Array ( [0] => 14739719 [id] => 14739719 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vlnění [uri] => Vlnění [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Vlnění je fyzikální jev, který popisuje šíření vln prostředím. Jedná se o periodický pohyb částic látky, který přenáší energii z jednoho místa na druhé. Vlny se mohou šířit různými médii, jako je například voda, vzduch nebo elektromagnetické pole. Existuje několik typů vlnění, například mechanické vlnění, které se šíří mechanickými kmity částic látky. Elektromagnetické vlnění pak popisuje šíření elektromagnetických vln, které se skládají z elektrického a magnetického pole. Dalšími významnými pojmy vlnění jsou frekvence a vlnová délka. Frekvence udává, kolikrát se daná vlna vykoná za jednotku času, zatímco vlnová délka představuje vzdálenost mezi dvěma sousedními body na vlně. Vlnění lze také popsat pomocí různých vlnových rovnic, jako je například rovnice šíření zvuku nebo rovnice elektromagnetického pole. Vlnění je důležité pro mnoho oborů vědy a techniky, jako je fyzika, matematika, optika, akustika a elektromagnetismus. Vlny jsou také běžně studovány v kontextu kvantové fyziky a teorie pravděpodobnosti. Celkově lze tedy říci, že vlnění je důležitým fyzikálním jevem, který se vyskytuje ve velkém množství přírodních i umělých systémů a je klíčový pro porozumění mnoha aspektům světa kolem nás. [oai] => Vlnění je fyzikální jev, který popisuje šíření vln prostředím. Jedná se o periodický pohyb částic látky, který přenáší energii z jednoho místa na druhé. Vlny se mohou šířit různými médii, jako je například voda, vzduch nebo elektromagnetické pole. Existuje několik typů vlnění, například mechanické vlnění, které se šíří mechanickými kmity částic látky. Elektromagnetické vlnění pak popisuje šíření elektromagnetických vln, které se skládají z elektrického a magnetického pole. Dalšími významnými pojmy vlnění jsou frekvence a vlnová délka. Frekvence udává, kolikrát se daná vlna vykoná za jednotku času, zatímco vlnová délka představuje vzdálenost mezi dvěma sousedními body na vlně. Vlnění lze také popsat pomocí různých vlnových rovnic, jako je například rovnice šíření zvuku nebo rovnice elektromagnetického pole. Vlnění je důležité pro mnoho oborů vědy a techniky, jako je fyzika, matematika, optika, akustika a elektromagnetismus. Vlny jsou také běžně studovány v kontextu kvantové fyziky a teorie pravděpodobnosti. Celkově lze tedy říci, že vlnění je důležitým fyzikálním jevem, který se vyskytuje ve velkém množství přírodních i umělých systémů a je klíčový pro porozumění mnoha aspektům světa kolem nás. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:2006-01-14 Surface waves.jpg|náhled|Vlnění na povrchu kapaliny]] [1] => [[Soubor:Electromagneticwave3D.gif|náhled|Postupné elektromagnetické vlnění]] [2] => Jako '''vlnění''' se označuje šíření určitého rozruchu, zpravidla [[kmit]]ů, prostorem. [3] => [4] => Může se jednat o rozruch nejen [[mechanika|mechanický]] (příčná či podélná výchylka, změna [[tlak]]u či [[hustota|hustoty]]) ale i [[elektromagnetismus|elektromagnetický]] (změna [[intenzita elektrického pole|intenzity elektrického pole]], změna [[magnetická indukce|magnetické indukce]], změna [[hustota elektrického proudu|hustoty elektrického proudu]]) či jiné povahy (např. změna amplitudy pravděpodobnosti výskytu částice u [[vlnová funkce|vlnové funkce]] kvantového systému). Rozruch může být jednorázový ([[rázová vlna]], [[soliton]] apod.), zpravidla se však vlněním rozumí šíření kmitů, tedy rozruchu periodického nebo kvaziperiodického. [5] => [6] => == Příklady vlnění == [7] => [8] => Celý proces vzniku vlnění lze demonstrovat na příkladu [[vázané oscilátory|vázaných oscilátorů]]. Máme-li vázané oscilátory, přenáší se [[energie]] [[kmitání]] postupně z jednoho oscilátoru na druhý a zpět. Podobně to funguje mezi [[částice]]mi v [[látka|látkách]], mezi kterými existují [[vazba|vazební síly]]. Energie kmitavého pohybu jedné částice se postupně přenáší na okolní částice. Důsledkem je skutečnost, že energie kmitavého pohybu se v látce postupně šíří a přenáší se i na vzdálenější částice. [[těleso|Tělesem]] se tak přemísťuje kmitavý pohyb (a s ním i energie tohoto [[pohyb]]u), aniž se těleso jako celek přemisťuje. Tímto způsobem se v látce šíří určitá změna, rozruch. [9] => [10] => Uvedený pohyb částic v látce je příkladem [[mechanické vlnění|mechanického vlnění]], které je formou [[mechanický pohyb|mechanického pohybu]] a přenosu [[energie]]. Mechanickou podstatu má i [[zvuk]]ové vlnění - jedná se o šíření mechanických kmitů pružnými materiály, či šíření tlakových změn tekutinami. [11] => [12] => Obecně se však vlnění nespojuje pouze s pohybem částic, ale můžeme jej nalézt u jakékoli spojitě rozložené veličiny, např. [[elektromagnetické pole|elektromagnetického pole]]. [[elektromagnetické vlny|Elektromagnetické vlnění]] přitom není vázáno na látku a může se šířit i ve [[vakuum|vakuu]]. Elektromagnetické podstaty je i světlo, mnoho optických jevů vyplývá z vlastností vlnění. [13] => [14] => S vlněním se lze setkat v ještě abstraktnější podobě v [[kvantová fyzika|kvantové fyzice]], kde se s jeho pomocí popisují i charakteristiky kvantových soustav, které nejsou přímo pozorovatelné a projevují se až svými důsledky při interakcích s měřícími přístroji či jinými soustavami. [15] => [16] => == Základní vlastnosti vlnění == [17] => Obecně se postupnou vlnou v určitém směru označuje každá změna charakteristické [[fyzikální veličina|veličiny]] ''Φ'' závisející na místě daném vzdáleností ''x'' (ve směru šíření rozruchu) a čase ''t'' podle vztahu: [18] => :''Φ'' = ''Φ'' (''c t''  -  ''x''). [19] => [20] => Veličina ''c'' je obecnou charakteristikou postupu vlny s rozměrem [[rychlost]]i, nazývá se '''[[fázová rychlost]]'''. Touto rychlostí postupuje daná fáze vlny, ať už jednorázové (např. náběh či vrchol rázové vlny) nebo periodické (např. postup maxim [[amplituda|amplitudy]] kmitů, tzv. '''[[vlnoplocha|vlnoploch]]'''). [21] => Přesvědčit se o tom lze následující úvahou: Je-li v počátečním místě a počátečním čase velikost charakteristické veličiny [22] => :''Φ'' = ''Φ''(''c t''0  -  ''x''0) = ''Φ''0, [23] => pak v čase o Δ''t'' pozdějším a ve vzdálenosti Δ''x'' = ''c'' Δ''t'' (o kterou by rozruch měl postoupit, je-li ''c'' jeho rychlost) bude velikost charakteristické veličiny [24] => :''Φ'' = ''Φ''(''c'' (''t''0 + Δ''t'')  -  ''x''0 - Δx) = ''Φ''(''c t''0  -  ''x''0) = ''Φ''0, tedy vlna bude v tomto čase a vzdálenosti skutečně ve stejné fázi jako na počátku. [25] => [26] => Vzhledem k tomu, že periodické vlnění vychází z [[kmitání]], jsou mnohé používané základní pojmy shodné (viz ''[[Kmitání#Základní vlastnosti kmitání|Základní vlastnosti kmitání]]''), jako např. '''[[perioda (fyzika)|perioda]]''' (značená ''T''), '''[[frekvence]]''' (značená ''f'' nebo ''ν'') a '''[[úhlová frekvence]]''' (značená ''ω''). [27] => Vlnění je jev, který probíhá nejenom v [[čas]]e, ale také v prostoru. Pro popis postupné periodické vlny se proto zavádí tzv. '''[[vlnová délka]]''' (značená ''λ''), která představuje [[vzdálenost]] dvou sousedních vlnoploch, nebo s ní související veličiny [[vlnočet]] (značený ''σ'') a [[úhlový vlnočet]] (značený ''k''). [28] => [29] => Pro tyto veličiny platí vztahy: [30] => :''c'' = ''λ f'';  resp. ''σ'' = ''1/λ'';  ''k'' = 2π ''σ'' [31] => [32] => Pomocí těchto veličin lze pak vztah pro prostorově časovou závislost charakteristické veličiny postupné periodické vlny zapsat jako: [33] => :''Φ'' = ''Φ'' (''λ f t''  -  ''x'') = ''Φ'' (''λ t''/''T''  -  ''x'') čili po vytknutí ''λ'' z argumentu [34] => :''Φ''′ = ''Φ''′ (''f t''  -  ''σ x'') = ''Φ''' (''t''/''T''  -  ''x''/''λ'') případně (po vytknutí 2π z argumentu) [35] => :''Φ''′′ = ''Φ''′′ (''ω t''  -  ''k x''). [36] => [37] => [38] => U vln charakterizovaných vektorovou veličinou lze uvažovat i o [[směr]]u [[amplituda|amplitudy]] vlnění. Ten se nemusí shodovat se směrem šíření vlnění. Pokud je amplituda [[rovnoběžnost|rovnoběžná]] se směrem šíření vlnění, pak se mluví o '''[[podélné vlnění|podélném (longitudálním) vlnění]]'''. Je-li amplituda vlnění [[Ortogonalita|kolmá]] ke směru šíření vlnění, mluví se o '''[[příčné vlnění|vlnění příčném (transverzálním)]]'''. Zachovává-li se přitom směr kmitů příčného vlnění v jedné rovině, hovoří se o vlnění '''polarizovaném'''. [39] => [40] => Šíření vln v prostoru se řídí důležitým [[Huygensův princip|Huygensovým principem]]. [41] => [42] => [43] => Znalost základních vlastností vlnění je důležitým základem pro další studium jevů spojených s vlněním. [44] => [45] => Mezi tyto jevy lze zařadit např. [[interference|interferenci]], [[ohyb vlnění]] nebo jevy, které vznikají na rozhraní dvou prostředí (např. [[odraz vlnění|odraz]] a [[lom vlnění|lom]]). Při sledování relativních pohybů lze využít znalosti tzv. [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]]. [46] => [47] => == Rozdělení vlnění == [48] => K dělení vlnění jsou používány podobné principy jako při [[Kmitání#Rozdělení kmitání|dělení kmitání]]. [49] => [50] => Důležité je rozdělení podle ''[[vlnová rovnice|vlnové rovnice]]'' popisující vlnění na [51] => * '''lineární''' - vlnění lze popsat [[lineární diferenciální rovnice|lineární diferenciální rovnicí]] nebo soustavou lineárních diferenciálních rovnic (např. [[harmonické vlnění]]) [52] => * '''nelineární''' - vlnění nelze popsat [[lineární diferenciální rovnice|lineární diferenciální rovnicí]] nebo soustavou lineárních diferenciálních rovnic [53] => [54] => Podle orientace výchylky ke směru šíření lze vlnění rozdělit na [55] => * '''[[podélné vlnění]]''' [56] => * '''[[příčné vlnění]]''' [57] => [58] => Podle šíření vlnění lze provést rozdělení na [59] => * '''[[postupné vlnění]]''' [60] => * '''[[stojaté vlnění]]''' [61] => [62] => Podle [[polarizace]] se vlny dělí na [63] => * '''[[Polarizace (elektrodynamika)|polarizované]]''' [64] => * '''[[nepolarizované vlnění|nepolarizované]]''' [65] => [66] => Vlny lze označit podle tvaru [[vlnoplocha|vlnoplochy]], např. [67] => * '''[[rovinná vlna]]''' - vlnoplochy jsou [[rovnoběžnost|rovnoběžné]] [[rovina|roviny]] [68] => * '''[[sférická vlna|sférická (kulová) vlna]]''' - vlnoplochy jsou [[koncentrické koule]] [69] => * '''prostorová vlna''' - vlna šířící se prostorem s vlnoplochou obecného tvaru [70] => [71] => Vlnění lze také označit podle prostředí, ve kterém se vlny šíří, např. [72] => * '''[[mechanické vlnění]]''' [73] => * '''[[elektromagnetické vlnění]]''' [74] => * '''[[gravitační vlnění]]''' [75] => * '''[[zvukové vlnění]]''' [76] => * '''[[spinová vlna]]''' [77] => [78] => Vlny bývají také označovány speciálními názvy podle prostředí, způsobu šíření, popř. dalších vlastností. Např. [79] => * '''[[seizmické vlnění]]''' [80] => * '''[[kapilární vlna]]''' [81] => * '''[[zvuková vlna]]''' [82] => * '''[[Gerstnerova vlna]]''' [83] => * '''[[Rayleighova vlna]]''' [84] => * '''[[torzní vlna]]''' [85] => * '''[[povrchová vlna]]''' [86] => [87] => Často bývá také vhodné rozlišovat vlny ve vztahu k určité překážce nebo bodu, např. [88] => * '''dopadající vlna''' [89] => * '''odražená vlna''' [90] => * '''lomená vlna''' [91] => * '''rozptýlená vlna''' [92] => [93] => == Související články == [94] => * [[Kmitání]] [95] => * [[Vlnová rovnice]] [96] => [97] => == Externí odkazy == [98] => * {{Commonscat|Waves}} [99] => {{Autoritní data}} [100] => [101] => [[Kategorie:Vlnění| ]] [] => )
good wiki

Vlnění

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kmitání','energie','příčné vlnění','amplituda','lineární diferenciální rovnice','rovnoběžnost','mechanické vlnění','vlnoplocha','podélné vlnění','vlnová rovnice','stojaté vlnění','tlak'

Amplituda

Amplituda je jednou z hlavních charakteristik při popisu vlnového pohybu.

Energie

Kmitání

Kmitání je fyzikální jev, který se vyskytuje v různých oborech vědy, například v mechanice, optice, elektronice a akustice.

Rovnoběžnost

Tlak

Vlnoplocha