Array ( [0] => 14725892 [id] => 14725892 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Wittelsbachové [uri] => Wittelsbachové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Wittelsbachové jsou významná německá šlechtická dynastie, která ovládala různé evropské země po mnoho staletí. Pochází z oblasti Labe a Rýna a měli velký vliv na politické dění v Německu a ve střední Evropě. Dynastie Wittelsbachů vznikla ve 12. století a rychle se rozrostla a získala mnoho panství a území. Často se zapojovali do bojů o moc a území s dalšími šlechtickými rodinami a také s církví. Wittelsbachové se proslavili také tím, že založili několik významných měst, jako je Mnichov, což je hlavní město Bavorska dodnes. Bavili se také uměním a podporovali vědu a kulturu. Jedním z vrcholných období moci Wittelsbachů bylo jejich panování nad Bavorskem v 14. a 15. století. Bavorsko se stalo jedním z nejsilnějších evropských knížectví a Karel IV., císař Svaté říše římské, byl také členem této dynastie. V průběhu let se však dědictví Wittelsbachů dělilo mezi různé větve rodu a postupně jejich moc slábla. Nakonec končí jejich panování nad Bavorskem v roce 1918, kdy je král Ludvík III. nucen abdikovat. Přestože jsou Wittelsbachové dnes převážně spojeni s Bavorskem, jejich vliv a odkaz přesahují hranice tohoto území. Mají významné místo ve středoevropských dějinách a jejich rody jsou spojeny s mnoha evropskými královskými rodinami. [oai] => Wittelsbachové jsou významná německá šlechtická dynastie, která ovládala různé evropské země po mnoho staletí. Pochází z oblasti Labe a Rýna a měli velký vliv na politické dění v Německu a ve střední Evropě. Dynastie Wittelsbachů vznikla ve 12. století a rychle se rozrostla a získala mnoho panství a území. Často se zapojovali do bojů o moc a území s dalšími šlechtickými rodinami a také s církví. Wittelsbachové se proslavili také tím, že založili několik významných měst, jako je Mnichov, což je hlavní město Bavorska dodnes. Bavili se také uměním a podporovali vědu a kulturu. Jedním z vrcholných období moci Wittelsbachů bylo jejich panování nad Bavorskem v 14. a 15. století. Bavorsko se stalo jedním z nejsilnějších evropských knížectví a Karel IV., císař Svaté říše římské, byl také členem této dynastie. V průběhu let se však dědictví Wittelsbachů dělilo mezi různé větve rodu a postupně jejich moc slábla. Nakonec končí jejich panování nad Bavorskem v roce 1918, kdy je král Ludvík III. nucen abdikovat. Přestože jsou Wittelsbachové dnes převážně spojeni s Bavorskem, jejich vliv a odkaz přesahují hranice tohoto území. Mají významné místo ve středoevropských dějinách a jejich rody jsou spojeny s mnoha evropskými královskými rodinami. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Wittelsbachové [2] => | znak = Wappen des Herzogs in Bayern (Haus Wittelsbach).png [3] => | popisek = Znak Wittelsbachů, bavorských vévodů [4] => | země = Bavorsko, Rýnská Falc, Svatá říše římská, Švédsko, Řecko [5] => | mateřská dynastie = [6] => | tituly = {{nic}} [7] => *[[císař Svaté říše římské]] [8] => *[[král bavorský]] [9] => *[[kurfiřt]] a [[vévoda bavorský]] [10] => *[[kurfiřt]] a [[falckrabě falcký]] [11] => *[[král norský]] [12] => *[[král švédský]] [13] => *[[král norský]] [14] => *[[Seznam představitelů českého státu|král český]] [15] => *[[Seznam hlav řeckého státu|král řecký]] [16] => *[[velkokníže finský]] [17] => *[[vévoda v Bavorsku]] [18] => | zakladatel = Ota I. Bavorský [19] => | poslední vládce = [[Ludvík III. Bavorský]] [20] => | konec vlády = [[1918]] [21] => | současná hlava = [[František, vévoda bavorský]] [22] => | větve rodu = {{nic}} [23] => *Rýnská falckrabata [24] => **Falc-Neumarkt [25] => ***[[Kryštof III. Bavorský]] [26] => **Falc-Simmer [27] => **Falcko-Zweibrücken [28] => ***Švédští králové [29] => **Falcko-Sulzbach [30] => ***kurfiřti falčtí [31] => **Falcko-Birkenfeld [32] => ***Bavorští králové [33] => ****Vévodové v Bavorsku [34] => *Bavorští vévodové [35] => **Vévodové a kurfiřti bavorští [36] => }} [37] => '''Wittelsbachové''' ({{Vjazyce2|de|''Haus Wittelsbach''}}) jsou starý [[Šlechta|šlechtický]] rod německých knížat, jehož kořeny sahají do [[10. století|desátého století]]. Jejich vliv se soustřeďoval na území dnešního [[Německo|Německa]], zejména na [[Rýnská Falc|Rýnskou Falc]] (neboli Dolní Falc) a [[Bavorsko]], kde jeho členové vládli jako [[vévoda|vévodové]] a později od roku [[1356]] jako [[kurfiřt]]i – nejprve jako [[Falcké kurfiřtství|falčtí kurfiřti]] a od roku [[1623]] i [[Bavorské kurfiřtství|kurfiřti bavorští]]. Mezi lety [[1583]] až [[1761]] ovládali také [[Kolínské kurfiřtství|kurfiřtství Kolínské]]. Roku [[1806]], na základě [[Bratislava|bratislavského]] míru ([[26. prosinec|26. prosince]] [[1805]]) a na znamení díků za vojenskou pomoc, povýšil [[Francie|francouzský]] císař [[Napoleon Bonaparte]] Bavorsko na [[království]]. Wittelsbachové pak v [[Bavorsko|Bavorsku]] vládli jako králové až do roku [[1918]]. [38] => [39] => Rodové jméno Wittelsbachů pochází někdy z období kolem roku [[1115]], kdy tento šlechtický rod, jehož původní titul zněl hrabata ze [[Scheyern]], převzal své nové jméno po hradu Witelinspach, neboli Wittelsbach (potok u lesa – Bach bei einem Wald – ve staré němčině nikoli „Wald" ale „Wittu"). Hrad se nachází nad údolím řeky [[Paar (řeka)|Paar]] u [[Aichach]]u, severovýchodně od [[Augsburg]]u. [40] => [41] => Tři z Wittelsbachů, [[Ludvík IV. Bavor]], [[Ruprecht III. Falcký|Ruprecht I.]] a [[Karel VII. Bavorský|Karel VII. Albrecht]], dosáhli na titul [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaře a krále]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Další Wittelsbachy můžeme v dějinách nalézt také na některých evropských trůnech, jako krále [[Seznam švédských králů|švédské]], [[Seznam norských panovníků|norské]], [[Seznam dánských králů|dánské]], [[Seznam představitelů českého státu#Habsburkové (1526–1780):|české]], [[Seznam bavorských panovníků|bavorské]] či [[Seznam hlav řeckého státu|řecké]]. [42] => [43] => Mezi nejznámější členy rodu v nedaleké minulosti patří např. ''pohádkový král'' [[Ludvík II. Bavorský|Ludvík II.]] či matka [[Rakouské císařství|rakouského císaře]] [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] [[Žofie Frederika Bavorská|Žofie]] a jeho manželka [[Alžběta Bavorská|Alžběta]] (známější jako ''Sissi''). [44] => [45] => == Původ == [46] => [[Soubor:Wittelsbach-Bayern-Wappen.png|náhled|vpravo|165px|znak hrabat [[Bogenové|Bogenů]], později zděděný Wittelsbachy]] [47] => Původ rodu je sporný. Podle některých pověstí sahá Wittelsbašský rod až ke [[Karel Veliký|Karlu Velikému]]. Důvěryhodnější prameny spojují Wittelsbachy s markrabětem Luitpoldem Bavorským († [[907]]), jako vedlejší rodovou linii. Podle publikované [[genealogie]] rodu vydané v [[Rakousko|Rakousku]] roku [[1931]] začíná rodinná historie zhruba před 1000 lety hrabětem [[Oto I. Scheyernský|Otou I. Scheyernským]]. [48] => [49] => == Zakladatel Wittelsbachů == [50] => Syn Luitpolda Bavorského, [[Arnulf Bavorský|Arnulf Zlý]], byl v roce [[919]] zvolen (proti-)králem, byl však nakonec poražen Jindřichem Saským a tak se spokojil s bavorským vévodstvím. [51] => [52] => Po Arnulfově smrti roku [[937]] zapůjčil tehdejší král [[Ota I. Veliký|Ota Veliký]] vévodství Arnulfovu bratrovi Bertoldovi. Navíc oženil svého bratra Jindřicha s Arnulfovou sestrou Juditou (Jitkou), čímž později odůvodnil bratrův nárok na [[bavorské vévodství]]. Jindřich se také po Berchtoldově smrti [[Vévoda|vévodou]] stal. [53] => [54] => Arnůlfův starší syn, Eberhard, byl vypovězen roku [[938]] ze země. Mladší, Arnulf (II.), však mohl zůstat a stal se bavorským [[falckrabě]]tem. V roce [[940]] nechal postavit hrad [[Scheyern]], podle nějž se jeho potomci nazývali hrabaty ze Scheyernu. Po určitou dobu držel [[Bavorsko]] mocný panovník [[Jindřich Lev]]. Poté, co zradil [[císař]]e [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossu]], mu bylo roku [[1180]] na říšském sněmu Bavorsko odebráno a dědičně toto území získal [[Ota I. Bavorský|Ota I. Wittelsbach]], císařův důvěrník a člen jeho družiny. Rod Wittelsbachů vládl od této chvíle Bavorsku až do roku [[1918]]. [55] => [56] => == Hrabata ze Scheyernu, falckrabata bavorská == [57] => * [[Ota I. Scheyernský]]([[1014]]) [58] => * [[Ota II. Scheyernský]] († [[1078]]) [59] => * [[Eckhard I. Scheyernský]] († před 11. květnem [[1091]]) [60] => * [[Ota V. Scheyernský]] († 1156), falckrabě bavorský [61] => * hrabě [[Ota I. Bavorský|Ota VIII. Scheyernský]] ([[1117]]–[[1183]]; známý také jako hrabě Ota V. z Wittelsbachu nebo falckrabě Ota VI. Bavorský nebo vévoda [[Ota I. Bavorský]]) [62] => [63] => == Vévodové bavorští == [64] => * 1180–1183: [[Ota I. Bavorský|Ota I.]] ([[1117]]–[[1183]]) [65] => * 1183–1231: [[Ludvík I. Bavorský (1173–1231)|Ludvík I.]] ([[1174]]–[[1231]]), syn Oty I. [66] => * 1231–1253: [[Ota II. Bavorský|Ota II.]] ([[1206]]–[[1253]]), syn Ludvíka I. [67] => [68] => == Wittelsbachové v Dolním Bavorsku (1253–1340) a Uhrách (1305–1308) == [69] => * 1253–1290: [[Jindřich XIII. Dolnobavorský|Jindřich XIII.]] = Jindřich I. Dolnobavorský ([[1235]]–[[1290]]) [70] => * 1290–1312: [[Ota III. Dolnobavorský|Ota III.]] ([[1261]]–[[1312]]), [[1305]]–[[1308]] uherský král jako Béla V. [71] => ** od cca 1305–1310: společně s bratrem [[Štěpán I. Bavorský|Štěpánem I.]] [72] => ** 1310–1312: s [[Ota IV. Bavorský|Otou IV.]] a [[Jindřich II. Dolnobavorský|Jindřichem XIV.]] (syn Štefana I.) [73] => * 1312–1339: společně: Jindřich XIV., Ota IV. a Jindřich XV. (syn Oty III.) [74] => * 1339–1340: [[Jan I. Dolnobavorský|Jan I.]] (syn Jindřicha XIV.) [75] => [76] => == Horní Bavorsko a Horní Falc (1253–1294) == [77] => * 1253–1294: [[Ludvík II. Hornobavorský|Ludvík II. Krutý]] ([[1229]]–[[1294]]) [78] => [79] => == Horní Bavorsko (1294–1340) == [80] => * 1294–1347: [[Ludvík IV. Bavor]] ([[1283]]–[[1347]]), od roku [[1314]] římsko-německý král, od [[1328]] císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [81] => [82] => [[Soubor:Guillaume III de Hainaut.png|náhled|vlevo|80 px|[[Vilém I. Bavorský|Vilém I.]]]] [83] => [[Soubor:Albert de Bavière.png|náhled|80 px|[[Albrecht I. Bavorský|Albrecht I.]]]] [84] => == Bavorsko (1340–1351) == [85] => * 1340–1347: [[Ludvík IV. Bavor]] [86] => * 1347–1351: vláda šesti synů císaře Ludvíka – [[Ludvík V. Bavorský]], [[Štěpán II. Bavorský]], [[Ludvík VI. Francouzský]], [[Vilém I. Bavorský|Vilém I.]], [[Albrecht I. Bavorský|Albrecht I.]] a [[Ota V. Bavorský|Ota V.]] – pak byla území rozdělena na [[Horní Bavorsko]]-[[Tyrolsko]], [[Braniborsko]], [[Dolní Bavorsko]]-[[Landshut|Landshot]] a [[Bavorsko]]-[[Holandsko]]-[[Hennegau]] [87] => [88] => == Straubing-Holandsko (1351–1425) == [89] => * 1347–1388 [[Vilém I. Wittelsbach|Vilém I.]], vládl také jako hrabě holandský, seelandský a hennegauský [90] => * 1347–1404 [[Albrecht I. Bavorský|Albrecht I.]] a [[Albrecht II. Wittelsbach]] † [[1397]], hrabě holandský, seelandský a hennegauský [91] => * 1404–1417 [[Vilém II. Wittelsbach|Vilém II.]], hrabě holandský, seelandský a hennegauský [92] => * 1404–1425 [[Jan III. Wittelsbach|Jan III.]], hrabě holandský, seelandský a hennegauský, po něm byl Straubing rozdělen mezi ostatní rodové linie (Mnichovskou, Landshutskou a Ingolstadtskou) [93] => [94] => == Horní Bavorsko-Tyrolsko a Braniborsko (1351–1363/1373) == [95] => * 1347–1361 [[Ludvík V. Bavorský|Ludvík V.]], od roku [[1342]] také hrabě tyrolský a v letech [[1322]]–[[1351]] markrabě braniborský [96] => * 1347–1350 [[Ludvík VI. Bavorský|Ludvík VI.]], v letech [[1351]]–[[1365]] markrabě a kurfiřt braniborský [97] => * 1347–1350 [[Ota V. Bavorský|Ota V.]], zvaný ''Prchlivý'', [[1351]]/[[1365]]–[[1373]] markrabě a kurfiřt braniborský [98] => * 1361–1363 [[Menhard Bavorský|Meinhard]], také hrabě tyrolský jako Meinhard III., po jeho smrti připadla území [[Štěpán II. Bavorský|Štěpánovi II.]] [99] => [100] => == Dolní Bavorsko-Landshut (1351–1392) == [101] => * 1347–1375 [[Štěpán II. Bavorský|Štěpán II.]] [102] => [103] => V roce [[1392]] byla území rozdělena třemi syny Štěpána II. na Bavorsko-[[Mnichov]], Bavorsko-[[Landshut]] a Bavorsko-[[Ingolstadt]] [104] => [105] => == Bavorsko-Ingolstadt (1392–1447) == [106] => * 1375–1413 [[Štěpán III. Bavorský|Štěpán III.]] [107] => * 1413–1443 [[Ludvík VII. Bavorský|Ludvík VII.]], zvaný ''Vousatý'' [108] => * 1443–1445 [[Ludvík VIII. Bavorský|Ludvík VIII.]], od roku [[1447]] vévoda bavorsko-landshutský [109] => [110] => [[Soubor:George the Rich of bavaria.jpg|náhled|100px|[[Jiří Bavorský]]]] [111] => == Bavorsko-Landshut (1392–1503) == [112] => * 1375–1393 [[Bedřich Bavorský|Bedřich]], zvaný ''Bohatý'' [113] => * 1393–1450 [[Jindřich XVI. Bavorský|Jindřich XVI.]], zvaný ''Bohatý'' [114] => * 1450–1479 [[Ludvík IX. Bavorský|Ludvík IX.]], zvaný ''Bohatý'' [115] => * 1479–1503 [[Jiří Bavorský|Jiří]], zvaný ''Bohatý'' , od roku [[1503]] vévoda bavorsko-mnichovský. [116] => [117] => [[Soubor:Albrecht III von Bayern lehnt Königskrone ab.jpg|150 px|náhled|[[Albrecht III. Bavorský|Albrecht III.]] odmítá českou korunu, historická malba [[Jan Jiří Hiltensperger|Jana Jiřího Hiltensperger]] (okolo [[1825]])]] [118] => [119] => == Bavorsko-Mnichov (1392–1503) == [120] => * 1375–1397 [[Jan II. Bavorský|Jan II.]] [121] => * 1397–1438 [[Arnošt Bavorský (1373–1438)|Arnošt]] [122] => * 1397–1435 [[Vilém III. Bavorský|Vilém III.]] [123] => * 1435–1441 [[Adolf Bavorský|Adolf]], zvaný ''Spravedlivý'' [124] => * 1438–1460 [[Albrecht III. Bavorský|Albrecht III.]], zvaný ''Zbožný'' [125] => * 1460–1463 [[Jan IV. Bavorský|Jan IV.]] [126] => * 1463–1467 [[Zikmund Bavorský|Zikmund]], vévoda bavorsko-dachauský [127] => * 1465–1508 [[Albrecht IV. Bavorský|Albrecht IV.]], zvaný ''Moudrý'', spojil všechny bavorské rodové linie v roce [[1503]] [128] => [129] => [[Soubor:William IV (Bavaria).jpg|150 px|náhled|[[Vilém IV. Bavorský]]]] [130] => [131] => == Bavorsko (1503–1623) == [132] => * 1503–1508 [[Albrecht IV. Bavorský|Albrecht IV.]], zvaný ''Moudrý'' [133] => * 1508–1550 [[Vilém IV. Bavorský|Vilém IV.]] [134] => * 1508–1545 [[Ludvík X. Bavorský|Ludvík X.]] z Landshutu [135] => * 1550–1579 [[Albrecht V. Bavorský|Albrecht V.]] [136] => * 1579–1598 [[Vilém V. Bavorský|Vilém V.]], zvaný ''Zbožný'' [137] => * 1598–1651 [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmilián I.]], od roku [[1597]] spoluvládce svého otce Viléma; díky zisku [[Horní Falc|Falce]] se stal prvním bavorským [[kurfiřt]]em [138] => [139] => [[Soubor:Joachim von Sandrart - Erzherzogin Maria Anna (1610-1665), Kurfürstin von Bayern.jpg|100 px|náhled|[[Marie Anna Habsburská (1610)|Marie Anna Habsburská]]]] [140] => [141] => == Bavorští kurfiřti (1623–1777) == [142] => {{Viz též|Seznam bavorských panovníků}} [143] => Dne 25. února [[1623]] obdržel vévoda [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmilián I.]] Falcké kurfiřtství. [144] => [145] => * 1623–1651 [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmilián I.]], od roku [[1597]] bavorský vévoda a od roku [[1623]] falcký kurfiřt. [146] => * 1651–1679 [[Ferdinand Maria Bavorský|Ferdinand Maria]], v prvních letech vlády byla jeho poručnicí matka [[Marie Anna Habsburská (1610)|Marie Anna Habsburská]] (dcera císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]]). [147] => * 1679–1726 [[Maxmilián II. Emanuel]], generální místodržitel [[Nizozemsko|Nizozemí]] (1692–1706) a [[Lucembursko|lucemburský]] vévoda (1712–1714) [148] => * 1726–1745 [[Karel VII. Bavorský|Karel Albrecht]], v letech [[1742]] až [[1745]] byl císařem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], jako [[Karel VII. Bavorský|Karel VII.]]. [149] => * 1745–1777 [[Maxmilián III. Josef]] [150] => [151] => Bavorská linie Wittelsbachů vymřela roku [[1777]] a dědictví přešlo na [[Karel Teodor|Karla Teodora]] z linie [[Horní Falc|Falcko]]-[[Sulzbach]], který už vládl jako falcký kurfiřt. Po smrti Karla Teodora roku [[1799]] nabyli Falcké kurfiřtství vévodové [[Zweibrücken]]ští. [152] => [153] => [[Soubor:Ernst von Bayern Köln MATEO.jpg|100 px|náhled|[[Arnošt Bavorský (1554–1612)|Arnošt Bavorský]]]] [154] => [155] => == Kolínští kurfiřti (1583–1761) == [156] => Od roku [[1583]] do roku [[1761]] obsadili bavorští Wittelsbachové Kolínské kurfiřtství (arcibiskupství) a další početná biskupství. [157] => [158] => * 1583–1612 [[Arnošt Bavorský (1554–1612)|Arnošt]] [159] => * 1612–1650 [[Ferdinand Bavorský|Ferdinand]] [160] => * 1650–1688 [[Maxmilián Jindřich Bavorský|Maxmilián Jindřich]] [161] => * 1688–1723 [[Josef Klemens Bavorský|Josef Klement]] [162] => * 1723–1761 [[Klemens August I. Bavorský|Klement August I.]] [163] => [164] => [[Soubor:Ludovico il Bavaro.jpeg|100 px|náhled|[[Ludvík IV. Bavor]]]] [165] => [166] => == Římsko-němečtí králové a císaři == [167] => {{Viz též|Seznam panovníků Svaté říše římské}} [168] => * 1314–1347: [[Ludvík IV. Bavor]] [169] => * 1400–1410: [[Ruprecht III. Falcký|Ruprecht I.]] [170] => * 1742–1745: [[Karel VII. Bavorský]] [171] => [172] => == Horní Falc (1294–1356) == [173] => * 1294–1317: [[Rudolf I. Falcký|Rudolf I.]] ([[1274]]–[[1319]]), [[rýn]]ský [[falckrabě]] [174] => * 1317–1327: [[Adolf Falcký|Adolf I.]] ([[1300]]–[[1327]]), rýnský falckrabě [175] => * 1329–1353: [[Rudolf II. Falcký|Rudolf II. ''Slepý'']] ([[1306]]–[[1353]]), rýnský falckrabě [176] => * 1353–1390: [[Ruprecht I. Falcký|Ruprecht I.]], rýnský falckrabě a falcký kurfiřt [177] => [178] => První falckrabě Rudolf I. se roku [[1317]] zřekl samostatnosti Falcka ve prospěch svého bratra císaře [[Ludvík IV. Bavor|Ludvíka IV.]]. Jeho syn [[Rudolf II. Slepý]] získal dědičné země zpět roku [[1329]]. [[Zlatá bula|Zlatou bulou]] císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] obdrželi roku [[1356]] Rýnská falckrabata od Karla IV. kurfiřtství. [179] => [180] => == Kurfiřtství falcké (1356–1777) + království Dánské, Švédské, Norské (1440–1448) a České (1619–1620) == [181] => [[Soubor:Siegel-uni-heidelberg.png|150px|náhled|Pečeť univerzity]] [182] => '''Falcká linie''' Wittelsbachů obdržela roku [[1356]] kurfiřtství. [183] => Roku [[1386]] založil kurfiřt [[Ruprecht I. Falcký|Ruprecht I.]] v [[Heidelberg]]u třetí německou univerzitu – [[Univerzita]] Ruprechta Karla. [184] => [185] => [[Ruprecht III. Falcký]] byl sice říšskými kurfiřty zvolen [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] ([[1400]]–[[1410]]), ale volbu uznávala pouze část říše. [186] => Po jeho smrti byla falcká linie rodu rozdělena na čtyři rodové linie – kurfiřtství falcké ([[Heidelberská linie]]), [[Falc-Neumarkt]] (vymřela [[1443]]), [[Falc-Simmern]] a [[Falc-Mosbach-Neumarkt]] (vymřela [[1499]]). [187] => [188] => Z '''linie Falcko-Neumarktské''' pocházel [[Kryštof III. Bavorský|Kryštof III.]] ([[1440]]–[[1448]]), [[Seznam dánských králů|král dánský]], [[Seznam švédských králů|švédský]] a [[Seznam norských panovníků|norský]]. '''Heidelberská linie''' vymřela roku [[1559]] [[Ota Jindřich Falcký|Otou Jindřichem]]. [189] => [190] => Kurfiřt [[Fridrich Falcký|Fridrich V. Falcký]] byl roku [[1619]] zvolen králem českým, korunu však ztratil po porážce na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] a prchl do [[Holandsko|Holandska]]. [191] => [192] => Falcké kurfiřtství bylo roku [[1623]] přeneseno do [[Bavorsko|Bavorska]] a roku [[1648]] byla vytvořena dvě nová kurfiřtství, tím se kurfiřtství ve Falcku zachovalo. [193] => [194] => '''Linie Pfalz-Simmern''' vymřela roku [[1685]] [[Karel II. Falcký|Karlem II.]], po které nastoupila '''linie Pfalz-Neuburg''', která se roku [[1569]] oddělila od linie [[Zweibrüken]]ské a roku [[1614]] získala [[Jülišské vévodství|vévodství Jülich]] a [[Berské vévodství|Berg]]; tu pak od roku [[1614]] následovala samostatná '''linie Falc-Sulzbach'''. [195] => [196] => ---- [197] => [198] => [[Soubor:Gerard_van_Honthorst_006.jpg|200px|náhled|[[Fridrich Falcký|Fridrich V. Falcký]], známý jako ''Zimní král'']] [199] => * [[Ruprecht I. Falcký|Ruprecht I.]], falcký kurfiřt [[1353]]/[[1354|54]]–[[1390]] [200] => * [[Ruprecht II. Falcký|Ruprecht II.]], falcký kurfiřt [[1390]]–[[1398]] [201] => * [[Ruprecht III. Falcký|Ruprecht III.]], falcký kurfiřt [[1398]]–[[1410]], [[1400]]–[[1410]] římský král [202] => * [[Ludvík III. Falcký|Ludvík III.]], falcký kurfiřt [[1410]]–[[1436]] [203] => * [[Ludvík IV. Bavor|Ludvík IV.]], falcký kurfiřt [[1436]]–[[1449]] [204] => * [[Fridrich I. Falcký|Fridrich I.]], falcký kurfiřt [[1452]]–[[1476]] [205] => * [[Filip Falcký]] zvaný ''upřímný'', falcký kurfiřt [[1476]]–[[1508]] [206] => * [[Ludvík V. Falcký|Ludvík V.]], falcký kurfiřt [[1508]]–[[1544]] [207] => * [[Fridrich II. Falcký]], falcký kurfiřt [[1544]]–[[1556]] [208] => * [[Ota Jindřich Falcký|Ota Jindřich]], falcký kurfiřt [[1556]]–[[1559]] [209] => * [[Fridrich III. Falcký|Fridrich III.]], falcký kurfiřt [[1559]]–[[1576]] [210] => * [[Ludvík VI. Falcký|Ludvík VI.]], falcký kurfiřt [[1576]]–[[1583]] [211] => * [[Fridrich IV. Falcký|Fridrich IV.]], falcký kurfiřt [[1583]]–[[1610]] [212] => * [[Fridrich Falcký|Fridrich V.]], falcký kurfiřt [[1610]]–[[1632]] [213] => [214] => Mezi lety [[1623]] a [[1649]] ztratila Falc kurfiřtství ve prospěch bavorského vévody [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliána I. Bavorského]]. [215] => [216] => * [[Karel I. Ludvík Falcký|Karel I. Ludvík]], falcký kurfiřt [[1649]]–[[1680]] [217] => * [[Karel II. Falcký|Karel II.]], falcký kurfiřt [[1680]]–[[1685]] [218] => * [[Filip Vilém Falcký|Filip Vilém]], falcký kurfiřt 1685–[[1690]] [219] => * [[Jan Vilém Falcký|Jan Vilém]], falcký kurfiřt [[1690]]–[[1716]] [220] => * [[Karel III. Filip Falcký|Karel III. Filip]], falcký kurfiřt [[1716]]–[[1742]] [221] => * [[Karel Teodor Falcký|Karel IV. Filip Teodor]], falcký kurfiřt 1743–[[1777]], [[1777]]–[[1799]] po vymření bavorských Wittelsbachů také kurfiřt bavorský. [222] => [223] => == Švédští králové (1654–1720) == [224] => [[Soubor:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|200px|náhled|[[Karel X. Gustav]]]] [225] => [226] => Po smrti krále Ruprechta roku [[1410]] vznikla linie '''Simmern-Zweibrücken''', která se roku [[1444]] rozdělila na linii '''Simmern-Sponheim''' a '''Zweibrücken-Veldenz'''. Díky linii '''Falc-Zweibrücken-Kleeburg''' získali Wittelsbachové opět švédský trůn (1654–1720). [227] => [228] => * 1654–1660: [[Karel X. Gustav]] [229] => * 1660–1697: [[Karel XI.]] [230] => * 1697–1718: [[Karel XII.]] [231] => * 1718–1720: [[Ulrika Eleonora Švédská|Ulrika Eleonora]] [232] => [233] => == Vévodové z Zweibrückenu (1410–1797) == [234] => Posledním vévodou z Zweibrückenu byl v roce [[1795]] [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmilián Josef]], vévoda bez vévodství, protože francouzské revoluční vojsko vévodství obsadilo. Roku [[1799]] nastoupil v [[Mnichov]]é [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmilián Josef]] jako kurfiřt. [235] => [236] => == Kurfiřti Falcko-Bavorští (1777–1806) == [237] => * 1777–1799: [[Karel Teodor Falcký|Karel II. (IV.) Teodor]] [238] => * 1799–1825: [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmilián IV.]] [239] => [240] => == Bavorští králové (1806–1918) == [241] => [[Soubor:Wappen Deutsches Reich - Koenigreich Bayern (Grosses).png|vpravo|150px|Velký znak bavorského království]] [242] => Po vymření linie Falc-Sulzbach roku [[1799]] se následníkem [[Karel Teodor Falcký|Karla IV. Teodora]] stal [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmilián IV.]] (Falc-Zweibrücken-Birkenfeld-Bischweiler). Roku [[1806]] se [[Bavorské kurfiřtství]] stalo královstvím a Wittelsbachové vládli až do roku [[1918]]. K bavorské královské linii patří: [243] => [244] => * [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmilián I. Josef]] (1806–1825) [245] => * [[Ludvík I. Bavorský|Ludvík I.]] (1825–1848) [246] => * [[Maxmilián II. Bavorský|Maxmilián II.]] (1848–1864) [247] => * [[Ludvík II. Bavorský|Ludvík II.]] (1864–1886) [248] => * [[Otto I. Bavorský]] (1886–1916) [249] => ** princ regent [[Luitpold Bavorský|Luitpold]] (1886–1912), za Ludvíka II. a Otu I. [250] => ** princ regent Ludvík (1912–1913), od roku [[1913]] jako král Ludvík III. [251] => * [[Ludvík III. Bavorský|Ludvík III.]] (1913–1918), po abdikaci v roce [[1918]] rodina emigrovala [252] => [253] => Z královského bavorského rodu Wittelsbachů pocházela také matka rakouského císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] [[Žofie Frederika Bavorská|Žofie Bavorská]], dcera krále [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmiliána I. Josefa.]] Vedlejší linie Birkenfeld-Gelnhausen byla roku [[1799]] přejmenována na vévody v Bavorsku (in Bayern), z této linie pocházela rakouská císařovna [[Alžběta Bavorská]] (Sisi). [254] => [255] => [256] => Soubor:Moritz Kellerhoven, König Max I. von Bayern.jpg|Maxmilián I. Josef [257] => Soubor:LouisI.jpg|Ludvík I. [258] => Soubor:Maxii.jpg|Maxmilián II. [259] => Soubor:Koning ludwig II van beieren.jpg|Ludvík II. [260] => Soubor:OttoIBeieren.jpg|Otto [261] => Soubor:Prinzregent Luitpold.jpg|princ regent Luitpold [262] => Soubor:König Ludwig III. von Bayern.jpg|Ludvík III. [263] => [264] => [265] => == Řecký král (1832–1862) == [266] => [[Soubor:Greek CoA (1831-1863).svg|vpravo|120px|Znak řeckého království za vlády Otty]] [267] => * [[Ota I. Řecký|Ota I.]] (1832–1862) (abdikoval po povstání) [268] => [269] => == Hlavy rodu po roce 1918 == [270] => * [[Ludvík III. Bavorský]] ([[1918]]–[[1921]]) [271] => * [[Ruprecht Bavorský]] ([[1921]]–[[1955]]) [272] => * [[Albrecht Bavorský]] ([[1955]]–[[1996]]) [273] => * [[František, vévoda bavorský|František Bavorský]] (od [[1996]]), také hlava domu [[Stuartovci|Stuartovců]] [274] => [275] => == Odkazy == [276] => === Související články === [277] => * [[Bavorsko]] [278] => * [[Následnictví bavorského trůnu]] [279] => * [[Seznam bavorských panovníků]] [280] => * [[Seznam představitelů českého státu]] [281] => * [[Seznam dánských králů|Seznam dánských panovníků]] [282] => * [[Seznam norských panovníků]] [283] => * [[Seznam švédských králů|Seznam švédských panovníků]] [284] => * [[Seznam panovníků Svaté říše římské]] [285] => [286] => === Externí odkazy === [287] => * {{Commonscat}} [288] => {{de}} [289] => * [http://www.bayern-prinz.com www.bayern-prinz.com] – oficiální prezentace Wolfganga Bavorského [290] => * [https://web.archive.org/web/20161115102455/http://www.gen.heinz-wember.de/wittelsbacher/ www.Gen.Heinz-Wember.de/Wittelsbacher] – genealogie Wittelsbachů [291] => * [https://web.archive.org/web/20190510024051/http://haus-bayern.com/ www.Haus-Bayern.com] [292] => * [https://web.archive.org/web/20151023002516/http://www.historisches-lexikon-bayerns.de/artikel/artikel_44648 Historisches Lexikon Bayerns] – Gerhard Immler, Wittelsbachové v 19. a 20. století [293] => [294] => {{Rýnská falckrabata a kurfiřti}} [295] => {{Švédští panovníci - posloupnost}} [296] => {{Autoritní data}} [297] => {{portály|Historie|Německo}} [298] => [299] => [[Kategorie:Wittelsbachové| ]] [300] => [[Kategorie:Bývalé panovnické rody]] [] => )
good wiki

Wittelsbachové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Maxmilián I. Josef Bavorský','Bavorsko','1918','Ludvík IV. Bavor','1623','1799','1410','Karel VII. Bavorský','1583','kurfiřt','Maxmilián I. Bavorský','Ota I. Bavorský'

1410

1583

1623

1799

1918

Bavorsko

Bavorsko je jedním ze spolkových zemí Německa.

Kurfiřt