Array ( [0] => 15211719 [id] => 15211719 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vestálky [uri] => Vestálky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Vestale (c.d.), I sec ac-III dc ca., da orig greco ellenistico, 6194, 01.JPG|náhled|Římská kopie řecké helénské busty vestálky, 1.–3. stol. n. l.]] [1] => [2] => '''Vestálky''', [[Latina|latinsky]] ''virgines Vestales'' „Vestiny panny“ či ''virgines Vestae'', byly ve [[Starověké římské náboženství|starověkém římské náboženství]] panenské kněžky, služebnice bohyně [[Vesta (mytologie)|Vesty]]. Jejich povoláním bylo hlídat a udržovat posvátný oheň v [[Vestin chrám|chrámu své bohyně]] a žít ve společenství. [3] => [4] => == Služba == [5] => [[Soubor:Temple of Vesta - Hearth 01.jpg|vlevo|náhled|Ruiny Vestina chrámu v Římě]] [6] => [[Collegium (starověký Řím)|Kolegium]] Vestálek podle tradice zavedl legendární král [[Numa Pompilius]], a to v počtu čtyř členek. Za vlády krále [[Servius Tullius|Servia Tullia]] kolem roku [[535]] př. n. l. měl být jejich počet navýšen na šest. V čele jejich komunity stála Nejvyšší panna (''Virgo Vestalis maxima''), vystupovaly však vždy společně jako jedna právní osoba. Jejich volbu prováděl nejdříve král, později [[pontifex maximus]]L. Svoboda a kolektiv, ''Encyklopedie antiky.'' Academia Praha 1973, s. 670. losem z dvanácti kandidátek z [[patricij]]ských dívek ve věku mezi šesti až deseti lety. Podmínkou bylo, že jejich rodiče byli oba naživu a že vestálkou nebyla jejich sestra. Pontifex maximus také zůstával jejich poručníkem na místo jejich otce ([[pater familias]]). Na rozdíl od zbytku římského kněžstva vestálky byly placeny z veřejných prostředků a obývaly luxusní [[atrium Vestae]] při Vestině chrámu na [[Forum Romanum|Foru Romanu]]. Jejich služba trvala třicet let, deset let učení, deset provádění kultu a deset let výuky novicek, poté mohly své kněžské místo opustit a vdát se, stávalo se to však zřídka.{{Citace monografie [7] => | příjmení1 = Adkins [8] => | jméno1 = Lesley [9] => | odkaz na autora1 = Roy a Lesley Adkinsovi [10] => | příjmení2 = Adkins [11] => | jméno2 = Roy A. [12] => | odkaz na autora2 = Roy a Lesley Adkinsovi [13] => | titul = Antický Řím : Encyklopedická příručka [14] => | vydavatel = Slovart [15] => | místo = Praha [16] => | rok = 2012 [17] => | strany = 279 [18] => | isbn = 978-80-7391-579-7 [19] => }}{{Citace monografie [20] => | příjmení = Neškudla [21] => | jméno = Bořek [22] => | titul = Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova [23] => | vydavatel = Libri [24] => | místo = Praha [25] => | rok = 2004 [26] => | strany = 206–207 [27] => | isbn = 80-7277-264-3 [28] => }}{{Citace elektronické monografie [29] => | příjmení = Kalousek [30] => | jméno = Vladislav [31] => | odkaz na autora = Vladislav Kalousek [32] => | titul = Ottův slovník naučný - Vestálky [33] => | url = https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Vest%C3%A1lky [34] => | datum vydání = [35] => | datum aktualizace = [36] => | datum přístupu = 2.2.2018 [37] => | vydavatel = [38] => | jazyk = [39] => }} [40] => [41] => Kromě péče o posvátný oheň vestálky připravovaly ''[[mola salsa]]'' „solenou mouku“, užívanou při všech oficiálních obětních obřadech a pečovaly o různé posvátné předměty, například o [[Paládium (záštita)|Palladium]], idol v podobě sochy bohyně [[Minerva|Minervy]], který měl ochraňovat město. Na konci svátku [[Vestalia|Vestalií]] 15. června očišťovaly chrám, který též každý den kropily vodou přinášenou v dlaních z [[Kamény|Fons Camenarum]]. Významnou roli měly též v kultu [[Bona Dea|Bony Deii]] a některých dalších kultech. Dále konaly oběti, denně se modlily za blaho římského lidu, především v dobách krize. Chodily oblečené do bílého roucha, vlasy měly upravené do šesti copů a při obětech byly zahaleny závojem zvaným ''suffibulum''. Když potkaly zločince, zbavovaly jej trestu a byly oficiálně nedotknutelné. Měly svá vyhrazená místa na různých slavnostech a ustoupit jim musel i [[Konzul (antický Řím)|konzul]]. Představenou vestálek byla ''Virgo Vestalis Maxima'' „nejvyšší panna Vestina“. [42] => [43] => == Tresty == [44] => Přes svou vysokou společenskou prestiž a moc byly vázány určitými omezeními, přísnými morálními pravidly reprezentace (odívání, chování) a sexuální absence. Porušení jejich pracovních povinností a morálního kodexu bylo chápáno jako ''[[prodigium]]'' – zlé znamení pro celou civitas. V případě vyhasnutí posvátného (věčného) ohně byla zodpovědná vestálka do krve zbičována [[Pontifex maximus|pontifikem maximem]]. K tomu účelu byla určena ''zlá ulička'' na Esquilinu, kde v 6. století př. n. l. bydlel římský král Servius Tullius. [45] => [46] => V případě ztráty panenství čekal vestálku trest smrti. Kvůli svému posvátnému statutu však vestálka nemohla být popravena přímo, proto byla odsouzena k pohřbu zaživa. Byla oblečena do rubáše, naložena do zakrytých pohřebních nosítek, jako by byla mrtvá, a v nich nesena v pohřebním průvodu, který vycházel z domu vestálek na římském ''Foru romanu'', pokračoval po silnici ''Alta semita'' na Quirinalu a skončil v areálu pohřebiště provinilců ''Campus Sceleratus'', na ''Poli poskvrnění'' v blízkosti [[Collinská brána|Collinské brány]]. Tam byla vestálka zazděna v malé podzemní místnosti. Byla jí ponechána trocha chleba, vody, oleje a mléka, aby z její smrti nemohli být obviňováni Římané. Později stál na místě pohřebiště dům, ve kterém bydlela [[Lucrezia Borgia]]. V současnosti na tomto místě stojí budova Italského ministerstva financí{{Citace elektronického periodika |titul=''Passegiate scelerate'', historie pohřebiště v učebnici italštiny pro cizince |url=http://www.scudit.net/mdstscellerate.htm/ |datum přístupu=2020-12-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200601230901/http://www.scudit.net/mdstscellerate.htm |datum archivace=2020-06-01 }}. [47] => [48] => Muž, který připravil vestálku o panenství, byl veřejně popraven. Ztráta panenství však byla u vestálek vzácná, a tak nebyla narušena jejich prestiž. Výjimkou bylo porušení slibu dvěma kněžkami v roce 216 př. n. l., tedy v roce kdy [[Hannibal]] porazil Římany v [[Bitva u Kann|Bitvě u Kann]]. Existovaly také případy, kdy byla kněžka svého obvinění zproštěna. Stalo se tak například když vestálka [[Tuccia]] dokázala svou nevinu tím, že přenesla z [[Tiber]]u na Forum Romanum vodu v sítu.{{Citace monografie [49] => | příjmení = Abbott [50] => | jméno = Elizabeth [51] => | odkaz na autora = Elizabeth Abbott [52] => | titul = A History Of Celibacy [53] => | vydavatel = Da Capo Press [54] => | místo = Cambridge, Massachusetts [55] => | rok = 2011 [56] => | strany = 41 [57] => | isbn = 978-0306810411 [58] => }}. Tuto událost použil jako námět svého obrazu [[Karel Škréta]]. Druhou možnou zkouškou nevinnosti vestálky bylo vložení ruky do ohně. Pokud ji během pár minut nespálil, prokázala tím svou nevinu. [59] => [60] => == Úpadek == [61] => Na počátku císařství postavení vestálek přes [[Augustus|Augustovy]] snahy upadalo, patricijské rody se této služby pro své dcery vyhýbaly, přijímány tak musely být i dcery [[Propuštěnec|propuštenců]]. Situaci se snažil zlepšit císař [[Domitianus]], [[Caracalla]] a [[Heliogabalus]] však kultu zase nepřáli. První křesťanský císař [[Konstantin I. Veliký|Konstantin]] výsady vestálek zachoval, již v roce 382 je [[Gratianus]] připravil o privilegia a majetek a v roce 394 na příkaz [[Theodosius I.|Theodosia]] zanikl kult definitivně.{{Citace elektronické monografie [62] => | příjmení = [63] => | jméno = [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = Encyclopædia Britannica - Vestal Virgins [66] => | url = https://www.britannica.com/topic/Vestal-Virgins [67] => | datum vydání = [68] => | datum aktualizace = [69] => | datum přístupu = 2.2.2018 [70] => | vydavatel = [71] => | jazyk = en [72] => }} [73] => [74] => == Odkazy == [75] => [76] => === Reference === [77] => [78] => [79] => === Literatura === [80] => *{{Citace periodika [81] => | příjmení1 = Skřejpek [82] => | jméno1 = Michal [83] => | příjmení = [84] => | jméno = [85] => | titul = Svatý oheň [86] => | periodikum = Revue církevního práva [87] => | ročník = 2023 [88] => | číslo = 90 [89] => | datum = [90] => | strany = 9–27 [91] => | url = http://spcp.prf.cuni.cz/rcp/90/02_m-skrejpek-svaty-ohen.pdf [92] => | issn = 5336-5609 [93] => | datum_přístupu = 2023-05-09 [94] => | jazyk = čeština [95] => }} [96] => * L. Svoboda a kolektiv, ''Encyklopedie antiky.'' Academia Praha 1973, s. 670. [97] => [98] => === Externí odkazy === [99] => * {{Commonscat|Vestals}} [100] => * {{Wikislovník|heslo=vestálka}} [101] => * {{Otto|heslo=Vestálky}} [102] => * [https://www.britannica.com/topic/Vestal-Virgins Encyclopædia Britannica – Vestal Virgins] [103] => {{Autoritní data}} [104] => [105] => {{Portály|Starověký Řím}} [106] => [107] => __BEZOBSAHU__ [108] => [109] => [[Kategorie:Starověcí římští kněží]] [110] => [[Kategorie:Starověké ženy]] [111] => [[Kategorie:Panenství]] [] => )
good wiki

Vestálky

Římská kopie řecké helénské busty vestálky, 1. -3.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Vestale (c.d.), I sec ac-III dc ca., da orig greco ellenistico, 6194, 01.JPG','Numa Pompilius','Collinská brána','prodigium','Vestalia','Bona Dea','Starověké římské náboženství','Vesta (mytologie)','Paládium (záštita)','Soubor:Temple of Vesta - Hearth 01.jpg','Vestin chrám','Collegium (starověký Řím)'