Array ( [0] => 14694577 [id] => 14694577 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Varhany [uri] => Varhany [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hudební nástroj [1] => | schéma = modrá [2] => | název = Varhany [3] => | italsky = organo [4] => | německy = Orgel [5] => | anglicky = organ [6] => | francouzsky = orgue [7] => | obrázek = Jablonné v Podještědí - klášter (10).JPG [8] => | velikost obrázku = [9] => | orchestr = klávesové [10] => | vznik tónu = [[aerofon]] [11] => | rozsah = Organ Range.svg [12] => | velikost rozsahu = 140px [13] => | poznámka = Na snímku jsou zachyceny barokní varhany v [[Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy|bazilice svatého Vavřince a svaté Zdislavy]] v [[Jablonné v Podještědí|Jablonném v Podještědí]] [14] => | příbuzné nástroje = [[harmonium]], [[portativ]], [[Pozitiv (hudba)|pozitiv]], [[Regál (hudba)|regál]] [15] => }} [16] => {{Různé významy|tento=největším hudební nástroji}} [17] => [18] => '''Varhany''' (někdy označované za „královský nástroj“, v mnoha dalších jazycích je název odvozen z latinského ''organum'' '(hudební) nástroj'https://www.dwds.de/wb/Organ, 16. září 2021.) jsou největší a mechanicky nejsložitější [[hudební nástroj]], respektive jsou [[stroj]]em užívaným v [[Hudba|hudbě]] ('''varhanní stroj'''). Varhany se způsobem tvorby zvuku řadí mezi [[Vícehlasý nástroj|vícehlasé]] [[aerofon]]y a svou mechanikou současně mezi [[Klávesový nástroj|klávesové nástroje]]. Největší varhany mohou mít až sedm [[Klaviatura|manuálů]] (klaviatur), dvě pedálnice (klaviatury pro nohy),{{Citace monografie [19] => | příjmení = Yearsley [20] => | jméno = David [21] => | titul = Bach's feet: The Organ Pedals in European Culture [22] => | vydavatel = Cambridge University Press [23] => | místo = Cambridge [24] => | rok = 2012 [25] => | strany = 30 [26] => | isbn = 978-0-521-19901-8 [27] => | jazyk = en [28] => }} desítky rejstříků a až desítky tisíc píšťal velikosti od 11 mm do 20 m. Osoba hrající na varhany se nazývá ''[[varhaník (článek neexistuje)|varhaník]]'' (''organista''), stavitel a opravář varhan jako ''[[varhanář]]'' (''organolog''). [29] => [30] => == Historie == [31] => [[Soubor:Meister des Bartholomäus 1501SteCecile.jpg|náhled|[[Portativ]] z malby „[[Svatá Cecilie|Svatá Cecílie]] hraje na varhany“ od [[Mistr oltáře sv. Bartoloměje|mistra oltáře sv. Bartoloměje]], 1501)|alt=|vlevo]] [32] => [[Soubor:Praha, Obecní dům Smetanova síň varhany2.jpg|náhled|Varhany ve [[Smetanova síň|Smetanově síni]] [[Obecní dům|Obecního domu]] v Praze|alt=|300x300pixelů]] [33] => Za primitivní předchůdce varhan lze považovat [[Panova flétna|Panovu flétnu]]. Dlouhá staletí usilovného zvětšování a zdokonalování dala vznik „královskému“ nástroji, který zdobí největší katedrály světa stejně jako malý venkovský kostelík. Jsou nadále budovány i v moderních koncertních sálech. Rozsahem menším příbuzným nástrojem je [[harmonium]]. [34] => [35] => Největší službu umění vykonaly varhany v době [[Barokní hudba|hudebního baroka]], kdy se na ně provozovaly velkolepé koncerty. Ale hlas varhan neztratil své kouzlo ani dnes – svědčí o tom vyprodané varhanní koncerty ať v koncertních síních s moderními elektrifikovanými nástroji, nebo ve chrámech s historickými nástroji. V Praze je takovou historickou koncertní síní např. [[Bazilika svatého Jakuba Většího (Staré Město)|bazilika sv. Jakuba]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]. Pro varhany psali hudbu skladatelé všech dob ([[Johann Sebastian Bach]] v období baroka, [[Antonín Dvořák]] v době [[romantismus (hudba)|romantismu]] či [[Petr Eben]] v moderní hudbě) a každá doba měla také své slavné varhaníky a stavitele těchto nástrojů. [36] => [37] => České varhanářství bylo velmi ovlivněno varhanářstvím německým, proto jsou někdy uvedeny také německé pojmy. Mezi tradiční české výrobce varhan patří od roku [[1873]] krnovská firma [[Rieger-Kloss|RIEGER-KLOSS]] (dnes RIEGER - KLOSS VARHANY, s.r.o.), která již vyrobila 3732 varhan do všech světadílů. Mezi nejvýznamnější německé varhanáře patřil [[Gottfried Silbermann|Johann Silbermann]]. [38] => [39] => {{Pahýl část}} [40] => [41] => == Princip tvorby zvuku == [42] => Tóny se v něm tvoří v [[dřevo|dřevěných]] nebo [[Kovy|kovových]] [[píšťala (hudební nástroj)|píšťalách]] buď chvěním vzduchových sloupců, nebo chvěním kovových jazýčků (podle druhu píšťal). Stlačený [[vzduch]] se do [[Píšťala (hudební nástroj)|píšťal]] vhání obvykle [[měch]]em. Různorodosti barvy tónů varhan se dosahuje akustickým spoluzněním [[Alikvotní tón|alikvotních tónů]] vznikajících v několika píšťalách současně. Tento princip odpovídá elektrofonické [[aditivní syntéza|aditivní syntéze]] používané u elektronických hudebních nástrojů. [43] => {{Pahýl část}} [44] => [45] => == Části varhan == [46] => [[Soubor:Sendesaal Radio Bratislava.jpg|alt=|náhled|300x300pixelů|Největší varhany na Slovensku v [[Bratislava|bratislavské]] koncertní síni [[Rozhlas a televize Slovenska|RTVS]]]] [47] => [[Soubor:OrganumFollis.jpg|náhled|300px|Stavba varhan]] [48] => === Stroje === [49] => Varhany sestávají z více [[stroj]]ů. [50] => Jednotlivé stroje mívají různou velikost a zpravidla bývají umístěny na různých místech a podle toho mívají i své vlastní pojmenování, např.: [51] => * '''Hlavní stroj''' – zpravidla největší stroj [52] => * '''Horní stroj''' – stroj umístěný nad hlavním strojem [53] => * '''Prsní stroj''' – stroj umístěný před hráčem (tj. zpravidla pod hlavním strojem, který bývá umístěn výše) [54] => * '''Pozitiv''' – menší stroj [55] => * '''Zadní pozitiv''' – positiv umístěný za zády hráče (zpravidla v zábradlí [[kruchta|kruchty]]) [56] => * '''Žaluziový stroj''' – stroj umístěný ve skříni, uzavíratelný žaluziemi pro plynulé tlumení zvuku [57] => * '''Pedál''' – stroj s basovými píšťalami, ovládaný zpravidla [[pedálnice|pedálnicí]] ([[pedál]]em) [58] => [59] => Zejména v romantické době se stavěly stroje i na dalších místech: [60] => * '''Spodní stroj''' – stroj umístěný zpravidla po obou stranách v úrovni hracího stolu [61] => * '''Zadní stroj''' – stroj umístěný za hlavním strojem [62] => * '''Vzdálený stroj''' – stroj umístěný ve větší vzdálenosti, např. až na druhé straně kostela [63] => [64] => Každý ze strojů bývá tradičně umístěn ve vlastní [[varhanní skříň|varhanní skříni]], ale může být umístěno i více strojů v jedné skříni. Naproti tomu může být i jeden stroj rozdělen do více skříní – např. pedál do dvou skříní po obou stranách hlavního stroje. [65] => [66] => Obvykle je každý ze strojů ovládán jedním [[Manuál (varhany)|manuálem]] ([[klaviatura|klaviaturou]]) nebo [[pedálnice|pedálnicí]] ([[pedál]]em) hracího stolu, proto počet strojů obvykle odpovídá počtu manuálů a pedálů u varhan. Pedál mají varhany zpravidla jen jeden (výjimkou jsou španělské varhany, které mívají pedály dva). [67] => [68] => V českých kostelích nejčastěji nacházíme dvoumanuálové varhany, které mají zpravidla hlavní stroj, positiv a pedál. Varhany ve větších kostelích bývají trojmanuálové, výjimečně čtyřmanuálové – i ve velkých koncertních síních. Naproti tomu malé varhany mohou být i jen jednomanuálové s pedálem. Malé varhánky, které by měly jen jeden manuál bez pedálu, se nenazývají varhanami, ale [[Pozitiv (hudba)|positivem]]. Malý přenosný positiv se nazývá [[portativ]]em. [69] => [70] => Každý stroj má svoji vlastní '''vzdušnici''', která nese '''píšťaly'''. Ke každému stroji vede od hracího stolu '''traktura'''. '''Zdroj vzduchu''' naopak bývá pro všechny stroje společný, i když některé stroje mohou mít vlastní '''vyrovnávací měch'''. [71] => [72] => ==== Píšťaly ==== [73] => [[Soubor:OrgueCadixChamade.jpg|náhled|Píšťaly jazykového rejstříku „horizontální trompeta“]] [74] => Zdrojem zvuku u varhan jsou různé '''[[píšťala (hudební nástroj)|píšťaly]]'''. Prouděním vzduchu skrz ně (nebo vibracemi kovového jazýčku) vzniká zvuk. Délka píšťaly rozhoduje o frekvenci zvuku; čím je píšťala delší, tím hlubší tón vydává. Každá píšťala může hrát pouze jeden tón – zvuk varhan vzniká simultánním hraním více píšťal najednou. Hlasitost tónu ovlivňuje tlak vzduchu. [75] => [76] => Píšťaly lze rozdělit podle různých kritérií: [77] => [78] => * dle fyzikálního '''způsobu vzniku zvuku''': [79] => ** '''retné''' (labiální): Zvuk zde vzniká chvěním vzduchového sloupce, podobně jako u zobcové flétny. Výška tónu je dána především délkou kmitajícího vzduchového sloupce: [80] => *** '''otevřené''': Horní konec píšťaly je otevřený, a proto se délka kmitajícího sloupce rovná délce akustické [[půlvlna|půlvlny]]. Tyto píšťaly produkují kromě základního tónu sudé i liché [[alikvotní tón|alikvoty]]. [81] => **** '''válcovité''' – nejběžnější tvar píšťal [82] => **** '''kónické''' – nahoru se zužující [83] => **** '''trychtýřovité''' – nahoru se rozšiřující [84] => *** '''kryté''' (kryty): Horní konec píšťaly je uzavřený pohyblivou zátkou (kvůli [[ladění varhan|ladění]]) a proto se délka kmitajícího sloupce rovná délce akustické [[čtvrtvlna|čtvrtvlny]]. Tyto píšťaly produkují kromě základního tónu jen liché [[alikvotní tón|alikvoty]]. [85] => *** '''polokryté''': Přechod mezi otevřenými a krytými – jejich základní kmitočet leží také mezi. Zpravidla jsou konstruovány jako: [86] => **** trubicové: zátka má v sobě otvor, zpravidla ještě se vsazenou trubicí [87] => **** kónické: jejich průřez se směrem nahoru zužuje, nahoře je malý otvor [88] => ** '''jazykové''' (jazyky): Zvuk vzniká chvěním kovového jazýčku, jehož rozměry a materiál určuje výšku tónu; délka těla píšťaly (rezonátor) má vliv pouze na zabarvení výsledného zvuku, ale jeho výšku podstatně neovlivňuje. [89] => *** jazykové píšťaly '''nárazné''': Jazyk zde naráží podobně jako např. plátek u klarinetu nebo u hoboje. Zvuk takové píšťaly je ostrý, obsahuje množství harmonických (alikvotních) tónů. [90] => *** jazykové píšťaly '''průrazné''': Jazyk zde prokmitává podobně jako např. plátek u [[harmonika|harmoniky]] nebo u [[harmonium|harmonia]]. Zvuk takové píšťaly je kulatější, obsahuje méně harmonických (alikvotních) tónů. [91] => * dle '''materiálu''': [92] => ** '''dřevěné''', zpravidla s obdélným průřezem [93] => ** '''kovové''', zpravidla s kruhovým průřezem: [94] => *** zpravidla '''cínové''' (tj. ze slitiny cínu a olova) [95] => *** v gotické době, ale někdy i dnes, '''měděné''' [96] => *** u levných varhan nebo z dob, kdy bylo cínu nedostatek (za války, po válce) '''zinkové'''. (Za války docházelo často k [[rekvírování]] varhanních píšťal, podobně jako kostelních zvonů, na strategickou surovinu pro zbrojní průmysl. Zinkové píšťaly se pak často používaly jako náhražka cínových.) [97] => *** výjimečně z jiných materiálů (amatérské konstrukce, levné domácí varhánky, portativy, hračky, extravagantní nápady atd): papír, sololit, [[překližka]], umělé hmoty apod. [98] => * dle '''mensury''' (viz níže): [99] => ** píšťaly s '''normální''' mensurou [100] => ** píšťaly '''široké''' [101] => ** píšťaly '''úzké''' [102] => [103] => Podle uvedených kritérií pak celé píšťalové řady vytvářejí '''rejstříky'''. Přitom se však v průběhu rejstříku může měnit jak mensura, tak i použitý materiál (ve spodní části dřevo, v horní cín) či stavba (ve spodní části kryté, ve střední polokryté a v horní otevřené). [104] => [105] => ==== Rejstříky ==== [106] => [[Soubor:Hra na varhany.jpg|náhled|Hra na varhany]] [107] => Každý stroj sestává z několika řad píšťal čili [[Rejstřík (hudba)|rejstříků]] (registrů), které je zpravidla možno nezávisle zapínat a vypínat. (To je vymoženost od doby renesance; v gotických varhanách zpravidla hrály všechny rejstříky najednou.) [108] => [109] => Každý rejstřík sestává z řady píšťal, uspořádaných nejčastěji v půltónové stupnici, které mají shodnou barvu a další parametry (hlasitost) zvuku. Píšťaly hlubokých či naopak velmi vysokých tónů mohou mít z různých důvodů tvar, materiál i konstrukci odlišnou od zbývajících, přesto (nebo právě proto) budou znít stejně. Kolika a jakými rejstříky varhany disponují se nazývá '''[[Dispozice varhan|dispozice]]'''. Každý stroj může mít jiný počet rejstříků a rejstříky jednotlivých strojů se liší, čímž se dosahuje různé síly i charakteru zvuku při hře na různé manuály. [110] => [111] => '''Výška''' rejstříku vypovídá o tom, v jaké výšce píšťaly znějí. Udává se podle toho, jakou délku má otevřená labiální píšťala nejnižšího tónu, který je zpravidla na klávese velké C. Udává se ve stopách (ft, někdy se značí také čárkou ') a většinou jde o celočíselnou mocninu čísla 2 (takže klasické rejstříky mají výšky 1' , 2' , 4' , 8' a 16' – vyšší rejstříky nalezneme jen na velikých varhanách). [112] => [113] => Názvů rejstříků je téměř nepřeberné množství (mohou jich být stovky; většina takových až exotických názvů vznikala v romantice, kdy se varhanáři pod tlakem módy snažili napodobit všechny možné zvuky, například ptačí cvrlikání, lidský hlas – vox humana, názvy různých hudebních nástrojů apod.) Proto uvedeme jen několik základních: [114] => [115] => * Otevřené píšťaly: [116] => ** Normální mensura: [117] => *** '''[[Principál (varhanní rejstřík)|Principál]]''' je prakticky základním rejstříkem téměř každých varhan. Nejčastěji kovový, v základní délce u hlavního stroje má 8 stop. U dalších strojů nebo u menších varhan a positivů může být jen 4stopý nebo 2stopý. [118] => *** '''[[Oktáva (varhanní rejstřík)|Oktáva]]''': zpravidla stejné konstrukce a mensury jako principál, posazená o oktávu výš (tj. např. pro 4stopý principál bude oktáva 2stopá) [119] => *** '''Superoktáva''': další oktáva nad oktávou [120] => ** Široká mensura: [121] => *** '''[[Flétna (varhanní rejstřík)|Flétna]]''' [122] => ** Úzká mensura: [123] => *** '''Salicionál''' [124] => *** '''Gamba''' [125] => ** '''Mixtura''': Rejstřík složený z několika řad malých píšťal, vytváří zvukovou korunu (posiluje alikvotní tóny) nad principály. [126] => * Kryté píšťaly: [127] => ** '''Kryt velký''' (Copula major): Zpravidla osmistopý základní rejstřík u strojů, ve kterých principál na osmistopé posici není disponován. Zpravidla (ve spodních partiích) dřevěný. [128] => ** '''Kryt malý''' (Copula minor): O oktávu výše posazený nad velkým krytem, tj. čtyřstopý. [129] => ** '''Bourdon''': Zpravidla 16stopý, či 8stopý, zpravidla dřevěný rejstřík disponovaný na hlavním stroji středně velkých či větších varhanách. [130] => ** '''Subbas''': 16stopý zpravidla dřevěný rejstřík, zpravidla základní rejstřík disponovaný v pedálu. [131] => ** '''Echobas''': Zpravidla jde o subbas o nižším tlaku vzduchu (většinou je snížen asi o jednu třetinu) [132] => * Jazykové píšťaly (u českých varhan jsou spíše vzácností, disponují se většinou jen do větších varhan) [133] => **'''[[Trompeta (varhany)|Trubka]]''' (Trompeta): 8stopý rejstřík na hlavním stroji, jeho zvuk je lesklý, čistý. [134] => ** '''Hoboj''': Disponován spíše na slabším manuálu. 8stopý. [135] => ** '''[[Bombard]]''': Zpravidla 16stopý rejstřík v pedálu, či manuálu. Jeden z nejhlasitějších rejstříků varhan. [136] => ** '''Pozoun''': Nejčastěji 16stopý rejstřík v pedálu. [137] => ** '''[[Regál (hudba)|Regál]]''': Často na pozici základních rejstříků u malých [[portativ]]ů. U velkých varhan disponován v 32stopé až 4stopé poloze na slabších manuálech či v pedálu. [138] => ** '''[[Ofiklejda|Ophicleide]]''': Výkonný, většinou 16stopý rejstřík v pedálu (výjimku tvoří Contra Ophicleide – 32stopá varianta). Jeho varianta zvaná Grand Ophicleide je nejhlasitějším varhanním rejstříkem. [139] => [140] => [[Soubor:Cathedral Organ ST 06.jpg|náhled|Varhany v [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [[katedrála|katedrále]] [[Commons:Dormition Church|Dormitio Beatae Mariae Virginis]], postavené na [[Sijón|hoře Sionu]] v [[Jeruzalém]]ě ([[Izrael]])]] [141] => [142] => ==== Vzdušnice ==== [143] => Řady píšťal jsou postaveny na vzdušnici, ze které proudí do píšťal vzduch. Každý stroj má ve varhanní skříni zpravidla jednu vzdušnici, nesoucí příslušné řady píšťal, ovšem u větších varhan mohou být píšťaly rozděleny i mezi více vzdušnic. Vzdušnice obsahuje ventily, ovládané hráčem prostřednictvím hracího stolu, ze kterého se pohyb kláves přenáší do vzdušnic pomocí traktury. Dále je zde zařízení, které umožňuje hráči zvolit, které řady píšťal budou v činnosti, tj. rejstříkovat. Existují různé způsoby řešení. Nejznámější systémy jsou: [144] => * '''Zásuvková vzdušnice''': Hrací ventily vpouští vzduch do '''tónových kancel''', což jsou malé komůrky nad '''hracími''' neboli '''tónovými ventily''' - každá klávesa totiž ovládá jeden takový ventil. Z kancel pak proudí vzduch otvory do píšťal. V cestě mu ale ještě stojí '''zásuvky''', což jsou posuvné lišty s otvory, ovládané manubrii od hracího stolu prostřednictvím rejstříkové traktury. Pokud se otvory v lištách kryjí s otvory ve vzdušnici, je rejstřík zapnut a vzduch může proudit do příslušných píšťalových řad. Tato vzdušnice byla typickou pro mechanickou trakturu v renesanční a barokní éře stavby varhan. [145] => * '''Kuželková vzdušnice''': Píšťaly stojí na '''rejstříkových kancelách''', což jsou dlouhé komory, probíhající pod celými řadami píšťal. Do těchto komor se pouští vzduch přes '''rejstříkové ventily'''. Z rejstříkových kancel se pouští vzduch do jednotlivých píšťal vlastními '''kuželkovými ventily'''. Znamená to, že každá píšťala má svojí příslušnou kuželku. Tónová traktura pak musí najednou zdvihat kuželky pro všechny rejstříky daného stroje. Tyto vzdušnice našly rozšíření za romantické éry, zvláště pak ve spojení s pneumatickou trakturou. [146] => [147] => Kromě těchto dvou nejznámějších způsobů uspořádání mohou existovat i jiné systémy a jejich různé kombinace. [148] => [149] => ==== Varhanní skříň ==== [150] => {{podrobně|Varhanní skříň}} [151] => Varhanní skříň je to, co je zpravidla na každých varhanách nejvíce vidět. Varhany mohou mít více skříní, případně skříň dělenou. Každá skříň skrývá varhanní stroj, jehož hlavní částí je, jak jsme uvedli, vzdušnice, nesoucí řady píšťal. (Někdy ovšem může být jeden stroj např. symetricky rozdělen do dvou skříní anebo naopak jedna skříň může ukrývat více strojů.) Z varhanního stroje jsou zpravidla vidět pouze přední píšťaly, kterým bývá věnována zvláštní umělecká pozornost; řada těchto předních, viditelných píšťal se nazývá '''prospekt'''. [152] => [153] => Nebývá zvláštností, že varhanní skříň, na rozdíl od vlastních varhan, navrhuje, vyrábí či restauruje jiný řemeslník či jiná firma. Na varhanní skříni je kromě akustických a technických parametrů významná i stránka výtvarného provedení, která zpravidla koresponduje s provedením interiéru kostela a s jeho architekturou. Samozřejmě by ale styl varhanní skříně měl korespondovat i se stylem varhan. [154] => [159] => [160] => ==== Traktura ==== [161] => [[Soubor:Organ Animation.gif|náhled|Princip činnosti mechanické traktury při zásuvkové vzdušnici]] [162] => [163] => Rozvádí pohyby kláves a rejstříkových manubrií či klapek do jednotlivých strojů. [[Traktura]] může být: [164] => * '''mechanická''' – pracuje zpravidla pomocí táhel (abstrakty), pák, [[úhelník]]ů, [[hřídel]]í) a dalších mechanických elementů [165] => * '''pneumatická''' – pomocí vzduchových trubiček, které ovládají vzduchová relé [166] => ** '''tlakový systém''' – při stlačení klávesy stoupne tlak v pneumatické traktuře [167] => ** '''výpustný systém''' – při stlačení klávesy poklesne tlak v pneumatické traktuře [168] => * '''elektrická''' – pomocí kontaktů a elektrických kabelů se přivádí el. proud do elektromagnetů, ovládajících ventily [169] => * '''mechanicko–elektrická''' – kombinace obojího. [170] => [171] => [[Soubor:Weingarten Basilika Gabler-Orgel Spieltisch.jpg|náhled|Hrací stůl varhan, bazilika sv. Martina, Weingarten]] [172] => [173] => === Hrací stůl === [174] => Hrací stůl umožňuje varhaníkovi ovládat všechny varhanní stroje z jednoho místa. Zpravidla je každý varhanní stroj ovládán jedním '''manuálem''', sestávajícím z řady '''kláves''', neboli tastaturou, neboli [[klaviatura|klaviaturou]], neboli klavírem, podobným, jaký známe např. u harmonia nebo u fortepiana; basový stroj je zpravidla ovládán '''pedálem''', neboli pedálnicí, sestávající z řady pedálových kláves. Během hry může varhaník využívat různé manuály a tím měnit charakter zvuku. Kromě manuálů jsou na hracím stole umístěna rejstříková táhla (manubria) či klapky, která umožňují i během hry zapínat a vypínat jednotlivé rejstříky. U komplikovaných skladeb, které vyžadují časté rejstříkování, proto varhaníkovi může vypomáhat druhá osoba, tzv. [[registrátor]]. Volba vhodných rejstříků je podstatnou součástí toho, jak je ta či ona [[varhanní skladba]] [[interpretace|interpretována]]. V některých případech autor varhanní skladby použití vhodných rejstříků předepíše, často ale leží volba registrace na interpretovi, který musí volit rejstříky podle toho, jaké rejstříky jsou u těch kterých varhan k dispozici. [175] => [176] => === Zdroj vzduchu === [177] => Stlačenému vzduchu, určenému k rozeznívání píšťal, případně i k pohonu pneumatické traktury, se ve varhanářské terminologii říká '''vítr'''. [178] => [179] => * [[Měch]]y – tradiční zdroj větru, poháněný [[kalkant]]em (měchy jsou poháněny ručním či nožním pohonem) [180] => * [[Ventilátor]] – v současnosti používaný zdroj větru, poháněný elektromotorem, s regulátorem (tento zdroj vzduchu umožňuje stavbu větších varhan - u těch největších by musely být stovky kalkantů!) [181] => [182] => V obou případech se stlačený vzduch vede nejprve do '''zásobního měchu (hlavního měchu)''', který vyrovnává tlak vzduchu, a teprve potom je rozváděn vzduchovými kanály do jednotlivých vzdušnic. Při jiných tlacích na jednotlivých manuálech se používají ještě „pomocné měchy“. Používaný tlak vzduchu je různý, zpravidla od 50 mm vodního sloupce až do 2500 mm vodního sloupce. [183] => [184] => == Tónový rozsah == [185] => [[Soubor:OrgueAtlanticCityConventionAll.jpg|náhled|upright=1.2|Sedmimanuálový [[Hrací stůl (varhany)|hrací stůl]] největších varhan v [[Atlantic City]], Convention Hall]] [186] => [187] => Tónový rozsah varhan, nahlížený podle rozsahu manuálu, se může zdát (ve srovnání s jinými klávesovými nástroji, např. s [[klavír]]em, [[Cembalo|čembalem]] nebo [[Harmonium|harmoniem]]) poměrně malý, neboť zpravidla obnáší čtyři až čtyři a půl oktávy (některé varhany ovšem mají až sedmioktávový manuál): od velkého '''C''' do tříčárkovaného '''c''', případně tříčárkovaného '''d''', '''f''', '''g''', až čtyřčárkovaného '''c'''. [188] => Tento rozsah se týká rejstříku v základní poloze, kterou je 8 stop. Vzhledem k tomu, že varhany mohou obsahovat rejstříky od 64 stop až po 1 stopu, může být jejich celkový tónový rozsah 6–9 oktáv. Proto se říká, že varhany jsou hudebním nástrojem, který má největší tónový rozsah (nepočítáme-li elektronické zdroje [[zvuk]]u). Varhanám se také říká '''královský nástroj''', protože je to opravdu král mezi nástroji. [189] => [190] => == Nej… == [191] => === Největší varhany === [192] => [[Soubor:Organ-sion.jpg|alt=|náhled|[[Sion (Švýcarsko)|Sion]], nejstarší funkční varhany v [[Bazilika Valère|Notre-Dame-de-Valère]]]] [193] => [194] => * na světě: [[Atlantic City]] Boardwalk Hall (dříve Convention Hall), [[New Jersey]]: 7 manuálů, 1 pedál, 1255 rejstříků, 33 112 píšťal. Největší píšťala měří přes 19 metrů (rejstřík zvaný Diaphone-Dulzian, jeden ze dvou skutečných 64stopých rejstříků), nejtěžší váží 1 tunu. Hala má 41 000 míst k sezení. Některé píšťaly vydávají tóny pod subkontraoktávovou polohu s osmi kmity za sekundu, jiné zase vydávají zvuk o síle 130 dB na vzdálenost 1 metru (rejstřík Grand Ophicleide – tlak vzduchu je zde 100'' (2,5 m vodního sloupce – vysokotlaké rejstříky většinou nepoužívají tlak vzduchu větší než 35 cm vodního sloupce), což tyto varhany činí nejhlasitějším a vůbec největším hudebním nástrojem, který byl kdy postaven. Varhany byly ovšem poškozeny různými událostmi (např. hurikán nebo nepozornost dělníků) a proto je v současné době asi jen 30 % varhan funkčních (jedna z osmi komor – Right Stage).{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://varhany.pueri.info/varhany/amerika/atlantic/index.htm |datum přístupu=2007-03-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070220184603/http://varhany.pueri.info/varhany/amerika/atlantic/index.htm |datum archivace=2007-02-20 |nedostupné=ano }}http://www.acchos.org/http://theatreorgans.com/atlcity/ [195] => * na světě (plně provozuschopné): [[Wanamakerovy varhany|Wanamaker Grand Court Organ]], Philadelphia: 6 manuálů, 1 pedál, 28 604 píšťal. [196] => * největší chrámové varhany – [[Pasov]], dóm sv. Štěpána: 5 manuálů, 233 rejstříků, 17 974 píšťal[http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zahranici/nemecko/1087-21835-nejvetsi-kostelni-varhany-sveta-jsou-v-pasove-pro-ceske-turisty-takrka-za-humny.html Novinky.cz: Největší kostelní varhany světa jsou v Pasově] [197] => [198] => ==== Česká republika ==== [199] => V České republice se o post největších varhan dělí dva nástroje. Z hlediska počtu píšťal je největší nástroj v [[Bazilika svatého Jakuba Většího (Staré Město)|chrámu sv. Jakuba staršího]] v Praze 1 na Starém Městě se 4 manuály, 1 pedál, 91 rejstříkem (95 při započtení transmisí) a 8 277 píšťalami.{{Citace elektronické monografie [200] => | autor = Audite Organum [201] => | titul = Velké varhany, dispozice [202] => | url = http://auditeorganum.cz/varhany/ [203] => | datum vydání = [204] => | datum přístupu = 2019-05-28 [205] => | vydavatel = Audite Organum [206] => }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://varhany.pueri.info/varhany/CR/praha/jakubStM/jakub.htm |datum přístupu=2007-03-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070220184448/http://varhany.pueri.info/varhany/CR/praha/jakubStM/jakub.htm |datum archivace=2007-02-20 |nedostupné=ano }} Z hlediska počtu rejstříků jsou za největší považovány nově zrekonstruované varhany v [[Kostel svatého Mořice (Olomouc)|kostele sv. Mořice]] v [[Olomouc]]i, které disponují 8 stroji, 5 manuály, 1 pedálem, 95 rejstříky a 8 012 píšťalami. Některými zdroji uváděný údaj 135 rejstříků a 10 400 píšťalhttp://www.moric-olomouc.cz/varhany.htm{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://varhany.pueri.info/varhany/CR/olomouc/moric.htm |datum přístupu=2007-03-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070220184648/http://varhany.pueri.info/varhany/CR/olomouc/moric.htm |datum archivace=2007-02-20 |nedostupné=ano }} nelze srovnávat se specifikacemi ostatních nástrojů, neboť jsou kromě znějících rejstříků číslovány i spojky (ovládací prvky){{Citace elektronické monografie [207] => | příjmení = Schubert [208] => | jméno = Vojtěch [209] => | odkaz na autora = Vojtěch Schubert [210] => | titul = Dispozice varhan [211] => | url = http://www.moric-olomouc.cz/varhdisp.htm [212] => | datum vydání = [213] => | datum přístupu = 2019-05-28 [214] => | vydavatel = moric-olomouc.cz [215] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190517052324/http://www.moric-olomouc.cz/varhdisp.htm [216] => | datum archivace = 2019-05-17 [217] => | nedostupné = ano [218] => }} a do počtu píšťal zahrnuta i tzv. „zvuková centra“.{{Citace elektronické monografie [219] => | příjmení = Schubert [220] => | jméno = Vojtěch [221] => | odkaz na autora = Vojtěch Schubert [222] => | titul = Varhany [223] => | url = http://www.moric-olomouc.cz/varhany.htm [224] => | datum vydání = [225] => | datum přístupu = 2019-05-28 [226] => | vydavatel = moric-olomouc.cz [227] => }} [228] => [229] => === Nejstarší varhany === [230] => * dochované a dosud funkční: v [[Sion (Švýcarsko)|Sionu]] v [[bazilika|bazilice]] [[Bazilika Valère|Notre-Dame de Valère]]: 1 manuál, 1 pedál, 8 rejstříků (postaveny koncem 14. století){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.uquebec.ca/musique/orgues/suisse/sionndv.html |datum přístupu=2007-03-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070222182322/http://www.uquebec.ca/musique/orgues/suisse/sionndv.html |datum archivace=2007-02-22 }} [231] => * funkční v Česku: v [[Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)|kostele Nejsvětější Trojice]] ve [[Smečno|Smečně]] (postaveny 1587, přestavěny 1621, zrekonstruovány 1999 do podoby z konce 16. století){{Citace elektronického periodika|jméno=Luboš|příjmení=Stehlík|titul=Dialog s minulostí Michala Novenka|url=http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Dialog-s-minulosti-Michala-Novenka~10~duben~2002/|periodikum=Muzikus.cz|datum vydání=2002-04-10|datum přístupu=2012-10-15}} [232] => * v Praze: [[Kostel Matky Boží před Týnem|chrám Matky Boží před Týnem]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] z roku [[1673]]: 2 manuály[http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/objects/detail.x?id=45112 Praguewelcome.cz: Týnský chrám] [233] => [234] => === Unikátní varhany v Česku === [235] => * [[Plaské varhany]] – raně [[Baroko|barokní]] varhany z roku [[1688]] v [[Klášter Plasy|Plaském klášteře]] [236] => [237] => Kamenná divadla v Česku, která mají své stálé divadelní varhany, jsou: [238] => * [[Národní divadlo]] v Praze [239] => * [[Příbramské divadlo]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.pribramsko.eu/detail.php?ID=2859&anketa_nazev=&anketa_ukonceni=ano |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120330203502/http://www.pribramsko.eu/detail.php?ID=2859&anketa_nazev=&anketa_ukonceni=ano |datum archivace=2012-03-30 |nedostupné=ano }} [240] => * [[Janáčkovo divadlo]] v Brně [241] => * [[Jihočeské divadlo]] [242] => {{Citace elektronické monografie [243] => | korporace = Arakis & Belleville [244] => | titul = Jihočeské divadlo České Budějovice: Interiéry – varhany [245] => | url = http://mesto.budweb.cz/galerie.asp?id=170&page=3 [246] => | datum vydání = [247] => | datum přístupu = 2015-07-09 [248] => | vydavatel = mesto.budweb.cz [249] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150712091438/http://mesto.budweb.cz/galerie.asp?id=170&page=3 [250] => | datum archivace = 2015-07-12 [251] => | nedostupné = ano [252] => }} [253] => [254] => * Stálá divadelní scéna v Klatovech [255] => [256] => Kromě kostelů, kaplí, koncertních síní a divadel mívají varhany i obřadní síně a některé další významné prostory, například [[Velká aula Karolina]].https://www.ukforum.cz/rubriky/aktuality/8058-nove-varhany-pripraveny-jsou-usite-karolinu-na-miru, 16. září 2021. [257] => [258] => == Odkazy == [259] => === Reference === [260] => [261] => [262] => === Literatura === [263] => * {{Citace monografie | příjmení = Sychra | jméno = Method Lumír | titul = K dějinám varhan a varhanní hry v Čechách | vydavatel = Obecná jednota cyrillská | místo = Praha | rok = 1912 | počet stran = 36 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:EB452C90-AF5E-11DF-B510-0030487BE43A?page=uuid:aee2aa00-c274-11e0-9cfd-0030487be43a | poznámky = Historická studie sleduje téma nástroje, jeho uplatnění i osobnosti varhaníků a skladatelů v Čechách od 13. do konce 17. století. S bohatým poznámkovým aparátem. }} [264] => * KOUKAL, Petr. ''Dobře rozladěné varhany. K dějinám hudebního ladění v českých zemích''. NPÚ, Telč, 2013, 176 s. {{ISBN|978-80-905631-0-0}}. ([https://www.academia.edu/30045412/Dob%C5%99e_rozlad%C4%9Bn%C3%A9_varhany._Petr_Koukal._Dob%C5%99e_rozlad%C4%9Bn%C3%A9_varhany._K_d%C4%9Bjin%C3%A1m_hudebn%C3%ADho_lad%C4%9Bn%C3%AD_v_%C4%8Desk%C3%BDch_zem%C3%ADch_NP%C3%9A_%C3%9AOP_v_Tel%C4%8Di_Tel%C4%8D_201 recenze knihy on-line]) [265] => * BĚLSKÝ, Vratislav. ''Nauka o varhanách''. 4. vydání, V Editio Bärenreiter Praha vyd. 1. Praha: Editio Bärenreiter, 2000. 106 stran. {{ISBN|80-86385-04-3}}. [266] => [267] => === Související články === [268] => * [[Harmonium]] [269] => * [[Emauzský klášter#Varhany|Emauzský klášter]] [270] => * [[Pozitiv (hudba)]] [271] => * [[Seznam festivalů klasické hudby v Česku|Seznam českých varhanních festivalů]] [272] => [273] => === Externí odkazy === [274] => * {{Commonscat}} [275] => * {{Wikislovník|heslo=varhany}} [276] => * {{Riegrův slovník naučný|heslo=Abstrakty}} [277] => * {{NK ČR|ph126989|varhany|věc=ano|množné=ano}} [278] => * Ing. Petr Bernat: [https://web.archive.org/web/20070629143756/http://homen.vsb.cz/~ber30/texty/varhany/anatomie/anatomie.htm Anatomie varhan] [279] => * ITEM: [https://web.archive.org/web/20070626051644/http://www.mujweb.cz/www/item/vobsah.htm Malá encyklopedie varhan] [280] => * [http://www.varhany.org/organologie.html Varhany na Varhaníci online] {{Wayback|url=http://www.varhany.org/organologie.html |date=20080915193516 }} [281] => * Miloslav Šimek: [https://web.archive.org/web/20080331212421/http://varhany.pueri.info/varhany/hlav%20rozcestnik.htm Přehled varham v ČR, Evropě a USA] [282] => * Josef Žižka: [http://varhanninastroje.euweb.cz/index2.php?odkaz=clanky&title=varhann%ED%20%E8l%E1nky Varhanní články]{{Nedostupný zdroj}} [283] => * Moravští a čeští varhaníci: [https://web.archive.org/web/20080510133500/http://varhanici.info/ varhaníci.info] [284] => * Štěpán Svoboda: [http://www.varhany.net Varhany a varhanáři v České republice] [285] => * [http://www.organ-music.net Varhanní Hudba (nahrávky mp3)] [286] => * Fórum pro varhaníky: [http://forum.organistae.cz forum.organistae.cz] {{Wayback|url=http://forum.organistae.cz/ |date=20151011212035 }} [287] => * {{Wikicitáty|téma=Varhany}} [288] => [289] => {{Autoritní data}} [290] => {{Portály|Hudba}} [291] => [292] => [[Kategorie:Varhany| ]] [293] => [[Kategorie:Klávesové nástroje]] [294] => [[Kategorie:Aerofony]] [295] => [[Kategorie:Vícehlasé nástroje]] [] => )
good wiki

Varhany

Varhany (někdy označované za „královský nástroj“, v mnoha dalších jazycích je název odvozen z latinského organum '(hudební) nástroj') jsou největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroj, respektive jsou strojem užívaným v hudbě (varhanní stroj). Varhany se způsobem tvorby zvuku řadí mezi vícehlasé aerofony a svou mechanikou současně mezi klávesové nástroje.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'harmonium','Pozitiv (hudba)','portativ','klaviatura','pedálnice','Regál (hudba)','stroj','Bazilika svatého Jakuba Většího (Staré Město)','Staré Město (Praha)','alikvotní tón','píšťala (hudební nástroj)','Harmonium'

Harmonium

Klaviatura

Klaviatura je zařízení, které se používá při psaní na počítači.

Stroj