Array ( [0] => 14742971 [id] => 14742971 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Violkovité [uri] => Violkovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Violkovité [2] => | obrázek = Viola biflora 300606.jpg [3] => | popisek = Violka dvoukvětá (''Viola biflora'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[malpígiotvaré]] (''Malpighiales'') [10] => | čeleď = '''violkovité''' (''Violaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[August Johann Georg Karl Batsch|Batsch]], 1802 [12] => }} [13] => [[Soubor:Hybanthus enneaspermus Spade Flower ഓരിതൾ താമര.jpeg|náhled|Kvetoucí ''Hybanthus enneaspermus'']] [14] => '''Violkovité''' (''Violaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [15] => [[malpígiotvaré]] (''Malpighiales''). Jsou to [[dřevina|dřeviny]] i [[bylina|byliny]] s jednoduchými, střídavými nebo vstřícnými [[list]]y. [[Květ]]y mohou být dvoustranně souměrné nebo pravidelné, uspořádané v květenstvích různých typů. Plodem je nejčastěji [[tobolka (plod)|tobolka]]. Čeleď zahrnuje asi 1100 druhů ve 29 rodech. Je rozšířena po celém světě, s největším zastoupením v [[tropický podnebný pás|tropech]]. V České republice se stejně jako v celé Evropě vyskytuje pouze rod [[violka]]. [16] => [17] => == Charakteristika == [18] => V [[mírný podnebný pás|mírném pásu]] je čeleď známa především podle rodu [[violka]], který je ale svým bylinným vzrůstem a morfologií květů [19] => v rámci čeledi výjimkou. Většina zástupců čeledi roste v [[tropický podnebný pás|tropech]] a jedná se o [[dřevina|dřeviny]], z nichž řada druhů ani nemá dvoustranně souměrné květy a violku ani vzdáleně nepřipomíná. [20] => [21] => == Popis == [22] => Zástupci violkovitých jsou převážně [[keř]]e, [[polokeř]]e a [[strom]]y, v menší míře i [[liána|liány]] (např. ''[[Achietea]]'') nebo [[bylina|byliny]] ([[violka|violky]], některé druhy rodu ''[[Hybanthus]]''). [[Dřevo]] stromovitých zástupců je spíše měkké a světlé, kůra bývá hladká a bez prasklin. [[List]]y jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, řapíkaté nebo řidčeji téměř přisedlé, s nápadnými, vytrvalými nebo opadavými [[palist]]y. [[čepel listová|Čepel]] listů je celistvá nebo výjimečně zpeřeně členěná, celokrajná, pilovitá nebo vroubkovaná, se zpeřenou nebo výjimečně dlanitou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [23] => [24] => [[Květ]]y jsou oboupohlavné, pravidelné až silně dvoustranně souměrné, jednotlivé nebo v úžlabních, vrcholových nebo i [[kauliflorie|kauliflorních]] (rod ''[[Leonia]]'') květenstvích různých typů, případně jednotlivé. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je složený z 5 volných lístků, za plodu vytrvalý. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je pětičetná. Korunní lístky jsou stejné nebo nestejné, volné nebo na bázi srostlé. U některých rodů s dvoustranně souměrnými květy včetně violek jsou květy otočené o 180° (resupinátní), s nejspodnějším korunním lístkem vakovitě vydutým nebo přeměněným v ostruhu. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 5 (výjimečně jen 3), nitky mohou být volné nebo srostlé do trubičky. [25] => [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 3 (2 až 5) plodolistů, s jedinou komůrkou s parietální [[placentace|placentací]] a jednou [[čnělka|čnělkou]]. V každém plodolistu je jedno nebo několik vajíček. [26] => Plodem je tenkostěnná nebo častěji kožovitá až dřevnatá [[tobolka (plod)|tobolka]] pukající 3 (2 až 6) chlopněmi, řidčeji [[bobule]].{{Citace monografie [27] => | příjmení = Kubitzki [28] => | jméno = K. (ed.) [29] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 11 [30] => | vydavatel = Springer [31] => | místo = Berlin [32] => | rok = 2014 [33] => | isbn = 978-3-642-39416-4 [34] => | jazyk = en [35] => }}{{Citace monografie [36] => | příjmení = Smith [37] => | jméno = Nantan et al [38] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [39] => | vydavatel = Princeton University Press [40] => | místo = Princeton [41] => | rok = 2003 [42] => | isbn = 0691116946 [43] => | jazyk = en [44] => }} [45] => [46] => [47] => Viola_rosulata_(8630067443).jpg|Andská violka ''Viola rosulata'' [48] => Hybanthus floribundus - Flickr - Kevin Thiele.jpg|Květ ''Hybanthus floribundus'' [49] => Hymenanthera crassifolia0.jpg|Mnohočerák ''Melicytus crassifolius'' s plody [50] => 14910-Rinorea melanodonta-Tabaro.jpg|Květenství ''Rinorea melanodonta'' [51] => 10663-Amphirrhox longifolia-Ventuari.jpg|Jihoamerický keř ''Amphirrhox longifolia'' [52] => Rinorea sp., Violaceae, Atlantic forest, northeastern Bahia, Brazil (9403824748).jpg|Kmen ''Rinorea'' [53] => [54] => [55] => == Rozšíření == [56] => Čeleď zahrnuje asi 1100 druhů ve 29 rodech. Je rozšířena po celém světě. Největším rodem je [[violka]] (''Viola''), kosmopolitní rod zahrnující přes 400 druhů, rozšířených v mírném pásu i v horských polohách tropů. Zbývající rody jsou až na výjimky (některé subtropické druhy ''Hybanthus'') tropické. Další velké rody jsou ''[[Rinorea]]'' (160 druhů) a ''[[Hybanthus]]'' (100 druhů). Tyto 3 největší rody zahrnují v klasickém pojetí asi 93 % všech druhů čeledi. [57] => V [[tropický deštný les|tropických deštných lesích]] rostou violkovité jako keře a menší stromy, zpravidla nedosahující korunního patra pralesa. Vyskytují se i v horských a mlžných lesích. Rod violka dosahuje největší druhové diverzity v jihoamerických Andách, kde některé druhy dosahují nadmořských výšek až okolo 6000 metrů a blíží se hranici věčného sněhu. [58] => [59] => V Evropě je čeleď zastoupena pouze rodem [[violka]]. V květeně České republiky se celkově vyskytuje asi 23 druhů [[violka|violek]] (''Viola''), některé další druhy jsou pěstovány jako zahradní rostliny a občas zplaňují.{{Citace monografie [60] => | příjmení = Slavík [61] => | jméno = Bohumil (editor) [62] => | titul = Květena České republiky 2 [63] => | vydavatel = Academia [64] => | místo = Praha [65] => | rok = 1990 [66] => | isbn = 80-200-1089-0 [67] => }} [68] => [69] => == Obsahové látky == [70] => Violkovité nejsou z hlediska obsahových látek příliš prozkoumány a platí to zejména pro dřevnaté zástupce. U druhu ''[[Hybanthus enneaspermus]]'' byly zjištěny [[alkaloidy]] a [[saponiny]]. [71] => Violky obsahují různé prchavé sloučeniny, triterpeny aj. U některých violkovitých byla zjištěna akumulace různých kovů, zejména [[hliník]]u (''[[Allexis]]'', ''[[Amphirrhox]]''), [[nikl]]u (''[[Hybanthus]]'', ''[[Rinorea]]'', ''[[Agatea deplanchei]]'') a [[zinek|zinku]] (některé [[violka|violky]]). [72] => [73] => == Ekologické interakce == [74] => Květy většiny zástupců čeledi jsou opylovány hmyzem, zejména [[motýli|motýly]], [[včelovití|včelami]] a [[čmelák]]y. Některé violky z vysokých poloh [[Andy|And]] jsou opylovány drobnými [[dvoukřídlí|mouchami]]. Jihoamerická popínavá violka ''[[Viola arguta]]'' má červené květy a je opylována pravděpodobně [[kolibříkovití|kolibříky]]. Část druhů tvoří v květech [[nektar]], u některých však nektar chybí a opylovačům poskytují pouze [[pyl]]. [75] => U mnohých druhů [[violka|violek]] se vyvíjejí mimo normálních květů i tzv. [[kleistogamie|kleistogamické]] květy, které jsou drobnější a méně nápadné než normální květy, ani v největším rozkvětu se plně neotevírají a dochází v nich k samoopylení. [76] => [77] => Tobolky řady druhů se otevírají explozivně a vystřelují semena až do vzdálenosti 2 metrů. [78] => Semena některých druhů violek a dalších zástupců čeledi (např. ''[[Rinorea]]'') jsou šířena mravenci, kteří je vyhledávají pro dužnatý výrůstek, nazývaný [[masíčko]] neboli [[karunkula]]. Semena jihoamerického druhu ''[[Paypayrola grandiflora]]'' jsou uzavřena v zářivě oranžovém míšku a jsou roznášena ptáky. Ptáci rozšiřují také semena tropických druhů s bobulemi. Semena některých violkovitých jsou šířena také vzduchem a vodou. Některé druhy rodu ''Rinorea'' mají na listech [[domatium|domatia]], obývaná symbiotickými [[roztoči]]. [79] => [80] => == Taxonomie == [81] => V klasických taxonomických systémech byla čeleď violkovité řazena do řádu violkotvaré (''Violales''), obsahujícího větší počet čeledí, [82] => z nichž některé byly v systému [[systém APG|APG]] přesunuty spolu s čeledí violkovité do obsažného řádu [[malpígiotvaré]] (''Malpighiales''). [83] => [84] => Podle výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií je nejblíže příbuznou skupinou čeleď [[mučenkovité]] (''Passifloraceae''), zahrnující v novém pojetí i čeledi ''[[Malesherbiaceae]]'' a ''[[Turneraceae]]''.{{Citace periodika [85] => | příjmení = Wurdack [86] => | jméno = Kenneth J. [87] => | příjmení2 = Davis [88] => | jméno2 = Charles C. [89] => | titul = MALPIGHIALES PHYLOGENETICS: GAINING GROUND ON ONE OF [90] => THE MOST RECALCITRANT CLADES IN THE ANGIOSPERM [91] => TREE OF LIFE1 [92] => | periodikum = American Journal of Botany [93] => | rok = 2009 [94] => | číslo = 96(8) [95] => }} Za bazální větev čeledi ''Violaceae'' je považován rod ''[[Fusispermum]]''. [96] => Rody ''[[Rinorea]]'' a ''[[Hybanthus]]'' jsou v současném pojetí [[parafyletismus|parafyletické]] a čeká je taxonomická revize. [97] => [98] => V současné taxonomii je čeleď ''Violaceae'' členěna do 3 podčeledí. [99] => * podčeleď '''''Fusispermoideae''''' – pouze rod ''[[Fusispermum]]'' [100] => * podčeleď '''''Leonioideae''''' – pouze rod ''[[Leonia]]'' [101] => * podčeleď '''''Violoideae''''' – ostatní rody, dělena do dvou tribů [102] => ** tribus ''Rinoreeae'' – převážně rody s dvoustranně souměrnými květy [103] => ** tribus ''Violeae'' – převážně rody s pravidelnými květy. [104] => [105] => == Zástupci == [106] => * [[mnohočerák]] (''Melicytus'') [107] => * [[violka]] (''Viola''){{Citace monografie [108] => | příjmení = Skalická [109] => | jméno = Anna [110] => | příjmení2 = Větvička [111] => | jméno2 = Václav [112] => | příjmení3 = Zelený [113] => | jméno3 = Václav [114] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [115] => | vydavatel = Aventinum [116] => | místo = Praha [117] => | rok = 2012 [118] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [119] => | jazyk = cs [120] => }} [121] => [122] => == Význam == [123] => [[Soubor:Purple Flower "Pensamiento" Viola × wittrockiana.JPG|náhled|Kultivar 'Pensamiento' violky zahradní]] [124] => Violkovité nemají velký ekonomický význam. Různé druhy a kultivary [[violka|violek]] jsou oblíbenými zahradními rostlinami. [[Violka vonná]] je občas sbírána jako léčivá rostlina. [125] => Oddenky a kořeny ''[[Hybanthus ipecacuanha]]'' byly využívány jako náhražka [[hlavěnka dávivá|hlavěnky dávivé]] (''Psychotria ipecacuanha''), [126] => používané v minulosti jako [[emetikum]]. Dávivý účinek mají i kořeny některých jiných rodů (''[[Anchietea]]'', ''[[Calyptrion]]''). Plody jihoamerického druhu ''[[Leonia glycycarpa]]'' jsou jedlé. [127] => [128] => == Seznam rodů == [129] => ''[[Afrohybanthus]]'', [130] => ''[[Agatea]]'', [131] => ''[[Allexis]]'', [132] => ''[[Amphirrhox]]'', [133] => ''[[Anchietea]]'', [134] => ''[[Calyptrion]]'', [135] => ''[[Cubelium]]'', [136] => ''[[Decorsella]]'', [137] => ''[[Fusispermum]]'', [138] => ''[[Gloeospermum]]'', [139] => ''[[Hekkingia]]'', [140] => ''[[Hybanthopsis]]'', [141] => ''[[Hybanthus]]'', [142] => ''[[Isodendrion]]'', [143] => ''[[Ixchelia]]'', [144] => ''[[Leonia]]'', [145] => ''[[Mayanaea]]'', [146] => ''[[Melicytus]]'', [147] => ''[[Noisettia]]'', [148] => ''[[Orthion]]'', [149] => ''[[Paypayrola]]'', [150] => ''[[Phyllanoa]]'', [151] => ''[[Pigea]]'', [152] => ''[[Pombalia]]'', [153] => ''[[Rinorea]]'', [154] => ''[[Rinoreocarpus]]'', [155] => ''[[Schweiggeria]]'', [156] => ''[[Scyphellandra]]'', [157] => ''[[violka|Viola]]''{{Citace elektronické monografie [158] => | příjmení = Hassler [159] => | jméno = M. [160] => | titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [161] => | url = http://www.catalogueoflife.org/col/browse/tree/id/a8c02c33f89ff4ca8ed6a2385da4db7f [162] => | datum vydání = 2016 [163] => | vydavatel = Naturalis Biodiversity Center [164] => | jazyk = en [165] => | datum přístupu = 2017-12-25 [166] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171226020733/http://www.catalogueoflife.org/col/browse/tree/id/a8c02c33f89ff4ca8ed6a2385da4db7f [167] => | datum archivace = 2017-12-26 [168] => | nedostupné = ano [169] => }} [170] => [171] => == Odkazy == [172] => [173] => === Reference === [174] => [175] => [176] => === Externí odkazy === [177] => * {{Commonscat|Violaceae}} [178] => * {{Wikidruhy|taxon=Violaceae}} [179] => [180] => {{Taxonbar|from=Q156060}} [181] => {{Autoritní data}} [182] => [183] => {{Portály|Rostliny}} [184] => [185] => [[Kategorie:Violkovité| ]] [186] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [187] => [[Kategorie:Malpígiotvaré]] [] => )
good wiki

Violkovité

Kvetoucí Hybanthus enneaspermus Violkovité (Violaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to dřeviny i byliny s jednoduchými, střídavými nebo vstřícnými listy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'violka','Hybanthus','Rinorea','Leonia','Fusispermum','malpígiotvaré','vyšší dvouděložné','Amphirrhox','dřevina','Květ','Calyptrion','bylina'

Bylina

Bylina je literární žánr tradiční české slovesné epiky, která čerpá inspiraci z pohádek, legend a historických událostí.

Dřevina

Květ

Malpígiotvaré

Violka