Array ( [0] => 15493526 [id] => 15493526 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vysočany [uri] => Vysočany [3] => Prague Vysocany Town Hall.jpg [img] => Prague Vysocany Town Hall.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Vysočany** Vysočany jsou městská čtvrť v Praze, která srdnatě spojuje moderní dynamiku s historickým dědictvím. Tato čtvrť je známá svou rozmanitostí a vibrantním životem, což ji činí atraktivní lokací pro rodiny, jednotlivce i podnikatele. Historie Vysočan sahá až do středověku, kdy byly zmíněny jako malá vesnice. Postupem času se staly součástí Prahy a procházejí neustálým rozvojem. V posledních desetiletích se zde vybudovala moderní infrastruktura a vyrostly nové obytné a obchodní projekty, které pomáhají oživovat místní komunitu. Vysočany jsou proslulé nejen svou architekturou, ale i bohatým kulturním životem. V okolí lze nalézt množství kulturních center, galerií a místních trhů, které podporují umělce a tvůrce. Čtvrť je také domovem pro množství parků, které nabízejí obyvatelům a návštěvníkům možnosti relaxace a aktivního odpočinku. Dopravní dostupnost Vysočan je skvělá, s rychlými a efektivními spoji do centra města i dalších částí Prahy. Místní obyvatelé mají přístup k různým službám, školám a obchodům, což přispívá k vysoké kvalitě života. Život v Vysočanech je charakteristický silným pocitem komunity. Obyvatelé se aktivně zapojují do různých společenských a kulturních akcí, což utváří příjemné a přátelské prostředí. Vysočany tak představují místo, kde se moderna setkává s tradicí a kde vzájemná podpora a spolupráce tvoří pevný základ pro budoucnost. Celkově jsou Vysočany čtvrtí, která se může pyšnit svým unikátním kouzlem, ať už jde o jejich živou historii, rozmanité kulturní akce, nebo přátelskou atmosféru, která láká nejen k návštěvě, ale i k dlouhodobému životu. [oai_cs_optimisticky] => **Vysočany** Vysočany jsou městská čtvrť v Praze, která srdnatě spojuje moderní dynamiku s historickým dědictvím. Tato čtvrť je známá svou rozmanitostí a vibrantním životem, což ji činí atraktivní lokací pro rodiny, jednotlivce i podnikatele. Historie Vysočan sahá až do středověku, kdy byly zmíněny jako malá vesnice. Postupem času se staly součástí Prahy a procházejí neustálým rozvojem. V posledních desetiletích se zde vybudovala moderní infrastruktura a vyrostly nové obytné a obchodní projekty, které pomáhají oživovat místní komunitu. Vysočany jsou proslulé nejen svou architekturou, ale i bohatým kulturním životem. V okolí lze nalézt množství kulturních center, galerií a místních trhů, které podporují umělce a tvůrce. Čtvrť je také domovem pro množství parků, které nabízejí obyvatelům a návštěvníkům možnosti relaxace a aktivního odpočinku. Dopravní dostupnost Vysočan je skvělá, s rychlými a efektivními spoji do centra města i dalších částí Prahy. Místní obyvatelé mají přístup k různým službám, školám a obchodům, což přispívá k vysoké kvalitě života. Život v Vysočanech je charakteristický silným pocitem komunity. Obyvatelé se aktivně zapojují do různých společenských a kulturních akcí, což utváří příjemné a přátelské prostředí. Vysočany tak představují místo, kde se moderna setkává s tradicí a kde vzájemná podpora a spolupráce tvoří pevný základ pro budoucnost. Celkově jsou Vysočany čtvrtí, která se může pyšnit svým unikátním kouzlem, ať už jde o jejich živou historii, rozmanité kulturní akce, nebo přátelskou atmosféru, která láká nejen k návštěvě, ale i k dlouhodobému životu. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=části Prahy}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Vysočany [3] => | městská část = [[Praha 9]], malá část [[Praha 3]] [4] => | správní obvod = [[Praha 9]], malá část [[Praha 3]] [5] => | obvod = [[Praha 9]], malá část [[Praha 3]] [6] => | rozloha = 6,07 [7] => | počet ZSJ = 15 [8] => | obrázek = Overview Český telekomunikační úřad at Sokolovská street in Prague-Vysočany, Prague.jpg [9] => | popisek = Sokolovská ulice [10] => | PSČ = 190 00 [11] => | mapa = Praha KÚ Vysočany.png [12] => | obec = [[Praha]] [13] => }} [14] => '''Vysočany '''({{Vjazyce2|de|''Wissotschan''}}) jsou [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] v [[městská část a městský obvod|městském obvodu]] [[Praha 9]]. Většina Vysočan leží na území městské části Praha 9, pouze malá část (sportovní areál a [[Zahrádkářská osada|zahrádkářská kolonie]] [[Na Balkáně (zahrádkářská kolonie)|Na Balkáně]]) patří k [[Praha 3|Praze 3]]. Katastrální území Vysočany sousedí s [[Prosek]]em, [[Letňany]], [[Kbely]], [[Hloubětín]]em, [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Žižkov]]em a [[Libeň|Libní]]. Mezi lety 1902–1921 byly Vysočany samostatným městem, v roce 1922 se staly součástí tzv. [[Velká Praha|Velké Prahy]]. [15] => [16] => == Do Vysočan patří == [17] => * rozsáhlá průmyslová oblast podél ulic [[Kolbenova (Praha)|Kolbenovy]] a [[Poděbradská (Praha)|Poděbradské]]; [18] => * obytná oblast kolem východní části [[Sokolovská (ulice v Praze)|Sokolovské ulice]], [[Náměstí Organizace spojených národů|náměstí OSN]] a [[Bumbálkův vršek]]; [19] => * nad [[Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín|železniční tratí do Lysé nad Labem]] ve svahu severně směrem k [[Prosek]]u průmyslová a vilová oblast [[Klíčov (Praha)|Na Klíčově]], pojmenovaná podle někdejší [[Klíčov (usedlost)|usedlosti Klíčov]]; [20] => * část pole mezi Prosekem a Kbely s kaplí [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|poutní cesty]]; [21] => * [[nádraží Praha-Vysočany]] na [[Železniční trať Praha–Turnov|turnovské]] a [[Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín|čelákovické]] dráze a východní část nádraží [[Praha-Libeň (nádraží)|Praha-Libeň]] s odbavovací budovou na [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|kolínské trati]], [[Harfa (Praha)|lokalita Harfa]]; [22] => * jižně od nádraží Praha-Libeň průmyslová a administrativní zóna kolem ulic Novovysočanská, K Žižkovu a Pod Šancemi [23] => * obytná oblast Pod Balkánem kolem Vysočanského náměstí a přilehlé části Spojovací ulice (tzv. [[Nové Vysočany]]; developerský projekt stejného názvu budovaný od roku 2005 se nachází v jiné části Vysočan). [24] => [25] => == Název == [26] => Jméno Vysočany může odkazovat na vyvýšenou polohu místa{{Citace elektronického periodika [27] => | titul = Městská část Praha 9 [28] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/predstaveni-regionu/mestska-cast-praha-9 [29] => | periodikum = Městská část Praha 9 [30] => | datum vydání = 2016-08-30 [31] => | datum přístupu = 2019-05-18 [32] => | jazyk = cs [33] => }}, původní jádro Vysočan se však nachází v údolí říčky [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytky]]. Tehdejší ves mohla být pojmenována i podle Vysočanů, tedy obyvatel příchozích z nespecifikované obce jménem Vysoká.{{Citace elektronického periodika [34] => | titul = Přehled: Jak vznikly názvy všech 112 pražských čtvrtí. A podle čeho se jmenuje Praha? [35] => | url = https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/427997/prehled-jak-vznikly-nazvy-vsech-112-prazskych-ctvrti-a-podle-ceho-se-jmenuje-praha.html [36] => | periodikum = Blesk.cz [37] => | datum přístupu = 2019-05-18 [38] => }}{{Citace elektronického periodika [39] => | titul = Toulky Českem aneb kde se prtaly postole [40] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/toulky-ceskem-aneb-kde-se-prtaly-postole.A060804_173407_igcechy_tom [41] => | periodikum = iDNES.cz [42] => | datum vydání = 2006-08-04 [43] => | datum přístupu = 2019-05-18 [44] => }} Ve [[Stabilní katastr|stabilním katastru]] z roku [[1842]] je název obce uveden jako Wisoczan, plán Prahy z období [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] uvádí německý přepis Wissotschan.{{Citace elektronického periodika [45] => | titul = Dvě Prahy [46] => | url = http://dveprahy.cz/ [47] => | periodikum = dveprahy.cz [48] => | datum přístupu = 2019-05-18 [49] => }} [50] => [51] => == Znak == [52] => [[Soubor:Praha 9 - Znak.jpg|upright|náhled|Znak Vysočan, resp. dnešní městské části Praha 9]] [53] => V roce 1902 byly Vysočany [[Seznam rakouských arcivévodů a císařů|císařem]] [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] povýšeny na město a získaly právo používat městský znak. V heraldicky pravé (z pohledu pozorovatele levé) polovině znaku je vyobrazen dvouocasý [[Český lev (heraldika)|český lev]] v červeném poli. Horní pole druhé poloviny je modré a nachází se v něm cukrová homole (jakožto symbol cukrovarnické rodiny Freyů) a ozubené kolo jako symbol průmyslu. V dolním poli jsou zobrazeny bývalé vysočanské vinice. Nad hlavou štítu je umístěna koruna s pěti výběžky. [54] => [55] => == Historie == [56] => [57] => === Pravěk === [58] => Podle archeologických nálezů bylo údolí [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytky]] osídleno již v pozdní [[Doba kamenná|době kamenné]]. Ve Vysočanech byly nalezeny nástroje a hroby [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultury šňůrové keramiky]], v ulici Na Krocínce hroby [[Kultura se zvoncovitými poháry|kultury zvoncovitých pohárů]]. Objeveny byly též pozůstatky keltského osídlení.{{Citace elektronického periodika [59] => | titul = Dějiny Vysočan [60] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/dejiny-vysocan [61] => | periodikum = Městská část Praha 9 [62] => | datum vydání = 2010-11-01 [63] => | datum přístupu = 2019-05-18 [64] => | jazyk = cs [65] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190518182532/https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/dejiny-vysocan [66] => | datum archivace = 2019-05-18 [67] => }} [68] => [69] => === Středověk === [70] => Podle záznamu z roku [[1115]] kníže [[Vladislav I.]] daroval vinice na svazích severně od Vysočan [[Kladrubský klášter|kladrubskému klášteru]]. První písemná zmínka o Vysočanech samotných ale pochází pravděpodobně až z roku [[1239]], kdy je měl král [[Václav I.]] darovat opět zmíněnému klášteru spolu se 128 dalšími vesnicemi.{{Citace elektronického periodika [71] => | titul = Praha 9 - Historie obce [72] => | url = https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/4842/praha-9/historie/ [73] => | periodikum = www.mistopisy.cz [74] => | datum přístupu = 2019-05-18 [75] => }}{{Citace elektronické monografie [76] => | příjmení = [77] => | jméno = [78] => | titul = Vysočanské fragmenty [79] => | url = https://www.praha9.cz/sites/default/files/vysocanske_fragmenty_2010dpi.pdf [80] => | vydavatel = [81] => | místo = Praha [82] => | datum vydání = 2010-09-18 [83] => | datum přístupu = 2019-05-18 [84] => }} V roce [[1325]] jeden ze dvorů koupil Zdeněk, osobní lékař krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]],{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = vinice Máchalka [86] => | url = http://www.machalka.cz/html/historie.html [87] => | periodikum = www.machalka.cz [88] => | datum přístupu = 2019-05-18 [89] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190420135049/https://www.machalka.cz/html/historie.html [90] => | datum archivace = 2019-04-20 [91] => | nedostupné = ano [92] => }} později v něm byla založena [[Vysočany (tvrz)|tvrz]]. V době [[Husitské války|husitských válek]] ves obsadili Pražané. [93] => [94] => === Novověk === [95] => [[Soubor:Beschreibende Darstellung 37 Wisoczan.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Vysočany v roce 1845 ze železniční trati [[Olomouc]]–Praha.]] [96] => Od druhé poloviny [[15. století]] část místních pozemků patřila církvi, mj. zaniklému karlínskému [[špitál]]u u sv. Pavla, pražským dominikánům od [[Kostel svatého Jiljí (Praha)|sv. Jiljí]], [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|klášteru na Karlově]] nebo [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|kostelu sv. Apolináře]].{{Citace elektronického periodika [97] => | titul = Vysočanské proměny [98] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/vysocanske-promeny [99] => | periodikum = Městská část Praha 9 [100] => | datum vydání = 2010-11-01 [101] => | datum přístupu = 2019-05-19 [102] => | jazyk = cs [103] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201027231117/http://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/vysocanske-promeny [104] => | datum archivace = 2020-10-27 [105] => }} V [[17. století]] vlastnil ve Vysočanech statek se sedmi dvory [[David Jindřich Černín z Chudenic|David Jindřich]] [[Černínové z Chudenic|z Černína]]. V roce [[1634]] mu byl zabaven a odevzdán [[Maxmilián z Trauttmansdorffu|Maxmiliánu]] J. [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorffovi]]. Berní rula z roku 1654 zde uvádí 5 dvorů, 2 chalupy a 2 selské grunty. Ve druhé polovině [[17. století]] velkou část pozemků získalo [[Nové Město (Praha)|Nové Město Pražské.]] Na počátku 19. století se ve Vysočanech udávají dvory [[Čvančarka]], [[Hytlovka]], [[Krocínka]], [[Flajšnerka]] a [[Jetelka]]. [106] => [[Soubor:Vysočany, Bratří Dohalských, k radnici.jpg|náhled|Vysočanská radnice (dnes Úřad městské části Praha 9) postavená v roce 1911.]] [107] => Během 19. století zde došlo k rozvoji průmyslu, který podpořilo i zprovoznění [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]] a její [[Praha-Vysočany (nádraží)|železniční stanice]]. Už v roce [[1835]] zde vzniknul [[Cukrovar Vysočany|cukrovar]] vlastněný rodinou [[Bedřich Frey starší|Freyových]]. Počátkem 80. let 19. století začal podnikat místní pivovar (v 90. letech 20. stol. přestavěn na penzion). V roce [[1896]] ve Vysočanech [[Emil Kolben]] založil továrnu ''Kolben a spol.'', která se později stala jednou z částí [[ČKD]], ve stejném roce [[Bedřich Frey mladší]] založil [[Vysočanská mlékárna|Vysočanskou mlékárnu]]. O dva roky později nechal [[František Křižík]] do Vysočan prodloužit [[Elektrická drobná dráha Praha–Libeň–Vysočany|tramvajovou trať z Libně]]. [108] => [109] => V roce 1854 byla ve Vysočanech zřízena [[Základní škola v Česku|triviální škola]], jejímž prvním učitelem se stal [[Jan Pravoslav Přibík]]. V pozdější nové budově školy z let 1888–1890 dnes sídlí [[The English College in Prague - Anglické gymnázium|anglické gymnázium]]. Od konce 19. století ve Vysočanech působily různé obrozenecké spolky, např. ''Lubor'' nebo ''Vousáč''.{{Citace elektronického periodika [110] => | titul = Dvacátá léta ve vzpomínkách pamětníků [111] => | periodikum = Městská část Praha 9 [112] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/jak-se-tenkrat-zilo/dvacata-leta-ve-vzpominkach-pametniku [113] => | datum vydání = 2010-11-01 [114] => | jazyk = cs [115] => | datum přístupu = 2020-03-13 [116] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200813002931/http://praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/jak-se-tenkrat-zilo/dvacata-leta-ve-vzpominkach-pametniku [117] => | datum archivace = 2020-08-13 [118] => }}{{Citace elektronického periodika [119] => | titul = Vysočany našeho dětství a ještě starší [120] => | periodikum = Městská část Praha 9 [121] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/jak-se-tenkrat-zilo/vysocany-naseho-detstvi-a-jeste-starsi [122] => | datum vydání = 2010-11-01 [123] => | jazyk = cs [124] => | datum přístupu = 2020-03-13 [125] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200214001404/http://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/jak-se-tenkrat-zilo/vysocany-naseho-detstvi-a-jeste-starsi [126] => | datum archivace = 2020-02-14 [127] => }} [128] => [[Soubor:Vysočany, zbořeniště ČKD (01).jpg|vlevo|náhled|Pozůstatky bývalých výrobních hal [[ČKD]].]] [129] => [[Soubor:Ke Klíčovu, pekárny a mlýny (01).jpg|náhled|Bývalá budova Odkolkových pekáren, postavená v roce 1912.]] [130] => [131] => === 20. století až současnost === [132] => [[Soubor:Freyova 31 a 31a.jpg|vlevo|náhled|Jedna z nejstarších budov ve Vysočanech, č. p. 25, část bývalé tvrze.]] [133] => V roce [[1902]] byly Vysočany dekretem [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] povýšeny na město s právem užívat městský znak. V roce [[1911]] byla postavena budova [[Vysočanská radnice|vysočanské radnice]].{{Citace elektronického periodika [134] => | titul = 100 let vysočanské radnice [135] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/100-let-vysocanske-radnice [136] => | periodikum = Městská část Praha 9 [137] => | datum vydání = 2010-11-01 [138] => | datum přístupu = 2019-05-18 [139] => | jazyk = cs [140] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201027234312/https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/100-let-vysocanske-radnice [141] => | datum archivace = 2020-10-27 [142] => }} V roce [[1922]] se Vysočany staly součástí tzv. [[Velká Praha|Velké Prahy]], v roce 1923 se staly správním centrem nového obvodu [[Praha IX]], do nějž patřily ještě [[Prosek]] a [[Hloubětín]]. Vysočany tehdy čítaly 295 domů o 8 554 obyvatelích. Vymezení obvodu [[Praha 9]] zůstalo v zásadě shodné i při správních reformách v letech 1949 a 1960, podobné vymezení a sídlo ve Vysočanech má od roku 1990 dnešní městská část [[Praha 9]]. [143] => [144] => V první polovině 20. století ve Vysočanech vznikla řada průmyslových podniků, např. velkosklad [[Včela (spotřební družstvo)|spotřebního družstva Včela]], mlýny a pekárny společnosti [[František Odkolek|Odkolek]], továrny [[ČKD]], areál [[Praga]]{{Citace elektronického periodika [145] => | titul = Auto Praga [146] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/historicke-stripky/auto-praga [147] => | periodikum = Městská část Praha 9 [148] => | datum vydání = 2010-11-01 [149] => | datum přístupu = 2019-05-18 [150] => | jazyk = cs [151] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190518182727/https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/historicke-stripky/auto-praga [152] => | datum archivace = 2019-05-18 [153] => }}, letecké továrny [[Avia]] a [[Aero (automobilka)|Aero]]{{Citace elektronického periodika [154] => | titul = Z tradice letectví na našem území [155] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/historicke-stripky/z-tradice-letectvi-na-nasem-uzemi [156] => | periodikum = Městská část Praha 9 [157] => | datum vydání = 2010-11-01 [158] => | datum přístupu = 2019-05-18 [159] => | jazyk = cs [160] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190518182651/https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/historicke-stripky/z-tradice-letectvi-na-nasem-uzemi [161] => | datum archivace = 2019-05-18 [162] => }} a výrobna laků TEBAS. V roce 1934 byla uvedena do provozu [[Spalovna Vysočany|městská spalovna odpadu]] (zbourána 2003). Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]], 25. března [[1945]], byly Vysočany značně poničeny spojeneckým náletem na Prahu, který zasáhl část továren i původní jádro včetně přestavby [[Vysočany (tvrz)|historické tvrze]] a vyžádal si čtyři stovky obětí.{{Citace periodika [163] => | příjmení = Snellgrove [164] => | jméno = Adam [165] => | titul = Jak jsme žili v Československu. Vysočany - kdysi průmyslová čtvrť [166] => | periodikum = Pražský deník [167] => | datum vydání = 2018-11-02 [168] => | jazyk = cs [169] => | url = https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/jak-jsme-zili-v-ceskoslovensku-vysocany-kdysi-prumyslova-ctvrt-20181102.html [170] => | datum přístupu = 2020-03-13 [171] => }} Průmyslová tradice Vysočan nicméně pokračovala i po válce, kdy zde vznikla továrna [[Pragotron|Elektročas (Pragotron)]] a sběrný dvůr [[Pražské služby|Pražských služeb]]. V rámci administrativní reformy byla v roce 1946 k Vysočanům připojena oblast [[Přední Hloubětín|Předního Hloubětína]].''Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9.'' Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 86. [172] => [[Soubor:Nova Harfa III.jpg|vlevo|náhled|Čtvrť [[Nová Harfa]].]] [173] => V 60. letech došlo k výstavbě víceproudé silnice spojující [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], Vysočany a [[Prosek]] (dnešní [[Freyova|Freyova ulice]]), včetně tzv. Vysočanské estakády, zahnutého mostu překonávajícího prudký svah právě mezi Vysočany a Prosekem. V severní části katastru byl v 70. letech vybudován areál [[Garáže Klíčov|garáží Klíčov]] a v roce 1978 se do Vysočan přesunula osobní část [[Praha-Libeň (nádraží)|nádraží Praha-Libeň]]. Během 80. let byly Vysočany částečně asanovány a nahrazeny novou výstavbou. Vznikla zde i budova [[Hospodářská komora České republiky|Hospodářské komory ČR]], ředitelství [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|pražského dopravního podniku]] a sídlo společnosti [[Sazka]]. V roce 1998 byla do Vysočan prodloužena [[B (linka metra v Praze)|trasa metra B]] se stanicemi [[Vysočanská (stanice metra)|Vysočanská]] a [[Kolbenova (stanice metra)|Kolbenova]]. [174] => [175] => V 90. letech 20. století došlo k výraznému útlumu průmyslové výroby. Část bývalých výrobních závodů v současnosti (2019) chátrá, v jedné z budov Pragy působí umělecký prostor Pragovka, některé továrny čekají na demolici s budoucím záměrem bytové výstavby. Počátkem nového tisíciletí byl vybudován bytový soubor [[Nová Harfa]] a [[nákupní centrum Fénix]]. V roce 2010 byla na místě zrušené železniční vlečky ČKD otevřena [[cyklostezka Rokytka]]. Poblíž cyklostezky, v sousedství [[Cyklistická lávka přes Ocelářskou ulici|mostu přes Ocelářskou ulici]], byl mezi lety 2011 až 2013 postaven [[Rezidence Eliška|mrakodrap Eliška]], pátá nejvyšší stavba v Praze. K dalším nově vznikajícím obytným souborům patří [[AFI City]], [[čtvrť Emila Kolbena]] nebo [[Nad Rokytkou|rezidence nad Rokytkou]]. [176] => [[Soubor:Vinice Machalka 1.jpg|náhled|[[Vinice Máchalka]], pohled směrem k Vysočanům.]] [177] => [178] => == Přírodní poměry == [179] => Vysočany se nachází převážně ve východní části [[Pražská plošina|Pražské kotliny]], v údolí říčky [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytky]], přibližně 7 km východně od centra města. Severní část katastrálního území s vilovou čtvrtí na Klíčově a [[Garáže Klíčov|garážemi Klíčov]] patří k [[Čakovická tabule|Čakovické tabuli]]. Do jihovýchodního cípu s oblastí [[Nové Vysočany|Nových Vysočan]] a kolonií na Balkáně částečně zasahuje [[Úvalská plošina]]. Mezi jednotlivými částmi katastru tak panují značné výškové rozdíly: zatímco rozcestník [[Klub českých turistů|KČT]] u [[Vysočanská radnice|Vysočanské radnice]] je umístěn v nadmořské výšce 201 m n. m., Vysočanské náměstí (v Nových Vysočanech) ve 225 m, oblast na Balkáně ve 280 a zmíněné garáže dokonce ve 284 metrech nad mořem. Nejnižším bodem na území Vysočan je most [[Sokolovská (ulice v Praze)|Sokolovské ulice]] přes [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytku]] ve výšce zhruba 190 m n. m. [180] => [181] => V minulosti se na jižních svazích Proseku pěstovala vinná réva. Z vinic se do dnešní doby zachovala pouze [[Vinice Máchalka|Máchalka]].{{Citace elektronického periodika [182] => | titul = Historie pražských a vysočanských vinic [183] => | url = http://www.machalka.cz/html/prhist.html [184] => | periodikum = www.machalka.cz [185] => | datum přístupu = 2019-05-19 [186] => | příjmení = [187] => | jméno = [188] => | vydavatel = [189] => | datum vydání = [190] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190420135059/https://www.machalka.cz/html/prhist.html [191] => | datum archivace = 2019-04-20 [192] => | nedostupné = ano [193] => }} [194] => [195] => Na území Vysočan částečně zasahuje [[přírodní park Smetanka]]. Dále sem náleží také část [[Park Podviní|parku Podviní]] včetně kamenného hradiště, jednoho z jezírek a lanového centra. Parkem protéká [[Prosecký potok]], který opodál na území [[Libeň|Libně]] ústí do Rokytky. [196] => [197] => Roku 1928 byla před budovou bývalé Základní školy u radnice zasazena [[Lípa svobody (Vysočany)|Lípa svobody]] k 10. výročí vzniku Československé republiky. [198] => [199] => Údolí Rokytky se dlouhodobě potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší, dříve způsobenou především průmyslovou výrobou, dnes zejména rozvojem automobilové dopravy a blízkostí hlavních silničních tahů.{{Citace elektronické monografie [200] => | příjmení = Abduraupova [201] => | jméno = Guzal [202] => | titul = Zpráva Vysočany [203] => | url = http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/kvp/Prazske%20svahy/vysocany_zaverecna_zprava_cz.pdf [204] => | vydavatel = [205] => | místo = Wageningen [206] => | datum vydání = 2019-06 [207] => | datum přístupu = 2019-05-19 [208] => | příjmení2 = Cocuccioni [209] => | jméno2 = Silvia [210] => | jméno3 = Bram [211] => | příjmení3 = van den Groenendaal [212] => }} [213] => [214] => [[Klíčovské sady]] a [[Klíčovská alej|kaštanová alej]] - v části Klíčov byly po roce 1916 v místech původní vinice při [[Klíčovský potok|Klíčovském potoce]] vysázeny ovocné sady o rozloze více než 40 hektarů; z nich bylo obnoveno 6,50 hektaru. Klíčovským parkem vede kaštanová alej o 160 stromech. [215] => [216] => == Občanská vybavenost == [217] => [218] => === Vzdělání === [219] => V katastrálním území Vysočan se nacházejí tři mateřské školky zřízené [[Praha 9|MČ Praha 9]] (MŠ ''Dětský úsměv'' v ulici U Nové školy, MŠ U Vysočanského pivovaru, MŠ Pod Krocínkou){{Citace elektronického periodika [220] => | titul = Mateřské školy [221] => | periodikum = Městská část Praha 9 [222] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/skolstvi/materske-skoly [223] => | datum vydání = 2020-01-23 [224] => | jazyk = cs [225] => | datum přístupu = 2020-03-13 [226] => }} a několik školek soukromých. [227] => [228] => První základní škola byla ve Vysočanech založena v roce 1854 v domě č. p. 60 (dnešní Sokolovská ulice, dům zbořen v 90. letech 20. století), odkud se pro nedostatečnou kapacitu v roce 1890 přestěhovala do nové budovy, v níž dnes sídlí [[The English College in Prague - Anglické gymnázium|soukromé anglické gymnázium]]. V meziválečném období vznikly dvě funkcionalistické školy ve Špitálské ulici. Ve starší budově dívčí školy (1927–1929) dnes sídlí [[gymnázium Špitálská]], v novější budově chlapecké školy (1936–1937) stejnojmenná základní škola.{{Citace elektronického periodika [229] => | příjmení = [230] => | jméno = [231] => | titul = Soubor funkcionalistických škol [232] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [233] => | vydavatel = Památkový katalog [234] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/soubor-funkcionalistickych-skol-13278200 [235] => | datum vydání = [236] => | url archivu = [237] => | datum přístupu = 2020-03-13 [238] => }} V Nových Vysočanech je dále provozována soukromá základní škola Métis.{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = Základní školy [240] => | periodikum = Městská část Praha 9 [241] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/skolstvi/zakladni-skoly [242] => | datum vydání = 2009-08-17 [243] => | jazyk = cs [244] => | datum přístupu = 2020-03-13 [245] => }} [246] => [247] => Ke středním školám ve Vysočanech patří také soukromé gymnázium Jaroslava Seiferta v Nových Vysočanech, [[Střední odborná škola uměleckořemeslná]], Centrum odborné přípravy technickohospodářské a odborná učiliště služeb, elektrotechniky a energetiky.{{Citace elektronického periodika [248] => | titul = Střední školství [249] => | periodikum = Městská část Praha 9 [250] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/skolstvi/stredni-skolstvi [251] => | datum vydání = 2009-08-17 [252] => | jazyk = cs [253] => | datum přístupu = 2020-03-13 [254] => }} [255] => [[Soubor:Vysočany, poliklinika a tramvajová zastávka.jpg|alt=Fotografie budovy vysočanské polikliniky|náhled|Poliklinika ve Vysočanech]] [256] => [257] => === Zdravotní péče === [258] => V Sokolovské ulici se nachází poliklinika, původně [[Ústav národního zdraví|obvodní ústav národního zdraví]]. Dále ve čtvrti funguje několik samostatných lékařských ordinací. [259] => [260] => === Obchody a služby === [261] => U stanice metra Vysočanská se nachází [[nákupní centrum Fénix]] se 70 obchody, supermarketem [[Billa]] a pobočkou [[Česká pošta|České pošty]], v blízké Sokolovské ulici sídlí Úřad městské části Praha 9 a pobočka [[Úřad práce České republiky|Úřadu práce.]] Další obchody se koncentrují v [[Harfa (Praha)|lokalitě Harfa]]. V jihovýchodní části katastru se pravidelně pořádají [[bleší trh]]y U Elektry, největší v České republice.{{Citace elektronické monografie [262] => | příjmení = Sedmík [263] => | jméno = Jakub [264] => | titul = O trzích [265] => | url = http://blesitrhy.cz/o-trzich/ [266] => | vydavatel = Bleší trhy Praha [267] => | místo = [268] => | datum vydání = [269] => | datum přístupu = 2020-03-13 [270] => | jazyk = cs-CZ [271] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190117084504/http://blesitrhy.cz/o-trzich/ [272] => | datum archivace = 2019-01-17 [273] => | nedostupné = ano [274] => }} Nedaleko stanice metra Kolbenova stojí prodejna nábytku Moebelix. [275] => [276] => === Doprava === [277] => [[Soubor:Praha, Libeň, nádraží, jednotka 471.jpg|alt=Fotografie elektrické jednotky řady 471 na nádraží Praha-Libeň|náhled|Jednotka [[Elektrická jednotka 471|řady 471]] na libeňském nádraží]] [278] => Vysočany jsou obsluhovány tramvajemi a autobusy [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]], nacházejí se zde rovněž stanice metra [[Vysočanská (stanice metra)|Vysočanská]] a [[Kolbenova (stanice metra)|Kolbenova]] na [[B (linka metra v Praze)|lince B pražského metra]]. [279] => [280] => Ze železniční stanice [[Praha-Vysočany (nádraží)|Praha-Vysočany]] jezdí příměstské vlaky [[Esko Praha|linek S]] do [[Lysá nad Labem (nádraží)|Lysé nad Labem]], [[Milovice (nádraží)|Milovic]], [[Kolín (nádraží)|Kolína]], [[Nymburk hlavní nádraží|Nymburka]], [[Mělník (nádraží)|Mělníka]] nebo [[Mladá Boleslav hlavní nádraží|Mladé Boleslavi]], v opačném směru do centra Prahy a do [[Strančice|Strančic]]. Ve stanici zastavují také rychlíky [[Dálkové železniční linky v Česku|linky R21]] do [[Turnov (nádraží)|Turnova]] a [[Tanvald (nádraží)|Tanvaldu]]. Stanici [[Praha-Libeň (nádraží)|Praha-Libeň]] obsluhují příměstské i dálkové vlaky ve směru Kolín a městská linka S49 spojující Vysočany s [[Praha-Hostivař (nádraží)|Hostivaří]], [[Praha-Holešovice (nádraží)|Holešovicemi]] a [[Roztoky u Prahy (nádraží)|Roztokami u Prahy]]. V průmyslové východní oblasti katastru se dříve nacházelo nákladové [[Praha-východ (předávací nádraží)|předávací nádraží Praha-východ]], v souvislosti s útlumem průmyslové činnosti však došlo ke zrušení nádraží i přilehlých vleček. Tělesa nákladních tratí dnes využívá [[cyklostezka Rokytka]]. [281] => [282] => === Náboženství === [283] => Ve vnitrobloku za Kolbenovou ulicí se nachází [[Svatyně Krista Krále]], v zahrádkářské kolonii Na Balkáně poté [[Kostel svatého Vojtěcha (Vysočany)|Kostel svatého Vojtěcha]], zřízený v bývalé tělocvičně katolického tělovýchovného spolku [[Orel (spolek)|Orel]]. Ve Vysočanech rovněž formálně existuje náboženská obec [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]], která však fakticky splynula s náboženskou obcí v Hloubětíně. [284] => [[Soubor:Vysočany, náměstí OSN, Kolbenův pomník (01).jpg|alt=Fotografie pomníku Emila Kolbena na náměstí OSN|náhled|Pomník Emila Kolbena na náměstí OSN]] [285] => [286] => === Kultura === [287] => Ve Zbuzkově ulici sídlí pobočka [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny v Praze]]. Městská část Praha 9 pořádá koncerty v obřadní síni radnice{{Citace elektronického periodika [288] => | titul = Koncerty v obřadní síni radnice [289] => | periodikum = Městská část Praha 9 [290] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/kultura/koncerty/koncerty-v-obradni-sini-radnice [291] => | datum vydání = 2018-09-25 [292] => | jazyk = cs [293] => | datum přístupu = 2020-03-13 [294] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200119071347/http://www.praha9.cz/o-praze-9/kultura/koncerty/koncerty-v-obradni-sini-radnice [295] => | datum archivace = 2020-01-19 [296] => }} a provozuje galerii. V Čerpadlové ulici poblíž nádraží Libeň působí umělecké studio PRÁM.{{Citace elektronického periodika [297] => | titul = PRÁM [298] => | periodikum = pramstudio.cz [299] => | url = http://pramstudio.cz/kontakt/ [300] => | datum přístupu = 2020-03-13 [301] => }} Nejbližším divadlem je [[Gong (divadlo)|GONG]] v sousední Libni. [302] => [303] => Umělecká díla ve veřejném prostoru zahrnují sochu ''Průmysl'' sochaře Vincence Nováka (1938), umístěnou před vysočanskou nemocnicí{{Citace elektronického periodika [304] => | titul = Socha Průmysl [305] => | periodikum = Městská část Praha 9 [306] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/kultura-a-volny-cas/pamatky-v-praze-9/pamatky-mestske-casti-praha-9-zapsane-v-uskp/pamatky-ve-vysocanech/socha-prumysl [307] => | datum vydání = 2014-12-03 [308] => | jazyk = cs [309] => | datum přístupu = 2020-03-13 [310] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200807005010/https://praha9.cz/o-praze-9/kultura-a-volny-cas/pamatky-v-praze-9/pamatky-mestske-casti-praha-9-zapsane-v-uskp/pamatky-ve-vysocanech/socha-prumysl [311] => | datum archivace = 2020-08-07 [312] => }} a skleněný pomník [[Emil Kolben|Emila Kolbena]] a dalších obětí nacistické okupace na [[Náměstí Organizace spojených národů|náměstí OSN]]. Na tomto náměstí byla v roce 1973 odhalena také kontroverzní socha milicionáře (náměstí se dříve jmenovalo ''Lidových milicí''), jež však byla po sametové revoluci odstraněna.{{Citace periodika [313] => | titul = Jak jsme žili v Československu - Vysočany [314] => | periodikum = Pražský deník [315] => | url = https://prazsky.denik.cz/galerie/jak-jsme-zili-v-ceskoslovensku-vysocany.html [316] => | datum přístupu = 2020-03-13 [317] => }} [318] => [319] => === Sport a volný čas === [320] => Na území vysočanského katastru se nachází několik sportovišť. Vedle vysočanské polikliniky sídlí fotbalový klub [[TJ Praga Praha]], v Novoškolské ulici je sportovní areál patřící místní jednotě [[Sokol (spolek)|České obce sokolské]]. Další sokolská jednota funguje v Nových Vysočanech na Spojovací ulici. V nejjižnější části katastru se nachází areál TJ Spoje Praha vybavený víceúčelovou halou. Na pravém břehu Rokytky je v oblasti [[Přední Hloubětín|Předního Hloubětína]] hřiště Rugby Clubu Praha.{{Citace elektronického periodika [321] => | titul = Sportovní organizace [322] => | periodikum = Městská část Praha 9 [323] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/sport/sportovni-organizace/sportovni-organizace [324] => | datum vydání = 2015-03-02 [325] => | jazyk = cs [326] => | datum přístupu = 2020-03-13 [327] => }} V okolí Rokytky se dále nacházejí dvě venkovní posilovny a lanové centrum.[[Soubor:Vysočany, náměstí OSN, zvonička a křížek (01).jpg|náhled|Kopie křížku a zvoničky umístěné v parku na náměstí Organizace spojených národů.]] [328] => [329] => == Pamětihodnosti == [330] => * ''Kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi]]:'' Na území Vysočan se nacházelo 6 kaplí této poutní cesty (IX. – XIV.), z nichž se do dnešní doby zachovaly dvě. Jednalo se o kapli ''[[Jičín]]skou'', jež se nacházela před dnešní vysočanskou poliklinikou, podle obrazu sv. Ludmily se lokalitě říkalo též u Ludmily, pole sv. Ludmily{{Citace elektronického periodika [331] => | titul = Ve Vysočanech před sto lety [332] => | url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/ve-vysocanech-pred-sto-lety [333] => | periodikum = Městská část Praha 9 [334] => | datum vydání = 2010-11-01 [335] => | datum přístupu = 2019-05-19 [336] => | jazyk = cs [337] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200325180212/https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/ve-vysocanech-pred-sto-lety [338] => | datum archivace = 2020-03-25 [339] => }}; dále to byla kaple ''Kladská'' na rohu dnešních ulic ''Jandova'' a ''Pod Pekárnami''; kaple ''Heyndorffská'' ''([[Hejnice|Hejnická]])'' v místech ulice Pod Krocínkou, kaple ''[[Velký Bor|Horažďovská]]'' v poli poblíž Čakovické ulice (dodnes dochovaná), kaple ''[[Hradčany|Hradčanská]]'' v prostoru dnešních [[Garáže Klíčov|garáží Klíčov]] (zbořena 1971) a druhá dochovaná kaple ''[[Golčův Jeníkov|Jeníkovská]]'' v poli v blízkosti terminálu Letňany. [340] => * ''Replika sloupové zvoničky a božích muk z [[Vysočany (tvrz)|vysočanské tvrze]] na [[Náměstí Organizace spojených národů|náměstí OSN]]'' [341] => * ''[[Vysočanská radnice]],'' postavená v roce 1911 ve stylu novorenesance [342] => * ''Lidový dům ve Vysočanech,'' nízká halová stavba z roku 1924 na Freyově ulici, chráněná od roku 1972 jako místo konání [[VI. sjezd KSČ|VI. sjezdu KSČ]] [343] => * ''[[Svatyně Krista Krále]],'' katolický kostel postavený ve funkcionalistickém slohu ve vnitrobloku domů mezi ulicemi Kolbenova, Špitálská, Zákostelní a Nemocniční [344] => * ''[[Hajnova vila|Hainova vila]],'' funkcionalistická vila spoluzakladatele továrny Avia M. Haina v ulici ''Na Vysočanských vinicích'' [345] => * ''Školy ve Špitálské ulici,'' [[Gymnázium Špitálská|gymnázium]] (1927–1929), základní škola (1937–1939), funkcionalistické budovy podle projektů [[Vladimír Frýda|Vladimíra Frýdy]] [346] => === Další stavby === [347] => * [[Vysočanský pivovar]] [348] => === Zaniklé stavby === [349] => * [[Cukrovar Vysočany]] [350] => * [[Špitálský dvůr ve Vysočanech]] [351] => * [[Vysočanská mlékárna]] [352] => * [[Vysočany (tvrz)]] [353] => * [[Vysočany (zámek)]] [354] => [355] => == Místní osobnosti == [356] => * ''[[Bedřich Frey starší]]'', podnikatel a průkopník cukrovarnictví (1800–1879), zakladatel [[Cukrovar Vysočany|vysočanského cukrovaru]], je po něm pojmenována [[Freyova|ulice Freyova]] [357] => * ''[[Bedřich Frey mladší]]'', podnikatel a průkopník cukrovarnictví (1835–1901), syn Bedřicha Freye staršího, zakladatel [[Vysočanská mlékárna|vysočanské mlékárny]] [358] => * ''[[Emil Kolben]]'', elektrotechnik a podnikatel (1862–1943), spoluzakladatel a generální ředitel [[ČKD]], zemřel v [[Terezín]]ě; je po něm pojmenována [[Kolbenova (Praha)|hlavní ulice]] a [[Kolbenova (stanice metra)|stanice metra]], v jejímž vestibulu je umístěna jeho busta [359] => * ''[[Ladislav Klíma]]'', filosof a spisovatel (1878–1928), na domě v Sokolovské ulici 178/247, kde žil, je umístěna jeho busta [360] => * rodiny ''Khodlových'' a ''Smržových'', spolupracovníci [[operace Anthropoid]], popraveny v [[Koncentrační tábor Mauthausen|Mauthausenu]] v roce 1942; v ulicích Kolbenově a Zákostelní jsou umístěny jejich pamětní desky [361] => * ''[[Vladimír Boudník]]'', grafik a malíř, zakladatel explosionalismu (1924–1968), uměleckou inspiraci nacházel ve svém zaměstnání v továrně [[ČKD]] [362] => * ''[[Stanislav Bártl]]'', spisovatel a polárník (1927–2011) [363] => * ''[[Zdeněk Mahler]]'', muzikolog, spisovatel a scenárista (1928–2018) [364] => [365] => == Fotogalerie == [366] => [367] => Soubor:Vysočany, Freyova, z křižovatky Na Krocínce - Stoupající.jpg|Pohled na Vysočany a [[Rezidence Eliška|rezidenci Eliška]] z Klíčova [368] => Soubor:Prague Vysocany Town Hall.jpg|Vysočanská radnice, dnes Úřad [[Praha 9|MČ Praha 9]] [369] => Soubor:Praha, Vysočany, ulice Sokolovská.JPG|Sokolovská ulice, pohled od radnice směrem k centru [370] => Soubor:Nádraží Vysočany.JPG|[[Praha-Vysočany (nádraží)|Nádraží Praha-Vysočany]] [371] => Soubor:Freyova, nákupní centrum Fénix, autobusové zastávky Vysočanská.jpg|Nákupní centrum Fénix na [[Náměstí Organizace spojených národů|náměstí OSN]] [372] => Soubor:Zákostelní a Novoškolská, základní škola Špitálská.jpg|Funkcionalistická budova Základní školy Špitálská [373] => Soubor:Prague Vysocany Harfa.jpg|[[Křižovatka Harfa]] u [[nádraží Praha-Libeň]] [374] => Soubor:Prague Vysocany Ceskomoravska.jpg|Českomoravská ulice, pohled z křižovatky Harfa směrem k centru [375] => Soubor:Vysočany, Kolbenova, ČKD, zastávka Poštovská.jpg|Pozůstatky závodů [[ČKD]] těsně před demolicí [376] => Soubor:East view of Spojovací street in Vysočany, Prague.jpg|Spojovací ulice v Nových Vysočanech, pohled k Libni [377] => [378] => [379] => == Odkazy == [380] => [381] => === Reference === [382] => [383] => [384] => === Literatura === [385] => * {{Citace monografie [386] => | příjmení = POCHE [387] => | jméno = Emanuel [388] => | titul = Prahou krok za krokem [389] => | vydavatel = ORBIS [390] => | místo = Praha [391] => | rok = 1948 [392] => | příjmení2 = JANÁČEK [393] => | jméno2 = Josef [394] => | editoři = Eduard Šimek [395] => | vydání = 1. [396] => | edice = Pragensie [397] => | ilustrace = Cyril Bouda [398] => }} [399] => * PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M–Ž). Praha : Academia, 2017, {{ISBN|978-80-200-2469-5}} [400] => * {{Citace monografie [401] => | příjmení = Bečková [402] => | jméno = Kateřina [403] => | odkaz na autora = Kateřina Bečková [404] => | titul = Zmizelá Praha; Továrny a tovární haly; 1. díl; Vysočany, Libeň, Karlín [405] => | url = [406] => | vydavatel = Paseka [407] => | místo = Praha [408] => | rok = 2011 [409] => | vydání = 1 [410] => | počet stran = 180 [411] => | kapitola = [412] => | strany = 27–83 [413] => | isbn = 978-80-7432-122-1 [414] => | jazyk = čeština [415] => }} [416] => * {{Citace monografie [417] => | příjmení = Kuranda [418] => | jméno = Miroslav [419] => | příjmení2 = [420] => | jméno2 = [421] => | odkaz na autora = [422] => | titul = 100 let Vysočan [423] => | url = [424] => | vydavatel = Městská část Praha 9 [425] => | místo = Praha [426] => | rok = 2002 [427] => | vydání = 1 [428] => | počet stran = 188 [429] => | kapitola = [430] => | strany = [431] => | isbn = 80-238-9265-7 [432] => | jazyk = čeština [433] => }} [434] => [435] => === Související články === [436] => * [[Seznam kulturních památek ve Vysočanech]] [437] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru ve Vysočanech]] [438] => [439] => === Externí odkazy === [440] => * {{Commonscat|Vysočany (Prague)}} [441] => * {{Otto|heslo=Vysočany}} [442] => * {{KM|731285|Vysočany}} [443] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=a93fcfd023cd4dbfab507aad4772a612 Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [444] => * [http://www.praha9.cz/ Městská část Praha 9] [445] => [446] => {{Město Praha}} [447] => {{Autoritní data}} [448] => [449] => {{Portály|Praha}} [450] => [451] => [[Kategorie:Vysočany| ]] [452] => [[Kategorie:Praha 9]] [453] => [[Kategorie:Praha 3]] [454] => [[Kategorie:Vysočany (Praha 3)| ]] [455] => [[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] [456] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [] => )
good wiki

Vysočany

Vysočany jsou městská čtvrť a katastrální území v městském obvodu Praha 9. Většina Vysočan leží na území městské části Praha 9, pouze malá část (sportovní areál a zahrádkářská kolonie Na Balkáně) patří k Praze 3.

More about us

About

Tato čtvrť je známá svou rozmanitostí a vibrantním životem, což ji činí atraktivní lokací pro rodiny, jednotlivce i podnikatele. Historie Vysočan sahá až do středověku, kdy byly zmíněny jako malá vesnice. Postupem času se staly součástí Prahy a procházejí neustálým rozvojem. V posledních desetiletích se zde vybudovala moderní infrastruktura a vyrostly nové obytné a obchodní projekty, které pomáhají oživovat místní komunitu. Vysočany jsou proslulé nejen svou architekturou, ale i bohatým kulturním životem. V okolí lze nalézt množství kulturních center, galerií a místních trhů, které podporují umělce a tvůrce. Čtvrť je také domovem pro množství parků, které nabízejí obyvatelům a návštěvníkům možnosti relaxace a aktivního odpočinku. Dopravní dostupnost Vysočan je skvělá, s rychlými a efektivními spoji do centra města i dalších částí Prahy. Místní obyvatelé mají přístup k různým službám, školám a obchodům, což přispívá k vysoké kvalitě života. Život v Vysočanech je charakteristický silným pocitem komunity. Obyvatelé se aktivně zapojují do různých společenských a kulturních akcí, což utváří příjemné a přátelské prostředí. Vysočany tak představují místo, kde se moderna setkává s tradicí a kde vzájemná podpora a spolupráce tvoří pevný základ pro budoucnost. Celkově jsou Vysočany čtvrtí, která se může pyšnit svým unikátním kouzlem, ať už jde o jejich živou historii, rozmanité kulturní akce, nebo přátelskou atmosféru, která láká nejen k návštěvě, ale i k dlouhodobému životu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha 9','ČKD','Vysočany (tvrz)','Náměstí Organizace spojených národů','Rokytka (přítok Vltavy)','Prosek','Praha 3','Praha-Libeň (nádraží)','Vysočanská mlékárna','Garáže Klíčov','Praha-Vysočany (nádraží)','Kolbenova (stanice metra)'