Array ( [0] => 15499898 [id] => 15499898 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Verneřice [uri] => Verneřice [3] => Verneřice CoA.png [img] => Verneřice CoA.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Verneřice jsou malebná vesnice nacházející se v okrese Ústí nad Labem v České republice. Tato klidná lokalita je obklopena krásnou přírodou, která láká k procházkám a objevování. Sídlo je známo svými historickými památkami a příjemnou atmosférou, která vytváří pocit domova. V obci není nouze o tradice a komunitní život. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a aktivním zapojením do společenského dění. Časté akce a setkání posilují sousedské vazby a přispívají k radostnému životu v této oblasti. Verneřice se pyšní také svou bohatou historií, která sahá až do středověku. V okolí můžete obdivovat zachovalé architektonické prvky a přírodní scenérie, které svědčí o vytříbeném vkusu generací, jež tu žily před námi. Díky své poloze jsou Verneřice skvělým výchozím bodem pro výlety do okolní přírody, ať už se jedná o turistiku v nedalekých horách nebo poznávání historických zajímavostí v blízkém městě Ústí nad Labem. Tato kombinace přírody a kultury vytváří jedinečné prostředí, které si zaslouží objevování a apreciaci. Verneřice tak představují místo, kde se historie snoubí s přítomností a kde se život nese v harmonickém rytmu malebné vesnice. [oai_cs_optimisticky] => Verneřice jsou malebná vesnice nacházející se v okrese Ústí nad Labem v České republice. Tato klidná lokalita je obklopena krásnou přírodou, která láká k procházkám a objevování. Sídlo je známo svými historickými památkami a příjemnou atmosférou, která vytváří pocit domova. V obci není nouze o tradice a komunitní život. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a aktivním zapojením do společenského dění. Časté akce a setkání posilují sousedské vazby a přispívají k radostnému životu v této oblasti. Verneřice se pyšní také svou bohatou historií, která sahá až do středověku. V okolí můžete obdivovat zachovalé architektonické prvky a přírodní scenérie, které svědčí o vytříbeném vkusu generací, jež tu žily před námi. Díky své poloze jsou Verneřice skvělým výchozím bodem pro výlety do okolní přírody, ať už se jedná o turistiku v nedalekých horách nebo poznávání historických zajímavostí v blízkém městě Ústí nad Labem. Tato kombinace přírody a kultury vytváří jedinečné prostředí, které si zaslouží objevování a apreciaci. Verneřice tak představují místo, kde se historie snoubí s přítomností a kde se život nese v harmonickém rytmu malebné vesnice. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Děčínsku|druhý=části města Hrob|rozlišovač=Hrob}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Verneřice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [5] => | okres = Děčín [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Děčín]] [7] => | pověřená obec = [[Benešov nad Ploučnicí]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 405 02, 407 25 [10] => | počet ZSJ = 7 [11] => | počet částí obce = 6 [12] => | počet katastrálních území = 7 [13] => | adresa = Mírové náměstí 138
407 25 Verneřice [14] => | e-mail = vernerice@vernerice.cz [15] => | starosta = Roman Keznikl [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | obrázek = Verneřice_náměstí_2.jpg [18] => | popisek = Verneřice, Mírové náměstí [19] => | mapa = Vernerice DC CZ.png [20] => | NUTS3 = CZ042 [21] => }} [22] => '''Verneřice''' ({{Vjazyce2|de|''Wernstadt''}}) jsou nejjižnější město [[Okres Děčín|okresu Děčín]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. Ve Verneřicích začínal první [[textilní průmysl]] v tehdejší [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => [[První písemná zmínka]] o obci s původním názvem {{Cizojazyčně|de|Wernhersdorf}} pochází z roku [[1352]], respektive 1384. Veskrze německá obec založená na [[Liběšice (okres Litoměřice)|liběšickém]] panství se brzy vyvinula a v roce 1497 získala od [[Zikmund Děčínský z Vartenberka|Zikmunda Děčínského z Vartenberka]] [[Městské právo|městská práva]]. V roce 1522 pak král [[Ludvík Jagellonský]] městu udělil [[Městská heraldika|městský znak]] a městskou [[pečeť]]. V roce 1537 obdrželi své [[privilegium]] verneřičtí lučištníci. V 16. století vznikly také první [[Cech|cechy]], nejstarší cechovní list byl vydán v roce 1547. [26] => [27] => [[Soubor:Verneřice kostel sv. Anny 7.jpg|vlevo|náhled|upright|Farní kostel svaté Anny]] [28] => [29] => Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] v roce 1639 se do Verneřic uchýlil [[Seznam saských panovníků|saský vévoda]] [[František Albrecht Sasko-Lauenburský|František Albrecht]] před svými švédskými pronásledovateli a podle tradice se tři dny skrýval na žlabu mezi domy 139 a 140 na rynku (dnešní [[Mírové náměstí (Verneřice)|Mírové náměstí]]), který tam stál až do počátku 20. století. [30] => [31] => Verneřice byly opakovaně poškozeny požárem, zejména v roce 1709, dále 19. května 1743, dne 28. května 1774 a v roce 1841. [32] => [33] => V dobách [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] táhla v roce 1756 přes Verneřice pruská vojska. V roce 1776 byl zničený kostel sv. Anny přestavěn na popud [[Marie Terezie]]. V roce 1778, během [[Válka o bavorské dědictví|války o bavorské dědictví]], město znovu napadli Prusové a mnoho místních obyvatel unesli jako rukojmí. V témže roce dne 13. října na verneřické faře přenocoval císař [[Josef II.]] V roce 1787 byla založena [[Špitál|nemocnice pro chudé]]. [34] => [35] => === Průmyslový rozvoj === [36] => Zdejší občané se živili především zemědělstvím a také [[Obuvnictví|výrobou obuvi]], na konci 18. století se však obec začala [[Industrializace|industrializovat]]. Barvířský tovaryš [[Johann Josef Leitenberger]] zde v roce 1770 založil první [[Kaliko|kalikovou]] přádelnu a [[Kartounka|kartounku]] v Čechách. Byl to také Leitenberger, kdo v roce 1797 založil první mechanickou [[mlýn na bavlnu|přádelnu bavlny]], vybavenou anglickými spřádacími stroji, čímž položil základy textilního průmyslu v [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]]. Později se podnik stal majetkem textilního továrníka [[Julius Leon von Wernburg|Julia Léona von Wernburg]] (1842-1927), který v obci založil mateřskou školu. Pro radnici také nechal vyrobit i cenný velký portrét císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] z hedvábí a bavlny. [37] => [38] => [[Soubor:Verneřice_(DC),_Mírové_náměstí,_radnice_(městský_úřad).jpg|vlevo|náhled|Verneřická radnice]] [39] => [40] => === Dvacáté století === [41] => Po [[První světová válka|první světové válce]] byly Verneřice v roce 1919 připojeny k nově vytvořenému [[Československo|Československu]]. V roce 1922 byl ukončen provoz největší městské tkalcovna a mnoho dělníků odešlo. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byly Verneřice v letech 1938 až 1939 součástí [[Okres Tetschen-Bodenbach|okresu Tetschen-Bodenbach]], [[Správní obvod Ústí nad Labem|vládního obvodu Ústí n. L. / Aussig]], v [[Německá říše|německé]] [[Říšská župa Sudety|říšské župě Sudety]]. V té době mělo město pouze 1397 obyvatel. [42] => [43] => [[Soubor:Verneřice škola 2.jpg|náhled|Verneřická škola]] [44] => [45] => Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu Němců z Československa]] město ztratilo městská práva. I přes začlenění pěti okolních vesnic po roce 1945 se počet obyvatel na polovinu oproti dřívějšku. [46] => [47] => Dne 25. května 1978 byl zastaven provoz železniční trati z [[Velké Březno|Velkého Března]] do Verneřic. [48] => [49] => V dobách [[Komunismus|komunistické]] vlády byla vážně zanedbávána infrastruktura. Historické budovy, jako domy s podloubím na hlavním náměstí, byly zbořeny. V centru města bylo vybudováno kulturní centrum a obchodní centrum ve standardním stylu šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Severozápadní stranu okruhu tvoří prázdné pozemky a bytový dům. [50] => [51] => Od 10. října 2006 byl obci nedopatřením vrácen status [[městys]]e. S účinností od 10. října 2006 bylo 17. října 2006 původní rozhodnutí revidováno a obci byl navrácen status [[město|města]]. [52] => [53] => == Přírodní poměry == [54] => Město se nachází v [[Severní Čechy|severních Čechách]] v údolí [[Bobří potok|Bobřího potoka]] na severovýchodě [[České středohoří|Českého středohoří]], asi čtrnáct kilometrů jihovýchodně od [[Děčín|Děčína]] a devatenáct kilometrů východně od [[Ústí nad Labem]]. [55] => [56] => == Obyvatelstvo == [57] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [58] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní části Verneřice [59] => |- [60] => ! [61] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [62] => |- style="white-space:nowrap" [63] => ! align="left" | Obyvatelé [64] => | 1 839 || 2 006 || 2 074 || 1 989 || 2 078 || 1 688 || 1 587 || 750 || 708 || 776 || 812 || 848 || 880 || 858 [65] => |- style="white-space:nowrap" [66] => ! align="left" | Domy [67] => | 264 || 243 || 244 || 249 || 265 || 263 || 268 || 268 || 248 || 143 || 132 || 163 || 164 || 181 [68] => |- style="white-space:nowrap" [69] => | colspan="15" align="center" | {{Malé|Data z roku 1961 zahrnují domy z místních částí [[Čáslav (Verneřice)|Čáslav]], [[Loučky (Verneřice)|Loučky]] a [[Příbram (Verneřice)|Příbram]].}} [70] => |} [71] => [72] => {| class="wikitable" [73] => !Rok [74] => !počet [75] => obyvatel [76] => !Poznámky [77] => |- [78] => |1830 [79] => | align="center" |1 453 [80] => |ve 251 domech ''Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur- und Länderkunde, Geschichte, Kunst und Literatur''. Band 2, Prag 1831, [https://books.google.de/books?id=SEtFAAAAYAAJ&pg=PA198 S. 198, Ziffer 2) oben.] [81] => |- [82] => |1844 [83] => | align="center" |1 500 [84] => |ve 270 domech Friedrich Carl Watterich von Watterichsburg: ''Handbuch der Landeskunde des Königreichs Böhmen''. Prag 1845, [https://books.google.de/books?id=AnpVAAAAcAAJ&pg=PA1183 S. 1183] [85] => |- [86] => |1850 [87] => | align="center" |asi 1 700 [88] => |''Topographisches Lexikon von Böhmen''. Prag 1852, [https://books.google.de/books?id=-4xpAAAAcAAJ&pg=PA441 S. 441, rechte Spalte.] [89] => |- [90] => |1900 [91] => | align="center" |1 989 [92] => |německých obyvatel [93] => |- [94] => |1921 [95] => | align="center" |1 688 [96] => |z toho 1623 Němců [http://www.genealogy.net/reg/SUD/orte/W.html#wer Genealogie Sudetenland] [97] => |- [98] => |1939 [99] => | align="center" |1 397 [100] => | [101] => |} [102] => [103] => == Části města == [104] => * Verneřice ([[Katastrální území|k. ú.]] Verneřice) [105] => * [[Čáslav (Verneřice)|Čáslav]] (k. ú. Čáslav u Verneřic) [106] => * [[Loučky (Verneřice)|Loučky]] (k. ú. Loučky u Verneřic) [107] => * [[Příbram (Verneřice)|Příbram]] (k. ú. Příbram pod Bukovou horou a Velké Stínky) [108] => * [[Rychnov (Verneřice)|Rychnov]] (k. ú. Rychnov u Verneřic) [109] => * [[Rytířov]] (k. ú. Rytířov) [110] => [111] => [[Vysídlení Němců z Československa|Vysídlením Němců]] v roce 1945 zanikly na dnešním území města dřívější vesnice [[Boží Vrch]], [[Malé Loučky]], [[Malé Stínky]] a [[Velké Stínky]].[http://www.uir.cz/casti-obce-obec/562921/Obec-Vernerice uir.cz] [112] => [113] => == Doprava == [114] => [[Soubor:Verneřice (Wernstadt) - kamenný mostek přes Bobří potok u domu čp. 257 (4).jpg|náhled|Kamenný mostek přes [[Bobří potok]]]] [115] => [116] => V letech 1890 až 1978 vedla do Verneřic [[Železniční trať Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice/Úštěk|železniční trať Velké Březno – Verneřice s odbočkou na Úštěk]]. [117] => [118] => V roce 1930 byly zřízeny v této oblasti autobusové linky. První linka vedla z Verneřic přes Příbram, Rychnov, Fojtovice a [[Benešov nad Ploučnicí]] do [[Děčín]]a. Druhá linka vedla z Verneřic přes [[Valkeřice]] (Algersdorf). V zimě se často pro vysoký sníh nedalo projet. [119] => [120] => V roce 2007 vedla přes Verneřice autobusová linka č. 510041 z Děčína přes Benešov nad Ploučnicí, Františkov, Valkeřice, Verneřice a Příbram do Rychnova, a linka 510125 přes Žandov a [[Merboltice]]. Linka 592458 byla zavedena z Ústí nad Labem přes Verneřice do Úštěku, přibližně v trase [[Železniční trať Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice/Úštěk|zrušené železnice]]. [121] => [122] => == Pamětihodnosti == [123] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Verneřicích}} [124] => * [[Mírové náměstí (Verneřice)|Mírové náměstí]] ve středu obce se mírně svažuje směrem k jihu. Na severní straně je řada domů s [[Radnice ve Verneřicích|radnicí]] a budovou spořitelny, které byly po [[Sametová revoluce|pádu komunismu]] obnoveny roce 1990. Souběžně je náměstí rozděleno velkou [[trachyt]]ovou terasou, z níž vede schodiště ke kašně se sochou [[Svatý Florián|svatého Floriána]]. [125] => * zdaleka viditelný římskokatolický [[Kostel svaté Anny (Verneřice)|kostel svaté Anny]] [[Římskokatolická farnost Verneřice|verneřické farnosti]] je dominantou Verneřic na východní straně Mírového náměstí. Kostel svaté Anny byl farním již v roce 1384. Barokní stavba s mohutnou cibulovou kupolí byla postavena v roce 1709 na místě předchozí stavby z předhusitských dob. Vyhořel však při požáru města v roce 1774 a následně byl přestavěn. Ke konci 20. století byl kostel nevyužívaný a chátral. V roce 2005 spadly části střešní římsy ze severní strany lodi. Po roce 2010 proběhla celková rekonstrukce. [126] => * zanikly [[Seznam poutních míst litoměřické diecéze|poutní]] [[Kostel Nejsvětější Trojice (Verneřice)|kostel Nejsvětější Trojice]]. Kostel na Božím Vrchu západně od obce byl vystavěn ve třicátých letech 18. století a byl zbořen 16. ledna 1975. [127] => * Kašna na náměstí [128] => * mariánský pomníček a kříž zničeny za [[normalizace]] [129] => * Městem protéká [[Bobří potok]]. Na východním okraji od obce nad částí [[Loučky (Verneřice)|Loučky]] se nachází [[Bobří soutěska]], zakončená [[Bobří vodopád|Bobřím vodopádem]]. Na svazích nad roklí bývaly domy [[Malá Loučka|Malé Loučky]] a [[Malá Javorská|Malé Javorské]]. [130] => [131] => == Osobnosti města == [132] => * Z Verneřic pocházel podnikatelský rod [[Leitenbergerové|Leitenbergerů]]. V obci si postavil svou první dílnu a později i továrnu [[Johann Josef Leitenberger]]. Stal se z něj (a celé jeho rodiny) později velmi úspěšný podnikatel v oboru potisku textilu a kartounů. Zemřel zde 30. května 1802. [133] => * Ve Verneřicích se narodil [[Josef Strobach]] (1852–1905), [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] politik [[Sudetští Němci|německé národnosti]], na přelomu 19. a 20. století poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] za [[Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|Křesťansko-sociální stranu]], krátce též [[Seznam starostů Vídně|starosta Vídně]]. [134] => * Z města pocházel také textilní průmyslník [[Friedrich Mattausch]] (1800–1866). [135] => [136] => == Odkazy == [137] => === Reference === [138] => [139] => [[Johann Gottfried Sommer]]: ''Das Königreich Böhmen''. Band 1: ''Leitmeritzer Kreis'', Prag 1833, [https://books.google.de/books?id=eShbuF7q5XUC&pg=PA339 S. 339–340, Ziffer 23).] [140] => [[Jaroslaus Schaller]]: ''Topographie des Königreichs Böhmen''. Band 5: ''Leutmeritzer Kreis'', Wien 1787, [https://books.google.de/books?id=NOcBAAAAMAAJ&pg=P283 S. 283–284, Ziffer 15).] [141] => [http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006 [142] => [http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=10&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 10 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Verneřice městem], [[Miloslav Vlček]], 17. října 2006 [143] => {{Citace monografie [144] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [145] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [146] => | vydavatel = Český statistický úřad [147] => | místo = Praha [148] => | rok = 2006 [149] => | počet stran = 760 [150] => | strany = 372, 373 [151] => | isbn = 80-250-1310-3 [152] => }} [153] => {{Citace monografie [154] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [155] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 [156] => | vydavatel = Český statistický úřad [157] => | místo = Praha [158] => | rok = 2013 [159] => | počet stran = 900 [160] => | strany = 288 [161] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [162] => }} [163] => {{Citace monografie [164] => | příjmení = Valenčík [165] => | jméno = Michal [166] => | titul = Ohrožené památky [167] => | vydavatel = Baset [168] => | místo = Praha [169] => | rok = 2006 [170] => | počet_stran = 296 [171] => | strany = 231 [172] => | isbn = 80-7340-082-0 [173] => }} [174] => {{Citace monografie [175] => | příjmení = Autorský kolektiv [176] => | titul = Chráněná území v České republice [177] => | vydavatel = Informatorium [178] => | místo = Praha 3 [179] => | kapitola = CHKO Kokořínsko [180] => | strany = 57 [181] => | isbn = 80-85368-13-7 [182] => | rok = 1991 [183] => }} [184] => [[Johann Gottfried Sommer]]: ''Das Königreich Böhmen''. Band 1: ''Leitmeritzer Kreis'', Prag 1833, [https://books.google.de/books?id=eShbuF7q5XUC&pg=PA339 S. 339–340, Ziffer 23).] [185] => ''Meyers Großes Konversations-Lexikon'' 6. Auflage, Band 20, Leipzig und Wien 1909, [http://www.zeno.org/Meyers-1905/K/meyers-1905-020-0544 S. 544]. [186] => {{Verwaltungsgeschichte.de [187] => | pfad = sud_tetschen.html [188] => | name = Landkreis Tetschen (tschech. Decín) [189] => }} [190] => {{Citace monografie [191] => | příjmení = Smejkal [192] => | jméno = Ladislav [193] => | titul = Máchův kraj – Českolipsko [194] => | vydavatel = Regia [195] => | místo = Praha 6 [196] => | kapitola = Cesta Johanna Josefa Leitenbergera ke slávě [197] => | strany = 98 [198] => | isbn = 978-80-86367-65-1 [199] => | rok = 2008 [200] => }} [201] => {{Citace monografie [202] => | příjmení = [203] => | jméno = [204] => | odkaz na autora = [205] => | titul = Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13 [206] => | url = http://www.biographien.ac.at/oebl?frames=yes [207] => | vydavatel = [208] => | místo = Wien [209] => | počet stran = [210] => | kapitola = Strobach, Josef Karl (1852–1905), Politiker und Geschäftsmann [211] => | strany = 411 [212] => | isbn = 978-3-7001-3213-4 [213] => | jazyk = německy [214] => | rok = 2003-2011 [215] => }} [216] => [217] => [218] => === Externí odkazy === [219] => * {{Commonscat}} [220] => * {{Oficiální web}} [221] => * {{RÚIAN}} [222] => [223] => {{Pahýl}} [224] => {{Části české obce}} [225] => {{Okres Děčín}} [226] => {{Autoritní data}} [227] => {{Portály|Česko|Geografie}} [228] => [229] => [[Kategorie:Verneřice| ]] [230] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [231] => [[Kategorie:Obce v okrese Děčín]] [232] => [[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]] [233] => [[Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří]] [234] => [[Kategorie:Sdružení obcí Benešovska]] [235] => [[Kategorie:Severočeské sdružení obcí]] [236] => [[Kategorie:Města v okrese Děčín]] [237] => [[Kategorie:Svazek obcí pro silnici II/260]] [] => )
good wiki

Verneřice

Verneřice jsou nejjižnější město okresu Děčín v Ústeckém kraji. Žije v něm obyvatel.

More about us

About

Tato klidná lokalita je obklopena krásnou přírodou, která láká k procházkám a objevování. Sídlo je známo svými historickými památkami a příjemnou atmosférou, která vytváří pocit domova. V obci není nouze o tradice a komunitní život. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a aktivním zapojením do společenského dění. Časté akce a setkání posilují sousedské vazby a přispívají k radostnému životu v této oblasti. Verneřice se pyšní také svou bohatou historií, která sahá až do středověku. V okolí můžete obdivovat zachovalé architektonické prvky a přírodní scenérie, které svědčí o vytříbeném vkusu generací, jež tu žily před námi. Díky své poloze jsou Verneřice skvělým výchozím bodem pro výlety do okolní přírody, ať už se jedná o turistiku v nedalekých horách nebo poznávání historických zajímavostí v blízkém městě Ústí nad Labem. Tato kombinace přírody a kultury vytváří jedinečné prostředí, které si zaslouží objevování a apreciaci. Verneřice tak představují místo, kde se historie snoubí s přítomností a kde se život nese v harmonickém rytmu malebné vesnice.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Děčín','Loučky (Verneřice)','Ústecký kraj','Johann Josef Leitenberger','Čáslav (Verneřice)','Mírové náměstí (Verneřice)','Příbram (Verneřice)','Benešov nad Ploučnicí','Habsburská monarchie','Železniční trať Velké Březno - Lovečkovice - Verneřice/Úštěk','Bobří potok','Vysídlení Němců z Československa'

Děčín