Array ( [0] => 15488525 [id] => 15488525 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vyšehrad [uri] => Vyšehrad [3] => Parník_Vyšehrad_pod_Vyšehradem.jpg [img] => Parník_Vyšehrad_pod_Vyšehradem.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Vyšehrad je starobylé opevněné sídlo nacházející se na stejnojmenném kopci na pravém břehu Vltavy v Praze. Tato historická lokalita je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších míst v Praze. Vyšehrad je důležitým symbolickým a kulturním centrem, které hrálo významnou roli v dávných dějinách Prahy a českého národa. Na Vyšehradě se nachází mnoho historických památek, včetně gotické baziliky svatého Petra a Pavla, Rotundy svatého Martina a dominanty Vyšehradského hřbitova - Slavína, na kterém jsou pohřbeni významní čeští umělci, vědci, spisovatelé a politici. Vyšehrad také nabízí krásné parky a zahrady, které jsou oblíbeným místem pro procházky a relaxaci. Vyšehrad je také spojený s mnoha legendami a příběhy, z nichž nejznámější je o založení Prahy knížetem pražským a zakladatelem dynastie Přemyslovců Vratislavem, který zde založil svůj dvorec a hrad v 10. století. Místo je také významné pro kulturní akce, jako jsou hudební festivaly, koncerty, divadelní produkcí a další kulturní události. Vyšehrad je skutečnou památkou na historii Prahy a nabízí návštěvníkům nejen krásné pohledy na město, ale také jedinečný zážitek z prozkoumávání české historie a kultury. [oai] => Vyšehrad je starobylé opevněné sídlo nacházející se na stejnojmenném kopci na pravém břehu Vltavy v Praze. Tato historická lokalita je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších míst v Praze. Vyšehrad je důležitým symbolickým a kulturním centrem, které hrálo významnou roli v dávných dějinách Prahy a českého národa. Na Vyšehradě se nachází mnoho historických památek, včetně gotické baziliky svatého Petra a Pavla, Rotundy svatého Martina a dominanty Vyšehradského hřbitova - Slavína, na kterém jsou pohřbeni významní čeští umělci, vědci, spisovatelé a politici. Vyšehrad také nabízí krásné parky a zahrady, které jsou oblíbeným místem pro procházky a relaxaci. Vyšehrad je také spojený s mnoha legendami a příběhy, z nichž nejznámější je o založení Prahy knížetem pražským a zakladatelem dynastie Přemyslovců Vratislavem, který zde založil svůj dvorec a hrad v 10. století. Místo je také významné pro kulturní akce, jako jsou hudební festivaly, koncerty, divadelní produkcí a další kulturní události. Vyšehrad je skutečnou památkou na historii Prahy a nabízí návštěvníkům nejen krásné pohledy na město, ale také jedinečný zážitek z prozkoumávání české historie a kultury. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=bývalé pevnosti v Praze}} [1] => {{infobox - budova [2] => | typ = pevnost [3] => | obrázek = Parník Vyšehrad pod Vyšehradem.jpg [4] => | popisek = Vyšehrad od severozápadu [5] => }} [6] => '''Vyšehrad''' je historické [[hradiště]], [[hrad]] a [[Pevnost (stavba)|pevnost]] v [[Praha|Praze]], na skále nad pravým břehem řeky [[Vltava|Vltavy]] na jižním okraji historického města, ve čtvrti [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]]. Na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] se [[Slavín (hrobka)|Slavínem]] u [[bazilika svatého Petra a Pavla|kostela sv. Petra a Pavla]] jsou pochovány významné české osobnosti, nachází se zde i nejstarší pražská [[Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)|rotunda sv. Martina]]. Dnes parkově upravený a veřejně přístupný areál je od roku 1962 [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]. [7] => [8] => K Vyšehradu se váže řada [[Nejstarší české pověsti|pověstí z počátků českých dějin]], založil jej prý bájný kníže [[Krok (vojvoda)|Krok]]. Skutečný vznik knížecího hradiště je kladen do druhé poloviny 10. století. Koncem 11. století zde sídlil první český král [[Vratislav II.|Vratislav I.]], který zřídil [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradskou kapitulu]]. Fakticky se Vyšehrad stal součástí Prahy za [[Karel IV.|Karla IV]]., který jej přestavěl a napojil na opevnění nově založeného [[Nové Město (Praha)|Nového Města]]. Roku 1420 hrad [[Bitva pod Vyšehradem|vypálili husité]], v polovině 17. století byl v rámci rozšiřování [[Opevnění Prahy|opevnění města]] přestavěn na barokní pevnost. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím samosprávným [[město|městem]], do roku 1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným k [[Královské hlavní město Praha|Praze]] roku [[1883]]. V téže době došlo ke zřízení národního pohřebiště a k úpravám Vyšehradu do dnešní podoby. Roku 1904 byl vyšehradskou skálou proražen [[Vyšehradský tunel|tunel]], který otevřel pravobřežní komunikaci Prahy s jižním okolím. [9] => [10] => == Poloha == [11] => [[Soubor:Vysehrad as seen over the Vltava from Cisarska louka 731.jpg|náhled|Vyšehrad od jihozápadu]] [12] => Vyšehrad se rozkládá něco málo přes 3 km jihovýchodně od [[Pražský hrad|Pražského hradu]] na pravém břehu [[Vltava|Vltavy]]. Pankrácká pláň o nadmořské výšce kolem 230 m v těchto místech vybíhá k severozápadu přibližně 600 m dlouhou ostrožnou, vklíněnou mezi řeku Vltavu a [[Nuselské údolí|údolí potoka]] [[Botič]]e. Severní, západní i jižní svahy návrší jsou velmi strmé, jihozápadní okraj dokonce tvoří 42 metry vysoká skála z [[ordovik|ordovických]] [[břidlice|břidlic]], spadající přímo do Vltavy, která má v tomto místě také největší hloubku na celém území Prahy. Katastrální území Vyšehradu je ze západu vymezeno středem Vltavy, z jihu a východu hradbami pevnosti nad [[Nusle]]mi, na severní straně pak ulicemi Na Slupi, Botičskou, Na Děkance a Svobodovou. Z vrcholku skály je krásný výhled na Prahu i na koryto řeky Vltavy (prakticky od Braníka až po Staré město); je to jeden z nejhezčích přirozených vyhlídkových bodů v Praze. [13] => == Pověsti == [14] => [[Soubor:Vysehrad Rock Prague CZ.jpg|náhled|Vyšehradská skála. Zřícenina nad tunelem je tzv. ''Libušina lázeň'', zbytek strážní bašty ze 14. století]] [15] => Pověst vypráví, že Vyšehrad založil kníže [[Krok (vojvoda)|Krok]], když hledal bezpečnější sídlo. V době, kdy sídlil na [[Budeč (hradiště)|Budči]], vyslal posly, aby našli bezpečnější místo. Na strmé skále nad [[Vltava|Vltavou]] kníže přikázal vykácet [[les]] a vystavět tam [[hrad]]. Když Krok zemřel, vlády se ujala jeho dcera [[Libuše (kněžna)|Libuše]]. Jenže muži si vládu žen nepřáli a tak Libuše vyslala posly, ať následují jejího koně, který jim najde jejich nového vládce. Poslové šli dva dny a třetího dne došli do vesničky [[Stadice]], kde na poli oral s párem volků [[Přemysl Oráč|Přemysl]]. Kůň se u něho zastavil a poslové poznali, že to je jejich budoucí vládce. S velikou slávou byl převezen na Vyšehrad, kde ho již vítala Libuše. A tak Přemysl po boku Libuše usedl na trůn a společně s Libuší vládl českému lidu. Na památku toho, že byl povolán z pole, byl nazván Oráč a stal se 4. českým vládcem (podle pověsti). [16] => [17] => K Vyšehradu se též vztahuje pověst o rytíři [[Horymír (vladyka)|Horymírovi]], jenž byl na Vyšehradě vězněn za knížete [[Křesomysl]]a, protože ničil stříbrné doly. Jako poslední přání se před smrtí chtěl naposledy projet na svém věrném koni [[Šemík]]ovi. Že Křesomysl nechal zavřít všechny brány, nebylo nic platné. Šemík přeskočil i s Horymírem hradby a skočil rovnou do Vltavy. Horymír se zachránil, ale statečný Šemík na následky skoku uhynul. Dodnes má náhrobek v [[Neumětely|Neumětelích]]. [18] => [19] => Také se vypráví pověst podobná pověsti o [[Blaničtí rytíři|blanických rytířích]]: vyšehradské návrší v sobě skrývá tajné sklepení, kde je ukryt zlatý poklad. Nad poklady bdí starý český lev s dvanácti lvíčaty. Lev několikrát za rok o půlnoci vychází ven a pátrá, zda české zemi nehrozí nebezpečí. Když zjistí, že je vše v pořádku vrátí se zpět do sklepení. Pokud by však české zemi hrozilo nebezpečí, lev zařve tak mocně, až se vyšehradská skála rozlomí a ze lvíčat se stanou mocní lvi, kteří rozsápou všechny nepřátele.{{Citace monografie|příjmení=Lisická|jméno=Helena|příjmení2=|jméno2=|titul=Z českých a moravských hradů|vydání=1|vydavatel=Svoboda|místo=Praha|rok=1977|počet stran=696|strany=|isbn=}} [20] => == Historie == [21] => Ačkoli staré české pověsti, zachycené v [[Kosmova kronika|Kosmově kronice]], vyzvedají starobylost Vyšehradu, je po pravěkém osídlení doloženo jeho středověké osídlení až ke konci [[10. století]]. Již tehdy šlo o významný opěrný bod [[České knížectví|českých knížat]] s [[mincovna|mincovnou]], který [[Vratislav II.]], později korunovaný na prvního českého krále, roku [[1070]] přestavěl na hlavní panovnické sídlo (opuštěno 1135), zřídil zde [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|kapitulu]] s kostelem a královskou nekropolí. [22] => [23] => Nového rozkvětu se Vyšehrad dočkal za [[Karel IV.|Karla IV.]], který dal sídlo opevnit a zařadil zdejší kolegiátní baziliku do svého korunovačního ceremoniálu, pro tento účel ji dal přestavět do monumentálních rozměrů a Vratislavovy ostatky dal vsadit do menzy hlavního oltářeNechvátal, Bazilika 2004. Středověký hrad byl poničen [[Husitství|husitskými]] bojovníky po [[Bitva pod Vyšehradem|bitvě pod Vyšehradem]] a kolem jeho ruiny pak vyrostlo městečko. Od poloviny 17. století byl Vyšehrad proměněn na [[Pevnost (stavba)|pevnost]] obehnanou mohutnými [[bastion]]ovými hradbami a bazilika dostala vrcholně barokní podobu. Do dnešní podoby s národním hřbitovem, novogoticky přestavěným chrámem a parkovou úpravou byl proměněn v 2. polovině 19. století péčí proboštů zdejší kapituly. [24] => === Prehistorie === [25] => Nejstarší osídlení Vyšehradu dosvědčují [[archeologie|archeologické]] nálezy do období [[eneolit]]u na konci 4. a ve 3. tisíciletí př. n. l. Jde o pozůstatky sídliště [[Kultura s nálevkovitými poháry|kultury s nálevkovitými poháry]] (datované přibližně 3200 až 3000 př. n. l.) a poté [[řivnáčská kultura|kultury řivnáčské]] (2500 až 2300 př. n. l.). Podobných výšinných sídlišť je v Praze doložen více, mj. [[Zámky|Zámka]], [[Divoká Šárka|Šárka]] či [[Butovice (hradiště)|Butovice]]. Opevnění z této doby však na Vyšehradě není doloženo. Významnější nálezy z dalších období pravěku nepřinesl ani rozsáhlý průzkum, který provádí vyšehradská expozitura Archeologického ústavu akademie věd a objevují se až v polovině 10. století. To, že scházejí i nejmenší stopy raně [[Slované|slovanského]] osídlení ze 6. a 7. století, zvláště tzv. [[keramika pražského typu]], ba i pozůstatky ze dvou století následujících, je v rozporu s podáním o Vyšehradu jako počátku české státnosti, které se rozvinulo ve středověkých pověstech. [26] => === Počátky Vyšehradu === [27] => [[Soubor:Tiles from church at Vyšehrad, 1100-1150 AD, Lapidary of NM Prague, 175458.jpg|náhled|Dlaždice z kostela sv. Vavřince (před 1150)]] [28] => Počátky Vyšehradu nejsou dosud dostatečně probádány. Chybí k nim písemné prameny i rozsáhlejší [[Archeologie|archeologický]] průzkum, který na Vyšehradě prováděl zejména [[Bořivoj Nechvátal]]. Středověký Vyšehrad je doložen ke konci 10. století, chybí spolehlivé doklady jeho domnělého staršího založení, předpokládaného na základě legendární tradice, ale i například dle existence kostelíku, jehož zasvěcení [[Klement I.|sv. Klimentovi]] odpovídá starší [[Cyril a Metoděj|cyrilometodějské]] tradici.Růžena Baťková a kol.: ''Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad'', Praha : Academia, 1998, {{ISBN|80-200-0627-3}}, str. 22–23 [29] => [30] => Z nejstarší doby byly zjištěny četné zbytky keramiky na různých místech návrší, pozůstatky dřevohlinitých [[Val (opevnění)|valů]] s čelní kamennou zdí na severním okraji v dnešních [[Karlachovy sady|Karlachových sadech]]. Nejvýznamnějším nálezem jsou základy mohutného čtvercového kostela se třemi apsidami pod zbytky pozdější [[bazilika svatého Vavřince (Vyšehrad)|baziliky sv. Vavřince]], dochovanými v objektu nynějšího Starého děkanství. Všechny tyto nálezy, stejně jako písemné prameny, nasvědčují, že Vyšehrad je zhruba o jedno století mladší než [[Pražský hrad]]. Přesný průběh opevnění z této doby nelze vzhledem k míře pozdějších terénních změn určit, rozloha hradiště bývá odhadována na 9 až 10 hektarů. Původně zde měl být domnělý hrad "Chrasten" – „jejž nynější lidé nazývají Vyšehrad ({{Styl|varianta=kapitálky|Wissegrad}}), tehdy však od chrastí dostal jméno Chvrasten ({{Styl|varianta=kapitálky|Hvrasten}})“[[Kosmova kronika česká]], I/9 [31] => [32] => Písemně je existence Vyšehradu (v podobě ''VVISEG'', ''WISEG'', ''VVISEGRAD'', ''VAISGRAD'' atp.) poprvé dosvědčena opisem na rubové straně [[denár|denárových mincí]] ze závěru vlády [[Boleslav II.|Boleslava II.]] Přibližně v letech 992 až 1012, tedy za Boleslava II., [[Boleslav III.|Boleslava III.]] a [[Jaromír (kníže)|Jaromíra]] zde fungovala knížecí [[mincovna]]. Vedle mincí je Vyšehrad zmiňován teprve v prvních letech 11. století. Kronikář [[Kosmas]] k letům 1003 a 1004 uvádí, že kníže Jaromír se ze svého pohanění [[Vršovci]] na [[Velíz]]i zotavoval na Vyšehradě a že mu vyšehradská posádka zůstala věrná po obsazení země [[Boleslav Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]], taktéž [[Dětmar z Merseburku]] k roku 1004 zmiňuje, že zvoněním na Vyšehradě byl dán signál k vyhnání Poláků z Prahy. [33] => === Panovnické sídlo === [34] => [[Soubor:Rotunda of St. Martin - panoramio.jpg|náhled|[[Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)|Rotunda sv. Martina]] je nejstarší rotundou v Praze]] [35] => [[Soubor:Remains of bridge from 11th century Vysehrad Prague CZ 818.jpg|náhled|Zbytky románského mostu]] [36] => Kníže [[Vratislav II.]], pozdější první český král, který měl vážné rozepře se svým mladším bratrem, pražským biskupem [[Jaromír (biskup)|Jaromírem (Gebhartem)]], přesídlil kolem roku 1070 pryč z jeho blízkosti na Pražském hradě. Za své nové sídlo si vybral právě Vyšehrad a aby vyvážil biskupův vliv i po církevní stránce, založil tehdy na Vyšehradě [[Bazilika svatého Petra a Pavla|kostel svatého Petra a Pavla]], k němuž zřídil sbor kněží – [[kapitula|kapitulu]]. Nová, bohatě nadaná (66 vesnic) kapitula se měla těšit [[exempce|exempci]], čili měla být vyňata z biskupské pravomoci a podřízena přímo římskému [[papež]]i. Exempce, jediná svého druhu v českých zemích, byla potvrzena papežem [[Lucius II.|Luciem II.]] roku 1144. [37] => [38] => Panovnický palác stával kdesi v jihozápadní části hradu, přibližně nad vyšehradskou skalou. Jeho areál, obehnaný příkopem, spojoval kamenný most (zbytky mostu se dochovaly dodnes) s okrskem kapitulního chrámu v severním sousedství. Vedle zmíněné [[bazilika|baziliky]] sv. Petra a Pavla se na Vyšehradě nacházelo také několik dalších kostelů. Alespoň jmenovitě je známa mj. existence kostela sv. Klimenta a [[Rotunda svatého Jana Evangelisty|rotundy sv. Jana Evangelisty]] v areálu paláce (ke kostelu sv. Jana se snad vztahují již některé nápisy na mincích z přelomu 10. a 11. století). V této době byly také zbudovány bazilika sv. Vavřince (s pozoruhodnou dlaždicovou podlahou) a dodnes stojící [[rotunda svatého Martina (Vyšehrad)|rotunda svatého Martina]] u hlavní brány na východním předhradí. Při Vyšehradě se, stejně jako pod Pražským hradem, nacházela zámožná kupecká osada. Vyšehrad byl i důležitým kulturním střediskem. Ke korunovaci Vratislava II. králem byl kolem roku 1085 zhotoven bohatě zdobený [[evangeliář]], označovaný dnes jako ''[[Kodex vyšehradský]]'', jedno z nejhodnotnějších děl [[románský sloh|románské]] knižní malby v Evropě. K Vyšehradu má blízko i dílo, navazující na Kosmovu kroniku a popisující události let 1125 až 1141, kronika anonymního autora, označovaného jako [[kanovník vyšehradský]]. [39] => [40] => Vyšehrad sloužil jako sídlo českých panovníků od Vratislava II. až po [[Soběslav I.|Soběslava I.]], tedy do roku 1140. Za Soběslavovy vlády (1129) bylo také provedeno rozšíření baziliky sv. Petra a Pavla, v jejíž kryptě byli postupně pohřbeni někteří příslušníci vládnoucího rodu: Vratislav II., jeho žena [[Svatava Polská|Svatava]], [[Konrád I. Brněnský]], [[Soběslav I.]] a také [[Soběslav II.]] Počínaje [[Vladislav II.|Vladislavem II.]] sídlili čeští panovníci opět na Pražském hradě. [41] => [42] => === Přestavba za Karla IV. === [43] => [[Soubor:Vysehrad Chapter CoA.jpg|náhled|upright|vlevo|Znak vyšehradské kapituly]] [44] => Když Vyšehrad přestal být panovnickým sídlem, stavební ruch utichl a hrad začal upadat, významu zcela nepozbyl, vždyť v dobách před zřízením pražského [[arcibiskup]]ství roku 1344 podléhala země ve věcech církevních cizímu [[Arcidiecéze mohučská|arcibiskupství v Mohuči]], zatímco vyšehradská kapitula byla podřízena přímo papežskému stolci. Představení kapituly tak byli hojně využíváni k [[diplomacie|diplomatickým]] jednáním a zejména ve 13. a počátkem 14. století bývala fakticky propojena hodnost probošta s funkcí královského [[kancléř]]e. Mezi nejznámější osobnosti tohoto dvojího úřadu patřili např. [[Gervasius]], pozdější mohučský arcibiskup [[Petr z Aspeltu]] či [[Jan Volek]]. Protože probošti mnohdy ani nepobývali na Vyšehradě, běžný chod kapituly řídil její děkan. Vyšehradská kapitula v této době patřila k nejbohatším pozemkovým vlastníkům v zemi, patřilo jí např. město [[Prachatice]]. [45] => [46] => [[Soubor:Remains of Spicka Gate Vysehrad Prague CZ 770.jpg|náhled|upright|Pozůstatky [[Špička (brána)|brány Špičky]]]] [47] => Roku 1249 postihl baziliku sv. Petra a Pavla požár a následné, již raně [[gotika|gotické]], rekonstrukce se táhly několik desetiletí. Výraznou gotickou přestavbu zahájila královna [[Eliška Přemyslovna]], která na Vyšehradě v domě svého nevlastního bratra Jana Volka 28. září 1330 zemřela. Chrám ve své nové podobě dosáhl délky kolem 110 metrů, čímž se stal zdaleka největším kostelem v Praze. Půdorys této stavby se s nynějším chrámem překrývá jen částečně – základy větší části románské i gotické stavební fáze leží v prostoru vyšehradského hřbitova ve východním prodloužení dnešního kostela; fragmenty dvou pravděpodobně panovnických hrobů byly archeology lokjalizovány uvnitř. Další rozsáhlé budování chrámu následovalo za Eliščina syna [[Karel IV.|Karla IV.]] v 60. a 70. letech a pokračovalo i za [[Václav IV.|Václava IV.]] Významným uměleckým dílem, které se dochovalo z období po roce 1355, je deskový oltářní obraz italského ikonografického typu [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] pokorné (Madonna dell'Umilta), sedící bez trůnu přímo na trávníku rajské zahrady, s [[Ježíš Kristus|Ježíškem]] hrajícím si s lemem jejího pláště. Z období barokního kultu je znám jako ''[[Vyšehradská madona]]'', nebo madona Dešťová, protože se nosil v přímluvném procesí za déšť pro nadcházející úrodu. Obraz pravděpodobně dal namalovat [[Jan Očko z Vlašimi]] pro dnes již zaniklý špitální kostel téhož patrocinia, tedy Pokory Panny Marie, který stával ve vyšehradském podhradí v prostoru nynější křižovatky ulic Vratislavovy, Vnislavovy a Libušiny. Stříbrným příkrovem se svým znakem obraz opatřil [[Václav Králík z Buřenic]]. [48] => Z předchozí a téže doby jsou při Vyšehradské bazilice doloženy další kaple, např. Volkova fundace kaple Božího Těla, a jeden kostel, později zaniklý. K roku 1352 se poprvé písemně připomíná kostel sv. Kříže, pozdější kostel Stětí sv. Jana Křtitele v hradbách. Zástavba hradu v předhusitském období nebyla souvislá, na Vyšehradě existovala řada kanovnických domů a samostatných dvorců, žilo zde odhadem přes 100 duchovních s nezanedbatelným počtem služebnictva. Svahy Vyšehradu byly v této době z velké části osázeny [[vinice]]mi. [49] => [50] => [[Soubor:Sadeleruv prospekt Vysehrad 01.jpg|náhled|vlevo|upright|Vyšehrad na počátku 17. století]] [51] => Doba vlády Karla IV. znamenala v dějinách Vyšehradu druhý vrchol s rozsáhlou stavební činností. V souvislosti s velkorysým založením [[Nové Město (Praha)|Nového Města pražského]] byl Vyšehrad napojen na budované městské hradby a jeho vlastní opevnění ve velice krátké době (1348 až 1350) zcela přebudováno a zesíleno. Vyšehrad obklopily gotické hradby s ochozem a [[cimbuří]]m, lemované v pravidelných 60m rozestupech asi 15 čtvercovými věžemi o rozměrech 7,5×7,5 m. Opevnění mělo dvě mohutné brány – [[Špička (brána)|Špičku]] na straně pankrácké a Jeruzalémskou (Pražskou) na straně novoměstské. Zatímco Špička se dochovala hluboko do novověku a její malou část lze vidět dodnes, Jeruzalémská brána vzala za své už za [[Husitství|husitských válek]]. Karel nechal na Vyšehradě zbudovat i výstavný areál královského paláce. Velký zájem, který tento panovník projevoval o Vyšehrad souvisel s potřebou přihlásit se k návaznosti na tradici [[Přemyslovci|přemyslovské dynastie]]. Proto se v jím sepsaném ''Korunovačním řádu českých králů'' započínají obřady v předvečer [[korunovace]] na Vyšehradě, kde mají být novému panovníkovi ukazovány údajné střevíce a mošna [[Přemysl Oráč|Přemysla Oráče]], právě zde tradičně uchovávané. [52] => [53] => === Rozboření === [54] => Roku 1420 oblehli Vyšehrad [[Husitství|husité]]. Křižácká vojska, která přitáhla Vyšehrad vymanit z kleští obležení, husité v [[Bitva pod Vyšehradem|bitvě na pankrácké pláni]] 1. listopadu 1420 porazili a posádka Vyšehradu se vzdala. Husité pak Vyšehrad vyplenili a proměnili v ruiny. [55] => [56] => V následujícím období byl Vyšehrad s podhradím osídlen chudými řemeslníky a změnil se v malé městečko. Vliv si zde podržela kapitula, které patřily i rozsáhlé pozemky, dvory a vsi v okolí – na území dnešních Nuslí, Podolí a Braníka. Jako samostatná pevnost v následujícím období nesloužil, ale jeho opevnění zůstala úloha v obranném systému Prahy. [57] => === Pevnost a barokní bazilika === [58] => [[Soubor:Tabor Gate Vysehrad Prague CZ 763.jpg|náhled|vlevo|Táborská brána, ještě v pozdně renesanční podobě, byla zbudována kolem roku 1640]] [59] => Protože starý gotický systém opevnění byl s pokrokem vojenství a zvláště dělostřelby málo účinný, započalo se už v prvních letech [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] s posilováním obrany Prahy a také Vyšehradu budováním předsunutých sypaných [[bastion]]ů na nejohroženějších místech stávajících hradeb. Na Vyšehradě se jednalo především o prostor před branou Špičkou k [[Pankrác (Praha)|Pankráci]]. Po roce 1639 byla v tomto prostoru zřízena [[rohová hradba]] s dnešní Táborskou branou, později přestavěná a doplněná počátkem 50. let. Známý je návrh generála [[Raimondo Montecuccoli|Montecuccoliho]], sepsaný bezprostředně po skončení švédského obležení v prosinci 1648, v němž navrhuje vybudovat v zemi sedm moderních pevností, z toho dvě chránící přímo Prahu. Zatímco návrh na opevnění [[Strahov (Praha)|Strahova]] se neuskutečnil, po schválení císařem [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandem III.]] roku 1653 se začalo s výstavbou vlastní vyšehradské pevnosti. Základem byly plány [[Innocenzo Conti|Innocenza Contiho]] s pozdějšími dodatky [[Josef Priami|Josefa Priamiho]]. Vlastní stavbu prováděli mj. [[Carlo Lurago]], [[Santino Bossi]], později zejména [[Giovanni de Capauli]]. Třebaže hlavní objem prací spadal do 50. a 60. let 17. století, budování pevnosti probíhalo v menší míře i během následujících desetiletí. Do roku 1727 tak byly na vyšehradském opevnění prostavěny přes 2 miliony [[zlatý]]ch. [60] => [61] => Opevňovací práce znamenaly úplnou zkázu pro horní vyšehradské město – jeho městská zástavba, prakticky vylidněná již během předchozích válečných událostí, byla zbořena v letech 1653 až 1654, z prostor pevnosti byla na dlouhý čas vysídlena i kapitula. Vlastní pevnost dostala tvar nepravidelného [[pětiúhelník]]a s pěticí bastionů, vybíhajících z jeho rohů (šestý atypický bastion byl zamýšlen na vltavské straně). Bastiony, původně pojmenované podle světců, dostaly později i pořadová čísla v rámci systému pražské pevnosti. Jejich označení jsou tedy následující: Bastion č. 33 (sv. Bernarda) při napojení novoměstských hradeb na severní straně nad údolím [[Botič]]e, bastion č. 34 (sv. Pavla, též sv. Rocha) na východě směrem k [[Nusle|Nuslím]], bastion č. 35 (sv. Petra, též sv. Anežky) na jihovýchodě směrem k Pankráci a [[Podolí (Praha)|Podolí]], bastion č. 36 (sv. Ludmily) na jihozápadě, neúplný bastion č. 37 (sv. Václava) na západě a bastion č. 38 (sv. Leopolda) na severozápadním rohu pevnosti. [[Eskarpa]] (vnější zeď) pevnostních valů byla založena z kamene a v líci vyzděna z [[cihla|cihel]], mocnost jejího zdiva, pro zmenšení účinku dopadajících [[dělová koule|koulí]] mírně sešikmeného směrem vzhůru, se pohybuje od 5 do 2,5 m, průměrná výška pevnostních hradeb přesahuje 13 m, v některých místech se opevnění zvedá až do výše 18 m. Pevnostní valy byly z větší části opatřeny spojovacími chodbami a [[kasematy]], sloužícími jako sklady střeliva a potravin. Největší z těchto prostor, dnes zvaná ''[[Gorlice (Vyšehrad)|Gorlice]]'' (330 m², výška 13 m) se nachází v nitru bastionu č. 33. Výrazným prvkem byla budova barokní zbrojnice z druhé poloviny 50. let 17. století. Tato mohutná obdélná stavba o rozměrech 82×29 m stávala v jižním sousedství chrámu sv. Petra a Pavla až do roku 1927, kdy ji zničil požár. [[Kasárna]] k ubytování většího množství vojáků se v areálu pevnosti nenacházela, vojsko bylo ubytováno v různých objektech na jiných místech Prahy. [62] => [63] => [[Soubor:Brick Gate Vysehrad Prague CZ 742.jpg|náhled|Cihelná brána byla zřízena v [[kurtina|kurtině]] mezi [[bastion]]y č. 33 a 38 v letech 1835 až 1841]] [64] => Přestože byla budována a vylepšována po dvě století, vyšehradská pevnost se nakonec nikdy při obraně Prahy bojově neuplatnila. Její význam snižovalo nedostatečné zajištění posádkou, absence předsunutých opevnění a zejména poměrně okrajová poloha vůči většině území pražských měst. Za [[války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]] byla v letech 1741 až 1742 okupována [[Francie|Francouzi]], kteří provedli řadu stavebních vylepšení, poté na podzim 1744 opět bez boje na deset týdnů obsazena [[Prusko|Prusy]]. Ti se při odchodu pokusili pevnost zničit výbušninami, doutnáky však byly včas uhašeny třemi místními občany. Dalším výrazným obdobím stavební aktivity na opevnění byla léta 1808 až 1809 za [[napoleonské války|napoleonských válek]] (mj. zřízeny dvě předsunuté [[reduta|reduty]] a [[šíp (fortifikace)|šíp]] na Pankráci), vůbec posledním doplňkem byl dělostřelecký [[redan]], zřízený bezprostředně po zkušenostech s [[svatodušní bouře|revolucí roku 1848]] pod bastionem č. 38, určený k případné pacifikaci Prahy dělostřeleckou palbou (podobná stanoviště tehdy vznikla i na bastionech č. 4 na [[Petřín]]ě a č. 19 na [[Klárov]]ě). [65] => [66] => Impozantní ruiny baziliky sv. Petra a Pavla, zachycené na Sadelerově prospektu Prahy z roku 1606, nezůstaly pusté, hlavní vyšehradský chrám zprvu spravovali jezuité a postarali se o oltářní obrazy významných malířů: [[Hans von Aachen]] a [[Roelant Savery]] namalovali roku 1607 ''Stigmatizaci sv. Františka'' s poustevníky v pozadí, anonymní olejomalba ''Nanebevzetí Panny Marie'' vznikla roku 1630 a koncem 40. let 17. století dodal [[Karel Škréta]] tři obrazy, ze kterých se dochovalo ''Obrácení sv. Pavla''. Hlavní etapa vnitřního vybavení nastala po barokní dostavbě kostela roku 1730, kdy malíř [[Filip Servatius]] vytvořil osm oltářních obrazů: sv. Jana Křtitele, sv. Josefa s Ježíškem , sv. Jana Evangelisty, sv. Klimenta. sv. Václava, sv. Martina, sv. Jana Nepomuckého a sv. Karla BoromejskéhoKořán 2001, s. 229-241, obrázky 8-25. [67] => === 2. polovina 19. století === [68] => Po prohrané [[prusko-rakouská válka|válce s Pruskem]] roku 1866, která ukázala zastaralost a neúčinnost systému městských pevností, bylo ještě v roce 1866 rozhodnuto pražské opevnění zrušit a odprodat magistrátu. Od roku 1875 probíhala postupná likvidace hradeb kolem města, Vyšehrad však zůstal pod vojenskou správou až do roku 1911, kdy konečně došlo k předání pevnostních objektů městu Praze. Dodnes mu dominují mohutné cihlami zpevněné hradební [[Val (opevnění)|valy]]. Uvnitř valů se nacházejí rozsáhlé a zčásti přístupné [[kasematy]], které zčásti slouží jako [[depozitář]] originálů soch z Karlova mostu. [69] => [[Soubor:Vyšehrad-kostel4.jpg|náhled|[[Bazilika svatého Petra a Pavla]]]] [70] => Svou dnešní podobu získal Vyšehrad v podstatě v druhé polovině 19. století a na začátku 20. století, zejména díky péči proboštů [[Václav Štulc|Václava Štulce]] a [[Mikuláš Karlach|Mikuláše Karlacha]] po zrušení pevnosti v roce [[1866]].[[Emanuel Poche|Poche, Emanuel]]: ''Prahou krok za krokem''. Orbis, Praha 1958. S. 138 Barokní, původně gotický [[Bazilika svatého Petra a Pavla|chrám svatého Petra a Pavla]] byl podle plánů [[Josef Mocker|Josefa Mockera]] výrazně přestavěn v [[novogotika|novogotickém]] slohu a uvnitř v té době získal nezvyklou [[secese|secesní]] výzdobu. Vedle něj na hřbitově začalo pod vedením spolku [[Svatobor]] vznikat [[Vyšehradský hřbitov|národní pohřebiště]] významných osobností, v jehož čele byla vybudována hrobka [[Slavín (hrobka)|Slavín]]. Byly postaveny i některé další budovy (nové děkanství a proboštství) a parkově upraveny zelené plochy (Štulcovy a Karlachovy sady). [71] => [72] => == Stavby a objekty == [73] => === Uvnitř pevnosti === [74] => ;Opevnění [75] => [[Soubor:Pevnost Vyšehrad (3).jpg|náhled|Tzv. Libušina lázeň]] [76] => * [[Cihelná brána]] na severní straně ve Vratislavově ulici [77] => * [[Gorlice (Vyšehrad)|Gorlice]], sál v kasematech východně od Cihelné brány; vstup z brány [78] => * [[Táborská brána]], první brána z pankrácké strany, v ulici V pevnosti [79] => * Zbytky gotické [[Špička (brána)|brány Špička]], druhá brána v ulici V pevnosti [80] => * [[Leopoldova brána|Leopoldova]], také Francouzská brána, třetí brána v ulici V pevnosti [81] => * [[Libušina lázeň]] [82] => [83] => [84] => Soubor:089 Cihelná Brána (porta de Maons).jpg|[[Cihelná brána]] [85] => Soubor:Praha, Vyšehrad, Leopoldová brána, 11.jpeg|[[Leopoldova brána]] [86] => Soubor:Praha, Vyšehrad, Táborská Brána, 11.jpeg|[[Táborská brána]] [87] => [88] => ;Kostely, kaple a hřbitov [89] => [[Soubor:Vysehrad cemetery church.jpg|náhled|upright|Chrám, pohled z [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradského hřbitova]]]] [90] => * [[Bazilika svatého Petra a Pavla]], gotická trojlodní bazilika se dvěma věžemi [91] => * [[Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)|Rotunda svatého Martina]] z doby kolem 1120 [92] => * Kaple Panny Marie Šancovské v parku za rotundou [93] => * [[Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Vyšehrad)|Kostel Stětí svatého Jana Křtitele]] v parku za rotundou [94] => * Kaple svaté Ludmily [95] => * Pozůstatky [[Bazilika svatého Vavřince (Vyšehrad)|baziliky svatého Vavřince]] ve Starém děkanství [96] => ** Nejstarší kostel neznámého zasvěcení. Pod bazilikou sv. Vavřince se nacházejí pozůstatky staršího kostela datovaného mezi polovinou 10. a polovinou 11. století, nejstarší známé stavby Vyšehradu. Od jeho objevení roku 1968 se předpokládala menší stavba křížového půdorysu, ale revizní archeologický průzkum provedený v létě 2014 zásadně změnil představy o tomto kostele. Závěry výzkumu předpokládají velkou stavbu o rozloze 230 m² čtvercového půdorysu se třemi [[Apsida (architektura)|apsidami]], která odpovídá slohu [[Byzantská architektura|byzantských]] či západoevropských staveb. Zhodnocení architektury a významu stavby, která byla o 40 % větší než starší [[rotunda svatého Víta]] na Pražském hradě a jedna z největších staveb na území západních Slovanů, pravděpodobně ovlivní představu o počátcích nejen české architektury, ale i českého státu.{{Citace elektronického periodika [97] => | titul = Archeologický odkryv základů raně středověkého kostela v Praze na Vyšehradě [98] => | periodikum = [[Národní památkový ústav]] [99] => | datum_přístupu = 2016-11-9 [100] => | url = https://www.npu.cz/cs/uop-praha/inspirujte-se/7794-archeologicky-odkryv-zakladu-rane-stredovekeho-kostela-v-praze-na-vysehrade [101] => }} [102] => * [[Vyšehradský hřbitov]] se [[Slavín (hrobka)|Slavínem]] [103] => [104] => Praha 2, Pevnost Vyšehrad 20170808 020.jpg|[[Bazilika svatého Petra a Pavla|Bazilika sv. Petra a Pavla]] [105] => Prag Vyšehrad Martinsrotunde 315.jpg|[[Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)|Rotunda sv. Martina]] [106] => Our Lady of the Fortification chapel Vysehrad Prague CZ 842.jpg|Kaple Panny Marie Šancovské [107] => Zachovalé časti baziliky.jpg|Pozůstatky baziliky sv. Vavřince [108] => [109] => ;Domy [110] => * [[Jedličkův ústav]] v ulici V pevnosti [111] => * Nové [[děkan]]ství, ulice K rotundě, směrem ke Karlachovým sadům – sídlo Královské kolegiátní kapituly [112] => * [[Nové proboštství (Vyšehrad)|Nové proboštství]] ve Štulcově ulici u Štulcových sadů (severně od hřbitova) [113] => * Staré děkanství, Soběslavova ulice, západně od nového; vedle pozůstatků baziliky sv. Vavřince [114] => * [[Staré proboštství (Vyšehrad)|Staré proboštství]] ve Štulcově ulici [115] => * [[Staré purkrabství Vyšehrad|Staré purkrabství]] v jihozápadním cípu nad Vyšehradskou skálou [116] => [117] => Soubor:New deanery Vysehrad Prague CZ 819.jpg|Nové děkanství [118] => Soubor:New provost house Vysehrad Prague CZ 804.jpg|Nové proboštství [119] => Soubor:Sv.Vavrinec.jpg|Staré děkanství [120] => Soubor:Vyšehrad staré proboštství.jpg|Staré proboštství [121] => Soubor: Staré purkrabství (Vyšehrad).jpg|[[Staré purkrabství (Vyšehrad)|Staré purkrabství]] [122] => [123] => ;Sochy [124] => * [[Josef Václav Myslbek|Myslbekovy]] sochy z [[Palackého most]]u jižně od kostela [125] => ** ''[[Libuše (kněžna)|Libuše]] a [[Přemysl Oráč|Přemysl]]'' – bájní čeští vládci sídlící v 8. století na Vyšehradě [126] => ** ''Ctirad a Šárka'' – hrdinové [[Dívčí válka (pověst)|pověsti o dívčí válce]], kdy si ženy po smrti Libuše postavily hrad [[Děvín (Pražská plošina)|Děvín]] na protějším břehu proti Vyšehradu [127] => ** ''Lumír a Píseň'' – Lumír byl bájný slavný pěvec, který odmítl po ukončení dívčích válek zazpívat vítězným mužům oslavnou píseň a namísto toho zazpíval o slavném Vyšehradu [128] => ** ''Záboj a Slavoj'' – vůdci povstání Čechů proti německým vojskům Karla Velikého z básně [[Rukopis královédvorský|Rukopisu královédvorského]], údajně vedli vítěznou bitvu v roce 805 [129] => * Socha probošta [[Mikuláš Karlach|Mikuláše Karlacha]], Karlachovy sady, 2003, autor [[Pavel Malovaný]] [130] => * [[Pomník svatého Václava (Vyšehrad)|Pomník svatého Václava]] od [[Jan Jiří Bendl|Jana Jiřího Bendla]]; kopie sochy na původním podstavci z kašny na Koňském trhu; severozápadní bastion [131] => * Busta probošta [[Václav Štulc|Václava Štulce]], u Nového proboštství [132] => * Socha sv. Ludmily, dílna [[Jan Brokof|Jana Brokofa]]; v nárožním výklenku ohradní zdi hřbitova [133] => [134] => Soubor: Prague, Czech Republic, April 2016 - 453.jpg|Libuše a Přemysl [135] => Soubor: 083 Els herois Ctirad i Šárka, de Josef Myslbek.jpg|Ctirad a Šárka [136] => Soubor: Prague, Czech Republic, April 2016 - 454.jpg|Lumír a Píseň [137] => Soubor: 082 Els herois Záboj i Slavoj, de Josef Myslbek.jpg|Záboj a Slavoj [138] => Pevnost Vyšehrad - Sv. Václav.jpg|[[Pomník svatého Václava (Vyšehrad)|Pomník sv. Václava]] [139] => File:Statue of provost Mikulas Karlach Vysehrad Prague CZ 820.jpg| Socha probošta Karlacha [140] => [141] => ;Ostatní [142] => * Letní divadelní scéna v severozápadním rohu pevnosti [143] => * Románský most – zbytky kamenného zdiva [144] => *Sady vzniklé úpravami v 19. století ([[Karlachovy sady]], [[Vyšehradské sady]] a [[Štulcovy sady]]) [145] => [146] => === Čertův sloup === [147] => [[Soubor:Pevnost Vyšehrad, Praha 2-Vyšehrad - Čertův sloup.JPG|upright=0.5|náhled|Čertův sloup]] [148] => V Karlachových sadech stojí trojice kamenných zlomků z [[granodiorit]]u, známá jako Čertův sloupVáclav Rybařík: Čertův sloup in: revue Kámen, online [http://www.revuekamen.cz/certuv-sloup.htm]. Podle nejstarší pověsti, zaznamenané k roku 1700Johann Florian Hammerschmid: ''Prodromus Gloriae Pragenae etc''. Praga 1723, s. 92-94, kněz uzavřel s [[Ďábel|ďáblem]] jménem Zardan sázku, slíbil čertu svou duši, když se mu povede přinést kamenný sloup z [[Bazilika svatého Petra|chrámu sv. Petra]] v Římě dříve, než kněz doslouží mši. [[Petr (apoštol)|Svatý Petr]] však třikrát srazil čerta do [[Benátky|benátských]] lagun, takže čert dorazil na Vyšehrad pozdě. Praštil vzteky sloupem o zem a ten se rozbil na tři kusy. Sloup mohl podpírat klenby původního kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, roku 1503 se sloup rozlomil a zřítil. První písemná zmínka o Čertově sloupu na hřbitově u [[Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Vyšehrad)|kostela svatého Jana Křtitele]] je z roku 1609 ve spisu ''Bellum hussiticum''. V Karlachových sadech se nachází od roku 1888.{{Citace elektronického periodika | titul = Čertův sloup | periodikum = Rozhlas.cz | url = https://www.rozhlas.cz/planetarium/archeologie/_zprava/certuv-sloup--624772}}{{Citace elektronického periodika | titul = Čertův sloup na Vyšehradě | periodikum = Kudy z nudy | url = https://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Certuv-sloup-na-Vysehrade.aspx}} [149] => [150] => === Madona vyšehradská === [151] => Gotický deskový obraz [[Vyšehradská madona|Madony vyšehradské]], zvané Dešťová, vznikl po roce [[1355]] pro zaniklý špitální kostel Pokory Panny Marie, který stál v podhradí Vyšehradu, v pohusitské době byl přenesen do vyšehradské baziliky, kde je nyní nahrazen kopií; originál je dlouhodobě zapůjčen do sbírky Národní galerie v Praze v Anežském klášteře. Madoně vyšehradské byla zasvěcena 42. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674–1690. [152] => [153] => === Vyšehradská skála a tunel === [154] => [[Vyšehradská skála]] tvoří výrazný skalní suk, který doslova trčí ven směrem z [[Pankrácká pláň|Pankrácké pláně]] a spadá až do koryta řeky Vltavy. To se zde na krátkém úseku dosti výrazně zužuje. Tato přírodní zvláštnost, která tvoří malebný optický protipól k hradčanskému [[panoráma|panoramatu]] a velice půvabně dotváří celé pražské panoráma, však odedávna blokovala přístup do města po pravém břehu Vltavy. Teprve roku 1904 byla prolomena poměrně úzkým [[Vyšehradský tunel|Vyšehradským tunelem]]. [155] => [156] => == Odkazy == [157] => === Reference === [158] => [159] => [160] => === Literatura === [161] => * BAŤKOVÁ, Růžena a kol. ''Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad'', Praha : [[Academia]], 1998, {{ISBN|80-200-0627-3}} [162] => * {{Citace monografie|jméno=Jan|příjmení=Herain|titul=O Vyšehradě starém i novějším : Vykopané zbytky románské kaple sv. Vavřince na Vyšehradě|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:c13d28c0-ffd5-11dc-971c-000d606f5dc6?page=uuid:30197050-ffd6-11dc-9f2b-000d606f5dc6|vydavatel=Společnost přátel starožitností českých|místo=Praha|rok=1904|poznámka=Stručné dějiny Vyšehradu, přehled jeho vyobrazení, nedostavěná tzv. Libušina lázeň z 16. stol. Zbytky kaple sv. Vavřince odhalené při kanovnické rezidenci č. p. 14 - archeologické nálezy a osudy kaple.}} [163] => * KOŘÁN, Ivo: Manýristické a barokní obrazy Vyšehradu, in: ''Královský Vyšehrad II.'', sborník příspěvků z vědecké konference ke křesťanskému miléniu, editor Bořivoj Nechvátal. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2004, s- 229-241. [164] => * KUPKA, Vladimír. ''Pražská opevnění''. Praha: [[Libri]], 2008 [165] => * LUTOVSKÝ, Michal, SMEJTEK, Lubor. ''Pravěká Praha''. Praha: [[Libri]], 2005 [166] => * NECHVÁTAL, Bořivoj: ''Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě''. Praha 2004 [167] => * {{Citace monografie | příjmení1 = Moucha | jméno1 = Václav | příjmení2 = Nechvátal | jméno2 = Bořivoj | příjmení3 = Varadzin | jméno3 = Ladislav | titul = Vyšehrad. Knížecí a královská akropole. Svědectví archeologie | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR | místo = Praha | rok = 2015 | počet_stran = 957 | isbn = 978-80-87365-84-7 | spoluautoři = a kol.}} [168] => * [[František Ruth|RUTH, František]]. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. V Praze: Pavel Körber, 1903-1904. 5 sv. Díl III., s. 1130 - 1149. [http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:52703a50-0112-11df-8ab1-0030487be43a?page=uuid:72bef960-011a-11df-934e-0030487be43a Dostupné online] [169] => * {{Citace monografie|jméno=František Adolf|příjmení=Šubert|odkaz na autora=František Adolf Šubert|ilustrátoři=[[Karel Liebscher]]|titul=Čechy| url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:6ef07860-5ef3-11dd-bc3d-000d606f5dc6?page=uuid:662b5fe0-5ef5-11dd-811b-000d606f5dc6|vydavatel=Otto|místo=Praha|rok=[po r. 1880]|kapitola=Vyšehrad|svazek=3|url kapitoly=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:6ef07860-5ef3-11dd-bc3d-000d606f5dc6?page=uuid:d3da5970-62c3-11dd-be1d-000d606f5dc6|stránky=367-396}} [170] => [171] => === Související články === [172] => * [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě]] [173] => * [[Vyšehradský hřbitov]] [174] => * [[Seznam hradišť v Praze]] [175] => * [[Slavín (hrobka)|Slavín]] [176] => * [[Seznam národních kulturních památek České republiky]] [177] => [178] => === Externí odkazy === [179] => * {{Commonscat}} [180] => * {{Commons}} [181] => * {{Wikislovník|heslo=Vyšehrad}} [182] => * {{Otto|heslo=Vyšehrad}} [183] => * [http://www.kkvys.cz Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě – oficiální web] [184] => * [http://www.libri.cz/databaze/mosty/search.php?pid=3156 Zbytek hradního mostu] {{Wayback|url=http://www.libri.cz/databaze/mosty/search.php?pid=3156 |date=20200329115659 }} (Encyklopedie mostů) [185] => * [https://web.archive.org/web/20170430225718/http://praha-vysehrad.cz/ NKP Vyšehrad] Oficiální stránky Národní kulturní památky Vyšehrad [186] => * [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:4f0d85c0-752a-11e4-abad-5ef3fc9ae867?page=uuid:93327310-7691-11e4-abad-5ef3fc9ae867 historické fotografie] Český svět, 29.5.1908 [187] => * [https://www.stream.cz/tajemne-podzemi/podolske-kasematy-zahadny-labyrint-chodeb-v-srdci-prahy-ktery-nevydal-vsechna-sva-tajemstvi-64060891 Podolské kasematy pod Vyšehradem] na Stream.cz, 27. 5. 2020 [188] => [189] => {{Správní centra přemyslovského státu}} [190] => {{Původní pražské vrchy}} [191] => {{Autoritní data}} [192] => {{Portály|Praha|Česko}} [193] => [194] => [[Kategorie:Pevnost Vyšehrad| ]] [195] => [[Kategorie:Vyšehrad (část Prahy)]] [196] => [[Kategorie:Hrady v Praze]] [197] => [[Kategorie:Hrady v Pražské plošině]] [198] => [[Kategorie:Hradiště v Praze]] [199] => [[Kategorie:Hradiště v Pražské plošině]] [200] => [[Kategorie:Královská sídla v Česku]] [201] => [[Kategorie:Sídliště (archeologie)]] [202] => [[Kategorie:Opevnění Prahy]] [203] => [[Kategorie:Kulturní památky na Vyšehradě]] [204] => [[Kategorie:Národní kulturní památky v Praze]] [205] => [[Kategorie:Archeologické lokality na území Prahy]] [206] => [[Kategorie:Sídla na Vltavě]] [207] => [[Kategorie:Citadely]] [208] => [[Kategorie:Pevnosti v Praze]] [] => )
good wiki

Vyšehrad

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bazilika svatého Petra a Pavla','Slavín (hrobka)','Vyšehradský hřbitov','Přemysl Oráč','Bitva pod Vyšehradem','Vltava','Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)','Karel IV.','Vratislav II.','Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě','Husitství','Val (opevnění)'

Husitství

Husitství je české náboženské hnutí, které vzniklo v 15.

Vltava

Vltava je nejdelší řeka v České republice, která protéká také přes několik dalších zemí, včetně Německa a Rakouska.