Array ( [0] => 15487534 [id] => 15487534 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Valašsko [uri] => Valašsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy| tento=regionu na Moravě}} [1] => {{Infobox - region [2] => | obrázek = Muzeum_-_skanzen_(Rožnov_pod_Radhoštěm)_-_Dřevěné_městečko_021.JPG [3] => | velikost obrázku = [4] => | popisek = Skanzen v [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]] [5] => | status = kulturní region [6] => | nejvyšší hora = Radhošť [7] => | výška nejvyšší hory = 1129 [8] => | počet obyvatel = 250000 [9] => | obyvatelé aktuální k = [10] => | jazyk = valašský dialekt [[čeština|češtiny]] ([[východomoravská nářeční skupina]]) [11] => | národnosti = [[Češi]], [[Moravané]], [[Slováci]] [12] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Evangelická církev|evangelické]] [13] => | součást státu = [[Česko]] [14] => }} [15] => '''Valašsko''' je tradiční region v nejvýchodnější části [[Morava|Moravy]], u hranic se [[Slovensko|Slovenskem]]. Rozprostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí [[Dřevnice]], [[Vlára (řeka)|Vláry]] a horní [[Bečva|Bečvy]], na území [[Okres Vsetín|okresu Vsetín]], značné části [[Okres Zlín|okresu Zlín]] a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů [[Okres Kroměříž|Kroměříž]], [[Okres Nový Jičín|Nový Jičín]] a [[Okres Frýdek-Místek|Frýdek-Místek]]. Východní částí se překrývá s [[Chráněná krajinná oblast Beskydy|CHKO Beskydy]], ačkoliv samotné [[Moravskoslezské Beskydy]] tvoří spíše severní hranici Valašska a jádrem valašského území je [[Hostýnsko-vsetínská hornatina]] a severní část [[Vizovická vrchovina|Vizovické vrchoviny]]. Území zahrnované do Valašska zaujímá plochu zhruba 2000 km² a přibližně 250 tisíc obyvatel (velmi záleží na míře začlenění Zlína). [16] => [17] => Jde o svébytný [[etnografie|národopisný]] a kulturní region, sousedící na jihozápadě se [[Slovácko|Slováckem]], na západě s [[Haná|Hanou]] a na severu s [[Lašsko|Lašskem]]. Na Slovensku na něj navazuje na jihovýchodě [[Pováží]] a na východě [[Kysuce]]. V [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]] se nachází [[skanzen]] [[Valašské muzeum v přírodě]], v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Nejlidnatějšími městy Valašska jsou [[Zlín]] (na okraji), [[Vsetín]] a [[Valašské Meziříčí]], další důležitá střediska jsou Rožnov, [[Vizovice]] nebo [[Valašské Klobouky]]. [18] => [19] => == Název a původ == [20] => Pojmenování '''Valach''' je slovanskými jazyky přejaté slovo ''Walhs'' původně germánského původu, používané starověkými [[Gótové|Góty]] pro pojmenování [[Keltové|Keltů]], [[Románi|romanizovaných]] Keltů a [[Románské jazyky|románskými jazyky]] mluvících národů. Téhož původu je zastaralý výraz „Vlach“ = [[Italové|Ital]]. [21] => [22] => Název mohl mít více kořenů. V germánském označení pro Římany a později v německém prostředí označuje obyvatele mluvící románskými jazyky i prostě skupinu lidí mluvící nesrozumitelným jazykem i skupinu lidí, která se živí specifickou činností – pastevectvím a chovem ovcí. Pravděpodobně se jednalo o románskou jazykovou skupinu původem z oblasti dnešního Rumunska, která byla ve středověku slovanizována, ale zachovala si své zvyky a povolání pastýřů. [23] => [24] => Byli takto pojmenováni i romanizovaní [[Romové]], zejména ti, kteří několik století žili jako [[Otroctví|otroci]] na rumunském Valašsku a kteří si plně nebo částečně přivlastnili rumunský jazyk a kteří po osvobození v roce 1856 zemi opustili. Časté [[romská příjmení|romské příjmení]] ''Oláh'' je [[Maďarština|maďarský]] ekvivalent slovanského ''Valach'' „Rumun“. [25] => [26] => V českých zemích ve středověku a novověku, bylo slovo valach používáno, jako označení pro pastevce.{{Citace periodika [27] => | příjmení = Křivánková [28] => | jméno = Jana [29] => | titul = Vybrané aspekty pozdní kolonizace 16. století. Na příkladu Nové Lhoty na strážnickém panství [30] => | periodikum = Historická geografie [31] => | datum vydání = 2023 [32] => | ročník = 49 [33] => | číslo = 1 [34] => | strany = 60–61 [35] => | url = https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:0654684f-1797-4bb9-8ebf-a8022f7b97ea?article=uuid:8fd7e0cb-ef7c-4b8b-9c0f-a2d4613ea3ae [36] => }} [37] => [38] => === Teorie o tzv. valašské kolonizaci === [39] => [[Vídeň|Vídeňský]] filolog Franz Miklosch došel v 70. letech 19. století k závěru, že některá slova v nářečích východní Moravy mají původ v rumunštině. Na základě tohoto svého zjištění vypracoval teorii o tzv. [[valašská kolonizace|valašské kolonizaci.]] Ta měla probíhat teprve od [[14. století|14.]] do [[17. století]]. Valašské [[Pastevec|pastýřské]] kmeny měly dle ní migrovat z oblasti dnešního jižního [[Rumunsko|Rumunska]] (původní [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsko]]) podél [[Karpaty|karpatského oblouku]] směrem na západ. [40] => [41] => Na své [[Lidská migrace|migrační]] cestě měli Valaši postupně ztratili svůj původní jazyk, s výjimkou některých slov ([[Pastevec|bača]], [[brynza]], geleta, strunga, pajta, šafel, urda, kumhár, ogar apod.), která používají ve svém [[nářečí]], ale zároveň si měly zachovat hodně ze své kultury (zejména [[folklór]], [[Hudba|hudbu]] a [[kroj]]e) a hospodářské zvyky, zejména chov [[Ovce domácí|ovcí]]. [42] => [43] => Slabinou celé teorie bylo, že Miklosch jí založil na poměrně malém vzorku slov a většina badatelů přejímala teorii především pod vlivem jeho autority.{{Citace periodika [44] => | příjmení = Krandžalov [45] => | jméno = Dimitr [46] => | titul = O valaších na Moravě a valašské kolonizaci v Karpatech [47] => | periodikum = Československý časopis historický [48] => | datum vydání = 1962 [49] => | ročník = 10 [50] => | strany = 200–201 [51] => | url = https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:b7c3c093-42c7-11e1-1457-001143e3f55c?page=uuid:b7c3c16b-42c7-11e1-1457-001143e3f55c [52] => }} Poté co byl proveden D. Krandžalovem kritický rozbor slov z moravského Valašska, kterým byl přičítán rumunský původ, ukázalo se že z přibližně 1000 takovýchto slov, bylo pouze 24 rumunského původu, nebo zprostředkování. Ta byla navíc společná všem slovanským jazykům v Karpatech ([[Slovenština|slovenštině]], [[Polština|polštině]] a [[Ukrajinština|ukrajinštině]]). Naopak se ukázalo, že některá "valašská slova" nejsou rumunského, ale slovanského původů, a ze slovanských území byla přenášena do etnicky rumunských oblastí. [53] => [54] => V současnosti je proto tato teorie považována za překonanou. Slovo Valach bylo mnohem pravděpodobněji na obyvatele východní Moravy přeneseno jako obecné označení pastevců, horalů, nikoli jako označení etnické.[https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/ze-valasi-prisli-z-rumunska-spise-pohadka.html Že Valaši přišli z Rumunska? Spíše pohádka] [55] => [56] => == Dějiny == [57] => [[Soubor:Valach 1787.jpg|náhled|vlevo|upright=0.7|Zálesák od Vsetína a Brumova, 1786]] [58] => Východ [[Morava|Moravy]] má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve [[13. století]] došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády."[http://www.rozhlas.cz/dvojka/uslysime/_zprava/409035 Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú] {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/dvojka/uslysime/_zprava/409035 |date=20160601022106 }}". Český rozhlas. 14. ledna 2008. [59] => [60] => [[Soubor:Soláň, socha 1.jpg|náhled|upright=0.8|Dřevěná plastika Valacha na [[Soláň|Soláni]]]] [61] => Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také [[třicetiletá válka]] a [[Valašské povstání (Třicetiletá válka)|valašské povstání]]."[http://www.mestovsetin.cz/vsetin-za-valasskych-povstani-vii/d-483865/p1=6688 Vsetín za valašských povstání] {{Wayback|url=http://www.mestovsetin.cz/vsetin-za-valasskych-povstani-vii/d-483865/p1=6688 |date=20200609022846 }}". Město Vsetín. Již koncem roku [[1620]] se Valaši vzbouřili proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku [[1644]], kdy bylo krvavě potlačeno, definitivně po [[Bitva u Vsetína|bitvě u Vsetína]]. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně."[http://www.mestovsetin.cz/z-historie-vsetina/d-474170/p1=6688 Z historie Vsetína]". Město Vsetín. V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo ''Valach'' znamenalo totéž co rebel či nespokojený živel.{{Fakt/dne|20130103122401}} [62] => [63] => Dne 6. října 1663 zahynulo dvě stě Valachů při obraně [[Starý Hrozenkov|Hrozenkovského]] průsmyku proti mnohonásobné přesile [[Osmanská říše|osmanských Turků]] a jejich [[Krymský chanát|krymskotatarských]] spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po [[Uherský Brod]] a odvlekli tisíce lidí do otroctví."[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDnes.'' 12. října 2013. [64] => [65] => Neklidným obdobím bylo i [[18. století]], kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně [[Protestantismus|evangelická víra]]. Náboženský útlak částečně odstranil [[toleranční patent]], který vydal císař [[Josef II.]] v roce [[1781]]. [66] => [67] => Koncem [[19. století]] byla na území Valašska z různých směrů přivedena [[železnice]], roku [[1885]] do Vsetína ([[1908]] protažena do [[Velké Karlovice|Velkých Karlovic]]), [[1899]] do Vizovic a na jihu roku [[1888]] [[Vlárská dráha]] přes [[Bylnice|Bylnici]]. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem. [68] => [69] => Vznikem [[Československo|Československa]] se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od [[1920–1929|20. let]] stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy [[Baťa]]. Byly propojeny [[Železnice|železniční]] tratě v severní a jižní části Valašska ([[Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov|trať Hranice – Púchov]], [[Železniční trať Horní Lideč – Bylnice|trať Horní Lideč – Bylnice]]), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937. [70] => [71] => V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] na Valašsku působili [[partyzán]]i. Němečtí [[nacismus|nacisté]] tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou [[Prlov]] a [[Ploština]]. [72] => [73] => Po válce proběhla další [[industrializace]] a valašská města získala výrazněji průmyslový a sídlištní charakter. [74] => [75] => Mapování dějin Valašska a života jeho lidu se od roku 1925 věnuje [[Valašské muzeum v přírodě]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.vmp.cz/ |datum přístupu=2010-12-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160908010139/http://www.vmp.cz/ |datum archivace=2016-09-08 }} v Rožnově pod Radhoštěm. Toto živé muzeum pořádá každý rok i mnoho nejrůznějších akcí inspirovaných folklorem,{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.folklorweb.cz/clanky/20050621.php |datum přístupu=2010-12-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110718172323/http://www.folklorweb.cz/clanky/20050621.php |datum archivace=2011-07-18 |nedostupné=ano }} lidovými zvyky{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zlinsky-kraj/vsetin/78-1810-vanocni-setkani-v-janikove-stodole-slibuje-neopakovatelnou-atmosferu.html |datum přístupu=2010-12-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101204165822/http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zlinsky-kraj/vsetin/78-1810-vanocni-setkani-v-janikove-stodole-slibuje-neopakovatelnou-atmosferu.html |datum archivace=2010-12-04 [76] => | periodikum = Novinky.cz [77] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [78] => | vydavatel = Borgis [79] => }} a tradičními řemesly. Současně organizuje výstavy{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.folklorweb.cz/clanky/20070423.php |datum přístupu=2010-12-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110718172141/http://www.folklorweb.cz/clanky/20070423.php |datum archivace=2011-07-18 |nedostupné=ano }} a tematické vzdělávací pořady. [80] => [81] => Cíl propagovat Valašsko jako svébytný a atraktivní turistický region měl také roku 1997 [[Recese (žert)|recesisticko]]-komerční projekt „[[Valašské království]]“, jehož tváří byl populární herec a komik [[Bolek Polívka]] (rodák z Vizovic). V rámci tohoto projektu byly vedle pokusu o konkrétní geografické vymezení Valašska také navrženy valašský [[Znak (heraldika)|znak]] a [[vlajka]]. [82] => {{Podrobně|Valašské království}} [83] => [84] => [[Soubor:První mapa území Valašského království z roku 1997.jpg|vlevo|náhled|První mapa Valašského království (1997)]] [85] => [86] => == Území Valašska == [87] => [[Soubor:Střelná-ze-severu2016d.jpg|náhled|upright=0.8|Pohled na část obce [[Střelná]] a typickou valašskou krajinu]] [88] => [[Soubor:Valašské městečko, kostel.jpg|náhled|upright=0.8|Kostel z Větřkovic u Příbora v [[Dřevěné městečko (Rožnov pod Radhoštěm)|Dřevěném městečku]], součást [[Valašské muzeum v přírodě|Valašského muzea v přírodě]] v Rožnově pod Radhoštěm]] [89] => [[Soubor:Valašské Meziříčí, soutok Rožnovské Bečvy a Vsetínské Bečvy (01).jpg|náhled|upright=0.8|Soutok [[Rožnovská Bečva|Rožnovské]] (vlevo) a [[Vsetínská Bečva|Vsetínské Bečvy]] u [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]]]] [90] => Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně, kromě (jiho)východní hranice, která je dána státní hranicí se [[Slovensko|Slovenskem]]. Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje – typ krajiny, bývalý způsob života, [[kroj]]e, [[nářečí]]. Dříve hrálo hlavní roli hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské [[salaš]]nictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel – Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy. [91] => [92] => Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a [[přechodné oblasti]]. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, [[Vsetín]]sko, [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnovsko]] a oblasti kolem [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]] na severu, Lukovsko na jihozápadě, Vizovsko a [[Valašské Klobouky]] na jihu. Na okraji leží např. [[Vizovice]], [[Slavičín]]. Přechodné oblasti jsou: [[Podřevnicko]] (oblast kolem [[Zlín]]a) – přechod mezi [[Slovácko|Slováckem]], [[Haná|Hanou]] a Valašskem, avšak s převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku; dále [[Luhačovské Zálesí]] mezi [[Slovácko|Slováckem]] a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), [[Moravské Záhoří|Hostýnské Záhoří]] na západě na hranicích s [[Haná|Hanou]] a severní úpatí [[Beskydy|Beskyd]] na pomezí Valašska a [[Lašsko|Lašska]], resp. [[Kravařsko|Kravařska]]. [93] => [94] => === Města === [95] => * [[Brumov-Bylnice]] [96] => * [[Karolinka]] [97] => * [[Rožnov pod Radhoštěm]] [98] => * [[Slušovice]] [99] => * [[Valašské Klobouky]] [100] => * [[Valašské Meziříčí]] [101] => * [[Vizovice]] [102] => * [[Vsetín]] [103] => * [[Zubří]] [104] => [105] => Na pomezí Valašska a sousedních oblastí: [106] => * [[Frenštát pod Radhoštěm]] [107] => * [[Fryšták]] [108] => * [[Kelč]] [109] => * [[Luhačovice]] [110] => * [[Slavičín]] [111] => * [[Zlín]] [112] => [113] => === Řeky === [114] => * [[Bečva]] [115] => ** [[Vsetínská Bečva]] [116] => ** [[Rožnovská Bečva]] [117] => * [[Vlára (řeka)|Vlára]] [118] => * [[Dřevnice]] [119] => [120] => === Vodní plochy === [121] => * [[Vodní nádrž Bystřička]] [122] => * [[Vodní nádrž Horní Bečva]] [123] => * [[Vodní dílo Karolinka]] [124] => [125] => == Národnostní složení == [126] => Ve Valašsku se nacházelo k 1. březnu [[2001]] celkem 385 627 obyvatel. Z nich 88,83 % bylo [[Češi|národnosti české]], 7,35 % [[Moravané|národnosti moravské]], 0,03 % [[Slezané|národnosti slezské]] a 1,37 % [[Slováci|národnosti slovenské]] a další. Na Valašsku byl v součtu občanů české a moravské národnosti, 96,18 %, podíl větší než součet občanů české a moravské národnosti v celé [[Česko|republice]].{{Citace elektronické monografie [127] => | příjmení = Janošová [128] => | jméno = Iveta [129] => | titul = Demogeografická a sídelní charakteristika Valašska [130] => | url = https://is.muni.cz/th/pywvw/Iveta_Janosova_bakalarska_prace_Demogeograficka_a_sidelni_charakteristika_Valasska.pdf [131] => | datum přístupu = 3. 4. 2020 [132] => }} [133] => [134] => == Kroj == [135] => [[Soubor:Moravian Wallachian girls in traditional folk costume.jpg|náhled|Ženský moravský valašský kroj.]] [136] => [137] => === Ženský === [138] => * rukávce ''(plátěná košilka se širokými rukávy)'' [139] => * kordulka, frydka (''soukenná vestička zdobená sametkou, knoflíčky, vyšíváním, ...)'' [140] => * rubáč, sudnička, košulka (''spodní plátěná košilka s ramínky)'' [141] => * spodnica ''(spodní nařasená sukně)'' [142] => * zadní sukně, kasanka, kasaňka, šorec (''zástěra vázaná odzadu dopředu)'' [143] => * fěrtoch ''(zástěra vázaná odpředu dozadu)'' [144] => * jupka (''kabátek nošený ve všední dny)'' [145] => * kanafaska (''nařasená'' ''sukně s lněnou osnovou a bavlněným útkem)'' [146] => * čepec (''pokrývka'' ''hlavy'' ''vdaných žen)'' [147] => * kopyce, kopaca, kopýtka (''pletené vlněné ponožky)'' [148] => * vlňák [149] => * vyvazovačka (''bílý sváteční šátek)'' [150] => * punčochy (''bílé, sváteční)'' [151] => * soukenný kabátek (''kabátek nošený ve svátek)'' [152] => * šátek [153] => * obuv (''krpce, soukenné papuče, vysoké černé šněrovací boty)'' [154] => * kožuch, kožůšek, šuba, mentýk (''kožich)'' [155] => [156] => ==== Úprava vlasů ==== [157] => Svobodné dívky nosily cop s pěšinkou uprostřed zapletený stužkou. Vdané ženy si dva copy omotaly kolem hlavy a nasadily na ně čepec. [158] => [159] => === Mužský === [160] => * košile, košula [161] => * brunclek, vesta, frydka (''soukenná vesta zdobená knoflíky a šňůrováním)'' [162] => * gatě, kalhoty, nohavice [163] => * kopyce, kopyca ''(bílé soukenné ponožky červeně lemované)'' [164] => * župica (''sváteční soukenný kabát sahající po kolena)'' [165] => * halena, huňa ''(všední kabát ze sukna přírodní barvy)'' [166] => * kožuch ''(kožich)'' [167] => * kotula (''spona na sepnutí výstřihu košile)'' [168] => * obuv ''(krpce, soukenné papuče, vysoké šněrovací boty)'' [169] => * opasek [170] => [171] => == Nářečí == [172] => Valašské nářečí je nářeční podskupina, která patří do východomoravské nářeční skupiny. Objevují se v něm některá specifická slova spojená se salašnictvím (např. ogar – chlapec, brynza – ovčí, solí konzervovaný sýr, košár – ohrada pro dobytek a specifické pojmy spojené se salašnictvím, např. pajta – otevřený přístřešek pro ukrytí stáda před letním deštěm, kumhár – závěs pro kotlík nad ohništěm v kolibě, geleta – nádoba pro nadojené mléko jednouchá, šafel – dřevěná nádoba pro vodu, větší a dvouuchá, urda – syrovátka, strunga – dřevěná ohrádka pro klidné dojení ovce atd.). [173] => [174] => === Hlavní znaky === [175] => * místo dvojhlásky -ou se zachovalo staročeské -ú (''múka, lúka, nejsú)'' [176] => * místo slabiky -šť slabika -šč ''(ščika, ščestí)'' [177] => * u sloves rozkazovacího způsobu koncovka -aj místo -ej ''(dívaj sa, hledajte)'' [178] => * vztažné zájmeno sa [179] => * ve 3. pádě rodu mužského čísla množného koncovka -om (''chlapom, lesom)'' [180] => * v 6. pádě rodu mužského čísla množného koncovka -och ''(chlapoch, lesoch)'' [181] => [182] => === Slovní zásoba === [183] => * ogar, ogara, synek, syneček – syn, chlapec [184] => * cérka, cérča, cérečka, cereňa, děvča, děvčica, cérčisko – dcera, dívka [185] => * roba – žena, manželka [186] => * drúbja, děcko – dítě [187] => * hafery – borůvky [188] => * včil – teď [189] => * zlavec – polštář [190] => * hen – tam [191] => * štús – hráň dřeva [192] => * podarebně – zbytečně [193] => * tož – tak, takže [194] => * na potvoru – naschvál [195] => * zemňák – brambora [196] => * lecico, bársco – cokoliv [197] => * lecigdo, bársgdo – kdokoliv [198] => * stříň – svrchní vrstva zmrzlého sněhu [199] => * cap – kozel [200] => * jahňa – jehně [201] => * krkoš, krkoška – větev [202] => * šrubky – šrouby [203] => [204] => === Přísloví === [205] => * Aj to najmenší kuřácko má drápky k sobě. [206] => * Baranovi nemajú být rohy těžké. [207] => * Co máš zesť dnes, zes zutra, co máš udělať zutra, udělaj dnes. [208] => * Gdo si zmýšlá v jídle, roků sa nedožije. [209] => * Každý oře jak može a vláčí jak stačí. [210] => * Do nabitej flinty nefúkaj! [211] => [212] => == Osobnosti == [213] => [[Soubor:Presentation of Valašsko at Regiontour 2010.jpg|náhled|upright=0.8|Prezentace Valašska na veletrhu Regiontour 2010]] [214] => [[Soubor:Valašské velvyslanectví KV.JPG|náhled|upright=0.8|Znak Valašského velvyslanectví v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]]]]''V abecedním pořadí:''[[Soubor:Smolina, Josef Valčík.jpg|náhled|upright=0.8|[[Smolina]] je rodištěm [[Josef Valčík|Josefa Valčíka]], jednoho z účastníků [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydricha]]]] [215] => * [[Antonín Bajaja]], spisovatel [216] => * [[Ladislav Baletka]], historik [217] => * [[Eliška Balzerová]], herečka [218] => * [[Lojza Baránek]], malíř [219] => * [[Milan Baroš]], fotbalista [220] => * [[Tomáš Baťa]], podnikatel [221] => * [[Tomáš Berdych]], tenista [222] => * [[Jan Bezděk (zpěvák)|Jan Bezděk]], zpěvák [223] => * [[Radoslav Brzobohatý]], herec [224] => * [[Rudolf Danajovič]], choreograf [225] => * [[Arnošt Dadák]], podnikatel [226] => * [[Jiří Demel]], vlastivědec [227] => * [[Eduard Domluvil]], kněz a spisovatel [228] => * [[Robin Ferro]], herec [229] => * [[Alois Hába]], skladatel [230] => * [[Karel Hofman]], malíř [231] => * [[Markéta Irglová]], hudebnice [232] => * [[Metoděj Jahn]], spisovatel [233] => * [[Bohumír Jaroněk]], výtvarník [234] => *[[Vojtěch Jasný]], režisér [235] => * [[Záviš Kalandra]], historik a novinář [236] => * [[Jan Karafiát]], kněz a spisovatel [237] => * [[Čeněk Kramoliš]], spisovatel [238] => * [[Milan Kremel]], jezdec motokrosu [239] => * [[Jaroslav Křička]], hudebník [240] => * [[Jiří Křižan]], spisovatel a scenárista [241] => * [[Jiří Křenek (spisovatel)|Jiří Křenek]], spisovatel [242] => * [[Jiří Křenek (portáš)|Jiří Křenek]], [[portáš]] [243] => * [[Arnošt Kubeša]], etnograf [244] => * [[Amálie Kutinová]], spisovatelka [245] => * [[Cyril Mach]], pedagog a odbojář [246] => * [[Jiří Meitner]], výtvarník [247] => * [[František Palacký]], historik a národní buditel [248] => * [[Albín Polášek]], sochař [249] => * [[Jan Nepomuk Polášek]], skladatel [250] => * [[Bolek Polívka]], herec [251] => * [[Jiří Raška]], lyžař [252] => * [[Jan Rokyta]], herec a hudebník [253] => * [[Jan Rous]], kronikář [254] => * [[František Segrado]], zpěvák [255] => * [[Augustin Skýpala]], básník [256] => * [[Josef Sousedík]], konstruktér [257] => * [[Jaroslav Štika]], etnograf [258] => * [[Jarmila Šuláková]], lidová zpěvačka [259] => * [[Mirek Topolánek]], politik [260] => * [[Mojmír Trávníček]], spisovatel [261] => * [[Štěpán Trochta]], kardinál [262] => * [[Jan Ullrich (lingvista)|Jan Ullrich]], jazykovědec [263] => * [[Josef Váňa]], žokej [264] => * [[Ludvík Vaculík]], spisovatel a publicista [265] => * [[Josef Valčík]], odbojář [266] => * [[Bartoš Vlček]], básník a překladatel [267] => * [[Vilma Volková]], spisovatelka [268] => * [[Emil Zátopek]], atlet [269] => {{Viz též|Zlín#Osobnosti}} [270] => [271] => == Odkazy == [272] => === Reference === [273] => [274] => [275] => === Literatura === [276] => * Baletka, Ladislav: ''Růžďka, pohled do historie obce na Valašsku'', Vsetín 1998 [277] => * Baletka, Ladislav – Zapletal, Ladislav: ''Okres Vsetín'', Ostrava 1987 [278] => * Burian, Ilja – Burian, Bohuslav: ''Dějiny protestantismu na Vsetínsku'', Vsetín 1993, {{ISBN|80-900025-4-4}} [279] => * Dostál, František: ''Valašská povstání za třicetileté války'', Praha 1956 [280] => * Janoška, Martin: ''Valašsko očima geologa'', Olomouc 2000, {{ISBN|80-244-0085-5}} [281] => * kolektiv autorů: ''Okres Vsetín'', Brno, Vsetín, 2002, {{ISBN|80-86298-09-4}} [282] => * kolektiv autorů: ''Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách'', Valašské Meziříčí 2007, {{ISBN|978-80-254-4470-2}} [283] => * kolektiv autorů: ''[https://web.archive.org/web/20120921163942/http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?id=osobnosti Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska]'', Valašské Meziříčí, 2000, {{ISBN|80-238-5704-5}} [284] => * Pavelka Jan, Trezner Jiří (eds.): ''Příroda Valašska'', Vsetín 2001, {{ISBN|80-238-7892-1}} [285] => * Winnifruth,T.J.: Badlands-Borderland: ''A History of Southern Albania/Northern Epirus'', 2003, page 44, "Romanized Illyrians, the ancestors of the modern Vlachs", {{ISBN|0-7156-3201-9}} [286] => [287] => === Související články === [288] => * [[Cimbálová muzika Slanina]] [289] => [290] => === Externí odkazy === [291] => * {{Commonscat}} [292] => * {{Wikislovník|heslo=Valašsko}} [293] => * [http://vbeskydech.cz/ VBeskydech.cz Informace o Valašsku a Beskydech] [294] => * [https://web.archive.org/web/20110718172347/http://www.folklorweb.cz/regiony/valassko.php www.FolklorWeb.cz – Valašsko] [295] => * [https://web.archive.org/web/20110722005555/http://www.valassko.info/index.php?clanek=cimbalovky www.Valassko.info – Cimbálové muziky a folklorní soubory] [296] => * [http://www.valassky.cz/ www.valassky.cz Valašsko-český a česko-valašský slovník online] [297] => * [http://www.eknihovna.maxzone.eu/moravske_valassko.html Matouš Václavek: '''''Moravské Valašsko'''''] online v knihovně Bohemian Library [298] => [299] => {{Autoritní data}} [300] => {{Portály|Morava}} [301] => [[Kategorie:Valašsko (Morava)| ]] [302] => [[Kategorie:Morava]] [303] => [[Kategorie:Etnografické regiony Česka]] [304] => [[Kategorie:Geografie okresu Vsetín]] [305] => [[Kategorie:Geografie okresu Zlín]] [] => )
good wiki

Valašsko

Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem. Rozprostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí Dřevnice, Vláry a horní Bečvy, na území okresu Vsetín, značné části okresu Zlín a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rožnov pod Radhoštěm','Haná','Vizovice','Valašské Meziříčí','Valašské Klobouky','Zlín','Slovácko','Vsetín','Pastevec','nářečí','Dřevnice','Morava'

Dřevnice

Hana

Morava

Nářečí

Pastevec

Pastevec je český film z roku 2021, který režíroval Jan Svěrák.

Slovácko

Vizovice

Vsetín

Zlín