Array ( [0] => 15492665 [id] => 15492665 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Záběhlice [uri] => Záběhlice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Záběhlice jsou malebná čtvrť na jihozápadním okraji Prahy, která v sobě spojuje přírodu, historii a moderní životní styl. Tento územní celek, jehož jméno se odvozuje od středověkých časů, nese ve svém srdci kus minulosti a zároveň je výjimečně propojen s přítomností. Jednou z hlavních předností Záběhlic je jejich klidná atmosféra, která láká jak rodiny, tak jednotlivce, kteří hledají příjemné prostředí pro život. Dramatické přechody mezi městským a přírodním prostředím vytvářejí jedinečné možnosti pro rekreaci. Místní parky, jako například Park U Vršovického hřbitova, poskytují prostor nejen pro odpočinek, ale také pro aktivní trávení volného času. Záběhlice jsou také charakteristické zajímavými architektonickými prvky, kde se mísí starší zástavba s moderními budovami. Tento fúzní styl má za následek, že čtvrť působí dynamicky a zároveň zachovává svou tradiční atmosféru. Místní obchody, restaurace a služby vytvářejí pocit komunity, která je pro Záběhlice typická. Doprava je v Záběhlicích velmi dobře zajištěna, což usnadňuje přístup do centra Prahy i do dalších částí města. Místní městská doprava je spolehlivá a efektivní, což obyvatelům umožňuje bezproblémové cestování. Záběhlice se vyznačují také silným komunitním duchem, s různými akcemi a aktivitami, které spojují obyvatele a pomáhají budovat pozitivní vztahy. Tento sousedský přístup k životu přispívá k celkovému pocitu pohody a sounáležitosti. Celkově Záběhlice představují skvélé místo k životu, které díky kombinaci přírody, kultury a moderního městského stylu nabízí svým obyvatelům harmonické prostředí. [oai_cs_optimisticky] => Záběhlice jsou malebná čtvrť na jihozápadním okraji Prahy, která v sobě spojuje přírodu, historii a moderní životní styl. Tento územní celek, jehož jméno se odvozuje od středověkých časů, nese ve svém srdci kus minulosti a zároveň je výjimečně propojen s přítomností. Jednou z hlavních předností Záběhlic je jejich klidná atmosféra, která láká jak rodiny, tak jednotlivce, kteří hledají příjemné prostředí pro život. Dramatické přechody mezi městským a přírodním prostředím vytvářejí jedinečné možnosti pro rekreaci. Místní parky, jako například Park U Vršovického hřbitova, poskytují prostor nejen pro odpočinek, ale také pro aktivní trávení volného času. Záběhlice jsou také charakteristické zajímavými architektonickými prvky, kde se mísí starší zástavba s moderními budovami. Tento fúzní styl má za následek, že čtvrť působí dynamicky a zároveň zachovává svou tradiční atmosféru. Místní obchody, restaurace a služby vytvářejí pocit komunity, která je pro Záběhlice typická. Doprava je v Záběhlicích velmi dobře zajištěna, což usnadňuje přístup do centra Prahy i do dalších částí města. Místní městská doprava je spolehlivá a efektivní, což obyvatelům umožňuje bezproblémové cestování. Záběhlice se vyznačují také silným komunitním duchem, s různými akcemi a aktivitami, které spojují obyvatele a pomáhají budovat pozitivní vztahy. Tento sousedský přístup k životu přispívá k celkovému pocitu pohody a sounáležitosti. Celkově Záběhlice představují skvélé místo k životu, které díky kombinaci přírody, kultury a moderního městského stylu nabízí svým obyvatelům harmonické prostředí. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=Záběhlicích v Praze nad Botičem}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Záběhlice [3] => | správní obvod = [[Praha 10]], [[Praha 4]] [4] => | městská část = [[Praha 10]], [[Praha 4]] [5] => | obvod = [[Praha 10]], [[Praha 4]] [6] => | rozloha = 5,69 [7] => | počet ZSJ = 17 [8] => | PSČ = [9] => | mapa = Praha KÚ Záběhlice.png [10] => | obec = [[Praha]] [11] => }} [12] => '''Záběhlice''' ({{Vjazyce2|de|''Sabechlitz''}}) jsou [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] při toku [[Botič]]e na jihovýchodě [[Praha|Prahy]]. Záběhlice byly od [[románský sloh|románské doby]] tradiční zemědělskou vsí. Od poloviny 19. století do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] měly charakter dělnického předměstí s chudinskými koloniemi. Od roku 1922 jsou Záběhlice součástí Prahy. Ve [[1920–1929|20.]] a [[1930–1939|30. letech]] na okrajích území Záběhlic vznikly rozsáhlé čtvrti rodinných domků, [[Spořilov]] a [[Zahradní Město]]. Ty byly po druhé světové válce rozšířeny rozsáhlými panelovými sídlišti a začátkem 21. století ve východní části [[Nové Zahradní Město|Novým Zahradním Městem]]. Staré Záběhlice a Zahradní Město patří do [[Městská část a městský obvod|městské části]] i obvodu [[Praha 10]], Spořilov do městské části a obvodu [[Praha 4]]. Vymezení Záběhlic jako katastrálního území se nepatrně liší od vymezení Záběhlic jako části obce (ZSJ Sídliště Spořilov I-východ se 4 adresami v části Kremnické ulice patří katastrálně k Michli, ale evidenčně k Záběhlicím). [13] => [14] => == Části Záběhlic == [15] => [16] => === Staré Záběhlice === [17] => * středověká část (biskupská a královská část, oblast od zámku ke kostelu) [18] => * Růžový ostrov (vytvořen náhonem mezi splavem u zámku a Hamerským rybníkem) [19] => * Horní a Dolní chaloupky (chudinská čtvrť, svah vrchu Homole) [20] => * západní část Záběhlic (podél ul. Záběhlické) včetně průmyslového objektu u bývalého huťského mlýna a vinařské usedlosti na vrchu Hrádek [21] => [22] => === Kolonie a osady v oblasti [[Na Slatinách (Michle a Strašnice)|Slatin]] === [23] => * [[Trnkov (Záběhlice)|Trnkov]] (kolonie rodinných domů kolem ulice Průhonické, na strašnické straně území Záběhlic, přilehlá k michelským Slatinám) [24] => * Pod lesíkem (pás domů v záběhlické části ulice Nad elektrárnou) [25] => [26] => === [[Zahradní Město]] === [27] => [[Soubor:Zahradní Město-východ z pole.jpg|náhled|600px|Východní část sídliště Zahradní Město v pohledu od jihu]] [28] => * staré Zahradní Město (vilová čtvrť z let 1929–1941) [29] => * Sídliště Zahradní Město západ (oblast kolem bývalého [[Obchodní centrum Květ (Zahradní Město)|obchodního domu Květ]] a mezi ulicemi Jesenická a Na vinobraní) [30] => * Sídliště Zahradní Město východ (oblast kolem bývalého [[Obchodní centrum Cíl|obchodního domu Cíl]] až k Práčské a Švehlově ulici) [31] => * průmyslová oblast za ulicí Švehlova ([[Mitas]]/[[Michelin]] a část [[Technometra|Technometry]]) [32] => * Nové Zahradní Město (mezi Práčskou ulicí a Botičem, západně od Práčí) [33] => [34] => === Sídliště Práčská === [35] => Sídliště Práčská, původně propagované též pod názvem Sídliště Mládeže, mezi Sněženkovou a Práčskou ulicí, po obou stranách záběhlické školy (postavilo Stavební bytové družstvo mládeže, 80. léta 20. století) [36] => [37] => === Práče === [38] => [[Práče (Záběhlice)|Práče]] jsou osada u Botiče se [[Práče (zámek)|zámečkem]] a [[Pivovar v Práčích|pivovarem]]. [39] => [40] => === [[Spořilov]] === [41] => Rozloha 205 ha, 14 718 obyvatel (2000), 13 750 obyvatel (2005). [42] => [43] => * Hutě, vilová čtvrť u ul. U mlýna (mezi Hamerským rybníkem a tramvajovou konečnou) [44] => * starý Spořilov (vilová čtvrť z let 1925–1930, mnohé rodinné domky jsou funkcionalistického stylu) (Horní Roztyly sousedící přes dálnici byly v roce 1987 převedeny do katastrálního území Chodov, hranicí se stala dálnice D 1) [45] => * Sídliště Spořilov I (severozápadní část Spořilova, podél Michle, poblíž depa metra Kačerov, v roce 1970 zbořeny [[Roztyly (Praha)|Dolní Roztyly]]) (okolí Kremnické ulice patří katastrálně do [[Michle]], ale evidenčně k Záběhlicím) [46] => * Sídliště Spořílov II (severovýchodně od Spořilovské ulice) [47] => [48] => Cihlová část sídliště Spořilov (4410 bytů) byla postavena v letech 1961–1968, panelová část (331 bytů) v letech 1976–1979 , několik domů ještě v letech 1987–1989 a 2002. [49] => [50] => [51] => Soubor:Práčský zámeček dvůr 2.jpg|[[Práče (zámek)|Práčský zámeček]] [52] => Soubor:Práče sýpka 3.jpg|Historická sýpka v Práčích [53] => Soubor:Záběhlická.jpg|Záběhlická ulice, pohled západním směrem přes křižovatku s ulicí V korytech [54] => Soubor:Sídliště Mládeže.jpg|Východní část sídliště Mládeže v pohledu z Práčské ulice [55] => Soubor:Hutě.jpg|Huťská ulice [56] => [57] => [58] => == Historie == [59] => {| class="wikitable" style="float:right; margin-left:3px; text-size:80%; text-align:right" [60] => |align=center colspan=3| '''Vývoj počtu obyvatel
Záběhlic''' [61] => |- [62] => |Rok || Počet obyvatel [63] => |PořadíPořadí mezi katastrálními územími dnešní Prahy [64] => |- [65] => |1869 || 1 301 [66] => |25 [67] => |- [68] => |1880 || 1 420 [69] => |28 [70] => |- [71] => |1890 || 1 704 [72] => |31 [73] => |- [74] => |1900 || 2 047 [75] => |34 [76] => |- [77] => |1910 || 2 669 [78] => |33 [79] => |- [80] => |1921 || 2 736 [81] => |36 [82] => |- [83] => |1930 || 9 494 [84] => |20 [85] => |- [86] => |1950 || 10 556 [87] => |23 [88] => |- [89] => |1961 || 14 629 [90] => |20 [91] => |- [92] => |1970 || 40 285 [93] => |10 [94] => |- [95] => |1980 || 39 478 [96] => |9 [97] => |- [98] => |1991 || 36 882 [99] => |9 [100] => |- [101] => |2001 || 33 111 [102] => |10 [103] => |} [104] => [105] => === Původ názvu === [106] => Původ názvu není spolehlivě doložen. Některé teorie předpokládají, že se v Záběhlicích usídlovali zběhlí poddaní nebo jiní lidé, kteří zde hledali bezpečí, jiní hledají původ v zabíhání cest v meandrech Botiče i na svažitém terénu kopce Homole. [107] => [108] => === Zemědělská ves === [109] => V předhusitském období bylo na území Záběhlic několik dvorů, převážně v církevním majetku. Některé z nich, například Záběhlice a Práče, se rozrostly v osady. [110] => [111] => První zmínka o Záběhlicích je v zakládací listině vyšehradské kapituly datované [[1088]]. Části území Záběhlic vlastnili i [[Klášter svatého Jiří (Praha)|klášter sv. Jiří]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], čeští králové a pražští měšťané. Románský [[Kostel Narození Panny Marie (Záběhlice)|kostel Narození Panny Marie]] stojí v někdejší královské části. Ve 14. století byly v Záběhlicích dvě tvrze, tvrz [[litomyšl]]ského biskupa, z níž později vznikl [[Záběhlice (zámek)|Záběhlický zámek]], a [[tvrz Václava IV. v Záběhlicích|tvrz Václava IV.]] uprostřed dnešního [[Hamerský rybník (Botič)|Hamerského rybníka]]. V letech [[1407]] a [[1408]] zde král osobně pobýval. Z roku [[1432]] je první zmínka o mlýnu, později nazývaném Hutě. Za husitských bouří zabavili zdejší církevní i královské majetky Pražané, kteří je přidělili [[Nové Město (Praha)|Novému městu pražskému]]. V 15. století se Záběhlice opakovaně staly shromaždištěm vojsk před bitvami. Vlastníci Záběhlic se mnohokrát měnili, v letech 1436–1459 vlastnil Záběhlice [[Mikuláš Zajíc z Házmburka|Mikuláš]] [[Zajícové z Hazmburka|Zajíc z Házmburka]]. V [[17. století]], kdy Záběhlice patřily do Kouřimského kraje, zde byly při sčítání kromě statku knížete [[Lažanští z Bukové|Lažanského]] čtyři grunty sedláků a sedm usedlostí chalupníků, v roce 1719 se uvádí patnáct usedlostí. V roce 1788 soupis zaznamenal 55 domovních čísel, z toho dvacet selských usedlostí. Číslo popisné 1 měl mlýn, v obci byla i hospoda, kovárna a zámecký pivovar. V roce 1813 svobodný pán Jakub Wimmer připojil ke vsi osadu [[Roztyly (Praha)|Roztyly]]. Od roku 1841 do konce století vlastnil vesnici Karel Korb, rytíř z [[Weidenheim]]u, od roku 1879 ministr a moravský [[Místodržící (zemský správce)|místodržitel]]. Po léta první republiky vlastnil dvůr a zámek Václav Černý. V té době Záběhlice patřily do politického okresu vinohradského. V roce 1907 bylo v Záběhlicích 145 domů a 1368 obyvatel. [112] => [113] => [[Dolní Roztyly]], které měly začátkem 20. století 163 obyvatel, byly zcela zlikvidovány kolem roku 1970. Na jejich území stojí Sídliště Spořilov I. a [[Jižní spojka]]. [114] => [115] => === Významná místa a památky === [116] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek v Záběhlicích}} [117] => [118] => ==== Hamerský rybník ==== [119] => [[Soubor:Záběhlice Hamr kostel 4.JPG|náhled|vlevo|[[Hamerský rybník (Botič)|Hamerský rybník]] a [[Kostel Narození Panny Marie (Záběhlice)|kostel Narození Panny Marie]]. Přibližně v místech ostrůvku bývala [[tvrz Václava IV. v Záběhlicích|tvrz Václava IV.]]]] [120] => [[Hamerský rybník (Botič)|Hamerský rybník]], který zatopil [[tvrz Václava IV. v Záběhlicích|záběhlickou tvrz]], pravděpodobně vodní, pochází z roku 1770, kdy byly zřízeny měděné hamry. Mlýn zde byl už před zřízením rybníka. Náhon vede od splavu u záběhlického zámku. V současné době nemá rybník stálý přítok, protože náhon je nefunkční, což se projevuje špatnou kvalitou vody. [[Praha 10|Městská část Praha 10]] usiluje o zprovoznění náhonu, problémem jsou komplikované vlastnické vztahy k pozemkům. [121] => [122] => ==== Kostel ==== [123] => [[Soubor:Záběhlice kostel Panny Marie 3.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel Narození Panny Marie (Záběhlice)|Kostel Narození Panny Marie]]]] [124] => Základ [[Kostel Narození Panny Marie (Záběhlice)|kostela Narození Panny Marie]] na ostrohu mezi Botičem a Hamerským rybníkem pochází z první poloviny 12. století (kolem roku 1125). Ve 14. století byl z románského stylu goticky přestavěn. V té době býval farním kostelem. K další přestavbě došlo v letech 1876–1880, kdy byla původní románská věž zničená bleskem nahrazena dnešní pseudorománskou. Nástěnné malby vytvořil údajně malíř Koucký. Oltářní obraz Narození Panny Marie je z roku 1861. Rozsáhlejší opravy byly provedeny i v roce 1948, v roce 2000 za finančního přispění městské části byla opravena fasáda. [125] => [126] => ==== Královská tvrz ==== [127] => [[Tvrz Václava IV. v Záběhlicích|Tvrz Václava IV.]] byla zničena za husitských válek roku 1420. Roku 1770 byly její zbytky zatopeny [[Hamerský rybník (Botič)|Hamerským rybníkem]]. Při bagrování v únoru 1960 byly nalezeny zbytky zdiva a při následném průzkumu bylo odkryto několik místností středověké stavby, pravděpodobně Václavovy tvrze. Pod základy tvrze byly nalezeny zbytky slovanské keramiky z mladší doby hradištní. [128] => [129] => ==== Záběhlický zámek ==== [130] => [[Soubor:Záběhlice zámek 3-2.jpg|náhled|[[Záběhlice (zámek)|Záběhlický zámek]]]] [131] => Na místě zámku stávala nejméně od konce 14. století druhá záběhlická tvrz, patřící v předhusitské době litomyšlskému biskupovi. V 17. století byla přestavěna na zámek. Roku 1886 vyhořel a byl obnoven, na počátku 20. století byl znovu zpustlý. V roce [[1907]] jej [[Velkostatek|velkostatkář]] Václav Černý zakoupil a opravil. Za dob socialismu byla zeď zámecké zahrady pobořená a zahrada volně přístupná. Nyní jsou zámek i zahrada pro veřejnost nepřístupné, objekt je soukromým vlastníkem pronajímán jako kanceláře a sklady.http://www.zabehlicky-zamek.cz/historie [132] => [133] => Podle pověsti se na záběhlickém zámku často zjevovala [[bílá paní]]. Vyhnaly ji odtud teprve velké [[zvon]]y, pořízené do kostela Narození Panny Marie, jejichž zvuk bílá paní nedokázala snést a navždy zmizela.STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. ''Labyrintem tajemna.'' Praha: Paseka, 1991. [134] => [135] => ==== Historické jádro Záběhlic ==== [136] => Historickým jádrem obce byla dnešní ulice K prádelně (od kostela k ulici Záběhlické) a navazující úsek ulice Záběhlické směrem k Záběhlickému zámku. Podél těchto ulic se nacházely nejvýznamnější chalupy a statky. Modernizace Záběhlické ulice a regulace Botiče však historický vzhled výrazně narušila. Švehlův statek z poloviny 19. století byl pro havarijní stav demolován kolem roku 1975. [[Lípa svobody (Záběhlice)|Lípa svobody]], která dala název „U lípy“ křižovatce ulic Záběhlická a U Záběhlického zámku, v jejímž středu stála, byla poražena začátkem 80. let. [137] => [138] => Svéráznou částí původních Záběhlic je přilehlý svah vrchu, nazývaného dříve Homole, se strmými a křivolakými uličkami Horní chaloupky a Dolní chaloupky a domky spíše chudinského rázu. Donedávna vzbuzovaly pohádkový dojem dávné minulosti, modernizace některých domků však tuto jedinečnost už také narušila. [139] => [140] => Svahy nad západní částí Záběhlic (oblast u dnešní ulice Na vinobraní, vrch kdysi nazývaný Hrádek) sloužily pěstování vína. V 15. století bylo záběhlické víno jmenováno mezi lepšími českými víny. V ulici je původně barokní viniční usedlost se zachovalými vinnými sklepy. Vinařství tu provozoval [[Břevnovský klášter]]. Historicky cenné vybavení usedlosti za první republiky využívali i filmaři. Ačkoliv od roku 1941 byla usedlost památkově chráněna, v padesátých letech 20. století byl objekt přestavěn na byty a postupně chátral, až mu v 60. letech hrozila demolice. Koncem 20. století byl opraven. [141] => [142] => === Chudinská čtvrť v 19. a 20. století === [143] => [[Soubor:Horní chaloupky.jpg|náhled|Horní chaloupky]] [144] => Místní obyvatelé pracovali většinou v místním velkostatku a pivovaru. Již v 19. století se Záběhlice stávaly i centrem chudších dělníků, kteří pracovali v Praze, avšak nebyli dost bohatí na to, aby mohli v Praze i bydlet. Území se zahušťovalo malými chudými domky území Horních a Dolních chaloupek a západním směrem podél Záběhlické ulice. Často zde žila početná rodina v jedné místnosti a další místnosti nebo třeba i půdu malého domku majitel ještě pronajímal dalším rodinám. [145] => [146] => Před druhou světovou válkou vznikla v oblasti dnešní ulice Průhonické nouzová kolonie Trnkov. V té době vznikala i blízká kolonie [[Na Slatinách (Michle a Strašnice)|Slatiny]], která je již na území Michle, a osada Pod lesíkem v západní části Záběhlic. [147] => [148] => V Záběhlické ulici nechal v době krize před druhou světovou válkou postavit vršovický obchodník Josef Dolejška několik městských činžáků. [149] => [150] => ==== Hřbitovy ==== [151] => [[Soubor:Pohled z jižní strany Arniky (04).jpg|náhled|vlevo|Pohled na záběhlický hřbitov z jižní strany domu Arnika]] [152] => [[Soubor:Záběhlický hřbitov, socha Ježíše.jpg|náhled|vlevo|Záběhlický hřbitov se sochou Spasitele]] [153] => Starý záběhlický hřbitov se rozkládal u [[Kostel Narození Panny Marie (Záběhlice)|kostela Narození Panny Marie]] na břehu [[Hamerský rybník (Botič)|Hamerského rybníka]]. Později byl přemístěn nad obec do dnešní Břečťanové ulice. Ve 30. letech 20. století vedle něho vyrostlo fotbalové hřiště A.F.K. Záběhlice. V 70. letech 20. století na místě hřiště byla postavena poliklinika a v nejbližším okolí hřbitova vyrostla škola, obchodní centrum a obytný dům. V roce 2014 se nachází na [[Záběhlický hřbitov|záběhlickém hřbitově]] 242 hrobů, 4 hrobky a 31 urnových hrobů. Pohřbívat je už možné jen do urnových hrobů. [154] => [155] => === Část Velké Prahy === [156] => Před vznikem Velké Prahy patřily Záběhlice do [[Vinohrady (Praha)|Vinohradského]] okresu. [157] => [158] => Od roku 1923 patřily celé Záběhlice do Prahy XIII. Od roku 1947 bylo Zahradní Město vyjmuto do Prahy XX. Záběhlice tak byly prvním pražským katastrálním územím, které bylo rozděleno do více správních obvodů. Od 1. dubna 1949 část z Prahy XX přešla do Prahy 10 a část z Prahy XIII do Prahy 13 v šestnáctiobvodovém členění. Od 1. července 1960 se Spořilov stal součástí městského obvodu Praha 4 a celý zbytek Záběhlice součástí městského obvodu Praha 10. V městských částech stejnojmenných s těmito městskými obvody zůstaly Záběhlice rozděleny i po vzniku 22 správních obvodů. [159] => [160] => Kolem roku 1950 žilo na území Záběhlic téměř 11 tisíc lidí. [161] => [162] => == Školství == [163] => [[Soubor:Záběhlická škola.jpg|náhled|vlevo|Záběhlická škola v Práčské ulici z roku 1905]] [164] => [165] => Dlouho chodily záběhlické děti do školy v [[Hostivař]]i. V roce 1864 si obyvatelé Záběhlic svépomocí postavili u rybníka, nedaleko kostela, vlastní jednotřídní školu, kterou navštěvovalo 135 dětí. Roku 1877 byla rozšířena na dvojtřídní, bylo přistavěno patro s bytem pro učitele a knihovnou, roku 1883 rozšířena budova na trojtřídní, roku 188 přibyla zahrada a hřiště. Od roku 1891 sloužila škola i dětem z [[Práče (Záběhlice)|Práčí]] a [[Roztyly (Praha)|Roztyl]]. Roku 1892 byla budova rozšířena na čtyřtřídní a 1897 na pětitřídní, kterou navštěvovalo již 336 dětí. V letech 1864–1888 byl řídícím učitelem Ignác Levý, od roku 1871 zde působil Josef Harapat, autor metodických příruček pro učitele i článků v časopise ''Vesmír''. Zdejší učitelé stáli u vzniku Občanské a čtenářské besedy a záběhlické jednoty [[Sokol (spolek)|Sokola]] (založena 1870). Ve dvacátém století byla budova původní školy [[mateřská škola|mateřskou školou]], od šedesátých let sloužila jako skladiště Ústavu národního zdraví, v jehož vlastnictví zchátrala. Začátkem 90. let jí hrozila demolice. Budovu však zakoupilo občanské sdružení Naděje a zrekonstruovalo na Dům pokojného stáří pro sociálně slabé občany. [166] => [[Soubor:Škola Jahodová.jpg|náhled|Areál základní školy Jahodová na sídlišti Zahradní Město-východ]] [167] => V roce 1905 byla postavena v Práčské ulici nová pětitřídní [[obecná škola]], jejíž součástí byla i tělocvična. Později byly ke škole přistavěny z důvodu rozšíření kapacity ještě dřevěné pavilony, které stojí dodnes. Po vybudování nových sídlištních škol se v budově v Práčské ulici usídlila [[zvláštní škola]]. Do měšťanských škol do okolních obcí, [[Vršovice|Vršovic]], [[Strašnice|Strašnic]], Hostivaře a [[Nusle|Nuslí]], docházelo v roce 1928 60 záběhlických žáků, v roce 1932 již 178. [168] => [169] => Nových škol se Záběhlice dočkaly teprve po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. V rámci výstavby sídlišť vznikly na Zahradním Městě velké pavilónové základní školy v ulicích Břečťanová, Jahodová a Komarovova (nyní Švehlova). Po opadnutí populační vlny se část školy v Jahodové ulici uvolnila pro Vyšší odbornou školu sociálně právní. V Průhonické a Jesenické ulici jsou státní [[Střední odborné učiliště|odborná učiliště]] a na náměstí Mezi Zahrádkami soukromé učiliště. [170] => [171] => == Doprava == [172] => [173] => === Před vznikem Velké Prahy === [174] => Záběhlicemi, údolím nazývaným V korytách, procházela stará obchodní cesta z [[Libeň|Libně]] přes [[Strašnice]], Záběhlice a [[Křeslice]] do [[Popovice (okres Benešov)|Popovic]] a [[Posázaví]]. Z ní v Záběhlicích odbočovaly cesty na [[Šeberov]] a [[Pankrác (Praha)|Pankrác]], proti toku Botiče přes statek Práče do [[Hostivař]]e a po toku Botiče do [[Michle]] a [[Vršovice|Vršovic]]. [175] => [176] => Později zajišťovala spojení okresní vršovicko-záběhlická silnice kolem vrchu [[Bohdalec (Pražská plošina)|Bohdalec]]. [177] => [178] => === Autobusová doprava === [179] => Od 2. února 1927 [[Autodopravní akciová společnost v Praze|Autodopravní společnost]] provozovala linku „Vršovice – Bohdalec – Spořilov – Chodov – Průhonice“, která zastavovala na rozcestí u Chodovské ulice a na Spořilově. Spořilovem linka pod různými označeními projížděla až do roku 1979, kdy byla zkrácena z Průhonic na Chodov. [180] => [181] => 21. června 1925 byl zahájen pražskou obcí provoz na autobusové lince A z Vršovic (nám. Svatopluka Čecha, konečná stanice tramvají) přes Bohdalec do Záběhlic (konečná byla poblíž dnešní stanice U lípy, nedaleko Záběhlického zámku a tehdejšího obecního úřadu). Na trase byla jediná mezilehlá stanice, s názvem Na Hrádku, přibližně v místech dnešní zastávky V Korytech, a v roce 1928 byla zřízena zastávka i na Bohdalci pro přestup na tramvajovou linku č. 3. Intervaly byly dvacetiminutové. Linka sloužila i přepravě pošty. V roce 1929 byla linka prodloužena na Václavské náměstí, v roce 1930 až ke Stavovskému divadlu a poté na opačné straně do Hostivaře. Nepočítaje neúspěšný pokus v letech 1908–1909 na Malé Straně, šlo o první pražskou autobusovou linku. V téměř nezměněné trase (jen s prodloužením či změnami na obou koncích) jezdila pod nejnižším číslem (101) až do počátku 80. let, kdy ji v tomto úseku nahradila linka 138, která byla opětovně nahrazena číslem 101 v roce 2008. [182] => [183] => === Tramvajová doprava === [184] => Od 1. března 1928 byla zřízena tramvaj ke křižovatce Chodovské a Záběhlické ulice. Od 14. prosince jezdila od této tramvajové smyčky autobusová linka „K“ do horní části [[Roztylské náměstí|Roztylského náměstí]] na Spořilově. [185] => [186] => 12. října 1929 byla prodloužena tramvajová trať z této konečné u Záběhlic až do dolní části Spořilova. V roce 1939 byla na spořilovské smyčce dokončena druhá kolej. V roce 1932 navrhovaly Záběhlice a obyvatelé Slatin prodloužení tramvaje od Vršovického Edenu do Záběhlic. K výstavbě této trati nikdy nedošlo. V letech 30. března 1944 – 4. listopadu 1945 byl úsek trati ze Záběhlic na Spořilov jednokolejný z důvodu nedostatku kolejnic. V období 5. října 1964 – 4. července 1966 byly tramvaje ukončeny v Záběhlicích z důvodu výstavby odstavného nádraží Jih. Při rekonstrukci mezi 1. červencem 1986 a 1. září 1986 bylo ukončení trati přeloženo z Bratislavského náměstí na novou smyčku. Spořilov rozdělila na dvě půlky zahloubená Spořilovská ulice. [187] => [188] => Na Spořilov jezdila linka 3 (12. října 1929 – 2. ledna 1932), linka 19 (3. ledna 1932 – 3. července 1983), špičkové spoje linky 23 (od 16. ledna 1967 do 5. května 1968), linka 31 (6. května 1968 – 30. června 1971), linka 23 (od 1. července 1971 do 8. května 1974), linka 1 (od 19. února 1979 do 31. srpna 1980), linka 11 (od 4. července 1983 dosud) a linka 56 (od 3. listopadu 1985). [189] => [190] => Na konečnou do Záběhlic jezdila linka 23. Trať do Záběhlic byla zrušena od 1. července 1971. [191] => [192] => O tramvajové dopravě se píše také v článku [[Zahradní Město]]. Z konečné Zahradní Město byla tramvaj prodloužena do Hostivaře 3. ledna 1954. [193] => [194] => === Dálnice a metro === [195] => 12. června 1971 byla podél Spořilova zprovozněna [[dálnice D1]]. Ta se později stala novou hranicí katastrálního území Záběhlic. [196] => [197] => V letech 1980–1987 byla na území Záběhlic i stanice metra Primátora Vacka (dnes [[Roztyly (stanice metra)|Roztyly]]), ale rokem 1987 byla oblast Horních Roztyl převedena do katastrálního území Chodov. Na území Záběhlic leží i část [[Depo Kačerov|kačerovského depa metra]]. [198] => [199] => === Železnice === [200] => * Trať do Českých Budějovic vede podél dnešního Zahradního Města od 14. prosince 1871 [201] => * Místní dráha Nusle–Modřany (1882) vede podél Spořilova u hranice s Michlí [202] => * do katastru Záběhlic částečně zasahuje [[Praha jih (odstavné nádraží)|Odstavné nádraží Jih]] [203] => * spojka z odstavného nádraží do Vršovic [204] => * železniční trať Krč–Malešice [205] => [206] => Odstavné nádraží Praha jih bylo budováno v letech 1961–1999. Je komplexem zařízení pro zajištění provozního servisu, čištění, údržby a vystrojení vlakových souprav osobní železniční dopravy. Hlavní část byla dokončena v prosinci 1971. V letech 1978–1982 bylo provedeno 150 m široké přemostění Botiče. [207] => [208] => V období 19. května [[1934]] – 15. srpna [[1960]] byla na dráze Nusle–Modřany v provozu železniční zastávka „Spořilov“, zhruba v úrovni dnešního depa metra Kačerov, zčásti na území [[Michle]]. Při rekonstrukci byla trať zahloubena. Nová zastávka [[Praha-Kačerov (železniční zastávka)|Praha-Kačerov]], která se nachází přímo u [[Kačerov (stanice metra)|nedaleké stanice metra Kačerov]], byla otevřena 14. prosince 2014. [209] => [210] => 13. prosince 2020 bylo otevřeno nádraží Praha-Zahradní Město[https://desitka.cz/2022/02/02/praha-10-sprava-zeleznic-i-praha-se-vykaslaly-na-cyklisty-na-nadrazi-zahradni-mesto Praha 10, Správa železnic i Praha se vykašlaly na cyklisty na nádraží Zahradní Město] na trati 221 a pod ním dopravní terminál pro autobusy a tramvaje mezi zastávkami MHD Zahradní Město a Na Padesátém. [211] => [212] => == Výroba == [213] => [[Soubor:Záběhlice rybník na Botiči 1.jpg|náhled|Splav u záběhlického zámku, od nějž vede náhon napájející [[Hamerský rybník (Botič)|Hamerský rybník]]]] [214] => [215] => === Mlýn Hutě (V hamrech) === [216] => V letech [[1770]]–[[1880]] fungovaly v Záběhlicích [[měď|měděné]] [[hamr]]y (majitelem původně Florián Springholz, později Jan Hibert). Podle nich se jmenuje i Hamerský rybník a Huťská ulice. V pražském okolí byly v té době pouze dvě takové dílny, druhá byla v [[Libeň|Libni]]. V těchto místech býval mlýn, zvaný později Hutě, o němž existuje první zpráva už z roku [[1432]]. V roce [[1880]] (?) na místě hamru zřídil [[František Ringhoffer]] malou [[Slévárenství|slévárnu]], později své aktivity přesunul na [[Smíchov]]. V roce [[1912]] sem František (Ferdinand?) Blecha z Nuslí přestěhoval První pražskou parostrojní [[prádelna|prádelnu]] a chemickou [[čistírna|čistírnu]], zkráceně Standard. Obec mu ukládala i povinnost vyčistit Hamerský rybník, přestože jeho zápach byl způsoben splašky z [[Hostivař]]e i Záběhlic, jež marně usilovaly o zřízení [[Stoková síť|kanalizace]]. Podnik dal název „K prádelně“ páteřní uličce středověkých Záběhlic, která se v letech 1927–1938 jmenovala Kostelní. Za války objekt užívala strojírenská firma Aktofot, po válce do 60. let národní podnik Meopta, v 70. letech Chirana Strašnice. [217] => [218] => === Růžový ostrov === [219] => Další průmyslovou zónou se stal Růžový ostrov, tvořený Botičem a náhonem vedoucím od splavu u Záběhlického zámku do Hamerského rybníka. [220] => [221] => Po roce [[1920]] sem (č. p. 59) z Vršovic byla přemístěna firma Výtahy – Češpiva a spol., vyrábějící osobní i nákladní [[výtah]]y originální konstrukce. Dnes na ostrově i na opačné straně náhonu sídlí několik autoservisů. (Od roku 1950 bývalo na Růžovém ostrově také kino Pionýr.) [222] => [223] => === Chovatelství a pěstitelství === [224] => Ještě těsně před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] v Záběhlicích choval ve velkém [[ovce]] a zpracovával maso velkoobchodník se skopovým dobytkem Leopold Faktor. Jeho levné skopové maso bylo v Praze žádané. [225] => [226] => V oblasti Práčí bývalo rozsáhlé zahradnictví a zelinářství. Část této plochy je dnes zastavována Novým Zahradním Městem. Ve západní části Práčí bývá [[jahoda|jahodová]] [[plantáž]]. [227] => [228] => === Další podniky === [229] => [[Soubor:Záběhlice Mitas-Trelleborg 1.jpg|vlevo|náhled|Ústředí firmy [[Trelleborg (firma)|Trelleborg]]-[[Mitas]] Praha]] [230] => [[Soubor:Záběhlice Mitas, Malešice.JPG|náhled|Pohled na průmyslové objekty (Mitas), most na Jižní spojce, v pozadí je vidět nové malešické sídliště]] [231] => Záběhlice nejsou průmyslovou čtvrtí. Na okraji Zahradního Města jsou továrny [[Michelin]] ([[Mitas]]) a [[Technometra]]. Mezi západním sídlištěm Zahradní Město a Trnkovem má pobočku [[Česká tisková kancelář]] (ČTK). V okolí Růžového ostrova a Hamrů pokračuje tradice drobné výroby. [232] => [233] => == Sousední čtvrtě == [234] => * [[Chodov (Praha)|Chodov]] [235] => * [[Michle]] [236] => * [[Strašnice]] [237] => * [[Hostivař]] [238] => [239] => == Poznámky a reference == [240] => [241] => [242] => == Literatura == [243] => * PRIX, Dalibor (ed.). Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M–Ž). Praha : Academia, 2017, {{ISBN|978-80-200-2469-5}} [244] => * KOLÁŘOVÁ, Dana. ''Proměny Zahradního Města – Záběhlic očima starousedlíků'', diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, pracoviště oboru orální historie – soudobé dějiny, vedoucí práce Miroslav Vaněk. Praha: 2014, [http://www.jasminova.cz/doc/PromenyZahradnihoMestaZabehlic.pdf dostupné on-line] [245] => * VOLFOVÁ, Kateřina. ''Záběhlice a Zahradní Město: urbanistický a architektonický vývoj'', diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, vedoucí práce Vladimír Czumalo. Praha: 2017, [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120277269 dostupné on-line] [246] => * POLÁK, Milan a Dagmar BRONCOVÁ. ''Praha 10 známá neznámá''. Praha: Milpo media, 2014. Knihy o Praze, sv. 62. {{ISBN|978-80-87040-32-4}}. [247] => * BRONCOVÁ, Dagmar. ''Praha 10 křížem krážem''. Praha: Milpo media, 2006. Knihy o Praze. {{ISBN|80-87040-04-X}}. [248] => [249] => == Související články == [250] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Záběhlicích]] [251] => [252] => == Externí odkazy == [253] => * {{Commonscat|Záběhlice}} [254] => * {{Otto|heslo=Záběhlice}} [255] => * {{KM|732117|Záběhlice}} [256] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=17b970d67c7743478646066a77e90014 Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [257] => * [https://web.archive.org/web/20100214123150/http://www.praha10.cz/ Úřad městské části Praha 10] [258] => * [https://web.archive.org/web/20170603184324/http://p10.cz/ Noviny Prahy 10] [259] => * [http://www.zabehlice.net Staré Záběhlice] [260] => * [http://sporilov.info Spořilov] [261] => * Karel Výrut: [https://web.archive.org/web/20071028070043/http://p10.cz/clanek.php?id=42 Záběhlice],[https://web.archive.org/web/20060829002326/http://www.p10.cz/clanek.php?id=134 2. díl] (Noviny Prahy 10, 2001/7, 2001/8) [262] => * Karel Výrut: [https://web.archive.org/web/20070224200152/http://p10.cz/clanek.php?id=246 Kostel Narození Panny Marie] (Noviny Prahy 10, 2001/10) [263] => * Karel Výrut: [https://web.archive.org/web/20080116104637/http://p10.cz/clanek.php?id=287 Záběhlické chaloupky a viniční usedlosti] (Noviny Prahy 10, 2001/11) [264] => * Karel Výrut: [https://web.archive.org/web/20071004212335/http://p10.cz/clanek.php?id=184 Záběhlická škola] (Noviny Prahy 10, 2001/9) [265] => * Karel Výrut: [https://web.archive.org/web/20061117170814/http://p10.cz/clanek.php?id=350 Záběhlické firmy a firmičky] (Noviny Prahy 10, 2001/12) [266] => * Fotogalerie: [http://www.horydoly.cz/turiste/vzpominka-na-verne-zemrele.html Záběhlický hřbitov na Dušičky] [267] => * Karel Výrut: [https://web.archive.org/web/20071029221940/http://p10.cz/clanek.php?id=90 První pražská autobusová trať] (Noviny Prahy 10, 2001/6) [268] => * [https://desitka.cz/2018/05/09/prvni-prazska-autobusova-linka-vedla-z-vrsovic-do-zabehlic/ Historie autobusové linky 101] [269] => * Marek Mahdal: [http://sporilov.info/view.php?cisloclanku=2004102401 Historie MHD v oblasti Spořilova] (24.10.2004) [270] => * Karel Čapek: [http://www.zabehlice.net/capek.html Na Rafandě] (Lidové noviny, 19. 4. 1925) [271] => * [https://mariehaisova.rajce.idnes.cz/Zima_v_Zabehlicich/ Zima v Záběhlicích:] [272] => [273] => {{Město Praha}} [274] => {{Autoritní data}} [275] => [276] => {{Portály|Praha}} [277] => [278] => [[Kategorie:Záběhlice| ]] [279] => [[Kategorie:Praha 4]] [280] => [[Kategorie:Praha 10]] [281] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [] => )
good wiki

Záběhlice

Záběhlice jsou městská čtvrť a katastrální území při toku Botiče na jihovýchodě Prahy. Záběhlice byly od románské doby tradiční zemědělskou vsí.

More about us

About

Tento územní celek, jehož jméno se odvozuje od středověkých časů, nese ve svém srdci kus minulosti a zároveň je výjimečně propojen s přítomností. Jednou z hlavních předností Záběhlic je jejich klidná atmosféra, která láká jak rodiny, tak jednotlivce, kteří hledají příjemné prostředí pro život. Dramatické přechody mezi městským a přírodním prostředím vytvářejí jedinečné možnosti pro rekreaci. Místní parky, jako například Park U Vršovického hřbitova, poskytují prostor nejen pro odpočinek, ale také pro aktivní trávení volného času. Záběhlice jsou také charakteristické zajímavými architektonickými prvky, kde se mísí starší zástavba s moderními budovami. Tento fúzní styl má za následek, že čtvrť působí dynamicky a zároveň zachovává svou tradiční atmosféru. Místní obchody, restaurace a služby vytvářejí pocit komunity, která je pro Záběhlice typická. Doprava je v Záběhlicích velmi dobře zajištěna, což usnadňuje přístup do centra Prahy i do dalších částí města. Místní městská doprava je spolehlivá a efektivní, což obyvatelům umožňuje bezproblémové cestování. Záběhlice se vyznačují také silným komunitním duchem, s různými akcemi a aktivitami, které spojují obyvatele a pomáhají budovat pozitivní vztahy. Tento sousedský přístup k životu přispívá k celkovému pocitu pohody a sounáležitosti. Celkově Záběhlice představují skvélé místo k životu, které díky kombinaci přírody, kultury a moderního městského stylu nabízí svým obyvatelům harmonické prostředí.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha 10','Hamerský rybník (Botič)','Michle','Praha 4','Hostivař','Roztyly (Praha)','Strašnice','Zahradní Město','Kostel Narození Panny Marie (Záběhlice)','Praha','1432','Michelin'

1432

Hostivař

Michelin

Michle

Michle je městská čtvrť v Praze, nacházející se ve východní části města.

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Strašnice

Strašnice je městská čtvrť v Praze, nacházející se na jihu města.