Array ( [0] => 15573503 [id] => 15573503 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zaječar [uri] => Zaječar [3] => Grb Zaječara.png [img] => Grb Zaječara.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = Зајечар [2] => }} [3] => '''Zaječar''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Зајечар''', '''{{Vjazyce2|bg|Зайчар}}''') je město ve východní části [[Srbsko|Srbska]], v regionu známém pod názvem [[Timocká krajina]] (cca 10 km od hranice s [[Bulharsko|Bulharskem]] a 240 km jihovýchodně od [[Bělehrad]]u). Protéká jím řeka [[Timok]]. V Zaječaru žije 59 860 obyvatel. Je samosprávným centrem [[Zaječarský okruh|Zaječarského okruhu]]. V Srbsku je znám jako univerzitní centrum (především soukromých vysokých škol) a místo, kde se koná každoroční hudební festival [[Gitarijada]].{{Citace monografie [4] => | příjmení = Stamenković [5] => | jméno = Srboljub [6] => | odkaz na autora = [7] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj) [8] => | vydavatel = Stručna knjiga [9] => | místo = Beograd [10] => | rok = 2000 [11] => | počet stran = [12] => | isbn = 86-82657-14-7 [13] => | kapitola = Zaječar [14] => | strany = 37 [15] => | jazyk = srbština [16] => }} [17] => [18] => == Název == [19] => Název města je [[Slované|slovanského]] původu a je odvozen od označení pro [[zajíc]]e v místních jazycích. [20] => [21] => == Historie == [22] => První záznamy o [[Osmanská říše|osmanské]] správě v této oblasti pochází z roku [[1446]] (turecké deftery). V té době byl součástí [[Vidinský sandžak|Vidinského sandžaku]]. Záznamy potvrzují existenci vesnice, ve které žilo osm rodin. Poté bylo po nějakou dobu součástí Bulharska a v roce [[1833]] bylo v souvislosti s mírovou smlouvou dáno Srbsku. [23] => [24] => V [[19. století]] i zde vypuklo [[První srbské povstání|povstání]]. Město dobyl [[hajduk]] [[Veljko Petrović]]. V roce [[1813]] se město vrátilo zpět pod osmanskou nadvládu, ale roku [[1833]] bylo opět připojeno k Srbsku. Zaječar byl jedním z míst, kde propukla tzv. [[Timocká vzpoura]] a kde byli její vůdci později odsouzeni k těžkým trestům. [25] => [26] => Během srbsko-turecké války v 70. letech [[20. století]] obsadila Zaječar na nějakou dobu turecká armáda.{{Citace monografie [27] => | příjmení = Djordjević [28] => | jméno = Dimitrije [29] => | odkaz na autora = [30] => | titul = Istorija moderne Srbije: 1800–1918 [31] => | vydavatel = Zavod za udžbenike [32] => | místo = Bělehrad [33] => | rok = 2017 [34] => | počet stran = [35] => | isbn = 978-86-17-18636-2 [36] => | kapitola = [37] => | strany = 205+ [38] => | jazyk = srbština [39] => }} [40] => [41] => Konec téhož století byl v Zaječaru obdobím rychlé industrializace (výstavba [[pivovar]]u, [[cihelna|cihelny]] a [[tiskárna|tiskárny]]). Jako pohraniční město mělo strategický význam, a bylo v 60.–90. letech [[19. století]] zbudováno v jeho okolí opevnění.[https://www.danas.rs/bbc-news-serbian/zajecar-i-istorija-kako-su-vojni-bastioni-iz-19-veka-postali-pasnjaci-za-stoku/ Článek na portálu danas.rs {{Sr}}] V závěru první světové války mělo město 9500 obyvatel. Během konfliktu bylo okupováno [[Bulharsko|Bulharskem]]. [42] => [43] => Roku [[1912]] byla do města zavedena [[úzkorozchodná železnice]] (trať do [[Paraćin]]u), o dva roky prodloužena do města [[Bor (Srbsko)|Bor]] a v roce [[1922]] pak ještě do [[Niš]]e.{{Citace monografie [44] => | příjmení = Stamenković [45] => | jméno = Srboljub [46] => | odkaz na autora = [47] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj) [48] => | vydavatel = Stručna knjiga [49] => | místo = Beograd [50] => | rok = 2000 [51] => | počet stran = [52] => | isbn = 86-82657-14-7 [53] => | kapitola = Zaječar [54] => | strany = 35 [55] => | jazyk = srbština [56] => }} Během [[první světová válka|první světové války]] bylo město okupováno nedalekým sousedním [[Bulharsko|Bulharskem]]. V letech [[1929]] až [[1941]] byl Zaječar součástí [[Moravská bánovina|Moravské bánoviny]]. Město bylo osvobozeno od fašismu jednotkami [[Jugoslávští partyzáni|partyzánské armády]] a [[Rudá armáda|Rudé armády]] v noci ze 7. na 8. října [[1944]]. [57] => [58] => V období socialistické Jugoslávie bylo ve městě vybudováno ještě [[divadlo]] a dva hotely; ''Putnik'' a ''Srbija''. Zatímco v roce [[1948]] mělo město téměř 12 000 obyvatel, díky poválečnému rozvoji se toto číslo za pouhých pětadvacet let zdvojnásobilo. Od roku [[1990]] se počet obyvatel Zaječaru pohybuje okolo 40 tisíc. [59] => [60] => == Kultura == [61] => V Zaječaru se nachází městské muzeum a [[Radul-begov konak]] (historická budova z období existence Osmanské říše). V blízkosti města se nachází rovněž pozůstatky [[Římská říše|římské]] osady [[Gamzigrad]]. [62] => [63] => Místní kostel nese název ''Přesvaté Bohorodice'' a zbudován byl v 30. letech [[19. století]]. V blízkosti města se nachází rovněž [[Klášter Suvodol]]. [64] => [65] => Mezi kulturní instituce, které působí v Zaječaru, patří např. divadlo Zorana Radmiloviće, které bylo založeno v roce [[1947]] nebo místní pobočka srbského národního muzea ({{Vjazyce2|sr|Narodni muzej}}). [66] => [67] => == Známí rodáci == [68] => * [[Svetozar Marković]], srbský realistický spisovatel [69] => * [[Veljko Petrović]] (1780–1803), srbský vojevůdce, [[hajduk]] [70] => * [[Nikola Pašić]] (1845–1926), srbský předseda vlády [71] => * [[Jo Mikovich]] (1940-2014), jazzový hudebník [72] => * [[Mirko Cvetković]] (* 1950), bývalý předseda vlády [73] => * [[Živojin Juškić]] (* 1969), fotbalista [74] => * [[Boban Marjanović]] (* 1988), srbský basketbalista [75] => * [[Dragan Stanković]] (* 1985), srbský volejbalista [76] => * [[Pavel Nedkov]] (1873–1932), bulharský pedagog a hudebník [77] => * [[Zoran Radmilović]], herec [78] => [79] => == Odkazy == [80] => [81] => === Reference === [82] => [83] => [84] => === Externí odkazy === [85] => * {{Commonscat}} [86] => * [http://www.zajecar.info/ Oficiální stránky města] [87] => [88] => {{Srbsko}} [89] => {{Autoritní data}} [90] => [91] => {{Portály|Geografie|Srbsko}} [92] => [93] => [[Kategorie:Zaječar| ]] [94] => [[Kategorie:Města v Srbsku]] [95] => [[Kategorie:Zaječarský okruh]] [] => )
good wiki

Zaječar

Zaječar (v srbské cyrilici Зајечар) je město ve východní části Srbska, v regionu známém pod názvem Timocká krajina (cca 10 km od hranice s Bulharskem a 240 km jihovýchodně od Bělehradu). Protéká jím řeka Timok.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bulharsko','19. století','1833','hajduk','Veljko Petrović','1948','1813','Klášter Suvodol','Radul-begov konak','Jugoslávští partyzáni','1944','zajíc'

1813

1833

1944

1948

Bulharsko

Zajíc