Array ( [0] => 15483236 [id] => 15483236 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Velikonoce [uri] => Velikonoce [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Namluvený článek|Velikonoce.ogg|[[1. duben|1. dubna]] [[2018]]}} [1] => {{Infobox - svátek [2] => | název svátku = Velikonoce [3] => | druh = křesťanský [4] => | obrázek = The Resurrection – NG.O 477.jpg [5] => | popisek = [[Mistr Třeboňského oltáře]]: Zmrtvýchvstání Krista [6] => | oficiální název = [7] => | jiný název = Pascha [8] => | slavený = [[pohyblivý svátek]] [9] => | začátek = (viz [[výpočet data Velikonoc]]) [10] => | konec = [11] => | datum = [12] => | oslavy = [13] => | zvyky = řehtání, hodování, pomlázka [14] => | souvisí s = [15] => }} [16] => [[Soubor:Epistle for the Solemn Mass of Easter Day.ogg|náhled|Čtení z [[První list Korintským|prvního listu]] [[Pavel z Tarsu|sv. apoštola Pavla]] Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše.]] [17] => '''Velikonoce''' ({{Vjazyce2|la|pascha}}, {{Vjazyce2|el|πάσχα}} – ''pascha'', {{Vjazyce2|he|פֶּסַח}} ''[[pesach]]'' – přechod, přejití) jsou nejvýznamnějším [[křesťanství|křesťanským]] svátkem, oslavou [[vzkříšení|zmrtvýchvstání]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím [[Folklór|lidových]] [[Tradice|tradic]] spojených s vítáním [[Jaro|jara]], které s náboženským svátkem souvisejí jen volně. [18] => [19] => V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze [[slavnost Zmrtvýchvstání Páně]] neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po [[Ukřižování Ježíše Krista|jeho ukřižování]], resp. [[vigilie]] na [[Bílá sobota|Bílou sobotu]] („velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí [[Velikonoční triduum]] (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí [[postní doba|postní doby]], tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do [[Letnice|letnic]]. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného [[židé|židovského]] svátku pesach, který je památkou vysvobození [[Izraelité|Izraelitů]] Mojžíšem z [[egypt]]ského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem židovskýmhttp://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7547 – Vánoce, Velikonoce, letnice a do roku [[325]] se slavily ve stejný den jako svátek židovský.http://technet.idnes.cz/jak-se-pocita-datum-pro-velikonoce-dr9-/veda.aspx?c=A120406_123018_veda_kuz – Proč Nizozemci jednou přišli o Vánoce a jak se počítají Velikonoce [20] => [21] => Velikonoce jsou [[pohyblivý svátek]], datum se rok od roku mění, viz [[Výpočet data Velikonoc]]. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první [[Neděle|neděli]] po prvním jarním [[Úplněk|úplňku]] po [[rovnodennost]]i, tedy na měsíc [[březen]] či [[duben]]. [22] => [23] => Velikonoce kromě svého křesťanského obsahu zahrnují také lidové zvyky spojené s jarním [[nový rok|novoročím]], obnovou přírodních sil a zahájením zemědělských prací. Objevují se tak různé obyčeje a [[magie|magické praktiky]], které mají zajistit ochranu a plodnost. V českém prostředí je typické především obřadní umývání a polévání vodou.{{Citace monografie [24] => | příjmení = Tyllner [25] => | jméno = Lubomír [26] => | titul = Velké dějiny zemí Koruny české - Lidová kultura [27] => | vydavatel = Paseka [28] => | místo = Praha [29] => | strany = 413–414 [30] => | rok = 2014 [31] => | isbn = 978-80-7432-442-0 [32] => }} Etnolog Jiří Mačuda přisuzuje předkřesťanský původ například motivu [[velikonoční zajíček|velikonočního zajíčka]], který má vycházet z faktu, že zajíc byl zasvěcen germánskéMačuda mylně uvádí že jde o keltskou bohyni bohyni jara [[Ostara|Ostaře]].{{Citace elektronického periodika [33] => | příjmení = Vrbová [34] => | jméno = Daniela [35] => | titul = Historie Velikonoc sahá do pohanských dob. Aneb od zajíčka k beránkovi [36] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/historie-velikonoc-saha-do-pohanskych-dob-aneb-od-zajicka-k-berankovi_201204061830_lmanouro [37] => | datum vydání = [38] => | datum přístupu = 2.4.2022 [39] => | periodikum = iROZHLAS [40] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [41] => | vydavatel = Český rozhlas [42] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [43] => | jazyk = cs [44] => }} Ze jména této bohyně má také vycházet anglické slovo ''Easter'' a německé ''Ostern'', oboje ve významu „Velikonoce“.{{Citace monografie [45] => | příjmení = West [46] => | jméno = Martin Litchfield [47] => | odkaz na autora = Martin Litchfield West [48] => | titul = Indo-European Poetry and Myth [49] => | url =https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west [50] => | vydavatel = Oxford University Press [51] => | místo = New York [52] => | rok = 2007 [53] => | strany = [https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west/page/n241 227] [54] => | isbn = 978-0-19-928075-9 [55] => | poznámky = [56] => }} Z toho důvodu například britská novinářka Heather McDougall hovoří o Velikonocích jako o „[[Pohanství|pohanských]] svátcích“.{{Citace elektronické monografie [57] => | příjmení = McDougall [58] => | jméno = Heather [59] => | odkaz na autora = [60] => | titul = The pagan roots of Easter [61] => | url = https://www.theguardian.com/commentisfree/belief/2010/apr/03/easter-pagan-symbolism [62] => | datum vydání = [63] => | datum aktualizace = [64] => | datum přístupu = 2.4.2022 [65] => | vydavatel = Guardian [66] => | jazyk = [67] => }} Religionista Pavel Horák na druhou stranu považuje koncept „pohanských“ kořenů Velikonoc, případně dalších svátků, za produkt nekritické spekulace a upozorňuje na vágnost pojmu [[Pohanství|pohan]]. Taktéž poukazuje na fakt že nemáme zprávy o tom že by [[Slovanské náboženství|předkřesťanští Slované]], [[Germánské náboženství|Germáni]] a [[Keltské náboženství|Keltové]] slavili jarní rovnodennost, spíše máme doklady o významu [[Pálení čarodějnic|oslav počátku května]] a [[svatojánská noc|letního slunovratu]].{{Citace elektronické monografie [68] => | příjmení = [69] => | jméno = [70] => | odkaz na autora = [71] => | titul = S pohanskou oslavou jara nemají Velikonoce moc společného, říká etnolog [72] => | url = https://www.upce.cz/pohanskou-oslavou-jara-nemaji-velikonoce-moc-spolecneho-rika-etnolog [73] => | datum vydání = [74] => | datum aktualizace = [75] => | datum přístupu = 16. 6. 2023 [76] => | vydavatel = Univerzita Pardubice [77] => | jazyk = [78] => }} Katolický kněz [[David Vopřada]] pak sice uznává že některé lidové zvyky mají mimokřesťanský původ, ale to dle jeho názoru nemění nic na tom, že jsou Velikonoce svátkem křesťanským.{{Citace elektronické monografie [79] => | příjmení = Vopřada [80] => | jméno = David [81] => | odkaz na autora = David Vopřada [82] => | titul = Pohanský původ Velikonoc? [83] => | url = https://velikonoce.vira.cz/clanky/pohansky-puvod-velikonoc [84] => | datum vydání = [85] => | datum aktualizace = [86] => | datum přístupu = 2.4.2022 [87] => | vydavatel = Vira.cz [88] => | jazyk = [89] => }} [90] => [91] => == Etymologie == [92] => [93] => Ve [[východomoravská nářeční skupina|východomoravských]] a slezských nářečích se pro Velikonoce používá též dvouslovné pojmenování ''veliká noc'' či ''velká noc''.{{Citace monografie [94] => | titul = Český jazykový atlas [95] => | svazek = 2 [96] => | typ svazku = díl [97] => | vydavatel = Academia [98] => | místo = Praha [99] => | rok = 1997 [100] => | isbn = 80-200-0574-9 [101] => | kapitola = Velikonoce [102] => | typ kapitoly = heslo [103] => | url kapitoly = https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/2/212 [104] => | strany = 446–449 [105] => }} Podobné názvy včetně označení ''velký den'', [[kalk]] z řeckého μεγάλη ἡμέρα (''megalē [[Hémerá|hēmerā]]'')http://www.topzine.cz/jaky-puvod-ma-slovo-velikonoce-zapatrejme-ve-slovnicich - Jaký původ má slovo Velikonoce? Zapátrejme ve slovnících!, se vyskytují i v řadě dalších jazyků. Slovo „velký“ odráží význam svátku v křesťanství a slovo „noc“ odkazuje na [[velikonoční vigilie]], noční liturgii, kterou začíná oslava nedělního Zmrtvýchvstání. Den dříve začínal západem slunce předchozího dne, a proto i oslava svátku začínala již předchozího večera; podobně se například [[Slavnost Narození Páně|Boží hod vánoční]] začíná slavit na [[Štědrý den|Štědrý večer]]. [106] => [107] => Někdy se i v češtině používá latinské ''Pascha'', které přes řečtinu pochází z hebrejského pesach, názvu židovského svátku, na který Velikonoce navazují. Z tohoto slova je také odvozen název velikonoční svíce [[paškál]]. [108] => [109] => == Datum Velikonoc == [110] => {{Podrobně|Výpočet data Velikonoc}} [111] => Datum Velikonoc se odvozuje od židovského svátku [[pesach]], který se slavil dle [[Lunisolární kalendář|lunisolárního]] [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]] 14. dne měsíce [[nisan]], v den prvního jarního úplňku. Protože nejdůležitější velikonoční událostí je Ježíšovo zmrtvýchvstání, ke kterému mělo dojít v neděli, je datum velikonoc odvozeno od výpočtu první neděle po prvním jarním úplňku. [112] => [113] => === Datum v západní církvi === [114] => Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 [[První nikajský koncil]]. Podle nich připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním [[úplněk|úplňku]]. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. [[Slavnost Zmrtvýchvstání Páně|Velikonoční neděle]] podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od [[22. březen|22. března]] do [[25. duben|25. dubna]], tedy přibližně [[Beran (znamení)|znamení Berana]], které je ve [[zvěrokruh]]u již od [[Hipparchos|Hipparcha]]. [115] => [116] => == Křesťanský svátek == [117] => {{viz též|Svatý týden}} [118] => [[Soubor:Sveceni.JPG|náhled|Svátek svěcení pokrmů v [[Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)|pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje]] v [[Praha|Praze]]]] [119] => Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc (tehdy ovšem to byla ''pascha'', v originále πάσχαhttp://biblehub.com/interlinear/study/1_corinthians/5.htm - 1 Corinthians 5, Study Bible - Immorality Rebuked) může být zmínka v listech [[Pavel z Tarsu|apoštola Pavla]] (kolem roku 50).[[První list Korintským|1 Kor]] 5, 8: „Proto slavme Velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.“ Nejstaršími mimobiblickými doklady jsou pak spory 2. století o datum slavení „Velikonoc“ a spis ''Peri Pascha'' [[Melitón ze Sard|Melitona ze Sard]] z 2. století.https://is.muni.cz/th/112094/ff_r/Rigorozni_prace_MRecinova.pdf - Význam Melitónova spisu Peri Pascha a náčrt hlavních linií melitónovského bádání Slavení Velikonoc se tedy v [[církev|církvi]] objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese. [120] => [121] => Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápou jako naplnění [[starý zákon|starozákonního]] obrazu přejití Izraelitů [[Rudé moře|Rudým mořem]] při odchodu z Egypta. Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého – letnicemi. Velikonoce podle katolické tradice začínají [[Velikonoční vigilie|vigilií]] neděle Vzkříšení (která završuje [[velikonoční triduum]] [[Zelený čtvrtek|Zeleného čtvrtku]], [[Velký pátek|Velkého pátku]] a [[Bílá sobota|Bílé soboty]]). První týden Velikonoc se nazývá [[Velikonoční oktáv]]. 40. den Velikonoc je slavnost [[Svátek Nanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení]], která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u Otce. [122] => [123] => == Symboly Velikonoc == [124] => [[Soubor:Velikonoční beránek.jpg|Velikonoční beránek|náhled]] [125] => '''[[Ovce|Beránek]]''' představuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé při [[pesach]]ovovém svátku pojídají [[Pesachový beránek|pesachového beránka]] jako připomínku svého [[Vyvedení z Egypta|vysvobození z Egypta]]. V křesťanství je [[Agnus Dei|beránek Boží]] jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za [[spása|spásu]] světa. [126] => [127] => '''[[Svatý Kříž|Kříž]]''' je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím. Tento symbol je ale mnohem starší.http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/220719-velikonocni-pondeli-pomlazka-kraslice-a-dalsi-symboly-velikonoc/ - Velikonoční pondělí - pomlázka, kraslice a další symboly Velikonoc Ukřižování odpovídá zimnímu [[slunovrat]]u, kdy Slunce vstupuje do [[souhvězdí Jižního kříže]]. [128] => [129] => Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením '''velikonočního ohně''', který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční '''[[Svíčka|svíce]]''' ([[paškál]]). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly ''Α'' a ''Ω'', tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do [[letnice|letnic]] a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem. [[Pálení čarodějnic]] či [[Beltain]] je pohanskou obdobou (například [[Påskkärring]]) a například ve Finsku se koledníci převlékají za čarodějnice.http://www.topzine.cz/velikonoce-ve-svete-odlozte-pomlazku-a-poznejte-jine-zvyky - Velikonoce ve světě. Odložte pomlázku a poznejte jiné zvyky! Oheň zde symbolicky očišťuje od zlého ze zimního období. [130] => [131] => Dalším z velikonočních symbolů je '''[[vejce|vajíčko]]''', symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Už ve [[starověk]]ém Egyptě či [[Perská říše|Persii]] se na svátky jara barvila [[červená|červeně]] vajíčka (červená jako symbol [[děloha|dělohy]]).http://www.huffingtonpost.com/donna-henes/eggs-on-end-on-the-spring_b_4977545.html - Eggs on End on the Spring Equinox Zdobení skořápek vajec však může sahat až do [[pravěk]]u.http://www.telegraph.co.uk/science/science-news/7346017/Ostrich-egg-patterns-oldest-form-of-art-and-communication.html {{Wayback|url=http://www.telegraph.co.uk/science/science-news/7346017/Ostrich-egg-patterns-oldest-form-of-art-and-communication.html |date=20120629172443 }} - Ostrich egg patterns oldest form of art and communication V souvislostí s lidovou tradicí se zvyk tato vejce malovat udržuje i nadále (označení „[[kraslice]]“ je pak odvozeno od červené barvy). Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v [[půst|postní době]] jakožto lacticinie. V západním křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.http://www.radiovaticana.cz/clanek_print.php4?id=9242 - Vejce velkonoční - Homilie ke Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně Ve východním křesťanství se červené vykládá jako krev Krista.http://www.rozhlas.cz/webik/zabava/_zprava/malovane-vejce--860587 {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/webik/zabava/_zprava/malovane-vejce--860587 |date=20150403203732 }} - Malované vejce V jihozápadních Čechách se pro Velikonoce používá také pojmenování ''červené svátky''. [132] => [133] => '''[[Kočičky]]''' symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a používání popela z jejich spálení o [[Popeleční středa|Popeleční středě]]. [134] => [135] => Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v [[Křesťanské symboly|křesťanské symbolice]], některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například [[zajíc|zajíček]] má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod [[jaro|jara]], avšak např. v [[Byzantská říše|byzantské]] [[ikonografie|ikonografii]] představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták. [136] => [137] => '''[[Křen selský|Křen]]''' symbolizuje hřebíky či hořkost utrpení Krista. Zvyk pojídat křen o Velikonocích se udržuje především v Polsku, Rakousku a Slovinsku.{{Citace monografie [138] => | příjmení = Krivda [139] => | jméno = A [140] => | titul = Päťdesiat rokov liturgickej reformy Druhého vatikánskeho koncilu na Slovensku [141] => | vydavatel = Verbum [142] => | místo = Ružomberok [143] => | rok vydání = 2013 [144] => | strany = 15 [145] => }} Odpovídá židovské tradici, kdy o pesachu se pojídá jako hořká bylina (''maror'' symbolizující utrpení při Exodu) při [[Seder]], kdy se také pojídá kost z beránka či ''bejca'' (vejce). [146] => [147] => '''[[Mléko]] s [[med]]em''' symbolizuje dvojjedinost Krista. Ve formě tzv. jidáše symbolizuje provaz [[Jidáš Iškariotský|Jidáše Iškariotského]]. Mléko a strdí symbolizuje [[Svatá země|zaslíbenou zem]] z Exodu, což je přejato i do legendy o [[Praotec Čech|Praotci Čechovi]]. S beránčím [[Amon]]em byl ztotožňován i [[Zeus]], který byl jako mladý krmen mlékem a medem. Dvojjediný Amon-[[Re (bůh)|Re]] má slzy, ze kterých se zrodili lidé a které symbolizují med nebo včely. Reova manželka [[Hathor]] (respektive [[Mut]]) je kraví bohyní mléka (symbolizuje [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčnou dráhu]]). [148] => [149] => == Velikonoční tradice (zvyky) == [150] => [[Soubor:Velikonoční vajíčka malovaná voskem.jpg|náhled|Velikonoční vajíčka malovaná barevným voskem z Jižních Čech]] [151] => [[Soubor:Pasxalina abga.jpg|náhled|Ve východní tradici jsou vajíčka červená a symbolizují krev Krista]] [152] => === Nenáboženské velikonoční tradice === [153] => Už od svátků jara, které jsou starší než Velikonoce, jsou časem oslav a veselí. Dnes jsou i komerčně důležité, protože se na ně váže mnoho zvyků, k jejichž uskutečnění je třeba vynaložit nějaké úsilí nebo jen tak zajít na nákup. Prodávají se například velikonoční pohledy, ozdoby nebo cukroví v podobě velikonočních vajíček, beránků nebo zajíčků. [154] => [155] => Řehtání – od čtvrtka do soboty chodili po vsi chlapci školou povinní a nahrazovali zvony, které odletěly do Říma. Na [[Zelený čtvrtek]] se šlo po škole a navečer, na velký pátek ráno před školou, po škole a na večer a naposledy na bílou sobotu ráno. Chodili tak aby obešli celou vesnici a u každého křížku se modlili. Na [[Velký pátek]] v podvečer obešli ves dům od domu kde vykoledovali nějaké vajíčko, sladkost – sušené švestky, křížaly či drobné mince. Nejstarší z chlapců se nazýval kaprál. V některých oblastech měli slaměného Jidáše. [156] => [157] => V Česku je prastarou tradicí hodování a [[pomlázka]]. Na [[Velikonoční pondělí]] ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí [[koleda|koledy]]. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: „''Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”'' [158] => [159] => Jestli dojde dříve na pomlázku, nebo koledy, záleží na situaci. Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění. [160] => [161] => Jiný výklad pomlázky – odvozeno od pomlazení, tj. omlazení. Proto muži používají mladé proutí s největším podílem „životní síly“, kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Z téhož důvodu ženy dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života. Jinak v Čechách, na rozdíl od Moravy, nejsou tradicí hody, ale koleda (hody jsou spíše pomístní název), přičemž koleda probíhala v průběhu roku vícekrát, ne jen v období Velikonoc a jejím původním smyslem byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých. Za toto byli koledníci odměňováni. V průběhu doby se původní smysl vytrácel a vlastně se stala „lepší“ formou žebroty chudší části obyvatelstva. [162] => [163] => Při pomlázce a hodování muži zpívají či recitují písně (koledy), např.: [164] => [165] => * "Hody hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný." [166] => * "Kázal kadlec i kadlička, aby daly tři vajíčka, jedno modrý a dvě rudý, kuřice vám snesou jiný." [167] => * "Na zeleném proutku, u nás doma v koutku, vajíčko se protáčí, moje milá otáčí." [168] => [169] => Dále se chodí hrkat na hrkače a řechtačky, dříve se věřilo v odhánění zlých duchů a sil zjara od dědin a vesnic, po christianizaci, aby "odlétly zvony do Říma". [170] => [171] => === Náboženské velikonoční tradice === [172] => Kromě velmi podstatné návštěvy [[bohoslužba|bohoslužeb]] během [[Velikonoční triduum|velikonočního tridua]] můžeme mezi náboženské tradice zařadit [[velikonoční pozdrav]], zvyk pocházející především z [[Východní křesťanství|východních církví]], který se rozšířil i mezi [[Římskokatolická církev|římské katolíky]] a [[Protestantismus|protestanty]]. Zvyk spočívá v tom, že se křesťané o [[Slavnost Zmrtvýchvstání Páně|slavnosti Zmrtvýchvstání Páně]] zdraví místo běžného pozdravu: „Kristus vstal z mrtvých!“ Odpovědí pak je: „Opravdu vstal z mrtvých!“{{viz též|Svatý týden}} [173] => [174] => === Velikonoční zvyklosti v zahraničí === [175] => {{Pahýl část}} [176] => Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] jsou velikonoční svátky náboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin mimo návštěvy kostela se schází kolem zdobení velikonočních vajíček v sobotu večer a jejich „lovu“ v neděli ráno. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena Velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, až se probudí.{{Citace elektronické monografie [177] => | titul = Jak se slaví velikonoce v USA? [178] => | url = https://usa.avetour.cz/jak-se-slavi-velikonoce-v-usa.html [179] => | vydavatel = AVETOUR [180] => | datum přístupu = 2022-04-05 [181] => }} Po lovu pak začíná „''Easter Egg Roll“'', při které děti současně koulejí vajíčko z kopce a doufají, že jejich vajíčko vyhraje závod.{{Citace elektronické monografie [182] => | titul = Jak slaví Velikonoce v USA? Tradice, zvyklosti a kompletní info na jednom místě [183] => | url = https://www.ceskevelikonoce.cz/velikonoce-v-usa/ [184] => | vydavatel = Českévelikonoce.cz [185] => | datum vydání = 2021-12-07 [186] => | datum přístupu = 2022-04-05 [187] => }} [188] => [[Soubor:Umgebinde Klosterstraße 132 Ostritz 1.JPG|náhled|Velikonoční zajíčci před hrázděným domem v městečku [[Ostritz]] na sasko-polské hranici ]] [189] => V Anglii tradičně ženy přivazují muže k židlím a za propuštění požadují peníze.{{Doplňte zdroj}} [190] => [191] => V [[Norsko|Norsku]] je, kromě lyžování v horách a malování vajíček, tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy, jako je například [[Hercule Poirot]] nebo další příběhy od [[Agatha Christie|Agathy Christie]]. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraždami.{{Citace elektronické monografie [192] => | titul = Norské velikonoce [193] => | url = https://pracuj-v-norsku.cz/norske-velikonoce/ [194] => | vydavatel = PracujVNorsku.cz [195] => | datum přístupu = 2022-04-05 [196] => }}{{Citace elektronické monografie [197] => | titul = Velikonoce v Norsku: Kde se vzala posedlost detektivkami? [198] => | url = https://realcamplife.com/velikonoce-v-norsku/ [199] => | vydavatel = realcamplife [200] => | datum vydání = 2019-04-21 [201] => | datum přístupu = 2022-04-05 [202] => }} [203] => [204] => Ukrajinským velikonočním pokrmem je sladký chléb pascha. Stejně jako jinde i zde se vnímá vajíčko jako základní symbol Velikonoc, dochází přitom k tradičnímu soutěžení, kdy osoby vezmou uvařená vejce a otloukají jejich konce o sebe. Až poté se může vejce sníst.{{Citace elektronické monografie [205] => | titul = Pravoslavné Velikonoce na Ukrajině [206] => | url = https://www.myaukrajina.cz/index.php/node/294 [207] => | vydavatel = My a Ukrajina [208] => | datum vydání = 2017-06-02 [209] => | datum přístupu = 2022-04-05 [210] => }} [211] => [212] => Italské Velikonoce si stále zachovávají silný křesťanský charakter, během svatého týdne se po celé zemi koná mnoho náboženských obřadů. Děti dostávají jedno velké čokoládové vejce, které v sobě ukrývá překvapení, nejčastěji malou hračku. Tradičním velikonočním pokrmem je colomba, jakási obdoba českého mazance ve tvaru holubice. Pasquetta neboli Velikonoční pondělí je tradičně spojeno s piknikem do přírody.{{Citace elektronického periodika [213] => | příjmení = [214] => | jméno = [215] => | titul = Jak se slaví Velikonoce v Itálii? (Komplet info) [216] => | periodikum = Ceskevelikonoce.cz [217] => | url = https://www.ceskevelikonoce.cz/velikonoce-italie/ [218] => | datum vydání = 2022-12-28 [219] => | jazyk = cs [220] => | datum přístupu = 2023-03-28 [221] => }} [222] => [223] => == Odkazy == [224] => [225] => === Poznámky === [226] => [227] => [228] => === Reference === [229] => [230] => [231] => === Literatura === [232] => * GRYGAR, J. ''Věda a víra.'' Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. 128 s. {{ISBN|80-7192-535-7}}. [233] => * KROLL, G. ''Po stopách Ježíšových''. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. 486 s. {{ISBN|80-7192-711-2}}. [234] => * O'CONNELL, M; AIFREY, R. Znaky a symboly. Praha : Reader's Digest Výběr, 2008. 256 s. {{ISBN|978-80-86880-96-9}}. [235] => * ZEMAN, Jiří. ''Hody hody doprovody, aneb jak se slavily Velikonoce ve Staré Praze ''Třebíč Akcent, 2010. 260 s. [236] => [237] => === Související články === [238] => * [[Výpočet data Velikonoc]] [239] => * [[Ježíš Kristus]] [240] => * [[Vzkříšení]] [241] => * [[Kříž]] [242] => * [[Pesach]] [243] => [244] => === Externí odkazy === [245] => * {{Commonscat}} [246] => * {{Wikicitáty|téma=Velikonoce}} [247] => * {{Wikislovník|heslo=Velikonoce}} [248] => * {{Otto|heslo=Velikonoce}} [249] => * {{Wikiknihy|kniha=Velikonoce}} [250] => * {{Wikicitáty|téma=Velikonoční koleda}} [251] => * [http://kalendar.beda.cz/kdy-se-slavi-velikonoce Kdy se slaví Velikonoce] [252] => * [https://velikonoce.vira.cz/informace/pruvodce-velikonocemi Průvodce Velikonocemi] [253] => * [http://www.vira.cz/velikonoce/ Víra.cz] [254] => * [http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=v&sel_tema=42 Pastorace.cz] [255] => * [http://apo-logia.blogspot.com/2008/03/kesansk-slaven-velikonoc.html Křesťanské slavení Velikonoc v prvních staletích (Apologia)] [256] => * [https://www.e-stredovek.cz/post/cervene-svatky-aneb-jak-slavili-stari-slovane-jarni-rovnodennost/ Velikonoce a staří Slované] [257] => * {{Citace elektronické monografie [258] => | titul = Velikonoce a Smrtná neděle [259] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10519120758-nase-tradice/212562260400010/ [260] => | vydavatel = Česká televize [261] => | datum_vydání = 2014 [262] => | datum_přístupu = 2024-02-11 [263] => }} Dokument z cyklu České televize ''Naše tradice'' [264] => [265] => {{Ježíš Kristus}} [266] => {{Liturgický rok}} [267] => {{Autoritní data}} [268] => {{Portály|Křesťanství}} [269] => [270] => [[Kategorie:Velikonoce| ]] [271] => [[Kategorie:Liturgická období]] [272] => [[Kategorie:Wikipedie:Namluvené články]] [273] => [[Kategorie:Pohyblivé svátky]] [274] => [[Kategorie:Kříže]] [275] => [[Kategorie:Křesťanské svátky]] [] => )
good wiki

Velikonoce

sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pesach','Výpočet data Velikonoc','Pohanství','Bílá sobota','Ježíš Kristus','pohyblivý svátek','paškál','Pálení čarodějnic','Velký pátek','Slavnost Zmrtvýchvstání Páně','Zelený čtvrtek','Velikonoční triduum'

Paškál

Pesach

Pohanství