Array ( [0] => 15483733 [id] => 15483733 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Válka [uri] => Válka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Battle of Franklin, November 30, 1864.jpg|250px|náhled|[[Americká občanská válka]] mezi vládou [[Spojené státy americké|Unie]] a jižanskými separatisty]] [2] => [[Soubor:Battle of Brittany - Brest 02.jpg|náhled|vpravo|Městské boje za druhé světové války]] [3] => '''Válka''' je stav organizovaného [[násilí]] mezi dvěma nebo více skupinami lidí. Násilí je ve válce použito válčícími stranami jako [[moc]]enský prostředek k prosazení politických, náboženských, ideologických, ekonomických nebo jiných cílů. Válka je opakem [[mír]]u. V mezinárodní politice se jedná o extrémní nástroj prosazení cílů vojenskými prostředky a vojenskou silou. Přechodným stavem mezi vedenou válkou a mírem je [[příměří]]. [4] => [5] => Ve své knize [[O válce]], [[Prusko|pruský]] vojenský teoretik [[Carl von Clausewitz]] nazývá válku „Pokračováním politiky jinými prostředky“.Clausewitz, Carl Von (1976), On War (Princeton University Press) str. 87 Válka je interakcí mezi dvěma nebo více vojenskými silami, „soubojem vůlí“.Clausewitz, Carl Von (1976) str. 77 [6] => [7] => Válka není omezena jen na [[člověk]]a. Například [[Válka šimpanzů v Gombe|některé konflikty šimpanzů]] lze hodnotit jako primitivní války.{{Citace elektronického periodika [8] => | příjmení = Bian [9] => | jméno = M [10] => | titul = A Brief History of the Gombe Chimpanzee War [11] => | periodikum = Discover Magazine [12] => | url = https://www.discovermagazine.com/planet-earth/a-brief-history-of-the-gombe-chimpanzee-war [13] => | datum vydání = 2021-09-18 [14] => | jazyk = en [15] => | datum přístupu = 2022-03-02 [16] => }}{{Citace elektronického periodika [17] => | titul = Západoafričtí šimpanzi používají válečnou taktiku považovanou za lidskou [18] => | url = https://www.osel.cz/13171-zapadoafricti-simpanzi-pouzivaji-valecnou-taktiku-povazovanou-za-lidskou.html [19] => | datum_přístupu = 2023-11-12 [20] => }} Přesto archeologické nálezy naznačují, že u člověka jde o novodobý vynález.{{Citace elektronického periodika [21] => | příjmení = Horgan [22] => | jméno = John [23] => | titul = New Study of Prehistoric Skeletons Undermines Claim That War Has Deep Evolutionary Roots* [24] => | periodikum = Scientific American Blog Network [25] => | url = https://blogs.scientificamerican.com/cross-check/new-study-of-prehistoric-skeletons-undermines-claim-that-war-has-deep-evolutionary-roots/ [26] => | jazyk = en [27] => | datum přístupu = 2023-01-21 [28] => }}{{Citace elektronického periodika [29] => | příjmení = Yirka [30] => | jméno = Bob [31] => | příjmení2 = Phys.org [32] => | titul = Study of ancient Japanese hunter-gatherers suggests warfare not inherent in human nature [33] => | periodikum = phys.org [34] => | url = https://phys.org/news/2016-03-ancient-japanese-hunter-gatherers-warfare-inherent.html [35] => | jazyk = en [36] => | datum přístupu = 2023-01-21 [37] => }} [38] => [39] => V některých případech může dojít k eufemistickému zastírání podstaty věci a nazývání konfliktu, který bezpochyby splňuje parametry války, např. jako ''policejní akce'', ''zajištění bezpečnosti'', ''speciální vojenská operace'' či ''udržování míru''.{{doplňte zdroj}} Válku vedou dvě nebo více stran, stranou je buď stát nebo ozbrojená skupina (zejména ve vnitrostátních konfliktech – ''[[občanská válka|občanských válkách]])''. V praxi se také stává, že mezinárodní válka vyprovokuje válku občanskou či naopak. [40] => [41] => Válka je nejčastěji definována jako konflikt doprovázený účastí a střetem vojenských sil minimálně jednoho státu nebo jedné a více ozbrojených frakcí. [42] => [43] => Z hlediska plošného rozsahu dělíme ozbrojené konflikty na války globální (zcela výjimečné) a války lokální. Lokální války jsou běžným druhem konfliktů a zpravidla probíhají mezi dvěma státy (občanské mezi dvěma stranami konfliktu) nebo státem a malou koalicí států, nejvýše dvěma malými koalicemi. V průběhu druhé poloviny 20. století došlo k více než dvěma stům lokálních válek.{{doplňte zdroj}} [44] => [45] => Mezinárodní právo (od přijetí [[Čtvrtá Ženevská úmluva|Ženevských úmluv]] z r. 1949) zavedlo pojem „ozbrojený konflikt“, což je pojem obecnější, než pojem „válka“, který se striktně vzato vztahuje jen na mezinárodní ozbrojený konflikt splňující podmínky zahájení (vypovězení války nebo ultimátum).{{Citace elektronické monografie [46] => | příjmení1 = Jukl [47] => | jméno1 = Marek [48] => | titul = Ozbrojený konflikt? Válka? Jak nazvat situaci na Ukrajině dnes? [49] => | url = https://www.cervenykriz.eu/files/files/cz/482/TACK250322.pdf [50] => | vydavatel = Český červený kříž [51] => | datum_vydání = 2022-03-25 [52] => }} [53] => [54] => == Dějiny == [55] => [[Soubor:Berezyna.jpg|náhled|[[Napoleonovo ruské tažení]] skončilo pohromou a ztrátou až 550 000 vojáků]] [56] => Válka doprovází lidstvo od [[neolitická revoluce|neolitické revoluce]] a stejně jako se vyvíjela lidská kultura a výrobní možnosti, vyvíjela se i válka a její vedení. Na začátku proti sobě stáli nevyzbrojení členové jednotlivých klanů. Byl nalezen masový hrob pocházející již z [[neolit]]u s více než 300 padlými.{{Citace elektronického periodika [57] => | titul = Vykopávky v Baskicku odhalily velkou válku z doby před 5 tisíci let [58] => | url = https://www.osel.cz/13157-vykopavky-v-baskicku-odhalily-velkou-valku-z-doby-pred-5-tisici-let.html [59] => | datum_přístupu = 2023-11-03 [60] => }} Pak následovalo postupné vyzbrojování pěšáků a jejich organizace do větších celků. Ve [[starověk]]u v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] byla doložena první stálá armáda, která měla za úkol udržování státní moci, obranu před nájezdníky a rozšiřování říše do okolí. Díky pečlivé výzbroji a uspořádání se brzy stala velmi účinnou silou, která dokázala říši bránit. Od starověku jsou [[výdaj]]e na obranu a válku běžně kolem 50 % rozpočtu města či státu, a to i během míru, což přetrvávalo až do 20. století.{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Military Spending Patterns in History [62] => | periodikum = eh.net [63] => | url = https://eh.net/encyclopedia/military-spending-patterns-in-history/ [64] => | datum přístupu = 2023-01-21 [65] => }} [66] => [67] => S rozvojem technických možností se mění i [[Vojenská strategie|strategie]] a [[Vojenská taktika|taktika]] boje. Vycvičené zástupy [[Římská říše|Římanů]] vystřídala jízda, masové nasazení pěchoty a lučištníci. Objevem palných zbraní začali lučištníci ztrácet na významu a byli nahrazováni střeleckými oddíly. Jezdectvo zažilo svůj pád během [[První světová válka|první světové války]], když nebylo efektivní proti tvrdé realitě [[zákopová válka|zákopové války]]. [68] => [69] => Překonání zákopové války umožnila [[letadlo|letadla]] a [[tank]]y. S nástupem letectva a tanků se opět změnila strategie vedení války – na řadu přichází [[Blitzkrieg|blesková válka]], která je postavena na mobilních jednotkách schopných postupovat hluboko do týla nepřítele. Válka se stala mnohem více pružnou a pohyblivou. V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se začala objevovat nová zbraň – [[balistická raketa]], která již naprosto zrušila rozmezí mezi frontovou linií a zázemím. V dnešní moderní válce je možné zasáhnout libovolný cíl na planetě. [70] => [71] => S objevením [[Jaderná zbraň|jaderných zbraní]] přešlo lidstvo do doby, ve které vedení války může znamenat i konec civilizace. Válčící strany disponují technologií, která je schopna vymazat nepřítele z povrchu [[Země]]. Jedním z důsledků existence atomové bomby je strategie jaderného odstrašení a snaha předejít vypuknutí konfliktu. Existence atomové bomby je někdy považována za jeden z důvodů nevypuknutí třetí světové války.{{Doplňte zdroj}} [72] => [73] => == Příčiny války == [74] => Války vznikají z různých příčin, které se nedají vždy dobře vysledovat, ale je důležité rozlišovat, jestli se jedná o války mezi státy anebo mezi skupinami lidí. Státy většinou válčí o získání moci (například [[válka ve Vietnamu]]), strategických surovin, kolonií, či z náboženských či ideologických důvodů. Během moderní války mezi civilizovanými státy jsou snahy na vedení konvenční války, kdy jsou dodržovány mezinárodní smlouvy o zacházení se zajatci, snaha ochraňovat civilisty a nedopouštět se válečných zločinů (i přes snahy se ale objevují případy jejich porušování). [75] => [76] => Během války náboženské, či občanské nebo ideologické nejsou často dodržovány žádné zákony a často na obou stranách jsou prováděny rozsáhlé etnické čistky, [[masová poprava|masové popravy]], mrzačení obyvatelstva, [[znásilnění|znásilňování]] a používání veškeré dostupné techniky ([[magdeburská svatba]]). Vojáci nejsou často odlišeni od civilního obyvatelstva, což znemožňuje konvenčním armádám jejich efektivní eliminaci a způsobuje ztráty na civilistech.[[Soubor:Napalm.jpg|náhled|200px|Americký napalmový útok na pozice Vietkongu během [[Válka ve Vietnamu|války ve Vietnamu]] v roce 1965]] [77] => [[Studená válka]] měla za následek historicky velmi dlouhé období vyrovnanosti vojenských sil mezi státy sdružených v [[Severoatlantická aliance|NATO]] v čele s [[Spojené státy americké|USA]] na jedné straně a s komunistickými státy v čele se [[Sovětský svaz|SSSR]] na straně druhé. Bylo zajištěno vzájemným jaderným zastrašením a snahou vyhnout se ozbrojenému konfliktu, což byl jeden z prioritních cílů obou stran. Spolu s koncem studené války však zmizel dosud jasně definovaný nepřítel, s kterým by potenciální válka přerostla v celosvětově ničící jaderný konflikt. Došlo ke vstupu nově vzniklých států na světovou scénu a jednoznačnou hrozbu vystřídalo mnoho nových nevyzpytatelných rizik. [78] => [79] => K vnitrozemským konfliktům (občanským válkám) dochází téměř vždy v důsledku napětí uvnitř společnosti. Státní instituce nejsou nadále schopné udržet pořádek v rámci státu, státní struktury se hroutí a společnost upadá do chaosu. Válka se tak dostává do rukou různých skupin a bývá tak označována za válku postmoderní. [80] => [81] => Příčiny vzniku ozbrojených konfliktů lze rozdělit do několika skupin. První z nich je otázka územních sporů v důsledku snahy o posílení vlivu na určitém území, nebo naopak snaha vymanit se z vlivu ekonomicky silnějšího státu. Druhou skupinou jsou důvody hospodářské. Řada lokálních válek je vedena kvůli nerostnému bohatství a jejich distribuci. K těmto konfliktům patří například spory o ložiska ropy v Kaspickém moři a otázka přístupu ke sladkovodním zdrojům na Blízkém východě a v Africe. Další skupinou jsou náboženské důvody, které lze také označit za ideologické důvody. Příkladem je spor židů a muslimů na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. V neposlední řadě je třeba zmínit konflikty národnostního charakteru. Odehrávají se především v Africe a často dosahují rozměrů genocidy, jako například masakr Tutsiů ze strany Hutů ve [[Rwandská genocida|Rwandě]] v roce 1994. [82] => [83] => == Pravidla války == [84] => Pravidla ozbrojeného konfliktu se řídí sérií [[Mezinárodní právo|mezinárodně uznávaných zákonů]] a [[Usnesení|rezolucí]], včetně [[Charta Spojených národů|Charty OSN]], která zemím přiznává právo bránit se v případě napadení, zakazuje ale vedení útočných válek.{{Citace elektronického periodika [85] => | příjmení = Křováková [86] => | jméno = Kateřina [87] => | titul = Pravidla války a válečné zločiny: Izrael je v „neřešitelné situaci“ [88] => | periodikum = Seznam Zprávy [89] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-o-valecnych-zlocinech-hamasu-experti-nepochybuji-jak-je-na-tom-izrael-238757 [90] => | datum vydání = 2023-10-24 [91] => | jazyk = cs [92] => | datum přístupu = 2023-10-24 [93] => }} Základním dokumentem jsou [[Ženevské úmluvy]],{{Citace elektronické monografie [94] => | titul = Basic rules of the Geneva Conventions and their Additional Protocols [95] => | url = https://www.icrc.org/en/doc/assets/files/other/icrc_002_0365.pdf [96] => | vydavatel = International Committee of the Red Cross [97] => | datum vydání = 1988 [98] => | datum aktualizace = 2010-04-12 [99] => | datum přístupu = 2023-10-24 [100] => | jazyk = en [101] => }} které ratifikovalo 196 států světa a které platí jak pro konflikty mezi státy, tak pro asymetrické konflikty (jiné entity). Stanovují, jak se válčící strany mají během ozbrojeného konfliktu chovat a co se naopak nepřipouští. Pravidla chrání všechny, kteří se bojů neúčastní (civilisté, lékaři, humanitární pracovníci) i ty, kteří již nejsou schopni boje (raněné, nemocné, válečné zajatce). Civilisty nelze brát jako rukojmí. Zapovězeny jsou útoky na civilní infrastrukturu (školy, nemocnice, obytné domy, vodárny, elektrické vedení atd.). Úmyslný nebo neodůvodnitelný útok na civilní cíle je válečným zločinem. Použitá síla také musí odpovídat síle útoku (konvenční versus použití jaderné zbraně). Nelze zabíjet vzdávající se osoby nebo mimo boj (''hors de combat''). Zajaté a raněné je nutné ošetřovat a zabezpečit proti násilí. Každý má nárok na základní soudní záruky, nesmí být mučen, fyzicky trestán ani ponižován a má právo si dopisovat se svými rodinami a získat pomoc. [102] => [103] => Podle článku 51 Charty Spojených národů má napadený právo na obranu, což je ale omezeno mezinárodním humanitárním právem. Pokud jsou vojenské cíle záměrně kryty civilními, stávají se i z nich legitimní vojenské cíle a jde o „vedlejší škody“ mezi civilním obyvatelstvem. Kolektivní trest (např. blokáda zásobování civilního obyvatelstva) není možný. [104] => [105] => == Typy válek podle povahy a prostředků == [106] => [[Soubor:Afrikaner Commandos2.JPG|náhled|170px|[[Afrikánci|Búrští]] partyzáni v Jižní Africe bojující v [[Búrské války|búrské válce]] proti britské invazi]] [107] => * [[asymetrická válka]] [108] => * [[biologická válka]] [109] => * [[hybridní válka]] [110] => * [[chemická válka]] [111] => * [[ideologická válka]] [112] => * [[informační válka]] [113] => * [[jaderná válka]] [114] => * [[náboženská válka]] [115] => * [[občanská válka]] [116] => * [[partyzánská válka]] [117] => * [[studená válka]] [118] => * [[svatá válka]] [119] => * [[světová válka]] [120] => * [[totální válka]] [121] => [122] => == Největší války dějin == [123] => Za největší války podle středního odhadu počtu obětí se uvádějí:{{zdroj?}} [124] => [125] => 3. století [126] => * [[Čínské císařství]] v [[období tří říší]] (37 miliónů) [127] => 8. století [128] => * [[Povstání An Lu-šana]] (21 miliónů) [129] => 14. století [130] => * [[Mongolská říše]] – rozšiřování (35 miliónů) [131] => * výboje [[Tamerlán]]a – (17 miliónů) [132] => 17. století [133] => * nástup [[dynastie Čching]] do [[Říše Ming]] (25 miliónů) [134] => 19. století [135] => * [[Povstání tchaj-pchingů]] (32 milionů) [136] => 20. století [137] => * [[I. světová válka]] (31 milionů) [138] => * [[II. světová válka]] (58 milionů) [139] => [140] => Války ovšem nelze takto jednoduše srovnávat, protože [[světová populace]] významně roste. Ve [[starověk]]u patří svým rozsahem mezi významné války [[bitva u Kurukšétry]] (4 milióny), [[druhá punská válka]] (0,8 miliónu), [[Galské války|galská válka]] (do 1 miliónu), [[první židovská válka]] (1 milión). [141] => [142] => Při relativním srovnání například [[třicetiletá válka]] zahubila třetinu (například [[České země]]) až dvě třetiny místní populace, kdežto II. světová válka maximálně 16 % obyvatel v Polsku (4 % ztráty mělo [[Československo]]). [[Arménská genocida]], [[Rwandská genocida]] (v případě [[Tutsiové|Tutsiů]]) či [[Paraguayská válka]] vyhladila přibližně 70 % lidí dané skupiny. [143] => [144] => Počet obětí konfliktů v přepočtu na obyvatele nevykazuje jasný trend.{{Citace elektronického periodika [145] => | titul = Global conflict deaths: a comparison of different data sources [146] => | periodikum = Our World in Data [147] => | url = https://ourworldindata.org/grapher/world-conflict-deaths-various-sources [148] => | datum přístupu = 2023-01-21 [149] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230121200731/https://ourworldindata.org/grapher/world-conflict-deaths-various-sources [150] => | datum archivace = 2023-01-21 [151] => }} Průměrná délka trvání válek, kterých se zúčastnila [[velmoc]], byla ve 20. století přibližně 2 roky, kdežto v předchozích století to bylo více.https://www.humanprogress.org/dataset/average-duration-of-wars-involving-the-great-powers/ - Average duration of wars involving the great powers years, 1513–1988 [152] => [153] => == Odkazy == [154] => === Reference === [155] => {{Překlad|en|War|294550483}} [156] => [157] => [158] => === Literatura === [159] => * Angelo Codevilla and Paul Seabury, [http://www.toreadnext.com/9781574886108 ''War: Ends and Means''] (Potomac Books, Revised second edition by Angelo Codevilla, 2006) [160] => * Angelo M. Codevilla, ''No Victory, No [[Peace]]'' (Rowman and Littlefield, 2005) [161] => * Barzilai Gad, ''Wars, Internal Conflicts and Political Order: A Jewish Democracy in the Middle East'' (Albany: State University of New York Press, 1996). [162] => * Clausewitz, Carl Von (1976), On War (Princeton and New Jersey: Princeton University Press) [163] => * Fry, Douglas P., 2005, ''The Human Potential for Peace: An Anthropological Challenge to Assumptions about War and Violence'', Oxford University Press. [164] => * Gat, Azar 2006 ''War in Human Civilization'', Oxford University Press. [165] => * Gunnar Heinsohn, ''Söhne und Weltmacht: Terror im Aufstieg und Fall der Nationen'' ("Sons and Imperial Power: Terror and the Rise and Fall of Nations"), Orell Füssli (September 2003), ISBN, available online as [https://web.archive.org/web/20081010161017/http://www.pdf4ebook-verlag.de/ShneundWeltmacht.html#Zweig4 free download] (in German) [166] => * {{Citace monografie [167] => | autor = Fabio Maniscalco [168] => | titul = World Heritage and War - monographic series "Mediterraneum", vol. VI [169] => | vydavatel = Massa, Naples [170] => | rok = 2007 [171] => }} [172] => * Keegan, John, (1994) "A History Of Warfare", (Pimlico) [173] => * Kelly, Raymond C., 2000, ''Warless Societies and the Origin of War,'' University of Michigan Press. [174] => * [[Krejči, Oskar]]: ''Mezinárodní politika. '' 6. upravené vydání. Praha: Ekopress. {{ISBN|978-80-87865-63-7}} [175] => * [[Oskar Krejčí|Krejčí, Oskar]] (2011), ''Válka,'' Praha: Professional Publishing. {{ISBN|978-80-7431-056-0}} - [http://www.blisty.cz/files/knihy/krejci/krejci-oskar__valka.pdf Elektronická verze knihy zpřístupněná u příležitosti 100. výročí začátku 1. světové války] [176] => * {{Citace monografie | autor=Small, Melvin & Singer, David J.| titul=Resort to Arms: International and Civil Wars, | vydavatel=Sage Publications | rok=1982 }} [177] => * {{Citace monografie [178] => | příjmení1 = Morris [179] => | jméno1 = Ian [180] => | titul = K čemu je dobrá válka? Konflikty a pokrok civilizace [181] => | vydavatel = Argo [182] => | místo = Praha [183] => | rok = 2017 [184] => | počet_stran = 520 [185] => | isbn = 978-80-7363-764-4 [186] => | překladatelé = Stanislav Pavlíček [187] => }}{{Citace elektronického periodika [188] => | příjmení1 = Slezák [189] => | jméno1 = Milan [190] => | odkaz na autora = Milan Slezák [191] => | titul = Kniha s titulem K čemu je dobrá válka [192] => | periodikum = Plus [193] => | vydavatel = Český rozhlas [194] => | datum_vydání = 2018-05-29 [195] => | url = https://plus.rozhlas.cz/kniha-s-titulem-k-cemu-je-dobra-valka-7229327 [196] => | datum_přístupu = 2023-01-18 [197] => }} [198] => * Otterbein, Keith, 2004, ''How War Began''. [199] => * Turchin, P. 2005. ''War and [[Peace]] and War: Life Cycles of Imperial Nations''. New York, NY: Pi Press. [200] => * Van Creveld, Martin, ''The Art of War: War and Military Thought'', London: Cassell, Wellington House [201] => * Fornari, Franco (1974), ''The Psychoanalysis of War,'' Tr. Alenka Pfeifer. Garden City, New York: Doubleday Anchor Press. Reprinted (1975) Bloomington: Indiana University Press. [202] => * Walzer, Michael (1977), [[Just and Unjust Wars]] (Basic Books) [203] => * Keeley, Lawrence. ''War Before Civilization'', Oxford University Press, 1996. [204] => * Wade, Nicholas. ''Before the Dawn'', Penguin: New York 2006. [205] => * Duane M. Capulla, ''War Wolf'', University of Pili (2008) [206] => * Řehka, Karel. Informační válka. Praha: Academia, 2017. {{ISBN|978-80-200-2770-2}} [207] => [208] => === Související články === [209] => * [[Vyhlášení války]] [210] => * [[Ženevské úmluvy|Ženevské úmluvy na ochranu obětí války]] [211] => * [[Casus belli]] [212] => * [[Seznam válek]] [213] => * [[Seznam občanských válek]] [214] => * [[Občanská válka]] [215] => [216] => === Externí odkazy === [217] => * {{Commonscat}} [218] => * {{Wikislovník|heslo=válka}} [219] => * {{Wikicitáty|téma=Válka a vojenství}} [220] => * [https://web.archive.org/web/20071217171906/http://prg.xf.cz/kniha/kap7.htm Jiří Šedivý: ''Válka: rámec pro analýzu''] [221] => * [http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2173 Článek o válce o vodu na osel.cz] [222] => [223] => {{Smrt}} [224] => {{Autoritní data}} [225] => {{Portály|Válka a vojenství}} [226] => [227] => [[Kategorie:Válka| ]] [228] => [[Kategorie:Mezinárodní politika]] [] => )
good wiki

Válka

Unie a jižanskými separatisty Městské boje za druhé světové války Válka je stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí. Násilí je ve válce použito válčícími stranami jako mocenský prostředek k prosazení politických, náboženských, ideologických, ekonomických nebo jiných cílů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'občanská válka','Rwandská genocida','starověk','Peace','Ženevské úmluvy','Vojenská taktika','svatá válka','partyzánská válka','masová poprava','Charta Spojených národů','chemická válka','příměří'

Peace

Příměří

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.