Array ( [0] => 15485688 [id] => 15485688 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Valtice [uri] => Valtice [3] => Valtice Castle (2).jpg [img] => Valtice Castle (2).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Valdice]] nebo [[Valčice (potok)]]}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Valtice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [5] => | NUTS3 = CZ064 [6] => | okres = Břeclav [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Břeclav]] [8] => | pověřená obec = [[Břeclav]] [9] => | země = [[Morava]]
{{malé|(do r. 1920 [[Dolní Rakousy]])}} [10] => | PSČ = 691 42 [11] => | počet ZSJ = 3 [12] => | počet částí obce = 2 [13] => | počet katastrálních území = 2 [14] => | adresa = nám. Svobody 21
691 42 Valtice [15] => | web = www.valtice.eu [16] => | e-mail = podatelna@valtice.eu [17] => | starosta = Mgr. Aleš Hofman (VALTIČANÉ 2018) [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => }} [20] => '''Valtice''' (v [[Východomoravská nářeční skupina|místním nářečí]] ''Valčice'',http://www.valtice.cz/default.aspx?id=175 {{Wayback|url=http://www.valtice.cz/default.aspx?id=175 |date=20100507064500 }} Vývoj názvu města Valtic {{vjazyce2|de|''Feldsberg''}}{{Citace monografie [21] => | příjmení = Hosák [22] => | jméno = Ladislav [23] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [24] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [25] => | vydavatel = Academia [26] => | místo = Praha [27] => | rok = 2004 [28] => | počet stran = 1144 [29] => | kapitola = [30] => | strany = 999 [31] => | isbn = 80-200-1225-7 [32] => | jazyk = [33] => }}) jsou malé [[vinařství|vinařské]] [[město]] v [[Okres Břeclav|okrese Břeclav]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 9 km západně od [[Břeclav]]i, u hranic s [[Rakousko|Rakouskem]], v oblasti [[Valticko|Valticka]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [34] => [35] => Historické jádro města je chráněno jako [[městská památková zóna]]. Okolní [[Lednicko-valtický areál]] je [[krajinná památková zóna|krajinnou památkovou zónou]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html |datum přístupu=2008-05-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070715083424/http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html |datum archivace=2007-07-15 |nedostupné=ano}} [[Valtice (zámek)|Valtický zámek]] byl až do roku 1945 sídlem knížecího rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]]. Po celý středověk i novověk až do roku 1920 bylo město součástí [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]]. [36] => [37] => Valtice se nachází v [[Mikulovská vinařská podoblast|Mikulovské vinařské podoblasti]] a patří mezi nejnavštěvovanější vinařská města v ČR. Je zde mnoho vinařských podniků i rodin s vinařskou tradicí. Veřejná degustační expozice vín oceněných titulem Salon Vín České republiky je umístěna ve sklepních prostorách zdejšího zámku. [38] => [39] => == Název == [40] => Původní podoba jména ''Feldsberg'' (první doklady z konce 12. století znějí ''Veldsesperch'', ''Veldesperch'') znamená "kopec v poli". Jméno bylo přeneseno od stejnojmenného Feldsbergu v [[Diecéze pasovská|pasovském biskupství]]. Česká podoba jména vznikla hláskovou úpravou jména německého s výměnou zakončení.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 660, 661. [41] => [42] => == Historie == [43] => [[Soubor:Lovro Janša - Knežji dvorec Felsperg na Moravskem.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Valtice, kresba z roku 1798]] [44] => Město bylo kolonizováno ve 12. století pasovskými biskupy. [[První písemná zmínka|První historická zmínka]] pochází z roku [[1192]], kdy pasovský biskup [[Wolfker]] směnil s [[Wichard ze Seefeldu|Wichardem ze Seefeldu]] hrad „Veldesperch“ s 12 královskými lány. [[Seefeldové]] tu pak vybudovali mohutný pomezní hrad, v jehož podhradí na začátku 13. století vzniklo město. Když rod Seefeldů v roce 1270 vymřel po meči, získali Valtice [[Kuenringové]] a [[Rauhensteinové]]. V roce 1347 prodali svůj díl Kuenringové Potendorfům, V roce 1387 odkázala třetí manželka [[Jan I. z Lichtenštejna (hofmistr)|Jana I. z Lichtenštejna]] Alžběta, rozená Puchheimova, svému manželovi šestinu podílu na Valticích a Liechtensteinové se tak stali držiteli části města. Od roku 1391 až do roku 1945 bylo město a panství v majetku rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]]. Město bylo silně postiženo [[Husitské války|husitskými válkami]], [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]] a [[Napoleonské války|napoleonskými válkami]]. V roce 1866 během [[Prusko-rakouská válka|války prusko-rakouské]] Valticemi prošlo cca 48 000 vojáků s 13 329 koňmi; vypukla zde [[Epidemie cholery v českých zemích 1866–1867|epidemie cholery]].{{Citace elektronického periodika [45] => | titul = Historie města - Oficiální stránky Města Valtice [46] => | periodikum = www.valtice.eu [47] => | url = https://www.valtice.eu/mesto/historie-mesta/ [48] => | datum přístupu = 2021-06-09 [49] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211020190556/https://www.valtice.eu/mesto/historie-mesta/ [50] => | datum archivace = 2021-10-20 [51] => }} [52] => [53] => V průběhu 18. a 19. století Lichtenštejnové ve Valticích a v blízké [[Lednice (zámek)|Lednici]] vytvořili [[Lednicko-valtický areál]] – jedinečný krajinný komplex evropského významu, dnes památka zapsaná do [[Světové dědictví|Seznamu světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. [54] => [55] => K území [[Československo|Československa]] bylo [[Valticko]] připojeno na základě [[Saintgermainská smlouva|Saintgermainské smlouvy]] až 31. července 1920 a byly přičleněny k moravskému politickému okresu [[Mikulov]]. Město navštívil 20. června 1928 první československý prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a 14. června 1936 jeho nástupce [[Edvard Beneš]]. Oba se stali čestnými občany Valtic. Po [[Mnichovská dohoda|mnichovském diktátu]] byly Valtice připojeny k [[Německá říše|Německé říši]]; dne 8. října 1938 je obsadila německá armáda. Osvobození města proběhlo dne 21. dubna 1945; při osvobozování Valtic padlo 14 sovětských vojáků. Obyvatelstvo německé národnosti (56,7 % roku 1930)Nekuda, Vladimír (ed.): ''Břeclavsko''. Brno 1969, s. 629. bylo po roce 1945 vesměs [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]]. [56] => [57] => Roku 1964 byla k Valticím připojena vesnice [[Úvaly (Valtice)|Úvaly]]. Během existence [[Železná opona|železné opony]] probíhalo bezprostředně kolem Valtic [[hraniční pásmo]] se zákazem vstupu; do Úval byl vstup možný jen pro obyvatele nebo na povolení. Od 60. do 90. let fungovala ve Valticích nemocnice s porodnicí pro jižní polovinu [[Okres Břeclav|okresu Břeclav]], nyní [[léčebna dlouhodobě nemocných]]. [58] => [59] => {{pahýl část}} [60] => [61] => == Přírodní poměry == [62] => === Geografie === [63] => [[Soubor:ValticeOdKolonády.jpg|náhled|vlevo|Valtice od [[Kolonáda na Rajstně|Kolonády na Reisně]]]] [64] => Valtice leží na okraji [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravského úvalu]] v podcelku [[Valtická pahorkatina]], v kotlině otevřené na severozápad k rybníku [[Nesyt]]. Jejich katastr hraničí na jihu a západě s [[Rakousko|Rakouskem]], centrum města je od státní hranice vzdáleno pouze 1,3 km. V okolí se vedle polí hojně nacházejí vinice, na východě se rozkládá komplex [[Boří les|Bořího lesa]]. [65] => [66] => === Hydrografie === [67] => Územím Valtic protékají potoky [[Svodnice (potok na Valticku)|Svodnice]], [[Úvalský odpad]], [[Valtický potok|Valtický]] a [[Allah]] (též zvaný [[Aloch]]). Zatímco voda prvních tří potoků vtéká v katastru sousední obce [[Hlohovec (okres Břeclav)|Hlohovce]] do rybníka Nesytu, potok Allah teče do [[Prostřední rybník (Lednické rybníky)|Prostředního rybníka]] a nachází se na něm [[Allahovy rybníky|kaskáda menších rybníčků]], z nichž se na území Valtic nachází rybník [[Allah I.|Allah I]]. Východně od Valtic se v PP Rendez-vous nachází rybník [[Rendez-vous (rybník)|Rendez-vous]]. Další dva rybníky ([[Úvalský rybník|Úvalský]] a [[Košík (rybník)|Košík]]) se nacházejí na potoce Svodnici v katastru Úval. [68] => [69] => == Obyvatelstvo == [70] => {| class="wikitable" [71] => |- align="center" valign="top" [72] => |+Vývoj počtu obyvatelHistorický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv.9. 1984{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 | url = https://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf | datum vydání = 2006 | datum přístupu = 4.5.2013 | vydavatel = Český statistický úřad}}http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30814&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void= Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [73] => | width="64" height="14" | Sčítání lidu [74] => | width="45" rowspan="2" | Počet domů [75] => | width="60" rowspan="2" | Obyvatelé celkově [76] => | width="260" colspan="3" | Národní příslušnost [77] => [78] => |- align="center" valign="top" [79] => | height="14" | Rok [80] => | Němci [81] => | Češi [82] => | jiné [83] => [84] => |- align="center" valign="top" [85] => | height="13" | 1793 [86] => | 299 [87] => |   [88] => |   [89] => |   [90] => |   [91] => [92] => |- align="center" valign="top" [93] => | height="13" | 1836 [94] => | 340 [95] => | 2889 [96] => |   [97] => |   [98] => |   [99] => [100] => |- align="center" valign="top" [101] => | height="13" | 1869 [102] => | 367 [103] => | 2424 [104] => |   [105] => |   [106] => |   [107] => [108] => |- align="center" valign="top" [109] => | height="13" | 1880 [110] => | 381 [111] => | 2837 [112] => | 2804 [113] => | 3 [114] => | 30 [115] => [116] => |- align="center" valign="top" [117] => | height="13" | 1890 [118] => | 428 [119] => | 3009 [120] => | 2830 [121] => | 133 [122] => | 36 [123] => [124] => |- align="center" valign="top" [125] => | height="13" | 1900 [126] => | 501 [127] => | 3036 [128] => | 2987 [129] => | 34 [130] => | 35 [131] => [132] => |- align="center" valign="top" [133] => | height="13" | 1910 [134] => | 552 [135] => | 3402 [136] => | 3291 [137] => | 34 [138] => | 57 [139] => [140] => |- align="center" valign="top" [141] => | height="13" | 1921 [142] => | 566 [143] => | 3257 [144] => | 2285 [145] => | 625 [146] => | 332 [147] => [148] => |- align="center" valign="top" [149] => | height="13" | 1930 [150] => | 636 [151] => | 3393 [152] => | 1924 [153] => | 1102 [154] => | 367 [155] => [156] => |- align="center" valign="top" [157] => | height="13" | 1950 [158] => | 642 [159] => | 3065 [160] => |   [161] => |   [162] => |   [163] => [164] => |- align="center" valign="top" [165] => | height="13" | 1961 [166] => | 633 [167] => | 3037 [168] => |   [169] => |   [170] => |   [171] => [172] => |- align="center" valign="top" [173] => | height="13" | 1970 [174] => | 703 [175] => | 3495 [176] => |   [177] => |   [178] => |   [179] => [180] => |- align="center" valign="top" [181] => | height="13" | 1980 [182] => | 772 [183] => | 3583 [184] => |   [185] => |   [186] => |   [187] => [188] => |- align="center" valign="top" [189] => | height="13" | 1991 [190] => | 891 [191] => | 3554 [192] => |   [193] => |   [194] => |   [195] => [196] => |- align="center" valign="top" [197] => | height="13" | 2001 [198] => | 935 [199] => | 3630 [200] => |   [201] => |   [202] => |   [203] => [204] => |- align="center" valign="top" [205] => | height="13" | 2011 [206] => | 1047 [207] => | 3652 [208] => |   [209] => |   [210] => |   [211] => |} [212] => [213] => == Správa a politika == [214] => === Členění města === [215] => Území města se člení na [[katastrální území]] (zároveň [[část obce|části města]] a [[Základní sídelní jednotka|ZSJ]]), jimiž jsou: [216] => * '''Valtice''' [217] => * [[Úvaly (Valtice)|Úvaly]] (místní část a ZSJ Úvaly) [218] => [219] => Asi 3 km jihovýchodně od města, pár set metrů od rakouské hranice, se nachází kolonie asi půl tuctu domů a zemědělské farmy, nazvaná [[Boří dvůr]] (''Theimhof''). [220] => [221] => === Samospráva === [222] => V roce 2022 se starostou Valtic stal Aleš Hofman ze sdružení nezávislých kandidátů VALTIČANÉ 2018. Nahradil tak Pavla Trojana (ČSSD), který stál v čele města dvanáct let, od roku 2010.{{Citace periodika [223] => | příjmení = Blažková [224] => | jméno = Magdaléna [225] => | titul = Po dvanácti letech končí ve vedení Valtic starosta Trojan, nahradí ho Hofman [226] => | periodikum = Břeclavský deník [227] => | datum vydání = 2022-09-29 [228] => | url = https://breclavsky.denik.cz/volby-2022-komunalni/po-dvanacti-letech-konci-ve-vedeni-valtic-starosta-trojan-20220929.html [229] => | datum přístupu = 2022-12-01 [230] => }} [231] => [232] => == Vinařství == [233] => Valtice jsou významné moravské [[vinařská obec|vinařské středisko]]. Patří do [[Mikulovská vinařská podoblast|Mikulovské vinařské podoblasti]] ([[viniční trať|viniční tratě]] Kamenné hory, Hůrka, Pod Sluneční horou, Sonnenberg, Nad mlýnem, Pánský kopec, Za humny, Staré hory, U cihelny, Jižní svahy, Nad peklem, Terasy u Křížového sklepu, Pod Reistnou, Knížecí vyhlídka, Hintertály, Jižní svahy, Terasy u hranic, Sacny, Kačisdorfské pole, Horní čtvrtě, Culisty-Dlúhé, Hájky, U sv. Anny). [234] => [235] => Sídlí zde [[Střední odborná škola vinařská]], jediná svého druhu v Česku, založená roku 1873.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://svisv.cz/skola/o-nas/zakladni-informace |datum přístupu=2013-04-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130213052502/http://svisv.cz/skola/o-nas/zakladni-informace |datum archivace=2013-02-13 |nedostupné=ano}} [236] => [237] => == Kultura == [238] => Valtice a především valtický zámek bývají několikrát do roka dějištěm divadelních a hudebních akcí z období renesance a hlavně baroka. Divadelní představení se odehrávají v zámeckém barokním divadle; koncerty barokní hudby bývají odehrávány v zámecké kapli, jízdárně nebo pod širým nebem v tamním parku. Několik již etablovaných akcí zahrnuje např. hudebně-divadelní řadu ''Plaisirs de Musique'' nebo poctu skladateli Antoniu Vivaldimu. [239] => [240] => Na přelomu června a července se do Valtic sjíždějí hudebníci, zpěváci, herci a tanečníci vyznávající umění 16.–18. století na týdenní setkání zvané ''Mezinárodní škola staré hudby'',http://www.early-music.cz ve kterém studují a nacvičují skladby, písničky a tance barokního a renesančního období pod dohledem lektorů z Čech i zahraničí. [241] => [242] => Zámecká zimní jízdárna, resp. její vrchní patro, může být využito jako prostory pro výstavy a expozice. [243] => [244] => == Turistika == [245] => Turistické informační centrum se nachází u prvního nádvoří zámku Valtice. Kromě hudebních a divadelních akcí se ve městě pořádají sezónní „zemědělské“ akce jako vinobraní, trh burčáků, sklizeň meruněk a dýňobraní. [246] => [247] => == Doprava == [248] => Valticemi prochází [[silnice I/40]], která se tu křižuje s okresní [[Silnice II/422|silnicí II/422]]. Do Rakouska vede hraniční přechod Valtice/[[Schrattenberg]] (pro vozidla do 3,5 tuny). Kolem města dále vede [[železniční trať Břeclav–Znojmo]], která tu má stanici ([[Valtice (nádraží)|Valtice]]) a zastávku ([[Valtice město]]). [249] => [250] => == Pamětihodnosti ve městě a okolí == [251] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Valticích}} [252] => * [[Valtice (zámek)|Zámek Valtice]] – nachází se na mírném návrší jižně za městským náměstím. Původně [[Gotická architektura|gotický]] hrad ze 13. století byl přestavěn na [[renesance|renesanční]] a později [[baroko|barokní]] zámek, v jednu z nejvýznamnějších světských barokních staveb na Moravě. Do dnešní podoby byl postaven v letech 1643–1730 podle projektů italského stavitele [[Domenico Martinelli|D. Martinelliho]]. [[Sala terrena]] je dílem [[Johann Bernhard Fischer|J. B. Fischera z Erlachu]]. Zámek tvoří tříposchoďová čtyřkřídlá budova s konírnami, jízdárnou, galerií, [[rokoko]]vým divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od nichž vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr. Průčelní fasáda zámecké budovy je bohatě zdobena, středová osa budovy je zvýrazněna vstupním [[Portál (architektura)|portálem]] a věží. Bohatě vybavené zámecké interiéry byly upravovány až do 18. století. V nedávné době se zde točila pohádka [[Sněžný drak]].http://www.denik.cz/film/na-obrazovku-miri-valticka-pohadka-snezny-drak-20131217-ucnc.html [253] => * [[Zámecký park]] byl založen v roce 1727 a budován podle návrhů D. Girarda. Začátkem 19. století byla zahrada rozšířena a přebudována v přírodně krajinářský park anglického typu s dalekými průhledy. Park má rozlohu 14,6 ha a je ozdoben sochami představujícími postavy z antické mytologie nebo umělou jeskyní Peklo. Roste v něm 22 druhů jehličnanů a 63 druhů listnáčů. Často se jedná o cenné dřeviny, mezi nimi je jediný exemplář [[Smrk Schrenkův|smrku Schrenkova]] (''Picea schrenkiana'') na Moravě nebo nejstarší převislý kultivar [[Jerlín japonský|jerlínu japonského]] (''Sophora japonica Pendula'') v Česku. Strom byl přivezen v roce 1910 už jako vzrostlý, obvod kmene má 208 cm a výšku 6,5 metru. [254] => * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Valtice)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] – raně barokní stavba vybudovaná na místě staršího chrámu v letech 1631–1671 staviteli J. Carlonem, [[Giovanni Giacomo Tencalla|Giovannim Giacomem Tencallou]] a [[Ondřej Erna|Ondřejem Ernou]]. (V roce 1638 se kopule kostela zřítila.) Stěny a klenby jsou bohatě vyzdobeny štukovými výjevy. Kostel vévodí [[Panoráma|panoramatu]] města z mikulovské strany. [255] => * Novorenesanční radnice – dílo podle plánů vídeňského architekta Josefa Drechslera z let 1887–1888 na náměstí Svobody 21. O výstavbu nové radnice, kde byly vyhrazeny i místnosti pro [[okresní soud]], se zasloužil dlouholetý starosta Valtic Karel Haussner (starostou v letech 1885–1917). Základní kámen byl položen 17. srpna 1887 a již 16. srpna 1888 byla stavba dokončena a vysvěcena. Tehdy Valtice spravovaly 24 obcí ve své spádové oblasti. Radnice byla také sídlem městské spořitelny, která na výstavbu věnovala 20 tisíc zlatých. Celkem stálo vybudování radnice 125 tisíc zlatých, kníže [[Jan II. z Lichtenštejna|Jan II.]] (knížetem 1858–1929) přispěl významnou částkou 50 tisíc. První zmínka o původní radnici je z roku 1393, v roce 1564 byla opravena. V roce 1763 zničil požár ve Valticích 88 domů včetně radnice. Hned následujícího roku byla postavená nová jednoposchoďová barokní radnice, na kterou přispěl kníže [[Josef Václav z Lichtenštejna]] (knížetem 1712–1718, 1732–1745 a 1748–1772) a která již stála na místě dnešní radnice. V roce 1878 byla přestavěna. O přibližně jedno desetiletí později byla radnice spolu se sousedním domem stržena, na jejich místě vztyčena novostavba, a tak získala radnice svůj dnešní vzhled. Současná budova je 38 metrů vysoká a vstup do budovy umožňují dva portály. Fasáda průčelí je doplněna městským znakem a hodinami. [256] => * [[Mariánský sloup (Valtice)|Mariánský sloup]] – raně barokní sloup z rakouského mramoru na náměstí Svobody z let 1680–1690 vznikl jako výraz vděku, že skončila morová rána. Valtice zasáhly v 17. století dvě velké morové epidemie – v roce 1645 a 1679. Objednavatelem sloupu byl kníže [[Karel Eusebius z Lichtenštejna]] (1611–1684). Sochy vytvořil vídeňský sochař Matthias Gunst. Vrchol sloupu tvoří socha neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty), na volutových podnožích v nižších partiích sloupu jsou umístěny ve směru světových stran sochy tradičních ochránců před morem – [[Svatý Šebestián|sv. Šebestiána]] (probodeného šípy), [[Roch z Montpellieru|sv. Rocha]] (se psem) a [[Karel Boromejský|sv. Karla Boromejského]] (v kanovnickém rouchu se [[Štóla|štólou]]). Poslední socha představuje [[Ignác z Loyoly|sv. Ignáce]]. Původně mělo být v dolní části šest soch ([[Svatá Anna|Anna]], [[Svatý Josef|Josef]], Šebestián, Roch, Karel Boromejský a [[František Xaverský]]). [257] => * [[Klášter milosrdných bratří (Valtice)|Konvent svatého Augustina]] – komplex budov bývalého [[konvent (církev)|konventu]] a špitálu [[Hospitálský řád sv. Jana z Boha|Milosrdných bratří]], založeného roku 1605 (nejstarší konvent tohoto řádu ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]). Konvent byl rozpuštěn roku 1960 a nadále zde sídlila okresní nemocnice a porodnice pro Břeclavsko a Mikulovsko (než byla v 90. letech otevřena nemocnice v Břeclavi). Budova stojí na severovýchodní straně pláně uprostřed města.http://www.nemvalt.cz/default.aspx?id=122 {{Wayback|url=http://www.nemvalt.cz/default.aspx?id=122 |date=20130804061033 }} Nemocnice Valtice – historie [258] => Stavby [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]] na katastru města: [259] => * [[Belveder (Lednicko-valtický areál)|Belveder]] – [[empír]]ový zámeček z let 1802–1806 podle návrhu [[Josef Hardtmuth|J. L. Hardmutha]]. Stojí uprostřed bývalé [[bažantnice]] na severním okraji města. Byl využíván [[Akademie věd|akademií věd]], je veřejnosti nepřístupný. [260] => * [[Kolonáda na Rajstně|Kolonáda na Reistně]] – vyhlídkový objekt stojící na vrchu Homole cca 1,5 km jihozápadně nad městem. Byl postaven v letech 1817–1823 stavitelem J. Popellackem podle vzoru [[Schönbrunn]]ské kolonády. Panoramatický výhled od [[Mikulov]]a přes Pavlovské vrchy na [[lužní les]]y u [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]] až po luhy na [[Moravské pole|Moravském poli]]. [261] => * [[Dianin chrám (Lednicko-valtický areál)|Rendez-vous (Dianin chrám)]] – romantická stavba v podobě římského triumfálního oblouku vybudovaná v letech 1810–1812 podle návrhu J. L. Hardmutha v lesích asi 1,5 km východně od zámku Valtice. [262] => * [[Kaple svatého Huberta (Lednicko-valtický areál)|Kaple svatého Huberta]] – romantická novogotická kaple se třemi arkádami uprostřed parkově upravené paseky, zaklenutá síťovou klenbou, postavená v roce 1855 podle návrhu [[Jiří Wingelmüller|J. Wingelmüllera]] (1810–1848) asi 3 km severovýchodně od zámku Valtice [263] => Místní část Úvaly: [264] => * [[Kostel svatého Stanislava (Úvaly)|Kostel svatého Stanislava]] – [[Klasicismus|klasicistní]] kostel z roku 1883 [265] => [266] => == Osobnosti == [267] => * [[Lucie Bittalová]] (1987–2015), aktivistka [268] => * [[Miroslav Brychta]] (* 1966), tenista a paralympik [269] => * [[František Čermák (tenista)]] (* 1976), tenista [270] => * [[Hana Havelková]] (1949–2020), socioložka, filozofka a vysokoškolská pedagožka [271] => * [[Lukáš Helešic]] (* 1996), veslař [272] => * [[Jiří Hlavenka]] (* 1964), podnikatel a investor v IT a politik [273] => * [[Ivana Hloužková]] (* 1960), herečka [274] => * [[Ondřej Hübl]] (* 1976), textař, scenárista a spisovatel [275] => * [[Miloslav Janulík]] (* 1962), lékař a politik [276] => * [[Martin Klanica]] (* 1969), Ústřední ředitel SZPI [277] => * [[Jaroslav Kostelníček]] (* 1963), voják, politik a pedagog [278] => * [[Rostislav Koštial]] (* 1960), politik a vinohradník [279] => * [[Irena Lednická]] (* 1966), basketbalistka [280] => * [[Jarmila Levko]] (* 1969), politička [281] => * [[Karel I. z Lichtenštejna]] (1569–1627), zakladatel knížecího rodu Lichtenštějnů [282] => * [[Arnošt Lukášek]] (* 1941), fotbalista a komunální politik [283] => * [[Jiří Mach]] (* 1983), divadelní herec [284] => * [[Zdeněk Mlynář (cyklista)]] (* 1976), český reprezentant v cyklokrosu [285] => * [[Radim Nečas (1969)]], fotbalový útočník a trenér [286] => * [[Ivana Odehnalová]] (* 1986), divadelní herečka [287] => * [[Anna Procházková]] (1952–2016), politička ODS [288] => * [[Vladimír Rosenberger]] (* 1965), fotbalový útočník a funkcionář [289] => * [[Barbora Seidlová]] (* 1981), herečka [290] => * [[Johannes Matthias Sperger]] (1750–1812), hudební skladatel [291] => * [[Václav Šálek]] (* 1973), fotograf [292] => * [[Zora Škrabalová]] (* 1981), basketbalistka [293] => * [[Pavel Šultes]] (* 1985), fotbalista [294] => * [[Jaroslav Tejral]] (* 1933), archeolog [295] => [296] => == Galerie == [297] => [298] => Valtice townhall.jpg|Historická budova radnice [299] => Valtice 4718.jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie [300] => Kolonáda na Rajstně (Reistenkolonnade) - by Pudelek.JPG|Kolonáda na kopci Reistna [301] => Valtice morovy sloup.jpg|Morový sloup na Náměstí Svobody [302] => Rendezvous - Valtice (Feldsberg).JPG|Lovecký zámeček Rendez-vous [303] => Valtice St Hubert.jpg|Kaple svatého Huberta [304] => Zámek, Valtice.JPG|Zámek Valtice [305] => [306] => [307] => == Odkazy == [308] => === Reference === [309] => [310] => [311] => === Literatura === [312] => * {{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 424 | isbn = 978-80-7277-403-6}} [313] => * {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 896 | isbn = 978-80-7277-410-4}} [314] => [315] => === Související články === [316] => * [[Valticko]] [317] => * [[Lednicko-valtický areál]] [318] => * [[Muzeum vinařství, zahradnictví a krajiny|Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí]] [319] => * [[Římskokatolická farnost Valtice]] [320] => * [[Valtické vinobraní]] [321] => * [[Valtická horečka]] [322] => * [[Boří les]] [323] => * [[Bezručova alej]] [324] => [325] => === Externí odkazy === [326] => * {{Commonscat|Valtice}} [327] => * {{wikiknihy|kategorie=Valticko}} [328] => * {{RÚIAN}} [329] => * [http://www.valtice.eu/ Oficiální stránky města Valtice, hlavního města vína] [330] => * [http://www.valtice.cz/ Stránky města Valtice – historie, aktuality, turistika] [331] => * [http://www.zamek-valtice.cz/ Zámek Valtice] [332] => * [http://www.lednickovalticky-areal.cz/ Lednicko-valtický areál] [333] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Valtice – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/218562221500031/obsah/636275-valtice | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2018-08-05 | datum_přístupu = 2019-05-05}} [334] => * [http://www.valtice.com/ Fotoreportáže z Valtic, seznam místních firem, informace o ubytování] [335] => * [http://www.fotoprazak.cz/10-vyber_pamatky/Valtice.html fotogalerie z Valtic a okolí] {{Wayback|url=http://www.fotoprazak.cz/10-vyber_pamatky/Valtice.html |date=20140729023405 }} [336] => * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:584975 statistické údaje města Valtice] [337] => * http://www.valtickepodzemi.cz/valticke-podzemi.php {{Wayback|url=http://www.valtickepodzemi.cz/valticke-podzemi.php |date=20120911125909 }} [338] => [339] => {{Části české obce}} [340] => {{Okres Břeclav}} [341] => {{Autoritní data}} [342] => [343] => {{Portály|Morava}} [344] => [[Kategorie:Valtice| ]] [345] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [346] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [347] => [[Kategorie:Valticko]] [348] => [[Kategorie:Města v okrese Břeclav]] [349] => [[Kategorie:Sdružení obcí region LVA]] [350] => [[Kategorie:Lednicko-valtický areál]] [351] => [[Kategorie:Místní části ve Valticích]] [352] => [[Kategorie:Mikulovská vinařská podoblast]] [353] => [[Kategorie:Obce v okrese Břeclav]] [354] => [[Kategorie:Sídla na česko-rakouské státní hranici]] [355] => [[Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu]] [] => )
good wiki

Valtice

Valtice (v místním nářečí Valčice) jsou malé vinařské město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 9 km západně od Břeclavi, u hranic s Rakouskem, v oblasti Valticka. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lednicko-valtický areál','Břeclav','Valticko','Okres Břeclav','Lichtenštejnové','Valtice (zámek)','Rakousko','Mikulov','Mikulovská vinařská podoblast','Úvaly (Valtice)','Jihomoravský kraj','Boří les'

Břeclav

Lichtenštejnové

Lichtenštejnové je stará šlechtická rodina, která vlastní a spravuje území Lichtenštejnska.

Mikulov

Rakousko

Valticko