Array ( [0] => 15482515 [id] => 15482515 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vzduch [uri] => Vzduch [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:A strange fog at the beaches (201998824).jpg|náhled|Vyšší procento vodních kapiček ve vzduchu dává vzniknout [[mlha|mlze]]]] [1] => '''Vzduch''' je [[směs]] [[plyn]]ů tvořící plynný obal [[Země]] – [[Atmosféra Země|atmosféru]] – sahající až do výše asi 100 km. Ovlivňuje chemické reakce jak v [[neživá příroda|neživé přírodě]], tak i v živých [[organismus|organismech]] (většina živých organismů by bez [[kyslík]]u z ovzduší nemohla vůbec existovat). Má i své významné fyzikálně chemické vlastnosti, jedná se zejména o [[koloběh vody]] v [[ovzduší]]. Kromě toho [[tepelná kapacita]] vzduchu udržuje na Zemi [[teplota|teplotu]] přijatelnou pro [[život]]. Je také důležitou [[průmysl]]ovou [[surovina|surovinou]]. Mimo jiné vzduch (resp. kyslík v něm obsažený) také slouží k oxidaci paliva v běžných [[spalovací motor|spalovacích motorech]], k oxidaci paliva při výrobě elektrické energie v tepelných elektrárnách, dále při vytápění či ohřevu vody atd. Vzduch tedy slouží coby druhá (prakticky neviditelná) složka každého běžného fosilního paliva. [2] => [3] => == Složení vzduchu == [4] => Čistý vzduch v nižších vrstvách je [[Homogenní směs|homogenní]] směsí těchto plynů (nejsou uvedeny proměnlivé složky, především [[vodní pára]], jejíž koncentrace se ve vzduchu podstatně mění):{{Citace monografie | příjmení = Hašek | jméno = Pavel | titul = Tabulky pro tepelnou techniku | url = http://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/74-slozeni-atmosferickeho-vzduchu | vydavatel = | místo = Ostrava | rok = 1980 | vydání = | počet stran = | strany = | isbn = }} [5] => [6] => {|class="wikitable" [7] => !plyn [8] => !objem [%] [9] => !hmotnost [%] [10] => |- [11] => |[[dusík]] [12] => |78,084 [13] => |75,518 [14] => |- [15] => |[[kyslík]] [16] => |20,946 [17] => |23,135 [18] => |- [19] => |[[argon]] [20] => |0,93 [21] => |1,288 [22] => |- [23] => |[[oxid uhličitý]] [24] => |0,0407 (407 [[Parts per million|ppm]]) [25] => |0,059 [26] => |- [27] => |[[neon]] [28] => |0,0018 (18,18 [[Parts per million|ppm]]) [29] => |0,0012 [30] => |- [31] => |[[helium]] [32] => |0,000524 (5,24 [[Parts per million|ppm]]) [33] => |0,000072 [34] => |- [35] => |[[Methan|metan]] [36] => |0,0002 (2 [[Parts per million|ppm]]) [37] => |0,0001 [38] => |- [39] => |[[krypton]] [40] => |0,000114 (1,14 [[Parts per million|ppm]]) [41] => |0,0003 [42] => |- [43] => |[[vodík]] [44] => |0,00005 (0,5 [[Parts per million|ppm]]) [45] => |0,000001 [46] => |- [47] => |[[xenon]] [48] => |0,0000087 (87 [[Parts per billion|ppb]]) [49] => |0,00004 [50] => |- [51] => |} [52] => [53] => Fyzikální vlastnosti vzduchu při 0 °C a 101 325 Pa [54] => {|class="wikitable" [55] => !Vlastnost [56] => !Symbol [57] => !Jednotka [58] => !Hodnota [59] => |- [60] => |Molární hmotnost [61] => |Mm [62] => |g/mol [63] => |28,96 [64] => |- [65] => |Molární objem [66] => |Vm [67] => |dm³/mol [68] => |22,40 [69] => |- [70] => |Plynová konstanta [71] => |r [72] => |J/kg/KIBLER, Zbyněk et al. 2002, str. 70. [73] => |287,10 [74] => |- [75] => |Hustota [76] => |ρ0 [77] => |kg/m³ [78] => |1,29 [79] => |- [80] => |Měrná tepelná kapacita (0 °C) [81] => |c [82] => |kJ/kg/K [83] => |1,01 [84] => |- [85] => |Izoentropický exponent [86] => |κ [87] => |[-] [88] => |1,40 [89] => |- [90] => |Teplota tání [91] => |tt [92] => |°C [93] => | -213,4 [94] => |-213,4 [95] => |- [96] => |Teplota varu [97] => |tv [98] => |°C [99] => | −194,5 [100] => |- [101] => |} [102] => [103] => Uvedené plyny jsou až na výjimky (CO2, CH4, H2) relativně stálé a jejich koncentrace se nemění. Mimoto atmosférický vzduch obsahuje proměnlivé množství vodní páry a různých jiných plynů (CO, SO2, N2O, NO, NO2, NH3, O3) a tuhé [[aerosol]]y ([[pevné částice|prach]], [[pyl]] a [[mikroorganismus|mikroorganismy]]). Vodní pára a oxid uhličitý jsou v atmosféře nejvíce zastoupené [[skleníkové plyny]], díky kterým je na Zemi teplota asi o 33 stupňů Celsia vyšší, než by byla bez [[skleníkový efekt|skleníkového efektu]] způsobeného těmito plyny (hodnota záleží na různých odhadech a modelech){{zdroj?}}. [104] => [105] => == Kapalný vzduch == [106] => Kapalný vzduch se v minulosti získával při průmyslovém pochodu, kdy se atmosférický vzduch zbaví prachu, CO2 a vlhkosti a stlačí až na 200násobek normálního tlaku. Následně se ochladí studenou vodou a pak se nechá rozepnout do prostoru na tlak 20 až 30násobek normálního tlaku. Tím jeho teplota silně klesne a takto ochlazeného vzduchu se použije k předchlazování dalšího vzduchu v protiproudném [[chladič]]i. Postupně se dosáhne tak nízké teploty, že vzduch zkapalní za 20 až 30násobku běžného tlaku. Celý proces chlazení byl tedy založen na Joule-Thomsonově jevu a je proto poměrně málo efektivní. Nový (účinnější) postup zařazuje za kompresi a chlazení namísto jednoduché expanze tzv. izoentropické škrcení. K expanzi vzduchu tedy dochází při jeho průchodu turbínou, kde je navíc odevzdána využitelná objemová práce a je dosaženo ještě nižších teplot při stejném rozdílu tlaků, resp. k dosažení stavu zkapalnění postačí i nižší tlak za první kompresí. Kapalný vzduch tvoří namodralou kapalinu o bodu varu −190 °C. [107] => [108] => Průmyslově se z kapalného vzduchu [[destilace|destilací]] (přesněji rektifikací) získává [[kyslík]], [[dusík]], [[argon]] a [[helium]]. Nicméně je třeba podotknout, že existují i jiné postupy přípravy kyslíku a dusíku ze vzduchu a helium lze získávat i z některých zdrojů zemního plynu. [109] => [110] => == Stlačený vzduch == [111] => V průmyslu se stlačený vzduch používá zejména pro přenos energie pro [[Pneumatické zařízení|pneumatické nástroje a zařízení]]. Příkladem budiž [[pneumatické kladivo]] či různé balicí stroje. Vzduch pro přenos energie je obvykle stlačen [[kompresor]]em, podle potřeby ochlazen, vysušen a zbaven [[olej]]e pocházejícího z kompresoru. [112] => [113] => Stlačený vzduch se používá pro pohon a ovládání průběžných brzd vlaků. Pneumaticky jsou ovládány a poháněny i další mechanismy v dopravních prostředcích. [114] => [115] => Stlačeným vzduchem se nafukují pneumatiky, zvedací vaky, nafukovací čluny, míče, hračky. [116] => [117] => Stlačený vzduch je dále používán při [[potápění]] a práce pod vodou, obvykle do maximální hloubky 40 m. [118] => [119] => Vzduch také slouží k dopravě – buď přímo, např. zemědělský [[fukar]], nebo pro přepravu schránek např. v systému [[potrubní pošta|potrubní pošty]]. Rovněž se používá k instalaci [[optické vlákno|optických kabelů]], které by mechanické zasunování do potrubí poškodilo. [120] => [121] => Stlačeným vzduchem lze pomocí [[Venturiho efekt]]u vyrobit i podtlak, který se pak používá např. v přísavkách. [122] => [123] => == Dopravní medium == [124] => Vzduchem se pohybují všechna vozidla, hladinové [[loď|lodě]] a všechna [[letadlo|letadla]]. Vzduch v motorových letadlech s pevnými křídly letadlo nejenže pomáhá pohánět, ale nese jej i nad povrchem Země. Bezmotorová letadla ([[kluzák]]y, [[Kluzák|větroně]] a [[padák]]y) využívají všech vlastností vzduchu pro svůj přesně definovaný pohyb. [125] => [126] => Vzduch klade všem dopravním prostředkům (s výjimkou kosmických lodí a ponorek) přirozený [[součinitel odporu|odpor]], který stoupá úměrně s druhou mocninou jejich rychlosti. Vozidla tento odpor překonávají zvýšeným výkonem pohonného systému a čelí mu konstrukčním uspořádáním resp. svými [[aerodynamický tvar|aerodynamickými tvary]]. Zajímavý efekt lze dobře pozorovat kupř. u kolejových vozidel v [[tunel]]ech (třeba v metru), kde se vozidlo v tunelu chová jako volný [[píst]] a vzduch před sebou tlačí tunelem dopředu. [127] => [128] => Tělesa, která se velmi rychle pohybují v atmosféře (kupř. granáty, rakety, střely), bývají z důvodů stabilizace dráhy letu vzduchem udržována v přímém směru prostřednictvím setrvačného efektu. [129] => [130] => == Reference == [131] => [132] => [133] => == Literatura == [134] => * IBLER, Zbyněk a kol. ''Technický průvodce Energetika.'' Praha : [[BEN - technická literatura]], 2002. {{ISBN|80-7300-026-1}} [135] => [136] => == Externí odkazy == [137] => * {{Commonscat|Air}} [138] => * {{Wikicitáty|téma=Vzduch}} [139] => * {{Wikislovník|heslo=vzduch}} [140] => [141] => {{Autoritní data}} [142] => {{Portály|Meteorologie}} [143] => [144] => [[Kategorie:Země]] [145] => [[Kategorie:Životní prostředí]] [] => )
good wiki

Vzduch

mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země - atmosféru - sahající až do výše asi 100 km. Ovlivňuje chemické reakce jak v neživé přírodě, tak i v živých organismech (většina živých organismů by bez kyslíku z ovzduší nemohla vůbec existovat).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Parts per million','kyslík','argon','dusík','helium','fukar','potápění','BEN - technická literatura','Venturiho efekt','Země','Homogenní směs','neživá příroda'

Argon

Dusík

Fukar

Helium

Kyslík

Potápění

Potápění je činnost, při které se potápíme pod hladinu vody, obvykle s využitím specializovaného potápěčského vybavení.

Země