Array ( [0] => 15565676 [id] => 15565676 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vranje [uri] => Vranje [3] => Zastava-Vranja.png [img] => Zastava-Vranja.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Vranje je malebné město ležící na jihovýchodě Srbska, které se může pyšnit bohatou historií, kulturním dědictvím a přírodním krásami. Město je známé svými jedinečnými architektonickými památkami a srdečnými obyvateli, kteří zachovávají tradice a zvyky předávané z generace na generaci. Vranje se může pochlubit různorodou kulturou, jež je ovlivněna jak místními, tak i okolními regiony. Místní gastronomie je vynikající a láká návštěvníky na chutné pokrmy, které odrážejí bohatství místních surovin a kulinářských tradic. Město je také obklopeno krásnou přírodou, což nabízí široké možnosti pro aktivní odpočinek a objevování. Turisté mohou prozkoumávat okolní kopce, lesy a údolí, které jsou přímo předurčeny k pěší turistice a dalším outdoorovým aktivitám. Vranje je také centrem umění a kultury, pravidelně se zde konají různé festivaly a kulturní akce, které přitahují návštěvníky z celé země i ze zahraničí. Místní obyvatelé jsou hrdí na svou identitu a rádi sdílí své tradice s ostatními, což přispívá k příjemné atmosféře a pohostinnosti tohoto města. Celkově vzato, Vranje je město s pozitivním duchem, které nabízí jedinečnou kombinaci historie, kultury a přírodních krás, a stojí za to je prozkoumat. [oai_cs_optimisticky] => Vranje je malebné město ležící na jihovýchodě Srbska, které se může pyšnit bohatou historií, kulturním dědictvím a přírodním krásami. Město je známé svými jedinečnými architektonickými památkami a srdečnými obyvateli, kteří zachovávají tradice a zvyky předávané z generace na generaci. Vranje se může pochlubit různorodou kulturou, jež je ovlivněna jak místními, tak i okolními regiony. Místní gastronomie je vynikající a láká návštěvníky na chutné pokrmy, které odrážejí bohatství místních surovin a kulinářských tradic. Město je také obklopeno krásnou přírodou, což nabízí široké možnosti pro aktivní odpočinek a objevování. Turisté mohou prozkoumávat okolní kopce, lesy a údolí, které jsou přímo předurčeny k pěší turistice a dalším outdoorovým aktivitám. Vranje je také centrem umění a kultury, pravidelně se zde konají různé festivaly a kulturní akce, které přitahují návštěvníky z celé země i ze zahraničí. Místní obyvatelé jsou hrdí na svou identitu a rádi sdílí své tradice s ostatními, což přispívá k příjemné atmosféře a pohostinnosti tohoto města. Celkově vzato, Vranje je město s pozitivním duchem, které nabízí jedinečnou kombinaci historie, kultury a přírodních krás, a stojí za to je prozkoumat. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Vranje [2] => | originální jméno = Врање [3] => | obrázek = Vranje.jpg [4] => | popisek = Pohled na město [5] => | zeměpisná šířka = 42.55 [6] => | zeměpisná délka = 21.9 [7] => | nadmořská výška = [8] => | časové pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]] [9] => | stát = Srbsko [10] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Srbska|Okruh]] [11] => | název nižšího celku = [[Pčinjský okruh|Pčinjský]] [12] => | administrativní dělení = [13] => | mapa = [14] => | loc-map = {{LocMap |Srbsko |label=Vranje |position=left |width=240 |lat=42.55 |long=21.9 |float=center |caption=}} [15] => | velikost mapy = [16] => | popisek mapy = [17] => | rozloha = 36,96 [18] => | počet obyvatel = 60485 [19] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [20] => | hustota zalidnění = [21] => | etnické složení = [22] => | náboženské složení = [23] => | status = [24] => | starosta = Zoran Antić ([[Socialistická strana Srbska|SPS]]) [25] => | vznik = [26] => | zakladatel = [27] => | web = http://www.vranje.org.rs [28] => | obecní úřad = [29] => | telefonní předvolba = +381 17 [30] => | psč = 17000 [31] => | označení vozidel = VR [32] => | typ statistického celku = [33] => | název statistického celku = [34] => }} [35] => '''Vranje''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Врање''') je město na jihu [[Srbsko|Srbska]]. Podle sčítání lidu z roku [[2011]] zde žilo 60 485 obyvatel. Je regionálním centrem (hlavní město [[Pčinjský okruh|Pčinjského okruhu]]). Z Vranje pocházel např. srbský spisovatel [[Borisav Stanković]]{{Citace periodika [36] => | titul = Posetite vranje i imaćete uspomenu za pričanje! [37] => | periodikum = Turizam i putovanje [38] => | jazyk = sr [39] => | url = https://www.turizamiputovanja.com/posetite-vranje-imacete-uspomenu-za-pricanje/ [40] => | datum přístupu = 2022-10-01 [41] => }} a teolog [[Justin Popović]]. [42] => [43] => == Poloha == [44] => [45] => Město se rozkládá ve [[Vranjská kotlina|Vranjské kotlině]], zhruba 50 km od hranic se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]]. na rozhraní horské krajiny ([[Pljačkovica]]) a širokého údolí řeky Južna Morava. Přirozenou osou města je řeka [[Vranjska reka]]. Nadmořská výška se pohybuje u severních částí města okolo 550 m n. m. a u jižních okolo 400 m n. m. [46] => [47] => == Název == [48] => [49] => Původ jména Vranje není jasně doložený. Podle některých výkladů je [[Slované|slovanského]] původu, příbuzné se slovem [[vrána]] nebo s českým ''vrané''. Pro okolní oblast používalo místní obyvatelstvo jméno ''Vranja''. V [[bulharština|bulharštině]] se pro město používá jméno ''Враня''; používalo se během bulharských okupací Vranje za světových válek. Turci původní název středního rodu přetvořili na ženský, což se v prostředí na nějaký čas ujalo.{{Citace periodika [50] => | titul = Kako je Vranje dobilo ime: Nekad bilo Golubinje, Vranja, Viran, Vrajna… [51] => | periodikum = Danas [52] => | jazyk = sr [53] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/kako-je-vranje-dobilo-ime-nekad-bilo-golubinje-vranja-viran-vrajna/ [54] => | datum přístupu = 2023-09-07 [55] => }} [56] => [57] => == Klimatické poměry == [58] => [59] => Podnebí, které v oblasti působí, je mírné, ale ovlivňuje jej také [[Středomoří]]. Jara přicházejí brzy a trvamjí jen krátce, léta jsou teplá, suchá a trvají dlouhou, delší dobu zde trvá také podzim, během podzimu prší méně a je slunečno. Zima je kratší a sněží méně. Časté jsou sněhové srážky v okolních horách. Průměrná lednová teplota zde dosahuje 3 °C, červnová 22,0 °C. Nejvyšší historicky naměřená teplota zde dosáhla 38,3 °C. [60] => [61] => == Historie == [62] => První zmínka o městě pochází z roku [[1093]]. Nejspíše vzniklo na místě [[Římská říše|římské]] osady ''Anausarumom.''{{Citace monografie [63] => | příjmení = Stamenković [64] => | jméno = Srboljub [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ) [67] => | vydavatel = Stručna knjiga [68] => | místo = Beograd [69] => | rok = 2000 [70] => | počet stran = [71] => | isbn = [72] => | kapitola = Novi Beograd [73] => | strany = 370 [74] => | jazyk = srbština [75] => }} [76] => [77] => V roce [[1455]] bylo spolu s celým okolím obsazeno [[Osmanská říše|tureckými]] vojsky. V dobách vrcholného středověku bylo křižovatkou cest mezi [[Srbsko|Srbskem]], [[Makedonie (region)|Makedonií]] a [[Bulharsko|Bulharskem]], klíčovým místem na [[Morava (Srbsko)|moravsko]]–[[vardar]]ské spojnici. Vyráběly se zde především zbraně a železné předměty. [78] => [79] => Podle [[cestopis]]u [[Benedikt Kuprešić|Benedikta Kuprešiće]] z roku [[1530]] sestávalo Vranje z pevnosti a malé osady v jejím okolí. Pevnost představoval dnešní hrad [[Markovo Kale]]; zbytek sídla tvořilo jeho podhradí, z něhož se postupně vyvinulo jádro dnešního města. V té době bylo centrem vlastní [[náchie]]. Nacházelo se zde 35 muslimských a 33 křesťanských domů. [80] => [81] => [[Soubor:Oslobođenje Vranja 1944.jpg|vlevo|náhled|Osvobození města v roce [[1944]].]] [82] => Díky významné poloze na hlavní spojnici dnešního Srbska s centrem Osmanské říše lákalo město pozornost v Osmanské říši. Usazovali se zde kolonisté a město se postupně rozrůstalo. Vznikla řada [[mešita|mešit]] a [[turecké lázně]]. Místní kupci měli obchodní kontakty v celé Osmanské říši a běžně ovládali [[arabština|arabštinu]] a [[turečtina|turečtinu]]. [83] => [84] => [[Soubor:Narodni muzej u Vranju, Srbija (2).JPG|náhled|Dochovaná stavba z doby existence Osmanské říše – Pašův konak, která dnes slouží jako budova muzea.]] [85] => V letech [[1689]]–[[1690]] bylo město okupováno [[Habsburská monarchie|rakouskými vojsky]] v závěru tzv. [[Velká turecká válka|velké turecké války]]. Po skončení konfliktu část pravoslavného obyvatelstva odešla na sever v rámci tzv. [[stěhování Srbů]]. [86] => [87] => V roce [[1844]] zde vypuklo tzv. [[ašaratské povstání]] místního tureckého obyvatelstva, které odmítalo reformy, prosazované vládou (Vysokou portou) v Istanbulu. Tyto reformy měly zlepšit postavení pravoslavného [[Srbové|(srbského]]) obyvatelstva. Protesty vyústily v hněv místních Turků vůči křesťanské populaci a k jeho ostrakizaci. [88] => [89] => Na základě [[Sanstefanská mírová smlouva|Sanstefanské mírové smlouvy]] mělo být město připojeno k Bulharsku, to se ale nakonec neuskutečnilo. Roku [[1878]] bylo město [[Osvobození Vranje (1878)|osvobozeno]] od [[Osmanská říše|turecké nadvlády]]. Stalo se součástí tzv. [[Nové oblasti (Srbsko)|nových oblastí]], kde Srbsko zavedlo svojí správu. Nakonec se stalo správním centrem okruhu.{{Citace sborníku [90] => | příjmení = Svirčević [91] => | jméno = Miroslav [92] => | titul = The establishment of Serbian local government in the counties of Niš, Vranje, Toplica and Pirot subsequent to the Serbo-Turkish wars of 1876-1878 [93] => | sborník = Balcanica [94] => | odkaz na sborník = [95] => | vydavatel = [96] => | odkaz na vydavatele = [97] => | místo = [98] => | rok vydání = 2006 [99] => | strany = 111 [100] => | jazyk = angličtina [101] => }} [102] => [103] => Podle prvního srbského sčítání lidu mělo Vranje 8291 obyvatel a 1803 domů. Na počátku [[20. století]] dosahoval počet obyvatel již okolo dvaceti tisíc. Nacházel se zde i [[konzulát]] [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Z Vranje byly často vysílány skupiny [[četnici|četniků]] na území dnešní [[Severní Makedonie]], kde podnikaly výpravy proti tamním Turkům. [104] => [105] => V roce [[1883]] získalo město první urbanistický plán. O tři roky později byla přivedena ze severu (z [[Niš]]e) i [[Železniční trať Niš–Skopje|železniční trať]], v roce [[1889]] prodloužená do [[Skopje]]. Zvyky a kulturu místního obyvatelstva zdokumentovali v období od odchodu Turků do Balkánských válek [[Borisav Stanković]]{{Citace periodika [106] => | titul = Нете видо од ономад, говорите ли врањски? [107] => | periodikum = RTS [108] => | jazyk = sr [109] => | url = https://www.rts.rs/vesti/srbija-danas/2960317/nete-vido-od-onomad-govorite-li-vranjanski.html [110] => | datum přístupu = 2023-09-07 [111] => }} a [[Jovan Hadži-Vasiljević]]. [112] => [113] => Dne [[4. duben|4. dubna]] [[1904]] postihlo Vranje [[zemětřesení]], které způsobilo velké materiální škody. Z celkových 2043 tehdejších budov jich bylo zničeno nebo vážně poškozeno 891, což představovalo celkem 38,7 % všech staveb. Nebyly však žádné oběti na životech a pouze dva zranění. [114] => [115] => Dodnes se zde (stejně jako v celém jižním a východním Srbsku) dochovala celá řada tureckých památek (např. ''Pašinov konak'', ''Markovo kale'' aj). Město těžce strádalo během [[Balkánské války|balkánských válek]] i [[První světová válka|první světové války]]. [116] => [117] => V roce [[1919]] byl ve Vranji založen první [[fotbal]]ový klub s názvem ''Jedinstvo'' (Jednota) a brzy nato i druhý s názvem ''Sloga''. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se názvy obou klubů změnily na ''Hajduk'' a ''Građanski''. V roce [[1920]] byla do Vranje zavedena elektřina. [118] => [119] => Dne [[9. duben|9. dubna]] [[1941]] Vranje obsadila [[Němci|německá]] vojska a po několika týdnech je postoupila Bulharům (22. dubna). Ti jej začlenili do svého zvětšeného Bulharska pod názvem Vraňa ({{vjazyce2|bg|Враня}}). Během okupace docházelo ve Vranje k opakované perzekuci místního obyvatelstva; několik set lidí bylo za čtyři válečná léta zabito a několik tisíc uvězněno.{{chybí zdroj}} Město mělo klíčový význam především díky železnici vedoucí dále na jih do Řecka, partyzáni na trať útočili a v prostoru mezi městy [[Kumanovo]] a Vranje aktivně operovali.{{Citace monografie [120] => | příjmení = Biserko [121] => | jméno = Sonja [122] => | odkaz na autora = [123] => | titul = Jugoslavija u istorijskoj perspektivi [124] => | url = [125] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [126] => | místo = Bělehrad [127] => | rok = 2017 [128] => | počet stran = [129] => | isbn = 978-86-7208-207-4 [130] => | kapitola = [131] => | strany = 157 [132] => | jazyk = srbština [133] => }} Některé [[Jugoslávští partyzáni|partyzánské]] jednotky byly zformovány z místních bojovníků. Město bylo osvobozeno dne [[7. září]] [[1944]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se zde rozvíjel textilní, obuvní a další zpracovatelský průmysl. [134] => [135] => [[Soubor:Defense.gov News Photo 990503-O-9999M-005.jpg|vlevo|náhled|Bombardování místních kasáren v roce [[1999]].]] [136] => V roce [[1946]] bylo ve Vranje otevřeno divadlo, dnes [[Divadlo Bory Stankoviće]]. O dva roky později [[1948]] mělo město 11 252 obyvatel. [137] => [138] => V roce [[1951]] Vranje mírně poničilo zemětřesení. Kolem něho procházela i [[Dálnice Bratrství a jednoty|''Dálnice bratrství a jednoty'']], která spojovala Makedonii se zbytkem tehdejší Jugoslávie. Dosáhla sem v roce [[1961]].{{Citace monografie [139] => | příjmení = Dolničar [140] => | jméno = Ivan [141] => | odkaz na autora = [142] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [143] => | vydavatel = eksport pres [144] => | místo = Bělehrad [145] => | rok = 1981 [146] => | počet = [147] => | isbn = [148] => | kapitola = Auto-put bratstva i jedinstva [149] => | strany = 204 [150] => | jazyk = srbochorvatština [151] => }} Později ji nahradila skutečná dálnice. Co se týče modernizace města v souvislosti s bytovou výstavbou a panelovými domy, ve Vranji byla realizována jen v omezeném počtu. Vznikla některá menší sídliště, především jižně a jihovýchodně od centra města, původní balkánský charakter města však nebyl vážněji změněn. Některé veřejné domy ale vznikly především v centru města. Postaven byl např. [[Hotel Vranje|moderní hotel Vranje]], který byl značně ovlivněn [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistickou architekturou]] tehdejší Jugoslávie. [152] => [153] => Roku [[1979]] bylo k městu administrativně přičleněna řada dalších obcí v okolí.{{Citace monografie [154] => | příjmení = Stamenković [155] => | jméno = Srboljub [156] => | odkaz na autora = [157] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ) [158] => | vydavatel = Stručna knjiga [159] => | místo = Beograd [160] => | rok = 2000 [161] => | počet stran = [162] => | isbn = [163] => | kapitola = Novi Beograd [164] => | strany = 371 [165] => | jazyk = srbština [166] => }} [167] => [168] => == Obyvatelstvo == [169] => Vranje vykazovalo značný růst počtu obyvatel již od počátku [[20. století]]. Díky industrializaci a dopravnímu spojení nadregionálního významu město dosáhlo cca 60 tisíc obyvatel. Drtivá většina z nich je [[Srbové|srbské]] národnosti (91,7 %); k nejpočetnějším menšinám patří [[Romové]] (4,99 %). Několik stovek osob se také v posledním sčítání přihlásilo k [[Bulhaři v Srbsku|bulharské]], resp. [[Makedonci v Srbsku|makedonské]] národnosti. Romské obyvatelstvo se soustředí v několika lokalitách po městě. V místní části [[Gornja Čaršija (Vranje)|Gornja Čaršija]] je nejpočetnější a jedná se o jednu z největších romských lokalit na území Srbska. [170] => [171] => Počet obyvatel zde dlouhodobě klesá; jen mezi lety 2011 a [[2022]] město Vranje se svým okolím ztratilo deset tisíc obyvatel.{{Citace periodika [172] => | titul = Uoči kraja popisa stanovništva u Vranju: Minus od više od 10.000 stanovnika u najvećoj opštini juga Srbije [173] => | periodikum = Danas [174] => | jazyk = sr [175] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/uoci-kraja-popisa-stanovnistva-u-vranju-minus-od-vise-od-10-000-stanovnika-u-najvecoj-opstini-juga-srbije/ [176] => | datum přístupu = 2023-09-07 [177] => }} [178] => [179] => Místní obyvatelstvo hovoří specifickým dialektem srbského jazyka (označovaným někdy jako [[torlačtina]]), který je blízký [[makedonština|makedonštině]] a [[bulharština|bulharštině]]. Dle standardní srbské dialektologie spadá pod [[prizrensko-jihomoravský dialekt]]. [180] => [181] => == Kultura a památky == [182] => [183] => [[Soubor:Narodnja nosnja Vranje.jpg|vpravo|náhled|Lidové kroje z Vranje a okolí.]] [184] => === Pamětihodnosti === [185] => [186] => V blízkosti města se nachází přírodní památka údolí [[Kazanđol]], hojně navštěvovaná turisty. Oblíbené je také Aleksandrovacké jezero. [187] => [188] => V samotném středu města se nachází pobočka Národního muzea, umístěná v historicky hodnotné budově ''Pašova konaku'' z roku [[1765]]. Památkově chráněné jsou rovněž další dvě historické budovy v jeho blízkosti, bývalé reprezentativní/rezidenční domy [[Haremluk]] a [[Selamluk]]. Patří k nemnoha připomínkám osmanské architektury ve městě. Jednou z nich je i [[Bílý most (Vranje)|Bílý most]] ({{vjazyce2|sr|Beli most}}), dále potom turecké lázně ([[Hamam (Vranje)|hamam]] z roku [[1690]] a další. [189] => [190] => Mezi památky, které vznikly po odchodu Turků, patří např. budova okresního úřadu ({{vjazyce2|sr|Зграда окуржног начелства}}) z let [[1905]] až [[1907]], památník osvoboditelům nebo [[Dům armády (Vranje)|Dům armády]]. [191] => [192] => === Kulturní události === [193] => [194] => Ve městě je tradiční hudba a působí zde uskupení balkánské dechové hudby. Koná se zde řada různých akcí, jako je třeba Borův týden, Borovy divadelní dny nebo Staré dny. Mezi významná ve městě slavená data patří [[31. leden|31. ledna]] (osvobození od Turků) a [[7. září]] (osvobození v druhé světové válce).{{Citace periodika [195] => | titul = VRANJE ĆE PROSLAVITI 79 GODINA U SLOBODI: Zakazane svečane i radna sednica Skupštine grada [196] => | periodikum = Novosti [197] => | jazyk = sr [198] => | url = https://www.novosti.rs/srbija/vesti/1277618/vranje-proslaviti-79-godina-slobodi-zakazane-svecane-radna-sednica-skupstine-grada [199] => | datum přístupu = 2023-09-07 [200] => }} Místní škola animovaného filmu pořádá pravidelně od roku [[1997]] každoroční ''Mezinárodní dílnu animovaného filmu''. [201] => [202] => === Kulturní instituce === [203] => [204] => Mezi kulturní instituce, působící ve Vranje, patří např. [[Národní muzeum Vranje|Národní muzeum]] (místní pobočka), dále divadlo Bory Stankovće nebo jeho knihovna. V roce [[1987]] zde byla založena škola animovaného filmu. Město Vranje financuje celkem šest kulturních organizací, které na území města působí. [205] => [206] => Ve Vranji se také nachází muzeum Bory Stankoviće (sídlí na adrese ''Baba Zlatina 9''). [207] => [208] => == Hospodářství == [209] => [[Soubor:Duvanska industrija Vranje, Srbija.JPG|náhled|Historická budova továrny na zpracování tabáku.]] [210] => [[Soubor:Vranje railway station (1).jpg|vpravo|náhled|[[Vranje (nádraží)|Železniční stanice Vranje]]]] [211] => Až do poloviny [[20. století]] bylo Vranje městem, kde se většina obyvatel věnovala především řemeslu. Díky vhodným klimatickým podmínkám se zde tradičně daří vinařství a husté lesy z okolí města umožnily rozvoj dřevařství. [212] => [213] => S počátkem budování průmyslu v 60. letech řada tradičních řemesel zanikla. Vzniklo několik továren: zpracování tabáku (DIV), SIMPO{{Citace sborníku [214] => | příjmení = Obradović [215] => | jméno = Marija [216] => | titul = Socijalni mehanizam privatizacije u Srbiji (1989-2000) [217] => | příjmení sestavitele = Isić [218] => | jméno sestavitele = Momčilo [219] => | sborník = Srbi i Jugoslavija [220] => | odkaz na sborník = [221] => | vydavatel = Institut za noviju istoriju Srbije [222] => | odkaz na vydavatele = [223] => | místo = Bělehrad [224] => | rok vydání = 2007 [225] => | isbn = 978-86-7005-055-6 [226] => | strany = 194 [227] => | jazyk = srbština [228] => }} (vyrábějící nábytek), textilní továrna Koštana, bavlněný kombinát Yumco, Alfa Plam, SZP Zavarivač Vranje. Počet zaměstnanců ve městě vzrostl z 1525 v roce [[1961]] na 4 374 v roce [[1971]] a 32 758 v roce [[1998]]. [229] => [230] => V závěru [[20. století]] došlo v důsledku problematické [[Ekonomika Srbska|hospodářské situace]] Srbska k postupnému krachu jednotlivých továren, jakými byly např. [[Yumco]] nebo [[Koštana]]. [[Textilní průmysl]] se ukázal být neschopným konkurence s dováženým zbožím. Nezaměstnanost ve Vranji je jednou z nejvyšších v celém Srbsku.{{chybí zdroj}} [231] => [232] => Ve městě vznikly nové průmyslové zóny, které mají přilákat zahraniční investory. Stojí zde jedna ze 14 tzv. "svobodných zón". V celém městě působí okolo 2500 společností. Původní areál společnosti Yumco je považován za [[brownfield]] a má být dále rozvíjen dalšími společnostmi. Kromě toho zde ale vznikají i nové areály na zelené louce. [233] => [234] => Výhledově má být u Vranje postaven rozsáhlý komplex větrných elektráren.{{Citace periodika [235] => | titul = Serbia’s Windflow West plans to build 100 MW wind farm - Vranje authorities [236] => | periodikum = Seenews [237] => | jazyk = en [238] => | url = https://seenews.com/news/serbias-windflow-west-plans-to-build-100-mw-wind-farm-vranje-authorities-801256 [239] => | datum přístupu = 2022-10-27 [240] => }} [241] => [242] => == Doprava == [243] => [244] => Město je napojené na hlavní dopravní koridor, který vede z [[Bělehrad]]u a [[Niš]]e k hranici se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]]. Díky tomu přes Vranje směřuje významná [[Železniční trať Niš–Skopje|páteřní železniční trať]] i [[Dálnice A1 (Srbsko)|dálnice]]. Předtím, než zde stála dálnice, vedla přes Vranje silnice celostátního významu, která byla mimoúrovňovými křižovatkami oddělená od zbytku města. Město [[Soluň]] s mezinárodně významným přístavem se nachází 285 km jižně od Vranje. [245] => [246] => Místní [[Vranje (nádraží)|nádraží]] nicméně stojí daleko od města, je odděleno od jeho intravilánu. [247] => [248] => Ve městě je v provozu několik autobusových linek, které zajišťují obslužnost na jeho území. [249] => [250] => == Školství == [251] => [252] => V roce [[2008]] bylo na území města Vranje evidováno 10 832 žáků [[základní škola|základních]] a 4 948 studentů [[střední škola|středních škol]]. Vedle běžných základních a středních škol se zde nacházejí i dvě školy se speciální výukou, a to hudební škola Stevana Mokranjce a Škola pro základní a střední vzdělávání Vule Antiće. Nachází se zde také jedna vyšší odborná škola a tři detašované fakulty vysoké školy, které se soustředí na lesnictví, strojírenství a technologie. [253] => [254] => V roce [[1999]] mělo město pět středních škol a šest základních škol. V současné době má Vranje 15 základních a 8 středních škol. [255] => [256] => == Sport == [257] => [258] => Působí zde fotbalový tým [[FK Dinamo (Vranje)|FK Dinamo]], který hraje na městském stadionu. [259] => [260] => == Zdravotnictví == [261] => [262] => Vranje má vlastní Městskou nemocnici ({{vjazyce2|sr|Gradska bolnica Vranje}}). [263] => [264] => == Slavní rodáci == [265] => * [[Borisav Stanković]] (1876—1927), srbský realistický spisovatel [266] => * [[Justin Popović]] (1894—1979), pravoslavný teolog [267] => * [[Jovan Hadži-Vasiljević]] (1866—1946), historik [268] => * [[Rista Nikolić]] (1877—1917), student [[Jovan Cvijić|Jovana Cvijiće]]{{Citace monografie [269] => | příjmení = Stamenković [270] => | jméno = Srboljub [271] => | odkaz na autora = [272] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ) [273] => | vydavatel = Stručna knjiga [274] => | místo = Beograd [275] => | rok = 2000 [276] => | počet stran = [277] => | isbn = [278] => | kapitola = Novi Beograd [279] => | strany = 372 [280] => | jazyk = srbština [281] => }}, zakladatel Srbské zeměpisné společnosti. [282] => * [[Hadži Todor Dimitrijević]] (1889—1977), lingvista a publicista [283] => * [[Đorđe Tasić]] (1892—1943), doktor práv [284] => * [[Olivera Verica Đorđević]] (1922—1942), účastnice [[Jugoslávští partyzáni|partyzánského boje]] [285] => * [[Sima Pogačarević]] (1908—1941), bojovník z druhé světové války [286] => * [[Milan Vlajinac]] (1877—1964) člen srbské delegace na mírové konferenci ve [[Versailles (zámek)|Versailles]]. [287] => * [[Jovan Stefanović Kursula]] (1900—1968), operní zpěvák [288] => * [[Radoslav Radivojević]] (1943—2009), herec [289] => * [[Vera Cenić (1930—)]], spisovatelka [290] => * [[Miroslav Cera Mihailović]] (1955—), spisovatelka, [291] => * [[Sunčica Denić]] (1956—), spisovatelka [292] => * [[Blagoje Savić]], básník [293] => * [[Nenad Trajković]], básník překladatel a literární kritik [294] => * [[Jug Radivojević]], divadelní režisér [295] => * [[Ana Radivojević]], režisérka a herečka [296] => * [[Ljubiša Opačić]] (1968—2008), kytarista skupiny [[Bajaga i Instruktori]] [297] => [298] => == Reference == [299] => {{Překlad|sr|Историја Врања|12403885}} [300] => [301] => == Externí odkazy == [302] => * {{Commonscat|Vranje}} [303] => [304] => * [http://www.vranje.org.rs/ Oficiální stránky města (srbsky)] [305] => [306] => {{Srbsko}} [307] => [308] => {{Autoritní data}} [309] => {{Portály|Srbsko}} [310] => [311] => [[Kategorie:Vranje| ]] [312] => [[Kategorie:Města v Srbsku]] [313] => [[Kategorie:Pčinjský okruh]] [314] => [[Kategorie:Centrální Srbsko]] [] => )
good wiki

Vranje

Vranje (v srbské cyrilici Врање) je město na jihu Srbska. Podle sčítání lidu z roku 2011 zde žilo 60 485 obyvatel.

More about us

About

Město je známé svými jedinečnými architektonickými památkami a srdečnými obyvateli, kteří zachovávají tradice a zvyky předávané z generace na generaci. Vranje se může pochlubit různorodou kulturou, jež je ovlivněna jak místními, tak i okolními regiony. Místní gastronomie je vynikající a láká návštěvníky na chutné pokrmy, které odrážejí bohatství místních surovin a kulinářských tradic. Město je také obklopeno krásnou přírodou, což nabízí široké možnosti pro aktivní odpočinek a objevování. Turisté mohou prozkoumávat okolní kopce, lesy a údolí, které jsou přímo předurčeny k pěší turistice a dalším outdoorovým aktivitám. Vranje je také centrem umění a kultury, pravidelně se zde konají různé festivaly a kulturní akce, které přitahují návštěvníky z celé země i ze zahraničí. Místní obyvatelé jsou hrdí na svou identitu a rádi sdílí své tradice s ostatními, což přispívá k příjemné atmosféře a pohostinnosti tohoto města. Celkově vzato, Vranje je město s pozitivním duchem, které nabízí jedinečnou kombinaci historie, kultury a přírodních krás, a stojí za to je prozkoumat.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'20. století','Severní Makedonie','Osmanská říše','Borisav Stanković','Jugoslávští partyzáni','1961','druhá světová válka','Niš','7. září','Srbové','Jovan Hadži-Vasiljević','bulharština'

1961

Bulharština

NIS

Srbové