Array ( [0] => 15493022 [id] => 15493022 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Virginie [uri] => Virginie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Virginia|tento=státu USA|stránka=Virginia (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - stát USA [2] => | název = Virginie [3] => | originální název = Virginia [4] => | oficiální název = {{Cizojazyčně|en-us|Commonwealth of Virginia}} [5] => | vlajka = Flag of Virginia.svg [6] => | článek o vlajce = Vlajka Virginie [7] => | pečeť = Seal of Virginia.svg [8] => | článek o pečeti = Pečeť Virginie [9] => | přezdívka = The Old Dominion [10] => | mapa = Virginia in United States.svg [11] => | úřední jazyk = [[angličtina]] [12] => | hlavní město = [[Richmond]] [13] => | největší město = [[Virginia Beach]] [14] => | pořadí rozlohy = 35 [15] => | rozloha = 110 786 [16] => | rozloha souše = 102 588 [17] => | rozloha vodních ploch = 8 198 [18] => | podíl vodních ploch = 7,4 [19] => | pořadí počtu obyvatel = 12 [20] => | počet obyvatel = 8 411 808 (odhad 2016{{Citace elektronické monografie | titul = Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) | url = http://www2.census.gov/programs-surveys/popest/tables/2010-2016/state/totals/nst-est2016-01.xlsx | datum vydání = 2016-12 | datum přístupu = 2017-03-07 | vydavatel = [[United States Census Bureau]], Population Division | jazyk = anglicky}}) [21] => | hustota zalidnění = 82 [22] => | pořadí hustoty zalidnění = 15 [23] => | počet okresů = 95 + 38 nezávislých měst [24] => | časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]]−5/−4 ''([[letní čas]])'' [25] => | zeměpisná šířka = 37.6 [26] => | zeměpisná délka = -78.3 [27] => | nejvyšší bod = 1746 [28] => | průměrná nadmořská výška = 290 [29] => | nejnižší bod = 0 [30] => | guvernér = [[Glenn Youngkin]] ([[Republikánská strana (USA)|R]]) [31] => | seznam guvernérů = Seznam guvernérů Virginie [32] => | senátoři = [[Mark Warner]] ([[Demokratická strana (USA)|D]])
[[Tim Kaine]] ([[Demokratická strana (USA)|D]]) [33] => | seznam senátorů = Seznam senátorů Spojených států za Virginii [34] => | poštovní zkratka = VA [35] => | tradiční zkratka = Va. [36] => | ISO = US-VA [37] => | datum přistoupení = 25. června 1788 [38] => | pořadí vstupu = 10 [39] => | web = www.virginia.gov [40] => }} [41] => '''Virginie''' ({{vjazyce2|en|'''Virginia'''}} {{Výslovnost|vɚˈdʒɪnjə|En-us-Virginia.ogg}}, oficiálně '''{{Cizojazyčně|en-us|Commonwealth of Virginia}}''') je [[Administrativní dělení Spojených států amerických|stát]] nacházející se na východním pobřeží [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], v [[Jihoatlantská oblast|Jihoatlantské oblasti]] [[Jih Spojených států amerických|jižního regionu USA]]. Virginie hraničí na severovýchodě s [[Maryland]]em a [[Washington, D.C.|Washingtonem, D.C.]], na severozápadě se [[Západní Virginie|Západní Virginií]], na západě s [[Kentucky]], na jihozápadě s [[Tennessee]] a jihu se [[Severní Karolína|Severní Karolínou]]. Východní ohraničení státu tvoří [[Atlantský oceán]]. [42] => [43] => Se svou rozlohou 110 786 km² je Virginie [[Seznam států a teritorií USA podle rozlohy|35. největším státem USA]], v počtu obyvatel (8,4 milionů) je však [[Seznam států a teritorií USA podle počtu obyvatel|dvanáctým nejlidnatějším státem]] a s hodnotou hustoty zalidnění 82 obyvatel na km² je na [[Seznam států USA podle hustoty zalidnění|patnáctém místě]]. Hlavním městem je [[Richmond]] s 220 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou [[Virginia Beach]] se 450 tisíci obyvateli, dále [[Norfolk (Virginie)|Norfolk]] (250 tisíc obyv.), [[Chesapeake (Virginie)|Chesapeake]] (240 tisíc obyv.) a [[Newport News]] (180 tisíc obyv.). Virginii patří 180 km pobřeží Atlantského oceánu.{{Citace elektronické monografie | titul = General Coastline and Shoreline Mileage of the United States | url = https://coast.noaa.gov/data/docs/states/shorelines.pdf | datum přístupu = 2016-10-07 | vydavatel = Noaa.gov | jazyk = anglicky}} Nejvyšším bodem státu je vrchol [[Mount Rogers]] s nadmořskou výškou 1746 m v pohoří [[Blue Ridge Mountains]]. Největšími toky jsou řeky [[Roanoke (řeka)|Roanoke]], [[Potomac]], tvořící hranici s Marylandem a Washingtonem, a [[Rappahannock (přítok Chesapeake)|Rappahannock]] a [[James (přítok Chesapeake)|James]], které se obě vlévají do [[Chesapeakská zátoka|Chesapeakské zátoky]], jež rozděluje stát na dvě části. [44] => [45] => Na území státu byla v roce 1607 založena první trvalá anglická kolonie v Severní Americe. Sídlo získalo název [[Jamestown (Virginie)|Jamestown]] (po králi [[Jakub I. Stuart|Jakubovi I.]]), [[Colony of Virginia|samotná kolonie]] pak byla zřejmě pojmenována na počest panenské („virgin“) královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]] jako Virginie. Provincie se roku 1776 stala jedním z původních [[Třináct kolonií|třinácti zakládajících států]] USA. Virginie jako [[Seznam států USA podle vstupu do Unie|desátý stát]] v pořadí ratifikovala [[Ústava Spojených států amerických|Ústavu Spojených států amerických]], k čemuž došlo 25. června 1788. Za [[Americká občanská válka|americké občanské války]] byla Virginie v letech 1861–1865 součástí [[Konfederované státy americké|Konfederace]], Richmond byl jejím hlavním městem, ve kterém sídlil prezident [[Jefferson Davis|Jefferson F. Davis]]. V důsledku toho se od státu odtrhly severozápadní okresy, které se roku 1863 staly součástí Unie jako Západní Virginie. Samotná Virginie byla k Unii opět připojena roku 1870. [46] => [47] => == Historie == [48] => [49] => === První osídlení 1585–1586 === [50] => V roce [[1584]] zorganizoval [[Walter Raleigh]] první výpravu k břehům budoucí Virginie. Tato výprava dostala za úkol probádat pobřežní oblasti a nalézt vhodnou oblast k osídlení. Vůdci expedice Philip Amadas a Artur Barlowe vybrali jako nejpříhodnější místo úrodný [[ostrov Roanoke]] u [[Outer Banks]]. V září 1584 se výprava vrátila zpět do [[Anglie]] a přivezla s sebou také dva domorodce – [[Manteo|Mantea]] a Wanchese, kteří byli osobně představeni královně [[Alžběta I.|Alžbětě I.]] Královna se rozhodla propůjčit zemi za oceánem své jméno a země získala na počest panenské královny Alžběty jméno Virginia, tj. „Panenská země“. Organizátor průzkumné výpravy, Walter Raleigh, byl povýšen do šlechtického stavu a na další, tentokrát již osídlovací výpravu, mu královna přislíbila zapůjčit jednu ze svých lodí – ''Tygra''. Walter Raleigh se okamžitě pustil do shánění financí na novou expedici a jejím velením pověřil sira [[Richard Grenvill|Richarda Grenvilla]]. Flotila lodí vyrazila na cestu roku [[1585]]. U břehů [[Amerika|Ameriky]] ale vlajková loď ''Tygr'' najela na písčinu, došlo k poškození trupu a zničení většiny zásob, nutných pro existenci budoucí kolonie, což byla skutečná katastrofa. S výpravou se vrátil zpět domů, do Ameriky, i místní domorodec Manteo, který nyní sloužil Angličanům jako tlumočník a průvodce při kontaktech s místními obyvateli. Než byl ''Tygr'' po nehodě opraven, rozhodl se sir Richard Grenvill prozkoumat vodní úžinu [[Pamlico]], kde se pokusil s pomocí Mantea navázat přátelské vztahy s ostatními domorodci, což se ne vždy podařilo. Přesto bylo do lodního deníku ''Tygra'' zaznamenáno, že 29. července 1585 došlo k přátelské dohodě mezi domorodci a Angličany, kteří se s dovolením domorodců usadili na ostrově Roanoke. Osada vznikla dostatečně daleko od nejbližší indiánské vesnice a zároveň byla ukryta dunami Outer Banks před případným objevením nepřátelskými [[Španělsko|Španěly]] z moře. Role guvernéra první anglické kolonie v Americe se ujal [[Ralph Lane]]. Jelikož na ostrově nebylo dost kamení, byla první osada vybudována jako primitivně řešená pevnost s domy postavenými z hrubě stlučených dřevěných kůlů. Po vybudování pevnosti odpluly lodě okamžitě zpět do Anglie a osadníci zůstali odkázáni sami na sebe a především na pomoc domorodců. Většina osadníků se sama o sebe nedovedla postarat a plnou polovinu z nich tvořili vojáci. Zpočátku indiáni pomáhali dodávkami potravin a kolonisté se věnovali svým činnostem – např. malíř [[John White]] se snažil zachytit podobu domorodců na svých malbách, [[Židé v Praze|pražský žid]] [[Joachim Gans]] se marně snažil najít vzácné nerosty a guvernér Lane propátrával se svými muži okolí. V dubnu [[1586]] však zemřel nejvěrnější domorodý podporovatel Angličanů Ensenor a nepřátelský náčelník [[Wingina]] se rozhodl anglickou osadu zničit. Dodávky potravin ustaly. Angličané na vývoj situace zareagovali tak, že přešli do protiútoku, domorodce porazili a náčelníka Winginu zabili. O týden později, 8. června 1586, připlula eskadra pod vedením sira [[Francis Drake|Francise Drakea]]. Jednalo se o předem neplánovanou akci, ale vyhladovělým a ztýraným osadníkům přišlo toto připlutí vhod. Osadníci, kterým se podařilo všechny útrapy přežít, projevili přání vrátit se zpět do Anglie. S tímto závěrem souhlasil guvernér Lane a také sir Francis Drake. Osada byla narychlo opuštěna, a to v takovém spěchu, že na břehu byli zapomenuti tři osadníci (jejich další osud je neznámý) a rovněž se ztratily bedny se vším, co muži za předchozí rok nashromáždili – mapy, nákresy, vzorky plodin, vědecké poznámky, malby. [51] => [52] => === Druhé osídlení 1586 === [53] => Necelý týden po náhlém odjezdu kolonistů dorazila první loď se zásobami z Anglie, kterou vypravil sir Raleigh. Námořníci už ale objevili jen opuštěnou osadu a netušili, co se stalo s osadníky. Vedoucí výpravy, sir [[Richard Grenvill]], nakonec vysadil na souš patnáct vojáků, kteří zahájili opravy opuštěné pevnosti. Lodě poté vyrazily zpět do [[Anglie]]. Další osudy vojáků zanechaných na Roanoke jsou nejasné, jelikož zmizeli beze stop. [54] => [[Soubor:1622 massacre jamestown de Bry.jpg|náhled|Indiánský útok na anglické osadníky ve Virginii v březnu 1622]] [55] => [56] => === Třetí osídlení 1587 === [57] => Jeden z osadníků z let 1585–1586, [[Thomas Harriot]], napsal po svém návratu do Anglie spis ''Krátká a pravdivá zpráva'' o Americe, který vyšel roku 1588. Harriot byl najat sirem [[Walter Raleigh|Walterem Raleighem]], aby napsal knihu, která měla přesvědčit kupce v Anglii k investicím do další výpravy do Ameriky. Harriot ve svém díle popsal hojnost zvěře a úrodnost půdy v daleké zemi za oceánem, a také se zmínil o pěstování a účincích [[tabák]]u, rostliny, která byla tehdy považována za léčivou. Osadníci si kouření tabáku osvojili od domorodců a po návratu do Anglie s touto zálibou seznámili i ostatní obyvatele. Kouření tabáku se stalo velmi oblíbeným u královského dvora. Siru Raleighovi se znovu podařilo získat potřebné finance, a to ještě před vydáním této oslavné knihy, a tak a v roce [[1587]] vyrazila do Ameriky další výprava kolonistů, kterou vedl malíř první výpravy [[John White]]. Mezi kolonisty nebyli tentokrát jen samí muži, ale také sedmnáct žen – mimo jiné i těhotná dcera Johna Whitea. Při plavbě v pobřežních vodách Ameriky však došlo k vážným sporům mezi velitelem expedice Whitem a lodivodem Fernandezem, což skončilo tím, že kolonisté byli místo původního místa určení, úrodného a přívětivého [[Chesapeakská zátoka|Chesapeackého zálivu]], za dramatických okolností opět vysazeni na Roanoke. Část flotily se zásobami potravin se během plavby ztratila a kolonie od samého počátku trpěla nedostatkem zásob. Přesto se osadníci ihned pustili do oprav původní opuštěné pevnosti a spojili se s domorodým přítelem Angličanů Manteou, kterého následně pokřtili a jmenovali ho pánem Roanoke (tento titul pro věrného Manteu vymohl u královny v Anglii osobně sir Raleigh). Situace osadníků byla natolik špatná, že se guvernér White rozhodl na naléhání kolonistů okamžitě odplout zpět do Anglie a dovézt nové zásoby. Ještě téhož roku, 1587, přistál v Anglii, ale další výprava zpět do Virginie byla zorganizována až roku [[1590]]. Tehdy už nalezl White na Roanoke jen opuštěnou osadu a po kolonistech nebylo ani památky. Beze stopy tak zmizela i jeho dcera Eleonora, její manžel a vnučka Virginie. White se vrátil zpět do Anglie a za oceán už se nikdy nevydal. Co se stalo s kolonisty a jeho rodinou se už také nikdy nedozvěděl. V následujících letech se vydalo do Virginie ještě několik expedic, které měly za úkol pátrat po ztracených kolonistech, ale těm už se nepodařilo najít ani ostrov Roanoke. Až roku [[1606]] vyplula z Anglie další výprava 104 kolonistů, která nakonec stála u zrodu první úspěšné a trvale osídlené anglické osady v Americe, známé jako [[Jamestown (Virginie)|Jamestown]]. [58] => [59] => === Novodobá historie === [60] => [[Soubor:1630 Hondius Map of Virginia and the Chesapeake - Geographicus - NovaVirginiaeTabula-hondius-1630.jpg|náhled|Hondiova mapa Virgine z roku 1630. Jedná se o upravenou a kolorovanou mapu Johna Smithe z roku 1612. Mapa je velmi podrobná, informačně bohatá a je považována za jednu z nejdůležitějších map americké historie.]] [61] => Virginie byla první kolonií, do které byli dopravení afričtí otroci. [62] => [63] => Stát se stal jedním ze zakládajících v rámci USA, odtud pocházelo i mnoho [[Otcové zakladatelé Spojených států amerických|otců zakladatelů]]. Během [[Americká občanská válka|občanské války]] byla Virginie jako [[otrokářství|otrokářský stát]] na straně [[Konfederované státy americké|Jihu]], což přineslo mnoho škod během válečných operací. Později se ale hlavně v pobřežních městech rozvíjel průmysl a loďařství, ve státě je mnoho polytechnických škol. Přesto zde stále převažuje zemědělský a venkovský ráz. [64] => [65] => == Obyvatelstvo == [66] => [[Soubor:VirginiaBeach.jpg|náhled|[[Virginia Beach]]]] [67] => Podle [[Sčítání lidu Spojených států amerických v roce 2010|sčítání lidu z roku 2010]] zde žilo 8 001 024 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [68] => | titul = [[United States Census Bureau]], [[Sčítání lidu Spojených států amerických v roce 2010|sčítání z roku 2010]] [69] => | vydavatel = American FactFinder [70] => | url = http://factfinder2.census.gov/faces/nav/jsf/pages/index.xhtml [71] => }} Specifikem tohoto státu je nejvyšší procento venkovského obyvatelstva v rámci USA. Převažují potomci britských osadníků, živících se především na [[farma|farmách]], a černošských otroků. [72] => [73] => === Rasové složení === [74] => * 68,6 % [[Bílí Američané]] [75] => * 19,4 % [[Afroameričané]] [76] => * 0,4 % [[Domorodí obyvatelé Spojených států amerických|Američtí indiáni]] [77] => * 5,5 % [[Asijští Američané]] [78] => * 0,1 % [[Pacifičtí ostrované]] [79] => * 3,2 % Jiná rasa [80] => * 2,9 % Dvě nebo více ras [81] => [82] => Obyvatelé [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|hispánského nebo latinskoamerického]] původu, bez ohledu na rasu, tvořili 7,9 % populace. [83] => [84] => === Náboženství === [85] => * [[Křesťanství|křesťané]] – 84 % [86] => ** [[Protestantismus|protestanti]] – 69 % [87] => *** [[Baptismus|baptisté]] – 32 % [88] => *** [[Metodismus|metodisté]] – 8 % [89] => *** [[Episkopální církev Spojených států amerických|episkopální církve]] – 3 % [90] => *** [[presbyteriáni]] – 3 % [91] => *** jiní protestanti – 23 % [92] => ** [[římskokatolická církev|římští katolíci]] – 14 % [93] => ** jiní křesťané – 1 % [94] => * jiná náboženství – 2 % [95] => * bez vyznání – 12 % [96] => [97] => == Odkazy == [98] => [99] => === Reference === [100] => [101] => [102] => === Literatura === [103] => * MILTON, Giles. ''Ve službách královny Alžběty: jak Angličané dobývali Nový svět.'' Překlad Dušan Zbavitel. Vyd. 1. Praha: Brána, 2004. 240 s. {{ISBN|80-7243-231-1}}. [104] => [105] => === Externí odkazy === [106] => * {{Commonscat}} [107] => * {{Wikislovník|heslo=Virginie}} [108] => [109] => {{Okresy státu Virginie}} [110] => {{USA}} [111] => {{Autoritní data}} [112] => {{Portály|Spojené státy americké}} [113] => [114] => [[Kategorie:Virginie| ]] [115] => [[Kategorie:Státy v USA]] [116] => [[Kategorie:Jihoatlantská oblast]] [] => )
good wiki

Virginie

Virginie ( oficiálně ) je stát nacházející se na východním pobřeží Spojených států amerických, v Jihoatlantské oblasti jižního regionu USA. Virginie hraničí na severovýchodě s Marylandem a Washingtonem, D.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Alžběta I.','Konfederované státy americké','Anglie','Richard Grenvill','Richmond','Chesapeakská zátoka','Americká občanská válka','John White','Jamestown (Virginie)','Demokratická strana (USA)','Walter Raleigh','Virginia Beach'