Array ( [0] => 15484009 [id] => 15484009 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vrba [uri] => Vrba [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento = rodu rostlin z čeledi vrbovitých}}{{Taxobox [1] => | jméno = Vrba [2] => | obrázek = Vrba Plumlov.JPG [3] => | popisek = Vrba [4] => | alt = solitérní smuteční vrba na ostrůvku uprostřed rybníka [5] => | velikost obrázku = 258 px [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [9] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [10] => | řád = [[malpígiotvaré]] (''Malpighiales'') [11] => | čeleď = [[vrbovité]] (''Salicaceae'') [12] => | rod = '''vrba''' (''Salix'') [13] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [14] => }} [15] => '''Vrba''' (''Salix'') je obsáhlý [[rod (biologie)|rod]] [[Dvoudomost|dvoudomých]] [[Opadavé dřeviny|opadavých]] [[dřevina|dřevin]] z [[čeleď|čeledi]] [[vrbovité|vrbovitých]]. Zahrnuje více než 400 druhů kosmopolitně rozšířených [[strom]]ů, keřů i drobných keříčků, s převahou v mírných a chladných oblastech severní polokoule. Jejich determinace je často obtížná, rod patří mezi tzv. [[Kritický taxon|kritické taxony]] rostlin. Vrby obvykle rostou poblíž vody, v [[Lužní les|lužních lesích]], na vlhkých loukách, v [[Rašeliniště|rašeliništích]] či podél vodních toků, ale též v alpínské vegetaci či v mrazové [[Tundra|tundře]]. Vesměs jsou velmi náročné na světlo. Listy jsou čárkovité, kopinaté či vejčité, květy jsou uspořádány v [[Jehněda|jehnědách]], plody jsou [[Tobolka (plod)|tobolky]] obsahující velké množství ochmýřených semen, která se šíří větrem. Kvetoucí jehnědy jsou opylovány převážně hmyzem. [16] => [17] => Jako zdroj rychle obnovovaného dřeva a proutí jsou vrby odedávna využívány člověkem, vrbová kůra obsahuje léčivé látky. Patří k významným [[Medonosná rostlina|včelařským rostlinám]]. Využívány jsou v kořenových čističkách odpadních vod, stejně jako v okrasném zahradnictví a moderní architektuře. V kulturní historii bývají chápány jako symbol neplodnosti, [[cudnost]]i, truchlení a smrti, vrbové ratolesti ve formě [[Kočičky|kočiček]] jsou užívány také při některých předjarních a jarních slavnostech. [18] => [19] => V české květeně se vyskytuje 22 původních druhů vrb, z toho jeden vyhynulý, a množství hybridů; dalších několik introdukovaných se pěstuje v kultuře a místy zplaňuje.{{Citace elektronického periodika [20] => | titul = Salix – vrba • Pladias: Databáze české flóry a vegetace [21] => | periodikum = pladias.cz [22] => | url = https://pladias.cz/taxon/overview/Salix [23] => | datum přístupu = 2020-11-08 [24] => }} Pověstná a v hospodářství po staletí využívaná je regenerační schopnost vrb: jsou schopny se obnovovat po opakovaném ořezávání i zakořeňováním opadaných větví. Měkké, pórovité, nepříliš trvanlivé dřevo vrb se užívá k výrobě [[Celulóza|celulózy]], [[Překližka|překližek]], [[Bedna|bedýnek]], dříve též [[Kriket|kriketových pálek]], či jako palivo. Ohebné a různobarevné proutí se odedávna používá v [[košíkářství]] k výrobě ošatek, košů i rozličného nábytku. [25] => [26] => == Popis == [27] => [[Soubor:Salix alba (as S. vitellina) Thomé 1904, 2nd ed., vol 2, plate 159, cropped, clean, no caption.jpg|vlevo|náhled|Botanická ilustrace – vrba bílá|alt=Listy, jehznědy, semena atd. na botanické ilustraci]] [28] => [29] => === Vegetativní orgány === [30] => Vrby jsou [[opadavé dřeviny|opadavé]] [[dvoudomost|dvoudomé]] [[strom]]y, [[keř]]e i drobné keříčky s mohutným, spíše povrchově uloženým [[kořen]]ovým systémem. Mnohé druhy jsou schopny vytvářet při změně terénu naplavením země přídatné kořeny i přes silnou borku. Mohou růst vzpřímeně, vystoupavě nebo být plazivé, jejich větve jsou vzpřímené nebo převislé. Stromové tvary jsou často vícekmenné, rychle rostoucí, jejich měkké pórovité dřevo však brzy vyhnívá, takže starší kmeny jsou často duté a snadno se lámou. [[Letorost]]y mohou být lysé, ojíněné či chlupaté. Přestože jsou obvykle pružné, u báze mohou být lámavé. Na dřevě jsou někdy vyvinuty podélné lišty, patrné po sloupnutí kůry; jsou důležitým určovacím znakem.Ivan Musil, Jana Möllerová: ''Listnaté dřeviny 1''. Praha: ČZU 2005, s. 60Chmelař J. & Koblížek J. (1990): ''Salix'' L. – vrba. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 458–489, Academia, Praha. [31] => [32] => [[Pupen]]y mají zpravidla jednu šupinu, jen vzácně dvě. Střídavě, výjimečně i vstřícně vyrůstající [[list]]y jsou jednoduché a celistvé. Většinou mají krátký [[řapík]] a různě tvarované opadavé [[palist]]y. [[čepel listová|Listové čepele]] bývají tvaru čárkovitého až obvejčitého, okraje mají celokrajné nebo zubaté, někdy podvinuté; později vyvinuté listy jsou tvarově odlišné od nejnižších, primárních listů, tzv. katafylů. [33] => [34] => === Generativní orgány === [35] => [[Soubor:Salix-cinerea-fruits.jpg|náhled|Praskající tobolka se zralými ochmýřenými semeny|alt=Detail praskající tobolky se zralými ochmýřenými semeny]] [36] => Vzpřímená nebo převislá [[květenství]], [[jehněda|jehnědy]], většinou na krátkých [[stopka|stopkách]], jsou složena z [[Gonochorismus|jednopohlavných]], silně redukovaných, bezobalných [[květ]]ů vyrůstajících v [[paždí]] [[listen]]ů. Mívají tvar podlouhlý nebo téměř kulovitý, vyrůstají buď před rašením listů, zároveň s ním, nebo až po vyrašení. Samčí květy mají 2 až 12 tyčinek s volnými nebo částečně srostlými nitkami nesoucími prašníky. Samičí jsou vytvořeny parakarpním [[gyneceum (botanika)|gyneceem]] srostlým ze dvou až čtyř [[plodolist]]ů. Mají stopkatý nebo přisedlý jednodílný [[semeník]] s více [[vajíčko|vajíčky]], malou [[čnělka|čnělku]] a ohnutou dvoulaločnou [[blizna|bliznu]]. Mívají pohárkovitý terč pod květem nebo [[nektar]]ové žlázky. U většiny vrb je větší počet samičích rostlin než samčích, byly zdokumentovány též odlišné ekologické preference obou pohlaví v rámci stejného druhu. Květy [[opylení|opyluje]] [[hmyz]], některé navíc i vítr. [37] => [38] => [[Plod (botanika)|Plody]] jsou [[tobolka (plod)|tobolky]] otvírající se dvěma zkrucujícími se chlopněmi. Obsahují velký počet (až 32) drobných, lysých [[semeno|semen]] opatřených [[chmýr]]em, která se dobře šíří větrem či vodou na velké vzdálenosti. Semena jsou bez [[endosperm]]u a mají poměrně krátkou dobu [[klíčení semene|klíčivosti]].{{Citace elektronické monografie [39] => | titul = Dendrologie.cz: Vrba [40] => | url = http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=61 [41] => | vydavatel = P. Horáček a J. Mencl [42] => | datum aktualizace = 31.12.2006 [43] => | datum přístupu = 00.00.2011 [44] => | jazyk = cs [45] => }}{{Citace elektronické monografie [46] => | titul = Dendrologie.cz: Vrba [47] => | url = www.priroda.cz/lexikon.php?detail=548 [48] => | vydavatel = Petr Kadlík, Příroda.cz, internetový magazín [49] => | datum aktualizace = 31.12.2006 [50] => | datum přístupu = 00.00.2011 [51] => | jazyk = cs [52] => | issn = 1801-2787 [53] => }} [54] => [55] => == Ekologické vztahy == [56] => [[Soubor:Black Willows in Cameron Texas.jpg|alt=Vrby okolo lučního mokřadu, jaro|vlevo|náhled|Porost vrby černé (''Salix nigra'') v Texasu]] [57] => Nejobvyklejšími biotopy s výskytem vrb jsou v mírném pásu [[Hlína|aluvia]] řek s proudící okysličenou podzemní vodou, a to jak nížinných, tak pahorkatinných a podhorských, břehové [[Křovinná vegetace|křoviny]] divočících řek se štěrkovými lavicemi nebo porosty [[Lužní les|lužních lesů]], dále podmáčené a zrašelinělé [[Louka|louky]], svahová [[prameniště]] a [[vrchoviště]], stejně jako hlinité a štěrkové nánosy v okolí současných nebo zanesených říčních koryt. Ekologicky má většina druhů vrb vazbu na místa s dostatkem vody a světla. Při splnění těchto podmínek mohou růst i v nejrůznějších dalších [[biotop]]ech: osídlují čerstvě uložené substráty, kde patří k [[Pionýrský druh|pionýrským druhům]], využívají též míst ovlivněných lidskou činností, vyrůstají na navážkách, [[Pastvina|pastvinách]] i orné půdě, v lomech či na železničních náspech. Některé druhy snášejí stagnující mokřadní vodu, jiné nikoli. Specifické nároky má [[vrba jíva]], která netoleruje zamokření a naopak dobře roste i na vysychavých vápencových skalách, na lesních pasekách nebo [[Ruderální společenstvo|ruderálních stanovištích]].{{Citace monografie [58] => | příjmení = Vašut [59] => | jméno = Radim J. [60] => | příjmení2 = Sochor [61] => | jméno2 = Michal [62] => | příjmení3 = Hroneš [63] => | jméno3 = Michal [64] => | titul = Vrby České republiky [65] => | vydání = [66] => | vydavatel = Univerzita Palackého [67] => | místo = Olomouc [68] => | počet stran = 108 [69] => | strany = [70] => | isbn = 978-80-244-4121-4 [71] => | rok = 2013 [72] => }} Trpasličí keříčkovité druhy vrb rostou ve [[Sněhové vyležisko|sněhových vyležiscích]] a na vyfoukávaných skalách alpínského bezlesí, ve vegetaci horských roklí a strží, [[Lavina|lavinových drah]], [[Kar|ledovcových karů]] nebo v keříčkové vegetaci [[Tundra|tundry]]. [73] => [[Soubor:Westliche Honigbiene, Apis mellifera auf Weidenkätzchen, Salix 04.JPG|náhled|Brzy na jaře bývají kvetoucí jehnědy vrb hojně navštěvovány včelami|alt=Včela se žlutými pylovými rouskami na vrbové jehnědě]] [74] => Mnoha druhům vrb je vlastní [[mykorhiza]], která má různé podoby. Při první z nich – ektomykorhize – houba vytváří kolem kořene [[hyfa|hyfový]] plášť a neproniká do kořene; při druhé houbová vlákna do kořene pronikají – ta se nazývá arbuskulární mykorhiza. Znám je také dosud málo prozkoumaný typ DSE mykorhizy (z anglického Dark Septate Endophytes). Rostlina při tomto soužití poskytuje houbě [[uhlík]] a energii, houba naopak rostlině vodu a některé [[minerál]]y. Pro vrby žijící v nepříznivých přírodních podmínkách je mykorhiza nutnou součástí přežití.{{Citace periodika [75] => | příjmení = Baum [76] => | jméno = Christel [77] => | příjmení2 = Hrynkiewicz [78] => | jméno2 = Katarzyna [79] => | příjmení3 = Szymańska [80] => | jméno3 = Sonia [81] => | titul = Mixture of Salix Genotypes Promotes Root Colonization With Dark Septate Endophytes and Changes P Cycling in the Mycorrhizosphere [82] => | periodikum = Frontiers in Microbiology [83] => | datum vydání = 2018 [84] => | ročník = 9 [85] => | issn = 1664-302X [86] => | doi = 10.3389/fmicb.2018.01012 [87] => | jazyk = English [88] => | url = https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmicb.2018.01012/full [89] => | datum přístupu = 2020-11-12 [90] => }} [91] => [92] => Vrba je významnou [[medonosná rostlina|medonosnou rostlinou]] vykvétající brzy z jara, opylujícímu hmyzu poskytuje hojnost výživného nektaru i pylu, a to často již v době, kdy jiné rostliny dosud nekvetou. Listy též hostí některé producenty [[medovice]] – červce a mšice. Vrbový [[med]] je jantarové až načervenalé barvy a pronikavé vůně, krystalizuje v hrubých krystalech.{{Citace monografie [93] => | příjmení = Haragsim [94] => | jméno = Oldřich [95] => | titul = Včelařské byliny [96] => | url = https://books.google.cz/books?id=fFNKzSOv0g4C&pg=PA58&lpg=PA58&dq=haragsim+v%C4%8Dela%C5%99sk%C3%A9+byliny+mate%C5%99%C3%ADdou%C5%A1kov%C3%BD+med&source=bl&ots=30jfM5Ee9S&sig=ACfU3U1YCvs586tCjKVu2Av_Y4qslkXBIg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi2mevkzJDiAhXDKFAKHXXFA1YQ6AEwA3oECAgQAQ#v=onepage&q=haragsim%20v%C4%8Dela%C5%99sk%C3%A9%20byliny%20mate%C5%99%C3%ADdou%C5%A1kov%C3%BD%20med&f=false [97] => | vydavatel = Grada Publishing a.s. [98] => | počet stran = 122 [99] => | isbn = 9788024721576 [100] => | poznámka = Google-Books-ID: fFNKzSOv0g4C [101] => | jazyk = cs [102] => }} Své [[Hálka|hálky]] mohou na listech vytvářet různí vlnovníci (''Aculus'' spp.), listy a dřevem se živí housenky a larvy mnoha druhů motýlů a brouků, ve vykotlaných [[Doupný strom|dutinách]] nalézají úkryt ptáci i drobnější savci. Z rostlinných parazitů jsou vrby někdy napadány [[Jmelí bílé|jmelím]] (např. ''Viscum album'' subsp. ''album'').{{Citace elektronického periodika [103] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [104] => | jméno = Ondrej Zicha; [105] => | titul = BioLib: Biological library [106] => | periodikum = www.biolib.cz [107] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxondependence/id38917/?type=1&viewaddata= [108] => | datum přístupu = 2020-11-10 [109] => }} [110] => [111] => == Rozšíření == [112] => [[Soubor:Tundra landscape with mountains and small pond, Ivvavik National Park, YT.jpg|náhled|Vrbové porosty lemují vodní plochu v lesotundře kanadského teritoria Yukon|vlevo|alt=Nízké keřové vrby kolem jezírka v hornaté krajině lesotundry se solitérními stromy a horami v pozadí]] [113] => Vrby rostou téměř po celém světě, s těžištěm největšího rozšíření v [[Čína|Číně]] (270 druhů), na [[Sibiř]]i a v přilehlých hornatých oblastech (120 druhů), v mírném až subarktickém pásmu [[Evropa|Evropy]] (65 [[druh]]ů) a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Dále se vyskytují v [[Japonsko|Japonsku]], několik druhů též ve [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], v [[Afrika|Africe]] či na [[Střední východ|Středním východě]]. Pouze introdukovaně se vyskytují v [[Austrálie|Austrálii]], na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] nebo na Kubě, chybí v [[Oceánie|Oceánii]], jihovýchodní [[Asie|Asii]], západní [[Afrika|Africe]] a východní [[Brazílie|Brazílii]]. Obvyklým rysem je [[vikarizace]] a disjunkce, kdy na velkém území na sebe navazují spíše menší vzájemně sousedící areály jednotlivých druhů; tento jev lze vysvětlit fragmentací souvislého třetihorního areálu pleistocenním zaledněním. [114] => [115] => Místo původu tohoto rodu je pravděpodobně v horách východní [[Asie]], odkud se mírně rozšířil do [[Tropický podnebný pás|tropů]], hodně po [[Mírný podnebný pás|mírném pásmu]] a později i do [[Arktida|Arktických oblastí]]. V [[doba ledová|dobách ledových]] ustupoval ze severu a v dobách meziledových se vracel zpět k severu. Přitom docházelo k [[Křížení|hybridizaci]] mezi izolovanými [[populace]]mi. Po ustoupení [[ledovec|ledovců]] byly vrby schopné díky svým větrem roznášeným [[semeno|semenům]] obsadit jako jedny z prvních rostlin biotopy uvolněné po ledovcích. [116] => [117] => Vysokohorské druhy jsou [[Relikt (biologie)|glaciálním reliktem]] arktického původu. Při poslední době ledové již neleželo naše území pod ledovcovým příkrovem, a mj. právě tyto vrby se dokázaly tvrdým životním podmínkám [[Tundra|tundry]] přizpůsobit a přežít. S nástupem teplejšího [[Podnebí|klimatu]] však přežily v silné konkurenci většinou jen ty, které rostly vysoko v horách nebo v jiných nehostinných prostředích, např. v [[rašeliniště|rašeliništích]], [[vřesoviště|vřesovištích]], nebo [[bažina]]tých územích.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Ševčík | jméno = Jan | titul = DP: Vrba bylinná v České republice ... | url = http://theses.cz/id/dlrlft/69842-738517002.pdf | datum aktualizace = 07.05.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra ekol. a živ. prostředí, Olomouc | jazyk = cs}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brandová | jméno = Blanka | titul = DP: Hybridizace horských druhů vrb na příkladu vrby hrotolisté ... | url = http://theses.cz/id/mr214z/126545-611945768.pdf | datum aktualizace = 07.05.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Nývltová | jméno = Veronika | titul = DP: Charakteristika skupiny vrby bobkolisté s důrazem na vrbu dvoubarvou | url = http://theses.cz/id/ic2z9u/119945-235169181.pdf | datum aktualizace = 12.08.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs}} [118] => [119] => === Česká květena === [120] => V české květeně se vyskytuje 21 původních druhů vrb a množství jejich kříženců. Na celém území jsou hojné [[vrba jíva]] (''Salix caprea'') a [[vrba křehká]] (''Salix euxina''), podél vod a v [[Měkký luh|měkkých luzích]] nižších poloh též [[vrba bílá]] (''Salix alba'') a její hybrid vrba červenavá (''Salix ×rubens'', resp. ''Salix ×fragilis''). V křovinách podél vodních toků je běžná [[vrba trojmužná]] ''(Salix triandra)'' nebo [[Vrba košíkářská|košíkářská]] ''(Salix viminalis)'', mokřadní společenstva porůstá především [[vrba popelavá]] ''(Salix cinerea)'', [[vrba ušatá]] ''(Salix aurita)'' nebo [[vrba pětimužná]] ''(Salix pentandra)'', která může nabývat charakteru jak keře, tak stromu. Vysokohorské keříčkovité druhy vrb jsou na českém území vesměs silně až kriticky ohroženými [[Relikt (biologie)|glaciálními relikty]] (viz níže kapitola o ohrožení), které se vyskytují jen na několika málo místech, často pouze v jednopohlavných zbytkových populacích. Celkový počet taxonů vrb zaznamenaných v české květeně, včetně hybridů a zplanělých pěstovaných druhů, dosahuje čísla 74. [121] => [122] => == Taxonomie a systematika == [123] => [[Soubor:Salix alba - Lake Constance.jpg|náhled|Vrba bílá (''Salix alba'')|alt=Velký strom na břehu jezera]] [124] => Rod vrba je velice široký a patří k značně problematickým skupinám rostlin – k tzv. [[Kritický taxon|kritickým taxonům]]. Názory na počet druhů jsou dosti odlišné, uvádí se rozmezí 300–550 druhů. Databáze botanických zahrad v Kew uznává 397 druhů včetně hybridních.{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = Salix L. {{!}} Plants of the World Online {{!}} Kew Science [126] => | periodikum = Plants of the World Online [127] => | url = http://powo.science.kew.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:325916-2 [128] => | jazyk = en [129] => | datum přístupu = 2020-11-08 [130] => }} Důvodem je obtížná determinace způsobovaná velkou [[genetika|genetickou]] a [[Morfologie (biologie)|morfologickou]] variabilitou, mnohdy nezřetelnými určovacími znaky a také možným mezidruhovým [[křížení]]m, mnohdy zpětným a násobným. Blízce příbuzné druhy se na překryvu areálů lehce kříží mezi sebou a vznikají [[hybridní roj]]e. Odlišit zpětné a vícenásobné křížence od rodičovských druhů bývá velmi složité, mnohdy téměř nemožné. Někde převažují počty [[plodnost|fertilních]] kříženců nad mateřskými rostlinami. Přesto se však zdá, že význam hybridizace byl v minulosti dosti přeceňován (jako hybridi byli popisování morfologicky proměnliví jedinci téhož druhu) a ke skutečně masivnímu křížení dochází v přirozených podmínkách spíše zřídka. [131] => [132] => Mezi hlavní faktory přispívající k velké genetické variabilitě patří [[dvoudomost]], šíření semen při [[pohlavní rozmnožování|generativním rozmnožování]] na velké vzdálenosti, krátká generační doba, dlouholetý [[vegetativní rozmnožování|klonální životní cyklus]] a dobrá [[plodnost (biologie)|plodnost]]. Rostliny obvykle kombinují [[pohlavní rozmnožování|pohlavní způsob]] reprodukce s [[vegetativní rozmnožování|nepohlavním]]. Většina druhů je navíc hodně plastická, může se vyskytovat jako keřík nebo strom, mít okraj listů celistvý nebo pilovitý apod. Tyto vlastnosti jsou ovlivněny prostředím, což zvyšuje problémy při identifikaci druhů. [133] => [134] => Základním [[Ploidie|chromozómovým číslem]] je x=19, pro [[Vrba trojmužná|vrbu trojmužnou]] bývá udáváno x=22. Převážná většina druhů je diploidních (2n=38), velké stromové vrby podrodu ''Salix'' jsou tetraploidní (2n=76). V menší míře se vyskytuje [[polyploidie]] (hexa-, okto, deka- a dokonce dodekaploidie u druhu ''Salix maccalliana'' s 2n=12x=228). [135] => [136] => Systematické pojetí rodu ''Salix'' se může značně lišit podle autora a jeho geografické příslušnosti a v minulosti nabývala mnoha podob, včetně rozdělení zástupců do několika různých rodů. V evropském prostoru je široce přijímána klasifikace ruského biologa Skvorcova, v němž je rod dělen do tří [[podrod]]ů: ''Salix'' subgen. ''Salix'', ''Salix'' subgen. ''Vetrix'' a ''Salix'' subgen. ''Chamaetia'', každý je dále rozdělen do [[sekce (biologie)|sekcí]]. Nový pohled na rod přinesly [[molekulární biologie|molekulární výzkumy]], podle nichž je do něho v rámci zachování [[Monofyletismus|monofylie]] nutno začlenit ještě dosavadní drobné rody ''Chosenia'' (korejanka) a ''Toisusu''. Dále byla prokázána existence čtyř hlavních vývojových větví: první, bazální, odpovídá zhruba tradičnímu podrodu ''Salix'' a dělí se dál na euroasijskou a americkou větev, druhá zahrnuje jeho dosavadní sekci ''Triandrae'', třetí dva zmíněné malé rody a konečně čtvrtá obsahuje množství minimálně diferencovaných, a tedy často obtížně rozlišitelných keřovitých druhů z podrodů ''Vetrix'' a ''Chamaetia'', které je tedy záhodno sloučit do jediného podrodu. [[Nomenklatorický typ (botanika)|Lektotypem]] rodu je vrba bílá (''Salix alba''){{Citace elektronického periodika [137] => | titul = Tropicos {{!}} Name - Salix L. [138] => | periodikum = www.tropicos.org [139] => | url = http://www.tropicos.org/Name/40028804 [140] => | datum přístupu = 2018-09-18 [141] => }}, sesterským rodem, tedy takovým, s nímž sdílí právě jednoho společného předka, je [[topol]] (''Populus'').{{Citace periodika [142] => | příjmení = Chen [143] => | jméno = Jia-Hui [144] => | příjmení2 = Sun [145] => | jméno2 = Hang [146] => | příjmení3 = Wen [147] => | jméno3 = Jun [148] => | titul = Molecular phylogeny of Salix L. (Salicaceae) inferred from three chloroplast datasets and its systematic implications [149] => | periodikum = TAXON [150] => | datum vydání = 2010 [151] => | ročník = 59 [152] => | číslo = 1 [153] => | strany = 29–37 [154] => | issn = 1996-8175 [155] => | doi = 10.1002/tax.591004 [156] => | jazyk = en [157] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/tax.591004 [158] => | datum přístupu = 2020-11-09 [159] => }} [160] => [[Soubor:Lob Река Корень.jpg|náhled|Vrby naklánějící se nad vodu za světlem tvoří malebná zákoutí s oblibou navštěvovaná lidmi ([[vrba křehká]])|alt=Vrba nakloněná nad vodu, z ní skáčou děti do vody]] [161] => [162] => === Vybrané druhy === [163] => [164] => ==== ''Salix'' subgen. ''Salix'' ==== [165] => Obvykle stromy, kvetou až po olistění, v květech mají 2 až 12 tyčinek a dvě nektaria; vyvinuly se již v [[eocén]]u jako nejstarší skupina vrb. [166] => [167] => * [[Vrba babylónská]] (''Salix babylonica'') – Čína, Korea (včetně taxonu vrba Matsudova – ''Salix matsudana'') [168] => * [[Vrba bílá]] (''Salix alba'') – Evropa, severní Afrika, jihozápadní Asie, Kavkaz, Sibiř, Čína [169] => * [[Vrba křehká]] (''Salix euxina'') – Evropa, západní Sibiř [170] => * [[Vrba pětimužná]] (''Salix pentandra'') – Evropa, Sibiř, Mongolsko, severní Čína [171] => * [[Vrba černá]] (''Salix nigra'') – východní část severní Ameriky, Mexiko [172] => * [[Vrba dlouholistá]] (vrba vnitrozemská) (''Salix interior'') – Severní Amerika od Arktidy po Mexiko [173] => * [[Vrba lesklá]] (''Salix lucida'') – východní Kanada, USA [174] => * [[Vrba poříční]] (''Salix melanopsis'') – pacifická Severní Amerika [175] => * [[Vrba trojmužná]] (''Salix triandra'') – většina temperátní Eurasie [176] => [177] => ==== ''Salix'' subgen. ''Vetrix'' ==== [178] => [[Soubor:Salix cinerea Habitus in spring Germany.jpg|náhled|Typický habitus vrby popelavé (''Salix cinerea'')|alt=Keř bochníkovitého tvaru na luční mezi]] [179] => [[Soubor:Salix aurita 007.jpg|náhled|Vrba ušatá (''Salix aurita'')|alt=solitérní keř na louce]] [180] => [[Soubor:Salix silesiaca a3.jpg|náhled|Vrba slezská (''Salix silesiaca'')|alt=Drobný keřík rostoucí ve skále ]] [181] => Keře nebo nepříliš statné stromy, kvetou před nebo současně s rašením listů, nejpočetnější podrod s velmi častou hybridizací; vyvinuly se v [[oligocén]]u, jejich největší rozmach však nastal až ve čtvrtohorách. [182] => [183] => * [[Vrba bledá]] (''Salix starkeana'' ) – temperátní Evropa [184] => * [[Vrba bobkolistá]] (''Salix phylicifolia'') – severní Evropa, Sibiř, Kavkaz [185] => * [[Vrba celolistá]] (''Salix integra'') – východní Asie [186] => * [[Vrba černající]] (''Salix myrsinifolia'') – Evropa, západní Sibiř [187] => * [[Vrba dvoubarvá]] (''Salix bicolor'') – Evropa [188] => * [[Vrba hrotolistá]] (''Salix hastata'') – Eurasie, Aljaška [189] => * [[Vrba jíva]] (''Salix caprea'') – Evropa, západní a Střední Asie [190] => * [[Vrba kanárská]] (''Salix canariensis'') – endemit Kanárských ostrovů [191] => * [[Vrba košíkářská]] (''Salix viminalis'') – temperátní Eurasie [192] => * [[Vrba laponská]] (''Salix lapponum'') – horské oblasti Evropy, Střední Asie, Sibiř [193] => * [[Vrba lýkovcová]] (''Salix daphnoides'') – Evropa [194] => * [[Vrba nachová]] (''Salix purpurea'') – Evropa, severní Afrika [195] => * [[Vrba plazivá]] (''Salix repens'') – Evropa [196] => * [[Vrba popelavá]] (''Salix cinerea'') – Evropa, západní a Střední Asie [197] => * [[Vrba rozmarýnolistá]] (''Salix rosmarinifolia'') – Evropa, Střední Asie [198] => * [[Vrba slezská]] (''Salix silesiaca'') – střední a jihovýchodní Evropa [199] => * [[Vrba srdčitá]] (''Salix cordata'') – východní Kanada, severovýchod USA [200] => * [[Vrba šedá]] (''Salix elaeagnos'') – Evropa, severní Afrika [201] => * [[Vrba špičatolistá]] (''Salix acutifolia'') – severní a východní Evropa, Kazachstán [202] => * [[Vrba švýcarská]] (''Salix helvetica'') – Alpy, Karpaty, Balkán [203] => * [[Vrba ušatá]] (''Salix aurita'') – Evropa [204] => * [[Vrba velkolistá]] (''Salix appendiculata'') – hory střední Evropy [205] => * [[Vrba vlnatá]] (''Salix lanata'') – arktická severní Evropa, Sibiř [206] => [207] => ==== ''Salix'' subgen. ''Chamaetia'' ==== [208] => [[Soubor:Polarwillow1.jpg|náhled|Samičí vrba polární (''Salix polaris'')|alt=Malý, červeně kvetoucí keříček]] [209] => Drobné plazivé keříčky alpínských podmínek, v ČR některé jako [[Relikt (biologie)|glaciální relikty]] arktického původu; kvetou po plném olistění. [210] => * [[Vrba borůvkovitá]] (''Salix myrtilloides'') – temperátní Eurasie [211] => * [[Vrba bylinná]] (''Salix herbacea'') – Evropa, Grónsko, arktická Amerika, Labrador [212] => * [[Vrba síťnatá]] (''Salix reticulata'') – temperátní a boreální Eurasie, arktická Amerika, Kanada [213] => * [[Vrba oděná]] (''Salix vestita'') – Čína, Mongolsko, Sibiř, arktická Amerika, Skalnaté hory [214] => * [[Vrba arktická]] (''Salix arctica'') – Sibiř, Aljaška, Kanada [215] => * [[Vrba alpská]] (''Salix alpina'') – Alpy a Karpaty [216] => * [[Vrba horská]] (''Salix myrsinites'') – severní Evropa [217] => * [[Vrba penízkovitá]] (''Salix nummularia'') – Sibiř, Mongolsko, východní Asie, Aljaška [218] => * [[Vrba polární]] (''Salix polaris'') – Skandinávie, Sibiř, arktická Amerika [219] => * [[Vrba uťatá]] (''Salix retusa'') – Evropa{{Citace elektronické monografie [220] => | příjmení = Klečková [221] => | jméno = Lucie [222] => | titul = DP: Vrba šedá v Moravskoslezských Beskydech ... [223] => | url = http://theses.cz/id/b3ezcw/71200-940368752.pdf [224] => | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc [225] => | datum aktualizace = 12.08.2010 [226] => | datum přístupu = 00.00.2011 [227] => | jazyk = cs [228] => }}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Danihelka | jméno = Jiří | příjmení2 = Chrtek | jméno2 = Jindřich | příjmení3 = Kaplan | jméno3 = Jan et all | titul = Seznam druhů rostlin v ČR | url = http://www.ibot.cas.cz/index.php?p=seznam&site=default [229] => | datum aktualizace = 23.01.2011 | datum přístupu = | vydavatel = Botanický ústav AV ČR, Průhonice | jazyk = cs}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vašut | jméno = Radim Jan | titul = Salix – vrba | url = http://botany.upol.cz/prezentace/vasut/salix-complet.pdf | datum aktualizace = 2006 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs }}{{Nedostupný zdroj}} [230] => [231] => == Ohrožení == [232] => [[Soubor:Salix herbacea male plant.JPG|náhled|Samčí jedinec vrby bylinné (''Salix herbacea'')|alt=Keříček se žlutými samčími květy]] [233] => Ohrožení mnoha druhů vrb je dáno přirozenou vzácností jejich izolovaných, prostorově omezených reliktních stanovišť. Další jsou negativně zasahovány úbytkem vhodných biotopů vlivem lidské činnosti: regulací řek a mizením štěrkových lavic a náplavů, likvidací lužních porostů a změnou vodního režimu toků, ničením rašelinišť a slatinišť nebo vysoušením a následnou zástavbou vlhkých luk. [234] => [235] => Příloha č. II „Vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin“ stanovila, že [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohroženým]] druhem jsou [[vrba borůvkovitá]], [[vrba bylinná]], [[vrba černající]], [[vrba dvoubarvá]] a [[vrba laponská]]; [[Silně Ohrožený taxon|silně ohroženým]] druhem vrba velkolistá a [[Zranitelný taxon|ohroženým]] druhem je vrba plazivá.{{Citace elektronické monografie [236] => | titul = Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [237] => | url = http://ebotanika.net/material/ohrdruhy.htm [238] => | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí ČR [239] => | datum přístupu = 00.00.2011 [240] => | jazyk = cs [241] => }} Červený seznam ohrožených druhů cévnatých rostlin České republiky z roku 2017 vede v kategorii kriticky ohrožených druhů (CR/C1) vrbu borůvkovitou, vrbu bylinnou, vrbu černající, vrbu dvoubarvou a vrbu laponskou krkonošskou; jako silně ohrožený druh (EN/C2) [[Vrba velkolistá|vrbu velkolistou]], [[Vrba lýkovcová|vrbu lýkovcovou]], vrbu laponskou pravou, [[Vrba šedá|vrbu šedou]] a [[Vrba hrotolistá|vrbu hrotolistou]]. V kategorii ohrožených, resp. zranitelných druhů (VU/C3) je zde vedena [[vrba plazivá]] a [[vrba rozmarýnolistá]]. Vymřelým taxonem je v ČR [[vrba bledá]].{{Citace elektronické monografie [242] => | příjmení = Grulich [243] => | jméno = Vít [244] => | titul = ČERVENÝ SEZNAM OHROŽENÝCH DRUHŮ ČESKÉ REPUBLIKY: CÉVNATÉ ROSTLINY [245] => | url = https://portal.nature.cz/publik_syst/files/rl_cevnate2017.pdf [246] => | vydavatel = Příroda 35 [247] => | místo = [248] => | datum vydání = 2017 [249] => | datum přístupu = 2019-11-24 [250] => }} Celosvětově však vrby mezi vážně ohrožené taxony nepatří,{{Citace elektronického periodika [251] => | příjmení = [252] => | jméno = [253] => | titul = The IUCN Red List of Threatened Species [254] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [255] => | vydavatel = [256] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?taxonomies=121113&searchType=species [257] => | datum vydání = [258] => | url archivu = [259] => | datum přístupu = 2020-11-10 [260] => }} naopak mnohé druhy patří díky své schopnosti snadného šíření k nebezpečným [[Invazní druh|invazním rostlinám]] v oblastech, kam byly zavlečeny, například v Austrálii nebo Severní Americe.{{Citace elektronického periodika [261] => | titul = Trees: Invasive Plant Atlas of the United States [262] => | periodikum = www.invasiveplantatlas.org [263] => | url = https://www.invasiveplantatlas.org/trees.cfm [264] => | datum přístupu = 2020-11-24 [265] => }}{{Citace elektronického periodika [266] => | příjmení = Fisheries [267] => | jméno = Agriculture and [268] => | titul = Willow [269] => | periodikum = www.business.qld.gov.au [270] => | url = https://www.business.qld.gov.au/industries/farms-fishing-forestry/agriculture/land-management/health-pests-weeds-diseases/weeds-diseases/invasive-plants/restricted/willow [271] => | datum vydání = 2015-10-30 [272] => | jazyk = en-AU [273] => | datum přístupu = 2020-11-24 [274] => }} [275] => [276] => == Význam a využití == [277] => [278] => === Dřevo a proutí === [279] => [[Soubor:Weidenkirchesteinberg.jpg|náhled|Interiér „[[Vrbový kostel|vrbového kostela]]“ v německém Steinbergu|vlevo|alt=interiér kostela ze zapojených a olistěných vrbových větví, s lavicemi a oltářem]] [280] => Vrba se po mnoho tisíciletí využívá jako zdroj měkkého, pórovitého, nepříliš kvalitního, zato však rychle se obnovujícího [[dřevo|dřeva]]. Význam má v tomto směru v Evropě především [[vrba bílá]], v Americe pak stromová [[vrba černá]] (''Salix nigra''), v menší míře také [[vrba křehká]], [[vrba jíva]] či některé větší keřovité druhy. Vrbové dřevo se užívá k výrobě [[Celulóza|celulózy]], [[Překližka|překližek]], [[Bedna|bedýnek]], [[Zápalka|zápalek]], [[Kriket|kriketových pálek]] či různých drobných užitkových předmětů. Vzhledem k nízké [[Hustota|hustotě]] a širokým [[letokruh]]ům, z nichž se vydroluje vlákno, se špatně strojově opracovává a je málo trvanlivé. Často slouží jen jako palivo.{{Citace elektronické monografie [281] => | titul = White Willow {{!}} The Wood Database - Lumber Identification (Hardwood) [282] => | url = https://www.wood-database.com/white-willow/ [283] => | datum přístupu = 2020-11-15 [284] => | jazyk = en-US [285] => }}{{Citace elektronického periodika [286] => | titul = Vrba - Charakteristiky dřevin - Dřevo centrum [287] => | periodikum = drevo.celyden.cz [288] => | url = http://drevo.celyden.cz/charakteristiky-drevin/vrba/ [289] => | datum přístupu = 2020-11-15 [290] => }} Ceněno je ohebné a různobarevné proutí vrb, které se odedávna používá k výrobě [[ošatka|ošatek]], [[košík|košů]], [[Nůše|nůší]] i rozličného nábytku, ale též zaplétaných plotů či různých prostorových instalací. Nejkvalitnější proutí poskytuje [[vrba košíkářská]], trojmužná a bílá; jejich pravidelným ořezáváním vznikají typické hlavaté vrby. Keře pro tyto účely se pěstují ve speciálních výsadbách nazývaných [[prutník]]y. Z vrbového proutí se také vyrábějí [[pomlázka|pomlázky]], z tlustších prutů se pak mohou vyrábět [[Píšťalka|píšťalky]].{{Citace elektronické monografie [291] => | příjmení = nh [292] => | titul = NAŠE HOBBY [293] => | url = https://www.nasehobby.cz/o-vrbach-a-o-tom-jak-se-plete-pomlazka/ [294] => | datum vydání = 2020-04-11 [295] => | datum přístupu = 2020-11-14 [296] => | jazyk = cs-CZ [297] => }}{{Citace elektronického periodika [298] => | titul = Chcete mít vrbové proutí na píšťalku, na košíky nebo na pomlázku z vlastních zdrojů? Vysaďte si košíkářskou vrbu [299] => | periodikum = Region [300] => | url = https://region.rozhlas.cz/chcete-mit-vrbove-prouti-na-pistalku-na-kosiky-nebo-na-pomlazku-z-vlastnich-7766973 [301] => | datum vydání = 2019-02-22 [302] => | jazyk = cs [303] => | datum přístupu = 2020-11-14 [304] => }} [305] => [306] => Vrby jakožto rychle rostoucí dřeviny se pěstují pro produkci [[biomasa|biomasy]] k [[energetika|energetickým]] nebo i krmným účelům, jejich listy i mladé výhonky někdy slouží jako potrava pro [[dobytek]], [[ovce]] i [[Sob polární|soby]]. Módní a ekologickou záležitostí je vrbové stavitelství, kdy stavba založená z vrbového proutí po jeho zakořenění postupně obrůstá listy a zapojuje se; lze takto vytvářet například zahradní altány, paravány, tunely a labyrinty pro děti či originální sochy.{{Citace elektronického periodika [307] => | titul = Živé stavby z vrby vytvoří labyrint i originální sochu na zahradu [308] => | periodikum = Prima Living [309] => | url = https://living.iprima.cz/zahrada/zive-stavby-z-vrby-vytvori-labyrint-i-originalni-sochu-na-zahradu [310] => | jazyk = cs [311] => | datum přístupu = 2020-11-16 [312] => }} [313] => [314] => === Okrasné a užitkové výsadby === [315] => [[Soubor:PikiWiki Israel 14238 Uri Gordon Garden-Willow.JPG|náhled|Vrba babylónská je v teplejších oblastech často pěstována jako parková dřevina|alt=dvě mladé převislé vrby v parku]] [316] => Mnohé druhy se pro svůj vzhled vysazují jako [[okrasná rostlina|okrasné dřeviny]] v parcích, především ty s převislým („smutečním“) habitem, jako jsou vrba babylónská, smuteční kultivary vrby bílé nebo hybridní [[vrba náhrobní]] (''Salix ×sepulcralis''). Existují též převislé (penduloidní) kultivary jiných druhů. Oblíbené jsou červenobílé listy kultivarů vrby celolisté nebo kultivary vrby Matsudovy s kroucenými větvemi (''Salix matsudana'' var. ''tortuosa''). Drobnější, pomalu rostoucí keříčkovité druhy lze pěstovat jako [[Skalnička|skalničky]]. Okrasným účinkem je habitus, jarní kvetení, olistění, v bezlistém stavu též různě barevné mladé letorosty (v různých odstínech červenofialové, žluté, zelené nebo hnědé). V krajinářských úpravách působí romanticky též vykotlané, pokroucené kmeny starých stromů, významným krajinotvorným prvkem jsou řady hlavatých vrb okolo potoků a vesnických návsí. Podzimní zbarvení listů je většinou žluté či žlutohnědé, nepříliš nápadné.{{Citace monografie [317] => | příjmení = Hieke [318] => | jméno = Karel [319] => | příjmení2 = [320] => | jméno2 = [321] => | titul = Praktická dendrologie, sv. 2 [322] => | vydání = [323] => | vydavatel = České zemědělské nakladatelství [324] => | místo = Praha [325] => | rok vydání = 1978 [326] => | počet stran = [327] => | strany = 431–447 [328] => | isbn = [329] => }} [330] => [331] => Schopnost vrb vázat toxiny, akumulovat těžké kovy a osidlovat i kontaminovanou půdu lze využít v [[Kořenová čistírna odpadních vod|kořenových čistírnách]] a při [[Fytoremediace|fytoremediacích]]. Rychle rostoucí a snadno se ujímající vrbové výsadby mohou sloužit též jako [[větrolam]]y, dálniční bariéry, ke zpevňování vodních břehů či svahů nebo k vysoušení podmáčených půd. Rostliny se uměle snadno množí převážně [[řízkování|bylinnými řízky]]. [332] => [333] => === Léčitelství === [334] => V léčitelství je užívána vrbová kůra, která se sklízí na jaře sloupáváním z dvouletých až tříletých tenkých větví. Sušená droga obsahuje [[flavonoidy]], [[Kyselina šťavelová|šťavelany]] a vysoké procento [[Třísloviny|tříslovin]], dále také [[glykosidy]] [[salicin]], salicinerin či populin. Salicin je využíván pro výrobu [[kyselina salicylová|kyseliny salicylové]], z níž byl roku [[1899]] synteticky připraven [[Kyselina acetylsalicylová|aspirin]]. V lidovém léčitelství se z kůry připravují odvary, které účinkují jako [[antipyretikum]], [[Nesteroidní antiflogistikum|antirevmatikum]] a [[analgetikum]]: snižují teplotu, tiší bolesti, léčí nespavost, průjem i revma. Kůra se také používá jako [[diuretikum]]. Při vnějším užití se aplikuje proti kožním plísním, pocení a na nehojící se rány. Vrbové kůry se dříve užívalo také k vydělávání [[Useň|kůží]].{{Citace elektronické monografie [335] => | příjmení = Váňa [336] => | jméno = Josef [337] => | titul = Léčivé stromy a keře – Vrba [338] => | vydavatel = Eminent [339] => | isbn = 80-7281-268-8 [340] => | rok = 2006 [341] => | počet stran = 310 [342] => }}{{Citace monografie [343] => | příjmení = Korbelář [344] => | jméno = Jaroslav [345] => | příjmení2 = Endris [346] => | jméno2 = Zdeněk [347] => | titul = Naše rostliny v lékařství [348] => | vydání = [349] => | vydavatel = Avicenum [350] => | místo = Praha [351] => | rok vydání = 1981 [352] => | počet stran = [353] => | strany = 456 [354] => | isbn = [355] => }} [356] => [357] => === Kulturní význam === [358] => [[Soubor:20060405 ParkOudegein0015 knotwilgen.JPG|náhled|Typické tvary hlavatých vrb inspirovaly fantazii mnoha umělců|vlevo|alt=dvě hlavaté vrby u potoka, jaro]] [359] => [360] => V evropské kulturní tradici jsou vrby chápány jako symbol neplodnosti, [[cudnost]]i, smutku a smrti. Motiv neplodnosti či neužitečnosti souvisí s nevýrazností květů a plodů vrby, jež tak byla často chápána jako sterilní, a objevuje se například u [[Homér]]a, [[Johann Wolfgang von Goethe|Goetheho]] či [[Edmund Spenser|Spensera]], ale také v perské poesii. Kombinace symboliky neplodnosti a smrti spojila vrby také s motivem panny umírající bez toho, aby poznala fyzickou lásku a zplodila děti, či s příběhy o mladých milencích a jejich smrti: motiv vrby se objevuje v souvislosti s [[William Shakespeare|Shakespearovou]] [[Ofélie|Ofélií]] i [[Desdemona|Desdemonou]], v mnoha anglických a irských [[Balada|baladách]] nebo v [[Karel Jaromír Erben|Erbenově]] baladě [[Vrba (Kytice)|''Vrba'']]. Neplodnost je někdy nahrazena cudností – během [[Athény|athénské]] slavnosti [[Thesmoforia]] ženy seděly na vrbových nosítkách, čímž měla být utlumena jejich sexuální touha.{{Citace monografie [361] => | příjmení1 = Ferber [362] => | jméno1 = Michael [363] => | odkaz na autora = [364] => | titul = A Dictionary of Literary Symbols [365] => | url = https://archive.org/details/dictionarylitera00ferb_483 [366] => | vydavatel = Cambridge University Press [367] => | místo = [368] => | rok = 2007 [369] => | strany = [https://archive.org/details/dictionarylitera00ferb_483/page/n246 235] [370] => | isbn = 978-0-521-87042-9 [371] => }}{{Citace monografie [372] => | příjmení1 = Abbot [373] => | jméno1 = Elizabeth [374] => | odkaz na autora = Elizabeth Abbott [375] => | titul = A History of Celibacy [376] => | vydavatel = James Clarke & Co [377] => | místo = [378] => | rok = 2001 [379] => | strany = 35 [380] => | isbn = 9780718830069 [381] => }}{{Citace elektronické monografie [382] => | příjmení1 = Eilers [383] => | jméno1 = Wilhelm [384] => | odkaz na autora1 = Wilhelm Eilers [385] => | příjmení2 = Aʿlam [386] => | jméno2 = Hūšang [387] => | odkaz na autora2 = Hūšang Aʿlam [388] => | titul = Bīd [389] => | url = https://iranicaonline.org/articles/bid-willow-genus-salix-l [390] => | datum vydání = [391] => | datum aktualizace = [392] => | datum přístupu = 10.11.2020 [393] => | vydavatel = Encyclopædia Iranica [394] => | jazyk = en [395] => }} [396] => [397] => Spojení vrb se smrtí obecně se objevuje opět u Homéra – v [[Odysseia|Odysseii]] je zmíněn [[Persefona|Persefonin]] háj tvořený vrbami a topoly, jež leží u bran podsvětí,[[Homér]], [[Odysseia]], kniha X., řádek 510 [[Apollónios z Rhodu|Apollónios Rhodský]] v [[Argonautika|''Argonautice'']] uvádí, že posvátný háj čarodějnice [[Kirké]] byl tvořen vrbami, na jejichž korunách byla zavěšena mrtvá těla.[[Apollónios z Rhodu|Apollónios Rhodský]]: ''[[Argonautika]], kniha III., řádek 200.'' [[Publius Vergilius Maro|Vergilius]] ve svých [[Zpěvy rolnické|''Zpěvech rolnických'']] zase spojuje vrby s truchlením, stejně tak je tomu v [[Kniha žalmů|biblickém žalmu 137]]. Ve [[Spojené království Velké Británie a Irska|Velké Británii]] bylo spojení mezi vrbou a zoufalými milenci v [[18. století]] nahrazeno obecnou symbolikou zármutku, snad v souvislosti s rozšířením [[Vrba náhrobní|smutečních vrb]] z [[Čína|Číny]]. [398] => [399] => Vrbové ratolesti ve formě [[Kočičky|kočiček]] jsou užívány také při některých předjarních a jarních slavnostech: při [[Čínský Nový rok|čínském Novém roce]]{{Citace elektronické monografie [400] => | příjmení = Lai [401] => | jméno = Olivia [402] => | odkaz na autora = [403] => | titul = A guide to Chinese New Year flowers and fruits [404] => | url = https://www.timeout.com/hong-kong/things-to-do/a-guide-to-chinese-new-year-flowers-and-fruits [405] => | datum vydání = [406] => | datum aktualizace = [407] => | datum přístupu = 14.11.2020 [408] => | vydavatel = TimeOut [409] => | jazyk = [410] => }} a perském [[Nourúz]]u.{{Citace monografie | příjmení = Shirzad [411] => | jméno = Susanne [412] => | odkaz na autora = [413] => | titul = My Persian Haft Seen: An Iranian Nowruz Tradition [414] => | vydavatel = Ibex Publishers [415] => | místo = [416] => | rok = 2018 [417] => | strany = 38 [418] => | isbn = 978-1-5881-4179-8 [419] => }} V některých zemích, především [[Slované|slovanských]], ale také v katolickém [[Bavorsko|Bavorsku]] a [[Rakousko|Rakousku]] nebo ve [[Finsko|Finsku]] a [[Baltské státy|Pobaltí]], jsou užívány při oslavách [[Velikonoce|velikonoční]] [[Květná neděle|Květné-Palmové neděle]] jako náhrada tradičních palmových ratolestí, které jsou v daném prostřední nedostupné. [420] => [421] => Mezi další příklady významu vrby v náboženství nebo kultuře náleží například: [422] => [423] => * užití olistěné vrbové ratolesti zvané [[arava]] při židovském svátku [[Sukot]]; [424] => * ''sail'' „vrba“ je jméno jednoho z písmen irského [[ogam]]u; [425] => * u Slovanů měla vrba, stejně jako [[topol osika]] a [[bez černý]], dvojznačnou povahu – byla spojována se zlovolnými silami, ale zároveň s ochranou proti nim;{{Citace monografie [426] => | příjmení = Váňa [427] => | jméno = Zdeněk [428] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [429] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [430] => | vydavatel = Panorama [431] => | místo = Praha [432] => | rok = 1990 [433] => | strany = 144 [434] => | isbn = 80-7038-187-6 [435] => }} [436] => * jako [[Heraldika|heraldická]] figura symbolizuje vrba bolest, smutek, vzdor a schopnost čelit nepřízni osudu;{{Citace monografie [437] => | příjmení = Palivec [438] => | jméno = Viktor [439] => | příjmení2 = [440] => | jméno2 = [441] => | titul = Heraldická symbolika [442] => | url = http://historie.hranet.cz/heraldika/pdf/palivec1978.pdf [443] => | vydání = [444] => | vydavatel = Genealogická a heraldická společnost [445] => | místo = Praha [446] => | rok vydání = [447] => | počet stran = [448] => | strany = 84 [449] => | isbn = [450] => | rok = 1978 [451] => }} [452] => * čeština zná frázi „být někomu vrbou“ a vrby jsou chápány jako stromy, jimž se může člověk svěřit, motiv je užit například v básni [[Král Lávra (báseň)|''Král Lávra'']] Karla Havlíčka Borovského; [453] => * známou fiktivní vrbou je [[Tvorové v Harrym Potterovi|Vrba mlátička]] z příběhů o [[Harry Potter|Harrym Potterovi]]. [454] => [455] => == Galerie == [456] => [457] => Soubor:Widnau-blazon.svg|alt=ve zlatém poli hlavatá vrba v reálných barvách, za ní stylizovaný vodní tok modrou vlnovkou|Vrba ve znaku švýcarského města Widnau [458] => Soubor:33. Old Russian Easter Postcard 03.jpg|alt=stará pohlednice s ruskou dívkou a venkovskou krajinou, okolo propletené sněženky a kočičky|Kočičky spolu se sněženkami jako symbol jara na staré ruské pohlednici [459] => Soubor:Třešť Jüdischer Friedhof - Detail Trauerweide 2.jpg|alt=Náhrobní kámen se stylizovaonu smuteční vrbou na čele|Symbol smuteční vrby na židovském náhrobku [460] => Soubor:ערבות למנהג חביטת ערבה בהושענה רבה.jpg|alt=pouliční prodej vrbových ratolestí, okolo stánku dva židé v tradičních oblecích|Prodej vrbových ratolestí před svátkem Sukot v newyorském Brooklynu [461] => Soubor:Sandworm by Marco Casagrande @ Wenduine, Belgium.jpg|alt=Instalace z vrbového proutí na pláži, tvarem připomínající velkého červa|Sandworm – Instalace z vrbového proutí na pláži v Belgii [462] => Soubor:A willow covered in frozen mist.jpg|alt=Vzrostlá suteční vrba pokrytá jinovatkou, modrá obloha|Typický habitus vzrostlé smuteční vrby v zimním parku [463] => Soubor:Mecklenburg-Vorpommern, Rostock, IGA2003 NIK 7947.jpg|alt=Interiér stavby ze zapletených a olistěných vrbových větví|Vrbová architektura v Rostocku, Německo [464] => Soubor:Salix integra Hakuro-nishiki 2015-06-16 001.jpg|alt=detail na mladé červenobílé olistění|Barevný kultivar vrby celolisté (''Salix integra'') [465] => Soubor:Ament inflorescence.jpg|alt=Detail, žlutá jehněda|Samčí jehnědy a mladé listy [466] => Soubor:Stamp 2012 Verba bila.jpg|alt=na poštovní známce list a zralá jehněda|Vrba bílá na ukrajinské poštovní známce [467] => [468] => [469] => == Odkazy == [470] => [471] => === Reference === [472] => [473] => [474] => === Literatura === [475] => * {{Citace monografie [476] => | příjmení = Hejný [477] => | jméno = [478] => | příjmení2 = Slavík [479] => | jméno2 = B [480] => | titul = Květena ČR. Svazek 2 [481] => | vydání = [482] => | vydavatel = Academia [483] => | místo = Praha [484] => | rok vydání = 1990 [485] => | počet stran = [486] => | edice = [487] => | svazek edice = [488] => | strany = 458–489 [489] => | isbn = 80-200-0306-1 [490] => | jazyk = [491] => | rok = [492] => | počet_stran = [493] => }} [494] => * {{Citace monografie [495] => | příjmení = Vašut [496] => | jméno = Radim J. [497] => | příjmení2 = Sochor [498] => | jméno2 = Michal [499] => | příjmení3 = Hroneš [500] => | jméno3 = Michal [501] => | titul = Vrby České republiky [502] => | vydání = [503] => | vydavatel = Univerzita Palackého [504] => | místo = Olomouc [505] => | rok vydání = 2013 [506] => | počet stran = [507] => | strany = [508] => | isbn = 978-80-244-4121-4 [509] => }} [510] => [511] => === Související články === [512] => * [[Košíkářství]] [513] => * [[Vrbový kostel]] [514] => * [[Fytoremediace]] [515] => * [[Kočičky]] [516] => * [[Pomlázka]] [517] => [518] => === Externí odkazy === [519] => * {{Commonscat|Salix}} [520] => * {{Wikislovník|heslo=vrba}} [521] => * {{Wikidruhy|taxon=Salix}} [522] => * {{en}} [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=129059 Flora of North America: Salix] [523] => * [https://www.biolib.cz/cz/taxon/id38917/ Přehled rodu na BioLibu] [524] => [525] => {{Dobrý článek}} [526] => {{Taxonbar|from=Q36050}} [527] => {{Autoritní data}} [528] => {{Portály|Rostliny|Stromy}} [529] => [530] => [[Kategorie:Vrba| ]] [531] => [[Kategorie:Vrbovité]] [532] => [[Kategorie:Energetické rostliny]] [533] => [[Kategorie:Okrasné stromy]] [534] => [[Kategorie:Okrasné keře]] [535] => [[Kategorie:Medonosné rostliny]] [536] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [537] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [538] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [539] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [540] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [541] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [542] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [543] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [544] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [545] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [546] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [547] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [548] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [549] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [550] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [551] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [552] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [553] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [554] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [555] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [556] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [557] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [558] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [559] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [560] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [561] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [562] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [563] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [564] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [565] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [566] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [567] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [568] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [569] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [570] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [571] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [572] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [573] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [574] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [575] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [576] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [] => )
good wiki

Vrba

Vrba (Salix) je obsáhlý rod dvoudomých opadavých dřevin z čeledi vrbovitých. Zahrnuje více než 400 druhů kosmopolitně rozšířených stromů, keřů i drobných keříčků, s převahou v mírných a chladných oblastech severní polokoule.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tundra','Kočičky','Relikt (biologie)','vrba jíva','vrba bílá','Kritický taxon','Bedna','Kriket','Afrika','Vrba košíkářská','Vrba lýkovcová','Lužní les'

Afrika

Bedna

Kočičky

Kočičky je český hudební projekt, který vznikl v roce 2017.

Kriket

Kriket je kolektivní míčová hra, která se hraje převážně v anglicky mluvících zemích.

Tundra