Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15480584 [id] => 15480584 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vltava [uri] => Vltava [3] => Prague skyline view.jpg [img] => Prague skyline view.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Vltava je nejdelší řeka v České republice, která protéká také přes několik dalších zemí, včetně Německa a Rakouska. Je dlouhá přibližně 430 kilometrů a její povodí zaujímá plochu více než 28 000 čtverečních kilometrů. Řeka Vltava má významnou historickou, kulturní a ekonomickou roli v Českých zemích, a proto je často nazývána "matkou českých řek". Na březích Vltavy se nachází mnoho významných měst, mezi nimiž nejvýznamnější jsou Praha, Plzeň, České Budějovice a Český Krumlov. Řeka je také oblíbeným místem pro turisty, kteří sem přijíždějí za krásnými krajinami a historickými památkami. Vltava má významný ekologický vliv na své okolí. Je domovem mnoha druhů rostlin a živočichů, včetně různých ptáků, ryb a vodních živočichů. Řeka je také významným zdrojem vody pro zemědělství, průmysl a pitnou vodu pro obyvatelstvo. V současnosti lze Vltavu využívat i pro rekreační účely, například pro sportovní rybaření, plavání, vodáctví či cyklistiku. Existuje také několik přehrad na Vltavě, které slouží k výrobě elektrické energie a zásobování vodou. Vltava se zapsala do české kultury a literatury. Je známá díky mnoha básním, písním a literárním dílům, které se odkazují na její krásu a symboliku. Jedním z nejznámějších je symfonická báseň "Vltava" od Bedřicha Smetany, která vypráví příběh o cestě po řece od pramene až k Praze. [oai] => Vltava je nejdelší řeka v České republice, která protéká také přes několik dalších zemí, včetně Německa a Rakouska. Je dlouhá přibližně 430 kilometrů a její povodí zaujímá plochu více než 28 000 čtverečních kilometrů. Řeka Vltava má významnou historickou, kulturní a ekonomickou roli v Českých zemích, a proto je často nazývána "matkou českých řek". Na březích Vltavy se nachází mnoho významných měst, mezi nimiž nejvýznamnější jsou Praha, Plzeň, České Budějovice a Český Krumlov. Řeka je také oblíbeným místem pro turisty, kteří sem přijíždějí za krásnými krajinami a historickými památkami. Vltava má významný ekologický vliv na své okolí. Je domovem mnoha druhů rostlin a živočichů, včetně různých ptáků, ryb a vodních živočichů. Řeka je také významným zdrojem vody pro zemědělství, průmysl a pitnou vodu pro obyvatelstvo. V současnosti lze Vltavu využívat i pro rekreační účely, například pro sportovní rybaření, plavání, vodáctví či cyklistiku. Existuje také několik přehrad na Vltavě, které slouží k výrobě elektrické energie a zásobování vodou. Vltava se zapsala do české kultury a literatury. Je známá díky mnoha básním, písním a literárním dílům, které se odkazují na její krásu a symboliku. Jedním z nejznámějších je symfonická báseň "Vltava" od Bedřicha Smetany, která vypráví příběh o cestě po řece od pramene až k Praze. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | řeka = Vltava [3] => | obrázek = PragueCityscape.JPG [4] => | alt = [5] => | délka = 430,2{{Citace elektronické monografie | titul = Vody | url = http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/chu-vody.htm | datum přístupu = 2017-03-20 | vydavatel = Magistrátu hl. m. Prahy | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304112845/http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/CHRUZEMI/cr2_cztx/chu-vody.htm | datum archivace = 2016-03-04 | nedostupné = ano }}{{#tag:ref|Hlavní tok nese od [[Pramen Vltavy|pramene]] k ústí postupně názvy [[Teplá Vltava]] (Černý potok) (54,30 km) a Vltava (376,97 km).|group="pozn."}} [6] => | průtok = [[Vraňany]] 151,0 [7] => | plocha = 28 090,0 [8] => | světadíl = [[Evropa]] [9] => | pramen = soutok [[Teplá Vltava|Teplé]] a [[Studená Vltava|Studené Vltavy]] [10] => | zeměpisná šířka1 = 48.8586111 [11] => | zeměpisná délka1 = 13.8933333 [12] => | výška1 = 715,21{{#tag:ref|výškový rozdíl mezi pramenem Teplé Vltavy a ústím Vltavy do Labe je 1016 m|group="pozn."}} [13] => | ústí = do [[Labe]] u [[Mělník]]a [14] => | zeměpisná šířka2 = 50.3469444 [15] => | zeměpisná délka2 = 14.475 [16] => | výška2 = 156,18 [17] => | protéká = {{vlajka a název|Česko}} ''([[Jihočeský kraj]] - [[České Budějovice]], [[Středočeský kraj]], [[Praha]])'' [18] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[Severní moře]], [[Labe]]
[[povodí Vltavy]] ''([[Česko]] 96,29%, [[Rakousko]] 3,28%, [[Německo]] 0,43%)'' [19] => | hčp = 1-06-01-001 [20] => | mapa = Vltava River (CZE) - location and watershed.svg [21] => }} [22] => '''Vltava''' ({{Vjazyce2|de|''Moldau''}}) je s délkou 430,2 km [[Seznam řek v Česku|nejdelší řekou]] na území [[Česko|Česka]]. [[Pramen Vltavy|Pramení]] na [[Šumava|Šumavě]], u obce [[Černý Kříž]], soutokem [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]] a [[Studená Vltava|Studené Vltavy]]. Protéká mimo jiné [[Český Krumlov|Českým Krumlovem]], [[České Budějovice|Českými Budějovicemi]] a [[Praha|Prahou]] a ústí zleva do [[Labe]] v [[Mělník]]u. [[Povodí Vltavy]] s přítoky [[Malše|Malší]], [[Lužnice|Lužnicí]], [[Otava|Otavou]], [[Sázava|Sázavou]] a [[Berounka|Berounkou]] zaujímá jižní část [[Čechy|Čech]] a spolu s Labem, jehož [[přítok]]em Vltava je, vytváří [[Povodí Labe|systém]] odvodňující téměř celé [[Čechy]]. Povodí řeky je 28 090 [[kilometr čtvereční|km²]] (z toho 27 047,59 km² v Česku). Své jméno „Vltava“ řeka dostala od starých [[Germáni|Germánů]], kteří ji nazývali ''Wilt-ahwa'' – ''divoká voda'',{{Citace periodika|příjmení = Šmilauer|jméno = Vladimír|titul = O jménech našich řek|periodikum = Naše řeč|datum = 1946|ročník = 30|číslo = 9–10|strany = 161–164|url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3983}} přičemž Germáni jméno pro Vltavu převzali nejspíše od [[Keltové|Keltů]].{{Citace elektronického periodika [23] => | titul = Keltové vynalezli klíče a pojmenovali Vltavu. Žili například v místě, kde je dnes parkoviště [24] => | url = https://budejovice.rozhlas.cz/keltove-vynalezli-klice-a-pojmenovali-vltavu-zili-napriklad-v-miste-kde-je-dnes-7046200 [25] => | periodikum = České Budějovice [26] => | datum vydání = 2015-08-26 [27] => | datum přístupu = 2019-10-30 [28] => | jazyk = cs [29] => }} [30] => [31] => == Etymologie == [32] => Název řeky pochází ze starogermánského slovního spojení „Wilth“-„ahwa“, „divoká, dravá voda“. Ve ''[[Fuldské anály|Fuldských análech]]'' z roku 872 je tento název doložen jako „Fuldaha“ (srov. s řekou [[Fulda (řeka)|Fulda]]), v roce 1113 jako „Wultha“. V [[Kosmova kronika|Kosmově kronice]] se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě jako „Wlitaua“.{{Citace sborníku [33] => | příjmení = Skála [34] => | jméno = Emil [35] => | titul = Jazykové dějiny Šumavy [36] => | příjmení sestavitele = Maidl [37] => | jméno sestavitele = Václav [38] => | sborník = Znovuobjevené Šumava [39] => | vydání = 1 [40] => | vydavatel = Okresní muzeum Klatovy [41] => | místo = Klatovy [42] => | rok vydání = 1996 [43] => | isbn = 80-900253-7-4 [44] => | strany = 15–16 [45] => }} [46] => [47] => == Průběh toku == [48] => [[Soubor:Meanders of Tepla Vltava.jpg|náhled|vlevo|[[Meandr]]y Teplé Vltavy jihozápadně od Volar]] [49] => Řeka [[Teplá Vltava]], která je považována za jeden ze dvou hlavních zdrojů Vltavy, pramení na východním svahu [[Černá hora (Šumava)|Černé hory]] (1 316 m n. m.) na Šumavě ve výšce 1 172 m n. m. jako '''Černý potok'''. Jeho [[pramen]] je znám jako chráněné území [[Pramen Vltavy]]. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s [[Kvildský potok|Kvildským potokem]] v [[Kvilda|Kvildě]] obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu. Od ústí [[Vydří potok|Vydřího potoka]] v obci [[Borová Lada]] (890 m n. m.) nese říčka název [[Teplá Vltava]], záhy přibírá [[Vltavský potok]], známý též jako '''Malá Vltava'''. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m n. m. Protéká [[Horní Vltavice|Horní Vltavicí]] a poté v [[Lenora|Lenoře]] (756 m n. m.) získává vody [[Řasnice (přítok Teplé Vltavy)|Řasnice]], zvané také '''Travnatá Vltava'''. Za Lenorou má řeka jen nepatrný spád a vytváří v ploché krajině rozsáhlé mokřady s mnoha meandry, souhrnně zvané [[Vltavský luh]]. Zde uprostřed 1. zóny [[Národní park Šumava|NP Šumava]] [[Mrtvý luh]] se v nadmořské výšce 731 m u osady [[Chlum (Volary)|Chlum]] stékají [[Teplá Vltava|Teplá]] a [[Studená Vltava]]. Ta pramení na druhé straně hranic v [[Bavorsko|Bavorsku]] západně od obce [[Haidmühle]] pod německým názvem ''Altwasser'' nebo ''Kalte Moldau''. Od soutoku obou hlavních pramenných toků Teplé a Studené Vltavy pak řeka po zbytek své cesty má jméno '''Vltava'''. [50] => [51] => [[Soubor:Moldau.jpg|náhled|vpravo|upright=0.8|Vltava před nádrží Lipno]] [52] => U [[Nová Pec|Nové Pece]] se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého [[Vodní nádrž Lipno|přehradního jezera]], které vzniklo přehrazením jejího toku u obce [[Lipno nad Vltavou]]. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod [[Čertova stěna-Luč|Čertovou stěnou]] (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před [[Vyšší Brod|Vyšším Brodem]]. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje – buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20–30 m³ vody za sekundu. [53] => [54] => [[Soubor:Cesky Krumlov 52.JPG|náhled|Vltava v Českém Krumlově]] [55] => [[Soubor:Orlík 1.jpg|náhled|Hráz [[Vodní nádrž Orlík|Orlické přehrady]]]] [56] => [[Soubor:Stechovice reservoir Vltava 7328.JPG|náhled|Jeden z hluboce zaříznutých [[meandr]]ů, typických pro střední tok Vltavy, zde zatopený [[Vodní nádrž Štěchovice|vodní nádrží Štěchovice]]]] [57] => [[Soubor:Pohled z Bránického mostu podle Vltavy.jpg|náhled|Vltava před centrem Prahy, pohled po proudu z [[Branický most|Branického mostu]], levý břeh lemují [[Barrandovské skály]]]] [58] => [[Soubor:Vltava in Prague at sunset.jpg|náhled|Řeka Vltava a Karlův most v Praze]] [59] => [[Soubor:Vltava, čtvrť Sedlec a PR Podhoří.jpg|náhled|Vltava z Bohnické vyhlídky]] [60] => [[Soubor:Soutok Labe s Vltavou.jpg|náhled|Pohled z [[Mělník]]a na soutok Labe a Vltavy, na rovinatém území sevřeném oběma řekami [[lužní les]] [[Úpor–Černínovsko]]]] [61] => {{Viz též|Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou}} [62] => Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek, které jsou obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k [[hrad]]u [[Rožmberk (hrad)|Rožmberk]], protéká městečkem [[Větřní]] a skalnatým údolím vstupuje do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]]. [63] => [64] => Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem [[klášter]]a [[Zlatá Koruna]], míjí bývalé [[keltové|keltské]] [[oppidum]] [[Třísov]] a obtéká skalnatý ostroh[https://www.horydoly.cz/vodaci/vltava-ze-zlate-koruny-do-ceskych-budejovic-vodacky-tip-na-vikend.html Vltava ze Zlaté Koruny do Českých Budějovic] se zříceninou hradu [[Dívčí kámen]]. Pak již pokračuje rovinatou [[Českobudějovická pánev|Českobudějovickou pánví]] k [[České Budějovice|Českým Budějovicím]] (řkm 239,6). Zde přibírá vody řeky [[Malše]]. Za městem pokračuje tok Vltavy kolem obce [[Hluboká nad Vltavou]] a směřuje k [[Vodní nádrž Hněvkovice|Hněvkovické přehradě]]. Ta zajišťuje vodu pro [[Jaderná elektrárna Temelín|Jadernou elektrárnu Temelín]]. Odtud až za [[Praha|Prahu]] vytváří řeka hluboké a úzké údolí, které se rozšiřuje jen na několika místech. Protéká [[Týn nad Vltavou|Týnem nad Vltavou]] a za ním přibírá vody řeky [[Lužnice]]. [65] => [66] => Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina dalšího stupně [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskády]], [[Vodní nádrž Orlík|Orlické přehrady]], pojmenované podle známého [[Zámek (stavba)|zámku]] [[Orlík (zámek)|Orlík]]. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s [[Otava|Otavou]] u hradu [[Zvíkov (hrad)|Zvíkova]]. Pod hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády – [[Vodní nádrž Kamýk|Kamýcká]], [[Vodní nádrž Slapy|Slapská]], [[Vodní nádrž Štěchovice|Štěchovická]] a [[Vodní nádrž Vrané|Vranská]]. [67] => [68] => U [[Davle]] leží v řece Ostrov sv. Kiliána, na němž do roku [[1419]] stával [[Ostrov (klášter)|Ostrovský klášter]]. V těchto místech se zprava vlévá řeka [[Sázava]], o něco dále na okraji [[Praha|Prahy]] za [[Zbraslav]]í se zleva připojuje řeka [[Berounka]]. Po průtoku hlavním městem se Vltava teprve v [[Kralupy nad Vltavou|Kralupech nad Vltavou]] vymaňuje z úzkého údolí do roviny a u [[Mělník]]a ve výšce 156 m n. m. se vlévá do [[Labe]]. Ačkoliv je Vltava k místu soutoku delší a vodnější, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe. To protéká [[Německo|Německem]] a ústí do [[Severní moře|Severního moře]]. [69] => [70] => [71] => Před několika milióny let odtékala horní část Vltavy do Dunaje.http://www.lahovicky.cz/products/praveka-reka-berounka/ - Pravěká řeka Berounka [72] => [[Soubor:Mestanavltave.png|náhled|Města ležící u Vltavy]] [73] => [74] => === Větší přítoky === [75] => [76] => (levý / pravý, [[říční kilometr]] od pramene k ústí) [77] => [78] => * [[Kvildský potok]] (L, řkm 424,1) [79] => * [[Bučina (potok)|Bučina]] (P, řkm 422,6) [80] => * [[Vydří potok]] (L, řkm 416,8) [81] => * [[Vltavský potok]] (Malá Vltava) (P, řkm 416,0) [82] => * [[Račí potok (přítok Teplé Vltavy)|Račí potok]] (L, řkm 404,5) [83] => * [[Kubohuťský potok]] (L, řkm 402,8) [84] => * [[Kaplický potok]] (L, řkm 396,5) [85] => * [[Řasnice (přítok Teplé Vltavy)|Řasnice]] (Travnatá Vltava) (P, řkm 394,3) [86] => * [[Volarský potok]] (L, řkm 378,9) [87] => * [[Studená Vltava]] (P, řkm 376,7) [88] => * [[Jezerní potok (přítok Vltavy)|Jezerní potok]] (P) [89] => * [[Olšina (přítok Vltavy)|Olšina]] (L) [90] => * [[Větší Vltavice]] (P, řkm 314,5) [91] => * [[Branná (přítok Vltavy)|Branná]] (L, řkm 297,9) [92] => * [[Polečnice]] (L, řkm 281,3) [93] => * [[Jílecký potok]] (P) [94] => * [[Křemžský potok]] ([[Křemže]]) (L, řkm 258,6) [95] => * '''[[Malše]]''' (P, řkm 240,0) [96] => * [[Dehtářský potok]] (L, řkm 231,9) [97] => * [[Bezdrevský potok]] (L, řkm 231,0) [98] => * '''[[Lužnice]]''' (P, řkm 202,2) [99] => * [[Hrejkovický potok]] (P) [100] => * '''[[Otava]]''' (L, řkm 169,1) [101] => * [[Brzina (řeka)|Brzina]] (P, řkm 126,9) [102] => * [[Musík (potok)|Musík]] (P, řkm 106,8) [103] => * [[Mastník (přítok Vltavy)|Mastník]] (P, řkm 104,6) [104] => * [[Kocába]] (L, řkm 82,8) [105] => * '''[[Sázava]]''' (P, řkm 78,3) [106] => * [[Bojovský potok]] (L, řkm 75,2) [107] => * '''[[Berounka]]''' (L, řkm 63,4) [108] => * (viz též [[Seznam řek a potoků v Praze]]) [109] => * [[Botič]] (P, řkm 55,2) [110] => * [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]] (P, řkm 47,4) [111] => * [[Šárecký potok|Litovický potok]] (Šárecký potok) (L, řkm 42,7) [112] => * [[Zákolanský potok]] (L) [113] => * [[Bakovský potok]] (L) [114] => [115] => [116] => === Plocha povodí podle zemí === [117] => {| class="wikitable sortable" [118] => !#||Část povodí||Povodí celkem
[[kilometr čtvereční|km²]]||Povodí v ČR
[[kilometr čtvereční|km²]]||Povodí v SRN
[[kilometr čtvereční|km²]]||Povodí v Rakousku
[[kilometr čtvereční|km²]] [119] => |- [120] => |1.||Vltava nad soutokem s Lužnicí||{{Nts|3591.64}}||{{Nts|3305.86}}||{{Nts|74.55}}||{{Nts|211.23}} [121] => |- [122] => |2.||Lužnice||{{Nts|4234.61}}||{{Nts|3525.66}}||{{Nts|0.00}}||{{Nts|708.95}} [123] => |- [124] => |3.||Vltava mezi Lužnicí a Otavou||{{Nts|326.82}}||{{Nts|0.00}}||{{Nts|0.00}}||{{Nts|0.00}} [125] => |- [126] => |4.||Otava||{{Nts|3840.21}}||{{Nts|3528.99}}||{{Nts|11.22}}||{{Nts|0.00}} [127] => |- [128] => |5.||Vltava mezi Otavou a Sázávou||{{Nts|813.76}}||{{Nts|0.00}}||{{Nts|0.00}}||{{Nts|0.00}} [129] => |- [130] => |6.||Sázava||{{Nts|4350.90}}||{{Nts|4350.90}}||{{Nts|0.00}}||{{Nts|0.00}} [131] => |- [132] => |7.||Vltava mezi Sázávou a Berounkou||{{Nts|171.59}}||{{Nts|0.00}}||{{Nts|0.00}}||{{Nts|0.00}} [133] => |- [134] => |8.||Berounka||{{Nts|8855.43}}||{{Nts|8819.47}}||{{Nts|35.96}}||{{Nts|0.00}} [135] => |- [136] => |9.||dolní Vltava||{{Nts|1440.26}}||{{Nts|1440.26}}||{{Nts|0.00}}||{{Nts|0.00}} [137] => |- [138] => |} [139] => [140] => == Vodní režim == [141] => '''Vybrané hlásné profily:''' [142] => {| border="1" cellpadding="2" cellspacing="0" style="border-collapse;" class="wikitable" [143] => |- valign=top align=right [144] => ! width="22%" align=left | místo [145] => ! width="11%" | říční km [146] => ! width="22%" | plocha povodí [147] => ! width="22%" | průměrný průtok (Qa) [148] => ! width="22%" | stoletá voda (Q100) [149] => |- valign=top align=right [150] => | align=left | [[Lenora]] [151] => | 396,20 [152] => | 175,80 km² [153] => | 3,1 m³/s [154] => | 113 m³/s [155] => |- valign=top align=right [156] => | align=left | [[Chlum (Volary)|Chlum]] ([[Volary]]) [157] => | 377,70 [158] => | 347,01 km² [159] => | 5,9 m³/s [160] => | 217 m³/s [161] => |- valign=top align=right [162] => | align=left | [[Vyšší Brod]] [163] => | 319,00 [164] => | 997,38 km² [165] => | 13,4 m³/s [166] => | 374 m³/s [167] => |- valign=top align=right [168] => | align=left | [[Český Krumlov]] [169] => | 284,50 [170] => | 1339,22 km² [171] => | 16,8 m³/s [172] => | 489 m³/s [173] => |- valign=top align=right [174] => | align=left | [[České Budějovice]] [175] => | 238,80 [176] => | 2849,82 km² [177] => | 27,6 m³/s [178] => | 908 m³/s [179] => |- valign=top align=right [180] => | align=left | [[Vodní nádrž Orlík|VD Orlík]] ([[Solenice]]) [181] => | 144,65 [182] => | 12106,00 km² [183] => | 83,4 m³/s [184] => | 2180 m³/s [185] => |- valign=top align=right [186] => | align=left | [[Vodní nádrž Vrané|VD Vrané]] [187] => | 71,40 [188] => | 17784,60 km² [189] => | 110,0 m³/s [190] => | 2670 m³/s [191] => |- valign=top align=right [192] => | align=left | [[Praha]]-[[Velká Chuchle]] [193] => | 60,08 [194] => | 26730,71 km² [195] => | 148,0 m³/s [196] => | 4020 m³/s [197] => |- valign=top align=right [198] => | align=left | [[Vraňany]] [199] => | 11,30 [200] => | 28057,41 km² [201] => | 151,0 m³/s [202] => | 4090 m³/s [203] => |} [204] => [205] => == Využití == [206] => [[Soubor:Lipno nad Vltavou (47612326281).jpg|náhled|[[Vodní nádrž Lipno]]]] [207] => === Závod Horní Vltava === [208] => [209] => * řkm 329,54 – [[Vodní nádrž Lipno|Přehrada Lipno]] I (1952–1959), plocha nádrže 48,7 km², 725,6 m n. m. [210] => * řkm 319,12 – [[Vodní nádrž Lipno|Přehrada Lipno]] II [211] => * řkm 233,00 – jez [[České Vrbné]] (1968), plavební komora postavena roku 2010, na místě vorové [[propust]]i postavena elektrárna. V blízkosti nová slalomová dráha. [212] => * řkm 228,80 – jez [[Hluboká nad Vltavou]] (1935), plavební komora dokončena v roce 2013. [213] => * řkm 210,39 – [[Vodní nádrž Hněvkovice|Přehrada Hněvkovice]] (1986–1992), plavební komora byla dokončena a uvedena do provozu roku 2010, plocha nádrže 2,68 – 3,21 km². [214] => * řkm 208,90 – starý jez [[Hněvkovice]], 354,79 m n. m., provedena modernizace jezu s výstavbou plavební komory. Uvedeno do provozu 2017. [215] => * řkm 200,41 – [[Vodní nádrž Kořensko|Přehrada Kořensko]] (1986–1991), plavební komora dokončena roku 2000, 2016–2017 komora modernizována. [216] => [217] => === Závod Dolní Vltava === [218] => [[Soubor:Vltavská vodní cesta.jpg|náhled|Schema vltavské vodní cesty]] [219] => [[Soubor:Povltavská stezka (04).jpg|náhled|[[Naučná stezka Svatojánské proudy]] nad vodní nádrží Štěchovice]] [220] => * řkm 159,90 – [[Žďákovský most]] [221] => * řkm 144,70 – [[Vodní nádrž Orlík|Přehrada Orlík]] (1954–1966), plavební zařízení pro velká plavidla (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno, pouze šikmé kolejové zdvihadlo pro sportovní plavidla do 3,5 t; plocha nádrže 27,3 km², hladina max. 354 m n. m., min. 347,6 m n. m. [222] => * řkm 134,73 – [[Vodní nádrž Kamýk|Přehrada Kamýk]] (1956–1962), s plavební komorou [223] => * řkm 91,69 – [[Vodní nádrž Slapy|Přehrada Slapy]] (1951–1954), výtah pro lodě (svislé nebo šikmé zdvihadlo) není dokončen, plocha nádrže 13,92 km² [224] => * řkm 84,44 – [[Vodní nádrž Štěchovice|Přehrada Štěchovice]] (1937–1945), s plavební komorou délkově přizpůsobenou pro plavení vorů, plocha nádrže 1,14 km² [225] => * řkm 71,33 – [[Vodní nádrž Vrané|Přehrada Vrané nad Vltavou]] (1930–1936) s plavební komorou, plocha nádrže 2,51 km² [226] => * řkm 62,90 – [[Zdymadlo Modřany|plavební komora Modřany]] (jez Modřany) [227] => * řkm 53,70 – [[Zdymadlo Smíchov|plavební komora Smíchov]] (oddělený kanál od Šítkovského jezu k jezu u Sovových mlýnů) [228] => * řkm 50,50 – [[Zdymadlo Štvanice|plavební komora Štvanice]] (jez u začátku ostrova Štvanice) [229] => * řkm 43,50 – [[Zdymadlo Troja-Podbaba|plavební komora Podbaba]], plavební kanál Podbaba – Troja, délka 3,5 km (Trojský jez a sportovní kanál na pravé straně) [230] => * řkm 35,90 – [[Zdymadlo Klecany|plavební komora Roztoky]], plavební kanál Roztoky – Klecany, délka 1,4 km (jez Klecany) [231] => * řkm 26,70 – [[Zdymadlo Dolany|plavební komora Dolánky]] (jez Dolany) [232] => * řkm 17,90 – [[Jezový most a zdymadlo Miřejovice|plavební komora Miřejovice]] (jez Nelahozeves – Veltrusy) [233] => * řkm 00,90 – [[Zdymadlo Hořín|plavební komora Hořín]], [[Laterální plavební kanál Mělník - Vraňany|plavební kanál Mělník – Vraňany]], délka 10,1 km [234] => [235] => === Vodáctví === [236] => {{Viz též|Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou}} [237] => [[Soubor:Rožmberk nad Vltavou Vltava fromCastle 80093.JPG|náhled|Vodáci v meandru Vltavy u [[Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]]] [238] => [[Vodní turistika|Vodácky]] nejvyužívanější je Vltava v úseku z [[Vyšší Brod|Vyššího Brodu]] do [[Boršov nad Vltavou|Boršova nad Vltavou]]. V souvislosti s velkým množstvím kempů, restaurací a dalších různých služeb spojených s vodáctvím se často o Vltavě mluví jako o nejkomerčnější řece světa. Roční návštěvnost Vltavy se v roce 2020 pohybovala kolem 130 tisíc lidí.{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = Nejkomerčnější řeka světa. Vltavou za sezonu proteče miliarda [240] => | periodikum = Forbes [241] => | url = https://forbes.cz/nejkomercnejsi-reka-sveta-vltavou-za-sezonu-protece-miliarda/ [242] => | datum vydání = 2021-06-28 [243] => | jazyk = cs-CZ [244] => | datum přístupu = 2021-06-29 [245] => }} [246] => [247] => === Mlýny === [248] => Mlýny jsou řazeny po toku řeky. [249] => * [[Mrázkův mlýn]] – Český Krumlov, Kájovská, okres Český Krumlov, kulturní památka [250] => * [[Krumlovský mlýn]] – Český Krumlov, Široká, okres Český Krumlov, kulturní památka [251] => * [[Klášterní mlýn (Zlatá Koruna)|Klášterní mlýn]] – Zlatá Koruna, okres Český Krumlov [252] => * [[Stecherův mlýn]] – [[Litvínovice]], okres České Budějovice [253] => * [[Ungnadův mlýn]] [254] => * [[Královcův mlýn]] (208,95 km) – [[Týn nad Vltavou]]-[[Hněvkovice na levém břehu Vltavy|Hněvkovice]], okres České Budějovice [255] => * [[Fiedlerův mlýn]] (208,95 km) – Hněvkovice, okres České Budějovice [256] => * [[Seznam mlýnů v Praze#Mlýny při řece Vltavě|Seznam vodních mlýnů v Praze při Vltavě]] [257] => * [[Dol]] – [[Máslovice]], okres Praha-východ [258] => * [[Zámecký mlýn (Hořín)|Zámecký mlýn]] – Hořín, okres Mělník, kulturní památka [259] => [260] => == Výstavy == [261] => [262] => * 2022 ''Vltava - proměny historické krajiny'', [[Fakulta stavební ČVUT|Fakulta stavební ČVUT v Praze]], 8. únor – 7. duben 2022{{Citace elektronického periodika [263] => | titul = VÝSTAVA VLTAVA - PROMĚNY HISTORICKÉ KRAJINY [264] => | periodikum = vltava.fsv.cvut.cz [265] => | url = https://vltava.fsv.cvut.cz/VYSTAVA/ [266] => | datum přístupu = 2023-05-11 [267] => }}. Výstava je zpracována v rámci projektu MK ČR NAKI DG18P02OVV037 „Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky“{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = Vltava – transformation of... - CEP - TA ČR Starfos [269] => | periodikum = starfos.tacr.cz [270] => | url = https://starfos.tacr.cz/en/project/DG18P02OVV037 [271] => | jazyk = cs [272] => | datum přístupu = 2023-05-11 [273] => }}.Výstava je putovní a zatím byla reprízována v těchto místech: [274] => ** Muzeum Klučenice, 26. 6. – 31. 8. 2022 [275] => ** [[Slapy]], 3. 9. – 11. 9. 2022 [276] => ** [[Davle]], 15. 9. – 14. 10. 2022 [277] => ** SOkA Příbram, 26. 10. – 30. 11. 2022 [278] => ** [[Krásná Hora nad Vltavou]], 2. 12. 2022 – 10. 3. 2023 [279] => ** [[Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy]], 5. květen 2023 - 1. říjen 2023{{Citace elektronického periodika [280] => | titul = Vltava, proměny historické krajiny [281] => | periodikum = Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy [282] => | url = https://www.muzeum-roztoky.cz/akce/1597-vltava-promeny-historicke-krajiny [283] => | datum vydání = 2023-04-14 [284] => | jazyk = cs [285] => | datum přístupu = 2023-05-11 [286] => }} [287] => [288] => == V kultuře == [289] => [[Soubor:Smíchov, socha Vltavy a reliéfy Otavy a Berounky (01).jpg|náhled|upright|''Alegorie Vltavy s přítoky'', Dětský ostrov]] [290] => * ''[[Vltava (Má vlast)|Vltava]]'' – symfonická báseň [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]] z cyklu ''[[Má vlast]]'', která hudebně ztvárňuje tok řeky [291] => * Alegorické sochy Vltavy, například:http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/vltava.htm [292] => ** [[Kašna Terezka|kašna zvaná Terezka]] – klasicistní od [[Václav Prachner|Václava Prachnera]], v Praze na [[Mariánské náměstí (Praha)|Mariánském náměstí]] [293] => ** bronzová ''[[Vltava (socha)|Alegorie Vltavy]]'' a jejích 4 přítoků – secesní socha od [[Josef Pekárek (sochař)|Josefa V. Pekárka]] na [[Dětský ostrov|Dětském ostrově]] v Praze [294] => ** ''Alegorie Vltavy'' od [[Josef Novák (sochař)|Józy Nováka]] na [[Podolská vodárna|Podolské vodárně]] v Praze [295] => ** ''Alegorie Vltavy'' od [[Břetislav Benda|Břetislava Bendy]] na nároží Vojenského zeměpisného ústavu v Praze 6 (spolu se sochou ''Alegorie Dunaje'' na protějším nároží){{Citace elektronické monografie [296] => | příjmení = Urlich [297] => | jméno = Petr [298] => | autor = [299] => | odkaz na autora = [300] => | titul = Vojenský zeměpisný ústav; 1923 - 1926; Rooseveltova 23, čp. 620, Praha 6-Bubeneč [301] => | url = http://slavnestavby.cz/?i=2997%2Fvojensky-zemepisny-ustav [302] => | datum vydání = 2009-01-01 [303] => | datum aktualizace = [304] => | datum přístupu = 2016-07-26 [305] => | vydavatel = [306] => | místo = [307] => | poznámka = [308] => | jazyk = [309] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200329014208/http://slavnestavby.cz/?i=2997%2Fvojensky-zemepisny-ustav [310] => | datum archivace = 2020-03-29 [311] => | nedostupné = ano [312] => }}{{Citace elektronické monografie [313] => | příjmení = [314] => | jméno = [315] => | autor = [316] => | odkaz na autora = [317] => | titul = Šumné stopy, Bedřich Feuerstein, Vojenský zeměpisný ústav, Praha, Bedřich Feuerstein, 1925 [318] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10262550261-sumne-stopy/210522162350004-bedrich-feuerstein/obsah/156893-vojensky-zemepisny-ustav-praha-bedrich-feuerstein-1925 [319] => | datum vydání = 2011-05-14 [320] => | datum aktualizace = [321] => | datum přístupu = 2016-07-28 [322] => | vydavatel = http://www.ceskatelevize.cz, ČT2 [323] => | místo = Praha [324] => | poznámka = [325] => | jazyk = [326] => }} [327] => ** fontána [[Faun]] a Vltava – keramická plastika, [[Olga a Miroslav Hudečkovi]] 1984, stanice metra [[Vltavská (stanice metra)|Vltavská]]https://www.praha7.cz/zrestaurovana-fontana-faun-a-vltava-zdobi-vltavskou/ [328] => [329] => == Odkazy == [330] => [331] => === Poznámky === [332] => [333] => [334] => === Reference === [335] => [336] => [337] => === Literatura === [338] => {{Pahýl část}} [339] => * {{Citace monografie [340] => | příjmení = Cajthaml [341] => | jméno = Jiří [342] => | odkaz na autora = [343] => | příjmení2 = Fialová [344] => | jméno2 = Dana [345] => | odkaz na autora2 = [346] => | příjmení3 = Zimová [347] => | jméno3 = Růžena [348] => | odkaz na autora3 = [349] => | spoluautoři = a kol. [350] => | titul = Vltava - proměny historické krajiny: kritický katalog výstavy [351] => | url = https://vltava.fsv.cvut.cz/VYSTAVA/download/VLTAVA-Promeny_historicke_krajiny-katalog_vystavy.pdf [352] => | vydavatel = České vysoké učení technické v Praze [353] => | místo = Praha [354] => | rok vydání = 2022 [355] => | vydání = [356] => | počet stran = 130 [357] => | kapitola = [358] => | strany = [359] => | isbn = 978-80-01-06948-6 [360] => | jazyk = [361] => }} [362] => * {{Citace monografie [363] => | příjmení = Cajthaml [364] => | jméno = Jiří [365] => | odkaz na autora = [366] => | příjmení2 = Fialová [367] => | jméno2 = Dana [368] => | odkaz na autora2 = [369] => | příjmení3 = Zimová [370] => | jméno3 = Růžena [371] => | odkaz na autora3 = [372] => | spoluautoři = a kol. [373] => | titul = Vltava - proměny historické krajiny [374] => | url = [375] => | vydavatel = České vysoké učení technické v Praze [376] => | místo = Praha [377] => | rok vydání = 2022 [378] => | vydání = [379] => | počet stran = 303 [380] => | kapitola = [381] => | strany = [382] => | isbn = 978-80-01-07084-0 [383] => | jazyk = [384] => }} [385] => [386] => === Související články === [387] => * [[Osobní vodní doprava na Vltavě]] [388] => * [[Povodeň v Česku (2002)]] [389] => * [[Přívozy na Vltavě]] [390] => * [[Seznam mostů přes Vltavu]] [391] => * [[Seznam mostů v Praze|Seznam pražských mostů]] [392] => * [[Splavnění střední Vltavy]] [393] => * [[Vltavská kaskáda]] [394] => * [[Vltavín]] [395] => [396] => === Externí odkazy === [397] => {{Obsahuje KML}} [398] => * {{Commons}} [399] => * {{Commonscat}} [400] => * {{Wikislovník|heslo=Vltava}} [401] => * {{Osmrelace|1730536}} [402] => * [http://www.stara-vltava.cz/ Album současných a historických fotografií řeky Vltavy] [403] => * [https://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_bklist.php Hlásné profily] {{Wayback|url=https://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_bklist.php |date=20221112160151 }} [404] => * [https://www.pvl.cz/ Povodí Vltavy] {{Wayback|url=https://www.pvl.cz/ |date=20221109084344 }} [405] => * [https://adoc.pub/potencial-splavnni-vltavske-vodni-kaskady-pro-oiveni-turistic533880d2d193b866a94710cab88331713638.html Potenciál splavnění vltavské vodní cesty] (CityPlan 2004–2005) [406] => * [https://www.raft.cz/cechy/vltava.aspx?ID_reky=22&kilo=kilom Kilometráž Vltavy (vodácká)] [407] => * [https://www.dibavod.cz/24/charakteristiky-toku-a-povodi-cr.html VÚV T.G.Masaryka – Oddělení GIS – Charakteristiky toků a povodí ČR (Vltava, Teplá Vltava)] [408] => * Vltava (Cyklus České televize Vodácká putování) – [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10130001296-vodacka-putovani/ video on-line v archivu ČT] [409] => * [http://www.tv-adams.wz.cz/vltava-ve.html Seznam vodních elektráren na Vltavě] [410] => * Horáčková J., [[Vojen Ložek|Ložek V.]], Beran L., Juřičková L., Podroužková Š., Peterka J. & Čech M. (2014). „[http://mollusca.sav.sk/pdf/13/13.Horackova.pdf Měkkýši údolí Vltavy (Čechy). Mollusc fauna of the Vltava River valley (Bohemia)]“. ''Malacologica Bohemoslovaca'' '''13''': 12–105. [411] => [412] => {{Přehrady s vodní elektrárnou na Vltavě}}{{Města na Vltavě}}{{Autoritní data}} [413] => {{Portály|Česko|Geografie}} [414] => [415] => [[Kategorie:Vltava| ]] [416] => [[Kategorie:Povodí Vltavy| ]] [417] => [[Kategorie:Řeky v okrese Prachatice]] [418] => [[Kategorie:Řeky v okrese Český Krumlov]] [419] => [[Kategorie:Řeky v okrese České Budějovice]] [420] => [[Kategorie:Řeky v okrese Písek]] [421] => [[Kategorie:Řeky v okrese Příbram]] [422] => [[Kategorie:Řeky v okrese Praha-západ]] [423] => [[Kategorie:Řeky v Praze]] [424] => [[Kategorie:Řeky v okrese Praha-východ]] [425] => [[Kategorie:Řeky v okrese Mělník]] [426] => [[Kategorie:Řeky na Šumavě]] [427] => [[Kategorie:Řeky v Šumavském podhůří]] [428] => [[Kategorie:Řeky v Českobudějovické pánvi]] [429] => [[Kategorie:Řeky v Táborské pahorkatině]] [430] => [[Kategorie:Řeky v Benešovské pahorkatině]] [431] => [[Kategorie:Řeky ve Středolabské tabuli]] [432] => [[Kategorie:Přítoky Labe]] [433] => [[Kategorie:Vodní cesty třídy IV]] [434] => [[Kategorie:Vodní cesty třídy I]] [435] => [[Kategorie:Vodstvo Českých Budějovic]] [436] => [[Kategorie:Vodstvo v Pražské plošině]] [437] => [[Kategorie:Vodstvo Prahy 1]] [438] => [[Kategorie:Vodstvo Prahy 2]] [439] => [[Kategorie:Vodstvo Prahy 4]] [440] => [[Kategorie:Vodstvo Prahy 5]] [441] => [[Kategorie:Vodstvo Prahy 6]] [442] => [[Kategorie:Vodstvo Prahy 7]] [443] => [[Kategorie:Vodstvo Prahy 8]] [] => )

good wiki

Vltava

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Vltava

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Labe

Lužnice

Malše

Otava

Praha

Sázava

Service

About us

Technology

Locations