Array ( [0] => 15561425 [id] => 15561425 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Xen [uri] => Xen [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - software}} [1] => '''Xen''' je [[hypervizor]] poskytující rozhraní pro virtualizaci [[hardware|hardwaru]] a běh více operačních systémů na jednom počítači současně. [2] => [3] => První verze Xenu vznikla v laboratořích na [[Univerzita Cambridge|univerzitě v Cambridge]]. Od roku 2010 je Xen komunitním projektem publikovaným pod licencí [[GNU General Public License|GPL]] (GPLv2). Xen se vyvíjí pro platformy [[IA-32]], [[x86-64]], [[Itanium]] a [[ARM|architekturu ARM]]. [4] => [5] => Hypervisor je v Xenu software pracující na nejnižší a nejvíce privilegované vrstvě.[2] Tato vrstva podporuje jeden nebo více hostovaných operačních systémů, jejichž běh je plánován na fyzické procesory. První hostitelský virtuální stroj se nazývá v terminologii Xenu doménou 0 (dom0). Hlavním účelem je přímý přístup k hardwaru ve výchozím nastavení a jeho management. Dále je možné do systému přidávat uživatelské domény (domU). [6] => Doména Dom0 je zpravidla upravená verze [[Linux]]u, [[NetBSD]] a nebo [[Solaris (operační systém)|Solarisu]]. Uživatelské domény mohou být open-source operační systémy nebo například [[Microsoft Windows]]. Nutností je podpora virtualizace [[x86 platforma|x86 platformy]] (např. [[Intel VT-x]] a [[AMD-V]]). V případě [[paravirtualizace]] je nutná podpora ovladačů pro lepší interakci systému. [7] => [8] => == Historie == [9] => Xen vznikl jako výzkumný projekt na [[Univerzita Cambridge|univerzitě v Cambridge]] pod vedením odborného asistenta [[Ian Pratt|Iana Pratta]] a zakladatele společnosti XenSource, Inc. Tato společnost podporuje vývoj open-source projektů a také prodává komerční licence. První veřejná verze Xenu byla uveřejněna v roce 2003. V roce 2007 proběhla akvizice ze strany společnosti [[Citrix Systems]] a následně došlo i k přejmenování produktů pod značkou Citrix: [10] => * XenExpress se stal "XenServer Express Edition" a "XenServer OEM Edition" (embedded hypervisor) [11] => * XenServer se stal "XenServer Standard Edition" [12] => * XenEnterprise se stal "XenServer Enterprise Edition" [13] => [14] => Následně došlo k dalšímu přejmenování produktových řad. XenServer (zdarma), Essentials pro XenServer Enterprise a Essentials pro XenServer Platinum. [15] => [16] => Dne 22. října 2007 Citrix Systems dokončila akvizici společnosti XenSource, [4] a projekt Xen se stěhoval na adresu http://www.xen.org/. Tento krok začal nějaký čas předtím a předcházelo mu založení poradního výboru (Xen AB), jehož členy jsou [[Citrix Systems]], [[IBM]], [[Intel]], [[Hewlett-Packard]], [[Novell]], [[Red Hat]], [[Sun Microsystems]] a [[Oracle Corporation|Oracle]]. Xen AB aliance vznikla za účelem dohledu nad projektem, implementací kódů a rozvojem ochranné známky. Tu chce společnost Citrix nabízet svobodně pro všechny prodejce a projekty, které používají Xen hypervizor. Xen AB má odpovědnost za požadavky na udělení této licence. [17] => [18] => Dne 21. října 2009 společnost Citrix oznámila uvolnění XenServeru jako open-source a je volně k dispozici veřejnosti pod názvem Xen Cloud Platform (XCP). [5] Simon Crosby, CTO pro virtualizaci a management ve společnosti Citrix, uvedl: "XenServer je 100% zdarma, ze zcela otevřených zdrojů." [19] => Produktové řady byly přejmenovány na jaře roku 2010:{{cite web |title=XenServer features by edition |publisher=Citrix Systems |url=http://www.citrix.com/English/ps2/products/subfeature.asp?contentID=2300456}} [20] => * XenServer [Free edition] [21] => * XenServer Advanced Edition [22] => * XenServer Enterprise Edition [23] => * XenServer Platinum Edition [24] => [25] => === Vývoj verzí === [26] => {| class="wikitable sortable" [27] => |- [28] => ! Version [29] => ! width=100px| Release date [30] => ! Notes [31] => |- [32] => | 1.0 [33] => | 2003-10-02[http://sourceforge.net/mailarchive/message.php?msg_id=5533663 Xen / Mailing Lists]http://lwn.net/Articles/52033/ [34] => | [35] => |- [36] => | 2.0 [37] => | 2004-11-05[http://lwn.net/Articles/109789/ Xen 2.0 relased] [38] => | [39] => |- [40] => | 3.0 [41] => | 2005-12-05http://lwn.net/Articles/162841/{{Citace elektronického periodika |titul=XenSource: Press Releases |url=http://www2.getxen.com/news/pr120505b.html |datum přístupu=2005-12-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20051210024853/http://www2.getxen.com/news/pr120505b.html |datum archivace=2005-12-10 |nedostupné=ano }} [42] => | [43] => * Podpora pro [[X86 virtualization#Intel virtualization .28VT-x.29|Intel VT technology]] pro hvm hosty. [44] => * Podpora pro [[Ia64|Intel IA64]] architekturu. [45] => [46] => Vydání 3.0.4 a vyšší přidává: [47] => * Podpora pro [[X86 virtualization#AMD virtualization .28AMD-V.29|AMD SVM virtualization]] extensions.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://lists.xensource.com/archives/cgi-bin/mesg.cgi?a=xen-users&i=A95E2296287EAD4EB592B5DEEFCE0E9D4BA296%40liverpoolst.ad.cl.cam.ac.uk |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111001215707/http://lists.xensource.com/archives/cgi-bin/mesg.cgi?a=xen-users&i=A95E2296287EAD4EB592B5DEEFCE0E9D4BA296%40liverpoolst.ad.cl.cam.ac.uk |datum archivace=2011-10-01 |nedostupné=ano }} [48] => * Podpora pro architekturu [[Powerpc|PowerPC]].http://lists.xensource.com/archives/html/xen-devel/2006-10/msg00733.html [49] => * Podpora grafického framebufferu pro paravirtualizované hosty.http://lists.xensource.com/archives/html/xen-devel/2006-12/msg00889.html [50] => |- [51] => | 3.1 [52] => | 2007-05-18http://lists.xensource.com/archives/html/xen-announce/2007-05/msg00002.html [53] => | [54] => |- [55] => | 3.2 [56] => | 2008-01-17[http://vmblog.com/archive/2008/01/17/xen-3-2-0-officially-released.aspx Xen 3.2.0 Officially Released : @VMblog] [57] => | PCI passthrough a ACPI S3 pohotovostní režim pro hostitelské systémy. [58] => |- [59] => | 3.3 [60] => | 2008-08-24{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.h-online.com/newsticker/news/item/Xen-3-3-0-hypervisor-ready-for-download-737027.html |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120314024846/http://www.h-online.com/newsticker/news/item/Xen-3-3-0-hypervisor-ready-for-download-737027.html |datum archivace=2012-03-14 |nedostupné=ano }} [61] => | Vylepšení pro PCI passthrough a řízení spotřeby. [62] => |- [63] => | 3.4 [64] => | 2009-05-18{{Citace elektronického periodika |titul=Welcome to the Citrix Community – Citrix |url=http://community.citrix.com/display/ocb/2009/05/18/Xen.org+Announces+Release+of+Xen+3.4+Hypervisor |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110315025808/http://community.citrix.com/display/ocb/2009/05/18/Xen.org+Announces+Release+of+Xen+3.4+Hypervisor |datum archivace=2011-03-15 |nedostupné=ano }} [65] => | Obsahuje první verze "Xen Client Initiative", krátce XCI. [66] => |- [67] => | 4.0 [68] => | 2010-04-07[http://www.h-online.com/open/news/item/Virtualisation-Xen-is-looking-to-catch-up-by-releasing-version-4-974405.html Virtualisation: Xen is looking to catch up by releasing version 4 – The H Open: News and Features] [69] => | Umožňuje použít dom0 linuxové jádro, které je realizované pomocí PVOps. Linuxové jádro verze 2.6.31 bylo upraveno pro tento účel, protože oficiální linuxové jádro ve skutečnosti nelze nasadit jako dom0 jádro (července 2010).{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.xen.org/files/Xen_4_0_Datasheet.pdf |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120510232212/http://xen.org/files/Xen_4_0_Datasheet.pdf |datum archivace=2012-05-10 }} [70] => |- [71] => | 4.1 [72] => | 2011-03-25{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://blog.xen.org/index.php/2011/03/25/xen-4-1-releases/ |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110829033741/http://blog.xen.org/index.php/2011/03/25/xen-4-1-releases/ |datum archivace=2011-08-29 |nedostupné=ano }} [73] => | Některé z vylepšení: Podpora pro více než 255 procesorů, vylepšení stability. Linuxové jádro v2.6.37 s podporou využití jako dom0. ({{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://wiki.xensource.com/xenwiki/XenParavirtOps |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111127115351/http://wiki.xensource.com/xenwiki/XenParavirtOps |datum archivace=2011-11-27 |nedostupné=ano }}). [74] => |- [75] => |4.11 [76] => |2018-07-10 [77] => |Xen Project 4.11 Release Notes [78] => |} [79] => [80] => == Použití == [81] => Správa virtuálních strojů (hypervizor) se často vyskytuje ve velkých sálových počítačích a serverech se systémem IBM, HP, aj. Internetové hostingové služby často využívají virtualizaci pro poskytování [[Virtuální stroj|virtuálních privátních serverů]]. Amazon EC2, globální platformě Fujitsu cloud, [23] Linode a Rackspace Cloud použít pro správu virtuálních strojů Xen hypervisor.[24] [82] => [83] => Virtualizace serverů může poskytovat mnoho výhod: [84] => * Konsolidace hardwaru [85] => * Zvýšení využití zdrojů hardwaru [86] => * Rychlé zřizování a přidělování prostředků [87] => * "Fault tolerance" proti selhání softwaru (díky rychlému bootstrappingu nebo restartu) [88] => * Hardwarová odolnost proti chybám (díky migraci virtuálních strojů na jiný hardware) [89] => * Možnost bezpečně oddělit virtuální operační systémy [90] => * Schopnost podporovat starší software, stejně jako nové instance OS na jednom počítači [91] => [92] => Xen podporuje živou migraci strojů z jednoho hostitele na jiný bez omezení a prostojů. Virtualizace má také výhody při práci vývojářů (včetně vyvíjení operačních systémů): Provozem nového systému jako hosta se vyhneme restartům fyzického stroje vždy, když dojde k chybě. Hostované systémy se [[Sandbox]]em mohou také pomoci při výzkumu počítačového zabezpečení, které umožňuje studium vlivu některých [[Počítačový virus|virů]] nebo [[Počítačový červ|červů]] bez možnosti kompromitování hostitelského systému. Nyní je možné hostovat více rozdílných aplikací, které potřebují samostatné zdroje OS pro vyšší bezpečnost, nebo různé druhy OS pro svůj běh. Xen je možné provozovat jako virtualizační platformu. Například Citrix XenServer Enterprise Edition (dříve XenSource je XenEnterprise), nebo paravirtualizovat vložením do hostitelského operačního systému. Jako příklad dělají některé distribuce: [93] => [94] => * [[Novell]] [[SUSE Linux|SUSE Linux Enterprise 10]] distribution [95] => * [[Red Hat]] RHEL 5/Fedora 7 [96] => * [[Sun Microsystems]] Solaris [97] => * [[Debian]] [98] => [99] => V roce 2007 XenSource oznámila, že Dell bude obsahovat Citrix XenServer OEM Edition jako vestavěný hypervisor nainstalovaný volitelně na flash paměti pro všechny servery PowerEdge, počátkem roku 2008.[http://www.citrix.com/English/NE/news/news.asp?newsID=683297 Dell and Citrix Partner to Simplify Virtualization Technology] {{Wayback|url=http://www.citrix.com/English/NE/news/news.asp?newsID=683297 |date=20110928143418 }}, 23 October 2007 Nicméně do května 2010 Citrix a jeho OEM partneři (včetně Dellu) se rozhodlo o opuštění tohoto záměru. Pouze XenServer 5.6 Retail Edition je k dispozici pro servery Dell PowerEdge. Zákazníci v současné době používají Dell OEM edici XenServeru 5.5 (nebo starší) a mohou provést upgrade se zachováním konfigurace svých virtuálních strojů a dat. [100] => [101] => Společnost XenSource také začala rozvíjet kompatibilitu pro hypervizor ve Windows Server 2008, takže je systém upraven tak, aby na příkaz Spustit fungoval stejně jako a provedl spuštění hostů.[http://www.microsoft.com/presspass/press/2006/jul06/07-17MSXenSourcePR.mspx Microsoft Press Release], 16 July 2006 [102] => [103] => == Technologie == [104] => === Typy virtualizace === [105] => ==== Paravirtualizace, potřebuje portování hostitelských systémů ==== [106] => U většiny procesorů Xen používal paravirtualizaci. To vyžadovalo běh hostitelských systémů na upraveném operačním systému pomocí speciálního [[hypercall ABI]] místo některých architektonických prvků. Při paravirtualizaci může Xen dosáhnout vysoké výkonnosti i na své hostitelské architektuře (x86), která v dobách první implementace nebyla určena pro provoz tradičních virtualizačních technik.Robin and Irvine, [http://www.usenix.org/events/sec2000/robin.html "Analysis of the Intel Pentium's Ability to Support a Secure Virtual Machine Monitor"], 9th Usenix Security Symposium, 2000Gil Neiger, Amy Santoni, Felix Leung, Dion Rodgers, Rich Uhlig. [http://www.intel.com/technology/itj/2006/v10i3/1-hardware/3-software.htm Intel Virtualization Technology: Software-only virtualization with the IA-32 and Itanium architectures], ''Intel Technology Journal'', Volume 10 Issue 03, August 2006. [107] => [108] => Na platformě x86, funguje jádro Xenu v [[Privilegovaný režim|ring 0]], zatímco hostované domény běží v Ring 1, nebo v Ring 3. [109] => [110] => ==== Hardware s podporou virtualizace, díky které nemusíme upravovat hostitelské OS ==== [111] => [[Intel]] i [[Advanced Micro Devices|AMD]] přispěly úpravami Xenu na podporu svých virtualizačních technologií Intel VT-x a AMD-V.[http://www.intel.com/technology/itj/2006/v10i3/3-xen/1-abstract.htm Extending Xen with Intel Virtualization Technology], ''intel.com'' Ačkoliv se tyto technologie podstatně liší v jejich provádění a instrukčních sadách, Xen ovládá daná rozhraní pomocí společné abstraktní vrstvy, která umožňuje hostovaní nemodifikovaných operačních systémů běžících v Xenu na virtuálních strojích od verze 3.0. Tento vývoj umožňuje virtualizaci proprietárních operačních systémů (např. Microsoft Windows), protože jádro hostovaného systému nevyžaduje úpravy pro běh na hardwaru Intel VT-x nebo AMD-V. [112] => [113] => Hardwarem podporovaná virtualizace nabízí nové instrukce pro podporu přímého volání, díky kterému dochází v hostovaném OS k přímému (řízenému) přístupu k hardwaru pomocí hypervizoru. Typicky se používá pro zrychlení práce s I/O nebo podobným systémovým voláním. Poskytuje také provedení "root mód" a "non-root mód". Oba způsoby se odehrávají v Ringu 0-3. Hosti v Xenu pracují v režimu root a mají přímý přístup ke skutečnému hardwaru, zatímco neupravené hostované OS fungují v Ring 0-3 v "non-root" režimu, kdy přístup k hardwaru plně řídí hypervizor (zde vzniká zpomalení přístupu). [114] => [115] => Asistovaná virtualizace hardwaru je srovnatelná s tenkou emulační vrstvou, kterou nabízí projekt [[QEMU]]. Ten tímto způsobem poskytuje veškeré I/O jednotlivým virtuálním strojům. Systém emuluje hardware pomocí speciálního systémového daemona (qemu-dm). Ten běží na pozadí v Dom0. To znamená, že hostované systémy nerozpoznají změnu a běží s iluzí práce na skutečném hardwaru. Například se jedná o přístup k řadičům HDD, emulaci VGA grafické karty, síťové karty, [[PAE]] a nebo v omezené míře [[ACPI]] a [[APIC]]. Emulace [[SCSI]] není podporována.{{Citace elektronického periodika |titul=Demystifying Xen HVM |url=http://ian.blenke.com/xen/hvm/svm/vtx/qemu |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071222101854/http://ian.blenke.com/xen/hvm/svm/vtx/qemu |datum archivace=2007-12-22 |nedostupné=ano }} [116] => [117] => Xen 3.0.2 podporuje následující neupravený hosté: [118] => * Určité verze systému Microsoft Windows (včetně Windows XP) [119] => * Linux. [120] => [121] => === Migrace virtuálních strojů === [122] => Správci mohou provádět "live migrace" virtuálních strojů mezi fyzickými hostiteli přes LAN bez ztráty dostupnosti. A to díky procesu, který provede zkopírování celého VM na druhý fyzický stroj. Poté dojde k synchronizaci obsahu paměti RAM a registrů v CPU. Nakonec dojde k přenastavení DNS a odpojení původního VM s následným vymazáním a převedením všech úloh na daný virtuální stroj na novém hardwaru. Tento proces si v praxi vyžádá nedostupnost serveru v rozmezí kolem 60-300 ms. Můžeme tedy tvrdit, že celá "live migrace" je bezproblémovou. Podobné technologie mohou sloužit k pozastavení virtuálních strojů na disku, jejich odmigrování "offline" a opětovné spuštění na novém hardwaru. Vzhledem k nárokům, které jsou na dnešní IT kladena je tato možnost stále méně často používána. [123] => [124] => === Host: Unixové systémy === [125] => Xen na Linuxu běží na [[x86]] platformě s procesorem [[Pentium II]] a novějšími procesory x86-64, stejně jako na [[IA-64]] a [[PowerPC]]. Xen podporuje až 64-cestný [[symetrický multiprocessing]]. Xen bootuje ze [[Zavaděč (operační systém)|zavaděče]] (bootloaderu), jako je [[GRUB]], a pak obvykle načte upravený hostitelský operační systém do hostitelské domény (dom0). Většina linuxových distribucí měla balíčky pro interakci hypervizoru Xenu s dalšími doménami. Xen ale nebyl přijat do oficiálního linuxového jádra právě z důvodu nutnosti upravit jádro systému a instalace Xenu vyžaduje několik oprav kernelu. Některé distribuce, jako je Red Hat Enterprise Linux 6, Ubuntu 8.10 vyňali Xen ze své distribuce a podporován je dom0 až v dalších verzích. Se zahrnutím částí Xenu v Linuxu 2.6.37 oficiálního jádra na začátku roku 2011, začali některé distribuce opět zvažovat podporu dom0.{{cite news [126] => | url=http://blog.xen.org/index.php/2011/01/14/linux-2-6-37-first-upstream-linux-kernel-to-work-as-dom0/ [127] => | title=Linux 2.6.37: first upstream Linux kernel to work as Dom0 [128] => | work=blog.xen.org [129] => | date=2011-01-14 [130] => | accessdate=2011-04-03 [131] => | archiveurl=https://web.archive.org/web/20110322071544/http://blog.xen.org/index.php/2011/01/14/linux-2-6-37-first-upstream-linux-kernel-to-work-as-dom0/ [132] => | titul=Archivovaná kopie [133] => | datum přístupu=2011-12-04 [134] => | url archivu=https://web.archive.org/web/20110322071544/http://blog.xen.org/index.php/2011/01/14/linux-2-6-37-first-upstream-linux-kernel-to-work-as-dom0/ [135] => | datum archivace=2011-03-22 [136] => | nedostupné=ano [137] => }}{{cite news [138] => | url=http://lwn.net/Articles/412164/ [139] => | title=Kernel development [140] => | work=LWN.net [141] => | date=2010-11-01 [142] => | accessdate=2011-04-03 }} [143] => Verze 3.0 jádra Linuxu bude podporovat dom0 i domU nativně v jádru.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://blog.xen.org/index.php/2011/06/02/xen-celebrates-full-dom0-and-domu-support-in-linux-3-0/ |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110607003740/http://blog.xen.org/index.php/2011/06/02/xen-celebrates-full-dom0-and-domu-support-in-linux-3-0/ |datum archivace=2011-06-07 |nedostupné=ano }} [144] => [145] => [146] => [147] => * Novell [[SUSE Linux Enterprise Server]] verze 10 propagoval jako první komerční implementaci Xenu v této podobě. [148] => * [[Red Hat Enterprise Linux]] 5 také poskytuje podporu pro Xen, ale v RHEL 6 není dom0 podporován. [149] => * [[Fedora (operační systém)|Fedora]] má podporu pro Xen od FC4 do Fedora 8, ale od roku 2010 Fedora neposkytuje podporu pro dom0.http://fedoraproject.org/wiki/Archive:Tools/Xen [150] => * [[Ubuntu Linux|Ubuntu]] začlenil balíčky Xenu od verze Ubuntu 8.04 ([[Hardy Heron]]), s podporou Xenu ve verzích 3.2 a 3.1.https://help.ubuntu.com/community/Xen Za povšimnutí stojí, že Ubuntu neobsahuje ani podporu dom0 jádra od [[Intrepid Ibex]] (Ubuntu 8.10) onward.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://web.archiveorange.com/archive/v/UsR4nzBeS5vYtX5ylWMY |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110913013002/http://web.archiveorange.com/archive/v/UsR4nzBeS5vYtX5ylWMY |datum archivace=2011-09-13 |nedostupné=ano }}https://help.ubuntu.com/community/Xen#Ubuntu's Support of Xen [151] => * [[Debian]] obsahuje podporu Xenu 4.0.1 ve své stabilní verzi 6.0 (codename "Squeeze"), a Xen 3.2.1 ve starší verzi OS 5.0 (codename "Lenny"). [152] => * [[Gentoo Linux|Gentoo]] a [[Arch Linux]] obsahují balíčky pro podporu Xenu.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://packages.gentoo.org/package/xen |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928105007/http://packages.gentoo.org/package/xen |datum archivace=2011-09-28 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://aur.archlinux.org/packages.php?ID=14640 |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111002234622/http://aur.archlinux.org/packages.php?ID=14640 |datum archivace=2011-10-02 |nedostupné=ano }} [153] => * [[openSUSE]] 10.x a 11.x obsahují podporu pro Xen 3.1. [[YaST]] a grafický software pro správu virtuálních počítačů: virt-man.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://wiki.xensource.com/xenwiki/XenDom0Kernels |datum přístupu=2011-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111130152001/http://wiki.xensource.com/xenwiki/XenDom0Kernels |datum archivace=2011-11-30 |nedostupné=ano }} [154] => * Distribuce založené na [[OpenSolaris]] podporují funkce dom0 a domU od verze Nevada 75 a novější. [155] => * Od roku 2009 je podporován [[OpenBSD]] s nutností opravy chyby před jeho vydáním.http://marc.info/?l=openbsd-misc&m=116955702618902 [156] => [157] => * [[NetBSD]] 3.x. zahrnuje podporu pro Xen 2, společně s podporou pro Xen 3.0 je dostupná od verze NetBSD 4.0.http://www.netbsd.org/Ports/xen/ [158] => [159] => [160] => ==== Hosté založení na Unixu ==== [161] => Hostované systémy DomU mohou být spouštěny plně virtualizované (je vyžadována podpora hardwaru) nebo paravirtualizovaně (je vyžadován modifikovaný DomO hostitelský systém). Následující systémy mají opravy, které jim umožňují pracovat v režimu paravirtualizovaného hosta: [162] => [163] => [164] => * [[Linux kernel|Linux]], integroval paravirtualizaci v jádře 2.6.23, pro jiné verze existují patche [165] => * [[Minix]] [166] => * [[Plan 9 from Bell Labs]] [167] => * [[NetBSD]] (NetBSD 2.0 měl podporu pro Xen 1.2, NetBSD 3.0 měl podporu pro Xen 2.0, NetBSD 3.1 podporoval Xen 3.0, NetBSD 5.0 bude podporovat Xen 3.3) [168] => * [[OpenBSD]], na blogu byla oznámena nepodpora. Podpora je od té doby přerušena. [169] => * [[FreeBSD]] (Omezeně, experimentálně je podporován Xen 3 ve verzi 8 [http://wiki.freebsd.org/FreeBSD/Xen] {{Wayback|url=http://wiki.freebsd.org/FreeBSD/Xen |date=20121012063521 }}) [170] => * [[OpenSolaris]] (Zhlédněte [https://web.archive.org/web/20071030165340/http://opensolaris.org/os/community/xen/ Xen komunita OpenSolarisu]) [171] => * [[NetWare]] (at [http://www.novell.com/brainshare/ Brainshare 2005], [[Novell]] předvedl portaci, která běží jako Xen host) [172] => * [[GNU Hurd|GNU/Hurd/Mach]] (gnumach-1-branch-Xen-branch) [173] => * [[OZONE]] (má podporu pro Xen v1.2) [174] => [175] => ==== Microsoft Windows OS jako host ==== [176] => Xen ve verzi 3.0 představil možnost provozovat [[Microsoft Windows]] jako hostitelský operační systém. Vše je podmíněno podporou hardwarové virtualizace procesoru, kterou zajišťuje Intel VT-x (dříve pod kódovým označením Vanderpool), nebo AMD-V (dříve pod kódovým označením Pacifica). [177] => Při vývoji Xenu 1.x byla navázána spolupráce s [[Microsoft Research]] a universitou Cambridge. Skupina zabývající se operačními systémy vyvinula port pro Windows XP běžících na Xenu – umožnil to akademický licenční program Microsoftu. Podmínky této licence neumožňují zveřejnění tohoto portu, ale dokumentace se zkušenostmi se objevila v původní papírové dokumentaci [[SOSP]] Xen.[http://www.cl.cam.ac.uk/research/srg/netos/papers/2003-xensosp.pdf Xen and the Art of Virtualization], ''University of Cambridge SOSP'03 paper'' [178] => [179] => James Harper v čele Xen open-source komunity začal rozvíjet [https://web.archive.org/web/20111210021424/http://wiki.xensource.com/xenwiki/XenWindowsGplPv/ GPL'd Paravirtualisation] GPL ovladače pro paravirtualizaci Windows. Ty poskytují výstup pro ovladače Xenu, síťová zařízení a povolují mnohem větší disky a vyšší výkon sítě pro systémy Windows běžící v režimu HVM. Bez těchto ovladačů by veškerá práce s disky a síťové služby musely být zpracovány přes QEMU-DM. [180] => [181] => == Komerční implementace == [182] => * [[Citrix]] XenServer [183] => * [[Oracle VM]] [184] => * [[Sun xVM]] [185] => * [[Virtual Iron]] [186] => * Thinsy Corporation [187] => [188] => == Související články == [189] => * [[Kernel-based Virtual Machine]] (KVM) [190] => * [[Comparison of platform virtual machines]] [191] => * [[QEMU]] [192] => * [[OpenVZ]] [193] => * [[Hyper-V]] [194] => * [[VMware ESX]] [195] => * [[Red Hat Enterprise Virtualization]] [196] => * [[Virtual disk image]] [197] => [198] => == Reference == [199] => [200] => [201] => == Externí odkazy == [202] => * {{Commonscat}} [203] => * [http://www.xen.org Oficiální stránka] [204] => * [http://www.citrix.com/xenserver/ Oficiální stránka společnosti Citrix] [205] => * [http://www.lumbercartel.ca/library/xen/ Instalace XENu "krok za krokem"] [206] => * [http://www.cl.cam.ac.uk/Research/SRG/netos/xen/ Stránky Cambridgské univerzity o Xenu] [207] => * [http://www.cl.cam.ac.uk/TechReports/UCAM-CL-TR-553.pdf University of Cambridge, Technical Report Number 553, January 2003].Zpráva o architektuře Xenu. [208] => * [https://web.archive.org/web/20110928115502/http://wiki.xensource.com/xenwiki/Xen_on_4_app_servers Příručka Xenu od Tapas Mishra] [209] => * [https://web.archive.org/web/20120315145601/http://www.unifiedsessionsmanager.org/doc/en/html/man1/ctys-createConfVM.html UnifiedSessionsManager – Neoficiální konfigurační soubor pro Xen] [210] => [211] => [[Kategorie:Systémový software]] [] => )
good wiki

Xen

Xen je hypervizor poskytující rozhraní pro virtualizaci hardwaru a běh více operačních systémů na jednom počítači současně. První verze Xenu vznikla v laboratořích na univerzitě v Cambridge.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Novell','NetBSD','QEMU','Intel','OpenBSD','Red Hat','Sun Microsystems','Debian','Microsoft Windows','Citrix','Oracle Corporation','NetWare'

Debian

Intel

NetBSD

NetWare

Novell

OpenBSD

QEMU