vajíčka různých živočichů obsahují různé množství žloutku. To je důležitý parametr, na němž závisí např. typ [[rýhování]] (násobného dělení) oplozených vajíček. Rozlišují se tyto skupiny:{{citace monografie| titul=Embryologie pro veterinární mediky – vysoká škola zemědělská v Brně|jméno=Evžen| příjmení=Novotný| rok=1965| vydavatel=SPN| místo=Praha}} [18] => * holoblastická – vývoje se účastní celá [19] => ** oligolecitální – obsahují malé množství žloutku; např. vajíčka [[kopinatci|kopinatců]] nebo [[savci|savců]]; rýhují se zpravidla totálně a ekválně [20] => ** mezolecitální – obsahují žloutku poněkud více, ale přesto obvykle stačí jen na rané embryonální období (larvy se již živí samy); např. vajíčka [[kruhoústí|kruhoústých]], mnohých [[ryby|ryb]] a [[obojživelníci|obojživelníků]]; rýhují se totálně inekválně [21] => * meroblastická – vývoje se neúčastní celé embryo, část je jako zásoba žloutku nechána stranou [22] => ** polylecitální – obsahují velké množství žloutku; např. některé [[ryby]], [[obojživelníci]], [[plazi]], [[vejcorodí]] savci, ale hlavně [[ptáci]]; rýhují se pouze na animálním pólu, zatímco na pólu vegetativním je nahromaděn žloutek. [23] => [24] => === Proces ovogeneze === [25] => [[Soubor:Gray3.png|vpravo|náhled|Lidské vajíčko – [[zona pellucida]] (šeda prstencová vrstva) zvnitřku naléhající na buňky ''corony radiaty''. Mezi zonou pellucidou a vlastní [[Cytoplazmatická membrána|cytoplazmatickou membránou]] vajíčka (oolemmou) je perivitellinní prostor (bílá oblast)]] [26] => '''Ovogeneze''' či také '''oogeneze''' se uskutečňuje ve [[folikul vaječníku|folikulech vaječníku]]. Časový průběh ovogeneze se liší od [[spermatogeneze]]. Vývoj vajíčka zahrnuje fázi množení, růstu a zrání. [27] => [28] => * Fáze množení spočívá v opakovaném dělení [[diploid]]ních [[kmenová buňka|kmenových buněk]], [[oogonie|oogonií]]. Výsledkem je několik stovek tisíc vajíček v obou [[vaječníky|vaječnících]]. Vývoj oogonií na (stále ještě [[diploid]]ní) [[primární oocyt]] probíhá pravděpodobně převážně jen do konce [[prenatální období|prenatálního období]], některé studie však v poslední době i toto dogma porušily. Vajíčka [[Savci|savců]] mohou, stejně jako u jiných [[organismus|organismů]], vznikat i po narození přes dlouho tradovaný názor, že se [[samice]] savců rodí s hotovou zásobou vajíček.{{Citace elektronického periodika [29] => | příjmení1 = Petr [30] => | jméno1 = Jaroslav [31] => | titul = Vaječníky se chovají podobně jako mozek [32] => | periodikum = osel.cz [33] => | datum_vydání = 2004-03-11 [34] => | url = https://www.osel.cz/651-vajecniky-se-chovaji-podobne-jako-mozek.html [35] => | datum_přístupu = 2021-11-30 [36] => }}{{Citace elektronického periodika [37] => | příjmení1 = Johnson [38] => | jméno1 = Joshua [39] => | příjmení2 = Canning [40] => | jméno2 = Jacqueline [41] => | příjmení3 = Kaneko [42] => | jméno3 = Tomoko [43] => | příjmení4 = Pru [44] => | jméno4 = James K. [45] => | příjmení5 = Tilly [46] => | jméno5 = Jonathan L. [47] => | titul = Germline stem cells and follicular renewal in the postnatal mammalian ovary [48] => | periodikum = [[Nature]] [49] => | ročník = 428 [50] => | číslo = 6979 [51] => | datum_vydání = 2004-03-11 [52] => | strany = 145–150 [53] => | url = https://www.nature.com/articles/nature02316 [54] => | jazyk = anglicky [55] => | doi = 10.1038/nature02316 [56] => }} [57] => [58] => * Fáze růstu zahrnuje dlouhé období, trvá až do konce [[pohlavní činnost]]i. Pro dobrý růst je velmi důležitý správný vývoj [[vaječníkový folikul|vaječníkových folikulů]] ([[folikulogeneze]]). [59] => [60] => * Fáze zrání je proces přeměny primárního oocytu na sekundární oocyt. Počátky proběhly již v [[prenatální období|prenatálním období]] kdy bylo přerušeno dozrávání primárního oocytu, dokončena je před [[ovulace|ovulací]]. V jádře oocytu mizí [[jaderná membrána]] a tvoří se [[dělicí vřeténko]]. Následuje první zrání, kdy se odděluje první sada [[chromozom]]ů a společně s malým množstvím cytoplazmy se oddělí od [[oocyt]]ů. Tento útvar je nazýván [[primární polocyt]]. Následuje druhé zrací (redukční) dělení, opět přerušené v jeho metafázi. [61] => [62] => * Druhé zrací dělení je dokončeno jedině v případě [[oplození]]. Pak dochází k oddělení dalších chromozomů s malou částí cytoplazmy a vzniká [[sekundární polocyt]]. [63] => [64] => == Odkazy == [65] => [66] => === Reference === [67] => [68] => [69] => === Související články === [70] => * [[spermie]] [71] => * [[oplození]] [72] => * [[oogeneze]] [73] => * [[ovariální folikul]] [74] => * [[menstruace]] [75] => * [[zona pellucida]] [76] => * [[cumulus oophorus]] [77] => * [[Mlhovina Vajíčko]] [78] => [79] => === Externí odkazy === [80] => * {{Wikislovník|heslo=vajíčko}} [81] => [82] => * [http://www.svetvedy.cz/aktualita.php?id=135 Vajíčka z kostní dřeně?] [83] => [84] => {{Fyziologie rozmnožování}} [85] => [86] => {{Autoritní data}} [87] => {{Portály|Biologie}} [88] => [89] => [[Kategorie:Embryologie]] [90] => [[Kategorie:Rozmnožování]] [91] => [[Kategorie:Typy buněk]] [] => )
good wiki

Vajíčko

Vajíčko (latinsky ovum) je samičí pohlavní buňka. Slouží k pohlavnímu rozmnožování organismů a nese genetický materiál matky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'diploid','samice','oplození','ryby','spermie','prenatální období','obojživelníci','otvor klový','kopinatci','oocyt','menstruace','Savci'

Menstruace

Obojživelníci

Obojživelníci jsou skupina obratlovců, kteří mohou žít jak vodu, tak na souši.

Oocyt

Oplození

Ryby

Savci

Spermie

Sperma je biologická tekutina produkovaná samčími organismy, která slouží k přenosu genetického materiálu na samičí organismy.