Array ( [0] => 15495127 [id] => 15495127 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vyškov [uri] => Vyškov [3] => Předměstí Vyškova.jpg [img] => Předměstí Vyškova.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Vyškov je město nacházející se v Jihomoravském kraji, které se pyšní bohatou historií a živou současností. S více než 20 000 obyvateli nabízí Vyškov pestrou škálu možností pro život, práci i volný čas. Historie města sahá až do středověku, kdy byla Vyškov významným obchodním centrem. Nejcennějšími památkami, které si město uchovalo, jsou barokní kostel sv. Jana Křtitele a renesanční zámek, které vyprávějí příběhy minulosti a dotvářejí kouzlo města. Vyškov se také může pyšnit moderními prvky, jako je vysoce rozvinutá infrastruktura a široká nabídka služeb. Město je známé svým vzdělávacím zázemím, včetně renomovaných škol a institucí, které přispívají k celkovému rozvoji regionu. Kromě toho Vyškov nabízí atraktivní přírodní okolí a množství příležitostí pro aktivní odpočinek. Místní parky, cyklostezky a blízké přírodní rezervace lákají nadšence do přírody a rodiny s dětmi, které hledají místa pro společné trávení volného času. Život ve Vyškově je příjemně spojen s komunitními akcemi a kulturním vyžitím. Město pořádá různé festivaly, trhy a sportovní akce, které posilují soudržnost obyvatel. Atmosféra pohostinnosti a zájmu o druhé vytváří z Vyškova místo, kde se lidé cítí dobře a mohou se aktivně zapojit do společenského dění. Vyškov je město s duší, které kombinuje tradici a modernost, čímž se stává inspirujícím místem pro bydlení, práci i návštěvy. [oai_cs_optimisticky] => Vyškov je město nacházející se v Jihomoravském kraji, které se pyšní bohatou historií a živou současností. S více než 20 000 obyvateli nabízí Vyškov pestrou škálu možností pro život, práci i volný čas. Historie města sahá až do středověku, kdy byla Vyškov významným obchodním centrem. Nejcennějšími památkami, které si město uchovalo, jsou barokní kostel sv. Jana Křtitele a renesanční zámek, které vyprávějí příběhy minulosti a dotvářejí kouzlo města. Vyškov se také může pyšnit moderními prvky, jako je vysoce rozvinutá infrastruktura a široká nabídka služeb. Město je známé svým vzdělávacím zázemím, včetně renomovaných škol a institucí, které přispívají k celkovému rozvoji regionu. Kromě toho Vyškov nabízí atraktivní přírodní okolí a množství příležitostí pro aktivní odpočinek. Místní parky, cyklostezky a blízké přírodní rezervace lákají nadšence do přírody a rodiny s dětmi, které hledají místa pro společné trávení volného času. Život ve Vyškově je příjemně spojen s komunitními akcemi a kulturním vyžitím. Město pořádá různé festivaly, trhy a sportovní akce, které posilují soudržnost obyvatel. Atmosféra pohostinnosti a zájmu o druhé vytváří z Vyškova místo, kde se lidé cítí dobře a mohou se aktivně zapojit do společenského dění. Vyškov je město s duší, které kombinuje tradici a modernost, čímž se stává inspirujícím místem pro bydlení, práci i návštěvy. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Moravě|druhý=zámku|rozlišovač=zámek}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Vyškov [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [5] => | NUTS3 = CZ064 [6] => | okres = Vyškov [7] => | obec s rozšířenou působností = Vyškov [8] => | pověřená obec = Vyškov [9] => | země = [[Morava]] [10] => | počet katastrálních území = 5 [11] => | PSČ = 682 01 [12] => | počet ZSJ = 32 [13] => | počet částí obce = 13 [14] => | adresa = Masarykovo nám. 1
682 01 Vyškov [15] => | starosta = Karel Jurka ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | obrázek = Vyškov - pohled na náměstí.jpg [18] => | popisek = Pohled na Masarykovo náměstí [19] => }} [20] => '''Vyškov''' ([[Středomoravská nářeční skupina|hanácky]] ''Veškov'', {{Vjazyce|de}} ''Wischau''; dříve také ''Víškov'') je město ležící v severní části [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]] v [[Okres Vyškov|okrese Vyškov]] na řece [[Haná (řeka)|Haná]], 35 km severovýchodně od [[Brno|Brna]]. Leží téměř uprostřed [[Morava|Moravy]] na rozhraní [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]], [[Litenčická pahorkatina|Litenčických vrchů]] a nížiny [[Hornomoravský úval|Hornomoravského úvalu]] v nadmořské výšce okolo 250 m n. m. Je jedním z hraničních měst regionu [[Haná]].{{Citace monografie [21] => | titul = Ottův slovník naučný [22] => | kapitola = heslo Haná, 1. Haná, rovina moravská [23] => }}{{Citace monografie [24] => | titul = Encyklopedie Univerzum [25] => | kapitola = heslo Haná (oblast) [26] => }} Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a je tak pátým největším městem Jihomoravského kraje. [27] => [28] => == Název == [29] => Jméno osady bylo odvozeno od osobního jména ''Vyšek'', což byla domácká podoba některého jména začínajícího na ''Vyše-'' (např. ''Vyšebor'', ''Vyšehor'', ''Vyšeslav''). Význam místního jména byl „Vyškův majetek“. Německé jméno vzniklo hláskovou úpravou českého.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 763. [30] => [31] => Býval nazýván „Moravské [[Versailles (zámek)|Versailles]]“{{Fakt/dne|20231126181651|}} nebo také „Hanácké Versailles“.{{Fakt/dne|20231126181651|}} Místní železniční stanice se nazývá ''[[Vyškov na Moravě (nádraží)|Vyškov na Moravě]]''.{{poznámka|Název železniční stanice Vyškov na Moravě vznikl pro jednoznačné odlišení od železniční zastávky v obci [[Výškov]], která získala název ''Výškov v Čechách''.|group="p."}} [32] => [33] => == Historie == [34] => [[Soubor:Nejstarsi pečet (Vyškov- czech republic).jpg|náhled|vlevo|Nejstarší pečeť]] [35] => {{Viz též|Dějiny Vyškova}} [36] => [[První písemná zmínka]] o městě pochází z listiny [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupa]] [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]] z roku 1141. Začátkem 13. století na hradě Vyškově sídlil Jakub, úředník krále [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] Roku 1248 za [[Bruno ze Schauenburku|biskupa Brunona ze Schauenburku]] byl Vyškov povýšen na město a o něco později připadl olomouckým biskupům, jimž patřil až do 19. století. Ve 14. století již Vyškov patřil k předním městům olomouckého biskupství. [37] => [38] => === Husitská doba === [39] => Během [[Husitské války na Moravě|husitských válek]] Vyškov zachoval věrnost biskupovi a asi v roce 1427 byl dobyt a zpustošen. Za [[česko-uherské války|uherských válek]] ho vypálil syn krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], [[Jindřich I. starší z Minsterberka|Jindřich z Poděbrad a Minsterberka]]. O obnovení města se nejvíce zasloužil olomoucký biskup [[Tas z Boskovic|Tas Černohorský z Boskovic]] v průběhu 2. poloviny 15. století. Roku 1569 město postavilo novou radnici. V tomto období si Vyškov také často nechával vyměnit městskou pečeť za novou.Štěpán, Jan: Geneze vyškovských pečetí do počátku 17. století s přihlédnutím k nově zjištěnému sfragistickému materiálu, Vyškovský sborník II. Vyškov: MZA Brno, 2001., s. 213–218 V roce 1609 do radnice uhodil blesk a následně byla poškozena výbuchem střelného prachu ve sklepení. [40] => [41] => === Stavovské povstání === [42] => V této době se město přidalo k vzbouřeným stavům 17. srpna 1619. Představitelé města odevzdali klíče města veliteli stavovské jízdy [[Ladislav Velen ze Žerotína|Ladislavu Velenovi ze Žerotína]]. Za město mu odpřisáhli věrnost [[Jiří Čermák (vyškovský měšťan)|Jiří Čermák]], [[Melchior Moudrák]] a [[Jan Markovský]]. [43] => [44] => === Třicetiletá válka === [45] => {{Viz též|Přehled obyvatelstva Vyškovska po třicetileté válce (1618–1648)}} [46] => V období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] v letech 1618–1648 bylo město dvakrát obsazeno Švédy a při jejich druhém vpádu v roce 1643 zcela vypleněno. Po tomto nájezdu klesl počet poddaných na pouhých 54 obyvatel. Po skončení války byly některé vesnice na Vyškovsku z poloviny i více vylidněny. Jak tehdy vypadala Morava, bylo zachyceno v tzv. první lánské vizitaci z let 1656–1675 (první poddanský soupis půdy a usedlíků). Vyškov spolu se [[Slavkov u Brna|Slavkovem]] a [[Bučovice]]mi byly postiženy z Vyškovska nejvíce, neboť zde bývala zpravidla tábořiště procházejících vojsk. [47] => [48] => [[Soubor:Vyskov 1720.jpg|náhled|450px|vlevo|Dobová kresba Vyškova z roku 1720]] [49] => [50] => V 80. letech 17. století začal ve Vyškově řádit [[mor]], který trval až do začátku století osmnáctého. Proto byl roku 1719 na náměstí postaven [[Morový sloup (Vyškov)|morový sloup]]. Tehdy na mor zemřelo tolik obyvatel, že se jejich úmrtí ani nezapisovala do matriky. Na konci 17. století dosáhl Vyškov velkého rozkvětu za panování biskupa [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]]. Tehdy se Vyškovu říkalo ''Moravské Versailles''. [51] => [52] => === 18. a 19. století === [53] => Začátkem 18. století ovládli Vyškov italští přistěhovalci. V roce 1734 se na zámek sjeli hosté kardinála [[Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu|Wolfganga Hannibala ze Schrattenbacha]], olomouckého biskupa a místokrále neapolského. V roce 1753 celé město včetně zámku vyhořelo, ušetřeny byly jen dva domy u brněnské brány. Roku 1834 byly zbořeny olomoucká i brněnská brána. [54] => [55] => Volby roku 1848 do všeněmeckého [[Frankfurtský parlament|frankfurtského parlamentu]] byly díky místnímu českému vlastenci [[František Xaver Škorpík|dr. Františku X. Škorpíkovi]] zmařeny{{ujasnit}} a už roku 1863 se zde konala první veřejná česká schůze. Roku 1882 začaly vycházet ''Vyškovské noviny'' a politický týdeník strany lidově pokrokové. V roce 1899 dosáhli Češi dohodou volební většiny a českým místostarostou se stal Jan Strnad, první český starosta Vyškova pak byl zvolen roku 1903. [56] => [57] => === Československo === [58] => Po vzniku [[První republika|první republiky]] se zde odehrály bouřlivé demonstrace vyvolané politickými událostmi v [[Praha|Praze]]. Roku 1921 byla ve městě založena [[Komunistická strana Československa|komunistická strana]]. V letech 1923–1925 proběhla [[elektrifikace]] města. V roce 1928 byl arcibiskupský zámek prodán [[Země Moravskoslezská|zemi Moravskoslezské]] a byla v něm zřízena Zemská hospodyňská škola. V roce 1935 pak byla provedena výstavba vodovodu. [[Posádka|Vojenská posádka]] ve městě vznikla v roce 1936 a je součástí Vyškova dodnes. [59] => [60] => V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice a mělo se stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Za tímto účelem bylo vydáno nařízení o [[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940–1945)|vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny]]. K roku 1940 Vyškov také dostal německého vládního komisaře. Dne 30. dubna 1945 byl osvobozen [[Rudá armáda|Rudou armádou]], ale boje zasáhly Vyškov natolik, že patřil k nejhůře postiženým městům v zemi.Vyškovsko z roku 1936 [61] => [62] => === Pohromy === [63] => [[Soubor:Pohled na Vyškov těsně po požáru roku 1917.jpg|náhled|Po požáru roku 1917]] [64] => * 7. srpna 1609 – Velký výbuch v radnici, kdy po půlnoci při velké bouři uhodil blesk do radniční věže. Tehdy byly ve sklepení uloženy 2 tuny střelného prachu, jejichž výbuch rozmetal věž i dva přilehlé domy. [65] => * 3. února 1638 – Velká vichřice způsobila ve městě mnoho škod, zejména pobořila zámeckou kapli. [66] => * 1753 – Obrovský požár, kterému podlehl celý Vyškov až na dva domy. Jako žhářka byla tehdy upálena 17letá Viktorie Veselá, zamilovaná do tesařského tovaryše, jemuž [[paličství]]m opatřovala práci.Vlastivěda moravská, Vyškovsko [67] => * 30. srpna 1814 – Velká povodeň, kdy 8 dní bez ustání trval silný liják. Velká voda tehdy vzala 8 domů a 80 poničila.50. let Městské spořitelny ve Vyškově 1882–1932 [68] => * 21. května 1917 – Katastrofální požár města Vyškova vypukl ve 13:30 v domě Meixnerově na náměstí. Oheň byl zdolán až ve středu 23. května 1917. V důsledku tohoto požáru byla zničena třetina města a byl zaznamenán úbytek obyvatelstva o 730 osob.Památník městského sboru hasičů 1869–1929[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:1ced7d20-eaaf-11e4-9ebc-005056825209?page=uuid:000e35c0-eabc-11e4-9c07-001018b5eb5c historické fotografie] Český svět, 08.06.1917 [69] => * 22. března 1931 – Při velké povodni řeka [[Haná]] dosahovala až 4,5 metrů (kulminovala kolem půlnoci). Tuto povodeň způsobila průtrž mračen doprovázena blesky a krupobitím.Vyškovské noviny 1931 Zvláštní vydání [70] => [71] => == Obyvatelstvo == [72] => === Struktura === [73] => V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 21 250 obyvatel. Z nich bylo 10 324 mužů a 10 926 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,4 let. Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|Sčítání lidu, domů a bytů]] provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 21 391 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,4 %) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 13,1 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,4 %. Z celkem 18 595 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 29,8 % úplné střední (s maturitou). Počet vysokoškoláků dosahoval 16 % a bez vzdělání bylo naopak 0,2 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 10 968 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,2 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 73,2 % patřilo mezi zaměstnance, 2,6 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 44,4 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.{{Citace elektronické monografie [74] => | titul = Vyškov (okres Vyškov) [75] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__592889 [76] => | datum vydání = 2011-03-26 [77] => | datum přístupu = 2017-02-04 [78] => | vydavatel = Český statistický úřad [79] => | místo = Praha [80] => }} Úhrnem 10 629 obyvatel obce (což je 49,7 %), se hlásilo k [[Češi|české]] národnosti. Dále 4 266 obyvatel bylo [[Moravané|Moravanů]] a 364 [[Slováci|Slováků]]. Celých 8 605 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo. [81] => [82] => Vývoj počtu obyvatel za celou obec uvádí tabulka níže, ve které se odráží také příslušnost jednotlivých částí k obci v danou dobu či následné odtržení.{{Citace monografie [83] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [84] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [85] => | vydavatel = Český statistický úřad [86] => | místo = Praha [87] => | rok = 2013 [88] => | počet stran = 900 [89] => | kapitola = Vyškov [90] => | typ kapitoly = heslo [91] => | strany = 490 [92] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [93] => }}{{Citace monografie [94] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [95] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [96] => | vydavatel = Český statistický úřad [97] => | místo = Praha [98] => | rok = 2006 [99] => | počet stran = 760 [100] => | kapitola = Okres Vyškov [101] => | strany = 640–641 [102] => | isbn = 80-250-1310-3 [103] => }} (Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce [[Hoštice-Heroltice]], [[Lysovice]], [[Rostěnice-Zvonovice]] a [[Topolany]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 143, 171, 298, 450, 531 a 613. V letech 1960–2016 byla částí města také osada [[Zouvalka]], která však ležela na katastru sousedních [[Moravské Prusy|Prus]] a tvořila tak [[exkláva|exklávu]].{{Citace elektronického periodika [104] => | autor = Alena Grycová [105] => | titul = Po letech správně. Osada Zouvalka se přesouvá pod Prusy [106] => | url = http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/po-letech-spravne-osada-zouvalka-se-presouva-pod-prusy-20161217.html [107] => | datum vydání = 2016-12-30 [108] => | periodikum = Deník.cz [109] => }}) [110] => [111] => {| class="wikitable" style="text-align: center; [112] => ! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části || 1791 || 1834 || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011 [113] => |- [114] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel [115] => | style = "text-align: left;" | celá obec || – || – || 10 103 || 10 747 || 11 270 || 11 921 || 12 801 || 12 432 || 12 341 || 13 630 || 13 922 || 15 433 || 19 288 || 22 696 || 22 514 || 21 391 [116] => |- [117] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů [118] => | style = "text-align: left;" | celá obec || – || – || 1 024 || 1 138 || 1 261 || 1 398 || 1 627 || 1 743 || 2 094 || 2 570 || 2 473 || 2 557 || 2 657 || 3 190 || 3 246 || 3 518 [119] => |- [120] => |} [121] => {{Graf počtu obyvatel}} [122] => [123] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 592889 Vyškov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Vyškov roku 2011 [124] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 592889 Vyškov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Vyškov roku 2011 [125] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 592889 Vyškov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Vyškov roku 2011 [126] => [127] => [128] => === Židovská menšina === [129] => [[Židé ve Vyškově|Židy ve Vyškově]] poprvé zaznamenala listina z roku 1322, až do roku 1848 však židovské osídlení Vyškova tvořily ojedinělé [[Židé|židovské]] rodiny. Teprve v důsledku [[emancipace]] židovského obyvatelstva v [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]] došlo k rozvoji vyškovského židovského osídlení (maxima dosaženo roku 1890, kdy ve Vyškově přebývalo 263 Židů) i židovských náboženských institucí (1885 zřízena [[Sbor Dr. Karla Farského (Vyškov)|synagoga]], 1888 [[Židovský hřbitov ve Vyškově|hřbitov]], 1891 modlitební spolek povýšen na [[Židovská obec|židovskou náboženskou obec]]). Od počátku 20. století ovšem probíhal proces migrace do velkých měst, takže za [[První republika|první Československé republiky]] zůstalo ve Vyškově jen několik desítek Židů, které pak [[nacismus|nacisté]] deportovali do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]] a z nichž velkou část nedlouho poté zavraždili ve [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|vyhlazovacích táborech]].{{Citace monografie [130] => | příjmení = Klenovský [131] => | jméno = Jaroslav [132] => | odkaz na autora = Jaroslav Klenovský [133] => | titul = Židovská obec ve Vyškově a její hřbitov [134] => | vydavatel = Martin Čech [135] => | místo = Vyškov [136] => | rok vydání = 2009 [137] => | strany = 4–6 [138] => | isbn = 978-80-254-7694-9 [139] => }} [140] => [141] => == Obecní správa a politika == [142] => Do konce 19. století si drželi vedení na radnici vyškovští [[Německá menšina v Česku|Němci]]. V druhé polovině 19. století byl veden o počeštění radnice tvrdý boj. V prvních letech české správy měla vedoucí úlohu strana lidově pokroková. Po [[První světová válka|první světové válce]] se změnila na národně demokratickou. Udržela si vedení až do 30. let 20. století. Spolek Svornost zal. 1876, Vzdělávací spolek Jaroslav (sociálně demokratický) zal. 1883, Rovnost zal. 1891, vzdělávací beseda Havlíček zal. 1896, Dělnická tělocvičná jednota Lassalle zal. 1908, [[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]] vybudovala v roce 1908 Dělnický dům, Svaz zedníků, tesařů, obuvníků zal. 1907, svaz textilních dělníků 1910 a svaz kovodělníků 1922. [143] => [144] => === Představitelé města 2010–2014 === [145] => {{Viz též|Seznam představitelů Vyškova}} [146] => * Starosta: [[Jiří Piňos]] (ČSSD) – do 29. ledna 2012, Ing. [[Karel Goldemund]] (ČSSD) – od 30. ledna 2012{{Citace elektronického periodika [147] => | titul = Novým starostou Vyškova je Karel Goldemund, jeho předchůdce čeká soud kvůli sodovkárně [148] => | periodikum = Kurzy.cz [149] => | odkaz na periodikum = Kurzy.cz [150] => | url = https://www.kurzy.cz/zpravy/305970-novym-starostou-vyskova-je-karel-goldemund-jeho-predchudce-ceka-soud-kvuli-sodovkarne/ [151] => | datum přístupu = 2023-08-10 [152] => }} [153] => * Místostarostové: [[Karel Jurka]], [[Břetislav Usnul]], [[Ivo Bárek]] [154] => * Tajemník: [[Ivo Klenk]] [155] => [156] => === Představitelé města 2018–2022 === [157] => * Starosta: Karel Jurka ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [158] => * Místostarostové: [[Karin Šulcová]], [[Roman Celý]], [[Josef Kachlík]] [159] => [160] => === Členění města === [161] => Vyškov se člení na 13 [[Část obce|částí]], které leží na pěti [[Katastrální území|katastrálních územích]]: [162] => * k. ú. ''Vyškov'' – části [[Vyškov-Město]], [[Vyškov-Předměstí]], [[Brňany (Vyškov)|Brňany]], [[Křečkovice]], [[Nosálovice]] a [[Nouzka]] [163] => * k. ú. ''Dědice u Vyškova'' – části [[Dědice (Vyškov)|Dědice]], [[Hamiltony]] a [[Pazderna (Vyškov)|Pazderna]] [164] => * k. ú. ''Lhota'' – části [[Lhota (Vyškov)|Lhota]] a [[Pařezovice]] [165] => * k. ú. ''Opatovice u Vyškova'' – část [[Opatovice (Vyškov)|Opatovice]] [166] => * k. ú. ''Rychtářov'' – část [[Rychtářov (Vyškov)|Rychtářov]] [167] => [168] => == Hospodářství == [169] => === Služby === [170] => V roce 1900 bylo ve Vyškově 6 lékařů, 2 zvěrolékaři a 1 lékárna. Roku 1912 zde byla malá infekční nemocnice. V roce 1928 zde působilo 7 lékařů a 2 lékárny. V budově reálného gymnázia byla v roce 1943 zřízena nemocnice, která se v roce 1950 přestěhovala do nových pavilonů jako Okresní ústav národního zdraví. Nyní zde funguje [[Nemocnice Vyškov]]. V bývalém dětském domově vybudovaném Okresní péčí o mládež v roce 1928, bylo zřízeno zdravotnické středisko a druhé v budově bývalé Nemocenské pojišťovny bylo upraveno na polikliniku. [171] => [172] => == Doprava == [173] => Územím města prochází [[dálnice D1]] s exitem 226 Vyškov a z ní zde odbočuje [[dálnice D46]] na [[Olomouc]] s exitem 1, ze kterého odbočuje [[silnice I/47]] ve směru na [[Kroměříž]]. [174] => [175] =>
[176] => Silnice II. třídy na území města: [177] =>
[178] => * [[Silnice II/379|II/379]] v úseku Jedovnice – Vyškov [179] => * [[Silnice II/430|II/430]] v úseku Rousínov – Vyškov – I/47 [180] => * [[Silnice II/431|II/431]] v úseku Vyškov – Bučovice [181] =>
[182] =>
[183] =>
[184] => Silnice III. třídy na území města: [185] =>
[186] => * III/0462 Pustiměř – Vyškov [187] => * III/37728 Vyškov – Dědice – Hamiltony – Lhota – Rychtářov – Studnice [188] => * III/37729 Radslavice – Dědice [189] => * III/37737 v Dědicích [190] => * III/37738 Dědice – Opatovice [191] => * III/37739 v Hamiltonech [192] => * III/37933 spojka mezi II/430 a II/379 [193] => * III/37935 v centru města [194] => * III/4311 spojka mezi II/430 a II/431 [195] => * III/4312 Křečkovice – Hlubočany [196] =>
[197] =>
[198] => [199] => V roce 1869 byla postavena [[železniční trať Brno–Přerov]], vedoucí přes Vyškov. Na přelomu 19. a 20. století začaly přípravy na výstavbu přímé [[Železniční trať Blansko–Vyškov|železniční tratě do Blanska]], avšak z tohoto projektu sešlo.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.skrebi.wz.cz/vlak/rak.html |datum přístupu=2010-12-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170107100911/http://www.skrebi.wz.cz/vlak/rak.html |datum archivace=2017-01-07 |nedostupné=ano }} V roce 1922 byla zahájena pravidelná autobusová linka z Vyškova do [[Jedovnice|Jedovnic]]. Do ostatních obcí obstarávali autodopravu soukromí dopravci. Teprve po zřízení dopravního závodu [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] v roce 1951 byly postupně zavedeny autobusové spoje do všech obcí v [[okres Vyškov|okrese]]. V roce 1962 bylo vybudováno nové autobusové nádraží. Současnou [[Městská autobusová doprava ve Vyškově|městskou hromadnou dopravu ve městě]] zajišťují čtyři autobusové linky, které jsou součástí [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]]. [200] => [201] => == Společnost == [202] => [[Soubor:Vyškov, gymnázium (1).jpg|náhled|Gymnázium a Střední odborná škola v Komenského ulici]] [203] => [[Soubor:Besední dům.JPG|náhled|Besední dům]] [204] => [[Soubor:Dům dětí a mládeže (Vyškov- czech republic).JPG|náhled|Maják - středisko volného času ]] [205] => [206] => === Školství === [207] => '''Základní školy''' [208] => * ZŠ Vyškov, Letní pole [209] => * ZŠ Vyškov, Morávkova 40 [210] => * ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12 [211] => * [[Základní škola Vyškov, Nádražní 5|ZŠ Vyškov, Nádražní 5]] [212] => * ZŠ Vyškov, Purkyňova 39 [213] => * ZŠ Vyškov, Tyršova 4 [214] => * ZUŠ Vyškov, Nádražní 124/4 [215] => [216] => '''Střední školy a odborná učiliště''' [217] => * [[Gymnázium a Střední odborná škola zdravotnická a ekonomická Vyškov]] [218] => * Střední škola podnikání a cestovního ruchu [219] => * Střední odborná škola a střední odborné učiliště [220] => [221] => '''Vysoké a vyšší odborné školy''' [222] => * [[Veřejně správní akademie – vyšší odborná škola]], s.r.o. [[Brno]] [223] => [224] => === Kultura === [225] => [226] =>
[227] => ==== Historické spolky a instituce ==== [228] =>
[229] => * Hospodářský (později okresní) spolek (zal. 1863) [230] => * Čtenářsko-pěvecký spolek (zal. 1864) [231] => * Divadelní spolek Haná (zal. 1864) [232] => * Hasičský sbor (s německým vedením) (zal. 1869) [233] => * Sokol (zal. 1870, v roce 1900 utvořena sokolská župa Husova, v roce 1904 přejmenována na župu Petra Chelčického a v roce 1921 rozdělena na župu Milíčovu) [234] => * Spolek vojenských vysloužilců (zal. 1872) [235] => * Ženská vzdělávací jednota Vlasta (zal. 1874) [236] => * Klub velocipedistů (zal. 1883) [237] => * Klub českých živnostníků (zal. 1893) [238] => * Národopisný spolek (zal. 1893, v roce 1924 přejmenován na Krajský musejní spolek) [239] => * Akademický feriální klub (zal. 1896) [240] => * Spolek katolických tovaryšů (zal. 1897) [241] => * Tělocvičná jednota Orel (zal. 1905) [242] => * Odbor národní jednoty (zal. 1907) [243] => * Lawn – tenis klub (zal. 1908) [244] => * odbor KČT (zal. 1909) [245] => * Hasičský sbor (český) (zal. 1910) [246] => * Sirotčí spolek (zal. 1912) [247] => * Československý červený kříž (zal. 1919) [248] => * Skaut (zal. 1919) [249] => * Volné pěvecké sdružení (zal. 1919) [250] => * Osvětová komise a Okresní světový sbor (zal. 1921) [251] => * Okresní jednota československé obce legionářské (zal. 1921) [252] => * Sportovní klub (zal. 1921) [253] => * SK Haná (zal. 1930) [254] => * Symfonické sdružení Haná (zal. 1930) [255] =>
[256] =>
[257] => ==== Současné kulturní instituce ==== [258] => * ''Městské kulturní středisko'' sídlí v Besedním domě. Tato organizace pořádá pro veřejnost během celého roku řadu kulturních akcí (koncerty, divadelní představení apod.) [259] => * [[Sokolský dům (Vyškov)|Kino Sokolský dům]] má kapacitu sálu 234 míst a promítá v průměru 35krát za měsíc [260] => * [[Knihovna Karla Dvořáčka]] – knižní fond knihovny čítá asi 100 000 titulů [261] => * Maják - středisko volného času Vyškov (bývalý DDM naproti Prioru) [262] => * Galerie TIC [263] => * Galerie V rohu [264] => * [[Zoopark Vyškov]] – zrenovovaný park v blízkost centra města [265] => * [[DinoPark Vyškov]] – unikátní park v marchanickém hájku [266] => * Muzeum Vyškovska [267] => * [[Muzeum letecké a pozemní techniky Vyškov|Muzeum letecké a pozemní techniky]] [268] => * Malé železniční muzeum – v bývalé vodárně z roku 1869 u železniční stanice, přístupnost neznámá [269] => * [[Hvězdárna Vyškov|Hvězdárna v Marchanicích]] [270] => [271] => === Sport === [272] => ==== Stadiony a sportoviště ==== [273] => [[Soubor:Vyškov - Zimní stadion.jpg|vlevo|náhled|Zimní stadion]] [274] => V centru Smetanových sadů v Městském sportovním areálu se nachází [[Zimní stadion Vyškov|vyškovský zimní stadion]], poprvé otevřený v roce 1973, rekonstruovaný 2017. Tato hala pojme 3000 diváků, je určena pro lední hokej a veřejné bruslení, školy hokejové turnaje a krasobruslení. Vedle zimního stadionu je zrekonstruovaný (2006) atletický a fotbalový stadion. Stadion má 400m ovál a je pokryt umělým povrchem Conipur SW. Fotbalové hřiště je standardních rozměrů 105 m × 68 m. [275] => [276] => Dále se v areálu nachází sportovní hala, přetlaková tenisová hala, volejbalové kurty, hřiště na plážový volejbal, tenisové kurty. Ve Smetanových sadech je též plocha pro pétanque, stezky pro cyklisty a in-line bruslaře a hřiště pro [[discgolf]] s 18 koši. V blízkosti Smetanových sadů je Aquapark Vyškov s vnitřním a venkovním bazénem. Pod správou majetku města Vyškova jsou také víceúčelové hřiště Lípová, tenisový a volejbalový kurt v ulici Čtvrtníčkova a Aquapark Vyškov.{{Citace elektronické monografie [277] => | titul = AQUAPARK VYŠKOV [278] => | url = http://www.bazenvyskov.cz/ [279] => | datum přístupu = 2016-12-30 [280] => | vydavatel = Správa majetku města Vyškova 2014 [281] => | místo = Vyškov [282] => }} Poblíž vodní plochy Jandovka se nachází bikrosová dráha. Délka trati vybavené startovacím zařízením je asi 330 m a šířka až 8 m. Povrch dráhy tvoří prosívka a štěrkodrť.{{Citace elektronické monografie [283] => | titul = Bicross – dráha [284] => | url = http://www.bicrosswyschkof.mysteria.cz/draha.html [285] => | datum přístupu = 2016-12-30 [286] => | vydavatel = VEUS Vyškov/BMX [287] => | místo = Vyškov [288] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170102082543/http://www.bicrosswyschkof.mysteria.cz/draha.html [289] => | datum archivace = 2017-01-02 [290] => | nedostupné = ano [291] => }} [292] => [293] => ==== Sportovní kluby ==== [294] => Ve Vyškově sídlí několik sportovních klubů a oddílů. Hokejovým klubem je [[MBK Vyškov]]. Rugbyový klub [[JIMI RC Vyškov]] byl založen v roce 1952 profesorem Miroslavem Rináglem. Během své existence muži vybojovali 13. mistrovských titulů ČR.{{Citace elektronické monografie [295] => | titul = Mistři České republiky 1929–2014 [296] => | url = http://www.rugbyunion.cz/cs/page/157 [297] => | datum přístupu = 2017-01-01 [298] => | vydavatel = rugbyunion.cz [299] => | místo = Praha [300] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170105093723/http://www.rugbyunion.cz/cs/page/157 [301] => | datum archivace = 2017-01-05 [302] => | nedostupné = ano [303] => }} Dalším oddílem je [[Atletický klub AHA Vyškov]], který byl založen v roce 1991 a mezi svými členy má několik mistrů ČR.{{Citace elektronické monografie [304] => | titul = Historie klubu AHA Vyškov [305] => | url = http://www.ahavyskov.cz/portal.php?ID=1&IDR=4 [306] => | datum přístupu = 2017-01-01 [307] => | vydavatel = AHA Vyškov [308] => | místo = Vyškov [309] => }} Mezi další kluby se řadí [[SK Trasko Vyškov]], Volejbal Vyškov, [[MFK Vyškov|Městský fotbalový klub Vyškov]], [[Sportovní spolek Dědice]], [[HC Žraloci Vyškov]] (dnes Městský Bruslařský Klub Vyškov), [[MBK Vyškov]], Klub plaveckých sportů Vyškov, DSP Kometa Vyškov, VEUS Vyškov, Neptun Vyškov, Kuželkářský Klub ROVEL Vyškov, Hanácký rally klub v AČR, Kalimero Vyškov, Orel jednota Vyškov, Tenisový klub Vyškov, Klub biatlonu Vyškov a další.{{Citace elektronické monografie [310] => | titul = Přehled schválených dotací pro rok 2015 – Tělovýchova a sport [311] => | url = http://www.vyskov-mesto.cz/assets/File.ashx?id_org=18857&id_dokumenty=1111759 [312] => | datum přístupu = 2017-01-01 [313] => | vydavatel = vyskov-mesto.cz [314] => | místo = Vyškov [315] => }}{{Nedostupný zdroj}} [316] => [317] => {{Cyklotrasy [318] => | sídlo = Vyškov [319] => }} [320] => {{Cyklotrasy položka [321] => | číslo = 5071 [322] => | znázev = Vyškov [323] => | zzobraz = Vyškov [324] => | donázev = Rousínov [325] => | dozobraz = Rousínov [326] => }} [327] => {{Cyklotrasy položka [328] => | číslo = 5029 [329] => | znázev = Snovídky [330] => | zzobraz = Snovídky [331] => | donázev = Úsobrno [332] => | dozobraz = Úsobrno [333] => }} [334] => {{Cyklotrasy položka [335] => | číslo = 5222 [336] => | znázev = Dědice (Vyškov) [337] => | zzobraz = Dědice [338] => | donázev = Podivice [339] => | dozobraz = Podivice [340] => }} [341] => {{Cyklotrasy pata}} [342] => [343] => ==== Cyklostezky a turistické trasy ==== [344] => Vyškovem prochází několik turistických tras a cyklostezek, které se navzájem částečně překrývají. [345] => [346] => * Naučná poznávací cykloturistická stezka pojmenovaná „[[Stezka srdcem jižní Moravy]]“ byla vytvořena v roce 2005. Pod tímto názvem bylo sjednoceno značení již existujících turistických cest a byly přidány informační tabule. Ve stejném roce byla vyznačena nová trasa, o jejíž zařazení tehdy požádal [[mikroregion Melicko]], do něhož patří obce, přes které tato cyklostezka vede.{{Citace monografie [347] => | příjmení = Halák [348] => | jméno = Petr [349] => | titul = Rozvoj cykloturistiky na Vyškovsku – příčiny, možnosti, podmínky [350] => | vydavatel = Masarykova univerzita [351] => | místo = Brno [352] => | rok vydání = 2006 [353] => | strany = 13–15, 17 [354] => | isbn = [355] => }} [356] => * Další trasa má číslo 5071 a vede z Vyškova do Rousínova, je dlouhá 32,4 km a celkové převýšení dosahuje 1633 m. Je to náročná trasa pro vyznavače horských kol.{{Citace elektronické monografie [357] => | titul = 5071 (Vyškov – Rousínov) [358] => | url = http://www.cyklo-jizni-morava.cz/5071 [359] => | vydavatel = Cyklo-jižní-morava [360] => | místo = Vyškov [361] => | datum přístupu = 2016-12-28 [362] => }} [363] => * Vyškovem dále prochází dálková cyklotrasa č. 5029 Snovídky-Úsborno, která je dlouhá 82,5 km a spojuje [[Chřiby]] a [[Litenčická pahorkatina|Litenčickou pahorkatinu]].{{Citace elektronické monografie [364] => | titul = 5029 (Snovídky – Úsobrno) [365] => | url = http://www.cyklo-jizni-morava.cz/5029 [366] => | vydavatel = Cyklo-jižní-morava [367] => | místo = Vyškov [368] => | datum přístupu = 2016-12-28 [369] => }} [370] => * Cyklotrasa č. 5222 začíná v Dědicích a končí v Podivicích. Je dlouhá 13,9 km a prochází lesy [[Vojenský újezd Březina|Vojenského újezdu Březina]].{{Citace elektronické monografie [371] => | titul = 5222 (Dědice – Podivice (Brodek u Prostějova)) [372] => | url = http://www.cyklo-jizni-morava.cz/5222 [373] => | vydavatel = Cyklo-jižní-morava [374] => | místo = Vyškov [375] => | datum přístupu = 2016-12-28 [376] => }} [377] => Turistické značení z Vyškova vede třemi směry: [378] => * po {{Turistická značka|zelená}} zelené č. 4518 (19 km) přes [[Drnovice (okres Vyškov)|Drnovice]], [[Ježkovice]] na [[Kuchlov]]; [379] => * po {{Turistická značka|modrá}} modré č. 2060 (19,5 km) přes [[Topolany]], [[Orlovice]] do [[Kozlany (okres Vyškov)|Kozlan]]; [380] => * po {{Turistická značka|červená}} červené č. 0508 (18 km) přes [[Rychtářov (Vyškov)|Rychtářov]], Hrádek na [[Roviny (přírodní památka)|Roviny]] (rozc.).{{Citace elektronické monografie [381] => | titul = Plánovač tras KČT (Vyškov) [382] => | url = http://trasy.kct.cz/#/?q=Vy%C5%A1kov&t=VY350,, [383] => | vydavatel = KČT [384] => | místo = Vyškov [385] => | datum přístupu = 2016-12-28 [386] => }} [387] => [388] => ==== Zaniklá sportoviště ==== [389] => * [[Velodrom Vyškov]] – cyklistická dráha s atletickou dráhou a fotbalovým hřištěm postavená roku 1925 u železniční stanice mezi ulicemi Purkyňova a Na Hraničkách. [390] => [391] => == Pamětihodnosti == [392] => [[Soubor:Vyškov Castle 1.jpg|náhled|Vyškovský zámek]] [393] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Vyškově}} [394] => * [[Radnice ve Vyškově|Renesanční radnice]] byla postavena v roce 1569. Dnešní podoba radnice vznikla až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. [395] => * [[Vyškov (zámek)|Zámek]] byl původně gotickým hradem z 15. století, ale za biskupa Karla z Lichtenštejna byl přestavěn dle projektu [[Giovanni Pietro Tencalla|Giovanniho Pietra Tencally]] v letech 1665–1682. V zámku je v současnosti{{kdy?}} umístěno Muzeum Vyškovska. [396] => * [[Zámecká zahrada (Vyškov)|Zámecká zahrada]] je kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek. V dubnu 2007 proběhlo slavnostní otevření kompletně rekonstruované zahrady. [397] => * [[Morový sloup (Vyškov)|Morový sloup]] na [[Masarykovo náměstí (Vyškov)|Masarykově náměstí]] je dílem sochaře [[Christian Pröbstl|Christiana Pröbstla]] z roku 1719. Po stranách stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Byl postaven v souvislosti s morovou epidemií, která ve Vyškově trvala padesát let. [398] => * [[Vyškovská kašna|Barokní kašna]] z 18. století s motivem [[Ganymédés|Ganymeda]] na orlu. [399] => * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vyškov)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] byl postaven v letech 1464–1466. Původně pozdně gotický kostel byl v roce 1773 barokně přestavěn. [400] => * Studna na Masarykově náměstí byla vyhloubena roku 1839, v roce 1950 na ni byl vytesán znak Vyškova. Vodní hladina sahá asi dva metry pod úroveň náměstí. [401] => * [[Městské opevnění (Vyškov)|Zbytky hradeb]] se nacházejí v ulici Pivovarská a za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Výška hradeb dosahuje 3, někdy i 6 metrů, síla zdiva je zhruba 155 cm. [402] => * [[Kostel Panny Marie Andělské (Vyškov)|Hřbitovní kostel Panny Marie – Kapucínský kostel]] založil kardinál [[František z Ditrichštejna|František Ditrichštejn]] v roce 1617. Za [[Josef II.|císaře Josefa II]]. byl klášter zrušen. Na zdi kostela je zobrazena freska s postavou mnicha [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínského řádu]]. [403] => * [[Pivovar Vyškov|Pivovar]] byl založen v roce 1680 z nařízení biskupa [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karla II. z Lichtenštejna]] a až do roku 1855 vedlo pivovar [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucké biskupství]]. Pivovar nevyrábí pivo od jara 2017 a je uzavřen. [404] => * [[Kaple svaté Anny (Vyškov)|Kaple svaté Anny]] je renesanční stavba ze 16. století. Kaple je spojená s budovou bývalého městského špitálu s kamenným portálem. [405] => [406] =>
[407] => == Válečné hroby, pamětní místa a památníky == [408] =>
[409] => [410] => ==== Osobnosti ==== [411] => * Pomník [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše G. Masaryka]] – před budovou okresního úřadu [412] => * Pomník [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]] – je ozdobou městských Smetanových sadů a odhalen byl roku 1925 [413] => * Pamětní deska JUDr. [[Jan Hon|Jana Hona]] – v objektu radnice [414] => * Pamětní deska [[Josef Varta|Josefa Varty]] – umístěna na rodném domě na Masarykově náměstí č 36 (odhal. 1936) [415] => * Pamětní busta [[Jan Šoupal|Jana Šoupala]] – umístěna u vchodu do Besedního domu [416] => [417] => ==== Období válek, okupace a totality ==== [418] => * Pomník Vojáci vojákům – hřbitov Vyškov [419] => * Pomník letcům – areál Muzea letecké a vojenské techniky Československé Armády 2 [420] => * Pomník ženistům – areál Muzea letecké a vojenské techniky Československé Armády 2 [421] => * Pamětní deska zaměstnanců okresního úřadu a berní správy – vlastník Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových [422] => * Pamětní deska s reliéfem, věnovaná obětem okupace – Sokolský dům [423] => * Pomník vojákům Rudé armády – před budovou Policie ČR [424] => * [[Kenotaf]] vojáka Rudé armády [[Pavel Andrejevič Varalev|Pavla Andrejeviče Varalejova]] – hřbitov Vyškov [425] => * Kenotaf vojačky Rudé armády [[Jelizaveta Polikarpovna|Jelizavety Polikarpovny]] – hřbitov Vyškov [426] => * Pamětní deska obětem 1. světové války v kostele Nanebevzetí Panny Marie – vlastník církev [427] => * Pomník obětem komunismu – před Domem dětí a mládeže [428] => * Památník padlým v první světové válce – hřbitov Vyškov [429] => [430] => ==== Ostatní ==== [431] => * Mlynářský památník (na paměť vyškovských mlýnů a mlynářů) – u splavu na cyklostezce směrem od Sokolského domu [432] =>
[433] =>
[434] => [435] => == Zajímavosti == [436] => * Přímo vyškovským náměstím prochází [[17. poledník ve Vyškově|17. poledník]]. Od roku 2008 je vyznačen kovovou deskou, vsazenou s centimetrovou přesností do dlažby náměstí. [437] => * Několik kilometrů severozápadně od Vyškova ve [[Vojenský újezd Březina|vojenském újezdu Březina]] (s režimem omezeného vstupu) se nachází geometrický střed bývalé ČSSR, zaměřený v roce 1985. [438] => * Podle vyjádření německého historika Wolfganga Wanna a díky pátrání nadšenců v terénu a Moravském zemském archivu existuje možnost, že legendární „[[Krysař (pověst)|Krysař]]“ ze 13. století byl středověký [[lokátor]], který zprostředkoval přesun německých kolonistů včetně malých dětí do zaniklé středověké vsi [[Hamlíkov]] na Vyškovsku (podrobnosti v samostatném článku o vsi). [439] => * Samospráva města pravidelně od roku 2010 vyvěšuje 5. července [[moravská vlajka|moravskou vlajku]].{{Citace elektronického periodika [440] => | titul = Radnice na Moravě vyvěsily na den věrozvěstů moravskou vlajku [441] => | periodikum = iDNES.cz [442] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [443] => | vydavatel = MAFRA [444] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [445] => | url = http://brno.idnes.cz/radnice-na-morave-vyvesily-na-den-verozvestu-moravskou-vlajku-pvg-/brno-zpravy.aspx?c=A100705_104456_brno-zpravy_bor [446] => | datum vydání = 2010-07-05 [447] => | datum přístupu = 2017-06-29 [448] => }} [449] => [450] => == Osobnosti == [451] => {{Viz též|Seznam osobností Vyškova}} [452] => [[Seznam osobností Vyškova|Rodáky a významnými obyvateli města]] jsou například sportovci ([[Lada Kozlíková]], [[Svatopluk Kudlička]]), umělci ([[Jan Šoupal]], [[Karel Kachyňa]]), politici ([[Ondřej Zelinka]], [[Josef Jan Trávníček]], [[Otto Planetta]]) a další. [453] => [454] => Mnohým z těchto osob, ale i dalším z celého Česka, bylo uděleno čestné občanství města. Udělováno je významným osobám, které se zasloužily o Vyškov nebo o České země. Kontroverzními osobami v seznamu jsou prezidenti z dob před [[Sametová revoluce|Sametovou revolucí]]. Proto některá jména, jako československý komunistický politik [[Klement Gottwald]], byla z tohoto seznamu odstraněna.{{Citace elektronického periodika [455] => | titul = Vyškovští zbavili Gottwalda čestného občanství [456] => | periodikum = iDNES.cz [457] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [458] => | vydavatel = MAFRA [459] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [460] => | url = http://zpravy.idnes.cz/vyskovsti-zbavili-gottwalda-cestneho-obcanstvi-f62-/domaci.asp?c=A070423_161606_domaci_miz [461] => | datum vydání = 2007-04-23 [462] => | datum přístupu = 2010-12-10 [463] => }} I přesto je podle rejstříku ulic a náměstí{{Citace elektronického periodika [464] => | titul = Restřík ulic a náměstí ve Vyškově: Vyškov [465] => | periodikum = www.vyskov-mesto.cz [466] => | url = https://www.vyskov-mesto.cz/restrik-ulic-a-namesti-ve-vyskove/d-1097895%C3%84%C2%9B [467] => | datum přístupu = 2023-08-10 [468] => }} ve Vyškově ulice, pojmenovaná po následníkovi Klementa Gottwalda a druhém komunistickém prezidentovi, [[Antonín Zápotocký|Antonínu Zápotockém]]. [469] => [470] => == Partnerská města == [471] => * {{Partnerské město|Michalovce|rok=1970}} [472] => * {{Partnerské město|Döbeln|rok=1992}} [473] => * {{Partnerské město|Jarosław|rok=2000}} [474] => * {{Partnerské město|Virovitica|rok=2001}} [475] => * {{Partnerské město|Cognac|rok=2016}} [476] => [477] => == Galerie == [478] => [479] => Soubor:Vyškov, náměstí (2).jpg|Masarykovo náměstí s kašnou a morovým sloupem [480] => Soubor:Vyškov, radnice (1).jpg|Radniční ulice s věží radnice [481] => Soubor:Vyškov, náměstí (1).jpg|Masarykovo náměstí, severovýchodní část [482] => Soubor:Vyškov (4).jpg|Hřbitovní kostel Panny Marie [483] => Soubor:Vyškov (1).jpg|Socha T. G. Masaryka [484] => Soubor:Vyškov, gymnázium (1).jpg|Gymnázium v Komenského ulici [485] => Soubor:Vyškov, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1).jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie [486] => Soubor:Vyškov, synagoga.jpg|Bývalá synagoga na Masarykově náměstí [487] => Soubor:Vyškov, hřbitov (1).jpg|Hroby podnikatelské rodiny Skutetzkých na hřbitově [488] => [489] => [490] => == Odkazy == [491] => === Poznámky === [492] => {{poznámky|group="p."}} [493] => [494] => === Reference === [495] => [496] => [497] => === Literatura === [498] => * {{Citace monografie [499] => | příjmení = Kuča [500] => | jméno = Karel [501] => | odkaz na autora = Karel Kuča [502] => | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž [503] => | vydavatel = Libri [504] => | místo = Praha [505] => | rok vydání = 2011 [506] => | počet stran = 896 [507] => | isbn = 978-80-7277-410-4 [508] => }} [509] => * {{Citace monografie [510] => | příjmení = Jüngling [511] => | jméno = Augustin [512] => | titul = 10 let náboženské obce církve československé ve Vyškově [513] => | vydavatel = Vyškov na Moravě [514] => | místo = [515] => | rok vydání = 1935 [516] => | isbn = [517] => }} [518] => * {{Citace monografie [519] => | příjmení = Zbořil [520] => | jméno = Bohumil [521] => | titul = 100 let dobrovolné požární ochrany ve Vyškově : 1868–1968 [522] => | další = Fotografie : B. Zbořil, M. Nevřala, J. Kopeček [523] => | vydavatel = Vyškov : Míst. jednota Čs. svazu požární ochrany. [524] => | místo = [525] => | rok vydání = 1968 [526] => | isbn = [527] => }} [528] => * {{Citace monografie [529] => | příjmení = Jordán [530] => | jméno = František [531] => | titul = 100 let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993 [532] => | vydavatel = Brno : Muzejní a vlastivědná společnost [533] => | místo = Vyškov : Muzeum Vyškovska [534] => | rok vydání = 1993 [535] => | isbn = 80-85048-38-8 [536] => }} [537] => * {{Citace monografie [538] => | příjmení = Bartoš [539] => | jméno = Josef [540] => | titul = Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960 [541] => | vydavatel = Profil [542] => | místo = Ostrava [543] => | rok vydání = 1986 [544] => | isbn = [545] => }} [546] => * {{Citace monografie [547] => | příjmení = Mužíková [548] => | jméno = Olga [549] => | titul = Objevte Vyškovsko [550] => | vydavatel = Agentura Bravissimo [551] => | místo = Znojmo [552] => | rok vydání = 2005 [553] => | isbn = 80-239-7447-5 [554] => }} [555] => * {{Citace monografie [556] => | příjmení = Hep [557] => | jméno = Jindřich [558] => | titul = Sedmdesát let vyškovského gymnasia 1899–1969 [559] => | vydavatel = Vyškov na Moravě [560] => | místo = [561] => | rok vydání = 1969 [562] => | isbn = [563] => }} [564] => * {{Citace monografie [565] => | příjmení = Zlámal [566] => | jméno = Vladislav [567] => | titul = Vyškov, město a okres [568] => | vydavatel = Národohospodářská propagace Československa [569] => | místo = Praha, Brno, Bratislava [570] => | rok vydání = 1936 [571] => | isbn = [572] => }} [573] => * {{Citace monografie [574] => | příjmení = Vlček [575] => | jméno = Vilém [576] => | titul = Vyškov Švédům zrazen [577] => | vydavatel = Kusák [578] => | místo = Vyškov [579] => | rok vydání = 1916 [580] => | isbn = [581] => }} [582] => * {{Citace monografie [583] => | příjmení = Kotulán [584] => | jméno = Vladimír [585] => | titul = Vyškovská zastavení [586] => | vydavatel = Město Vyškov [587] => | místo = [588] => | rok vydání = 2003 [589] => | isbn = 80-239-3257-8 [590] => }} [591] => * {{Citace monografie [592] => | příjmení = Procházka [593] => | jméno = Vojtěch [594] => | titul = Z minulosti vyškovského zámku [595] => | vydavatel = Vyškov na Moravě [596] => | místo = [597] => | rok vydání = 1928 [598] => | isbn = [599] => }} [600] => * {{Citace monografie [601] => | příjmení = Sokolíček [602] => | jméno = Zdeněk [603] => | titul = Zookoutek ve Vyškově [604] => | vydavatel = Městské kulturní středisko [605] => | místo = Vyškov [606] => | rok vydání = 1985 [607] => | isbn = [608] => }} [609] => * {{Citace monografie [610] => | příjmení = Nekuda [611] => | jméno = Vladimír [612] => | titul = Vlastivěda moravská Vyškovsko [613] => | vydavatel = Muzejní spolek Brno [614] => | místo = Brno [615] => | rok vydání = 1965 [616] => | isbn = [617] => }} [618] => * {{Citace monografie [619] => | příjmení = Mikš [620] => | jméno = Josef [621] => | příjmení2 = Stryjová [622] => | jméno2 = Dagmar [623] => | titul = Ztracené domy -Germanizační plány okupantů [624] => | vydavatel = okresní výbor ČSPB [625] => | místo = Brno [626] => | rok vydání = 1989 [627] => | strany = 156 [628] => | isbn = [629] => }} [630] => * {{Citace monografie [631] => | příjmení = Doleček [632] => | jméno = Jan [633] => | titul = Jihomoravský kraj : města a obce Jihomoravského kraje : tradice, historie, památky, turistika, současnost [634] => | vydavatel = Proxima Bohemia [635] => | místo = Rožnov pod Radhoštěm [636] => | rok vydání = 2008 [637] => | isbn = [638] => }} [639] => * {{Citace monografie [640] => | autor = kolektiv autorů [641] => | redaktoři = Karel Mlateček [642] => | titul = Vyškov. Dějiny města [643] => | vydavatel = Město Vyškov [644] => | místo = Vyškov [645] => | rok vydání = 2016 [646] => | strany = 944 [647] => | isbn = 978-80-906656-0-6 [648] => }} [649] => [650] => === Související články === [651] => * [[Okres Vyškov]] [652] => * [[Děkanát Vyškov]] [653] => [654] => === Externí odkazy === [655] => * {{Commons}} [656] => * {{Commonscat}} [657] => * {{Wikislovník|heslo=Vyškov}} [658] => * {{Otto|heslo=Vyškov}} [659] => * {{Wikizprávy|kategorie=Vyškov}} [660] => * {{RÚIAN}} [661] => * {{Oficiální stránky}} [662] => * [https://www.regionvyskovsko.cz Regionální portál Vyškovska] [663] => * {{Citace elektronické monografie [664] => | vydavatel = Správa majetku města Vyškov [665] => | titul = Aquapark Vyškov [666] => | url = http://www.bazenvyskov.cz/ [667] => | datum přístupu = 2015-03-05 [668] => }} [669] => * {{Citace elektronické monografie [670] => | vydavatel = Správa majetku města Vyškov [671] => | titul = Oficiální turistické stránky vyškovského regionu [672] => | url = http://www.vyskov-mesto.cz/region/ [673] => | datum přístupu = 2015-03-05 [674] => }} [675] => [676] => [677] => {{Geografické okolí [678] => | Střed = Vyškov [679] => | Sever = [[Prostějov]] [680] => | Severovýchod = [[Přerov]] [681] => | Východ = [[Kroměříž]] [682] => | Jihovýchod = [[Uherské Hradiště]] [683] => | Jih = [[Bučovice]] [684] => | Jihozápad = [[Brno]] [685] => | Západ = [[Blansko]] [686] => | Severozápad = [[Boskovice]] [687] => | image = [688] => }} [689] => {{Město Vyškov}} [690] => {{Okres Vyškov}} [691] => {{Jihomoravský kraj}} [692] => {{Autoritní data}} [693] => {{Portály|Geografie|Vyškov|Morava}} [694] => [695] => [[Kategorie:Vyškov| ]] [696] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [697] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [698] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [699] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [700] => [[Kategorie:Obce v okrese Vyškov]] [701] => [[Kategorie:Města v okrese Vyškov]] [702] => [[Kategorie:Haná]] [703] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [704] => [[Kategorie:Místní části ve Vyškově]] [705] => [[Kategorie:Sídla ve Vyškovské bráně]] [] => )
good wiki

Vyškov

Vyškov (hanácky Veškov, Wischau; dříve také Víškov) je město ležící v severní části Jihomoravského kraje v okrese Vyškov na řece Haná, 35 km severovýchodně od Brna. Leží téměř uprostřed Moravy na rozhraní Drahanské vrchoviny, Litenčických vrchů a nížiny Hornomoravského úvalu v nadmořské výšce okolo 250 m n.

More about us

About

S více než 20 000 obyvateli nabízí Vyškov pestrou škálu možností pro život, práci i volný čas. Historie města sahá až do středověku, kdy byla Vyškov významným obchodním centrem. Nejcennějšími památkami, které si město uchovalo, jsou barokní kostel sv. Jana Křtitele a renesanční zámek, které vyprávějí příběhy minulosti a dotvářejí kouzlo města. Vyškov se také může pyšnit moderními prvky, jako je vysoce rozvinutá infrastruktura a široká nabídka služeb. Město je známé svým vzdělávacím zázemím, včetně renomovaných škol a institucí, které přispívají k celkovému rozvoji regionu. Kromě toho Vyškov nabízí atraktivní přírodní okolí a množství příležitostí pro aktivní odpočinek. Místní parky, cyklostezky a blízké přírodní rezervace lákají nadšence do přírody a rodiny s dětmi, které hledají místa pro společné trávení volného času. Život ve Vyškově je příjemně spojen s komunitními akcemi a kulturním vyžitím. Město pořádá různé festivaly, trhy a sportovní akce, které posilují soudržnost obyvatel. Atmosféra pohostinnosti a zájmu o druhé vytváří z Vyškova místo, kde se lidé cítí dobře a mohou se aktivně zapojit do společenského dění. Vyškov je město s duší, které kombinuje tradici a modernost, čímž se stává inspirujícím místem pro bydlení, práci i návštěvy.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Brno','Jihomoravský kraj','Morový sloup (Vyškov)','Vojenský újezd Březina','Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu','Druhá světová válka','Rychtářov (Vyškov)','Občanská demokratická strana','Jan Šoupal','První republika','Okres Vyškov','MBK Vyškov'

Brno