Array ( [0] => 15217629 [id] => 15217629 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vrabcovka [uri] => Vrabcovka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|redirect=Passerina|jiné=[[Passerina (rod ptáků)|Passerina]] – rod [[pěvci|pěvců]] z čeledi [[kardinálovití]]}} [1] => [2] => {{Taxobox [3] => | jméno = Vrabcovka [4] => | obrázek = Passerina montana, habitus, Clarens, a.jpg [5] => | popisek = Vrabcovka ''Passerina montana'' [6] => | velikost obrázku = 258px [7] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [8] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [9] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [10] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [11] => | řád = [[slézotvaré]] (''Malvales'') [12] => | čeleď = [[vrabečnicovité]] (''Thymelaeaceae'') [13] => | rod = '''vrabcovka''' (''Passerina'') [14] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [15] => }} [16] => '''Vrabcovka'''{{Citace monografie [17] => | příjmení = Skalická [18] => | jméno = Anna [19] => | příjmení2 = Větvička [20] => | jméno2 = Václav [21] => | příjmení3 = Zelený [22] => | jméno3 = Václav [23] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [24] => | vydavatel = Aventinum [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 2012 [27] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [28] => }} (''Passerina'') je rod [[Rostliny|rostlin]] z čeledi [[vrabečnicovité]]. Jsou to erikoidní [[keř]]e nebo řidčeji [[strom]]y s drobnými, tuhými, vstřícnými [[list]]y a nenápadnými, [[anemogamie|větrosprašnými]] [[květ]]y v [[klas]]ovitých květenstvích. Plodem je [[nažka]] obalená vytrvalou [[češule|češulí]], případně [[bobule]]. Rod zahrnuje 20 druhů a je rozšířen výhradně v [[jižní Afrika|jižní Africe]]. Centrum druhové diverzity je v [[Kapsko|Kapské]] oblasti. [29] => [30] => [[Soubor:The Botanical Magazine, Plate 292 (Volume 9, 1795).png|náhled|Ilustrace ''Passerina grandiflora'' z roku 1795]] [31] => [32] => == Popis == [33] => [34] => Vrabcovky jsou [[keř]]e nebo řidčeji malé [[strom]]y se vstřícnými, křižmostojnými listy. [[List]]y jsou přisedlé, čárkovité, podlouhlé, kopinaté nebo úzce kosníkovité, obvykle nadvinuté do člunkovitého, srpovitého až cigárovitého tvaru, přitisklé k větévce nebo odstávající, často erikoidní (tuhé, drobné a jehlicovité), někdy střechovitě se překrývající. [35] => [[Květ]]y jsou drobné a málo nápadné, většinou žluto-růžové, řidčeji nažloutlé nebo zelené, uspořádané v jednoduchých nebo složených, často [[hlávka (květenství)|hlávkovitě]] redukovaných, [[klas]]ovitých květenstvích. Každý květ je podepřen nápadnými, za plodu kožovitými listeny. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je čtyřčetný, na bázi srostlý v kališní trubku, petaloidní a nahrazující chybějící [[koruna (botanika)|korunu]]. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 8, jsou přirostlé v ústí kališní trubky a vyčnívají z květů. Na rozdíl od většiny jiných zástupců čeledi mají extrorzní prašníky. [[Semeník]] je svrchní, složený ze 2 plodolistů, avšak za zralosti pseudomonomerní, s jedinou komůrkou obsahující jediné vajíčko. [[Čnělka]] vyrůstá excentricky z vrcholu semeníku a nese víceméně kulovitou, papilózní [[blizna|bliznu]]. Plodem je u většiny druhů nažka volně obalená vytrvalou [[češule|češulí]], druhy ''[[Passerina ericoides]]'' a ''[[Passerina rigida|P. rigida]]'' mají dužnaté [[bobule]].{{Citace monografie [36] => | příjmení = Kubitzki [37] => | jméno = K. (ed.) [38] => | příjmení2 = Bayer [39] => | jméno2 = C. (ed.) [40] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 5 [41] => | vydavatel = Springer [42] => | místo = Berlin [43] => | rok = 2002 [44] => | isbn = 978-3-642-07680-0 [45] => | jazyk = en [46] => }}{{Citace periodika [47] => | příjmení = Bredenkamp [48] => | jméno = C.L. [49] => | příjmení2 = van Wyk [50] => | jméno2 = A.E. [51] => | titul = Taxonomy of the genus Passerina (Thymelaeaceae) [52] => | periodikum = Bothalia [53] => | rok = 2003 [54] => | číslo = 33(1) [55] => | url = https://abcjournal.org/index.php/ABC/article/viewFile/433/374 [56] => }}{{Citace periodika [57] => | příjmení = Bredenkamp [58] => | jméno = C.L. [59] => | příjmení2 = van Wyk [60] => | jméno2 = A.E. [61] => | titul = Leaf anatomy of the genus Passerina (Thymelaeaceae): taxonomic and ecological significance [62] => | periodikum = Bothalia [63] => | rok = 2001 [64] => | číslo = 31(1) [65] => }} [66] => [67] => [68] => [69] => Passerina (Thymelaeaceae) details of flowering sprig EOS 009.jpg|Kvetoucí ''Passerina montana'' [70] => Passerina montana, loof, Clarens, a.jpg|Detail větévky ''Passerina montana'' [71] => Passerina Ericoides ChristmasBerry Plant - Cape Town.JPG|''Passerina ericoides'' s plody [72] => [73] => [74] => == Etymologie == [75] => [76] => Odborný rodový název ''Passerina'' je odvozen od latinského slova ''passer'' (vrabec) podle tvaru plodů, které připomínají vrabčí zobák. [77] => [78] => == Rozšíření == [79] => [80] => Rod zahrnuje 20 druhů. Převážná většina z nich roste v [[Kapsko|Kapsku]], odkud je uváděno 10 endemických a 4 subendemické druhy. Nejrozšířenějším druhem je zde ''[[Passerina obtusifolia]]''. Pouze 2 druhy rostou i mimo území [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]]. Konkrétně se jedná o druhy ''[[Passerina montivaga]]'' a ''[[Passerina montana]]'', které mají disjunktní rozšíření podél jihoafrického [[Velký sráz|Velkého srázu]] (''Great Escarpment'') v [[Zimbabwe]]. Druh ''P. montana'' má též izolované reliktní výskyty v některých horských oblastech [[Namibie]] a [[Angola|Angoly]].{{Citace monografie [81] => | příjmení = Bredenkamp [82] => | jméno = C.L. [83] => | titul = A monograph of the genus Passerina (Thymelaeaceae). Ph.D. thesis. [84] => | vydavatel = University of Pretoria [85] => | rok = 2002 [86] => | jazyk = en [87] => }}{{Citace periodika [88] => | příjmení = Briedenkamp [89] => | jméno = A.E. [90] => | příjmení2 = van Wyk [91] => | jméno2 = C.L. [92] => | titul = http://biodiversityadvisor.sanbi.org/wp-content/uploads/2015/11/Bothalia36_2_2006.pdf#page=65 [93] => | periodikum = Bothalia [94] => | rok = 2006 [95] => | číslo = 36(2) [96] => | url = http://biodiversityadvisor.sanbi.org/wp-content/uploads/2015/11/Bothalia36_2_2006.pdf [97] => | datum přístupu = 2018-04-08 [98] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180409043225/http://biodiversityadvisor.sanbi.org/wp-content/uploads/2015/11/Bothalia36_2_2006.pdf#page=65 [99] => | datum archivace = 2018-04-09 [100] => | nedostupné = ano [101] => }} {{Wayback|url=http://biodiversityadvisor.sanbi.org/wp-content/uploads/2015/11/Bothalia36_2_2006.pdf |date=20180409043225 }} [102] => Centrem druhové diverzity tohoto rodu je v [[Západní Kapsko|Západním Kapsku]]. Největší počet druhů (celkem 6) se vyskytuje v oblasti zálivu [[False Bay]]. [103] => [104] => Většina druhů Západního Kapska se vyskytuje ve vegetační formaci známé jako [[fynbos]], přizpůsobené mediteránnímu klimatu s horkým suchým létem a mírnou, vlhkou zimou. Rostou na nejrůznějších stanovištích včetně alpínských poloh horských vrcholů, bažin, vápencových výchozů, písečných dun i mořského pobřeží. Mnoho druhů jsou pionýrské dřeviny vyhledávající narušená místa. Některé druhy rostou v xerofytní vegetaci známé jako [[karru]] (''karoo''). Druhy vyskytující se podél Velkého srázu naopak rostou v oblastech s letními dešti a často rostou zejména v přechodové zóně mezi lesem a savanou. [105] => [106] => == Ekologické interakce == [107] => [108] => Květy vrabcovek jsou opylovány větrem. Před opylením je barva květů většinou žluto-růžová, okvětní lístky jsou rozestálé a tyčinky vyčnívají z květů. [[Prašník]]y se otevírají najednou a explozivně, přičemž vypráší pyl do povětří. S opylením větrem souvisí i štětičkovitý charakter blizny. Po opylení se barva květů mění na červenou. Většina druhů kvete v jarních měsících, v září a říjnu, kdy je v kapské oblasti větrné počasí. V této době se pyl uvolňuje z porostů ve velkém množství. [109] => [110] => Dužnaté bobule druhů ''[[Passerina ericoides]]'' a ''[[Passerina rigida|P. rigida]]'' jsou šířeny ptáky a hlodavci. U druhu ''[[Passerina montana|P. montana]]'' jsou plody nápadně červeně zbarvené a umístěné na koncích větévek a šíří je pravděpodobně ptáci. Plody jiných druhů po dozrání opadávají na zem, kde je rozšiřují zejména mravenci a hlodavci. [111] => Na vrabcovkách občas parazituje jmelí, konkrétně druhy ''[[Viscum capense]]'' a ''[[Viscum rotundifolium]]''{{Citace monografie [112] => | příjmení = Leistner [113] => | jméno = O.A. (ed.) [114] => | titul = Flora of Southern Africa. Vol. 10, part I. [115] => | vydavatel = Botanical Research Institute [116] => | místo = Pretoria [117] => | rok = 1979 [118] => | isbn = 0-621-04726-0 [119] => | jazyk = en [120] => }} [121] => [122] => == Taxonomie == [123] => Rod ''Passerina'' je v rámci čeledi ''[[vrabečnicovité|Thymelaeaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Thymelaeoideae]]'' a tribu ''[[Gnidieae]]''. Podle výsledků molekulárních studií je nejblíže příbuznou větví rod ''[[Lachnaea]]''. Mezi další blízce příbuzné rody náleží ''[[Struthiola]]'', ''[[Gnidia]]'' a ''[[Drapetes]]''. Všechny tyto rody tvoří dohromady [[monofyletismus|monofyletickou]] skupinu.{{Citace periodika [124] => | příjmení = Van der Bank [125] => | jméno = Michelle [126] => | příjmení2 = Fay [127] => | jméno2 = Michael F. [128] => | příjmení3 = Chase [129] => | jméno3 = Mark W. [130] => | titul = Phylogenetics of Thymelaeaceae with particular reference to African and Australian genera [131] => | periodikum = Taxon [132] => | rok = 2002 [133] => | měsíc = May [134] => | číslo = 51(2) [135] => | url = [136] => }} [137] => [138] => Druh ''[[Passerina esterhuyseniae]]'' je znám pouze z herbářového materiálu. Byl popsán v roce 2003 na základě položek sebraných v severní části pohoří [[Cederberg]]. [139] => [140] => == Význam == [141] => [142] => Vrabcovky jsou vysazovány zejména pro zpevnění písečných přesypů, a to i v oblastech vystavených mořským větrům. [143] => Některé druhy jsou v klimaticky příhodných oblastech světa pěstovány jako okrasné dřeviny, např. stromovitá ''[[Passerina falcifolia]]''. ''[[Passerina filiformis]]'' byla na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] i evropské pevnině pěstována již od dob [[Carl Linné|Carla Linného]]. [144] => Dobytek se rostlinám vyhýbá, neboť jsou nepoživatelné. Popel z ''[[Passerina obtusifolia]]'' byl v Západním Kapsku tradičně používán při domácí výrobě mýdla. Kůra tohoto druhu je extrémně pevná a slouží k vázání střech. [145] => [146] => == Odkazy == [147] => === Reference === [148] => [149] => [150] => === Externí odkazy === [151] => * {{Commonscat}} [152] => * {{Wikidruhy|taxon=Passerina}} [153] => [154] => {{Taxonbar|from=Q9056661}} [155] => {{Portály|Rostliny}} [156] => [157] => [[Kategorie:Vrabečnicovité]] [158] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [159] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [160] => [[Kategorie:Písečné přesypy]] [] => )
good wiki

Vrabcovka

Vrabcovka (Passerina) je rod rostlin z čeledi vrabečnicovité. Jsou to erikoidní keře nebo řidčeji stromy s drobnými, tuhými, vstřícnými listy a nenápadnými, větrosprašnými květy v klasovitých květenstvích.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vrabečnicovité','keř','strom','Carl Linné','češule','bobule','Kapsko','Passerina obtusifolia','klas','Passerina rigida','Passerina montana','Passerina ericoides'

Bobule

Češule

Kapsko

Keř

Klas

Strom

Vrabečnicovité