Array ( [0] => 15493987 [id] => 15493987 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Volary [uri] => Volary [3] => Volary.jpg [img] => Volary.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Volary [2] => | status = město [3] => | NUTS3 = CZ031 [4] => | obec s rozšířenou působností = [[Prachatice]] [5] => | pověřená obec = Volary [6] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [7] => | okres = Prachatice [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 384 51 [10] => | počet částí obce = 3 [11] => | počet katastrálních území = 7 [12] => | počet ZSJ = 15 [13] => | adresa = Náměstí 25
384 51 Volary [14] => | web = https://www.mestovolary.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = podatelna@mestovolary.cz [17] => | starostka = Mgr. Martina Pospíšilová [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => }} [20] => '''Volary''' ({{vjazyce2|de|''Wallern''}}) jsou město v jižních [[Čechy|Čechách]], ležící v jihozápadní části [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. Nejbližší [[město]] [[obec s rozšířenou působností|s rozšířenou působností]] a sídlo okresu jsou [[Prachatice]], vzdálené 14 km severovýchodně. Volary se nacházejí na území [[Chráněná krajinná oblast Šumava|CHKO Šumava]] a při hranici [[Národní park Šumava|NP Šumava]]. Městská zástavba je situována do kotliny severně od řeky [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]] podél [[Volarský potok|Volarského potoka]]. Jméno města je německého původu a je patrně odvozeno od lesů, které je obklopují, i když existuje více výkladů. [21] => [22] => Ve Volarech žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Jejich založení souvisí s kolonizací Šumavy ve 13. a 14. století. Na rozvoj sídla měl po staletí příznivý vliv provoz na prachatické větvi [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]]. [[První písemná zmínka]] o Volarech pochází z roku [[1359]]: tehdy byl mezi členy městské rady v Prachaticích uveden jistý Ondřej z Volar. Postupně se Volary právě díky rozvoji Zlaté stezky rozrůstaly. V roce 1871 byly povýšeny na město. Po uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] se tradičně [[Čeští Němci|Němci]] obývané Volary staly součástí [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] a byly značně ovlivněny událostmi [[druhá světová válka|druhé světové války]]. V květnu 1945 městem prošel [[pochod smrti]] z [[Koncentrační tábor Helmbrechts|koncentračního tábora Helmbrechts]].{{Citace monografie [23] => | příjmení = Krejsová [24] => | jméno = Jaroslava [25] => | titul = Přes Volary přešla smrt – pochod smrti očima pamětníků [26] => | vydavatel = Krebul [27] => | místo = Volary [28] => | rok = 2008 [29] => }} Na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] došlo v roce 1946 k [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]]. Po válce nastal rozvoj průmyslu; Volary jsou od konce 20. století významným komunikačním uzlem [[Šumava|Šumavy]] a střediskem turistického ruchu, k čemuž přispívá i skutečnost, že jsou největším horským městem Šumavy. [30] => [31] => Rozloha katastru Volar činí 107,63 km2; území se dělí na tři [[část obce|městské části]], z nichž jednu tvoří vlastní město a ostatní dvě vesnice Mlynářovice a Chlum. Část historického centra byla roku 1995 vyhlášena [[Vesnická památková rezervace|vesnickou památkovou rezervací]]. Chráněny jsou především [[Roubená stavba|roubené domy]], vystavěné v [[Alpská lidová architektura|alpském stylu]]. [32] => [33] => == Název == [34] => Již z první zmínky o Volarech z roku 1359 je dochováno jejich německé jméno ''Wallern''. Jeho původ bývá vykládán z německého nářečního spojení ''ze den waldaeren'' = „u obyvatel lesa“, v němž se v bavorském nářečí změnilo ''-ld-'' na ''-ll-''. Hláskovou a slovotvornou adaptací z něho mělo pak vzniknout české jméno, které je poprvé zmiňováno v roce 1444 jako ''Wolari''. Druhou možností je, že jméno vzniklo od významu ves „volařů“ (obchodníků s [[dobytek|dobytkem]], případně sedláků chovajících [[Vůl|voly]]). Tato interpretace názvu však bývá považována za méně pravděpodobnou.{{Citace monografie [35] => | příjmení = Lutterer [36] => | jméno = Ivan [37] => | příjmení2 = Šrámek [38] => | jméno2 = Rudolf [39] => | titul = Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [40] => | vydavatel = Tobiáš [41] => | místo = Havlíčkův Brod [42] => | rok = 1997 [43] => | počet stran = 318 [44] => | isbn = 80-85808-50-1 [45] => | strany = 282 [46] => }} [47] => [48] => == Historie == [49] => [50] => === Vznik sídla === [51] => Založení Volar souviselo s celkovou [[Kolonizace|kolonizací]] [[Šumava|Šumavy]] ve 13.–14. století, kdy vznikaly nové vesnice převážně s německým obyvatelstvem přicházejícím často z území [[Diecéze pasovská|pasovského biskupství]].{{Citace monografie [52] => | příjmení = Starý [53] => | jméno = Václav [54] => | titul = Volary městečko na Šumavě [55] => | vydavatel = MěstNV ve Volarech [56] => | místo = Volary [57] => | rok = 1971 [58] => | počet stran = 27 [59] => | strany = 6 [60] => }} Druhou podstatnou okolností bylo přeložení původní trasy „Prachaticih via“, obchodní cesty z [[Pasov]]a do Čech, později nazývané Zlatá stezka.{{Citace periodika [61] => | příjmení = Praxl [62] => | jméno = Paul [63] => | titul = Die „Prachaticih via“, Hinweise auf einen Altweg im Böhmerwald [64] => | periodikum = Zlatá stezka [65] => | rok = 1997 [66] => | ročník = 4 [67] => | strany = 10–15 [68] => }} [69] => Ta na české území vstupovala údolím [[Studená Vltava|Studené Vltavy]] a pokračovala přes pozdější osady [[Pěkná]] a [[Zbytiny]] do Prachatic. V první polovině 14. století však byla patrně kvůli močálům vytyčena nová, výše položená trasa přes hřeben [[Haidel]]u k dnešním [[České Žleby|Českým Žlebům]] a přes [[brod]] na [[Vltava|Teplé Vltavě]] do široké volarské kotliny{{Citace periodika [70] => | příjmení = Kubů [71] => | jméno = František [72] => | spoluautoři = ZAVŘEL, Petr [73] => | titul = Radvanovický systém Zlaté stezky [74] => | periodikum = Zlatá stezka [75] => | rok = 1997 [76] => | ročník = 4 [77] => | strany = 17–40 [78] => }} [79] => náležící k [[panství]] Prachatice, které bylo až do [[husitství|husitských válek]] v majetku [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapituly]]. První písemná zmínka o Volarech je z roku 1359, kdy je mezi členy městské rady v Prachaticích uveden Ondřej z Volar. Nová osada Volary se brzy rozrostla v největší [[soumar]]ské středisko na české straně Zlaté stezky. [80] => [81] => === Středověk === [82] => Husitské války a následující léta, kdy se krajem potulovaly tlupy žoldnéřů a přepadaly kupce (sídlem jedné z nich byl hrad [[Hus]] 6 km od Volar), přerušily rozmach obchodu na Zlaté stezce. V roce 1437 zastavil [[Císař říše římské|císař]] [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] prachatické panství včetně Volar Janu Smilovi z [[Křemže]]. Poté se Prachatic a Volar zmocnil falšovanou listinou [[Oldřich II. z Rožmberka]]. Od [[Rožmberkové|Rožmberků]] získali v roce 1457 panství bratři [[Prokop z Rabštejna|Prokop]] a [[Jan z Rabštejna]] a od Rabštejnů v roce 1493 [[páni z Roupova]], kteří je drželi do roku 1501. Roku 1503 se panství vrátilo do rukou Rožmberků, za jejichž vlády se Volary dočkaly některých výsad (právo konání týdenního trhu, bezplatné užívání stavebního i palivového dřeva, pastva dobytka v panských lesích). [83] => [84] => === 16. a 17. století === [85] => [[File:Volary Mueller 1720.jpg|thumb|Volary na Müllerově mapě Čech z roku 1720]] [86] => Během 16. století dosáhl obchod s pasovskou solí pod ochranou Rožmberků svého vrcholu. Volary byly hojně využívány pro přenocování soumarů, kteří přepravovali zboží po stezce.{{Citace elektronické monografie [87] => | autor = MÚ Volary [88] => | titul = Historie města [89] => | url = http://www.mestovolary.cz/7-Mesto-Volary/4-Historie-mesta [90] => | datum přístupu = 2010-9-10 [91] => | vydavatel = mestovolary.cz [92] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100808114352/http://www.mestovolary.cz/7-Mesto-Volary/4-Historie-mesta [93] => | datum archivace = 2010-08-08 [94] => | nedostupné = ano [95] => }} Díky poptávce soumarů bylo ve Volarech v 16. století 13 hostinských a 4 kováři. V téže době probíhala další kolonizační vlna, s níž se ve Volarech objevily roubené [[Alpská lidová architektura|domy alpského typu]] (tzv. ''volarské alpské domy''). Podle ředitele [[Prachatické muzeum|Prachatického muzea]] Pavla Fencla lze vzhledem k existenci podobného typu domu v horských oblastech [[Bavorský les|Bavorského lesa]] odmítnout teorie přenesení typu stavby z [[Korutany|Korutan]], [[Štýrsko|Štýrska]] či [[Tyrolsko|Tyrolska]] osadníky z těchto zemí.{{Citace monografie [96] => | příjmení = Fencl [97] => | jméno = Pavel [98] => | titul = Šumava - příroda, historie, život. [99] => | vydavatel = Baset [100] => | místo = Havlíčkův Brod [101] => | rok = 2003 [102] => | kapitola = Lidová architektura [103] => | strany = 524 [104] => }} Emil Skála považuje nové osadníky za soumary přicházející od jihu po Zlaté stezce a připomíná názor Rudolfa Kubitscheka, že jejich původním domovem bylo povodí řeky [[Rott (přítok Innu)|Rott]] jižně od Pasova.{{Citace monografie [105] => | příjmení = Skála [106] => | jméno = Emil [107] => | titul = Šumava - příroda, historie, život. [108] => | vydavatel = Baset [109] => | místo = Havlíčkův Brod [110] => | rok = 2003 [111] => | kapitola = Jazyk anářečí Šumavy [112] => | strany = 524 [113] => }} Ve stejném období se v městečku (takto uvedeno v r. 1506){{Citace monografie [114] => | titul = Ottův slovník naučný XXVI [115] => | vydavatel = Argo, Paseka [116] => | místo = Praha [117] => | rok vydání = 1907, fotoreprint 2002 [118] => | počet stran = 1080 [119] => | strany = 909–910 [120] => | isbn = 80-7185-440-9 [121] => }} usadilo i několik českých rodin. [122] => [123] => Roku 1600 získal panství od zadlužených Rožmberků císař [[Rudolf II.]] 23. prosince 1622 obdržel prachatické panství i s Volary od císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] [[Jan Oldřich z Eggenberka]]. Opět změnily Volary majitele až v roce 1719, kdy se jimi stali [[Schwarzenbergové]]. Obchod na Zlaté stezce, a tím i prosperitu Volar ochromila [[třicetiletá válka]]. Po ní se provoz zvolna obnovil, ale kvůli konkurenci rakouské soli z [[Gmunden]]u na počátku 18. století zcela zanikl. [124] => [125] => === Rozvoj a povýšení na město === [126] => [[Soubor:Volary CO 1837.jpg|náhled|300x300pixelů|Volary na císařských otiscích map stabilního katastru. Stav z roku 1837. Dřevěné budovy jsou vyznačeny žlutou barvou, zděné budovy červenou.]] [127] => V průběhu 30. a 40. let 19. století začal pomalý opětný rozvoj města. Tehdy byly Volary spojeny s okolím sítí pevných silnic do Prachatic, Lenory, Českých Žlebů a Chlumu.{{Citace monografie [128] => | příjmení = Kozák [129] => | jméno = Roman [130] => | titul = Volary 1871–2001: 130 let městem [131] => | vydavatel = Město Volary [132] => | místo = Volary [133] => | rok = 2001 [134] => | isbn = 80-239-1899-0 [135] => | počet stran = 60 [136] => | strany = 12 [137] => }} Do té doby vedly do Volar pouze nezpevněné polní či lesní cesty. [138] => [139] => V roce 1848 je ve Volarech uváděno přes dva tisíce obyvatel a dvě stě domů. Rozvoj městečka pokračoval i v šedesátých letech 19. století.''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 13. Mnohé osobnosti, které ovlivnily život města nebo se jinak proslavily, se narodily právě v tomto desetiletí. Na jeho počátku ve Volarech žilo již přes dva a půl tisíce obyvatel a stálo zde přes 250 domů. Tehdy se začal ve městě rozvíjet i kulturní a společenský život; založeny byly první kulturní spolky, mezi nimi např. ''Společenstvo dřevozpracujících živností'' či mužský pěvecký sbor; roku 1861 vznikl ve Volarech také [[Sokol (spolek)|Sokol]]. Další občanské spolky vznikaly v následujících letech. [140] => [141] => Skutečnost, že Volary po staletí sestávaly především z roubených stavení, vysvětluje časté požáry. V roce 1679 zničil požár 45 domů.''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 16. K dalším velkým požárům došlo v letech 1715, 1719 a 1754. V letech 1856 až 1882 postihlo Volary celkem osm větších požárů. Povýšení Volar na město předcházel jeden z největších požárů v dějinách města: oheň vypukl v jednom z chlévů ve středu 22. července 1863 okolo desáté hodiny večer. Ve velmi krátké chvíli zachvátil polovinu města. Oheň pohltil 59 domů, kostel i školu. Záři požáru bylo na noční obloze vidět až v rakouském [[Linec|Linci]].''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 17. Den po požáru navíc zasáhla zbytek města a spáleniště ničivá bouře a povodeň na potoce. [142] => [143] => Zničení poloviny města nastartovalo jeho rychlou obnovu a další rozvoj.''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 18. Nově budované stavby již nebyly celodřevěné roubené: jako stavební materiály převládly kámen a cihly.''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 20. Celkovou opravou prošel rovněž kostel, jehož věže dostaly nové cibulové báně a roku 1867 ze zvonařské dílny Franze S. Holledera v Linci i tři nové zvony. Došlo také k částečné náhradě zničeného vnitřního vybavení. Roku 1865 byla ve městě také zřízena nová pošta, která dříve ve Volarech nesídlila a využívalo se úřadu v Prachaticích. Čtyři roky nato bylo ve Volarech zavedeno i telegrafní spojení.''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 21. 25. října 1870 pak radnice rozhodla požádat císaře o udělení statutu města a vzniká koncept příslušné žádosti. Téže noci měla být na Šumavě pozorovatelná polární záře, které místní přikládali zvláštní důležitost jako neurčité předzvěsti.''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 22. Samotná žádost o povýšení Volar na město je datována 27. října 1870 a vznikla pouze několik hodin poté, co se celou Šumavou prohnala jedna z nejničivějších vichřic v její novodobé historii. Kvůli nutnosti vytěžit dřevo v polomech tak bylo odeslání žádosti dočasně odloženo.''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 23. K prosbě o povýšení na město se tak volarští obyvatelé vrátili až počátkem roku 1871.''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 24. [144] => [145] => Na listinách adresovaných císaři tehdy bylo uvedeno: „Obec vlastní 10 306 jiter půdy a ročně odvádí na daních přes 10 000 zlatých.“ Rovněž byl uveden počet obyvatel, který činil přibližně tři tisíce. Dále pak radní zmiňovali velký počet tkalců a rovněž skutečnost, že se Volary řadí mezi průmyslová města. Rovněž připomněli: „Máme tu poštovní a telegrafní úřad, oddělení finanční stráže, lékaře s lékárnou, faráře se dvěma fundovanými kaplany a školu se třemi třídami. Konají se u nás čtyři výroční trhy a každý týden dobytčí trh.“ [146] => [147] => Žádost byla odeslána na okresní hejtmanství, odtud putovala na ministerstvo vnitra a posléze k císaři. Ten v neděli 30. dubna 1871 podepsal listinu, jíž povýšil Volary na město. Městu byl ponechán jeho původní znak. V dokumentu o povýšení byl tehdy uveden rovněž přesný počet obyvatel města: 2 712.''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 25. [148] => [149] => === 20. století do Mnichova === [150] => Na přelomu století změnila historii Volar železnice: 15. října 1899 byl zahájen provoz z Prachatic do Volar, z Volar do [[Vimperk]]a 8. července 1900, trať z Volar do [[Černý Kříž|Černého Kříže]] s připojením na [[Český Krumlov]] a [[České Budějovice]] 12. června 1910 a odbočka přes [[Haidmühle]] do Pasova 15. listopadu 1910. Volary se tím staly nejdůležitějším železničním uzlem Šumavy.{{Citace monografie [151] => | příjmení = Kubitschek [152] => | jméno = Rudolf [153] => | příjmení2 = Schmidt [154] => | jméno2 = Valentin [155] => | příjmení3 = Praxl [156] => | jméno3 = Paul [157] => | titul = Volary a Volarští [158] => | vydání = 1 [159] => | vydavatel = Město Volary [160] => | místo = Volary [161] => | rok vydání = 2015 [162] => | počet stran = 176 [163] => | strany = 102–103 [164] => | isbn = 978-80-260-9083-0 [165] => }} [166] => [167] => Železnice umožnila nový hospodářský rozmach: roku 1908 postavila obec vodovod, 1912 vznikla mlékárna a 1923 bylo město napojeno na elektrickou síť. Rozvoj na čas přerušila první světová válka, v níž zahynulo 124 místních občanů. Další přerušení přinesla hospodářská krize na počátku 30. let. V roce 1939 měly Volary 4088 obyvatel (historicky nejvyšší počet) a 506 domů, z nichž 280 bylo postaveno od jejich povýšení na město. [168] => [169] => Až do [[Vznik Československa|vzniku Československa]] byly Volary národnostně téměř stoprocentně německé – podle [[sčítání lidu]] v roce 1910 bylo z 3573 obyvatel tehdejšího města pouze 9 Čechů;{{Citace monografie [170] => | příjmení = Záruba [171] => | jméno = Vladimír [172] => | příjmení2 = Koblasa [173] => | jméno2 = Pavel [174] => | titul = Šumava - místopisný slovník [175] => | vydavatel = vlastní náklad [176] => | místo = České Budějovice [177] => | rok = 2000 [178] => }} deset let předtím není uváděn ani jeden. Během [[První republika|první republiky]] se počet Čechů ve Volarech zvýšil na téměř dvě stě osob v závěru 30. let 20. století. Jednalo se především o státní zaměstnance (železničáři, četnictvo, finanční stráž, zaměstnanci důchodkové kontroly). Česká menšina si postupně vybudovala školu a školku, fotbalové hřiště, tenisový kurt, turistickou kancelář a založila různé spolky – [[Klub československých turistů]], [[Národní jednota pošumavská|Národní jednotu pošumavskou]], konzumní družstvo, kapelu. [179] => [180] => [[Soubor:VolarydeadJews.jpg|náhled|Američtí vojáci přinutili sudetské Němce ve Volarech projít kolem mrtvol židovských žen, které zemřely při [[pochod smrti|pochodu smrti]], květen 1945]] [181] => [182] => === 1938–1945 === [183] => Po podepsání [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] byl v září 1938 pro zdejší Čechy vypraven evakuační vlak; Volary se staly součástí Třetí říše a 2. října 1938 byly obsazeny [[wehrmacht]]em. Po vypuknutí druhé světové války byl v roce 1940 ve městě zřízen tábor válečných zajatců, kteří pracovali v továrnách, při těžbě dřeva, na stavbě komunikací atd. Ve válce přišlo o život přes 200 Volaranů. 5. května 1945 předal starosta Anton Praxl bez odporu Volary americké armádě, která zde setrvala do 2. prosince téhož roku. [184] => [185] => Den předtím, tj. 4. května 1945, do Volar dorazil jeden z [[Pochod smrti|pochodů smrti]], který [[Nacismus|nacisté]] vedli z [[Koncentrační tábor Helmbrechts|koncentračního tábora Helmbrechts]] až k [[Husinec (okres Prachatice)|Husinci]] u Prachatic. Po příchodu amerických vojsk byly ve Volarech a okolí ([[Kvilda]], [[Polka (Horní Vltavice)|Polka]], [[Cudrovice]], [[Bierbruck]], [[Blanický mlýn]]) nalezeny a exhumovány zemřelé či zastřelené ženy. Další oběti přibyly ze skupiny, kterou nacistické stráže pochodu zanechaly ve Volarech a jež byla po osvobození umístěna ve vojenském lazaretu. Celkem bylo na samostatném hřbitově pohřbeno 96 převážně židovských žen. Později zde byl umístěn pietní památník a hřbitov je zapsán na seznamu židovských památek. [186] => [187] => Dne 7. května 1945 byl poblíž Volar zabit Čechoameričan [[Charley Havlat]], který je považován za posledního amerického vojáka zabitého v Evropě při vojenské akci [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Památník Charley Havlata je od roku 2002 umístěn u silnice č. 39 z Volar do [[Lenora|Lenory]]. [188] => [189] => Konec války provázely velké zmatky a hromadný pohyb osob. Železnicí do Bavorska se stahovala německá vojska a okupační úředníci a přímo ve městě se hromadili civilní němečtí uprchlíci, zajatci a ranění. Jejich počty se měnily a přesnou evidenci nikdo nevedl. Za údaje slouží pouze odhady, provedené navíc retrospektivně. Zdroje blízké tehdejšímu starostovi uvádějí 3000 osob; zdroje z prostředí železnice naznačují, že se mohlo jednat o cca 12 000 osob{{Citace monografie [190] => | příjmení = Kozák [191] => | jméno = Roman [192] => | titul = Zmizelé Čechy [193] => | vydání = 1 [194] => | vydavatel = Paseka [195] => | místo = Praha [196] => | rok vydání = 2006 [197] => | počet stran = 72 [198] => | strany = 22 [199] => | isbn = 80-7185-748-3 [200] => }} a mj. popisují tříměsíční pobyt transportu uprchlíků z Maďarska (kronika železniční stanice [[Černý Kříž]]);{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = Badatelna.eu {{!}} Národní archiv - Sbírka staničních kronik [202] => | periodikum = www.badatelna.eu [203] => | url = http://www.badatelna.eu/fond/2284/zaznam/1041854 [204] => | datum přístupu = 2020-03-08 [205] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200329032738/http://www.badatelna.eu/fond/2284/zaznam/1041854 [206] => | datum archivace = 2020-03-29 [207] => | nedostupné = ano [208] => }} kronika města uvádí dokonce 16 000 osob.{{Citace elektronického periodika [209] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.03.09 [210] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [211] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=1038&page=3 [212] => | datum přístupu = 2020-03-09 [213] => }} [214] => [215] => === Poválečný vývoj === [216] => Po skončení druhé světové války se do města stěhovali Češi z vnitrozemí a později i Slováci – reemigranti z [[Maďarsko|Maďarska]] a [[Rumunsko|Rumunska]]. [[Vysídlení Němců z Československa|Organizovaný odsun Němců]] z Volarska byl zahájen 8. března 1946. Po prvním transportu, kdy bylo 658 volarských Němců odvezeno vlakem na shromaždiště do Prachatic a odtud po deseti dnech do Německa, následovaly další čtyři velké transporty, jejichž shromaždiště bylo již přímo ve Volarech. Komunita starousedlíků byla z města vysídlena takřka beze zbytku. Po změně politického režimu sídlila ve Volarech od 1. října 1949 brigáda [[pohraniční stráž]]e, součást vojsk ministerstva vnitra, která měla za úkol střežit [[Státní hranice Česka|hranici státu]] se sousedním [[Německo|Německem]]. Pohraniční stráž byla rozpuštěna až po pádu [[železná opona|železné opony]].{{Citace elektronické monografie [217] => | autor = gotisek.estranky.cz [218] => | titul = Dislokace útvarů Pohraniční stráže [219] => | url = http://www.gotisek.estranky.cz/clanky/ps_-vs-a-osh/dislokace-utvaru-pohranicni-straze [220] => | datum vydání = 2009-06-15 [221] => | datum přístupu = 2010-9-30 [222] => | vydavatel = eStránky.cz [223] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100324190732/http://www.gotisek.estranky.cz/clanky/ps_-vs-a-osh/dislokace-utvaru-pohranicni-straze [224] => | datum archivace = 2010-03-24 [225] => | nedostupné = ano [226] => }} Dodnes ji připomínají objekty kasáren v západní části Volar. [227] => [228] => Roku 1995 Volary získaly městskou vlajku, která vznikla [[stylizace|stylizací]] městského znaku. Od téhož roku je severní část města také chráněnou vesnickou památkovou rezervací. [229] => [230] => == Zeměpis == [231] => [232] => === Poloha === [233] => [[Soubor:Volary map.svg|náhled|vlevo|Situační plánek Volar]] [234] => Volary se nacházejí v jižní části [[okres Prachatice|okresu Prachatice]], který leží v jihozápadní části [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. Od krajského města Českých Budějovic jsou Volary vzdáleny 45 km západním směrem. Okresní město [[Prachatice]] leží 16 km severovýchodním směrem. Dalším blízkým větším městem je německé okresní město [[Pasov|Passau]] vzdálené 50 km jihozápadním směrem. Hranice se Spolkovou republikou Německo prochází asi 10 kilometrů jižně od Volar. {{Sousední obce}} [235] => [236] => Město leží v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 760 m n. m. uprostřed kotliny, která je severním výběžkem [[Vltavická brázda|Vltavické brázdy]] a ohraničuje ji [[Boubínská hornatina]] na západě, [[Prachatická hornatina]] na severu a [[Želnavská hornatina]] na východě. K jihu se kotlina snižuje do širokého údolí při soutoku [[Vltava|Teplé]] a [[Studená Vltava|Studené Vltavy]]. [237] => [238] => === Podnebí === [239] => Svou horskou polohou Volary náležejí podle [[podnebí Česka|podnebné regionalizace Česka]] do chladné oblasti.{{Citace monografie [240] => | příjmení = Quitt [241] => | jméno = Evžen [242] => | odkaz na autora = Evžen Quitt [243] => | titul = Klimatické oblasti Československa [244] => | vydavatel = GÚ ČSAV [245] => | místo = Brno [246] => | rok = 1971 [247] => | počet stran = 73 [248] => }} Ta je charakterizována např. jen deseti až třiceti [[Letní den|letními dny]] v roce a naopak sto čtyřiceti až sto šedesáti [[Mrazový den|mrazovými dny]]. V období let 1961–1990 se průměrná roční teplota vzduchu pohybovala v intervalu 4–5 °C{{Citace elektronické monografie [249] => | autor = HOLTANOVÁ, Eva, SKALÁK, Petr [250] => | titul = Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961–1990 [251] => | url = http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/t6190.gif [252] => | datum přístupu = 2010-10-11 [253] => | vydavatel = ČHMÚ [254] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140513035035/http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/t6190.gif [255] => | datum archivace = 2014-05-13 [256] => | nedostupné = ano [257] => }}; průměrný roční [[srážky|úhrn srážek]] byl v intervalu 800–1000 mm.{{Citace elektronické monografie [258] => | autor = HOLTANOVÁ, Eva, SKALÁK, Petr [259] => | titul = Průměrný roční úhrn srážek za období 1961–1990 [260] => | url = http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/sra6190.gif [261] => | datum přístupu = 2010-10-11 [262] => | vydavatel = ČHMÚ [263] => }} Od roku 2007 je ve Volarech v provozu [[meteorologická stanice]], která od roku 2008 používá vybavení Davis Vantage Pro2.{{Citace elektronické monografie [264] => | titul = Meteostanice Volary [265] => | url = http://www.pocasi-volary.cz/meteostanice.php [266] => | datum přístupu = 2010-10-11 [267] => | vydavatel = pocasi-volary.cz [268] => }} V roce 2009 byla na této stanici naměřena průměrná roční teplota 6,5 °C, roční srážky 823,6 mm, 22 letních dnů a 148 mrazových dnů.{{Citace elektronické monografie [269] => | titul = Statistiky za rok 2009 [270] => | url = http://www.pocasi-volary.cz/volary/summary.php?year=2009 [271] => | datum přístupu = 2010-10-11 [272] => | vydavatel = pocasi-volary.cz [273] => }} [274] => [275] => === Geologická stavba, reliéf a půdy === [276] => Geologicky Volary patří do [[moldanubikum|moldanubické oblasti]] [[Český masiv|Českého masivu]],{{Citace elektronické monografie [277] => | autor = ČGS [278] => | titul = Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [279] => | url = http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=799500&x=1167400&s=1 [280] => | datum přístupu = 2010-9-18 [281] => | vydavatel = geology.cz [282] => }} přesněji do jednotvárné série hornin [[Šumava#Geologické poměry|šumavského moldanubika]].{{Citace monografie [283] => | příjmení = Kočárek [284] => | jméno = Eduard st. [285] => | titul = Šumava [286] => | vydavatel = Baset [287] => | místo = Praha [288] => | rok = 2003 [289] => | isbn = 80-7340-021-9 [290] => | kapitola = Geologie a petrologie Šumavy [291] => | strany = 123 [292] => }} [293] => Hojně zastoupenými horninami jsou proto [[migmatit]]y a [[pararula|pararuly]] až [[Proterozoikum|starohorního]] stáří. Tyto původní a staré horniny byly během geologického vývoje vystaveny erozi. Dnes je pokrývají především v údolních oblastech Vltavické brázdy [[čtvrtohory|čtvrtohorní]] [[sediment]]y a v nejvlhčích místech [[rašeliniště]] (Velká a Malá niva, u Soumarského Mostu, Vltavský luh, u Lučního potoka), vyvíjející se od začátku [[holocén]]u. Na zvětralinách migmatitů a pararul se na Volarsku vyvíjejí vlivem nadmořské výšky silně kyselé [[Kambizem|hnědé půdy]], nad 800 m n. m. [[podzol]]ované hnědé půdy.{{Citace monografie [294] => | příjmení = Kočárek [295] => | jméno = Eduard st. [296] => | titul = Šumava [297] => | vydavatel = Baset [298] => | místo = Praha [299] => | rok = 2003 [300] => | isbn = 80-7340-021-9 [301] => | kapitola = Nerostné suroviny minerály a půdy [302] => | strany = 139 [303] => }} [304] => Geologicky zajímavou lokalitou je velký stěnový lom 4 km jihovýchodně od Volar na [[Katastrální území|katastrálním území]] [[Chlum (Volary)|Chlum u Volar]], kde se zachovaly zaoblené žokovité kameny (až 25 cm velké), vytvořené chemickým zvětráváním dvojslídného [[granodiorit]]u [[Moldanubický pluton|moldanubického plutonu]] v teplém a vlhkém podnebí, v němž došlo ke kaolinitizaci [[živce|živců]].{{Citace monografie [305] => | příjmení = Kočárek [306] => | jméno = Eduard st. [307] => | titul = Šumava [308] => | vydavatel = Baset [309] => | místo = Praha [310] => | rok = 2003 [311] => | isbn = 80-7340-021-9 [312] => | kapitola = Geomorfologie Šumavy [313] => | strany = 120 [314] => }} [315] => Tyto zvětraliny obsahují pestrou škálu minerálů: [[albit]], [[křemen]], [[turmalín]], [[ilmenit]], [[titanit]], [[apatit]], [[zirkon]] aj{{Citace monografie [316] => | příjmení = Novák [317] => | jméno = Václav [318] => | titul = Topografická mineralogie jižních Čech 1966–1998 [319] => | vydavatel = Nakladatelství Jelmo [320] => | místo = České Budějovice [321] => | rok = 2002 [322] => | strany = 296 [323] => }} [324] => [325] => [326] => == Obyvatelstvo == [327] => {| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;" [328] => |- [329] => ! colspan="3" bgcolor="#ddffdd" align="center"| Volary
Počet obyvatel [330] => |- [331] => | align = "center" | '''Rok sčítání''' || align="center" | '''Počet obyvatel''' [332] => | colspan = "2"
| [333] => |- [334] => |1869 || 4611 [335] => |- [336] => |1880 || 5416 [337] => |- [338] => |1890 || 5516 [339] => |- [340] => |1900 || 5291 [341] => |- [342] => |1910 || 5549 [343] => |- [344] => |1921 || 5557 [345] => |- [346] => |1930 || 5865 [347] => |- [348] => |1950 || 2703 [349] => |- [350] => |1961 || 3175 [351] => |- [352] => |1970 || 3334 [353] => |- [354] => |1980 || 3588 [355] => |- [356] => |1991 || 3917 [357] => |- [358] => |2001 || 4068 [359] => |- [360] => |2009 || 4014 [361] => |- [362] => |2012 || 3986 [363] => |- [364] => | colspan = "14" style="text-align:center;font-size:90%;"|'''Zdroj: Český statistický úřad''' [365] => |} [366] => K 31. prosinci 2009 žilo ve Volarech 4014 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [367] => | autor = ČSÚ [368] => | titul = Počet obyvatel v obcích Jihočeského kraje k 31.12.2009 [369] => | url = http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich_jihoceskeho_kraje [370] => | datum aktualizace = 30.4. 2010 [371] => | datum přístupu = 2010-9-23 [372] => | vydavatel = cbudejovice.czso.cz [373] => }} Podle posledního [[Sčítání lidu|sčítaní lidu, domů a bytů]] z roku 2001 zde žilo 4068 obyvatel, z toho bylo 1972 žen a 2096 mužů. Nejvyššího počtu obyvatel 5865 dosáhlo území pozdějšího [[Správní obvod|správního obvodu]] města Volar při sčítání lidu v roce 1930.{{Citace monografie [374] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé. Díl I. Země Česká [375] => | vydavatel = Orbis [376] => | místo = Praha [377] => | rok = 1934 [378] => }} Tehdy se nacházelo v současném správním obvodu obce Volary 5 obcí ([[Cudrovice]], [[Horní Sněžná]], [[Chlum (Volary)|Chlum]], [[Milešice]] a Volary) s 11 osadami, z nichž čtyři později zanikly. Samotné Volary měly ve stejném roce 3905 obyvatel. [379] => [380] => Ve vztahu k úrovni vzdělání převládá ve Volarech obyvatelstvo se středním odborným vzděláním či vyučením bez maturity. Při sčítání lidu v roce 2001 uvedlo tuto úroveň vzdělání celkem 1380 občanů. Středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo 679 obyvatel a vysokoškoláků se přihlásilo 128. Nejpočetnější věkovou skupinu představoval segment 20–29 let. [381] => [382] => ==== Struktura ==== [383] => Národnostní složení obyvatel obce bylo v roce 2001 poměrně homogenní: 3577 obyvatel se hlásilo k národnosti [[Češi|české]], 5 k národnosti [[Moravané|moravské]], 185 ke [[Slováci|slovenské]], 12 občanů bylo národnosti [[Romové|romské]], 9 [[Poláci|polské]], 26 [[Němci|německé]] a zbylých 23 národnosti [[Vietnamci|vietnamské]]. [384] => [385] => === Náboženský život === [386] => Kostel ve Volarech byl postaven již ve 14. století, zpočátku však byl filiální k [[Fara|faře]] ve [[Zbytiny|Zbytinách]]. Roku 1496 byl původně dřevěný kostel vystavěn znovu z kamene. V 1. polovině 16. století se ve Volarech objevili přívrženci [[novokřtěnectví]]: v roce 1536 je zmiňován novokřtěnec Michal mydlář z Volar, který byl upálen ve [[Vídeň|Vídni]]. První písemná zpráva o faráři ve Volarech pochází až z roku 1570. Do konce 16. století byla zdejší fara katolická, v roce 1603 byl však volarský farář ''predicant'' (nekatolík). [[Bitva na Bílé hoře|Pobělohorská]] vlna [[rekatolizace]] se ve Volarech projevila odchodem nekatolického kněze a poté sem docházel farář ze [[Záblatí (okres Prachatice)|Záblatí]]. Teprve od roku 1628 měly Volary vlastního katolického kněze. V roce 1903 byla volarská fara povýšena na [[Děkanát a vikariát|děkanství]]. Při sčítání lidu v roce 1930 se hlásilo 97,8% obyvatel tehdejšího města Volar k [[Římskokatolická církev|římskokatolickému vyznání]], 0,9% k [[Církev československá husitská|československému]], 0,7% k [[Evangelická církev|evangelickému]] a 0,6% bylo [[bez vyznání]]. [387] => [388] => Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 se k náboženskému vyznání přihlásilo 1404 osob, tj. 35,8 % obyvatel Volar. V roce 2001 se však mezi věřící řadilo už pouze 870 z 4068 obyvatel, tedy o 14,4 % méně. Největší počet věřících se v roce 1991 hlásil k římskokatolické církvi (1334 osob), během následujících deseti let však poklesl na 790 osob. K [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]] se v roce 2001 přihlásilo 11 věřících (o 11 méně než v roce 1991), k [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]] se téhož roku nově přihlásilo 5 věřících, pět věřících k [[Svědkové Jehovovi|Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi]] a pouze jeden občan k [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Pravoslavné církvi v Českých zemích a na Slovensku]]. V obci se nachází farní kostel svaté Kateřiny. Z římskokatolické farnosti Volary jsou excurrendo spravovány farnosti [[Cudrovice]], [[České Žleby]], [[Křišťanov]], [[Pěkná]], [[Zbytiny]] a [[Želnava]]. [389] => [390] => == Obecní správa a politika == [391] => {{Viz též|Zastupitelstvo města Volary}} [392] => [393] => === Místní části === [394] => [[Soubor:Volary mc.svg|náhled|Členění na místní části a KÚ]] [395] => Městský úřad Volary spravuje území o celkové rozloze 107,63 km2{{Citace elektronické monografie [396] => | autor = MěÚ Volary [397] => | titul = Základní informace [398] => | url = http://www.mestovolary.cz/7-Mesto-Volary/1-Zakladni-informace [399] => | datum vydání = 2010 [400] => | datum přístupu = 2010-9-19 [401] => | vydavatel = mestovlary.cz [402] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100808130337/http://www.mestovolary.cz/7-Mesto-Volary/1-Zakladni-informace [403] => | datum archivace = 2010-08-08 [404] => | nedostupné = ano [405] => }}, které se dělí na 7 [[katastrální území|katastrálních území]] a 3 [[část obce|místní části]], z nichž jednu tvoří vlastní město a ostatní dvě jsou vesnice v blízkém okolí. Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo ve Volarech 584 domů a žilo zde 4068 obyvatel;{{Citace elektronické monografie [406] => | titul = Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [407] => | url = http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/550671?OpenDocument [408] => | datum vydání = 2001 [409] => | datum aktualizace = 2001-08-24 [410] => | datum přístupu = 2009-09-03 [411] => | vydavatel = Český statistický úřad [412] => | místo = Praha [413] => }} podle posledních součtů z roku 2010 zde žilo 4094 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [414] => | autor = Ministerstvo vnitra, odbor informatizace veřejné správy, oddělení analýz, projekce a programování [415] => | titul = Počty obyvatel v obcích [416] => | url = http://www.mvcr.cz/soubor/pocet-obcane-leden2010-xls.aspx [417] => | datum vydání = 2010-01-01 [418] => | datum přístupu = 2010-09-19 [419] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra ČR [420] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100131065123/http://www.mvcr.cz/soubor/pocet-obcane-leden2010-xls.aspx [421] => | datum archivace = 2010-01-31 [422] => | nedostupné = ano [423] => }} [424] => [425] => Základní údaje k místním částem města Volar: [426] => [427] => * [[Chlum (Volary)|Chlum]]: 22 obyvatel (2001),{{Citace elektronické monografie [428] => | autor = ČSÚ [429] => | titul = Souborné informace [430] => | url = http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/t/F5003D87BA/$File/13312703.pdf [431] => | datum vydání = 2003-09-01 [432] => | datum přístupu = 2010-9-28 [433] => | vydavatel = czso.cz [434] => | druh nosiče = pdf [435] => }} 35 domů{{Citace elektronické monografie [436] => | autor = MVČR [437] => | titul = Adresy v České republice [438] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/adresa/c/volar/index.html [439] => | datum vydání = 2010-09-10 [440] => | datum přístupu = 2010-9-28 [441] => | vydavatel = mvcr.cz [442] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110828051856/http://aplikace.mvcr.cz/adresa/c/volar/index.html [443] => | datum archivace = 2011-08-28 [444] => | nedostupné = ano [445] => }}; [446] => * [[Mlynářovice (Volary)|Mlynářovice]]: 47 obyvatel (2001), 56 domů+ [447] => * Volary: 3999 obyvatel (2001), 617 domů [448] => [449] => Následující tabulka skýtá přehled [[katastrální území|katastrálních území]] Volar včetně rozlohy a [[Základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]], které na nich leží.{{Citace elektronického periodika |titul=Územně identifikační registr ČR |url=http://www.uir.cz/ |datum přístupu=2017-02-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170328042334/http://www.uir.cz/ |datum archivace=2017-03-28 }} [450] => {| class="wikitable sortable" [451] => ! width="110" | Název KÚ !! width="400" |Základní sídelní jednotky !! width="100" |Část obce !! width="50" | km2 [452] => |- style="display:none" [453] => |A||A||A [454] => |- [455] => |[[Cudrovice]]||Cudrovice || Mlynářovice || 6,94 [456] => |- [457] => |[[Horní Sněžná]] ||Horní Sněžná || Chlum || 7,79 [458] => |- [459] => |[[Chlum (Volary)|Chlum u Volar]] ||Chlum || Chlum || 7,92 [460] => |- [461] => |[[Krejčovice]] ||Krejčovice || Mlynářovice || 2,63 [462] => |- [463] => |[[Milešice]] ||Milešice || Mlynářovice || 12 [464] => |- [465] => |[[Mlynářovice (Volary)|Mlynářovice u Volar]] ||Mlynářovice || Mlynářovice || 10,96 [466] => |- [467] => |Volary || Jedlová, Průmyslový obvod, Sídliště, [[Soumarský most]], Stögerova Huť, U Lexova Mlýna, Účelové zařízení, Volary-střed, Za pivovarem || Volary || 59,38 [468] => |- [469] => |} [470] => [471] => Město Volary je také [[Seznam obcí s pověřeným obecním úřadem|jednou z obcí]] [[obec s pověřeným obecním úřadem|s pověřeným obecním úřadem]] v [[okres Prachatice|okrese Prachatice]]. Pro Volary příslušným městem [[obec s rozšířenou působností|s rozšířenou působností]] a sídlem okresu jsou Prachatice. [472] => [473] => ;Obce náležející do správního obvodu pověřeného obecního úřadu Volary{{Citace elektronické monografie [474] => | autor = MěÚ Volary [475] => | titul = Radnice [476] => | url = http://www.mestovolary.cz/165 [477] => | datum vydání = [478] => | datum aktualizace = [479] => | datum přístupu = 2010-9-23 [480] => | vydavatel = mestovolary.cz [481] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100808125845/http://www.mestovolary.cz/165 [482] => | datum archivace = 2010-08-08 [483] => | nedostupné = ano [484] => }} [485] => * [[Křišťanov]] [486] => * [[Lenora]] [487] => * [[Nová Pec]] [488] => * [[Stožec (okres Prachatice)|Stožec]] [489] => * '''Volary''' [490] => * [[Zbytiny]] [491] => * [[Želnava]] [492] => [493] => === Zastupitelstvo a starosta === [494] => Městský úřad Volar tvoří [[starosta]], jeden místostarosta, tajemník úřadu a další zaměstnanci. Součástí městského úřadu je též 5 odborů.{{Citace elektronické monografie [495] => | autor = MěÚ Volary [496] => | titul = Odbory MěÚ [497] => | url = http://www.mestovolary.cz/9-Mestsky-urad/23-Odbory-MeU [498] => | datum přístupu = 2010-9-19 [499] => | vydavatel = mestovolary.cz [500] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100825102006/http://www.mestovolary.cz/9-Mestsky-urad/23-Odbory-MeU [501] => | datum archivace = 2010-08-25 [502] => | nedostupné = ano [503] => }} Od roku 2006 byla starostkou Martina Pospíšilová;{{Citace elektronické monografie [504] => | autor = MěÚ Volary [505] => | titul = Starostka, místostarosta [506] => | url = http://www.mestovolary.cz/9-Mestsky-urad/22-Starostka-Mistostarosta [507] => | datum přístupu = 2010-9-19 [508] => | vydavatel = mestovolary.cz [509] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100823082553/http://www.mestovolary.cz/9-Mestsky-urad/22-Starostka-Mistostarosta [510] => | datum archivace = 2010-08-23 [511] => | nedostupné = ano [512] => }} zastupitelstvo města tvoří 15 členů.{{Citace elektronické monografie [513] => | autor = MěÚ Volary [514] => | titul = Zastupitelstvo města [515] => | url = http://www.mestovolary.cz/9-Mestsky-urad/24-Zastupitelstvo-mesta [516] => | datum přístupu = 2010-9-19 [517] => | vydavatel = mestovolary.cz [518] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091122082313/http://www.mestovolary.cz/9-Mestsky-urad/24-Zastupitelstvo-mesta [519] => | datum archivace = 2009-11-22 [520] => | nedostupné = ano [521] => }} Součástí zastupitelstva ve Volarech je také městská rada. Do roku 1990 řídil město národní výbor a funkce jeho předsedy odpovídala pozdějšímu úřadu starosty. [522] => [523] => V roce 1994 se konaly [[volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994|první volby do obecních zastupitelstev]] od vzniku samostatné České republiky. Do zastupitelstva obce tehdy kandidovalo sedm místních politických uskupení. Ve volbách zvítězila s 32,50 procenty hlasů Komunistická strana Čech a Moravy a získala tak 5 z celkových 15 mandátů.[http://volby.cz/pls/kv1994/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=3306&xobec=550671 Výsledky hlasování – Volby do zastupitelstev obcí 18.11. – 19.11.1994] Na druhém místě s 26,79 % hlasů skončila koalice ODS a ODA, která získala v městském zastupitelstvu 4 mandáty. Volební účast byla 62,80 %; celkem hlasovalo 1 793 voličů. [524] => [525] => Po posledních volbách do zastupitelstva města Volar svoji pozici z předchozího volebního období z let 2006 až 2010 ještě více upevnilo Hnutí pro harmonický rozvoj obcí a měst, které získalo šest z patnácti mandátů.[http://volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=3105&xobec=550671&xstat=0&xvyber=0 Výsledky hlasování – Volby do zastupitelstev obcí 16.10. – 17.10.2010] Polepšilo si tedy o dvě křesla. Naopak propad postihl [[Občanská demokratická strana|Občanskou demokratickou stranu]], která ztratila dva mandáty. Nováčkem bylo uskupení Město lidem, které získalo dva mandáty. [[Česká strana sociálně demokratická]] a [[Komunistická strana Čech a Moravy]] si udržely stejný počet křesel. Volební účast 47 procent přibližně odpovídala celostátnímu průměru. [526] => [527] => === Znak a vlajka === [528] => Městský znak Volar tvoří stříbrný štít, ve kterém jsou vyobrazeny čtyři jedle, prostřední vyšší než krajní, stojící na zelené kamenité půdě.''Volary 1871–2001: 130 let městem''. s. 7. Symbol má připomínat, že Volary měly vždy právo v lesích volně pást dobytek a kácet stromy. Znak městu potvrdil 30. dubna 1871 císař [[František Josef I.]] [529] => [530] => Městská vlajka je odvozena zjednodušením městského znaku a byla městu udělena roku 1995. Na vlajce se v zeleném poli nachází bílá [[Krokev (heraldika)|krokev]] tvaru zalomeného břevna. Tento tvar také bývá připodobňován k písmenu „V“ jako iniciále Volar. [531] => [532] => === Členství ve sdruženích === [533] => Město Volary je rovněž zakládajícím členem [[Mikroregion Horní Vltava – Boubínsko|Mikroregionu Horní Vltava – Boubínsko]]. [534] => [535] => == Hospodářství == [536] => Po úpadku obchodu na středověké [[Zlatá stezka|Zlaté stezce]] bylo základem volarského hospodářství především [[zemědělství]], [[lesnictví]], [[Lesnictví|dřevozpracující řemesla]], [[Tkalcovský stav|tkalcovství]] a v 17. a 18. století také [[sklářství]].{{Citace monografie [537] => | příjmení = Mastný [538] => | jméno = A. [539] => | titul = Orientační plán - Volary [540] => | vydavatel = Geodézie [541] => | místo = Liberec [542] => | rok = 1992 [543] => }} [544] => V roce 1910 se Volary staly železničním uzlem se spojením do českého vnitrozemí ([[Vimperk]], [[Prachatice]], [[České Budějovice]]) i do [[Bavorsko|Bavorska]] a s tím souvisela hospodářská expanze města. Až do [[První světová válka|1. světové války]] byly hospodářské přebytky (dobytek a masné výrobky, máslo a sýry, dřevěné zboží) dodávány na [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] trh i do zahraničí. Za [[První republika|první republiky]] měly Volary svou nemocnici, lékárnu, poštu, městskou spořitelnu, [[pivovar]], sodovkárnu, tři [[Cihelna|cihelny]], sedm parních pil, pět [[mlýn]]ů, továrnu na lišty a rámy, několik dílen na výrobu dřevěných předmětů,{{Citace monografie [545] => | příjmení = Podhola [546] => | jméno = Roman [547] => | titul = Ozvěny šumavských zvonů [548] => | vydavatel = vlastní vydání [549] => | místo = Český Krumlov [550] => | rok = 2006 [551] => | počet stran = 159 [552] => | strany = 86 [553] => }} [554] => kovoobráběcí podnik Knäbel (tzv. řetízkárnu), mlékárnu se sýrárnou, jatky, [[mandl]] a cementárnu.{{Citace monografie [555] => | příjmení = Kozák [556] => | jméno = Roman [557] => | titul = Zmizelé Čechy - Volarsko [558] => | vydavatel = Paseka [559] => | místo = Praha -Litomyšl [560] => | rok = 2006 [561] => | isbn = 80-7185-748-3 [562] => }} [563] => [564] => [565] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl v provozu [[pivovar]], mlékárna a [[Pila (provoz)|pila]], avšak zanikly mlýny, přestala fungovat řetízkárna, byla zrušena sodovkárna. Budova bývalé zemské mistrovské školy dřevařské z roku 1904 sloužila nejprve jako výrobna kovodružstva Jihokov a poté zde byla provozovna Jitony.{{Citace elektronické monografie [566] => | autor = Informační web společnosti Sesazovna dýh s.r.o. [567] => | titul = Historie [568] => | url = http://www.sesazovnadyh.cz/graf/grafika.html [569] => | datum aktualizace = 2008-2-25 [570] => | datum přístupu = 2010-9-20 [571] => | vydavatel = Sesazovna dýh s.r.o. [572] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090508124947/http://www.sesazovnadyh.cz/graf/grafika.html [573] => | datum archivace = 2009-05-08 [574] => | nedostupné = ano [575] => }} [576] => Mlékárna s dlouholetou tradicí byla zavřena v roce 1952.{{Citace monografie [577] => | příjmení = Šmaus [578] => | jméno = Zdeněk [579] => | odkaz na autora = [580] => | titul = Volary městečko na Šumavě [581] => | vydavatel = MěstNV ve Volarech [582] => | místo = Volary [583] => | rok = 1971 [584] => | počet stran = 27 [585] => | strany = 18 [586] => }} Volarský pivovar byl založen v roce 1875, v roce 1945 převeden do národní správy, od roku 1949 byl součástí Pošumavských pivovarů (pozdější Jihočeské pivovary n. p.) a v roce 1961 byl zrušen.{{Citace monografie [587] => | příjmení = Koutná [588] => | jméno = Jana [589] => | odkaz na autora = [590] => | titul = Šumava - příroda, historie, život [591] => | vydavatel = Baset [592] => | místo = Praha [593] => | rok = 2003 [594] => | isbn = 80-7340-021-9 [595] => | kapitola = Pivovarnictví [596] => | strany = 86 [597] => | jazyk = [598] => }} V roce 1957 byla rekonstruována pekárna. [599] => [600] => Nejvýraznějším zásahem do ekonomického vývoje města byla výstavba dřevokombinátu Jihočeských dřevařských závodů v letech 1961 až 1966. Po rozšíření v roce 1977 se dřevokombinát rozkládal na ploše 10 ha a sestával z více než 30 objektů; hlavní činností závodu byla výroba [[dřevotříska|dřevotřískových desek]]. Jeho hospodářský rozvoj se odrazil ve výstavbě města: v 60. a 70. letech 20. století bylo pro rodiny zaměstnanců postaveno [[Sídliště|panelové sídliště]], nová škola, moderní lékárna, prodejna potravin, sportovní zařízení, také hotel a další. V roce 1989 bylo v závodě zaměstnáno 518 lidí,{{Citace monografie [601] => | odkaz na autora = [602] => | titul = Významné podniky ČR 1995 [603] => | vydavatel = Hoppenstedt Bonnier Information s.r.o. [604] => | místo = Praha [605] => | rok = 1994 [606] => | počet stran = 570 [607] => }} na počátku 90. let 20. století to bylo již jen necelých 400. V lednu 1997 byl zrušen jeden ze tří zdejších provozů, přířezovna (30 zaměstnanců); v září roku 1998 ukončila činnost i pila (56 zaměstnanců).{{Citace elektronické monografie [608] => | příjmení = Pauch [609] => | jméno = Václav [610] => | titul = Roční zpráva Úřadu práce v Prachaticích o situaci na trhu práce za rok 1998 [611] => | url = http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/statistiky/zprsituace/1998_rok.pdf [612] => | datum vydání = 10. února 1999 [613] => | datum aktualizace = [614] => | datum přístupu = 2010-09-16 [615] => | vydavatel = Úřad práce v Prachaticích [616] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060521164907/http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/statistiky/zprsituace/1998_rok.pdf [617] => | datum archivace = 2006-05-21 [618] => | nedostupné = ano [619] => }} V polovině roku 1999 podnik zaměstnával již jen 186 osob. Dne 27. 9. 1999 vstoupily Šumavské dřevařské závody a. s. se sídlem ve Volarech do likvidace, čemuž předcházela změna majoritního vlastníka akcií, výpadky ve výrobě, nízká produktivita práce a v důsledku toho prodražování výroby a její ztrátovost.{{Citace elektronické monografie [620] => | příjmení = Pauch [621] => | jméno = Václav [622] => | titul = Roční zpráva Úřadu práce v Prachaticích o situaci na trhu práce za rok 1999 [623] => | url = http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/statistiky/zprsituace/1999_rok.pdf [624] => | datum vydání = 10. února 2000 [625] => | datum aktualizace = [626] => | datum přístupu = 2010-09-16 [627] => | vydavatel = Úřad práce v Prachaticích [628] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060521164928/http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/statistiky/zprsituace/1999_rok.pdf [629] => | datum archivace = 2006-05-21 [630] => | nedostupné = ano [631] => }} V témže roce ukončila firma [[Jitona|Jitona a.s.]] se sídlem v [[Soběslav]]i činnost pracoviště ve Volarech z důvodu vysokých režijních nákladů. Provoz i se všemi 52 zaměstnanci přešel na základě smlouvy o prodeji podniku na novou firmu Sesazovna dýh s. r. o., jejímž jediným společníkem je město Volary. [632] => [633] => V 90. letech 20. století došlo ve Volarech k nárůstu počtu zaměstnanců v [[Elektrotechnika|elektrotechnickém průmyslu]]. V roce 1993 vznikla firma Elim spol. s r.o. (montáž a opravy kancelářské a reprodukční elektroniky, výroba a montáž elektronických modulů, výrobků a zařízení spotřební elektroniky, výroba [[plast]]ových výrobků).[[Obchodní rejstřík]] na [http://www.justice.cz www.justice.cz] (ELIM spol. s r.o., IČ 49018353) Výrobní závod a v roce 2001 novou výrobní halu ve Volarech otevřela také nadnárodní společnost Vishay Electronic spol. s r.o. Jejím nosným výrobním programem je výroba pevných [[Rezistor|vrstvových]] i [[Drátový rezistor|drátových odporů]], [[snímač polohy|polohových snímačů]], [[transformátor]]ů a vícevrstvých keramických axiálních a radiálních [[kondenzátor]]ů, které se kromě běžné spotřební elektroniky používají v automobilovém, železničním a kosmickém průmyslu, letectví a lékařství.{{Citace elektronické monografie [634] => | příjmení = Jůzková [635] => | jméno = Štěpánka [636] => | titul = Roční zpráva Úřadu práce v Prachaticích o situaci na trhu práce za rok 2000 [637] => | url = http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/statistiky/zprsituace/2000_rok.pdf [638] => | datum vydání = 31. ledna 2001 [639] => | datum aktualizace = [640] => | datum přístupu = 2010-09-16 [641] => | vydavatel = Úřad práce v Prachaticích [642] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060521165156/http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/statistiky/zprsituace/2000_rok.pdf [643] => | datum archivace = 2006-05-21 [644] => | nedostupné = ano [645] => }} [646] => [647] => Celkově je správní obvod [[Obec s pověřeným obecním úřadem|obce s pověřeným obecním úřadem]] Volary hodnocen v rámci České republiky jako [[mikroregion]] s poměrně málo rozvinutým průmyslem a sférou služeb. Limitujícími faktory pro hospodářský rozvoj jsou příhraniční poloha, nadmořská výška, značná zalesněnost, nízká hustota obyvatelstva a útlum hospodářské činnosti na území [[Národní park Šumava|národního parku]] a [[Chráněná krajinná oblast Šumava|chráněné krajinné oblasti Šumava]]. Z hlediska [[nezaměstnanost]]i se jedná o nejproblémovější mikroregion [[okres Prachatice|okresu Prachatice]]: míra nezaměstnanosti se v druhé polovině 90. let 20. století a v prvních pěti letech 21. století pohybovala nad 10 %.{{Citace elektronické monografie [648] => | odkaz na autora = [649] => | titul = Charakteristika okresu Prachatice [650] => | url = http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/dokumenty_stazeni/charakteristika.pdf [651] => | datum vydání = 25. května 2005 [652] => | datum aktualizace = 28. dubna 2006 [653] => | datum přístupu = 2010-09-16 [654] => | vydavatel = Úřad práce v Prachaticích [655] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060521095331/http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/dokumenty_stazeni/charakteristika.pdf [656] => | datum archivace = 2006-05-21 [657] => | nedostupné = ano [658] => }} V celé oblasti není v současnosti velký zaměstnavatel ani větší počet firem, které by v součtu nabídly dostatečný počet pracovních příležitostí. Přesto v období od srpna 2009 do srpna 2010 došlo na Volarsku k výraznému poklesu míry nezaměstnanosti ze 7,79 % na 5,97 %.{{Citace elektronické monografie [659] => | titul = Měsíční zpravodaj Úřadu práce v Prachaticích k 31.8. 2010 [660] => | url = http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/statistiky/zpravodaj/rok_2010/10_08.pdf [661] => | datum aktualizace = 8. září 2010 [662] => | datum přístupu = 2010-09-16 [663] => | vydavatel = Úřad práce v Prachaticích [664] => }}{{Nedostupný zdroj}} Nejvýznamnějšími zaměstnavateli ve Volarech jsou kromě Vishay Electronic, spol. s r. o. a Elim, spol. s r. o. také ZEFA Volary spol. s r. o. (zemědělská výroba se zaměřením na živočišnou výrobu), stavební firmy Šumavská stavební s. r. o. Volary a Rekon Insta s. r. o., dřevozpracující firmy Sesazovna dýh spol. s r.o. a Molda spol. s r.o. (výroba obrazových lišt a rámů), Městské lesy Volary, spol. s r. o., a Pekárna Šumava. Část pracovních příležitostí poskytuje cestovní ruch. [665] => [666] => Pokud jde o hospodaření samotného města, roku 2009 byl [[rozpočet]] schodkový, město však využilo dotací z evropských fondů, aby rozpočtovou bilanci vyrovnalo.{{Citace elektronické monografie [667] => | autor = OS U Nás Volary [668] => | titul = Průvodce komunálními rozpočty aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu [669] => | url = http://volary.vesele.info/kalendar/pruvodce-komunalnimi-rozpocty-2.html [670] => | datum vydání = 2009-02-12 [671] => | datum přístupu = 2010-9-28 [672] => | vydavatel = volary.vesele.info [673] => }}{{Nedostupný zdroj}} Mohlo také uskutečnit rozsáhlé investiční akce, které by jinak bez dorovnání rozpočtu penězi z dotací vedly k zadlužování města. Rozpočet města pro rok 2010 byl ke dni 30. června 2010 dokonce přebytkový. Podle uveřejněného plánu by takový měl být i na konci kalendářního roku.{{Citace elektronické monografie [674] => | autor = MÚ Volary [675] => | titul = Plnění rozpočtu města [676] => | url = http://www.mestovolary.cz/87 [677] => | datum vydání = 2010 [678] => | datum aktualizace = 2010-06-30 [679] => | datum přístupu = 2010-9-28 [680] => | vydavatel = mestovolary.cz [681] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120408125909/http://www.mestovolary.cz/87 [682] => | datum archivace = 2012-04-08 [683] => | nedostupné = ano [684] => }} [685] => [686] => == Doprava == [687] => [[Soubor:Bahnhof Volary.JPG|náhled|vlevo|Volarské železniční nádraží]] [688] => Již ve středověku vedla přes Volary jedna větev Zlaté stezky. Ta měla tři větve a označení Zlatá stezka se užívá pro celou jejich soustavu. Přes Volary vedla prachatická větev. Ostatní dvě, vimperská a kašperskohorská, vedly západněji. Právě díky této stezce, která v místě dnešního města přecházela v hlubokém hvozdu Volarský potok, mohly vzniknout i Volary.{{Citace elektronické monografie [689] => | autor = Volary.eu [690] => | titul = Zlatá stezka [691] => | url = http://volary.eu/?page_id=1438 [692] => | datum vydání = 2010 [693] => | datum přístupu = 2010-9-18 [694] => | vydavatel = volary.eu [695] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110807130521/http://volary.eu/?page_id=1438 [696] => | datum archivace = 2011-08-07 [697] => | nedostupné = ano [698] => }} Proto má také dodnes volarské náměstí protáhlý tvar širší ulice, neboť prvotní osídlení se vyvinulo právě podél stezky. [699] => [700] => Původní trasa prachatické větve Zlaté stezky (pojmenování vzniklo až v 16. století) vedla z biskupského Pasova (dnes v [[Bavorsko|Bavorsku]]), zemskou hranici překročila nedaleko za vesnicí [[Bischofsreut]] a na české straně se napojila mezi dnešní [[Lenora|Lenorou]] a Volary na trasu dnešní [[silnice I/39]]. Místo, na němž se stezka stáčela na Volary, se dodnes nazývá ''Soumarský most'' podle mostu, jímž překračovala [[Vltava|Teplou Vltavu]]. Nedaleko mostu stála opevněná bašta, střežící tento strategický bod na stezce.{{Citace elektronické monografie [701] => | autor = hrady.cz [702] => | titul = Volarské šance [703] => | url = http://www.hrady.cz/?OID=4476 [704] => | datum vydání = 2006-07-31 [705] => | datum přístupu = 2010-9-28 [706] => | vydavatel = hrady.cz [707] => }} Její pozůstatky byly roku 2008 vyhlášeny národní kulturní památkou.{{Citace elektronické monografie [708] => | autor = volary.eu [709] => | titul = Volarské šance [710] => | url = http://volary.eu/?page_id=1868 [711] => | datum vydání = 2010 [712] => | datum přístupu = 2010-9-28 [713] => | vydavatel = volary.eu [714] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100813171716/http://volary.eu/?page_id=1868 [715] => | datum archivace = 2010-08-13 [716] => | nedostupné = ano [717] => }} Dodnes se zachovalo také označení [[Volarské šance]]. Trasu stezky lze dnes vysledovat i díky takovým dochovaným pomístním jménům. Některé úseky stezky přímo kopírují pozdější silnice. [718] => [719] => Ve vrcholných obdobích Zlaté stezky ve 14. a znovu v 16. století mělo procházet přes Volary až tisíc soumarů týdně. Volary tak sloužily jako jedno z největších nocležišť těchto lidí. Přepravním zbožím byla především [[halit|sůl]]. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] sloužila stezka i armádě, která ji využívala k přesunům mnoha jednotek. Do první poloviny 18. století však stezka v důsledku mnoha změn v dálkovém obchodu postupně zanikla. [720] => [721] => [[Soubor:Volary, bus station 02.jpg|náhled|napravo|Autobusové nádraží]] [722] => Od konce 20. století jsou Volary dopravním uzlem regionálního významu. Městem prochází silnice první třídy [[silnice I/39]] ([[Lenora]] – České Budějovice) a krajská komunikace druhé třídy č. 141, spojující město s Prachaticemi a [[Vodňany]], končící až v [[Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]].{{Citace elektronické monografie [723] => | titul = Mapy.cz [724] => | url = http://mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=131804672@y=131776896@z=13 [725] => | datum přístupu = 2010-9-18 [726] => | vydavatel = seznam.cz [727] => }} Poblíž křižovatky obou silnic se nachází autobusové nádraží. [728] => [729] => Přes Volary vede také cyklistická trasa [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] IV. třídy číslo 1055.{{Citace elektronické monografie [730] => | titul = Mapy.cz - turistická mapa [731] => | url = http://mapy.cz/#mm=TTtTcP@x=131827200@y=131762688@z=12 [732] => | datum přístupu = 2010-9-18 [733] => | vydavatel = seznam.cz [734] => }} [735] => [736] => === Železniční doprava === [737] => [[Volary (nádraží)|Železniční stanice Volary]] se nachází přímo ve městě. Přes Volary vede (pro Volary nejvýznamnější) [[železniční trať Číčenice – Nové Údolí]], která se pak v železniční stanici [[Černý Kříž]] (v úseku Volary – Nové Údolí) kříží s [[Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž|železniční tratí České Budějovice – Černý Kříž]].{{Citace elektronické monografie [738] => | autor = Želpage [739] => | titul = Popis trati 197 Číčenice - Volary - Česká republika [740] => | url = http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-197 [741] => | vydavatel = zelpage.cz [742] => | datum vydání = 2001 [743] => | datum přístupu = 2010-9-18 [744] => }}{{Citace elektronické monografie [745] => | autor = Želpage [746] => | titul = Popis trati 194 České Budějovice - Volary - Česká republika [747] => | url = http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-194 [748] => | vydavatel = zelpage.cz [749] => | datum vydání = 2001 [750] => | datum aktualizace = [751] => | datum přístupu = 2010-9-18 [752] => }} [753] => [754] => Ve Volarech končí [[Železniční trať Strakonice–Volary|železniční trať Strakonice – Volary]].{{Citace elektronického periodika [755] => | titul = ZANIKLÉ TRATĚ: Volarská spojka je nejzáhadnější dráhou u nás [756] => | periodikum = iDNES.cz [757] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-63-volarska-spojka-sumava-zahada.A221223_000941_po-cesku_vrja [758] => | datum vydání = 2023-01-01 [759] => | jazyk = cs [760] => | datum přístupu = 2023-01-09 [761] => }} [762] => [763] => == Společnost == [764] => [765] => === Školství === [766] => [[Soubor:Schule Volary.JPG|náhled|Bývalý první stupeň základní školy]] [767] => V městě působí dvě [[mateřská škola|mateřské]], jedna [[základní škola|základní]] a jedna [[základní umělecká škola]]. [768] => [769] => ZŠ Volary je jedinou základní školou ve Volarech. Sídlila ve dvou různých budovách, v roce 2010 byla sjednocena do budovy druhého stupně základní školy.{{Citace elektronické monografie [770] => | autor = ZŠ Volary [771] => | titul = Kontakty [772] => | url = http://www.zsvolary.cz/kontakty.htm [773] => | datum vydání = [774] => | datum aktualizace = [775] => | datum přístupu = 2010-9-10 [776] => | vydavatel = zsvolary.cz [777] => }} Bývalý první stupeň základní školy se nachází v historické budově v centru města v ulici ''Pod kostelem''. Společná budova prvního i druhého stupně leží v západní části města mezi silnicí [[silnice I/39|I/39]] a železniční tratí v ulici ''U nádraží''. Součástí areálu druhého stupně základní školy je i hřiště, vybudované v létě roku 2009; část finančních prostředků poskytl [[Evropský fond regionálního rozvoje.]]{{Citace elektronické monografie [778] => | autor = ZŠ Volary [779] => | titul = Začátek školního roku 2009-10 [780] => | url = http://www.zsvolary.cz/foto14.htm [781] => | datum vydání = 2009-09-01 [782] => | datum přístupu = 2010-9-10 [783] => | vydavatel = zsvolary.cz [784] => }} Ke škole patří i školní jídelna.{{Citace elektronické monografie [785] => | autor = ZŠ Volary [786] => | titul = Úvodní strana [787] => | url = http://www.zsvolary.cz/index.htm [788] => | datum přístupu = 2010-9-10 [789] => | vydavatel = zsvolary.cz [790] => }} Slouží také jako spádová škola pro žáky z obcí, resp. jejich místních částí [[Lenora]], [[Zátoň (Lenora)|Zátoň]], [[Houžná]], [[Vlčí Jámy]], [[Stožec (okres Prachatice)|Stožec]], [[Nová Pec]], [[České Žleby]], [[Želnava]], [[Slunečná (Želnava)|Slunečná]], [[Záhvozdí]], [[Chlum (Volary)|Chlum]], [[Pěkná]] a [[Mlynářovice (Volary)|Mlynářovice]]{{Citace elektronické monografie [791] => | autor = volary.eu [792] => | titul = Základní škola Volary [793] => | url = http://volary.eu/?page_id=3285 [794] => | datum vydání = 2010 [795] => | datum přístupu = 2010-9-30 [796] => | vydavatel = volary.eu [797] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100814044513/http://volary.eu/?page_id=3285 [798] => | datum archivace = 2010-08-14 [799] => | nedostupné = ano [800] => }}; k 30. září 2006 ji navštěvovalo celkem 437 žáků. [801] => [802] => K místnímu školství patří také Základní umělecká škola Volary. Ta slouží od 1. září 1990; byla zřízena rozhodnutím městského zastupitelstva. Škola je tedy zařízením města Volary.{{Citace elektronické monografie [803] => | autor = ZUŠ Volary [804] => | titul = O škole [805] => | url = http://zusvolary.cz/?page_id=4 [806] => | datum vydání = 2010 [807] => | datum přístupu = 2010-9-10 [808] => | vydavatel = zusvolary.cz [809] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110108021708/http://zusvolary.cz/?page_id=4 [810] => | datum archivace = 2011-01-08 [811] => | nedostupné = ano [812] => }} Škola se rychle rozrostla: v roce 2010 ji podle úředních údajů navštěvovalo více než 200 žáků. V téže době škola také sloužila na přidruženém pracovišti v [[Lenora|Lenoře]], které navštěvovalo v průměru asi 20 žáků. Ve škole se vyučují obory hudební a výtvarný. Ústav mimo jiné své aktivity dlouhodobě spolupracuje s [[německo]]u školou Gymnasium Leopoldinum [[Pasov|Passau]]. [813] => [814] => Soustavu škol ve Volarech doplňuje Mateřská škola Volary se šesti třídami; navštěvuje ji přes 100 dětí.{{Citace elektronické monografie [815] => | autor = MŠ Volary [816] => | titul = O nás [817] => | url = http://e-deska.cz/msvolary/onas.htm [818] => | datum přístupu = 2010-9-10 [819] => | vydavatel = MŠ Volary [820] => }}{{Nedostupný zdroj}} [821] => [822] => === Kultura === [823] => Jedním z kulturních zařízení ve Volarech je městská [[Knihovna (instituce)|knihovna]]. Vznikla roku 1946 z iniciativy zdejšího učitele Bárty.{{Citace elektronické monografie [824] => | autor = Městská knihovna Volary [825] => | titul = Historie [826] => | url = http://knihovnavolary.wgz.cz/historie [827] => | datum přístupu = 2010-9-10 [828] => | vydavatel = Městská knihovna Volary [829] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200329032737/https://knihovnavolary.wgz.cz/rubriky/historie [830] => | datum archivace = 2020-03-29 [831] => | nedostupné = ano [832] => }} Spoluzakladatelem byl tehdejší Svaz mládeže. Finančně a materiálně ji podporoval [[městský národní výbor]] a fond ''Darujte knihy pohraničí''. Do konce roku 1946 získala knihovna přes 700 svazků. Od roku 1989 se jmenovala ''Středisková knihovna Volary'', v devadesátých letech se stala ''Městskou knihovnou Volary''. V době přejmenování čítaly sbírky knihovny již asi 20 tisíc svazků. Od roku 1993 je systém výpůjček v knihovně digitalizován. Od roku 2000 nabízí veřejnosti knihovna i volný přístup k [[internet]]u ze dvou počítačů. Obsluha knihovny sestává (2010) ze dvou pracovníků. [833] => [834] => Další kulturní institucí je [[Městské muzeum Volary]], jehož zřizovatelem je rovněž město. Sídlí v jednom z původních [[Roubená stavba|roubených domů]].{{Citace elektronické monografie [835] => | autor = MÚ Volary [836] => | titul = Volarské muzeum [837] => | url = http://www.mestovolary.cz/116 [838] => | datum přístupu = 2010-9-10 [839] => | vydavatel = mestovolary.cz [840] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120408125128/http://www.mestovolary.cz/116 [841] => | datum archivace = 2012-04-08 [842] => | nedostupné = ano [843] => }} Muzeum svým návštěvníkům nabízí čtyři stálé expozice: ''Pochod smrti'' připomínající událost ze 4. května 1945,{{Citace elektronické monografie [844] => | autor = ŠumavaRegion.cz [845] => | titul = Volary - Volarské muzeum [846] => | url = http://www.sumavaregion.cz/index.php?s=123 [847] => | datum vydání = 2007 [848] => | datum přístupu = 2010-9-28 [849] => | vydavatel = sumavaregion.cz [850] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140513065246/http://www.sumavaregion.cz/index.php?s=123 [851] => | datum archivace = 2014-05-13 [852] => | nedostupné = ano [853] => }} ''Staré Volary ve fotografii'', ''Zlatá stezka'' a ''Kdo si hraje, nezlobí''. Každý rok navíc připravuje pro návštěvníky jednu až dvě další výstavy. V roce 2010 to byla výstava ''Babiččiny kočárky'', která představovala sbírku [[kočárek|kočárků]] z let 1860 až 1960. Současně s ní byla uspořádána i výstava ''Podmalby na skle'', která představila tento druh umění především na ukázkách s duchovními motivy. [854] => [855] => Dalším kulturním podnikem ve městě je kino na náměstí, které promítá několikrát v týdnu.{{Citace elektronické monografie [856] => | autor = programy.sms.cz [857] => | titul = Kino: Volary [858] => | url = http://programy.sms.cz/kina/volary/volary [859] => | datum vydání = 2010 [860] => | datum přístupu = 2010-9-23 [861] => | vydavatel = programy.sms.cz [862] => }}{{Citace elektronické monografie [863] => | autor = Volary.cz [864] => | titul = Kino Volary [865] => | url = http://volary.eu/?page_id=6832 [866] => | datum vydání = 2010 [867] => | datum přístupu = 2010-9-23 [868] => | vydavatel = volary.eu [869] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100901041833/http://volary.eu/?page_id=6832 [870] => | datum archivace = 2010-09-01 [871] => | nedostupné = ano [872] => }} Působí zde také Dům dětí a mládeže Volary, který pravidelně pořádá akce pro děti a mládež i dlouhodobou zájmovou činnost. Pořádá také dlouhodobější pobyty.{{Citace elektronické monografie [873] => | autor = Volary.cz [874] => | titul = DDM Volary [875] => | url = http://volary.eu/?page_id=3798 [876] => | datum vydání = 2010 [877] => | datum přístupu = 2010-9-23 [878] => | vydavatel = volary.eu [879] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100813135315/http://volary.eu/?page_id=3798 [880] => | datum archivace = 2010-08-13 [881] => | nedostupné = ano [882] => }} [883] => [884] => Každoročně se ve městě konají ''Volarské slavnosti dřeva,'' již tradiční kulturní akce (viz níže v oddílu ''Festivaly''). [885] => [886] => === Sport === [887] => Sportovní vyžití umožňuje ve Volarech několik sportovních zařízení. Celoročně je otevřen krytý plavecký bazén, jehož součástí je také [[sauna]]. Areál se nachází na okraji města.{{Citace elektronické monografie [888] => | autor = volary.eu [889] => | titul = Bazén [890] => | url = http://volary.eu/?page_id=227 [891] => | datum vydání = 2010 [892] => | datum přístupu = 2010-9-10 [893] => | vydavatel = volary.eu [894] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100813180415/http://volary.eu/?page_id=227 [895] => | datum archivace = 2010-08-13 [896] => | nedostupné = ano [897] => }} [[Bazén]], rozdělený na šest plaveckých drah, je dlouhý standardních 25 metrů a hluboký 1,5 metru. V areálu se nachází také malý dětský bazén. V průběhu celého roku nabízí bazén svým návštěvníkům i možnost věnovat se různým aktivitám, např. kurzy plavání či vodní [[aerobik]]. [898] => [899] => V první čtvrtině roku 2010 bylo možné vedle krytého bazénu využít zapůjčenou umělou [[led]]ovou plochu, používanou jako kluziště, vybudovanou z [[polymer]]ových desek.{{Citace elektronické monografie [900] => | autor = volary.eu [901] => | titul = Veřejné bruslení [902] => | url = http://volary.eu/?page_id=3919 [903] => | datum vydání = 2010 [904] => | datum přístupu = 2010-9-10 [905] => | vydavatel = volary.eu [906] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100813133953/http://volary.eu/?page_id=3919 [907] => | datum archivace = 2010-08-13 [908] => | nedostupné = ano [909] => }} Poblíž bazénu se rovněž nacházejí [[tenis]]ové kurty.{{Citace elektronické monografie [910] => | autor = volary.eu [911] => | titul = Tenisový kurt [912] => | url = http://volary.eu/?page_id=1481 [913] => | datum vydání = 2010 [914] => | datum přístupu = 2010-9-10 [915] => | vydavatel = volary.eu [916] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100813124548/http://volary.eu/?page_id=1481 [917] => | datum archivace = 2010-08-13 [918] => | nedostupné = ano [919] => }} [920] => [921] => Občanům Volar celoročně slouží také posilovna{{Citace elektronické monografie [922] => | autor = volary.eu [923] => | titul = Posilovna [924] => | url = http://volary.eu/?page_id=955 [925] => | datum vydání = 2010 [926] => | datum přístupu = 2010-9-10 [927] => | vydavatel = volary.eu [928] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100813134102/http://volary.eu/?page_id=955 [929] => | datum archivace = 2010-08-13 [930] => | nedostupné = ano [931] => }} a bowlingové dráhy.{{Citace elektronické monografie [932] => | autor = volary.eu [933] => | titul = Bowling [934] => | url = http://volary.eu/?page_id=526 [935] => | datum vydání = 2010 [936] => | datum přístupu = 2010-9-10 [937] => | vydavatel = volary.eu [938] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100813132335/http://volary.eu/?page_id=526 [939] => | datum archivace = 2010-08-13 [940] => | nedostupné = ano [941] => }} V okolí města lze v zimě také lyžovat, např. v nedaleké obci České Žleby slouží lyžařský vlek.{{Citace elektronické monografie [942] => | autor = mapy.cz [943] => | titul = Mapy.cz [944] => | url = http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=131560704@y=131674752@z=13 [945] => | datum přístupu = 2010-9-28 [946] => | vydavatel = seznam.cz [947] => }} Tento lyžařský areál provozuje Ski klub Šumava Volary, sídlící přímo ve Volarech.{{Citace elektronické monografie [948] => | autor = Ski klub Šumava Volary [949] => | titul = Ski klub [950] => | url = http://www.skizleby.cz/Home.html [951] => | datum přístupu = 2010-10-2 [952] => | vydavatel = skizleby.cz [953] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100430193321/http://www.skizleby.cz/Home.html [954] => | datum archivace = 2010-04-30 [955] => | nedostupné = ano [956] => }} [957] => [958] => === Festivaly === [959] => Každoročně se ve městě konají ''Volarské slavnosti dřeva,'' již tradiční kulturní akce. V rámci oslav je pořádán pochod návštěvníků obutých do [[Dřeváky|dřeváků]], přičemž je pokaždé snaha pokořit světový [[rekord]] v počtu takto obutých účastníků.{{Citace elektronické monografie [960] => | autor = Kudy z nudy.cz [961] => | titul = Volarské slavnosti dřeva [962] => | url = http://www.kudyznudy.cz/cs/fotografie/2010-07/2010-07-11-130934-zabava-volary.html [963] => | vydavatel = Czech Tourism [964] => | datum přístupu = 2010-10-2 [965] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100821112327/http://www.kudyznudy.cz/cs/fotografie/2010-07/2010-07-11-130934-zabava-volary.html [966] => | datum archivace = 21-08-2010 [967] => | nedostupné = ano [968] => }} Součástí třídenních slavností je mj. také prezentace šumavských řemesel. [969] => [970] => * [https://www.mestovolary.cz/volny-cas/slavnosti-dreva Volarské slavnosti dřeva] [971] => [972] => == Pamětihodnosti == [973] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Volarech}} [974] => [[Soubor:Volary CZ St Catherine church side.jpg|náhled|vlevo|[[kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Volary)|Kostel sv. Kateřiny]]]] [975] => [976] => K volarským památkám patří především [[kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Volary)|kostel svaté Kateřiny]] na náměstí. Základy jeho věže jsou zřejmě nejstarší dochovanou stavbou ve Volarech. Počátky stavby kostela nejsou přesně známy, ale ve 14. století byl filiální k [[Fara|faře]] ve [[Zbytiny|Zbytinách]], ležících 7 km severovýchodně od Volar. V roce 1496 byl kostel přestavěn z kamene v [[Gotická architektura|pozdně gotickém slohu]] . Později však byl zbořen a na jeho místě v letech 1688–1690 vystavěn nový{{Citace elektronické monografie [977] => | autor = Volary.eu [978] => | titul = Kostel sv. Kateřiny [979] => | url = http://volary.eu/?page_id=1832 [980] => | datum vydání = 2010 [981] => | datum přístupu = 2010-9-16 [982] => | vydavatel = volary.eu [983] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110515005202/http://volary.eu/?page_id=1832 [984] => | datum archivace = 2011-05-15 [985] => | nedostupné = ano [986] => }} v [[Barokní architektura|barokním slohu]] za vedení italského políra Jana Canevaleho.{{Citace monografie [987] => | příjmení = Poche [988] => | jméno = Emanuel (ed.) [989] => | titul = Umělecké památky Čech 4 [990] => | vydání = 1 [991] => | vydavatel = Academia [992] => | místo = Praha [993] => | rok vydání = 1982 [994] => | počet stran = 640 [995] => | strany = 256–7 [996] => | isbn = [997] => }} Kostel byl slavnostně [[svěcení|vysvěcen]] 8. října 1690. Svatostánek byl tehdy svěřen do ochrany [[Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřině Alexandrijské]]. Později byl kostel opakovaně přestavován a upravován, zvláště v letech 1724 (zvýšena věž), po požáru 1754 obnoven a zvětšen 1756 a znovu 1863 (úpravy po požáru). Důvodem byly především škody způsobené opakovanými požáry a zvláště pak velkými požáry v letech 1715 a 1754, způsobenými úderem blesku. Kostel dnes má [[půdorys]] kříže, jižní kaple se nazývá ''Tusetská''. Tato kaple byla vystavěna v roce 1764,{{Citace monografie [998] => | příjmení = Royt [999] => | jméno = Jan [1000] => | titul = Šumava [1001] => | vydavatel = Baset [1002] => | místo = Praha [1003] => | rok = 2003 [1004] => | isbn = 80-7340-021-9 [1005] => | kapitola = Města a městečka na Šumavě [1006] => | strany = 432 [1007] => }} [1008] => později byl do ní uložen obraz z dřevěné [[kaple Panny Marie (Stožec)|stožecké kaple Panny Marie]]. Označení ''Tusetská'' pochází z německého jména obce [[Stožec (okres Prachatice)|Stožec]] (''Tusset''), ležící jižně od Volar. [1009] => [1010] => Další památkou je [[Křížová cesta (Volary)|křížová cesta]] z 2. poloviny 19. století, vedená do svahu vrchu Kamenáče. [1011] => [1012] => [[Soubor:Josef Seidel - Volary.jpg|náhled|vlevo|Ulice ve Volarech v roce 1920, fotografie: [[Josef Seidel]]]] [1013] => Významnými stavebními památkami na území města jsou zachované [[roubená stavba|roubené domy]]. Byly vystavěny v upraveném [[alpská lidová architektura|alpském stylu]] a v České republice se vyskytují pouze ve Volarech a nedaleké osadě [[Dobrá (Stožec)|Dobrá]].{{Citace elektronické monografie [1014] => | autor = Volary.eu [1015] => | titul = Volarský alpský dům [1016] => | url = http://volary.eu/?page_id=1021 [1017] => | datum vydání = 2010 [1018] => | datum přístupu = 2010-9-16 [1019] => | vydavatel = volary.eu [1020] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100813124541/http://volary.eu/?page_id=1021 [1021] => | datum archivace = 2010-08-13 [1022] => | nedostupné = ano [1023] => }} Roubenky tohoto stylu se proto obecně nazývají [[Volarský dům|''volarské alpské domy'']]. Vyznačují se několika charakteristickými rysy. Přízemní patro může být částečně zděné, první patro je zcela roubené. Dřevo použité na stavbu bylo napouštěno [[vůl|volskou]] krví. Střechy stavení byly kryty štípaným [[šindel]]em. Domy jsou nařízením vlády České republiky č. 127/1995 Sb. ze dne 24. května 1995{{Citace elektronické monografie [1024] => | příjmení = [1025] => | jméno = [1026] => | titul = Nařízení vlády 127/1995 Sb. o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace [1027] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2845 [1028] => | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [1029] => | místo = Praha [1030] => | datum vydání = 1995 [1031] => | datum přístupu = 2020-03-07 [1032] => }} chráněny ve vyhlášené [[Vesnická památková rezervace|vesnické památkové rezervaci]] Volary. [1033] => [1034] => K dalším zajímavostem patří např. [[volarské menhiry]]. Jde o soubor jedenácti prehistorických [[menhir]]ů, které tvoří [[rondel (pravěká stavba)|rondel]] či [[kromlech]] a sloužily snad jako [[observatoř]], případně [[svatyně]].{{Citace elektronické monografie [1035] => | autor = Volary.eu [1036] => | titul = Volarský menhiry [1037] => | url = http://volary.eu/?page_id=1993 [1038] => | datum vydání = 2010 [1039] => | datum přístupu = 2010-9-16 [1040] => | vydavatel = volary.eu [1041] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100813134010/http://volary.eu/?page_id=1993 [1042] => | datum archivace = 2010-08-13 [1043] => | nedostupné = ano [1044] => }} [[Volarské menhiry]] jsou původem z [[Krušné hory|Krušných hor]] a u Volar je roku 2007 umístila skupina nadšenců, aby je zachránila před zkázou při stavbě silnice na jejich původním místě. [1045] => [1046] => === Zaniklé památky === [1047] => * [[Achatzův mlýn]] [1048] => [1049] => == Přírodní poměry == [1050] => [[Soubor:Volarske menhiry.jpg|náhled|[[Volarské menhiry]]]] [1051] => Území obce je na území [[Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]], [[Evropsky významná lokalita|evropsky významné lokality]] Šumava, [[ptačí oblast]]i Šumava a ptačí oblasti Boletice; je v blízkosti [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]]. [1052] => [1053] => Ve [[správní obvod|správním obvodu]] Volar se nachází několik chráněných území, především [[Malá niva]] a [[Vltavský luh]] v I. zóně Národního parku Šumava (ta zahrnuje i dřívější [[Mrtvý luh|národní přírodní rezervaci Mrtvý luh]]), [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] [[Velká Niva|Velká niva]], přírodní rezervace [[Milešický prales]] a rezervace [[Na soutoku]] v údolí [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]]; jen tato poslední je přístupná turistům. Severně od města leží přírodní památka [[Vraniště]]. [1054] => [1055] => Na území správního obvodu Volar se také nachází deset [[tisícovka|tisícovek]]. Polovina z nich náleží k [[Želnavská hornatina|Želnavské hornatině]]: dva vrcholy Doupné hory (1030 m, 1049 m a 1052 m), [[Křemenná]] (1085 m), Mechový vrch (1013 m) a Větrný (1053 m). Dalších pět volarských tisícovek se zvedá v [[Boubínská hornatina|Boubínské hornatině]]: [[Bobík (Šumava)|Bobík]] (1266 m), Jedlová (1089 m), Malý Bobík (1037 m), Solovec (1155 m) a Větřín (1164 m).{{Citace elektronické monografie [1056] => | titul = Šumava [1057] => | url = http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/ [1058] => | datum přístupu = 2010-9-28 [1059] => | vydavatel = tisicovky.cz [1060] => }}{{Citace elektronické monografie [1061] => | titul = Základní mapy ČR [1062] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=7f7edf0592754806b03f85c6677ae88f_666 [1063] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [1064] => | datum přístupu = 2022-02-04 [1065] => }} Nejblíže od centra Volar leží z těchto hor [[Větrný]] – vzdušnou čarou 3,3 km. Nejvyšší volarskou tisícovkou je Bobík, který je se svou výraznou siluetou nepřehlédnutelnou dominantou volarské kotliny.{{Citace monografie [1066] => | příjmení = Kozák [1067] => | jméno = Roman [1068] => | titul = Volary - vlídná tvář Šumavy [1069] => | vydavatel = Město Volary [1070] => | místo = Volary [1071] => | rok = 2008 [1072] => | isbn = 978-80-254-2714-9 [1073] => }} [1074] => Z Volar na vrchol Bobíku vede 7 km dlouhá značená turistická stezka. [1075] => [1076] => === Naučné stezky === [1077] => V okolí Volar se nachází také množství přírodních zajímavostí. Patří k nim např. tři naučné stezky. První z nich je naučná stezka vedená po trase původní [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]]. Stejně tak jako zaniklá stezka obchodní i tato naučná spojuje města Pasov, Volary a [[Prachatice]]. Další je stezka ''Naše rašeliniště'' v místech někdejší těžby [[Rašelina|rašeliny]] v okolí Soumarského mostu.{{Citace elektronické monografie [1078] => | autor = turistik.cz [1079] => | titul = Naučná stezka Naše rašeliniště [1080] => | url = http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihocesky-kraj/okres-prachatice/lenora/naucna-stezka-nase-raseliniste/ [1081] => | vydavatel = turistik.cz [1082] => | datum vydání = 2010 [1083] => | datum přístupu = 2010-9-16 [1084] => }} Stezka je součástí projektu revitalizace rašeliniště, které již není využíváno k těžbě. Trasa měří 2,5 kilometru a její součástí je i sedm metrů vysoká vyhlídková věž na návrší uprostřed rašeliniště. Na cestě jsou rozmístěny informační tabule o [[fauna|fauně]], [[květena|flóře]] a způsobu těžby. V okolí Volar vede také nejstarší naučná stezka Šumavy, zvaná [[Medvědí stezka]]. Byla vyznačena již roku 1967.{{Citace elektronické monografie [1085] => | autor = NP Šumava [1086] => | titul = Medvědí stezka [1087] => | url = http://www.npsumava.cz/1129/956/clanek/medvedi-stezka/ [1088] => | vydavatel = npsumava.cz [1089] => | datum vydání = 2008 [1090] => | datum přístupu = 2010-9-28 [1091] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090622171328/http://www.npsumava.cz/1129/956/clanek/medvedi-stezka/ [1092] => | datum archivace = 2009-06-22 [1093] => | nedostupné = ano [1094] => }} Roku 2001 byla upravena a aktualizována. Stezka prochází divokou přírodou Šumavy, kolem pomníku zastřelení posledního šumavského medvěda a ukazuje i způsob plavení dřeva z hor do podhůří. [1095] => [1096] => == Rodáci == [1097] => * [[Engelberg Ritter]] (1838–1920), řezbář [1098] => * [[Franz Haselsteiner]] (1851–1937), sochař [1099] => * [[Leopold Hafner]] (1859–1925), sochař a řezbář [1100] => * [[Hans Schreiber]] (1859–1936), přírodovědec, čestný občan města{{Citace elektronického periodika [1101] => | příjmení = Mareš [1102] => | jméno = Jan [1103] => | příjmení2 = Kareš [1104] => | jméno2 = Ivo [1105] => | titul = Kohoutí kříž: Hans Schreiber [1106] => | periodikum = www.kohoutikriz.org [1107] => | url = https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=schrei [1108] => | datum vydání = 2001-01-01 [1109] => | datum přístupu = 2023-02-16 [1110] => }} [1111] => * [[Gustav Herglotz]] (1881–1953), německý matematik [1112] => * [[Hans Foschum]] (1906–1956), architekt [1113] => * [[Jeanette Baroness Lips von Lipstrill]] (1924–2005), rakouská umělkyně [1114] => * [[Ilse Viehbeck-Veith]] (1926–2003), německá básnířka [1115] => * [[Věra Kistlerová]] (1929–2006), česká spisovatelka žijící v USA [1116] => * [[Alfred Walter]] (1929–2004), dirigent [1117] => * [[Franz Bernhard]] (* 1934), německý sochař [1118] => * [[Paul Praxl]] (* 1935), historik, archivář a publicista [1119] => [1120] => == Osobnosti spjaté s městem == [1121] => * [[Felicitas Stubnerová]] (1917-1978), malířka a ilustrátorka, žila a zemřela ve Volarech [1122] => [1123] => == Partnerská města == [1124] => * {{partnerské město|Grainet}} [1125] => * {{partnerské město|Waldkirchen}} [1126] => * {{partnerské město|Wallern an der Trattnach}} [1127] => [1128] => Volary dále neformálně spolupracují s městy [[Perlesreut]] v Německu a [[Wallern im Burgenland]] v Rakousku. [1129] => [1130] => == Odkazy == [1131] => [1132] => === Reference === [1133] => [1134] => [1135] => === Literatura === [1136] => * {{Citace monografie [1137] => | příjmení = Kozák [1138] => | jméno = Roman [1139] => | titul = Volarsko [1140] => | vydavatel = Paseka [1141] => | místo = Praha; Litomyšl [1142] => | rok = 2006 [1143] => | isbn = 80-7185-748-3 [1144] => | počet stran = 70 [1145] => | edice = Zmizelé Čechy [1146] => }} [1147] => * {{Citace monografie [1148] => | příjmení = Kozák [1149] => | jméno = Roman [1150] => | titul = Volary: vlídná část Šumavy [1151] => | vydavatel = Město Volary [1152] => | místo = Volary [1153] => | rok = 2008 [1154] => | isbn = 978-80-254-2714-9 [1155] => | počet stran = 47 [1156] => }} [1157] => * {{Citace monografie [1158] => | příjmení = Kozák [1159] => | jméno = Roman [1160] => | titul = Volary 1871–2001: 130 let městem [1161] => | vydavatel = Město Volary [1162] => | místo = Volary [1163] => | rok = 2001 [1164] => | isbn = 80-239-1899-0 [1165] => | počet stran = 60 [1166] => }} [1167] => * {{Citace monografie [1168] => | příjmení = Jeřábek [1169] => | jméno = Vladimír [1170] => | titul = Volary – město v srdci šumavských hvozdů [1171] => | vydavatel = Městský národní výbor Volary [1172] => | místo = Volary [1173] => | rok = 1959 [1174] => | isbn = [1175] => | počet stran = 24 [1176] => }} [1177] => * {{Citace monografie [1178] => | příjmení = Krejsová [1179] => | jméno = Jaroslava [1180] => | titul = Přes Volary přešla smrt – pochod smrti očima pamětníků [1181] => | vydavatel = Krebul [1182] => | místo = Volary [1183] => | rok = 2008 [1184] => | počet stran = [1185] => | isbn = [1186] => }} [1187] => * {{Citace monografie [1188] => | příjmení = Starý [1189] => | jméno = Václav [1190] => | příjmení2 = Šmaus [1191] => | jméno2 = Zdeněk [1192] => | titul = Volary – městečko na Šumavě [1193] => | vydavatel = Městský národní výbor Volary [1194] => | místo = Volary [1195] => | rok = 1971 [1196] => | isbn = [1197] => | počet stran = 28 [1198] => }} [1199] => * {{Citace monografie [1200] => | příjmení = Kubitschek [1201] => | jméno = Rudolf [1202] => | příjmení2 = Schmidt [1203] => | jméno2 = Valentin [1204] => | příjmení3 = Praxl [1205] => | jméno3 = Paul [1206] => | titul = Volary a Volarští [1207] => | překladatelé = Helmut Wagner [1208] => | vydání = 1 [1209] => | vydavatel = Město Volary [1210] => | místo = Volary [1211] => | rok vydání = 2015 [1212] => | počet stran = 176 [1213] => | strany = [1214] => | isbn = 978-80-260-9083-0 [1215] => }} [1216] => [1217] => === Externí odkazy === [1218] => * {{Commonscat}} [1219] => * {{Wikislovník|heslo=Volary}} [1220] => * {{Wikicitáty|téma=Volary}} [1221] => * {{Oficiální web}} [1222] => * {{RÚIAN}} [1223] => * [http://knihovnavolary.wgz.cz/ Městská knihovna Volary] {{Wayback|url=http://knihovnavolary.wgz.cz/ |date=20110903010949 }} [1224] => [1225] => {{Geografické okolí [1226] => | Střed = Volary [1227] => | Sever = [[Buk (okres Prachatice)|Buk]] [1228] => | Severovýchod = [[Záblatí (okres Prachatice)|Záblatí]] [1229] => | Východ = [[Zbytiny]] [1230] => | Jihovýchod = [[Vojenský újezd Boletice]] [1231] => | Jih = [[Nová Pec]] [1232] => | Jihozápad = [[Stožec (okres Prachatice)|Stožec]] [1233] => | Západ = [[Lenora]] [1234] => | Severozápad = [[Horní Vltavice]] [1235] => | image = [1236] => }} [1237] => [1238] => {{Dobrý článek}} [1239] => {{Části české obce}} [1240] => {{Okres Prachatice}} [1241] => {{Autoritní data}} [1242] => {{Portály|Česko}} [1243] => [1244] => [[Kategorie:Volary| ]] [1245] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [1246] => [[Kategorie:Sídla na Šumavě]] [1247] => [[Kategorie:Města v okrese Prachatice]] [1248] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1249] => [[Kategorie:Části města Volar]] [1250] => [[Kategorie:Mikroregion Horní Vltava - Boubínsko]] [1251] => [[Kategorie:Obce v okrese Prachatice]] [1252] => [[Kategorie:Vesnické památkové rezervace v okrese Prachatice]] [1253] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Šumava]] [] => )
good wiki

Volary

Volary jsou město v jižních Čechách, ležící v jihozápadní části Jihočeského kraje. Nejbližší město s rozšířenou působností a sídlo okresu jsou Prachatice, vzdálené 14 km severovýchodně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lenora','Zbytiny','Chlum (Volary)','Prachatice','Stožec (okres Prachatice)','Cudrovice','Pěkná','Černý Kříž','okres Prachatice','Jihočeský kraj','Nová Pec','Chráněná krajinná oblast Šumava'

Cudrovice

Lenora

Pěkná

Prachatice

Zbytiny