Array ( [0] => 15483405 [id] => 15483405 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vakuum [uri] => Vakuum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Vakuum se v technickém smyslu označuje jako prostředí, které je zbavené látek, tedy vlhkosti, plynu i prachu. Vakuum se využívá v různých odvětvích vědy a průmyslu, jako je fyzika, chemie, elektrotechnika a medicína. V článku se popisují různé druhy vakua a jejich využití v praxi. Zmiňuje se například využití vakua ve vakuových potrubích, při výrobě elektronických součástek nebo při vakuové metalurgii. Dále se diskutuje o principu funkce vakua a různých měřicích metodách pro zjišťování míry vakua. Vakuum je také důležité ve fyzice a výzkumu vesmíru. Využívá se například při simulacích vesmírného prostředí v laboratořích nebo při konstrukci vakuových komor pro zkoumání fyzikálních jevů. Článek se také zaměřuje na historii vývoje vakuové techniky a na významné osobnosti, které se touto oblastí zabývaly. Zmiňuje se například Robert Boyle, Otto von Guericke nebo Hermann von Helmholtz. Celkově je článek podrobným přehledem tématu vakuum a jeho využití v praxi i ve vědeckém výzkumu. [oai] => Vakuum se v technickém smyslu označuje jako prostředí, které je zbavené látek, tedy vlhkosti, plynu i prachu. Vakuum se využívá v různých odvětvích vědy a průmyslu, jako je fyzika, chemie, elektrotechnika a medicína. V článku se popisují různé druhy vakua a jejich využití v praxi. Zmiňuje se například využití vakua ve vakuových potrubích, při výrobě elektronických součástek nebo při vakuové metalurgii. Dále se diskutuje o principu funkce vakua a různých měřicích metodách pro zjišťování míry vakua. Vakuum je také důležité ve fyzice a výzkumu vesmíru. Využívá se například při simulacích vesmírného prostředí v laboratořích nebo při konstrukci vakuových komor pro zkoumání fyzikálních jevů. Článek se také zaměřuje na historii vývoje vakuové techniky a na významné osobnosti, které se touto oblastí zabývaly. Zmiňuje se například Robert Boyle, Otto von Guericke nebo Hermann von Helmholtz. Celkově je článek podrobným přehledem tématu vakuum a jeho využití v praxi i ve vědeckém výzkumu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Kolbenluftpumpe hg.jpg|náhled| Školní vývěva k demonstračním účelům]] [1] => [2] => '''Vakuum''' (z [[latina|lat.]] ''vacuus'', prázdný) česky též '''vzduchoprázdno''' znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic. V technické praxi se jím rozumí prostor, v němž je [[tlak]] [[plyn]]u podstatně nižší než při [[normální atmosférický tlak|normálním atmosférickém tlaku]] (podtlak). Škála kvality vakua má velmi rozmanité technické využití ve [[vakuová technika|vakuové technice]]. [3] => [4] => == Vakuum v teoretické fyzice == [5] => [[Teorie|Teoretická]] [[fyzika]] používá pojem dokonalé vakuum, což je stav systému s nejnižší možnou energií. [6] => [7] => V ideálním případě označuje vakuum takový [[fyzika|fyzikální]] stav, v němž není přítomná žádná [[částice]], a to jak [[hmota|hmoty]] (např. [[elektron]]y, [[proton]]y apod.), tak ani [[záření]] (např. [[foton]]y). Jedná se tedy o část prostoru, která neobsahuje [[hmota|hmotu]], může však do ní zasahovat [[fyzikální pole]], např. [[gravitační pole|gravitační]]. Takové vakuum bývá označováno jako '''dokonalé'''. [8] => O vakuu neobsahujícím pole se mluví jako o '''prázdném prostoru'''. [9] => [10] => Vakuum lze (alespoň teoreticky) zavést v [[klasická fyzika|klasické fyzice]]. [11] => Podle [[Kvantová teorie|kvantové teorie]] však ani prostor bez jakékoliv hmoty není úplně prázdný, ale probíhá v něm mnoho procesů ([[kvantově-mechanické fluktuace]], tvorba párů [[Částice|částic]] a [[Antičástice|antičástic]] a jejich opětovný zánik apod.). Tyto kvantové jevy souvisí s [[Princip neurčitosti|principem neurčitosti]]. Na jejich základě se hovoří o tzv. [[Energie vakua|energii vakua]]. [12] => [13] => === Elektromagnetismus === [14] => V klasickém [[elektromagnetismus|elektromagnetismu]] je „vakuum prázdného prostoru“ nebo jen „prázdný prostor“ standardní vztažné prostředí pro elektromagnetické účinky. Někteří autoři popisují toto vztažné prostředí jako ''klasické vakuum'', protože je chtějí odlišit od kvantového vakua ([[Kvantová elektrodynamika|QED]] a [[Kvantová chromodynamika|QCD]]), kde mohou vakuové fluktuace vytvářet dočasné [[virtuální částice]], takže relativní [[permitivita]] a [[permeabilita]] nejsou identicky rovny jedné. [15] => [16] => V teorii klasického elektromagnetismu má prázdný prostor následující vlastnosti: [17] => * Elektromagnetické záření (pokud nenarazí na překážky) jím prochází [[rychlost světla|rychlostí světla]] s definovanou hodnotou 299 792 458 m/s.[http://physics.nist.gov/cgi-bin/cuu/Value?c physics.nist.gov] [18] => * [[Princip superpozice]] vždy přesně platí, takže například elektrický potenciál vytvářený dvěma náboji se rovná součtu obou potenciálů. [19] => * [[Permitivita]] a [[permeabilita]] jsou v soustavě SI přesné [[konstanta|konstanty]][http://physics.nist.gov/cgi-bin/cuu/Value?ep0 physics.nist.gov], v gaussovských jednotkách rovné 1. [20] => * Charakteristická [[impedance]] je rovna impedanci prázdného prostoru ''Z''0 ≈ 376,73 Ω.[http://physics.nist.gov/cgi-bin/cuu/Value?z0 physics.nist.gov] [21] => Na vakuum klasického elektromagnetismu lze pohlížet jako na idealizované elektromagnetické prostředí. [22] => [23] => == Vakuum experimentální a technické == [24] => Vakuum se vytváří [[vývěva]]mi a měří obvyklými [[fyzikální jednotka|jednotkami]] [[tlak]]u, a to pomocí různých [[vakuometr]]ů. Dokonalému vakuu, které vyhovuje teoretické definici, by odpovídala nulová hodnota tlaku, nejnižší laboratorně dosažená hodnota je ''10−13 [[torr]]'' (1,33×10−11[[Pascal (jednotka)|Pa]]). [25] => [26] => Z praktických důvodů se technické vakuum dělí na několik druhů, která se liší jak technikou vytváření i měření, tak oblastí použití. [27] => [28] => {| class="wikitable centered" style="text-align:center" [29] => |+ Kvalita vakua [30] => |- class="hintergrundfarbe6" [31] => ! width="28%" | Pásmo [32] => ! width="18%" | [[Tlak]] v Pa [33] => ! width="18%" | [[Tlak]] v hPa (mbar) [34] => ! width="18%" | Počet [[molekula|molekul]] na cm3 [35] => ! width="18%" | [[střední volná dráha]] částice [36] => |- [37] => | Atmosférický tlak [38] => | ≈1,01×105 [39] => | 1013,25 [40] => | 2,7×1019 [41] => | 68 nm [42] => |- [43] => |Podtlak [44] => |1,01×105…104 [45] => |1013,25...300 [46] => |2,7×1019...1019 [47] => |0,1 μm…68 nm [48] => |- [49] => | Hrubé vakuum [50] => | 104…102 [51] => | 300…1 [52] => | 1019…1016 [53] => | 0,1…100 μm [54] => |- [55] => | Jemné vakuum [56] => | 102…10−1 [57] => | 1…10−3 [58] => | 1016…1013 [59] => | 0,1…100 mm [60] => |- [61] => | Vysoké vakuum (HV) [62] => | 10−1…10−5 [63] => | 10−3…10−7 [64] => | 1013…109 [65] => | 100 mm…1 km [66] => |- [67] => | Ultravysoké vakuum (UHV) [68] => | 10−5…10−10 [69] => | 10−7…10−12 [70] => | 109…104 [71] => | 1…105 km [72] => |- [73] => | Extrémně vysoké vakuum (XHV) [74] => | <10−10 [75] => | <10−12 [76] => | <104 [77] => | >105 km [78] => |} [79] => [80] => * '''[[Podtlak]]''' se využívá ve strojírenství k uchopování předmětů, v potravinářství (vakuové balení a sušení). Vytváří se běžnými čerpadly a měří tlakoměry. Běžný vysavač dosahuje asi polovinu atmosférického tlaku. [81] => * '''Hrubé vakuum''' je chemicky netečné prostředí, které brání oxidaci žhavých součástí, a proto se používá v elektrotechnice (výbojky, žárovky), ve strojírenství (vakuový ohřev, tavení, sváření, pájení) a podobně. Vytváří se zpravidla mechanickými vývěvami a měří termickými aj. vakuometry. [82] => * '''Jemné vakuum''' poskytuje kromě toho delší střední volnou dráhu částic, která umožňuje jisté typy výbojů, a proto se používá v elektronice (vakuové a rentgenové výbojky, čisté technologie, vakuové napařování a podobně). Vytváří se mechanickými nebo difuzními vývěvami a měří ionizačními vakuometry. [83] => * '''Vysoké vakuum''' poskytuje ještě delší volné dráhy, a používá se proto hlavně v elektronice: vakuové elektronky a obrazovky, výroba polovodičů a podobně. Vytváří se turbomolekulárními, [[difuze|difuzními]], sorbčními nebo iontovými vývěvami. Vyžaduje již používání vakuově kompatibilních materiálů a těsnění. [84] => * '''Ultravysoké''' a '''extrémně vysoké vakuum''' je zajímavé především pro velmi dlouhé volné dráhy částic, a používá se proto např. v urychlovačích částic nebo v [[tokamak|tokamacích]]; taky umožňuje vytvořit a zachovat čistý povrch materiálů po dlouhou dobu a zkoumat jeho vlastnosti bez narušení molekulami zbytkové atmosféry v systému. Vytváří se iontově absorpčními či kryogenními vývěvami či několikastupňovými sestavami mechanických vývěv. Vyžaduje speciální materiály a technologie. Vyskytuje se ve [[vesmírný prostor|vesmírném prostoru]] za hranicemi zemské atmosféry. Průměrná hustota vakua mezihvězdného prostoru se odhaduje na 1 atom (v drtivé většině [[vodík]]u) na 1 m³. [85] => [86] => == Vakuum v průmyslu == [87] => S podtlakem pracují domácí vysavače, vakuové přísavky na podávání [[papír]]u a jiných plochých materiálů i vakuové manipulátory; v [[termoska|termoskách]] slouží jako tepelná izolace. Vakuum nebo podtlak se užívá v mnoha průmyslových odvětvích, často jako součást výrobní technologie, například pro homogenizaci materiálů při jejich výrobě, pro odstranění bublinek a zhutňování, pro snížení teploty varu při úpravě látek a při rafinaci cukru. Vakuové lití zajišťuje dokonalé vyplnění formy a brání vzniku bublin v odlitku. [88] => [89] => Dalším druhem průmyslového využití vakua je [[lyofilizace]], účinné vakuové sušení v procesu [[sublimace]] ledu při velmi nízkém tlaku, což je oproti běžnému sušení zahříváním k sušenému produktu šetrnější. Lyofilizace je však technologicky a energeticky mnohem náročnější. Vyšší vakuum je třeba při výrobě vakuových elektronek a obrazovek ([[Obrazovka|CRT]]). [90] => [91] => Železniční [[Sací brzda|sací brzdy]] udržoval rozdíl mezi atmosférickým tlakem a podtlakem v brzdovém potrubí brzdicí špalky v poloze "odbrzděno", kdežto při přetržení vlaku se všechny vozy samočinně zabrzdí. Sací brzdy však téměř vytlačila [[samočinná tlaková brzda]]. [92] => [93] => == Odkazy == [94] => [95] => === Reference === [96] => {{překlad| jazyk = en | článek = Vacuum | revize = 241162468 [97] => | jazyk2 = de | článek2 = Vakuum | revize2 = 50839559}} [98] => [99] => [100] => === Související články === [101] => * [[Atmosférický tlak]] [102] => * [[Magdeburské polokoule]] [103] => * [[Vývěva]] [104] => * [[Vakuová technika]] [105] => * [[Kvantová fyzika]] [106] => * [[Casimirův jev]] [107] => [108] => === Externí odkazy === [109] => * {{Commonscat|Vacuum}} [110] => * {{Wikicitáty|téma=Vakuum}} [111] => * {{Wikislovník|heslo=vakuum}} [112] => * [http://www.youtube.com/watch?v=DltDe8lvu3M VIDEO Balónek ve vývěvě] [113] => * {{en}} [http://spacegeek.org/ep9_QT.shtml VIDEO on the nature of vacuum] [114] => * [https://web.archive.org/web/20080216082832/http://www.svc.org/H/H_HistoryArticle.html The Foundations of Vacuum Coating Technology] [115] => * [http://www.avs.org/ American Vacuum Society] [116] => * [http://scitation.aip.org/jvsta/ Journal of Vacuum Science and Technology A] {{Wayback|url=http://scitation.aip.org/jvsta/ |date=20080821115410 }} [117] => * [http://scitation.aip.org/jvstb/ Journal of Vacuum Science and Technology B] {{Wayback|url=http://scitation.aip.org/jvstb/ |date=20081201214408 }} [118] => * [http://www.sff.net/people/Geoffrey.Landis/vacuum.html FAQ on explosive decompression and vacuum exposure]. [119] => * [http://imagine.gsfc.nasa.gov/docs/ask_astro/answers/970603.html Discussion of the effects on humans of exposure to hard vacuum]. [120] => * [http://www.arXiv.org/abs/hep-th/0012062 Vacuum Energy in High Energy Physics] [121] => * [http://void.mit.edu/~4.396/wiki/index.php?title=Main_Page Vacuum, Production of Space] [122] => * [http://www.gresham.ac.uk/event.asp?PageId=4&EventId=258 "Much Ado About Nothing" by Professor John D. Barrow, Gresham College] {{Wayback|url=http://www.gresham.ac.uk/event.asp?PageId=4&EventId=258 |date=20070930185128 }} [123] => [124] => {{Autoritní data}} [125] => {{Portály|Fyzika}} [126] => [127] => [[Kategorie:Hmota]] [128] => [[Kategorie:Plyny]] [129] => [[Kategorie:Vakuum| ]] [] => )
good wiki

Vakuum

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'fyzika','permeabilita','tlak','Tlak','hmota','vakuometr','částice','Pascal (jednotka)','klasická fyzika','vesmírný prostor','samočinná tlaková brzda','lyofilizace'

Částice

Fyzika

Fyzika je vědecká disciplína, která se zabývá studiem zákonů přírody.

Hmota

Lyofilizace

Permeabilita

Tlak