Array ( [0] => 15486123 [id] => 15486123 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Wolfram [uri] => Wolfram [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=chemickém prvku}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => | značka = W [3] => | protonové číslo = 74 [4] => | nukleonové číslo = [5] => | název = Wolfram [6] => | latinsky = Wolframium [7] => | nad = [[Molybden|Mo]] [8] => | pod = [[Seaborgium|Sg]] [9] => | vlevo = [[Tantal]] [10] => | vpravo = [[Rhenium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => | chemická skupina = Přechodné kovy [13] => | číslo CAS = 7440-33-7 [14] => | skupina = [15] => | perioda = [16] => | blok = [17] => | koncentrace v zemské kůře = [18] => | koncentrace v mořské vodě = [19] => | obrázek = Wolfram_evaporated_crystals_and_1cm3_cube.jpg [20] => | emisní spektrum = Tungsten_spectrum_visible.png [21] => | vzhled = Světle šedý až bílý lesklý kov [22] => | relativní atomová hmotnost = 183,84 [23] => | atomový poloměr = 139 pm [24] => | kovalentní poloměr = 162 pm [25] => | Van der Waalsův poloměr = [26] => | elektronová konfigurace = [Xe] 4f14 5d4 6s2{{en}}[http://www.madsci.org/posts/archives/2000-02/951518136.Ch.r.html Why does Tungsten not 'Kick' up an electron from the s sublevel?] [27] => | oxidační čísla = −II, III, IV, V, '''VI''' [28] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [29] => | krystalografická soustava = Prostorově centrovaná krychlová mřížka [30] => | hustota = 19,25 g/cm³ (17,6 g/cm³ při teplotě tání) [31] => | tvrdost = 7,5 [32] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetické]] [33] => | teplota tání = 3422 [34] => | teplota varu = 5660 [35] => | molární objem = [36] => | skupenské teplo tání = 4,3 MJ⋅kg−1⋅K−1 [37] => | skupenské teplo varu = [38] => | tlak syté páry = [39] => | rychlost zvuku = [40] => | měrná tepelná kapacita = 134 J⋅kg−1⋅K−1 při 20 °C
172 J⋅kg−1⋅K−1 při 2000 °C [41] => | elektrická vodivost = 18×106 S/m [42] => | měrný elektrický odpor = 52,8 μΩ [43] => | tepelná vodivost = 173 W⋅m−1⋅K−1 [44] => | součinitel délkové roztažnosti = 4,5×10−6 K−1 [45] => | standardní elektrodový potenciál = [46] => | elektronegativita = 2,36 [47] => | spalné teplo na m3 = [48] => | spalné teplo na kg = [49] => | ionizační energie = [50] => | izotopy = [51] => | R-věty = [52] => | S-věty = [53] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Tungsten | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23964 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [54] => }} [55] => '''Wolfram''' (chemická značka '''W''', {{Vjazyce|la}} ''Wolframium'') je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný [[Kovy|kov]] (jeho [[teplota tání]] je nejvyšší ze všech kovů a po [[uhlík]]u druhá nejvyšší z prvků). Hlavní uplatnění nalézá jako složka různých slitin, v čisté formě se s ním běžně setkáváme jako s materiálem pro výrobu žárovkových vláken. [56] => [57] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [58] => [[Soubor:Tungsten.jpg|náhled|vlevo|Kovový [[Spékání|slinovaný]] wolfram]] [59] => Wolfram byl objeven roku [[1781]] [[Švédsko|švédským]] chemikem [[Carl Wilhelm Scheele|Carlem Wilhelmem Scheelem]]. Izolován byl až v roce [[1783]]. Izolovali ho Juan Jose D'Elhuyar a Fausto D'Elhuyar. Nicméně již v roce [[1555]] užil rektor latinské školy [[Johannes Mathesius]] v [[Jáchymov]]ě v knize kázání ''Sarepta'' pro šedý, obtížně tavitelný kov název ''wolform'' (třetí modlitba) a roku [[1559]] ''wolfrumb''. [[Georgius Agricola]] zmiňuje latinskou obdobu názvu ''lupi spuma''. Anglická varianta názvu pochází ze švédského ''tung sten'' (těžký kámen). [60] => [61] => Wolfram je šedý až stříbřitě bílý, mimořádně obtížně tavitelný kov, jeho bod tavení je nejvyšší ze všech kovových prvků. Významná je i jeho vysoká [[hustota]], pouze některé [[drahé kovy]] jako např. [[zlato]], [[platina]], [[iridium]] a [[osmium]] jsou těžší. Této vlastnosti je využíváno při falšování zlatých cihel (slitků). Do slitku jsou vyvrtány otvory, které jsou zaplněny wolframem a následně zality zlatem. Odhalení tohoto falšování je poměrně snadné za pomoci příslušné techniky. Zlato je diamagnetické, wolfram paramagnetický. Rozdíl se projeví při nedestruktivním měření [[Elektrická vodivost|elektrické vodivosti]] [[Střídavý proud|střídavým proudem]]. Za supernízkých teplot pod 0,0012 K je supravodičem I typu. [62] => [63] => Chemicky je kovový wolfram velmi stálý – je zcela netečný k působení [[Voda|vody]] a atmosférických [[plyn]]ů a odolává působení většiny běžných minerálních [[kyseliny|kyselin]]. S [[kyslík]]em a [[halogeny]] reaguje až za značně vysokých teplot. Pro jeho rozpouštění je nejúčinnější směs [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] a [[kyselina fluorovodíková|kyseliny fluorovodíkové]]. Nejsnáze se kovový wolfram rozkládá alkalickým tavením například se směsí [[dusičnan draselný|dusičnanu draselného]] a [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] (KNO3 + NaOH). [64] => [65] => Ve sloučeninách se vyskytuje v řadě různých mocenství od WII+ a po WVI+, z nichž sloučeniny WVI+ jsou nejstálejší a nejvíce prakticky využívané. [66] => [67] => == Izotopy == [68] => {{Podrobně|Izotopy wolframu}} [69] => Přirozeně se wolfram vyskytuje ve čtyřech stabilních [[izotop]]ech (182W, 183W, 184W a 186W) a v jediném [[radioizotop]]u 180W s dlouhým [[Poločas přeměny|poločasem rozpadu]]. [70] => [71] => == Výskyt a výroba == [72] => [[Soubor:Wolframite from Portugal.jpg|náhled|vlevo|Wolframit]] [73] => Wolfram je na Zemi poměrně vzácný, jeho obsah se odhaduje na 1,5–34 mg/kg v [[Zemská kůra|zemské kůře]]. I v mořské vodě se wolfram nachází pouze v koncentraci 0,0001 mg/l. Ve [[vesmír]]u připadá jeden atom wolframu na 300 miliard atomů [[vodík]]u. [74] => [75] => Hlavními minerály wolframu v přírodě jsou [[wolframit]] – [[wolframan železnato-manganatý]] (Fe,Mn)WO4 (přechodný člen řady [[ferberit]] FeWO4 [[hübnerit]]ové MnWO4); [[wolframan vápenatý]], [[scheelit]] CaWO4 a [[stolzit]], [[wolframan olovnatý]], PbWO4. [76] => [77] => Při [[metalurgie|metalurgické]] výrobě wolframu se obvykle nejprve mechanicky separují těžké frakce rudy a výsledný [[koncentrát]] se taví s [[hydroxid sodný|hydroxidem sodným]] (NaOH). Tavenina se louží [[voda|vodou]], do níž přechází vzniklý [[wolframan sodný]], Na2WO4. Okyselením tohoto roztoku vypadává sraženina hydratovaného [[oxid wolframový|oxidu wolframového]] WO3. [78] => [79] => Čistý wolfram (podobně jako [[molybden]]) se získá [[Redoxní reakce|redukcí]] [[Oxid wolframový|oxidu wolframového]] [[vodík]]em při teplotě 850 °C: [80] => [81] => : WO3 + 3 H2 → W + 3 H2O [82] => [83] => == Využití == [84] => [[Soubor:Tungsten filament in halogen lamp.JPG|náhled|vlevo|Wolframové vlákno v [[halogenová žárovka|halogenové žárovce]]]] [85] => [[Soubor:TIG torch breakdown.JPG|náhled|Wolframová elektroda používaná při technologii [[Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu|WIG]]]] [86] => Praktické použití wolframu se odvozuje od jeho vysoké hustoty a obtížné tavitelnosti. [87] => [88] => Běžně se s wolframem lze setkat jako s materiálem pro výrobu [[žárovka|žárovkových]] vláken, kde je schopen po tisíce pracovních hodin snášet teploty výrazně přes 1 000 °C. Vysoké teploty vlákno dosahuje průchodem [[elektrický proud|elektrického proudu]], přičemž vnitřní prostor žárovky je naplněn inertním plynem. Ani wolfram totiž není natolik inertní, aby za těchto podmínek nedocházelo k jeho [[Redoxní reakce|oxidaci]] vzdušným [[kyslík]]em. V elektrotechnice se používá jako materiál pro anodu (terčík) rentgenky. Wolfram má vysokou elektronovou hustotu, takže dopadající elektrony jsou velkou odpudivou silou prudce brzděny, čímž se podle zákonitostí elektrodynamiky část jejich kinetické energie mění v brzdné elektromagnetické záření – fotony X-záření {{Citace elektronické monografie|titul = RNDr. Vojtěch Ullmann: Detekce a aplikace ionizujícího záření|url = http://astronuklfyzika.cz/JadRadMetody.htm|vydavatel = astronuklfyzika.cz|datum přístupu = 2016-01-05}} [89] => [90] => Při [[svařování]] kovů [[Elektrický proud v plynech#Elektrický oblouk|elektrickým obloukem]] za použití wolframových elektrod (metoda [[Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu|TIG]], tungsten inert gas) způsobuje elektrický proud procházející mezi elektrodami v inertní atmosféře (obvykle [[argon]]) roztavení zpracovávaných kovů bez úbytku materiálu elektrod. [91] => [92] => Ve slitinách se přísada wolframu projeví především zvýšením tvrdosti a mechanické i tepelné odolnosti. Rychlořezné [[ocel]]i nabízené pod značkou [[Stellite]] obsahují v některých případech až 18 % wolframu. Vyrábí se z nich kovoobráběcí nástroje, vrtné hlavice geologických nástrojů, lopatky parních turbín a další vysoce teplotně a mechanicky namáhané součástky. [93] => [94] => Díky své vysoké hustotě slouží jako materiál penetračních projektilů ([[APDSFS|penetrátorů]]). Ty jsou používány již od [[Druhá světová válka|druhé světové války]] pro prorážení pancíře [[tank]]ů, stěn bunkrů a opevnění. [95] => [96] => Pseudoslitiny wolframu (s [[nikl]]em, [[železo|železem]] a [[kobalt]]em, obsah wolframu 91–96 hm.%) vyrobené [[prášková metalurgie|práškovou metalurgií]] se využívají kvůli své dobré schopnosti odstínit [[rentgenové záření]] a [[záření gama]] jako materiál pro radiační stínění např. v [[kobaltové dělo|kobaltových ozařovačích]], používaných k ozařování [[rakovina|zhoubných nádorů]]. [97] => [98] => == Sloučeniny == [99] => Wolfram tvoří celou řadu sloučenin, z nichž nejstálejší vykazují [[oxidační číslo]] VI+. Ve sloučeninách může mít dále oxidační číslo II+, III+, IV+, V+. Praktický význam nalézají jeho sloučeniny při přípravě [[katalyzátor]]ů pro [[petrochemický průmysl]], při výrobě různých barevných [[pigment]]ů a teplotně odolných [[lubrikant]]ů a maziv (sulfidy wolframu). [100] => [101] => Z [[Oxidy|oxidů]] wolframu jsou známy [[oxid wolframový]] WO3 a [[oxid wolframičitý]], WO2. [102] => [103] => Další významnou sloučeninou wolframu je [[kyselina wolframová]], H2WO4. Tvoří jednoduché soli, wolframany, ale i celou řadu značně složitých [[komplexní sloučenina|komplexních sloučenin]]. [104] => [105] => Technicky důležitými sloučeninami wolframu jsou [[karbidy]] o složení [[Karbid wolframu|WC]] a W2C. Vyznačují se mimořádnou tvrdostí a využívají se jako součásti brusiv pro kovoobrábění a geologické aplikace. Lze je připravit například [[redoxní reakce|redukcí]] oxidu wolframového [[uhlík]]em: [106] => [107] => : WO3 + 4 C → WC + 3 CO [108] => [109] => == Biologický význam == [110] => Díky velmi nízké rozpustnosti wolframu ve vodě je jeho obsah v živých organizmech velmi nízký a wolfram tedy nepatří mezi [[biogenní prvky]], jejichž nedostatek ve stravě výrazně ovlivňuje fyziologický stav organismu. [111] => [112] => Předpokládá se, že wolfram obsažený v tkáních živých organismů se chová podobně jako [[molybden]]. Je například potvrzena jeho role v [[enzym]]atickém systému [[oxidoreduktáza|oxidoreduktázy]]. Zároveň nejsou známy případy, kdy by přebytek wolframu v životním prostředí dlouhodobě negativně ovlivňoval lidské zdraví. [113] => [114] => Řada [[enzym]]ů hypertermofilních [[archea|archeí]] je schopná wolfram využívat místo molybdenu ve svých [[Aktivní místo|aktivních centrech]], některé enzymy ovšem dokážou využívat výhradně wolfram a není možné je nahradit molybdenem nebo [[vanad]]em.{{Citace periodika | příjmení = L'vov | jméno = NP. | příjmení2 = Nosikov | jméno2 = AN. | příjmení3 = Antipov | jméno3 = AN. | titul = Tungsten-containing enzymes. | periodikum = Biochemistry (Mosc) | ročník = 67 | číslo = 2 | strany = 196–200 | měsíc = Feb | rok = 2002 | doi = | pmid = 11952415}} [115] => [116] => == Odkazy == [117] => === Reference === [118] => [119] => [120] => === Literatura === [121] => # Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [122] => # Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [123] => # Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [124] => # N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [125] => [126] => === Externí odkazy === [127] => * {{Commonscat}} [128] => * {{Wikislovník|heslo=wolfram}} [129] => [130] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [131] => {{Autoritní data}} [132] => {{Portály|Chemie}} [133] => [134] => [[Kategorie:Wolfram| ]] [135] => [[Kategorie:Kovy]] [136] => [[Kategorie:Supravodiče]] [137] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [] => )
good wiki

Wolfram

Wolfram (chemická značka W, Wolframium) je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov (jeho teplota tání je nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků). Hlavní uplatnění nalézá jako složka různých slitin, v čisté formě se s ním běžně setkáváme jako s materiálem pro výrobu žárovkových vláken.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hydroxid sodný','vodík','kyslík','molybden','uhlík','enzym','oxid wolframový','Redoxní reakce','1781','zlato','nikl','wolframan olovnatý'

1781

Enzym

Kyslík

Molybden

Nikl

Uhlík

Uhlík je chemický prvek s atomovým číslem 6 a chemickým symbolem C, který je základním stavebním prvkem veškerého živého materiálu na Zemi.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.

Zlato

Zlato je chemický prvek a vzácný kov.