Array ( [0] => 15140937 [id] => 15140937 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zakucelka [uri] => Zakucelka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Zakucelka [2] => | obrázek = Ludwigia sedioides (Scott Zona) 001.jpg [3] => | popisek = Vodní zakucelka (''Ludwigia sedioides'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[myrtotvaré]] (''Myrtales'') [10] => | čeleď = [[pupalkovité]] (''Onagraceae'') [11] => | rod = '''zakucelka''' (''Ludwigia'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [13] => }} [14] => '''Zakucelka''' (''Ludwigia'') je rod rostlin z čeledi [[pupalkovité]]. Jsou to pozemní nebo vodní [[bylina|byliny]], řidčeji i [[dřevina|dřeviny]] s jednoduchými celistvými [[list]]y. [[Květ]]y jsou bílé nebo žluté, většinou čtyř nebo pětičetné. Plodem je [[tobolka (plod)|tobolka]]. Rod zahrnuje přes 80 druhů a je rozšířen na všech kontinentech. V Evropě roste pouze [[zakucelka bahenní]]. V ČR patří mezi vyhynulé druhy. Zakucelky rostou převážně v nížinách [[tropický podnebný pás|tropů]] a jsou vázány na různé vodní biotopy. V ponořených částech mají [[aerenchym|vzduchové pletivo]] a některé druhy mají i [[pneumatofory|dýchací kořeny]]. Některé vodní, převážně severoamerické druhy jsou pěstovány jako akvarijní rostliny. Další druhy slouží v místní [[lékařství|medicíně]] nebo jsou řazeny mezi [[invazní druh|invazní rostliny]]. [15] => [16] => == Popis == [17] => Zakucelky jsou pozemní nebo vodní, jednoleté nebo vytrvalé [[bylina|byliny]], řidčeji [[keř]]e a výjimečně i nevelké [[strom]]y. Pozemní bylinné druhy mají přímou lodyhu nebo jsou plazivé a v uzlinách kořenující. Vodní druhy mohou být ponořené nebo vzplývající. Ponořené části vodních druhů jsou často zduřelé a houbovité nebo s nafouklými, bělavými [[aerofor]]y. Stromovitý vzrůst má např. silně ohrožený druh ''L. anastomosans'' ze střední Brazílie. [[List]]y jsou vstřícné, střídavé nebo přeslenité, jednoduché, obvykle celistvé. [[Palist]]y jsou redukované nebo chybějí. Květy jsou pravidelné, většinou čtyř nebo pětičetné (řidčeji 3 nebo až 7-četné), jednotlivé v úžlabí horních listů nebo v [[klas]]ech, [[hrozen|hroznech]], [[lata|latách]] nebo [[svazeček|svazečcích]]. Květní trubka (češule) nepřesahuje na rozdíl od většiny ostatních zástupců čeledi semeník. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je vytrvalý, zelený, tvořený 4 nebo 5 (3 až 7) cípy na okraji květní trubky. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je bílá nebo žlutá, opadavá, složená ze 4 nebo 5 (3 až 7) korunních lístků. U některých druhů koruna chybí. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je stejný nebo dvojnásobný počet oproti počtu kališních lístků. Mají krátké [[nitka|nitky]] a nasedají na okraj květní trubky. [[Semeník]] obsahuje 4 nebo 5, řidčeji více komůrek, jejichž počet odpovídá počtu kališních lístků, a nese jedinou [[čnělka|čnělku]] zakončenou hlavatou až polokulovitou [[blizna|bliznou]]. Plodem je [[tobolka (plod)|tobolka]] obsahující mnoho [[semeno|semen]]. Tobolky pukají nepravidelně, případně vrcholovými póry nebo víčky oddělujícími se od vrcholu. Semena jsou v tobolkách volná nebo obklopená [[korek|korkovitou]] tkání.{{Citace elektronické monografie [18] => | příjmení = Chen [19] => | jméno = Jiarui [20] => | příjmení2 = Hoch [21] => | jméno2 = Peter C. [22] => | příjmení3 = Raven [23] => | jméno3 = Peter H. [24] => | titul = Flora of China: Ludwigia [25] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=119063 [26] => | jazyk = en [27] => }}{{Citace monografie [28] => | příjmení = Berry [29] => | jméno = P.E. et al. [30] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII) [31] => | vydavatel = Timber Press [32] => | místo = Missouri [33] => | rok = 2003 [34] => | isbn = 1-930723-13-X [35] => | jazyk = en [36] => }}{{Citace monografie [37] => | příjmení = Slavík [38] => | jméno = Bohumil (editor) [39] => | titul = Květena České republiky 5 [40] => | vydavatel = Academia [41] => | místo = Praha [42] => | rok = 1997 [43] => | isbn = 80-200-0590-0 [44] => }}{{Citace monografie [45] => | příjmení = Steenis [46] => | jméno = C. (ed.) [47] => | titul = Flora Malesiana. Vol. 8, part 2 [48] => | vydavatel = Foundation Flora Malesiana [49] => | místo = Leiden, Niederlands [50] => | rok = 1977 [51] => | jazyk = en [52] => }}{{Citace monografie [53] => | příjmení = Llamas [54] => | jméno = Kirsten Albrecht [55] => | titul = Tropical Flowering Plants [56] => | url = https://archive.org/details/tropicalflowerin0000llam [57] => | vydavatel = Timber Press [58] => | místo = Cambridge [59] => | rok = 2003 [60] => | isbn = 0-88192-585-3 [61] => | jazyk = en [62] => }} [63] => [64] => [65] => [66] => Mexican Primrose Willow (Ludwigia octovalvis) (7331550740).jpg|Detail květu ''L. octovalvis'' [67] => Water Purslane (1290675069).jpg|Bezkorunné květy zakucelky bahenní [68] => Ludwigia octovalvis, vrugte, Krantzkloof NR.jpg|Nepravidelně pukající plody ''L. octovalvis'' [69] => [70] => [71] => [72] => == Rozšíření == [73] => Rod zakucelka zahrnuje asi 82 až 91{{Citace elektronické monografie [74] => | titul = The Plant List [75] => | url = http://www.theplantlist.org/ [76] => | jazyk = en [77] => }} druhů. Je zastoupen na všech kontinentech s výjimkou [[Antarktida|Antarktidy]]. Největší počet druhů se vyskytuje v [[Amerika|Americe]], menší vývojové centrum je rovněž v subsaharské Africe. V [[Evropa|Evropě]] roste jediný původní druh, [[zakucelka bahenní]] (''L. palustris'').{{Citace elektronické monografie [78] => | titul = Flora Europaea [79] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [80] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [81] => | jazyk = en [82] => }} V 19. století se vyskytovala i na území České republiky, v současné době je považována za vyhynulý druh flóry ČR. V teplých oblastech Evropy zdomácněly některé další, cizokrajné druhy, zejména zakucelka plazivá (''L. peploides'') a ''L. uruguayensis''. [83] => Zakucelky se vyskytují především v tropických nížinách, některé druhy je však možno nalézt i ve vyšších nadmořských výškách (až 2000 metrů). Nejčastěji rostou na vlhkých místech, bahniskách, mělké stojaté vodě na okrajích jezer a lagun, poříčních galeriových lesích, sezónně zaplavovaných místech ap. [84] => [85] => Pro zakucelky jsou charakteristické rozsáhlé areály jednotlivých druhů. Je mezi nimi celá řada druhů zastoupených na více kontinentech. Druh ''L. octovalvis'' je rozšířen v tropech celého světa, ''L. perennis'' v tropech Starého světa od Afriky po Oceánii, ''L. hyssopifolia'' od Afriky po Austrálii, ''L. decurrens'', ''L. leptocarpa'', ''L. uruguayensis'' a ''L. peruviana'' od jv. USA po Argentinu, ''L. erecta'' od Floridy po Paraguay.{{Citace periodika [86] => | příjmení = Munz [87] => | jméno = Philip A. [88] => | titul = Flora of Panama: Onagraceae [89] => | url = https://archive.org/details/biostor-11826 [90] => | periodikum = Annals of Missouri Botanical Garden [91] => | rok = 1959 [92] => | číslo = 46 [93] => }}{{Citace periodika [94] => | příjmení = Standley [95] => | jméno = Paul C. [96] => | příjmení2 = Williams [97] => | jméno2 = Louis O. [98] => | titul = Flora of Guatemala [99] => | url = https://archive.org/details/floraofguatemala2472stan [100] => | periodikum = Fieldiana [101] => | rok = 1962 [102] => | číslo = 24 [103] => }} [104] => [105] => == Ekologické interakce == [106] => Zakucelky jsou svým výskytem vázané na nejrůznější vodní biotopy, kterým se různými způsoby přizpůsobily. V ponořených částech se vyvíjí řídké vzdušné pletivo - [[aerenchym]]. Některé druhy jsou víceméně dřevnaté, vynořené, s přímým stonkem, vyrůstajícím z oddenku kořenícího ve dně. Rostou v bahně, zaplavované půdě nebo při okraji vodních ploch. Náleží mezi ně např. ''L. decurrens'', ''L. hyssopifolia'' nebo ''L. nervosa''. Další skupinu tvoří ekologicky plastické byliny, které buď vzplývají nebo se plazí po bahnitém povrchu. Oddenek se buď volně vznáší ve vodě nebo je částečně vynořený. Druh ''L. helminthorrhiza'' má v úžlabí listů nápadné, bělavé, tlusté, asi 2 cm dlouhé nadnášecí kořeny (aerofory) houbovité konzistence, které nadnášejí lodyhu. Na ponořených částech mívá dýchací kořeny i [[zakucelka plazivá]] (''L. peploides''). Další ekologickou skupinu tvoří ponořené nebo vzplývající bylinné druhy, které na rozdíl od předešlé skupiny koření ve dně. Patří mezi ně např. ''L. sedioides'' a ''L. inclinata''.{{Citace periodika [107] => | příjmení = Bedoya [108] => | jméno = Ana Maria [109] => | příjmení2 = Madriñán [110] => | jméno2 = Santiago [111] => | titul = Evolution of the aquatic habit in Ludwigia (Onagraceae): Morpho-anatomical adaptive strategies in the Neotropics [112] => | periodikum = Aquatic Botany [113] => | rok = 2015 [114] => | měsíc = Jan. [115] => | číslo = 120 [116] => | url = https://www.researchgate.net/publication/280256633_Evolution_of_the_aquatic_habit_in_Ludwigia_Onagraceae_Morpho-anatomical_adaptive_strategies_in_the_Neotropics [117] => }} [118] => [119] => [120] => Ludwigia hyssopifolia.JPG|''L. hyssopifolia'', příklad přímého druhu kořenícího ve dně [121] => Ludwigia peploides subsp stipulacea1.jpg|Volně se plazící druh ''L. peploides'' [122] => Ludwigia sedioides2.JPG|Vzplývající druh ''L. sedioides'', kořenící ve dně [123] => 11049-Ludwigia inclinata-Ventuari.jpg|''L. inclinata''|Ponořený druh ''L. inclinata'', kořenící ve dně [124] => [125] => [126] => Květy zakucelek opylují zejména včely, sbírající pyl. Pylová zrna jsou u těchto rostlin velká a slepená k sobě a mohou je sbírat pouze specializované druhy včel s dlouhými, tuhými a větvenými chlupy na zadních nohou. Některé jihoamerické druhy včel rodu ''Leioproctus'' dokonce navštěvují výhradně květy zakucelek. Efektivním opylovačem je v Jižní Americe např. rod ''[[Tetrapedia]]''. Některé včely, např. z rodu ''[[Augochlora]]'', naproti tomu loupí pyl aniž by přispěly k opylování. Na květech druhu ''L. elegans'' bylo v Brazílii napočítáno celkem 32 druhů včel.{{Citace periodika [127] => | příjmení = Gimenes [128] => | jméno = Miriam [129] => | titul = Pollinating bees and other visitors of Ludwigia elegans (Onagraceae) flowers at a tropical site in Brazil [130] => | periodikum = Studies on Neotropical Fauna and Environment [131] => | rok = 1997 [132] => | měsíc = June [133] => | číslo = 32(2) [134] => | url = https://www.researchgate.net/publication/233150673_Pollinating_bees_and_other_visitors_of_Ludwigia_elegans_Onagraceae_flowers_at_a_tropical_site_in_Brazil [135] => }}{{Citace monografie [136] => | příjmení = Michener [137] => | jméno = Charles D. [138] => | titul = The bees of the world [139] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [140] => | místo = Baltimore [141] => | rok = 2007 [142] => | isbn = 0-8018-8573-6 [143] => | jazyk = en [144] => }} [145] => [146] => Zakucelka je v tropické Asii jednou ze živných rostlin pohledného [[babočkovití|babočkovitého]] motýla ''[[Junonia almana]]''.{{Citace periodika [147] => | příjmení = Vane-Wright [148] => | jméno = R.I. [149] => | příjmení2 = de Jong [150] => | jméno2 = R. [151] => | titul = The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna [152] => | url = https://archive.org/details/zoologische-verhandelingen-343-003-267 [153] => | periodikum = Zoologische Verhandelingen [154] => | rok = 2003 [155] => | číslo = 343 [156] => }} [157] => Semena zakucelek jsou vesměs šířena vodou, případně také epizoochorně vodními ptáky. O snadnosti jejich šíření svědčí rozsáhlé areály většiny druhů. Druh ''L. hyssopifolia'' má dva typy semen, z nichž jeden je opatřen [[korek|korkovitým]] pletivem nadnášejícím semeno ve vodě. [158] => [159] => [160] => Ludwigia tomentosa.jpg|Včela na květu ''L. tomentosa'' [161] => Tetrapedia sp Female.jpg|Včela rodu ''Tetrapedia'' [162] => Augochloropsis sp. (metallic green sparkle-bee) (7829673912).jpg|Včela rodu ''Augochloropsis'' na květu zakucelky [163] => Peacock pansy 07759.JPG|Motýl ''Junonia almana'' [164] => [165] => [166] => == Taxonomie == [167] => Rod ''Ludwigia'' je v taxonomii čeledi [[pupalkovité]] řazen do samostatné podčeledi ''Ludwigioideae'', která představuje bazální vývojovou větev této čeledi. V minulosti byly druhy s dvojnásobným počtem [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] oproti počtu [[kalich (botanika)|kališních lístků]] řazeny do samostatného rodu ''Jussiaea'', znak se však ukázal pro rozdělení na rodové úrovni jako taxonomicky nepoužitelný a oba rody byly sloučeny. [168] => [169] => == Zástupci == [170] => * [[zakucelka bahenní]] (''Ludwigia palustris'') [171] => * [[zakucelka plazivá]] (''Ludwigia peploides'') [172] => * [[zakucelka velkokvětá]] (''Ludwigia grandiflora'') [173] => [174] => == Význam == [175] => [[Soubor:Jussie rampante Montpon Chandos (2).JPG|náhled|Zakucelka plazivá (''L. peploides'') jako invazní druh ve Francii]] [176] => Některé vodní druhy zakucelek jsou pěstovány jako akvarijní rostliny, zejména severoamerické druhy ''L. arcuata'', ''L. brevipes'', ''L. repens'' (''L. mullertii''), ''L. glandulosa''.{{Citace monografie [177] => | příjmení = Rataj [178] => | jméno = Karel [179] => | příjmení2 = Horeman [180] => | jméno2 = Thomas J [181] => | titul = Aquarium plants: their identification, cultivation and ecology. [182] => | url = https://archive.org/details/aquariumplantsth0000rata [183] => | vydavatel = .F.H. Publications [184] => | místo = New Jersey [185] => | rok = 1977 [186] => | isbn = 0-87666-455-9 [187] => }}{{Citace monografie [188] => | příjmení = James [189] => | jméno = Barry [190] => | titul = A fishkeeper's guide to Aquarium plants [191] => | vydavatel = Tetra Press [192] => | místo = Blacksburg, USA [193] => | rok = 1997 [194] => | isbn = 1-56465-173-8 [195] => | jazyk = en [196] => }} Keřovitý druh ''L. peruviana'' je pěstován jako vlhkomilná okrasná dřevina a zdomácněl v různých částech tropů a subtropů. [197] => Některé druhy slouží v domorodé medicíně jako léčivé rostliny, např. ''L. octovalvis'' v Malajsii nebo ''L. adscendens'' ve Vietnamu.{{Citace monografie [198] => | příjmení = Han [199] => | jméno = Sang Tae et al [200] => | titul = Medicinal Plants in Viet Nam [201] => | vydavatel = Institute of Materia Medica [202] => | místo = Hanoi [203] => | rok = 1990 [204] => | isbn = 92-9061-101-4 [205] => | jazyk = en [206] => }} [207] => [208] => Zakucelka velkokvětá (''L. grandiflora'') je v některých evropských zemích (například v [[Holandsko|Holandsku]]) považována za agresivní a rychle se šířící vodní [[invazní druh|invazní rostlinu]], jejíž objevení se je možné očekávat i v České republice.{{Citace elektronické monografie [209] => | titul = Zakucelka velkokvětá (Ludwigia grandiflora) [210] => | url = http://invaznidruhy.nature.cz/res/archive/167/021708.pdf?seek=1402477014 [211] => | datum vydání = [212] => | vydavatel = AOPK ČR [213] => | datum přístupu = 2016-06-08 [214] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160810062056/http://invaznidruhy.nature.cz/res/archive/167/021708.pdf?seek=1402477014 [215] => | datum archivace = 2016-08-10 [216] => | nedostupné = ano [217] => }} Mezi invazní tropické a subtropické druhy patří i některé další druhy, např. zakucelka plazivá (''L. peploides''). [218] => [219] => == Odkazy == [220] => [221] => === Reference === [222] => [223] => [224] => === Externí odkazy === [225] => * {{Commonscat}} [226] => * {{Wikidruhy|taxon=Ludwigia}} [227] => {{Autoritní data}} [228] => [229] => {{Portály|Rostliny}} [230] => [231] => [[Kategorie:Pupalkovité]] [232] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [233] => [[Kategorie:Flóra Austrálie]] [234] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [235] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [236] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [237] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [238] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [239] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [240] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [241] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [242] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [243] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [244] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [245] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [246] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [247] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [248] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [249] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [250] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [251] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [252] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [253] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [254] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [255] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [256] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [257] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [258] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [259] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [260] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [261] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [262] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [263] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [264] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [265] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [266] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [267] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [268] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [269] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [] => )
good wiki

Zakucelka

Zakucelka (Ludwigia) je rod rostlin z čeledi pupalkovité. Jsou to pozemní nebo vodní byliny, řidčeji i dřeviny s jednoduchými celistvými listy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zakucelka bahenní','pupalkovité','bylina','zakucelka plazivá','aerenchym','invazní druh','korek','tobolka (plod)','lata','Kategorie:Flóra jihovýchodu USA','blizna','Amerika'

Aerenchym

Amerika

Blizna

Blizna je malá obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.

Bylina

Bylina je literární žánr tradiční české slovesné epiky, která čerpá inspiraci z pohádek, legend a historických událostí.

Korek

Lata

Pupalkovité