Array ( [0] => 15027991 [id] => 15027991 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vikev [uri] => Vikev [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Vikev [2] => | obrázek = VICIA CRACCA - FIGUEROLA - IB-387.JPG [3] => | popisek = Vikev ptačí (''Vicia cracca'') [4] => | velikost obrázku = 268px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[bobotvaré]] (''Fabales'') [10] => | čeleď = [[bobovité]] (''Fabaceae'') [11] => | tribus = ''[[Fabeae]]'' [12] => | rod = '''vikev''' (''Vicia'') [13] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [14] => }} [15] => [[Soubor:Vicia sepium10 ies.jpg|náhled|Hlízky s bakteriemi na kořenech vikve plotní]] [16] => '''Vikev''' (''Vicia'') je velký rod rostlin z čeledi [[bobovité]], zahrnující asi 160 druhů. Vikve jsou přímé nebo popínavé byliny s motýlovitými květy nejčastěji v hroznovitých květenstvích. Rostou v počtu asi 160 druhů v mírných oblastech severní polokoule a místy i v horských oblastech tropů. V České republice roste celkem 17 druhů vikví, z nichž některé náleží mezi velmi běžné rostliny. Do rodu ''Vicia'' náleží také [[bob obecný]] (''Vicia faba''), stará [[luštěnina]] pěstovaná již od doby kamenné. Jméno rodu nese [[asteroid]] [[Vicia (planetka)|(1097) Vicia]] objevený 11. srpna 1928 [[Karl Wilhelm Reinmuth|K. W. Reinmuthem]] v [[Heidelberg]]u.{{Google books|VoJ5nUyIzCsC|Dictionary of Minor Planet Names}} [17] => [18] => == Popis == [19] => Vikve jsou jednoleté nebo vytrvalé přímé, poléhavé, vystoupavé nebo popínavé byliny. Lodyhy jsou obvykle větvené, poměrně tenké a na rozdíl od hrachorů nebývají křídlaté. Listy jsou sudozpeřené s 1 až 13 páry lístků a zakončené úponkou nebo hrotem, výjimečně lichozpeřené (''V. subvillosa''), složené z celokrajných nebo výjimečně zubatých lístků. Palisty jsou celokrajné nebo zubaté. Květy jsou modré, purpurové, červené, fialové, žluté nebo bílé, často dvoubarevné, v úžlabních hroznech, řidčeji v úžlabních svazečcích nebo jednotlivé. Květenství bývají bez listenů nebo s opadavými listeny. Kalich je zvonkovitý, zakončený 5 zuby. Zuby jsou asi stejně dlouhé nebo jsou horní kratší. Pavéza je nehetnatá, na vrcholu tupá. Tyčinky jsou dvoubratré (9+1). [[Semeník]] je stopkatý nebo téměř přisedlý, se 2 až 8 vajíčky a lysou nebo chlupatou čnělkou. Lusky jsou obvykle zploštělé, suché, pukající 2 chlopněmi, uvnitř bez přehrádek. Obsahují 2 až 8 kulovitých nebo podlouhlých semen.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Slavík [21] => | jméno = Bohumil (editor) [22] => | odkaz na autora = [23] => | titul = Květena České republiky 4 [24] => | vydavatel = Academia [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 1995 [27] => | isbn = 80-200-0384-3 [28] => | kapitola = [29] => | strany = [30] => | jazyk = [31] => }}{{Citace elektronické monografie [32] => | příjmení = Bojian [33] => | jméno = Bao [34] => | příjmení2 = Turland [35] => | jméno2 = N.J [36] => | odkaz na autora = [37] => | titul = Flora of China: Vicia [38] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=134554 [39] => | datum vydání = [40] => | datum aktualizace = [41] => | datum přístupu = [42] => | vydavatel = [43] => | místo = [44] => | jazyk = [45] => }} [46] => [47] => [48] => Soubor:Vicia sepium4 ies.jpg|Detail květů vikve plotní (''Vicia sepium'') [49] => Soubor:Vicia sepium2 ies.jpg|Mladý list vikve plotní s úponkou [50] => Soubor: [51] => Soubor: [52] => Soubor:Vicia villosa schote.jpeg|Nezralý lusk vikve huňaté (''Vicia villosa'') [53] => [54] => [55] => == Rozšíření == [56] => Vikve jsou rozšířeny v počtu asi 140 až 160 druhů v mírných oblastech severní polokoule s přesahy do tropické východní Asie, tropické východní Afriky, do Jižní Ameriky a na Havaji. [57] => [58] => V České republice se jako původní druhy vyskytuje celkem 17 druhů vikví. Mezi nejběžnější druhy náleží [[vikev ptačí]] (''Vicia cracca''), [[vikev huňatá]] (''Vicia villosa''), [[vikev plotní]] (''Vicia sepium''), [[vikev setá]] (''Vicia sativa''), [[vikev čtyřsemenná]] (''Vicia tetrasperma'') a [[vikev chlupatá]] (''Vicia hirsuta''). Některé druhy jsou k nám též vzácně zavlékány nebo zplaňují z kultur. [59] => [60] => V Evropě se vyskytuje celkem asi 55 druhů vikví. Některé evropské druhy mají celkový areál rozšíření značně rozsáhlý, např. [[vikev setá]] (''Vicia sativa''), [[vikev plotní]] (''V. sepium''), [[vikev chlupatá]] (''V. hirsuta''), [[vikev čtyřsemenná]] (''V. tetrasperma''), [[vikev tenkolistá]] (''V. tenuifolia'') se vyskytují od západní Evropy až po Japonsko. Mnohé druhy vikví jsou rozšířené téměř po celém Středomoří (''Vicia articulata'', ''V. bithynica'', ''V. hybrida'', ''V. lutea'', ''V. narbonensis'', ''V. onobrychioides'', ''V. tenuissima'', ''V. peregrina'', ''V. pubescens'', ''V. benghalensis''), jiné jen v jeho východní polovině (''V. ervilia'', ''V. melanops'', ''V. barbazitae'') nebo v západní polovině (''V. disperma''). [61] => V Alpách dosahují alpínského a subalpínského stupně druhy ''Vicia cracca'', ''V. sylvatica'' a v jihozápadní části Alp i ''V. pyrenaica'', v Pyrenejích ''Vicia pyrenaica'', ''V. argentea'', ''V. cracca'' a ''V. orobus''. [62] => Druh ''Vicia orobus'' má atlantské rozšíření, vyskytuje se pouze v západní Evropě od Španělska až po Norsko a Island.{{Citace elektronické monografie [63] => | příjmení = [64] => | jméno = [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = Flora Europaea [67] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [68] => | datum vydání = [69] => | datum aktualizace = [70] => | datum přístupu = [71] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [72] => | místo = [73] => | jazyk = [74] => }}{{Citace monografie [75] => | příjmení = Aeschimann [76] => | jméno = David et al. [77] => | odkaz na autora = [78] => | titul = Flora Alpina [79] => | vydavatel = Haupt [80] => | místo = Bern [81] => | rok = 2004 [82] => | isbn = 3-258-06600-0 [83] => | kapitola = [84] => | strany = [85] => | jazyk = [86] => }}{{Citace monografie [87] => | příjmení = Villar [88] => | jméno = L. et al [89] => | příjmení2 = [90] => | jméno2 = [91] => | odkaz na autora = [92] => | titul = Flora del Pirineo Aragonés [93] => | vydavatel = [94] => | místo = Huesca [95] => | rok = 1997 [96] => | isbn = 84-89862-03-6 [97] => | kapitola = [98] => | strany = [99] => | jazyk = [100] => }} [101] => [102] => [[Soubor:Canavanine.png|náhled|vlevo|Jedovatá aminokyselina kanavanin]] [103] => [104] => == Obsahované látky == [105] => Vikve obsahují toxickou neproteinovou aminokyselinu [[kanavanin]], kyanogenní [[glykosidy]] (např. [[vicianin]]) a polyacetylenové sloučeniny [[polyiny]] ([[wyeron]]). V semenech bývají obsaženy [[lektiny]], [[bílkovina|bílkoviny]] se schopností srážet [[červená krvinka|červené krvinky]]. V semenech bobu obecného jsou obsaženy glukoalkaloidy [[vicin]] a [[konvicin]] a mají také vysoký obsah látky zvané [[L-DOPA]] (L-3,4-[[dihydroxyfenylalanin]]).{{Citace monografie [106] => | příjmení = Khare [107] => | jméno = C.P. [108] => | odkaz na autora = [109] => | titul = Indian Medicinal Plants [110] => | vydavatel = Springer [111] => | místo = New Delhi [112] => | rok = 2007 [113] => | isbn = 978-0-387-70637-5 [114] => | kapitola = [115] => | strany = [116] => | jazyk = [117] => }} Semena je nutno před použitím tepelně upravit. U osob s deficitem [[glukózo-6-fosfát dehydrogenáza|glukózo-6-fosfát dehydrogenázy]] způsobuje konzumace bobů [[chudokrevnost]]. Toto onemocnění je známo jako [[fabismus]]. [118] => [119] => [[Soubor:Tuinboon zaden in peul.jpg|náhled|Lusk bobu obecného (''Vicia faba'')]] [120] => [121] => == Význam == [122] => [[Bob obecný]] (''Vicia faba'', syn. ''Faba vulgaris'') pochází ze Středomoří nebo jihozápadní Asie podobně jako [[hrách setý]] a [[čočka jedlá]] a je kultivován již od mladší doby kamenné. V historických dobách patřil mezi běžné luštěniny, po objevu Ameriky jej nahradily [[fazol]]e.{{Citace monografie [123] => | příjmení = Vaughan [124] => | jméno = J.G. [125] => | příjmení2 = Geissler [126] => | jméno2 = C.A. [127] => | odkaz na autora = [128] => | titul = The New Oxford Book of Food Plants [129] => | vydavatel = Oxford University Press [130] => | místo = [131] => | rok = 2009 [132] => | isbn = 978-0-19-954946-7 [133] => | kapitola = [134] => | strany = [135] => | jazyk = [136] => }} Některé druhy vikví jsou občas pěstovány samostatně nebo ve směskách jako [[pícniny]], např. [[vikev huňatá]] (''V. villosa''), [[vikev setá]] (''V. sativa''), vzácněji i [[vikev olysalá]] (''V. glabrescens''), [[vikev čočková]] (''Vicia ervilia'', [[vikev článkovaná]] (''V. articulata''), [[vikev narbonská]] (''V. narbonensis'') a [[vikev panonská]] (''V. pannonica''). Vikve podobně jako mnohé jiné bobovité rostliny obohacují půdu dusíkem, neboť mají na kořenech hlízky s bakteriemi schopnými vázat [[vzdušný dusík]]. [137] => [138] => == Přehled druhů stabilně rostoucích v ČR == [139] => * [[vikev čtyřsemenná]] (''Vicia tetrasperma'') [140] => * [[vikev dalmatská]] (''Vicia dalmatica'') [141] => * [[vikev horská]] (''Vicia oreophila'') [142] => * [[vikev hrachorovitá]] (''Vicia lathyroides'') [143] => * [[vikev hrachovitá]] (''Vicia pisiformis'') [144] => * [[vikev huňatá]] (''Vicia villosa'') [145] => * [[vikev chlupatá]] (''Vicia hirsuta'') [146] => * [[vikev kašubská]] (''Vicia cassubica'') [147] => * [[vikev křovištní]] (''Vicia dumetorum'') [148] => * [[vikev lesní]] (''Vicia sylvatica'') [149] => * [[vikev panonská]] (''Vicia pannonica'') [150] => * [[vikev plotní]] (''Vicia sepium'') [151] => * [[vikev ptačí]] (''Vicia cracca'') [152] => * [[vikev setá]] (''Vicia sativa'') [153] => * [[vikev tenkolistá]] (''Vicia tenuifolia'') [154] => * [[vikev úzkolistá]] (''Vicia angustifolia'') [155] => * [[vikev velkokvětá]] (''Vicia grandiflora'') [156] => {{Citace monografie [157] => | příjmení = Kubát [158] => | jméno = K. et al. [159] => | odkaz na autora = [160] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [161] => | vydavatel = Academia [162] => | místo = Praha [163] => | rok = 2002 [164] => | isbn = 80-200-0836-5 [165] => | kapitola = [166] => | strany = [167] => | jazyk = [168] => }} [169] => [170] => == Další zástupci == [171] => * [[bob obecný]] (''Vicia faba'') [172] => * [[vikev bengálská]] (''Vicia benghalensis'') [173] => * [[vikev cizí]] (''Vicia peregrina'') [174] => * [[vikev černavá]] (''Vicia melanops'') [175] => * [[vikev červená]] (''Vicia striata'') [176] => * [[vikev článkovaná]] (''Vicia articulata'') [177] => * [[vikev čočková]] (''Vicia ervilia'') [178] => * [[vikev maloasijská]] (''Vicia bithynica'') [179] => * [[vikev narbonská]] (''Vicia narbonensis'') [180] => * [[vikev nejvyšší]] (''Vicia altissima'') [181] => * [[vikev olysalá]] (''Vicia glabrescens'') [182] => * [[vikev pýřitá]] (''Vicia pubescens'') [183] => * [[vikev srdčitá]] (''Vicia cordata'') [184] => * [[vikev vičencovitá]] (''Vicia onobrychioides'') [185] => * [[vikev zvrhlá]] (''Vicia hybrida'') [186] => * [[vikev žlutá]] (''Vicia lutea'') [187] => [188] => == Odkazy == [189] => [190] => === Reference === [191] => [192] => [193] => === Externí odkazy === [194] => * {{Commonscat}} [195] => * {{Wikislovník|heslo=vikev}} [196] => [197] => {{Taxonbar|from=Q147337}} [198] => {{Autoritní data}} [199] => [200] => {{Portály|Biologie|Rostliny}} [201] => [202] => [[Kategorie:Bobovité]] [203] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [204] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [205] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [206] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [207] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [208] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [209] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [210] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [211] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [212] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [213] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [214] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [215] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [216] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [217] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [218] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [219] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [220] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [221] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [222] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [223] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [224] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [225] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [226] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [227] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [228] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [229] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [230] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [231] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [232] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [233] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [234] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [235] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [236] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [237] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [238] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [239] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [240] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [241] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [242] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [243] => [[Kategorie:Medonosné rostliny]] [] => )
good wiki

Vikev

Hlízky s bakteriemi na kořenech vikve plotní Vikev (Vicia) je velký rod rostlin z čeledi bobovité, zahrnující asi 160 druhů. Vikve jsou přímé nebo popínavé byliny s motýlovitými květy nejčastěji v hroznovitých květenstvích.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vikev setá','vikev čtyřsemenná','vikev huňatá','vikev chlupatá','vikev plotní','vikev čočková','vikev olysalá','vikev tenkolistá','bobovité','vikev narbonská','bob obecný','vikev článkovaná'

Bobovité