Array ( [0] => 15493857 [id] => 15493857 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Velešín [uri] => Velešín [3] => Velešín (1).jpg [img] => Velešín (1).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městu|druhý=stejnojmenném hradu|rozlišovač=hrad}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Velešín [3] => | status = město [4] => | NUTS3 = CZ031 [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Kaplice]] [6] => | pověřená obec = [[Kaplice]] [7] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [8] => | okres = Český Krumlov [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 382 32 [11] => | počet částí obce = 5 [12] => | počet katastrálních území = 4 [13] => | počet ZSJ = 7 [14] => | adresa = Náměstí J. V. Kamarýta 76
382 32 Velešín [15] => | web = http://www.velesin.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = mesto@muvelesin.cz [18] => | starosta = Ing. Petr Vágner [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => }} [21] => '''Velešín''' ({{Vjazyce2|de|''Weleschin'', ''Wellessing''}} (1306)) je město v [[okres Český Krumlov|okrese Český Krumlov]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží asi 8 km východně od [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] na západním břehu [[vodní nádrž Římov|vodní nádrže Římov]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => == Historie == [24] => [[Soubor:Velešín_(2).jpg|náhled|vlevo|Radnice a věž bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba]] [25] => Osídlení v místě dnešního Velešína existovalo zřejmě ještě před založením [[Velešín (hrad)|hradu]], jehož jméno bylo odvozeno od názvu dvora a jeho majitele Veleše. V souvislosti s výstavbou hradu se začala rozrůstat vesnice v místech dnešní ulice Latrán na levém břehu [[Malše]]. Vesnice spolu s hradem byla nejprve královským majetkem, výměnou se pak dostala do vlastnictví Čéče z Budějovic, později více než sto let patřila [[Páni z Michalovic|pánům z Michalovic]] (1283–1387) a poté [[Rožmberkové|Rožmberkům]]. Hrad posloužil Rožmberkům jako opěrný bod především za [[Husitské války|husitských válek]], později zde trvale sídlila ovdovělá Perchta ze Šternberka, rozená z Kravař, koncem 15. století byl ale hrad opuštěn a postupně se stával zříceninou. [26] => [27] => Vesnice Velešín mezitím prosperovala a zástavba se od břehů Malše rozšiřovala jihovýchodním směrem k dnešnímu náměstí, další domy vznikaly podél staré obchodní cesty do [[Linec|Lince]]. Původně správa Velešína spadala do kompetence hradního [[purkrabí]]ho, po opuštění hradu došlo ke vzniku obecní samosprávy v čele s [[rychtář]]em. Na přelomu 15. a 16. století měl Velešín přibližně 400 obyvatel, kteří se věnovali převážně zemědělství, vzrůstal ale také počet řemeslníků a obchodníků. Kromě četných výsad od vrchnosti a vzniku několika cechů profitoval Velešín také svou polohou na obchodní cestě z [[České Budějovice|Českých Budějovic]] do Lince. [28] => [29] => Po vymření Rožmberků (1611) přešlo jejich dědictví na spřízněný rod [[Švamberkové|Švamberků]]. Petrovi ze Švamberka (†1620) byl za účast na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] jeho majetek [[Pobělohorské konfiskace|zkonfiskován]] a získal jej císařský vojevůdce hrabě [[Karel Bonaventura Buquoy|Karel Buquoy]]. Ještě předtím ale právě Buquoyovi vojáci Velešín vydrancovali na pochodu z [[Bavorsko|Bavorska]] do Čech. V roce 1622 navíc městečko vyhořelo a obyvatelé se ve velkém stěhovali jinam, obnova trvala až do konce 17. století. [[Buquoyové]] připojili Velešín ke svému hlavnímu majetku v jižních Čechách [[Nové Hrady]]. Velešínští se nadále věnovali převážně zemědělství, prosperitu ale stále zajišťovala také cesta do Lince, z níž se v roce 1735 stala císařská silnice. Přes Velešín vedla poštovní doprava a vysoké zisky přinášel dovoz soli z Rakouska. Císařovna [[Marie Terezie]] potvrdila městečku v roce 1749 právo tří výročních trhů. [30] => [31] => === Velešín v 19. století === [32] => [[Soubor:Velešín_(1).jpg|náhled|vlevo|Jižní část Kamarýtova náměstí]] [33] => Stavba [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|koněspřežné dráhy]] z Budějovic do Lince přispěla k hospodářskému růstu, ale trať nakonec vedla velkým obloukem mimo Velešín, což vedlo k útlumu řady živností, především pohostinství. I po přechodu dráhy na parní pohon (1857) nicméně zůstával poměrně čilý ruch na staré císařské silnici. Po roce 1848 vznikaly ve Velešíně četné spolky a sdružení, v polovině 19. století mělo městečko bezmála 1000 obyvatel. Díky císařské silnici procházely Velešínem v době válek i míru různé armády, při příležitosti manévrů rakousko-uherského vojska v roce 1895 navštívil Velešín císař [[František Josef I.]] Koncem 19. století byl do městečka zaveden telefon (1885) a telegraf (1896), [34] => [35] => === Velešín ve 20. století === [36] => Během [[První světová válka|první světové války]] kromě všeobecné špatné hospodářské situace došlo ke krupobití (1916), které zničilo celou úrodu. Po zániku monarchie se stal významnou událostí průjezd vlaku, jímž se nově zvolený prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] vracel do vlasti. Velešín byl první zastávkou, kde Masaryk vstoupil na půdu samostatného [[Československo|Československa]]. [37] => [38] => Elektrifikace proběhla po četných problémech až v roce 1918 díky přestavbě bývalého hamru na elektrárnu. [39] => [40] => Za první republiky začala ve Velešíně převažovat tovární výroba. Podnik [[Jihostroj|Jevan]] (Jihočeská společnost elektrotechnická, výroba a nástrojářství, s.r.o.) založený v roce 1919 změnil několikrát název i majitele, ale s rostoucím počtem zaměstnanců se stal důležitou součástí celkového koloritu Velešína. V době vzniku v podniku pracovalo 46 dělníků, za druhé světové války, kdy přešel na zbrojní výrobu, zaměstnával přes tisíc lidí z Velešína a širokého okolí. Významnou osobností města tehdy byl ing. [[Antonín Železný]] (1903–1969), téměř stoprocentní akcionář továrny. Ve Velešíně mělo převahu české obyvatelstvo a po záboru [[Sudety|Sudet]] se město muselo vyrovnat s přílivem českých uprchlíků z okolních měst ([[Český Krumlov]], [[Kaplice]]). V době okupace bylo několik desítek obyvatel zatčeno a deportováno do koncentračních táborů. Jako první byl zatčen ředitel školy a aktivní člen [[Sokol (spolek)|Sokola]] Josef Růžička, který později zahynul v [[Auschwitz|Osvětimi]]. Antonín Železný tehdy jako ředitel továrny Jikov finančně podporoval rodiny zatčených a dvakrát byl postaven před soud kvůli spolupráci s odbojem. Koncem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na vytížené železniční trati projelo několik [[Pochod smrti|transportů]] smrti a řada vězňů z koncentračních táborů našla dočasné útočiště ve Velešíně.{{Citace elektronického periodika [41] => | titul = Vlak smrti [42] => | vydavatel = Česká televize [43] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/12336446407-vlak-smrti/21938256662/ [44] => | datum přístupu = 2021-04-29 [45] => }} Na místním hřbitově je pochováno 11 obětí transportu smrti.{{Citace elektronického periodika [46] => | titul = KAPLICE - Problematika hromadných hrobů obětí transportů smrti na Kaplicku a Velešínsku [ Zprávy - 29.4.2005 - Historie ] [47] => | vydavatel = Město Kaplice [48] => | url = https://www.mestokaplice.cz/zprava-155/problematika-hromadnych-hrobu-obeti-transportu-smrti-na-kaplicku-a-velesinsku/ [49] => | datum přístupu = 2020-03-07 [50] => }} Město bylo osvobozeno dne 9. května 1945 (příchod vojáků 26. pěší divize americké armády),{{Citace elektronické monografie [51] => | titul = Chronologie osvobození západních Čech {{!}} Osvobození českého území americkou armádou [52] => | url = https://www.aic.cz/osvobozeni/chronologie-osvobozeni-zapadnich-cech-jednotkami-3-u-s-army/ [53] => | datum přístupu = 2023-07-09 [54] => | jazyk = cs-CZ [55] => }} a protože centrem Velešína procházela [[Demarkační čára|demarkační linie]], do konce roku 1945 zde souběžně pobývala americká i sovětská [[Posádka|vojenská posádka]]. Předsedou revolučního Národního výboru se stal Antonín Železný, který tehdy ze svých prostředků doplatil dluh váznoucí dosud na výstavbě městského vodovodu z let 1928–1930. [56] => [57] => První poválečné volby v roce 1946 vyhrála těsnou většinou [[KDU-ČSL|lidová strana]], ale předsedou Národního výboru se stal komunista Jan Típal, který se vrátil z koncentračního tábora. Reformou státní správy byl Velešín v roce 1949 přičleněn k okresu Kaplice, od roku 1960 ale znovu patřil pod Český Krumlov. V rámci kolektivizace bylo v roce 1950 založeno [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. Živnostníci a řemeslníci po nuceném ukončení soukromého podnikání přecházeli pracovat převážně do továrny Jikov, od roku 1953 pod názvem [[Jihostroj]]. Na růst počtu obyvatel navazovala výstavba panelových domů převážně od centra směrem na sever k železniční zastávce Velešín město zřízené již za druhé světové války pro dělníky továrny. Do chodu obce významně zasáhla výstavba [[Vodní nádrž Římov|přehrady Římov]], která byla koncipována jako největší zásobárna pitné vody pro Jihočeský kraj. Z tohoto důvodu je k ní omezený přístup a Velešín tak přišel o pozici oblíbeného rekreačního střediska. Rozhodnutím jihočeského Krajského národního výboru byl Velešínu k 1. lednu 1985 odebrán statut městyse a stal se střediskovou obcí. [58] => [59] => K 1. únoru 1996 byl Velešín povýšen na město.[http://notes.czso.cz/csu/rso.nsf/i/uir_zmeny12a/$File/uir_zmeny12a.zip Souhrnná historie změn 1996–2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ]{{Nedostupný zdroj}} [60] => [61] => == Doprava == [62] => * [[Železniční trať České Budějovice – Summerau]] se stanicí ''Velešín'' (pro svou polohu málo využívanou) a zastávkou ''Velešín město''. Ta se do roku 2013 nazývala ''Velešín městys'',http://provoz.szdc.cz/portal/Show.aspx?oid=914541 a to i po celé období, kdy status městyse právně neexistoval. [63] => * [[Silnice I/3]] ([[Evropská silnice E55|E55]]), centru se vyhýbá [[Silniční obchvat|obchvatem]]. [64] => [65] => == Místní části == [66] => * '''Velešín''' [67] => * [[Bor (Velešín)|Bor]] [68] => * [[Holkov]] [69] => * [[Chodeč (Velešín)|Chodeč]] [70] => * [[Skřidla]] [71] => [72] => == Pamětihodnosti == [73] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Velešíně}} [74] => * [[Kostel svatého Václava (Velešín)|Kostel sv. Václava]] [75] => * [[Kostel svatých Filipa a Jakuba (Velešín)|Bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba]] [76] => * [[Radnice (Velešín)|Radnice]] [77] => * [[Velešín (hrad)|Zřícenina hradu Velešín]] [78] => * [[Kamenná věž (hrad)|Zřícenina hradu Kamenná věž]] [79] => [80] => == Turismus == [81] => V [[Velešín č. p. 20|domě u Kantůrků]] (kulturní památka) jsou umístěny: [82] => [83] => * stálá interaktivní expozice Rožmberská lazebna{{Citace elektronické monografie [84] => | příjmení = [85] => | titul = Rožmberská lazebna Velešín [86] => | url = https://www.kicvelesin.cz/rozmberska-lazebna-velesin/ [87] => | datum vydání = 2021-07-26 [88] => | datum přístupu = 2023-05-19 [89] => | jazyk = cs-CZ [90] => }} [91] => * [[Rouhův betlém]] [92] => [93] => == Osobnosti == [94] => * [[Josef Vlastimil Kamarýt]] [95] => * [[František Dobromil Kamarýt]] [96] => * [[Bedřich Kamarýt]] [97] => * [[Stanislav Kamarýt]] [98] => * [[Hynek Zátka]] [99] => * ''František Králíček'', později známý jako polský generál [[Franciszek Krajowski]] (1861–1932) [100] => [101] => == Galerie == [102] => [103] => Velešín, radnice.jpg|Radnice [104] => Velešín, kostel svatého Václava.jpg|Kostel sv. Václava [105] => Velešín Nádraží, silnice.jpg|Nádraží [106] => Velešín-přestavěný-kostel2013c.jpg|Bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba [107] => Velešín Nádraží, louka.jpg|Nádraží – louka [108] => Velešín (5).jpg|Dolní část Kamarýtova náměstí [109] => Rouhův betlém, 03 jesle.jpg|[[Rouhův betlém]] [110] => Pozdrav z Velešína.jpg|Velešín před 1. světovou válkou [111] => [112] => [113] => == Odkazy == [114] => [115] => === Reference === [116] => [117] => [118] => === Literatura === [119] => * JANDOVÁ, Růžena; HOLAKOVSKÝ, Milan: ''Dvě knihy o Velešíně. 600 let městečka 1391–1991''; Velešín, 1991; 191 s. [120] => *{{Citace monografie [121] => | příjmení = Schusser [122] => | jméno = František [123] => | titul = Velešín a Pomalší v dávné a nedávné minulosti [124] => | vydavatel = KIC města Velešín [125] => | rok vydání = 2006 [126] => | počet stran = 36 [127] => }} [128] => [129] => === Související články === [130] => * [[Římskokatolická farnost Velešín]] [131] => * [[Vodní nádrž Římov]] [132] => [133] => === Externí odkazy === [134] => * {{Commonscat}} [135] => * {{RÚIAN}} [136] => * {{Oficiální web}} [137] => * [http://www.velesinpratele.cz Stránky Společnosti přátel města Velešína] [138] => * [https://web.archive.org/web/20181018122838/http://www.kapizone.cz/sv.htm Meteostanice Velešín] [139] => [140] => {{Pahýl}} [141] => [142] => {{Části české obce}} [143] => {{Okres Český Krumlov}} [144] => {{Autoritní data}} [145] => [146] => {{Portály|Česko}} [147] => [148] => [[Kategorie:Velešín| ]] [149] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [150] => [[Kategorie:Obce v okrese Český Krumlov]] [151] => [[Kategorie:DSMaO regionu Pomalší]] [152] => [[Kategorie:Místní části ve Velešíně]] [153] => [[Kategorie:Města v okrese Český Krumlov]] [154] => [[Kategorie:Sídla v Novohradském podhůří]] [155] => [[Kategorie:Sídla na Malši]] [156] => [[Kategorie:Sídla Doudlebska]] [] => )
good wiki

Velešín

Velešín ( (1306)) je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Leží asi 8 km východně od Českého Krumlova na západním břehu vodní nádrže Římov.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kaplice','Vodní nádrž Římov','Velešín (hrad)','Rouhův betlém','Český Krumlov','Jihostroj','Jihočeský kraj','Kostel svatých Filipa a Jakuba (Velešín)','Soubor:Velešín_(1).jpg','Kostel svatého Václava (Velešín)','Holkov','Radnice (Velešín)'

Holkov

Jihostroj

Kaplice