Array ( [0] => 15480448 [id] => 15480448 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tlak [uri] => Tlak [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:mechanika tlak.svg|náhled|Tlak]] [1] => '''Tlak''' je [[fyzikální veličina]], obvykle označovaná symbolem ''p'' nebo ''P'' (z [[angličtina|anglického]] ''pressure''), vyjadřující poměr velikosti [[síla|síly]] ''F'', působící [[Ortogonalita|kolmo]] na [[rovina|rovinnou plochu]] a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a [[obsah]]u této plochy ''S'', tedy [2] => : p = \frac{F}{S}. [3] => [4] => Pokud není tato síla ''F'' rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu ''p'', danou předchozím vzorcem, nazýváme '''střední tlak'''. '''Místním tlakem''', tj. tlakem působícím v nějakém bodě uvažované plochy rozumíme diferenciální podíl [5] => : p = \frac{\mathrm{d}F}{\mathrm{d}S}. [6] => [7] => Pokud [[vnější síla]] působí pouze kolmo (neexistuje žádná tečná složka), je tlak označován jako '''prostý (čistý)'''. [8] => Zobecněnou definici tlaku (pro síly působící libovolným směrem na obecně nerovinnou plochu) můžeme ve [[vektor]]ovém tvaru zapsat rovnicí [9] => : \mathrm{d}\mathbf{F}_s = p \mathrm{d}\mathbf{S}, [10] => [11] => kde \mathrm{d}\mathbf{F}_s je složka vektoru síly a kolmá k elementu plochy \mathrm{d}\mathbf{S} na který působí, přičemž směr vektoru popisujícího element \mathrm{d}\mathbf{S} má směr [[normála|normály]] k této plošce. V případech, že existuje reálná tečná složka síly, se však pojem tlaku zpravidla nahrazuje obecnější tenzorovou veličinou [[mechanické napětí]]. [12] => [13] => [[Soubor:mechanika tah.svg|náhled|[[tah (pružnost)|Tah]]]] [14] => Ve [[stlačitelnost|stlačitelných]] látkách způsobuje tlak [[deformace|deformaci]]. Při působení tlakové síly na pevné těleso se rozlišuje '''[[tah (pružnost)|tah]] a [[Pevnost v tlaku|tlak]]'''. [[Tahová síla]] způsobuje roztahování tělesa, tlaková jeho stlačování. Tahové a tlakové síly se odlišují pouze směrem působení, přičemž se předpokládá, že způsobené deformace jsou obdobné, avšak s opačnými znaménky. [15] => [16] => Pokud je tlak v nějaké uzavřené nádobě větší než tlak v jejím okolí, je v nádobě přetlak. Pokud naopak je v ní tlak nižší, je v nádobě podtlak. Přetlaku a podtlaku lze dosáhnout přesunem části hmoty do nebo z uzavřené nádoby, změnou její vnitřní velikosti nebo teploty jejího obsahu. Pro přesun části obsahu se používají [[pumpa|pumpy]]. Sací pumpa pro odčerpání plynů z uzavřené nádoby se nazývá [[vývěva]]. [17] => [18] => Tlak se v průběhu let vyjadřoval velkým počtem jednotek. V současnosti je platná jednotka odvozená z jednotek SI, jeden pascal. Pascal je tlak, který vyvolává síla jednoho newtonu rovnoměrně rozložená na rovinné ploše s obsahem jednoho čtverečního metru, kolmé ke směru síly. Pro praktické použití v technické praxi je jednotka 1 Pa velmi malá, proto používáme jednotky násobné kPa, MPa. [19] => [20] => == Fyzikální podstata tlaku == [21] => Tlak v [[plyn]]ech je vyvoláván [[teplo|tepelným]] pohybem částic plynu ([[atom]]ů nebo [[molekula|molekul]]); nárazy těchto částic na stěny nádoby se projevují tlakem na ně působícím. Podobně tomu je i v [[kapalina|kapalinách]]. Tlak působí i v [[pevná látka|pevných tělesech]], kde se přenáší [[interakce|interakcí]] mezi částicemi pevně vázanými v [[krystal]]ové nebo pseudokrystalové struktuře látky. [22] => [23] => === Tlaková síla === [24] => {{Podrobně|Tlaková síla}} [25] => Podle [[3. Newtonův pohybový zákon|třetího pohybového zákona]] působí kapalina proti působící síle stejně velkou reakcí. Kapalina tedy působí '''[[tlaková síla|tlakovou silou]]''' kolmou k ploše, na niž síla působí. Tato síla má velikost [26] => : F=pS [27] => Působení tlakové síly lze demonstrovat na principu [[hydraulický lis|hydraulického lisu]]. [28] => [29] => Tlaková síla působí vždy kolmo na plochu. Na vodorovné dno působí svislá tlaková síla, na svislé stěny působí vodorovná tlaková síla, na šikmé stěny působí tlaková síla kolmá k této stěně. [30] => [31] => Působení tlaku vyvolává v pevných tělesech deformace, přičemž vzájemnou souvislost mezi působícím tlakem a vzniklou deformací zkoumá [[pružnost]]. Při působení malého tlaku platí [[Hookův zákon]]. Čím je síla větší, tím větší je i tlak. Čím větší plocha, tím menší tlak (při stejné síle). [32] => [33] => == Parciální tlak == [34] => {{Podrobně|Parciální tlak}} [35] => Parciální tlak plynu ve směsi je tlak, který by tento plyn vykazoval, pokud by byl v celém objemu sám. Molární podíl jednotlivé složky ve směsi plynů (vychází ze [[Stavová rovnice ideálního plynu|stavové rovnice ideálního plynu]]) může být vyjádřen takto: [36] => [37] => p_i=\frac{n_i \cdot RT}{V} [38] => [39] => p_i=x_i \cdot p [40] => [41] => x_i=\frac{n_i}{n} [42] => [43] => kde ''pi'' je parciální tlak, ''R'' je univerzální plynová konstanta (8,314 J/K.mol), ''xi'' je molární zlomek. [44] => [45] => == Rozměr a jednotky == [46] => [[Fyzikální rozměr veličiny|Rozměr této veličiny]] v [[soustava SI|soustavě SI]] i [[Soustava CGS|soustavě CGS]] je [47] => : \mathrm{dim} p = \mathrm{L}^{-1}\mathrm{M}\mathrm{T}^{-2}. [48] => [49] => Hlavní jednotkou tlaku v [[soustava SI|soustavě SI]] je [[Pascal (jednotka)|pascal]] (Pa). Je to tlak, který vyvolává síla 1 newtonu (1 N), rovnoměrně a spojitě rozložená a působící kolmo na plochu o obsahu 1 čtverečního metru (1 m2). V technické praxi se používají zejména násobky kilopascal (kPa, tj. 103 Pa) a megapascal (MPa, tj. 106 Pa), v oboru hlubinné geologie a geofyziky i gigapascal (GPa, tj. 109 Pa). V [[meteorologie|meteorologii]] je obvyklé uvádět tlak vzduchu v jednotkách hektopascal (hPa, tj. 100 Pa), protože [[normální tlak]] atmosféry je blízký tisícinásobku této jednotky (přesně 1013,25 hPa). Ve [[Vakuová technika|vakuové technice]] se používají menší jednotka jako milipascal (mPa, tj. 10−3 Pa) a mikropascal (μPa, tj. 10−6 Pa). [50] => [51] => V technické praxi se dříve používaly i jiné jednotky, zejména [[bar (jednotka)|''bar'' (bar)]] a [[atmosféra (jednotka)|''technická atmosféra'' (at)]] rovná ''[[kilopond]]u na čtverečný centimetr'' (kp/cm2). Naproti tomu ve [[fyzika|fyzice]] a [[termodynamika|termodynamice]] se užívala tzv. [[atmosféra (jednotka)|''fyzikální atmosféra'' (atm)]], odvozená od normálního tlaku atmosféry. V meteorologii bylo v minulosti obvyklé používání jednotky [[torr|''torr'' (Torr)]], původně nazývané ''milimetr sloupce rtuti'' (mmHg). V anglosaské oblasti se běžně můžeme setkat s jednotkou ''libra síly na čtverečný palec'' ([[psi (jednotka)|psi]]). [52] => [53] => V připojené tabulce jsou převodní vztahy mezi nejběžnějšími jednotkami tlaku. [54] => [55] => {| class="wikitable" [56] => |+ Převodní tabulka jednotek tlaku [57] => ! Jednotky
tlaku [58] => ! [[Pascal (jednotka)|pascal]]
(Pa) [59] => ! [[Bar (jednotka)|bar]]
(bar) [60] => ! [[kilopond]] na čtv. metr
(kp/m2) [61] => ! [[Atmosféra (jednotka)|technická atmosféra]]
(at) [62] => ! [[Atmosféra (jednotka)|fyzikální atmosféra]]
(atm) [63] => ! [[torr]] = mmHg
(Torr) [64] => ! [[psi (jednotka)|libra na čtv. palec]]
(psi) [65] => |- [66] => ! 1 Pa [67] => | ≡ 1 Pa [68] => | ≡ 10−5 bar [69] => | ≈ 0,1019716 kp/m2 [70] => | ≈ 10,19716×10−6 at [71] => | ≈ 9,869233×10−6 atm [72] => | ≈ 7,500616×10−3 Torr [73] => | ≈ 1,450377×10−4 psi [74] => |- [75] => ! 1 bar [76] => | ≡ 105 Pa [77] => | ≡ 1 bar [78] => | ≈ 10197,16213 kp/m2 [79] => | ≈ 1,019716 at [80] => | ≈ 0,9869233 atm [81] => | ≈ 750, 0616 Torr [82] => | ≈ 14, 50377 psi [83] => |- [84] => ! 1 kp/m² [85] => | = 9,80665 Pa [86] => | = 98,0665×10−6 bar [87] => | ≡ 1 kp/m2 [88] => | ≡ 10−4 at [89] => | ≈ 0,9678411×10−4 atm [90] => | ≈ 0,0735559 Torr [91] => | ≈ 0,001422334 psi [92] => |- [93] => ! 1 at [94] => | ≡ 98066,5 Pa [95] => | ≡ 0,980665 bar [96] => | ≡ 10000 kp/m2 [97] => | ≡ 1 at [98] => | ≈ 0,9678411 atm [99] => | ≈ 735,559 Torr [100] => | ≈ 14,22334 psi [101] => |- [102] => ! 1 atm [103] => | ≡ 101325 Pa [104] => | ≡ 1,01325 bar [105] => | ≈ 10332,27 kp/m2 [106] => | ≈ 1,033227 at [107] => | ≡ 1 atm [108] => | = 760 Torr [109] => | ≈ 14,696 psi [110] => |- [111] => ! 1 Torr [112] => | ≈ 133,322 Pa [113] => | ≈ 1,33322×10−3 bar [114] => | ≈ 13,59510 kp/m2 [115] => | ≈ 1,359510×10−3 at [116] => | ≈ 1,315789×10−3 atm [117] => | ≡ 1 mm Hg [118] => | ≈ 19,337×10−3 psi [119] => |- [120] => ! 1 psi [121] => | ≈ 6894,757293 Pa [122] => | ≈ 68,94757293×10−3 bar [123] => | ≈ 703,0695796 kp/m2 [124] => | ≈ 70,30695796×10−3 at [125] => | ≈ 68,046×10−3 atm [126] => | ≈ 51,7149 Torr [127] => | ≡ 1 lbf/in2 [128] => |} [129] => [130] => Poznámka: Symboly uvedené před převodními koeficienty znamenají: ≡ koeficient je takto definován a je tedy absolutně přesný; = koeficient je odvozen z definice fyzikální konstanty (zde hodnoty [[normální tlak|normálního atmosférického tlaku]]); ≈ koeficient je odvozen výpočtem a je zaokrouhlený. [131] => [132] => == Měření tlaku == [133] => Tlak se měří [[manometr]]em (tlakoměrem). [134] => {{Podrobně|Měření tlaku}} [135] => [136] => == Záporný tlak == [137] => V [[plyn]]ném prostředí je tlak vždy kladný, v absolutním [[vakuum|vakuu]] nulový. V [[kapalina|kapalinách]] však může být tlak za jistých okolností i záporný. Kladnou hodnotu chápeme tak, že [[tekutina]] působí silou na stěny nádoby a to vždy směrem ven, tedy odtlačuje stěny od sebe. Záporný tlak znamená, že tekutina naopak přitahuje stěny k sobě. V kapalinách, např. ve vodě, se to může stát díky přitažlivým silám, které působí jednak mezi jednotlivými molekulami tekutiny, jednak mezi molekulou tekutiny a stěnou nádoby. Tento efekt je významný mimo jiné v přírodě - společně s [[kapilarita|kapilaritou]] a [[vypařování]]m umožňuje vysokým [[strom]]ům dostat vodu a živiny z kořenů v půdě až do nejvyšších listů.[https://youtu.be/BickMFHAZR0 How Trees Bend the Laws of Physics], YouTube kanál [https://www.youtube.com/channel/UCHnyfMqiRRG1u-2MsSQLbXA Veritasium], 2012-10-30 [138] => [139] => == Související články == [140] => * [[Atmosférický tlak]] [141] => * [[Krevní tlak]] [142] => * [[Mechanické napětí]] [143] => * [[Osmotický tlak]] [144] => * [[Pascalův zákon]] [145] => * [[Hydraulický lis]] [146] => [147] => == Reference == [148] => [149] => [150] => == Externí odkazy == [151] => * {{Commonscat}} [152] => * {{Wikicitáty|téma=Tlak}} [153] => * {{Wikislovník|heslo=tlak}} [154] => [155] => {{Meteorologie}} [156] => {{Autoritní data}} [157] => {{Portály|Fyzika}} [158] => [159] => [[Kategorie:Tlak| ]] [160] => [[Kategorie:Fyzikální veličiny]] [161] => [[Kategorie:Mechanika tekutin]] [162] => [[Kategorie:Termodynamika]] [163] => [[Kategorie:Meteorologie]] [] => )
good wiki

Tlak

Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy : p = \frac{F}{S}. Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'soustava SI','kapalina','plyn','normální tlak','atmosféra (jednotka)','atom','stlačitelnost','pumpa','Pevnost v tlaku','tah (pružnost)','deformace','normála'

Atom

Deformace

Deformace je v širším smyslu obecný fenomén, který označuje změny tvaru, struktury nebo rozměrů objektu.

Kapalina

Normála

Plyn

Stlačitelnost