Array ( [0] => 15031142 [id] => 15031142 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Všenky [uri] => Všenky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Mallophaga [2] => | obrázek = Menacanthus-chewing-louse-2.jpg [3] => | velikost obrázku = 258px [4] => | popisek = Všenka rodu ''Menacanthus'' (Amblycera) [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [7] => | podkmen = [[šestinozí]] (Hexapoda) [8] => | třída = [[hmyz]] (Insecta) [9] => | podtřída = [[křídlatí]] (Pterygota) [10] => | řád = [[pisivky]] (Psocoptera) [11] => | nezařazená čeleď = '''všenky''' (Mallophaga) [12] => }} [13] => '''Všenky''' (''Mallophaga'' – z [[Řečtina|řeckého]]'' ''μαλλί, mallí – vlna a φαγάς, fagás – pojídač) jsou [[parafyletická skupina|polyfyletická skupina]] [[parazitismus|parazitického]] [[hmyz]]u z [[Řád (biologie)|řádu]] [[Pisivky|pisivek]] (Psocoptera) zahrnující [[Luptouši|luptouše]] (Amblycera), [[péřovky]] (Ischnocera)VOLF, P. a HORÁK, P. ''Paraziti a jejich biologie.'' Praha: Triton, 2007. {{ISBN|978-80-7387-008-9}}. a podle některých autorů také [[všivák]]y (Rhynchophthirina).LEHANE, M. ''The biology of blood-sucking in insects.'' 2nd ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. {{ISBN|0-521-54395-9}}. V současné době je dohromady známo přes 4000 [[druh]]ů. [14] => [15] => == Taxonomie == [16] => Tradičně byly všenky klasifikovány jakožto samostatný hmyzí řád. Později byli spolu s [[Vši|vešmi]] (Anoplura) sloučeny do jediného řádu [[Phthiraptera]]. Ten byl původně členěn do dvou podřádů, vši (Anoplura) a všenky (Mallophaga), roku 1985 však byla rozpoznána [[Polyfyletismus|polyfylie]] všenek a postavení samostatných podřádů v rámci řádu Phthiraptera se tak po boku vší dostalo také [[Luptouši|luptoušům]] (Amblycera), [[Péřovky|péřovkám]] (Ischnocera) a [[všivák]]ům (Rhynchophthirina). Všenky tedy již netvoří formální [[taxon]], nýbrž jsou souhrnnou skupinou zahrnující tyto tři podřády s podobnou morfologií.GULLAN, P. a CRANSTON, P. ''The Insects: An Outline of Entomology.'' 4th ed. Hoboken (NJ): Wiley-Blackwel, 2010. {{ISBN|1-4443-3036-5}}. V současné době [[Fylogenetická analýza|fylogenetické analýzy]] prokázaly, že [[vši]], [[luptouši]], [[péřovky]] a [[Všivák|všiváci]] jsou ve skutečnosti silně apomorfní skupiny [[Pisivky|pisivek]] (Psocoptera). Řád Phthiraptera se tak ukázal být [[Polyfyletismus|polyfyletickým]] souborem čtyř nezávislých linií pisivek, jejichž tělní stavba se výrazně pozměnila vlivem [[Parazitismus|parazitického]] způsobu života. [17] => [18] => == Morfologie == [19] => Všenky mají drobné (většinou méně než 5 mm dlouhé) zploštělé tělo.WHITE, Richard E. and BORROR, Donald J. ''A field guide to insects: America north of Mexico.'' Boston: Houghton Mifflin, 1998. {{ISBN|0-395-91170-2}}. [[Křídlo (biologie)|Křídla]] chybí, nohy jsou menší než u [[Vši|vší]]RUPPERT, Edward E. a BARNES, Robert D. ''Invertebrate zoology.'' 6th ed. Fort Worth: Saunders College Publishing, 1994. {{ISBN|0-03-026668-8}}. a zakončené jedním či dvěma drápky. Složené oči mají velmi redukované či úplně chybí. Jako ústní ústrojí slouží všenkám žvýkací [[mandibuly]], které u podřádu Amblycera žvýkají horizontálně a u Ischnocera vertikálně.DALY, Howell V.; DOYEN, John T. a PURCELL, Alexander H. ''Introduction to Insect Biology and Diversity.'' 2nd ed. New York: Oxford University Press, ©1998. {{ISBN|0-19-510033-6}}. Amblycera mají navíc [[Čelist|maxilární]] palpy, které u Ischnocera chybí. [[Tykadla]] jsou krátká, složená ze tří až pěti článků (u podřádu Amblycera jsou skryta v hlavových drážkách). [[Hlava]] je minimálně stejně široká jako hruď, často širší. To slouží jako dobrý znak k odlišování všenek od vší, které mají hlavu vždy užší než hruď. [20] => [21] => Celkový tvar a robustnost těla všenky je často dán tím, na které části těla hostitele daný druh žije (a jakým mechanismům tedy musí vzdorovat, aby se na hostiteli udržel). Ptačí všenky osidlují buď křídla, hlavu, tělo, či jsou generalisté. Druhy žijící na křídlech mívají protáhlé úzké tělo, které jim umožňuje skrýt se před vnějšími vlivy (například očistou peří provozovanou hostitelem) do žlábků mezi větvemi pera. Všenky žijící na těle a hlavě bývají kratší a tělo mívají spíše robustní, zaoblené.JOHNSON, Kevin P.; SHREVE, Scott M. a SMITH, Vincent S. Repeated adaptive divergence of microhabitat specialization in avian feather lice. ''BMC Biology.'' 2012, vol. 10, issue 1. DOI: 10.1186/1741-7007-10-52. Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/1741-7007/10/52 [22] => [23] => Samičky všenek mají [[zadeček]] opatřený prstovitými výběžky zvanými [[gonopody]], které jim pomáhají manipulovat s vajíčky a lepit je na peří či chlupy. To je uskutečňováno pomocí lepivého sekretu produkovaného přídavnými žlázami. Přijaté [[spermie]] skladují samičky ve [[Spermatéka|spermatéce]].MULLEN, Gary R. a DURDEN, Lance A. ''Medical and veterinary entomology.'' Boston: Academic Press, 2002. 597 s. {{ISBN|0-12-510451-0}}. [24] => [25] => == Parazitismus == [26] => Všenky jsou [[ektoparazit]]é pravděpodobně všech druhů [[Ptáci|ptáků]] a asi 20 % druhů [[Savci|savců]].CAPINERA, John L. ''Encyclopedia of entomology.'' 2nd ed. Dordrecht: Springer, 2008. {{ISBN|1-4020-6242-7}}. Na savce se specializuje asi 15 % známých druhů všenek. Živí se především kožními deriváty ([[peří]]m, [[Chlup (zoologie)|chlupy]]) [27] => či přímo [[Kůže|kůží]] hostitele, přičemž podřád Ischnocera je více specializován na peří, zatímco Amblycera na kůžiATKINSON, Carter T., ed.; THOMAS, Nancy J., ed. a HUNTER, Bruce D., ed. ''Parasitic diseases of wild birds.'' Ames (Iowa): Wiley-Blackwell, 2008. {{ISBN|978-0-8138-0462-0}}.), proto mají ústní ústrojí uzpůsobeno ke žvýkání (v angličtině se jim říká „chewing lice“ – žvýkající vši) a při trávení [[keratin]]u jim napomáhají endosymbiotické [[bakterie]]. Některé druhy všenek, především z podřádu Amblycera, se umí po prokousnutí kůže či brku živit i vytékající [[krev|krví]] a [[Tkáňový mok|tkáňovým mokem]] [[hostitel]]e a několik druhů z této skupiny se krví živí výhradně. [[Hematofágie]] všenek rodu ''Trochilocoetes ''(Amblycera), které parazitují na [[Kolibříci|kolibřících]], dospěla tak daleko, že mají ústní ústrojí přeměněno na sací orgán. Některé skupiny všenek se specializovaly na specifické části těla hostitele – rod ''Piagetiella'' (Amblycera) například cizopasí v hrdelním vaku [[Pelikán (rod)|pelikánů]], zástupci několika jiných rodů zase žijí uvnitř [[brk]]u. [[Soubor:Mallophaga Life Cycle.jpg|vpravo|náhled|'''1''' – vajíčko (tzv. [[hnida]]); '''2–4''' – tři [[Nymfa (biologie)|nymfální]] stadia (instary), kterými prochází všenka po vylíhnutí; '''5''' – dospělá všenka; všenky obvykle zůstávají po celý život na jednom hostiteli a k případnému přenosu z hostitele na hostitele využívají buď přímý fyzický kontakt hostitelů ('''6'''), nebo přenos ([[foréze]]) prostřednictvím létajícího hmyzu ('''7'''), např. [[kloši|klošů]] ('''8''', zde ptakotrudka – rod ''[[Ornithomyia]]''), což je typické zejména pro všenky ze skupiny Ischnocera; na hostiteli ('''9''') klade samička všenky vajíčka, resp. hnidy ('''1''') a lepí je na peří či chlupy|339x339px]] [28] => [29] => Na hostiteli se všenky drží pomocí drápků na konci chodidel a kusadly (na rozdíl od vší, které se přidržují pouze pomocí nohou, a proto je mají mohutnější). Všenky žijící na křídlech ptáků, resp. na letkách bývají tenké, protáhlé a svými rozměry přesně zapadají do žlábku mezi větvemi [[Pero|pera]]. To jim umožňuje pevněji se přichytit a zároveň se chránit před vnějšími vlivy. Získají také částečný kryt před očistou, kterou provozuje hostitel, aby se parazitů zbavil. Všenky žijící na trupu jsou zavalitějšího tvaru. Jejich strategií, jak přežít, je aktivní únik – unikají především tak, že se prohrabávají hlouběji do prachového peří či přebíhají mezi větvemi pera. Další strategie, kterou se všenky brání proti snaze hostitele očistit se, je život na hostitelově hlavě – hostitel nemůže k čištění využít zobák.GAJDOŠOVÁ, Magdalena. ''Kospeciace ptačích ektoparazitů.'' Praha, 2016, s. 8. Bakalářská práce. Školitel doc. Mgr. Pavel Munclinger, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/75528BUSH, Sarah E.; SOHN, Edward a CLAYTON, Dale H. Ecomorphology of parasite attachment: experiments with feather lice. ''Journal of Parasitology.'' 2006, vol. 92, no. 1, s. 25–31. DOI: http://dx.doi.org/10.1645/GE-612R.1. Dostupné z: http://www.bioone.org/doi/abs/10.1645/GE-612R.1 [30] => [31] => === Přenos a hostitelská specifita === [32] => Všenky jsou na [[hostitel]]e úzce vázány a většinou na něm žijí celý život. K přenosu z jednoho hostitele na druhého může docházet příležitostně při těsném kontaktu hostitelů, protože všenky nejsou schopny mimo hostitele přežívat delší dobu. Kvůli této izolaci vznikla v této skupině velká [[Morfologie (biologie)|morfologická]] [[diverzita]] a vysoká [[hostitelská specifita]] – každý druh všenky cizopasí pouze na jednom či na několika málo (průměrně dvouWHITEMAN, Noah Kerness a PARKER, Patricia G. Using parasites to infer [33] => host population history: a new rationale for parasite conservation. ''Animal Conservation''. 2005, vol. 8, iss. 2, s. 175–181. DOI: 10.1017/S1367943005001915.) většinou blízce příbuzných hostitelských [[Druh|druzích]] a k přichycení si často vybírá specifickou část těla hostitele. U některých druhů však byla zaznamenána také [[foréze]] na létajícím [[hmyz]]u, například na [[Kloši|kloších]]. Tento jev byl pozorován především u Ischnocera (péřovky). U Amblycera (luptouši) se zdá být vzácný, pravděpodobně proto, že Amblycera mají vertikálně pohyblivé [[mandibuly]], což není tak vhodné k přichycení a udržení se na létajícím hmyzu; Ischnocera mají horizontálně pohyblivé mandibuly. Amblycera jsou naopak obecně pohyblivější než Ischnocera a pokud hostitel uhyne, mohou jeho tělo opustit a pokusit se vyhledat nového hostitele (na krátkou vzdálenost). [34] => [35] => Existuje názor, že obecná extrémní hostitelská specifita může být zdánlivá a daná tím, že v minulosti nebyly všenky popisovány jako samostatné druhy na základě vlastní odlišnosti, ale na základě odlišnosti hostitelů, na nichž byly nalezeny. Ukazuje se totiž, že některé druhy všenek žijící na odlišných [[Druh|druzích]] hostitelů jsou popsány jako samostatný druh, ale ve skutečnosti patří ke stejnému druhu. Nicméně u mnoha druhů všenek byla vysoká hostitelská specifita skutečně potvrzena. [36] => [37] => [[Soubor:Feather hole.jpg|vlevo|náhled|Otvor v peru vykousaný všenkou|185x185px]] [38] => [39] => === Vliv na hostitele === [40] => [[Populace]] všenek na hostiteli je redukována péčí hostitele o tělní pokryv. Má se za to, že [[popelení]] (prachové koupele, které provozují některé druhy ptáků) slouží ke zbavování se všenek. Stejně tak účel [[namravenčování]] (při němž se pták postaví do [[mraveniště]] či si přímo otírá peří [[Mravenec|mravencem]], kterého drží v zobáku) by mohl být hubení všenek pomocí [[Kyselina mravenčí|kyseliny mravenčí]].VESELOVSKÝ, Zdeněk. ''Etologie.'' Praha: Academia, 2005. {{ISBN|80-200-1331-8}}. Pokud je počet všenek hostitelem takto omezován, nezpůsobují mu vážnější komplikace. Hostitel však musí na regulaci počtu všenek vynakládat množství času a energie. Zamoření všenkami způsobuje hostiteli silné podráždění, které může být důvodem k úbytku hmotnosti hostitele a v případě samic k menší snůšce vajec. Samcům může zamoření všenkami výrazně snižovat atraktivitu pro samice. Vykousané díry v perech zvyšují náchylnost peří k dalšímu poškození. Velké množství děr může zhoršovat letové schopnosti a tepelnou izolaci ptáků. Všenky mohou mít také nepřímý vliv na zdraví hostitele: jsou [[mezihostitel]]i jiných parazitů, jako jsou některé [[filárie]]. Například všenka ''[[Trinoton anserinum]]'' (Amblycera) je [[mezihostitel]]em ptačího „srdečního červa“ ''[[Sarconema eurycerca]]''. Některé psí a kočičí všenky mohou být mezihostiteli [[tasemnice psí]] (''Dipylidium caninum''). [41] => [42] => == Rozmnožování a vývoj == [43] => Vajíčka všenek jsou válcovitá a opatřená víčkem zvaným [[operculum]], které líhnoucí se nymfa vytlačí a vyleze otvorem ven. Samička připevňuje [[vajíčka]] v podobě [[hnida|hnid]] buď jednotlivě, nebo ve shlucích (obvyklé u ptačích všenek) na peří či chlupy. Produkce vajíček je nižší než u vší, což je pravděpodobně důsledkem nižší výživové hodnoty peří, chlupů a pokožky oproti krvi. [[Inkubační doba]] vajíček se pohybuje od 4 do 10 dní v závislosti na druhu. Všenky patří mezi hmyz s [[proměna nedokonalá|proměnou nedokonalou]] a během vývoje procházejí třemi [[Nymfa (biologie)|nymfálními]] [[instar]]y, z nichž každý trvá 3–12 dní. Nedospělé všenky vypadají podobně jako dospělci, jsou ale menší, mají méně chloupků a nemají vyvinuté [[genitálie]]. Generační doba se pohybuje kolem 20–30 dní. [44] => [45] => == Význam pro člověka == [46] => [[Soubor:Felicola subrostratus Fourrure.jpg|náhled|''Felicola subrostratus'' v srsti kočky|230x230px]] [47] => Na rozdíl od vší žádný zástupce všenek nenapadá člověka. Mnoho druhů však cizopasí na domácích a [[Hospodářské zvíře|hospodářských zvířatech]], především na [[Domácí drůbež|drůbeži]], čímž mohou způsobovat hospodářské škody. [48] => [49] => Na hospodářských zvířatech ze skupiny savců často parazitují zástupci rodu ''[[Bovicola]]'' (Ischnocera). Kosmopolitním parazitem [[Tur domácí|tura domácího]] je ''[[Bovicola bovis]]'' (Ischnocera), na [[kůň|koni]] cizopasí ''[[Bovicola equi|B. equi]]'' a na [[Ovce|ovci]] [[Bovicola ovis|''B.ovis'']]. Drůbeži mohou všenky ve velkém množství způsobovat úbytek hmotnosti a snížení produkce vajec. Významný je v tomto směru například druh ''[[Menacanthus stramineus]]'' (Amblycera), který se mnohdy stává [[škůdce]]m, a druh ''[[Cuclotogaster heterographus]] ''(Ischnocera). Celkem na drůběži cizopasí přinejmenším 9 druhů všenek. [50] => [51] => V [[srst]]i [[Kočka domácí|koček]] parazituje ''[[Felicola subrostratus]]'' (Ischnocera) a v srsti [[Pes domácí|psů]] ''[[Trichodecter canis]]'' (Ischnocera). Oba druhy mohou sloužit jako mezihostitelé [[tasemnice psí]] (''Dipylidium caninum''), což jim přidává na veterinárním významu, potažmo medicínském, jelikož všence ''D. caninum'' může vzácně sloužit jako paratenický (transportní) hostitel člověk. Kromě ''T. canis'' se u psů vyskytuje také druh ''[[Heterodoxus spiniger]]'' (Amblycera). Všenky z čeledi [[Gyropidae]] (Amblycera) se vyskytují na [[Morče domácí|morčatech]]. [52] => [53] => == Historie == [54] => V roce 1758 poprvé popsal [[Carl Linné|Carl von Linné]] 23 druhů všenek v desátém vydání ''[[Systema Naturae]]''. [[Hematofágie]] byla u podřádu Amblycera poprvé dokumentována v roce 1778. Dlouhou dobu byly všenky považovány za samostatný podřád, jehož monofyletismus byl vyvrácen v roce 1985 (Lyal 1985).LYAL, C. H. C. Phylogeny and classification of the Psocodea, with particular reference to lice (Psocodea: Phthiraptera). ''Systematic Entomology.'' 1985, vol. 10, iss. 2, s. 145–165. https://doi.org/10.1111/j.1365-3113.1985.tb00525.x [55] => [56] => Nejstarší nalezená [[Fosilie|fosilní]] všenka je stará asi 44 milionů let. Byla nalezena v roce 2004 v [[Německo|Německu]] a byla ptačím parazitem. [57] => [58] => == Odkazy == [59] => [60] => === Reference === [61] => [62] => [63] => === Literatura === [64] => * ATKINSON, Carter T., ed.; THOMAS, Nancy J., ed. a HUNTER, Bruce D., ed. ''Parasitic diseases of wild birds.'' Ames (Iowa): Wiley-Blackwell, 2008. {{ISBN|978-0-8138-0462-0}}, 978-0-8138-2081-1. [65] => * CAPINERA, John L., ed. ''Encyclopedia of entomology.'' 2nd ed. Dordrecht: Springer, 2008. 4 vol. Vol. 1: 1143 s.; vol. 2: s. 1146–2095; vol. 3: s. 2098–3224; vol. 4: s. 4225–4346. ISBN 978-1-4020-6242-1, 978-1-4020-6359-6 (electr.), 978-1-4020-6360-2 (print and electr.), 1-4020-6242-7. [66] => * DALY, Howell V.; DOYEN, John T a PURCELL, Alexander H. ''Introduction to Insect Biology and Diversity.'' 2nd ed. New York: Oxford University Press, ©1998. {{ISBN|0-19-510033-6}}. [67] => * GAJDOŠOVÁ, Magdalena. ''Kospeciace ptačích ektoparazitů.'' Praha, 2016. 36 s. Bakalářská práce. Školitel doc. Mgr. Pavel Munclinger, Ph.D., oponent doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/75528 [68] => * GULLAN, P. J. a CRANSTON, P. S. ''The Insects: An Outline of Entomology.'' 4th ed. Hoboken (NJ): Wiley-Blackwel, 2010. {{ISBN|978-1-4443-3036-6}}. [69] => * LEHANE, M. ''The Biology of Blood-sucking in Insects.'' 2nd ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. {{ISBN|0-521-54395-9}}. [70] => * RUPPERT, Edward E. ''Invertebrate zoology.'' 6. ed. Orlando: Saunders College Publishing, 1996. 1056 s. ISBN 0-03-026668-8. [71] => * VOLF, Petr; HORÁK, Petr a kol. ''Paraziti a jejich biologie.'' 1. vyd. Praha: Triton, 2007. {{ISBN|978-80-7387-008-9}}. [72] => * VOTÝPKA, Jan; KOLÁŘOVÁ, Iva; HORÁK, Petr a kol. ''O parazitech a lidech.'' 1. vyd. V Praze: Stanislav Juhaňák – Triton, 2018. 342 s. ISBN 978-80-7553-350-0. [73] => * WHITE, Richard E. a BORROR, Donald J. ''A Field Guide to Insects: America north of Mexico.'' Boston: Houghton Mifflin, 1998. {{ISBN|0-395-91170-2}}. [74] => [75] => {{Taxonbar|from=Q919938}} [76] => {{Autoritní data}} [77] => [78] => [[Kategorie:Vši a všenky]] [79] => [[Kategorie:Parazitičtí živočichové]] [] => )
good wiki

Všenky

Všenky (Mallophaga - z řeckého μαλλί, mallí - vlna a φαγάς, fagás - pojídač) jsou polyfyletická skupina parazitického hmyzu z řádu pisivek (Psocoptera) zahrnující luptouše (Amblycera), péřovky (Ischnocera) a podle některých autorů také všiváky (Rhynchophthirina). V současné době je dohromady známo přes 4000 druhů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hmyz','Luptouši','mandibuly','mezihostitel','Pisivky','Polyfyletismus','Vši','Hematofágie','Druh','tasemnice psí','hostitel','péřovky'

Druh

Hematofágie

Hmyz

Hostitel

Mezihostitel

Péřovky

Pisivky

Polyfyletismus

Vši