Array ( [0] => 15481458 [id] => 15481458 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Xenon [uri] => Xenon [3] => An acrylic cube specially prepared for element collectors containing an ampoule filled with liquefied xenon.JPG [img] => An acrylic cube specially prepared for element collectors containing an ampoule filled with liquefied xenon.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Xe [3] => | protonové číslo = 54 [4] => | nukleonové číslo = [5] => | název = Xenon [6] => | latinsky = Xenon [7] => | nad = [[Krypton|Kr]] [8] => | pod = [[Radon|Rn]] [9] => | vlevo = [[Jod]] [10] => | vpravo = [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Vzácné plyny [14] => | číslo CAS = 7440-63-3 [15] => | skupina = 18 [16] => | perioda = 5 [17] => | blok = p [18] => | koncentrace v zemské kůře = [19] => | koncentrace v mořské vodě = [20] => | obrázek = Xenon_discharge_tube.jpg [21] => | emisní spektrum = Xenon_Spectrum.jpg [22] => | vzhled = Bezbarvý plyn [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 131,293 [25] => | atomový poloměr = [26] => | kovalentní poloměr = 140 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 216 pm [28] => | elektronová konfigurace = [Kr] 4d10 5s2 5p6 [29] => | oxidační čísla = '''0''', +1, +2, +4, +6, +8 [30] => [31] => | skupenství = [[Plyn]]né [32] => | krystalografická soustava = Krychlová plošně centrovaná [33] => | hustota = 5,894 kg·m−3 [34] => | tvrdost = [35] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [36] => | teplota tání = −111,75 [37] => | teplota varu = −108,12 [38] => | molární objem = [39] => | skupenské teplo tání = [40] => | skupenské teplo varu = [41] => | tlak syté páry = [42] => | rychlost zvuku = 169 m·s−1 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 20,786 J·mol−1·K−1 [44] => | elektrická vodivost = [45] => | měrný elektrický odpor = [46] => | tepelná vodivost = [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = [49] => | elektronegativita = 2,6 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = [53] => | iontový poloměr = [54] => [55] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [56] => | nukleonové číslo = 124 [57] => | značka = Xe [58] => | výskyt = 0,0952 % [59] => | poločas = 1,8×1022 rXENON Collaboration. Observation of two-neutrino double electron capture in 124Xe with XENON1T. ''Nature'', svazek 568, s. 532–535. 24. únor 2019. [https://doi.org/10.1038/s41586-019-1124-4 DOI] [https://www.nature.com/articles/s41586-019-1124-4 Dostupné online] (anglicky)MIHULKA S. Detektor temné hmoty pozoroval nejvzácnější událost v historii vědy. ''OSEL.cz'', 25. duben 2019 [http://www.osel.cz/10509-detektor-temne-hmoty-pozoroval-nejvzacnejsi-udalost-v-historii-vedy.html Dostupné online] [60] => | způsob = [[Záření beta#Záchyt elektronu jádrem|ε]]ε [61] => | energie = [62] => | nukleonové číslo produktu = 124 [63] => | značka produktu = [[tellur|Te]] [64] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [65] => | nukleonové číslo = 126 [66] => | značka = Xe [67] => | výskyt = 0,0890 % [68] => | počet neutronů = 72 [69] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [70] => | nukleonové číslo = 128 [71] => | značka = Xe [72] => | výskyt = 1,9102 % [73] => | počet neutronů = 74 [74] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [75] => | nukleonové číslo = 129 [76] => | značka = Xe [77] => | výskyt = 26,4006 % [78] => | počet neutronů = 75 [79] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [80] => | nukleonové číslo = 130 [81] => | značka = Xe [82] => | výskyt = 4,0710 % [83] => | počet neutronů = 76 [84] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [85] => | nukleonové číslo = 131 [86] => | značka = Xe [87] => | výskyt = 21,232 % [88] => | počet neutronů = 77 [89] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [90] => | nukleonové číslo = 132 [91] => | značka = Xe [92] => | výskyt = 26,9086 % [93] => | počet neutronů = 78 [94] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [95] => | nukleonové číslo = 134 [96] => | značka = Xe [97] => | výskyt = 10,4357 % [98] => | poločas = 5,8×1022 r [99] => | způsob = [[Přeměna beta minus|β−]] [100] => | energie = [101] => | nukleonové číslo produktu = 134 [102] => | značka produktu = [[cesium|Cs]] [103] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [104] => | nukleonové číslo = 136 [105] => | značka = Xe [106] => | výskyt = 8,8573 % [107] => | poločas = 2,4×1021 r [108] => | způsob = [[Přeměna beta minus|β−]] [109] => | energie = [110] => | nukleonové číslo produktu = 136 [111] => | značka produktu = Cs [112] => }} [113] => | R-věty = [114] => | S-věty = [115] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS04}}{{Citace elektronického periodika | titul = Xenon | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23991 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [116] => }} [117] => '''Xenon''' (chemická značka '''Xe''', {{vjazyce|la}} ''Xenon'') je [[plyn]]ný [[chemický prvek]] patřící mezi [[vzácné plyny]]. [118] => [119] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [120] => [[Soubor:Solid_and_liquid_xenon.jpg|200px|náhled|vlevo|Kapalný a pevný xenon v experimentálním zařízení]] [121] => Xenon je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, nereaktivní. [[Chemická sloučenina|Chemické sloučeniny]] tvoří pouze vzácně s [[fluor]]em, [[chlor]]em a [[kyslík]]em, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými [[oxidační činidlo|oxidačními činidly]]. Trioxid xenonu ([[oxid xenonový]]) je například silně [[výbušnina|explozivní]]. Xenon je velmi dobře rozpustný ve vodě a ještě lépe rozpustný v nepolárních organických [[Rozpouštědlo|rozpouštědlech]]. [122] => [123] => Xenon se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno [[ionizace|ionizuje]], a v ionizovaném stavu září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Xenon září fialovou barvou, ale ředěním xenonu ve výbojové trubici barva ztrácí na plnosti a při velkém zředění vydává xenon pouze bílé světlo. [124] => [125] => == Historický vývoj == [126] => [127] => Poté, co [[William Ramsay]] objevil [[helium]] a spolu s [[John William Strutt, 3. baron Rayleigh|lordem Rayleighem]] [[argon]] a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za [[argon]]em. Podle těchto volných míst předpověděl [[William Ramsay]] v roce [[1897]] [[neon]] a [[krypton]]. Xenon byl objeven o rok později (tedy roku [[1898]]) [[William Ramsay|Williamem Ramsayem]] a [[Morris Travers|Morrisem Traversem]], kdy [[William Ramsay]] využil nové metody [[frakční destilace]] zkapalněného vzduchu a zároveň s xenonem objevil i neon a krypton. [128] => [129] => Prvek, který zůstal jako zbytek po destilaci argonu, nazval [[William Ramsay]] ''cizí'' – xenon. [130] => [131] => == Výskyt a získávání == [132] => Xenon je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 5×10−6 % (ve 100 litrech vzduchu je obsaženo 0,005 ml xenonu). Xenon byl nalezen i v některých pramenech minerálních vod, kam se dostává jako produkt rozpadu izotopů [[uran (prvek)|uranu]] a [[plutonium|plutonia]]. Je získáván [[frakční destilace|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu. Druhou možností jak jej lze získat, je frakční [[adsorpce]] na [[aktivní uhlí]] za teplot kapalného vzduchu. [133] => [134] => == Využití == [135] => [[Soubor:XeTube.jpg|200px|náhled|vlevo|Výbojová trubice xenonu]] [136] => Xenon má řadu [[izotop]]ů, z nich šest je stabilních, tři mají [[poločas přeměny]] delší než 1014 let, a přibližně dvacet nestabilních, podléhajících další radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů xenonu v horninách slouží ke studiu geologických přeměn zemské kůry. Podobné studium izotopů xenonu vázaného v [[meteorit]]ech přispívá k pochopení formování našeho slunečního systému i naší [[galaxie]]. [137] => [138] => Elektrickým výbojem v atmosféře xenonu vzniká světlo fialové až modré barvy, které se ředěním xenonu vytrácí až zůstane pouze bílé světlo. Toto záření působí baktericidně a xenonové [[výbojka|výbojky]] nalézají využití pro [[dezinfekce|dezinfekci]]. [139] => [140] => Byly zkonstruovány [[xenonová výbojka|xenonové výbojky]], schopné produkovat mimořádně intenzivní světelné záblesky o velmi krátkém trvání výboje. Díky těmto výbojkám je možno fotografovat a filmovat velmi rychlé děje (průlet vystřelené kulky překážkou, výbuchy apod.). Xenon se dá dále využít k výrobě obloukových lamp a doutnavých trubic. [141] => [142] => Ruští sportovci na [[Zimní olympijské hry 2014|Zimních olympijských hrách 2014]] údajně inhalovali xenon jako [[doping]].[http://sport.lidovky.cz/sef-lekarske-agentury-v-rusku-sportovci-mohli-xenon-inhalovat-pvp-/olympijske-hry-2014.aspx?c=A140226_151537_ln-sport-oh2014_lso Šéf lékařské agentury v Rusku: Sportovci mohli xenon inhalovat][http://sport.lidovky.cz/antidopingovy-expert-kvuli-xenonu-muze-nastat-i-mimoradne-opatreni-1ii-/olympijske-hry-2014.aspx?c=A140225_220636_ln-sport-oh2014_makr Xenon zaskočil i antidopingové experty. Na seznamu zakázaných látek není. Zatím...] [143] => [144] => == Sloučeniny == [145] => [[Soubor:Xenon tetrafluoride.png|náhled|vpravo|Krystaly fluoridu xenoničitého]] [146] => Do začátku roku [[1962]] byly považovány všechny vzácné plyny za inertní (tzn. že nemohou tvořit sloučeniny). Začátkem roku [[1962]] provedl [[Neil Bartlett]] reakci xenonu s [[Fluorid platinový|fluoridem platinovým]] PtF6 a získal tak první sloučeninu vzácného plynu XePtF6, která nebyla stabilní ani za nízkých teplot. V témže roce provedl [[Rudolf Hoppe]] syntézu [[fluorid xenonatý|fluoridu xenonatého]] XeF2, který je za teplot pod 40 K relativně stabilní. [147] => [148] => Dodnes byly objeveny tyto sloučeniny xenonu, které jsou za nízkých teplot stabilní: [149] => [150] => * [[Chlorid xenonatý]] (dichlorid xenonu) XeCl2 [151] => * [[Chlorid xenoničitý]] (tetrachlorid xenonu) XeCl4 [152] => * [[Fluorid xenonatý]] (difluorid xenonu) XeF2 [153] => * [[Fluorid xenoničitý]] (tetrafluorid xenonu) XeF4 [154] => * [[Fluorid xenonový]] (hexafluorid xenonu) XeF6 [155] => * [[Oxid xenonový]] (trioxid xenonu) XeO3 [156] => * [[Oxid xenoničelý]] (tetraoxid xenonu) XeO4 [157] => * [[Xenoničelan sodný]] Na4XeO6 [158] => [159] => == Odkazy == [160] => === Reference === [161] => [162] => [163] => === Literatura === [164] => * Cotton F.A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [165] => * Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [166] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [167] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [168] => [169] => === Externí odkazy === [170] => * {{Commonscat|Xenon}} [171] => * {{Wikislovník|heslo=xenon}} [172] => [173] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [174] => {{Autoritní data}} [175] => {{Portály|Chemie}} [176] => [177] => [[Kategorie:Xenon| ]] [178] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [179] => [[Kategorie:Vzácné plyny]] [180] => [[Kategorie:ATC N01AX]] [181] => [[Kategorie:Celková anestetika]] [182] => [[Kategorie:Objeveno 1898]] [] => )
good wiki

Xenon

Xenon (chemická značka Xe, Xenon) je plynný chemický prvek patřící mezi vzácné plyny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'William Ramsay','1962','argon','frakční destilace','Diamagnetismus','Oxid xenonový','Kategorie:ATC N01AX','Chlorid xenoničitý','Xenoničelan sodný','Fluorid platinový','Fluorid xenoničitý','chemický prvek'

1962

Argon

Diamagnetismus

Diamagnetismus je jev ve fyzice, který se vyskytuje u látek, které neobsahují permanentní magnetizaci.