Array ( [0] => 14834758 [id] => 14834758 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vavřínovité [uri] => Vavřínovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Vavřínovité [2] => | obrázek = Laurus azorica.jpg [3] => | popisek = Vavřín azorský (''Laurus azorica'') [4] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [5] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [6] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [7] => | třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'') [8] => | řád = [[vavřínotvaré]] (''Laurales'') [9] => | čeleď = '''vavřínovité''' (''Lauraceae'') [10] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [11] => }} [12] => '''Vavřínovité''' (''Lauraceae'') je velká čeleď nižších dvouděložných rostlin z řádu [[vavřínotvaré]] (''Laurales''). Jsou to aromatické [[dřevina|dřeviny]] převážně se střídavými, jednoduchými a celokrajnými [[list]]y a drobnými trojčetnými [[květ]]y s nerozlišeným [[květní obal|okvětím]]. Čeleď zahrnuje téměř 3000 druhů v asi 50 rodech a je rozšířena zejména v tropech celého světa. Některé druhy rostou i v mírném pásu, v Evropě je to [[vavřín vznešený]] ve Středomoří. Ekonomický význam má zejména [[avokádo]], plody [[hruškovec přelahodný|hruškovce přelahodného]], [[skořice]] ze [[skořicovník]]u a [[bobkový list]] z vavřínu vznešeného. Mnohé druhy jsou vyhledávány pro kvalitní dřevo. [13] => [14] => [[Soubor:Cryptocarya-foetida.JPG|náhled|Paořechovec ''Cryptocarya foetida'']] [15] => [16] => == Popis == [17] => Zástupci vavřínovitých jsou převážně stálezelené [[strom]]y, řidčeji [[keř]]e. Některé druhy z chladnějších oblastí jsou opadavé. Stromy jsou často mohutné, s hladkou [[borka|borkou]]. Někdy mají u paty kmene nevelké kořenové náběhy. Borka při naseknutí často intenzivně voní či páchne. Rod [[kaňatec]] (''Cassytha'') se čeledi zcela vymyká, neboť se jedná o nezelenou parazitickou [[liána|liánu]]. [[List]]y jsou jednoduché, celokrajné, řapíkaté, obvykle střídavé, řidčeji vstřícné (např. u [[skořicovník]]u) nebo přeslenité, při rozemnutí aromatické, bez palistů, se zpeřenou až síťnatou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Čepel listů je celistvá, pouze výjimečně laločnatá ([[kašťa]], [[lindera]]). Častý je obsah [[silice|silic]] produkovaných buňkami [[parenchym]]u, [[čepel listová|čepele listů]] jsou na ploše často drobně žláznatě tečkované. [18] => [19] => Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. [[Květ]]y jsou drobné, pravidelné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, převážně v bohatých složených úžlabních [[květenství]]ch, řidčeji jednotlivé nebo v chudých květenstvích. Květy mívají dobře vyvinutou, dužnatou, miskovitou [[češule|češuli]]. [[květní obal|Okvětí]] je většinou trojčetné, složené ze 6 vzhledově podobných lístků ve dvou kruzích. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou obecně ve 4 kruzích, nejčastěji je přítomno jen 9 fertilních tyčinek a poslední kruh je tvořen sterilními [[patyčinka]]mi. [[Semeník]] je svrchní (někdy částečně zanořený do [[receptákulum|receptákula]]), tvořený jediným [[plodolist]]em s jednou komůrkou obsahující jediné obrácené [[vajíčko]]. Plodem je [[peckovice]] s jedním velkým semenem. U některých zástupců je plod částečně nebo zcela obalený zdužnatělým receptákulem.{{Citace elektronické monografie [20] => | příjmení = Werff [21] => | jméno = Henk van der [22] => | titul = Flora of North America: Lauraceae [23] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10479 [24] => | datum přístupu = [25] => | jazyk = en [26] => }} [27] => [28] => [29] => Cinnamomum burmanni, blomtakkie, a, Manie van der Schijff BT.jpg|Detail květů skořicovníku ''Cinnamomum burmannii'' [30] => Cassytha ciliolata Fruit and haustoria IMG 3888s.JPG|Kaňatec ''Cassytha ciliolata'' [31] => Cinnamomum malabatrum at Kadavoor.jpg|Mladé listy ''Cinnamomum tamala'' [32] => Lindera obtusiloba's leaf.JPG|Listy ''Lindera obtusiloba'' [33] => Nectandra coriacea.jpg|Neobvyklé květy ''Nectandra coriacea'' [34] => [35] => [36] => == Rozšíření == [37] => Vavřínovité jsou velká čeleď, zahrnující kolem 50 rodů a 2500–3000 druhů. Je to největší čeleď řádu [[vavřínotvaré]] a na druhy nejbohatší čeleď [[nižší dvouděložné|nižších dvouděložných rostlin]]. Převážná většina (asi 80 %) druhů je soustředěno v rodech čítajících více než 100 druhů. Největší rody jsou [[litsea]] (''Litsea'', asi 400 druhů), [[obaleň]] (''Ocotea'', 350), [[paořechovec]] (''Cryptocarya'', 250), [[hruškovec]] (''Persea'', 200), ''[[Beischmiedia]]'' (150), ''[[Nectandra]]'' (120), ''[[Phoebe]]'' (100) a [[lindera]] (''Lindera'', 100 druhů). Nemalý je také naopak podíl rodů zahrnujících jen 1 nebo několik druhů.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Judd [39] => | jméno = et al. [40] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [41] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [42] => | rok = 2002 [43] => | isbn = 9780878934034 [44] => | jazyk = en [45] => }}{{Citace monografie [46] => | příjmení = Smith [47] => | jméno = Nantan et al [48] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [49] => | vydavatel = Princeton University Press [50] => | místo = Princeton [51] => | rok = 2003 [52] => | isbn = 0691116946 [53] => | jazyk = en [54] => }} [55] => [56] => Čeleď je rozšířena v tropech celého světa, v některých oblastech přesahuje do subtropů a několik druhů roste i v [[mírný podnebný pás|mírném pásu]]. Centra druhové diverzity jsou v severních oblastech [[jižní Amerika|Jižní Ameriky]], v [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] a na [[Madagaskar]]u. Do mírného pásu zasahují v jižní [[evropa|Evropě]], na východě [[severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Japonsko|Japonsku]], [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a [[Chile]]. [57] => [58] => V Evropě jsou vavřínovité zastoupeny 2 druhy. V celém [[Středomoří]] je rozšířen [[vavřín vznešený]] (''Laurus nobilis''), na [[Azory|Azorských]] ostrovech [[vavřín azorský]] (''Laurus azorica'').{{Citace elektronické monografie [59] => | titul = Flora Europaea [60] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [61] => | datum přístupu = [62] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [63] => | jazyk = en [64] => }} V Severní Americe je zastoupeno celkem 8 rodů: [[kašťa bělavá]] (''Sassafras albidum''), 3 druhy [[lindera|lindery]] (''Lindera''), ''[[Litsea aestivalis]]'', ''[[Okoličnatka kalifornská|Umbellularia californica]]'', 3 druhy [[hruškovec|hruškovce]] (''Persea''), pouze na Floridě i ''[[Licaria triandra]]'', ''[[Nectandra coriacea]]'' a ''[[Cassytha filiformis]]''. [65] => [66] => == Ekologické interakce == [67] => [[Soubor:Ocotea tenera (9755231383).jpg|náhled|Plody obaleně ''Ocotea tenera'']] [68] => Samoopylení bývá u jednodomých zástupců zabráněno protogynií. Některé druhy mají vonné květy, jiné nevonné. Navštěvuje je různý hmyz, zejména včely, vosy, mouchy a můry. [69] => Vavřínovité jsou důležitou složkou ekosystémů nížinných i montánních deštných lesů v tropech Starého i Nového světa. Plody jsou častou složkou potravy ptáků, opic a netopýrů aj. savců. V tropické Americe tvoří např. významný zdroj potravy [[Gvačaro jeskynní|gvačara jeskynního]] (''Steatornis caripensis''). [70] => [71] => U některých zástupců, např. z rodu skořicovník, jsou v paždí žilek na spodu listů přítomna domatia, v nichž žijí symbiotičtí roztoči. [72] => [73] => == Taxonomie == [74] => Čeleď ''Lauraceae'' je členěna na 2 podčeledi, ''Cassythoideae'' a ''Lauroideae'', ''Lauroideae'' jsou dále členěny zejména na základě skladby květenství do 3 tribů. Toto členění je však pravděpodobně [[parafyletismus|parafyletické]]. Vymezení rodů je v čeledi ''Lauraceae'' problematické. K determinaci jednotlivých rodů a druhů je často zapotřebí kvetoucí i plodící materiál. [75] => [76] => Rod ''[[kaňatec|Cassytha]]'', zahrnující nezelené parazitické liány, byl v minulosti řazen do samostatné čeledi ''Cassythaceae''. [77] => [78] => [[Soubor:Lindera fossil.jpg|náhled|Otisk lindery †''Lindera varifolia'' eocenního stáří]] [79] => [80] => == Prehistorie == [81] => Fosilní pozůstatky zástupců čeledi vavřínovité jsou rozsáhlé. Nejstarší nálezy se datují do svrchní křídy (†''Crassidenticulum''). [82] => [83] => == Zástupci == [84] => * [[blaholist]] (''Agathophyllum''), syn. ''Cryptocarya'' [85] => * [[hruškovec]] (''Persea'') [86] => * [[kaňatec]] (''Cassytha'') [87] => * [[kašťa]] (''Sassafras'') [88] => * [[lindera]] (''Lindera''), též linderovka [89] => * [[litsea]] (''Litsea''), též dvakratec [90] => * [[obaleň]] (''Ocotea'') [91] => * [[paořechovec]] (''Cryptocarya'') [92] => * [[ravensara]] (''Ravensara''), syn. ''Cryptocarya'' [93] => * [[skořicovník]] (''Cinnamomum'') [94] => * [[okoličnatka kalifornská|okoličnatka]] (''Umbellularia'') [95] => * [[vavřín]] (''Laurus''){{Citace monografie [96] => | příjmení = Skalická [97] => | jméno = Anna [98] => | příjmení2 = Větvička [99] => | jméno2 = Václav [100] => | příjmení3 = Zelený [101] => | jméno3 = Václav [102] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [103] => | vydavatel = Aventinum [104] => | místo = Praha [105] => | rok = 2012 [106] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [107] => | jazyk = cs [108] => }}{{Citace elektronické monografie [109] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [110] => | url = http://www.florius.cz/ [111] => }} [112] => [113] => == Význam == [114] => Mezi ekonomicky významné zástupce náleží [[hruškovec přelahodný]] (''Persea americana''), poskytující ovoce známé jako avokádo, dále skořicovníky, zejména [[skořicovník pravý]] (''C. verum'') a [[skořicovník čínský]] (''C. cassia''), z jejichž kůry se získává skořice, a [[vavřín vznešený]] (''Laurus nobilis''), jehož sušené listy se používají jako koření pod názvem [[bobkový list]]. Z [[kafrovník lékařský|kafrovníku lékařského]] (''Cinnamomum camphora'') se získává [[kafr]]. Mnohé druhy např. z rodů ''Ocotea'', ''Beilschmiedia'' a ''Litsea'' jsou vyhledávány pro kvalitní, aromatické dřevo s jemnou strukturou. Z brazilského růžového dřeva (''Aniba rosodora'') se získávala silice používaná v parfumerii. Z obřích kmenů jihoamerických [[obaleň|obalení]] (''Ocotea'') vyrábějí domorodci kánoe. Plody ''Litsea cubeba'' z východní Asie se používají v parfumerii a jsou komerčním zdrojem [[citral]]u.{{Citace monografie [115] => | příjmení = Valíček [116] => | jméno = Pavel a kol. [117] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [118] => | vydavatel = Academia [119] => | místo = Praha [120] => | rok = 2002 [121] => | isbn = 80-200-0939-6 [122] => | jazyk = cs [123] => }} [124] => [125] => Některé druhy mírného pásu jsou pěstovány jako sbírkové dřeviny v českých botanických zahradách a arboretech. Je to zejména [[lindera tupolistá]] (''Lindera obtusiloba''), [[lindera vonná]] (''Lindera benzoin'') a [[kašťa bělavá]] (''Sassafras albidum''). Ve sklenících botanických zahrad lze nalézt některé [[skořicovník]]y i [[hruškovec přelahodný]]. [[Vavřín vznešený]] je pěstován i jako mobilní zeleň. [126] => [127] => [128] => Laurier sauce.JPG|Vavřín vznešený [129] => Cassia bark.jpg|Kůra skořicovníku ''C. cassia'' [130] => Persea americana 2.jpg|Avokádo [131] => Sextonia rubra MHNT.BOT.2010.6.34.jpg|Dřevo ''Sextonia rubra'' [132] => [133] => [134] => == Seznam rodů == [135] => ''[[Actinodaphne]]'', [136] => ''[[Adenodaphne]]'', [137] => ''[[Aiouea]]'', [138] => ''[[Alseodaphne]]'', [139] => ''[[Alseodaphnopsis]]'', [140] => ''[[Aniba]]'', [141] => ''[[Aspidostemon]]'', [142] => ''[[Beilschmiedia]]'', [143] => ''[[Caryodaphnopsis]]'', [144] => ''[[kaňatec|Cassytha]]'', [145] => ''[[Chlorocardium]]'', [146] => ''[[Cinnadenia]]'', [147] => ''[[skořicovník|Cinnamomum]]'', [148] => ''[[Clinostemon]]'', [149] => ''[[paořechovec|Cryptocarya]]'' (včetně ''Agathophyllum'' a ''Ravensara''), [150] => ''[[Damburneya]]'', [151] => ''[[Dehaasia]]'', [152] => ''[[Dicypellium]]'', [153] => ''[[Dodecadenia]]'', [154] => ''[[Endiandra]]'', [155] => ''[[Endlicheria]]'', [156] => ''[[Eusideroxylon]]'', [157] => ''[[Hexapora]]'', [158] => ''[[Hypodaphnis]]'', [159] => ''[[Kubitzkia]]'', [160] => ''[[vavřín|Laurus]]'', [161] => ''[[Licaria]]'', [162] => ''[[Lindera]]'', [163] => ''[[Litsea]]'', [164] => ''[[Machilus]]'', [165] => ''[[Mespilodaphne]]'', [166] => ''[[Mezilaurus]]'', [167] => ''[[Nectandra]]'', [168] => ''[[Neocinnamomum]]'', [169] => ''[[Neolitsea]]'', [170] => ''[[Nothaphoebe]]'', [171] => ''[[obaleň|Ocotea]]'', [172] => ''[[Paraia]]'', [173] => ''[[Parasassafras]]'', [174] => ''[[hruškovec|Persea]]'', [175] => ''[[Phoebe]]'', [176] => ''[[Phyllostemonodaphne]]'', [177] => ''[[Pleurothyrium]]'', [178] => ''[[Potameia]]'', [179] => ''[[Potoxylon]]'', [180] => ''[[Rhodostemonodaphne]]'', [181] => ''[[kašťa|Sassafras]]'', [182] => ''[[Sextonia]]'', [183] => ''[[Sinopora]]'', [184] => ''[[Syndiclis]]'', [185] => ''[[Triadodaphne]]'', [186] => ''[[okoličnatka kalifornská|Umbellularia]]'', [187] => ''[[Urbanodendron]]'', [188] => ''[[Williamodendron]]'', [189] => ''[[Yasunia]]''{{Citace elektronické monografie [190] => | titul = Plants of the world online [191] => | url = http://powo.science.kew.org/ [192] => | datum přístupu = 2021-02-10 [193] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [194] => | jazyk = en [195] => }} [196] => [197] => == Odkazy == [198] => [199] => === Reference === [200] => [201] => [202] => === Literatura === [203] => * Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. {{ISBN|0-691-11694-6}}. [204] => * Berry P.E. et al. ''Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V)''. Timber Press, 1999. {{ISBN|0-915279-71-1}} [205] => * Gentry A.H. ''Wooden Plants of Northwest South America''. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. {{ISBN|0-226-28943-5}}. [206] => * Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. {{ISBN|80-7323-117-4}}. [207] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}} [208] => [209] => === Externí odkazy === [210] => * {{Commonscat}} [211] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [212] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10479 Flora of North America: ''Lauraceae''] [213] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10479 Flora of China: ''Lauraceae''] [214] => * [http://www.parasiticplants.siu.edu/Lauraceae/index.html Parasitic Plants: ''Cassytha''] [215] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/lauracea.htm The Families of Flowering Plants: ''Lauraceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/lauracea.htm |date=20070103200438 }} [216] => [217] => {{Taxonbar|from=Q26538}} [218] => {{Autoritní data}} [219] => [220] => {{Portály|Rostliny}} [221] => [222] => [[Kategorie:Vavřínovité| ]] [223] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [224] => [[Kategorie:Vavřínotvaré]] [] => )
good wiki

Vavřínovité

Vavřínovité (Lauraceae) je velká čeleď nižších dvouděložných rostlin z řádu vavřínotvaré (Laurales). Jsou to aromatické dřeviny převážně se střídavými, jednoduchými a celokrajnými listy a drobnými trojčetnými květy s nerozlišeným okvětím.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'skořicovník','kaňatec','obaleň','hruškovec','lindera','kašťa','vavřínotvaré','paořechovec','hruškovec přelahodný','vavřín vznešený','Nectandra','okoličnatka kalifornská'

Hruškovec

Hruškovec je obec, která se nachází ve Středočeském kraji v okrese Benešov.

Kaňatec

Kasta

Lindera

Obaleň

Paořechovec

Skořicovník

Vavřínotvaré