Array ( [0] => 14837099 [id] => 14837099 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vepština [uri] => Vepština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Vepština (''vepsän kel’'') [2] => | rozšíření = [3] => [[Rusko]] ([[Republika Karélie]], [[Vologdská oblast]], [[Leningradská oblast]] ) [4] => | mluvčích = 6 355http://www.helsinki.fi/~tasalmin/europe_report.html#Vepsian [5] => | klasifikace = [6] => * [[Uralské jazyky]] [7] => ** [[Ugrofinské jazyky]] [8] => *** [[Finsko-laponské jazyky|Laponsko-finské jazyky]] [9] => **** [[Baltofinské jazyky]] [10] => | písmo = [[Latinka]] [11] => | úřední jazyk = [12] => ''není úředním'' [13] => | regulátor = [14] => ''není stanoven'' [15] => | ISO6391 = ''není'' [16] => | ISO6392B = ''fiu'' [17] => | ISO6392T = ''vep'' [18] => | SIL = VEP [19] => | wikipedie = [[:vep:Pälehtpol’|vep.wikipedia.org]] [20] => }} [21] => [[Soubor:Shyoltozero road sign.jpg|náhled|upright=1.3|vpravo|Dvojjazyčná silniční značka v [[Šoltozero|Šoltozeru]] (vepsky Šoutjärv’, rusky Шёлтозеро)]] [22] => [23] => [[Soubor:Veps language and VepKar corpus by Nina Zaitseva 2018.webm|thumb|thumbtime=106|Vepština]] [24] => [25] => [[Soubor:Speaking the Veps language. Говорю на вепсском языке.wav|thumb|Vepština ([[Petrozavodsk|Petrozavodsk]])]] [26] => [27] => '''Vepština''' (vepsky ''vepsän kel’'', [[ruština|rusky]] ''вепсский язык'') je [[Baltofinské jazyky|baltofinský jazyk]], který patří [28] => do ugrofinské větve uralské [[Jazyková rodina|jazykové rodiny]]. Je blízce příbuzná [[Finština|finštině]], [[Estonština|estonštině]] a [[Karelština|karelštině]]. [29] => [30] => Počet mluvčích podle statistik [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] z roku [[1989]] je 6 355. [31] => [32] => Vepštinou hovoří lidé žijící v [[Republika Karélie|Karelské republice]], [[Vologdská oblast|Vologdské oblasti]] a [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]] v severozápadním [[Rusko|Rusku]]. Podle oblastí rozšíření vepštiny rozeznáváme tři její [[nářečí|dialekty]]: '''severní nářečí vepštiny''' se vyskytuje v [[Prioněžský rajón|Prioněžském rajóně]] v jihovýchodní části [[Republika Karélie|Karelské republiky]] na břehu [[Oněžské jezero|Oněžského jezera]], '''střední nářečí vepštiny''' se vyskytuje v [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]] a v některých částech [[Vologdská oblast|Vologdské oblasti]], '''jižní nářečí vepštiny''' se vyskytuje [[Boksitogorský rajón|Boksitogorském rajóně]] na jihovýchodě [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]]. [33] => [34] => Vepština je z [[Tvarosloví|morfologické]] klasifikace převážně [[Aglutinační jazyk|aglutinačním jazykem]] s prvky [[Flektivní jazyk|typu flektivního]] i [[Analytický jazyk|izolačního]], stejně jako ostatní [[baltofinské jazyky]]. Vzhledem k tomu, že se vepsky mluvící obyvatelstvo nachází nejvýchodněji z národů skupiny baltofinských jazyků, je odedávna pod silným vlivem [[Ruština|ruštiny]]. Ta ovlivnila především [[fonetika|fonetiku]] a slovní zásobu, např. ''sumk'' („taška“) srov. rus. ''сумка'' (= ''sumka''). [35] => [36] => == Historie == [37] => První písemnosti psané vepským jazykem se objevily až v 30. letech 20. století. Bylo vydáno kolem 30 publikací, převážná většina z nich byla učebnicemi. Po roce [[1937]] byla veškerá literatura ve vepštině zakázána. Dlouhá léta tak jazyk zůstával pouze v mluveném projevu. Koncem 80. let 20. století vlivem [[Michail Sergejevič Gorbačov|Gorbačovovy]] [[Perestrojka|perestrojky]] začal národně-kulturní vzestup vepské menšiny. Byly vydány nové [[slabikář]]e i další učebnice, objevily se i publikace krásné [[Literatura|literatury]]. Také se začala do vepštiny překládat [[bible]]. V roce [[1991]] v [[Petrozavodsk]]u (vepsky ''Petroskoi'') začal [[Vepský kulturní spolek]] vydávat měsíčně noviny ''Kodima''. Toto periodikum vychází celé nejen ve vepském jazyce, ale existuje i varianta psaná v [[Ruština|ruštině]]. Centrem vepské kultury a vzdělání je považováno město [[Petrozavodsk]]. [38] => [39] => == Abeceda a fonetika == [40] => {{Upravit}} [41] => [[Soubor:Veps bukvar.jpg|náhled|upright=1|Vepský [[slabikář]], 30. léta 20. století]] [42] => [43] => K zápisu vepštiny se používá [[latinka]], rozšířená o písmena ''č'', ''š'', ''ž'', ''ü'', ''ä'', ''ö''. Písmena ''q'', ''w'', ''x'' a ''y'' se vyskytují jen v cizích jménech. [[Pravopis]] je inspirován hlavně estonštinou, s níž se vepština shoduje též v řazení písmen v abecedě (''z'' a ''ž'' jsou řazeny za ''s'' a ''š'', samohlásky s [[diakritické znaménko|diakritikou]] jsou řazeny na konec abecedy). [44] => [45] => {| class="wikitable" style="width:800px; text-align:center;" [46] => ! '''[[Majuskule|Velká písmena]]''' [47] => | A || B || C || Č || D || E || F || G || H || I || J || K || L || M || N || O || P || R || S || Š || Z || Ž || T || U || V || Ü || Ä || Ö [48] => |- [49] => ! '''[[Minuskule|Malá písmena]]''' [50] => | a || b || c || č || d || e || f || g || h || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || š || z || ž || t || u || v || ü || ä || ö [51] => |} [52] => [53] => V průběhu vývoje jazyka, zřejmě pod vlivem [[Ruština|ruštiny]], vepština ztratila dlouhé [[Samohláska|samohlásky]], např. ''sur’'' (velký) srov. fin. ''suuri'', ''ma'' (země) srov. fin. ''maa''. [[Dvojhláska|Dvojhlásky]] se zachovaly. [[Vokálová harmonie]] (typická například pro [[Finština|finštinu]]) se zachovala jen částečně. Samohlásky lze rozdělit podle otevřenosti úst a polohy jazyka při tvorbě. [54] => [55] => {| class="wikitable" style="width:200px; text-align:center;" [56] => |+Samohlásky ve vepštině [57] => ! !! přední !! zadní [58] => |- [59] => ! otevřené [60] => | ä || a [61] => |- [62] => ! středové [63] => | e, ö || o [64] => |- [65] => ! zavřené [66] => | i, ü || u [67] => |- [68] => |} [69] => [70] => Výslovnost samohlásek ''a'', ''e'', ''i'', ''o'', ''u'' je podobná [[Čeština|češtině]]. Ostatní se čtou takto: [71] => * ''ä'' – hodně otevřené ''e'' [72] => * ''ö'' – polozavřené, zaokrouhlené ''e'' [73] => * ''ü'' – zavřené, zaokrouhlené ''i'' [74] => [75] => V průběhu vývoje jazyka se vepština obohatila o znělé [[Plozivní souhláska|plozivní souhlásky]] ''b'', ''d'', ''g'', např. ''jogi'' („řeka“) srov. fin ''joki'', [[Frikativní souhláska|frikativní souhlásky]] ''š'', ''z'', ''ž'', ''f'', např. ''käzi'' („ruka“) srov. fin. ''käsi'', [[Afrikátní souhláska|afrikátní souhlásky]] ''c'', ''č'', např. ''seičeme'' („sedm“) srov. fin ''seitsemän'' a množství [[Palatalizace|palatalizovaných]] (měkčených) souhlásek, které se v jazyce objevily pod silným vlivem ruštiny. Tyto souhlásky se v textu značí znakem '''’''' ([[apostrof]]), který se zapisuje za palatalizovanou souhlásku, např. ''sur’'' („velký“), ''kir’b'' („kytice“). Mezi [[Baltofinské jazyky|baltofinskými jazyky]] obsahuje vepština nejvíc souhlásek. Mnoho slov ve vepštině ztratilo oproti jiným [[Baltofinské jazyky|baltofinským jazykům]] koncovou samohlásku, např. ''koir’'' („pes“) srov. fin. ''koira'', ''päiv’'' („den“) srov. fin. ''päivä''. Výslovnost souhlásek je obdobná češtině. Výjimkou jsou [[palatalizace|palatalizované]] souhlásky, ty se vyslovují měkčeji (podobně jako se v češtině vyslovuje ''ď'' na rozdíl od ''d''). Zdvojené souhlásky značí dlouhé souhlásky, např. ''lähtta'' („odejít“). Ty se čtou [76] => podobně jako v češtině zdvojené ''č'' ve slově ''babiččin''. [77] => [78] => == Gramatika == [79] => Na rozdíl od většiny jiných [[Baltofinské jazyky|baltofinských jazyků]] ve vepštině neexistuje [[Souhláskové stupňování|střídání kmenových souhlásek]]. Vepština také nerozlišuje [[Jmenný rod|rody]], nemá určitý ani neurčitý [[Člen (mluvnice)|člen]]. [80] => [81] => === Jména === [82] => Pro [[skloňování]] jmen používá vepština systém 23 [[Mluvnický pád|mluvnických pádů]]. [83] => [84] => {| class=wikitable [85] => ! pád !! koncovka !! ''kala'' („ryba“) !! ''pöud'' („pole“) [86] => |- [87] => | [[nominativ]] || || kala || pöud [88] => |- [89] => | [[genitiv]] || -n || kalan || pöudon [90] => |- [91] => | [[akuzativ]] || -n || kalan || pöudon [92] => |- [93] => | [[partitiv]] || -d, -t || kalad || pöudod [94] => |- [95] => | [[translativ]] || -ks, -kš || kalaks || pöudoks [96] => |- [97] => | [[abessiv]] || -ta || kalata || pöudota [98] => |- [99] => | [[komitativ]] || -nke || kalanke || pöudonke [100] => |- [101] => | [[inessiv]] || -s, -š || kalas || pöudos [102] => |- [103] => | [[elativ]] || -späi, -špäi || kalaspäi || pöudospäi [104] => |- [105] => | [[illativ]] || -hV, -ze || kalha || pöudho [106] => |- [107] => | [[adessiv]] || -l || kalal || pöudol [108] => |- [109] => | [[ablativ]] || -lpäi || kalalpäi || pöudolpäi [110] => |- [111] => | [[allativ]] || -le || kalale || pöudole [112] => |- [113] => | [[essiv-instruktiv]] || -n || kalan || pöudon [114] => |- [115] => | [[prolativ]] || -dme, -tme || kaladme || pöudodme [116] => |- [117] => | [[approximativ|approximativ I]] || -nno || kalanno || pöudonno [118] => |- [119] => | [[approximativ|approximativ II]] || -nnoks || kalannoks || pöudonnoks [120] => |- [121] => | [[egressiv]] || -nnopäi || kalannopäi || pöudonnopäi [122] => |- [123] => | [[terminativ|terminativ I]] || -hVsai, -zesai || kalhasai || pöudhosai [124] => |- [125] => | [[terminativ|terminativ II]] || -lesai || kalalepäi || pöudolesai [126] => |- [127] => | [[terminativ|terminativ III]] || -ssai || kalassai || pöudossai [128] => |- [129] => | [[aditiv|aditiv I]] || -hVpäi, -zepäi || kalhapäi || pöudhopäi [130] => |- [131] => | [[aditiv|aditiv II]] || -lepai || kalalepäi || pöudlepäi [132] => |} [133] => [134] => === Zájmena === [135] => ''minä'' – já
[136] => ''sinä'' – ty
[137] => ''hän'' – on/ona/ono
[138] => ''mö'' – my
[139] => ''tö'' – vy
[140] => ''hö'' – oni/ony/ona [141] => [142] => === Číslovky === [143] => 1 – üks’
[144] => 2 – kaks’
[145] => 3 – koume
[146] => 4 – nell’
[147] => 5 – viž
[148] => 6 – kuz’
[149] => 7 – seičeme
[150] => 8 – kahesa
[151] => 9 – ühesa
[152] => 10 – kümne
[153] => 100 – sada
[154] => 1000 – tuha [155] => [156] => === Slovesa === [157] => Pro [[časování]] sloves v kladném přítomném čase se užívají [[koncovka (mluvnice)|koncovky]] ''-n'', ''-d'', ''-b'', ''-m'' (''-mei''), ''-t'' (''-tei''), ''-tas'' / ''-das'' (''-ba''). Pro vyjádření záporu se používá speciální [[záporové sloveso]] ''ei'', na němž se vyjadřují kategorie [[Osoba (mluvnice)|osoby]] a [[Číslo (mluvnice)|čísla]]. [[Významové sloveso]] v záporné větě je bez koncovky (pouze kmen slovesa) v jednotném čísle nebo má koncovku ''-goi'' / ''-koi'' v množném čísle. Sloveso ''olda'' („být“) je nepravidelné ve 3. osobě. [158] => [159] => {| class=wikitable [160] => |+ Časování sloves v přítomném čase [161] => ! colspan=2 | !! colspan=2 | ''olda'' (být) !! colspan=2 | ''sanuda'' (říci) [162] => |- [163] => ! colspan=2 | !! kladná !! záporná !! kladná !! záporná [164] => |- [165] => ! rowspan=3 | j. č. !! 1. os. [166] => | ole'''n''' || e'''n''' ole || sanu'''n''' || e'''n''' sanu [167] => |- [168] => ! 2. os. [169] => | ole'''d''' || e'''d''' ole || sanu'''d''' || e'''d''' sanu [170] => |- [171] => ! 3. os. [172] => | '''om''' || '''ei''' ole || sanu'''b''' || '''ei''' sanu [173] => |- [174] => ! rowspan=3 | mn. č. !! 1. os. [175] => | ole'''m''' || e'''m''' ol'''goi''' || sanu'''m''' || e'''m''' sanu'''goi''' [176] => |- [177] => ! 2. os. [178] => | ole'''t''' || e'''t''' ol'''goi''' || sanu'''t''' || e'''t''' sanu'''goi''' [179] => |- [180] => ! 3. os. [181] => | '''oma''' || '''ei''' ol'''goi''' || sanu'''das''' (sanu'''ba''') || '''ei''' sanu'''goi''' [182] => |} [183] => [184] => == Revitalizace vepštiny == [185] => První fáze ustavení pravopisu pro vepštinu proběhla ve 30. letech 20. století. Ortografie se zakládala na latince. Vzniklo na třicet učebnic vepštiny a jazykovědných příruček o vepštině. Začátkem 30. let se pravopis nuceně změnil na upravenou azbuku a od konce 30. let byly výuka vepštiny a vepské publikace zakázané. Jazyk tak postupně skomíral a počet mluvčích dramaticky klesal.  [186] => [187] => V 80. letech 20. století se v tehdejším Sovětském svazu otevřely nové možnosti pro revitalizaci vepského jazyka. Karelské centrum pro výzkum v rámci Institutu pro jazyk, literaturu a historii na Ruské akademii věd, se tehdy zaměřilo hlavně na revitalizaci karelštiny a vepštiny. Byla zorganizována první konference o karelském a vepském jazyce a také vznikla mnohá jazykovědná díla ve vepštině, mezi jinými slabikář, slovník, glosáře neologismů a učebnice pro základní a vysoké školy. Na revitalizaci se podíleli učitelé, etnografové, spisovatelé a lingvisté. Také Vepsové projevili zájem o vlastní jazyk a kulturu. [188] => [189] => V roce 1988 se pozornost opět obrátila k ortografii. I v médiích se diskutovalo o tom, jak má vypadat psaná podoba vepštiny. Jazykovědci se rozhodli navázat na tradici z 20. let a ponechat přepis pomocí latinky. Slova se graficky přiblížila jiným baltofinským jazykům, a stala se tak pro jiné [[ugrofinské národy]] srozumitelnější. Ve stejném roce vznikla také '''Společnost pro vepskou kulturu''', která pomáhala rozvíjet beletrii a literaturu faktu ve vepštině. [190] => [191] => V roce 1993 vznikly noviny ''Kodima'' (Vlast), jejíchž redaktorkou byla Nina Zajceva. Jejich cílem bylo sjednotit národ Vepsů, kteří bydlí v různých oblastech. Až do 80. let totiž mnozí nevěděli o dalších vepských komunitách a věřili, že jsou poslední zbývající Vepsové. Neexistoval také jednotný název pro celý národ. Lidé žijící v jižní a západní oblasti si říkali Čudové, ve střední a severní Lüüdikové a často sami sebe označovali pojmy jako ''ičemoi rahvaz'' (naši lidé) a mluvili ''ičemoi kelel'' (naším jazykem). Noviny se tedy zaměřovaly na problémy různých skupin Vepsů. Byly psané v ruštině a ve zjednodušené verzi vepštiny, aby všichni bez problémů rozuměli. Ačkoliv si Vepsové vlastní kultury a jazyka cenili, mnozí jej neovládali dostatečně dobře. Články o politice byly v ruštině, jelikož vepština nedisponuje odpovídající [[Slovní zásoba|slovní zásobou]]. Vepsové si díky novinám zvykali na psaný jazyk. Na začátku noviny publikovaly články v různých dialektech vepštiny, ale později se rozhodly uveřejňovat pouze standardní formu jazyka, protože mezi dialekty nejsou natolik velké rozdíly, aby mělo smysl je oddělovat. Periodikum také kladlo důraz na pestrost žánrů od básní přes prózu až po překlady. Formálně se sice jedná o noviny, obsahově jde ale spíš o almanach článků o umění a veřejných otázkách. Proto do novin přispívali i začínající vepští spisovatelé, kteří psali buď vepsky, nebo rusky o vepských problémech a tématech. První básně v nich uveřejnili například '''Nikolaj Abramov, Alevtina Andrejeva, Jurij Bašnin''' nebo '''Viktor Jeršov'''. Součástí novin ''Kodima'' byl v letech 2011, 2012 a 2013 i literární časopis ''Verez tullei'' (Čerstvý vítr), který také přispěl k rozvoji jazyka. Nemalou mírou se na něm podílely i zkrácené překlady Bible do vepštiny. [192] => [193] => Od 80. let do počátku nového milénia se povedlo jazyk a kulturu značně pozvednout. Jazykovědná díla, která vznikla v 30. letech, byla však již tehdy zastaralá a kvůli svému vysoce zpolitizovanému obsahu je už nebylo možné používat. Zajceva tedy vypracovala 13 knih ve vepštině: čtyři učebnice pro základní školy pro druhou až devátou třídu, tři učebnice pro univerzity, rusko-vepský frazeologický slovník a čtyři další slovníky, mezi nimi i slovník spisovné vepštiny. Jazykovědci také vymýšleli nová slova pro obohacení slovní zásoby vepštiny. Vznikaly tak nové termíny pro praktické a moderní použití, které jsou zahrnuty ve třech glosářích. Slovní zásoba vepštiny tak významně narostla. Pro srovnání slovník z roku 1972 obsahoval 9000 slov, v roce 2012 Zajceva zahrnula již 17 000 hesel. [194] => [195] => V letech 1992, 2002 a 2012 se díky '''Markku''' '''Nieminenovi''', překladateli ''Virantanazu'' do finštiny a podporovateli vepské literatury, uskutečnil Kongres vepské literatury. Kolem roku 2015 se rozvoj jazyka nicméně opět zpomalil. Program, v jehož rámci se žáci na školách učili termíny ve vepštině, sice na začátku zaznamenal úspěch, ale z důvodu poklesu učitelů, kteří mluvili vepštinou jako prvním jazykem, jej už nebylo možné aplikovat. V současné době se do jazykovědných děl a učebnic zahrnují také dialektální slova a tvary jako ekvivalenty výrazů standardních. Učebnice používají folklorní texty z různých regionů a vznikají glosáře rozdílných nářečních pojmů. [196] => [197] => == Vzorový text == [198] => Otče náš (modlitba Páně): [199] => : Meiden taivhaline Tatam! [200] => : Olgha pühä sinun nimi. Tulgha sinun [201] => : valdkund. Tehkas kaik sinun tahton [202] => : mödhe täl-ki mal, kut taivhas. [203] => : Anda meile kaikuččen päivän meiden jogapäiväine [204] => : leib. I pästa meile meiden grähkäd, kut mö-ki [205] => : pästam velgad kaikuččele meiden velgnikale. Ala ve [206] => : meid manituše, No päzuta meid pašpäi. Amin’. [207] => [208] => {{Vzorový text [209] => |VDLP=ano [210] => |Komentář= [211] => |Jazyk 1=vepsky [212] => |Text 1=Kaik mehed sünduba joudajin i kohtaižin, ühtejiččin ičeze arvokahudes i oiktusiš. Heile om anttud mel’ i huiktusentund i heile tariž kožuda toine toiženke kut vel’l’kundad. [213] => |Jazyk 2=karelsky [214] => |Text 2= Kai rahvas roittahes vällinny da taza-arvozinnu omas arvos da oigevuksis. Jogahizele heis on annettu mieli da omatundo da heil vältämättäh pidäy olla keskenäh, kui vellil. [215] => |Jazyk 3=estonsky [216] => |Text 3=Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim. [217] => |Jazyk 4=finsky [218] => |Text 4= Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä. [219] => }} [220] => [221] => == Odkazy == [222] => {{InterWiki|code=vep|Vepská}} [223] => === Reference === [224] => [225] => [226] => === Literatura === [227] => * {{Citace monografie |příjmení=Бродский |jméno=Игорь Вадимович |titul=Самоучитель вепсского языка |vydavatel=Санкт-Петербургское Вепсское Общецтбо |místo=Санкт-Петербург |rok=2008}} [228] => [229] => === Související články === [230] => * [[Vepsové]] [231] => [232] => === Externí odkazy === [233] => * {{Commonscat|Veps language}} [234] => * {{Wikislovník|heslo=vepština}} [235] => * {{fiu-vep}}{{fi}}{{en}}[http://www.veps.org/ Vepsän Seura] – Vepský spolek [236] => * {{fiu-vep}}[http://vepswiki.wikidot.com/ Free Vepsian encyclopedia] – Encyklopedie ve vepštině [237] => * {{fi}}[http://www.soros.karelia.ru/projects/1998/sui/veps_f.html Vepsäläiset ja vepsän kieli] {{Wayback|url=http://www.soros.karelia.ru/projects/1998/sui/veps_f.html |date=20060107170418 }} – Nina Zaitseva [238] => [239] => {{Pahýl}} [240] => [241] => {{Uralské jazyky}} [242] => {{Autoritní data}} [243] => [244] => [[Kategorie:Baltofinské jazyky]] [245] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [246] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [] => )
good wiki

Vepština

Šoltozeru (vepsky Šoutjärv’, rusky Шёлтозеро) Vepština Petrozavodsk) Vepština (vepsky vepsän kel’, rusky вепсский язык) je baltofinský jazyk, který patří do ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. Je blízce příbuzná finštině, estonštině a karelštině.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Baltofinské jazyky','Leningradská oblast','Ruština','terminativ','Vologdská oblast','Republika Karélie','Rusko','Finština','approximativ','aditiv','Petrozavodsk','Soubor:Speaking the Veps language. Говорю на вепсском языке.wav'

Finština

Petrozavodsk

Rusko

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Terminativ