Array ( [0] => 14698808 [id] => 14698808 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vartenberkové [uri] => Vartenberkové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Vartenberkové
(též Vartemberkové, Vartmberkové, či Wartenberkové / von Warttenberg) [2] => | znak = Wappen der Grafen von Wartenberg.jpg [3] => | velikost znaku = 150px [4] => | popisek = Erb rodu Vartenberků [5] => | země = {{vlajka a název|České království}} [6] => | mateřská dynastie = [[Markvartici]] [7] => | tituly = Svobodní páni, pražský purkrabí [8] => | zakladatel = Markvart II. z Března [9] => | mýtický zakladatel = [10] => | rok založení = [[13. století]] [11] => | konec vlády = [12] => | meč = 1632 [13] => | přeslice = [[17. století]] [14] => | poslední vládce = Jan Jiří z Vartenberka [15] => | současná hlava = [16] => | větve rodu = kumburská, kostská, veselská a děčínská [17] => }} [18] => '''Vartenberkové''' (též ''Vartemberkové'', ''Vartmberkové'', ''Wartenberkové'' či ''Wartenbergové'', {{vjazyce|de}} ''(von) Warttenberg'') byl český [[Šlechta|šlechtický]] [[dynastie|rod]], významná odnož prastarého rodu [[Markvartici|Markvarticů]]. Ve 14. a 15. století patřili k nejvýznamnějším rodům [[České království|Českého království]]. [19] => [20] => == Historie == [21] => [[Soubor:Stráž pod Ralskem zámek Vartenberk 3.jpg|alt=|vlevo|náhled|Zámek [[Vartenberk]], původně hrad ve [[Stráž pod Ralskem|Stráži pod Ralskem]]]] [22] => [23] => Za zakladatele rodu je považován Markvart, syn [[Markvart z Března|Markvarta z Března]], jenž někdy po roce 1268 vybudoval nedaleko [[Mimoň|Mimoně]] [[hrad]] Stráž neboli [[Vartenberk]] (dříve ''Wartenberg'', [[Němčina|německy]] ''Warte ''= stráž). Zachovala se jeho pečeť s nápisem ''S. Marqvardi de Wartenberc''. Je ovšem možné, že hrad (i rod Vartenberků) založil až jeho syn [[Beneš Veliký z Vartenberka|Beneš z Vartenberka]], přezdívaný Velký či Veliký. K tomu připojil [[Sobotka|Sobotku]] a působil jako [[Nejvyšší zemský komorník|královský komorník]] a [[Nejvyšší purkrabí|pražský purkrabí]]. Benešovi čtyři synové rod rozdělili do čtyř větví. [24] => [25] => === Děčínská linie === [26] => Zakladatelem děčínské větve byl [[Jan z Vartenberka|Jan z Vartenberka či ze Stráže]], který zemřel v roce 1316 při bojích za osvobození svého přítele [[Jindřich z Lipé|Jindřicha z Lipé]]. Kromě Vartenberka mu patřil též [[Děčín]]. Jeho synové [[Vaněk z Vartenberka|Vaněk]], Jan a Beneš dostali v roce 1319 od Jana Lucemburského hrad [[Střekov (hrad)|Střekov]]. Po rozdělení majetku pak bratři založili další větve rodu. Vaněk si ponechal Vartenberk, k němuž později přibyl [[Děvín (hrad, okres Česká Lípa)|Děvín]] a [[Tolštejn]]. V roce 1337 udělil král Vaňkovi do dědičného držení úřad [[Nejvyšší číšník|nejvyššího číšníka]] – přecházel pak vždy na nejstaršího v rodě. Vaňkův syn Václav získal kolem roku 1363 [[Zákupy]], které se udržely ve vlastnictví Vartenberků přes 100 let. [[Jan Chudoba z Vartenberka|Jan z Ralska]], zvaný také ''Chudoba'', se stal [[kanovník]]em [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítské kapituly]] v Praze, avšak časem se úřadu zřekl. Postavil si hrad [[Ralsko (hrad)|Ralsko]] a získal velký majetek na severu Čech. Během [[Husitské války|husitských válek]] stál nejprve na katolické straně, později se přidal k husitům. [27] => [28] => Podobně se choval i [[Zikmund Děčínský z Vartenberka]] (z druhé rodové větve), který válčil s Lužičany a Míšňany. Účastnil se korunovace [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta II.]] na českého krále, s nímž táhl proti vzbouřenému [[Tábor]]u. Později však na něho padlo podezření, že svého krále zradil, byl zajat a uvězněn v [[Jindřichův Hradec|jindřichohradeckém]] vězení, kde jej umořili hlady. [29] => [30] => V roce 1490 zdědil Václav z Vartenberka († 1552) panství [[Rybnov]] (dnes součást městyse [[Holany]]) jižně od České Lípy po svém strýci Kryštofovi. Měl i [[Chudý hrádek]] u [[Holany|Holan]], [[Jestřebí (okres Česká Lípa)|Jestřebí]] a část města Česká Lípa. Protože se zúčastnil povstání proti králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] v roce 1547, celé panství se stalo [[Manská soustava|manstvím]].{{Zdroj?}} [31] => [[Soubor:Vzbouření sedláci zavraždili Jindřicha Otu z Vartenberka (Česko-moravská kronika, J. Scheiwl, 1891).png|náhled|268x268pixelů|Vzbouření sedláci zavraždili Jindřicha Otu z Vartenberka (''Česko-moravská kronika'', [[Josef Scheiwl|J. Scheiwl]], 1891)]] [32] => Posledními mužskými příslušníky děčínské linie a Vartenberků vůbec byli bratři [[Ota Jindřich z Vartenberka|Ota Jindřich]] a [[Jan Jiří z Vartenberka|Jan Jiří]]. Ota Jindřich byl osvoboditelem [[Eliška Kateřina Smiřická|Elišky Kateřiny ze Smiřic]], dědičky ohromného [[Smiřičtí ze Smiřic|smiřického]] majetku, která byla vězněna na hradě [[Kumburk|Kumburku]]. Jeho sny o značném jmění však přišly vniveč, protože Eliška Kateřina později zemřela při výbuchu [[Jičín (zámek)|jičínského zámku]]. Oba bratři se zúčastnili [[české stavovské povstání|stavovského povstání]]. Otovi byla po porážce českých stavů udělena milost, přestoupil ke katolicismu a koupil si statek [[Markvartice (okres Děčín)|Markvartice]] u Děčína, kde byl zabit v roce 1625 vzbouřenými poddanými, které utiskoval.{{Citace elektronického periodika [33] => | titul = Mistorie Mimoňska. Vartenberkové (1350 - 1489 + 1511 - 1516) [34] => | periodikum = www.historiemimone.cz [35] => | url = https://www.historiemimone.cz/news/vartenberkove/ [36] => | datum přístupu = 2022-01-28 [37] => }} Jeho bratr Jan Jiří po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] všechny své majetky ztratil a v roce 1622 byl nucen emigrovat. Statky [[Hrubý Rohozec (zámek)|Rohozec]], panství [[Zahrádky (zámek)|Nový zámek]] a [[Lipý|Česká Lípa]] odkoupil jako pobělohorský konfiskát [[Albrecht z Valdštejna]]. Jan Jiří zemřel v [[Sasko|Sasku]] někdy po roce 1630. Údajně na hostině, na které prý naráz vypil ohromný pohár vína na opětné slavné pozdvižení [[Země Koruny české|české koruny]] a skonal.{{Zdroj?}} Jeho smrtí vymírá celý vartenberský rod. [38] => [39] => === Veselská linie === [40] => [[Beneš II. z Vartenberka|Starší Benešův syn]] stejného jména (Beneš II.) zdědil pozemky na levém břehu řeky Jizery a jako své centrum zvolil Vysoké Veselí. Později získal [[Nový Bydžov|Bydžov]] a zástavou [[Veliš (hrad)|Veliš]] a [[Jičín]], roku 1337 dostal jeho nejstarší syn Jan či Ješek (†1362) celé jičínsko-velišské dominium od [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] do dědičného držení. Jan zastával úřad [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyššího komorníka]] a od roku 1356 až do smrti úřad [[Nejvyšší purkrabí|pražského purkrabího]]. Jeho syn Beneš (†1385) byl rovněž pražským purkrabím a také [[Moravský zemský hejtman|moravským hejtmanem]].{{Citace monografie [41] => | příjmení = Sedláček [42] => | jméno = August [43] => | titul = Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 5, Podkrkonoší [44] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6e78ce90-7b5f-11e7-94b3-005056825209 [45] => | vydavatel = Šimáček [46] => | místo = Praha [47] => | rok vydání = 1887 [48] => | strany = 318–319 [49] => }}Beneš z Vartenberka je zmiňován také jako nejvyšší komorník v letech 1365–1368, není však jisté, zda jde o tohoto Beneše, protože v té době bylo v různých větvích rodu Benešů více. [50] => [51] => O vzestup rodu se nejvíce zasloužil [[Čeněk z Vartenberka|Čeněk mladší z Vartenberka]] († 1425), v letech 1414–1420 nejvyšší pražský purkrabí a do zletilosti [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]] jeho poručník. Inicioval [[Stížný list proti upálení Mistra Jana Husa|protestní list proti upálení]] [[Jan Hus|Mistra Jana Husa]], na počátku husitských válek stál na straně podobojí, potom však přešel na stranu krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]]. Za jeho následnou věrnost mu Zikmund udělil uherský [[dračí řád]], který se stal součástí rodového znaku. [52] => [53] => === Kumburská linie === [54] => Hrad [[Kumburk]] získal z rodového majetku třetí syn Markvart. Tato větev, která vlastnila ještě [[Mohelno]] a [[Drnholec]], vymřela počátkem 15. století. [55] => [56] => === Kostecká linie === [57] => Mladší syn Beneš (III.), který zpočátku sídlil na tvrzi [[Sobotka|Sobotce]], vystavěl v polovině 14. století pevný hrad [[Kost (hrad)|Kost]]. Když jeho synové Petr a Markvart získali také [[Žleby (zámek)|Žleby]], [[Hrubý Rohozec (zámek)|Hrubý Rohozec]] či [[Zbirohy (hrad)|Zbiroh]], ponechal si Kost Petr. Markvart, který byl mistrem královské komory, se v roce 1388 dostal do sporu se [[Görlitz|Zhořeleckými]], snažil se ho řešit silou a byla proti němu vyslána zemská hotovost. Byl uvězněn a jeho hrady byly pobořeny. [58] => [59] => Větev vymřela po meči počátkem 15. století. [60] => [61] => == Erb == [62] => [[Soubor:Warttenberg CoA.jpg|náhled|Podoba vartenberského erbu podle [[Johann Siebmacher|Siebmachera]]]] [63] => [64] => Vartenberkové užívali zlato-černě polceného znaku, v pozdějším období obtočeného zelenou saní (na paměť členství známé postavy husitské epochy [[Čeněk z Vartenberka|Čeňka z Vartenberka]] v [[Dračí řád|Dračím řádu]] císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]). U těch z rodu, kteří vykonávali funkci [[Nejvyšší číšník|nejvyššího číšníka]], býval jejich [[erb]] doplněn o konvici s číší. [65] => [66] => == Příbuzenstvo == [67] => Spojili se s [[Rožmberkové|Rožmberky]], [[Valdštejnové|Valdštejny]], [[Kolovratové|Kolovraty]], [[Šlikové|Šliky]], [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinici]], [[Budovcové z Budova|Budovci]], [[Čabeličtí ze Soutic|Čabelickými ze Soutic]], [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pány z Kunštátu]], [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřickými ze Smiřic]] či [[Páni z Donína|z Donína]]. [68] => [69] => == Valdštejn-Vartenberkové == [70] => K odkazu Vartenberků se v 18. století aktivně přihlásil rod [[Valdštejnové|Valdštejnů]]. Císařovna [[Marie Terezie]] povolila 16. srpna 1758 Františku Josefovi z Valdštejna (1709–1771) používat dvojitý přídomek z Valdštejna a Vartenberka. Valdštejnové rozšířili o vartenberský štít i svůj rodový erb. Potomci mnichovohradišťské větve se dodnes jmenují Waldstein-Wartenberg. [71] => [72] => == Osobnosti rodu == [73] => * [[Pelhřim z Vartenberka]], v letech 1223–1226 [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský biskup]] [74] => * [[Beneš Veliký z Vartenberka|Beneš z Vartenberka]], v roce 1283 [[nejvyšší číšník]] [75] => * [[Jan z Vartenberka]], v roce 1315 [[moravský zemský hejtman]] († 5. ledna 1316) [76] => * [[Kateřina z Vartenberka (1355)|Kateřina z Vartenberka]], druhá manželka [[Petr I. z Rožmberka|Petra z Rožmberka]] (†1355), její příslušnost k rodu Vartenberků někteří historikové zpochybňují [77] => * [[Vaněk z Vartenberka]], v letech 1352–1367 nejvyšší číšník [78] => * Beneš z Vartenberka, v roce 1380 [[moravský zemský hejtman]] [79] => * [[Václav z Vartenberka]] († nejpozději 1407), účastník [[Donínská pře|donínské války]] a člen [[Panská jednota|panské jednoty]] [80] => * [[Čeněk z Vartenberka]], nejvyšší purkrabí i nejvyšší číšník († 17. září 1425 hrad Veliš) [81] => * [[Zikmund Děčínský z Vartenberka]], válečník husitské doby [82] => * [[Jan Chudoba z Vartenberka]] na Ralsku, [[kanovník]] [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítské kapituly]] v Praze, později válečník [83] => * [[Zikmund Děčínský z Vartenberka|Zikmund z Vartenberka]], v letech 1487–1506 nejvyšší číšník, vojevůdce [84] => * [[Ota Jindřich z Vartenberka]] († 1625), [[Nejvyšší číšník|nejvyšší číšník Království českého]] [85] => * [[Jan Jiří z Vartenberka]] († asi 1632), [[Nejvyšší číšník|nejvyšší číšník Království českého]], poslední člen rodu [86] => [87] => == Odkazy == [88] => === Poznámky === [89] => [90] => === Reference === [91] => [92] => {{Citace monografie [93] => | příjmení = Vojtíšek [94] => | příjmení2 = Vojtíšková [95] => | jméno = Břetislav [96] => | jméno2 = Marie [97] => | titul = Stráž pod Ralskem [98] => | vydavatel = END [99] => | místo = Česká Lípa [100] => | rok = 2002 [101] => | kapitola = Vartemberkové [102] => | strany = 24 [103] => | isbn = 80-901955-7-1 [104] => }} [105] => Stráž pod Ralskem 2002, str.22 [106] => {{Citace periodika [107] => | příjmení = Vytlačil [108] => | jméno = Lukáš [109] => | odkaz na autora = Lukáš M. Vytlačil [110] => | titul = Jan Chudoba z Vartemberka a Ralska [111] => | periodikum = Heraldika a genealogie [112] => | rok = 2008 [113] => | měsíc = [114] => | ročník = 41 [115] => | číslo = 1–2 [116] => | strany = 105–110 [117] => | url = https://www.academia.edu/30540248/Jan_Chudoba_z_Vartemberka_a_Ralska [118] => | issn = [119] => }} [120] => {{Citace monografie [121] => | příjmení = Šimek [122] => | jméno = Jiří [123] => | titul = Povídání o Zákupech [124] => | vydavatel = Město Zákupy [125] => | místo = Zákupy [126] => | rok = 2004 [127] => | kapitola = Období kolonizace [128] => | strany = 25 [129] => | isbn = [130] => }} [131] => {{Citace monografie [132] => | příjmení = Bílek [133] => | jméno = Tomáš Václav [134] => | odkaz na autora = Tomáš Václav Bílek [135] => | titul = Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618 [136] => | url = https://archive.org/details/djinykonfiskacv00blgoog [137] => | vydavatel = V kommissi u F. Řivnáce [138] => | místo = Praha [139] => | rok = 1883 [140] => | typ svazku = část [141] => | svazek = 2 [142] => | počet stran = [143] => | strany = 844 [144] => }} [145] => [146] => [147] => === Literatura === [148] => * {{Citace monografie [149] => | příjmení = Halada [150] => | jméno = Jan [151] => | odkaz na autora = Jan Halada [152] => | příjmení2 = [153] => | jméno2 = [154] => | titul = Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1 [155] => | vydání = [156] => | vydavatel = Akropolis [157] => | místo = Praha [158] => | rok vydání = [159] => | rok = 1992 [160] => | počet stran = [161] => | kapitola = z Vartemberka [162] => | strany = 172–173 [163] => | isbn = 80-901020-3-4 [164] => }} [165] => [166] => === Související články === [167] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [168] => [169] => === Externí odkazy === [170] => * {{Commonscat|Wartenberg family (Bohemia)}} [171] => * {{Otto|heslo=z Vartemberka}} [172] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=z Vartenberka}} [173] => * [http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-nejvyssi-cisnik-kralovstvi-ceskeho-v-rode-panu-z-vartenberka-273 Nejvyšší číšník Království českého v rodě pánů z Vartenberka] [174] => [175] => {{Autoritní data}} [176] => [177] => [[Kategorie:Vartenberkové| ]] [178] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [179] => [[Kategorie:Markvartici]] [180] => [[Kategorie:Stráž pod Ralskem]] [] => )
good wiki

Vartenberkové

Vartenberkové (též Vartemberkové, Vartmberkové, Wartenberkové či Wartenbergové, (von) Warttenberg) byl český šlechtický rod, významná odnož prastarého rodu Markvarticů. Ve 14.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nejvyšší číšník','Čeněk z Vartenberka','Zikmund Děčínský z Vartenberka','moravský zemský hejtman','Nejvyšší zemský komorník','Jan Chudoba z Vartenberka','Nejvyšší purkrabí','kanovník','Markvartici','Valdštejnové','Jan z Vartenberka','Zikmund Lucemburský'

Kanovník

Kanovník je členem katedrální kapituly v katolické církvi.

Markvartici

Valdštejnové