Array ( [0] => 14928276 [id] => 14928276 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zapotovité [uri] => Zapotovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Zapotovité [2] => | obrázek = Gardenology.org-IMG 2532 rbgs11jan.jpg [3] => | popisek = Zlatolist ''Chrysophyllum imperiale'' [4] => | velikost obrázku = 270px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[vřesovcotvaré]] (''Ericales'') [10] => | čeleď = '''zapotovité''' (''Sapotaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Zapotovité''' (''Sapotaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] z řádu [[vřesovcotvaré]] (''Ericales''). Jsou to charakteristické [[strom]]y nížinných [[tropický deštný les|tropických deštných pralesů]] celého světa, význačné dužnatými [[plod (botanika)|plody]], bílým mléčným [[latex]]em a střídavými spirálně uspořádanými [[list]]y, často nahloučenými na koncích větví. Mnohé druhy poskytují jedlé [[ovoce]]. [14] => [15] => == Popis == [16] => Zapotovité jsou stálezelené nebo výjimečně opadavé stromy, řidčeji keře (zvl. rod ''Sideroxylon''), se střídavými spirálně uspořádanými listy, často nahloučenými na koncích větví. Borka je obvykle buď žlábkatá nebo šupinatě odlupčivá, zřídka hladká. Ve větvích, listech i plodech je zpravidla přítomen bílý lepivý [[latex]]. Kmeny mají často kořenové náběhy. Některé druhy rodu [[darmota]] (''Sideroxylon'') mají trny. Listy jsou jednoduché, celokrajné a většinou bez [[palist]]ů, se zpeřenou žilnatinou. Asijský rod ''Sarcosperma'' má pro čeleď naprosto netypické vstřícné až přeslenité listy. Odění je z větvených chlupů tvaru T, často s jedním ramenem redukovaným. [17] => [18] => Květenství jsou úžlabní [[svazeček|svazečky]], často vyrůstají na tlustších větévkách nebo i kmenech, někdy redukovaná na jediný květ. Květy jsou pravidelné, jedno nebo oboupohlavné, drobné (obvykle do 10 mm). [[kalich (botanika)|Kališní]] lístky jsou obvykle volné nebo jen na bázi srostlé, nejčastěji v počtu 5, řidčeji 6 až 12. [[koruna (botanika)|Koruna]] je srostlá, složená ze 4 až 9 plátků. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je obvykle 4 až 6 (12), jsou přirostlé v korunní trubce nebo na bázi korunních cípů, občas jsou přítomna i drobná [[patyčinka|staminodia]]. [[Semeník]] je svrchní, srostlý z 1 až 6 (nebo až 15) [[plodolist]]ů a se stejným počtem komůrek. V každém plodolistu je 1, řidčeji 2 vajíčka. Plodem je [[bobule]], výjimečně (''Pradosia'') [[peckovice]]. Plody jsou dužnaté až kožovité, 1 až 12 cm velké, s 1 nebo několika semeny.{{Citace monografie [19] => | příjmení = Smith [20] => | jméno = Nantan et al [21] => | odkaz na autora = [22] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [23] => | vydavatel = Princeton University Press [24] => | místo = Princeton [25] => | rok = 2003 [26] => | isbn = 0691116946 [27] => | kapitola = [28] => | strany = [29] => | jazyk = [30] => }} [31] => [32] => [33] => Soubor:Mimusops elengi flowers 1.jpg|Květy opíhledu ''Mimusops elengi'' [34] => Soubor:Vitellaria paradoxa MS 3765.jpg|Plody vitelárie ''Vitellaria paradoxa'' [35] => Soubor:Starr 030222-0034 Pouteria sandwicensis.jpg|Pouterie ''Pouteria sandwicensis'' [36] => Soubor:Starr 040318-0035 Nesoluma polynesicum.jpg|Větévka ''Nesoluma polynesicum'' [37] => [38] => [39] => == Rozšíření == [40] => Čeleď zahrnuje asi 1100 druhů v 53 rodech. Je pantropicky rozšířena s nehojnými přesahy do teplých oblastí mírného pásu. Většina druhů roste na nezaplavovaných půdách a nenarušených stanovištích v nížinných deštných pralesích do 1000 metrů n.m. V [[Amazonie|Amazonii]] jsou jednou z důležitých složek deštného pralesa, běžné jsou ale i v afrických a asijských deštných lesích. Největší rody jsou [[pouterie]] (''Pouteria'', 325 druhů), [[perčovník]] (''Palaquium'', 110), ''[[Planchonella]]'' a ''[[Madhuca]]'' (po 100), [[darmota]] (''Sideroxylon'', 75) a [[zlatolist]] (''Chrysophyllum'', 70 druhů).{{Citace monografie [41] => | příjmení = Judd [42] => | jméno = et al. [43] => | odkaz na autora = [44] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [45] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [46] => | místo = [47] => | rok = 2002 [48] => | isbn = 9780878934034 [49] => | kapitola = [50] => | strany = [51] => | jazyk = [52] => }} [53] => [54] => == Ekologické interakce == [55] => O opylování zapotovitých není mnoho známo. Některé druhy rodu ''[[Manilkara]]'' mají bledé květy otevírající se na noc a jsou opylovány netopýry, kteří zřejmě ožírají sladce chutnající dužnaté koruny z květů v hustých květenstvích. [56] => Menší plody jsou šířeny ptáky, semena z větších plodů jsou většinou šířena savci. V Amazonii tvoří plody zapotovitých jednu z hlavních složek potravy opic. Semena buď procházejí zažívacím traktem, nebo jsou zahozena po zkonzumování dužniny. Semena z plodů s měkkou dužninou (např. [[zapota obecná]]) šíří také netopýři. Semena některých druhů rostoucích na trvale zaplavených půdách jsou šířena rybami pojídajícími plody. [57] => [58] => == Zajímavosti == [59] => V jihovýchodní Brazílii v travnatých oblastech zvaných cerrado se vyskytují dva druhy z této čeledi, ''Pradosia brevipes'' a ''Pouteria subcaerulea'', adaptované na místní periodické požáry. Tyto stromy mají hlavní větvení kmene pod zemí a nad povrch vyčnívají jen konce jejich větví. Srdce kmene je tak chráněno před ohněm. [60] => [61] => Jedna zajímavá studie z [[amazonský prales|Amazonského pralesa]] přibližuje na příkladu této čeledi obrovskou diverzitu tropických lesů a zároveň jejich mozaikovou strukturu a rozptýlenost jedinců téhož druhu. Poblíž brazilského [[Manaus]] byla vytyčena parcela o výměře 25 ha, na této ploše bylo nalezeno celkem 70 druhů z čeledi zapotovité. Z nich bylo 87 procent zastoupeno jen 2 a méně jedinci na 1 hektar. [62] => [63] => == Taxonomie == [64] => Zapotovité jsou dobře vyhraněnou čeledí bez větších přesunů rodů při aktualizacích taxonomického systému. [65] => [[Cronquistův systém|Cronquist]] i [[Dahlgrenův systém|Dahlgren]] ji řadili do řádu ''Ebenales'', [[Tachtadžjanův systém|Tachtadžjan]] do samostatného řádu ''Sapotales'' v rámci nadřádu ''Primulanae'' podtřídy ''Dilleniidae''. [66] => [67] => Zapotovité podle molekulárních studií tvoří monofyletickou skupinu s čeleděmi [[ebenovité]] (''Ebenaceae'') a [[prvosenkovité]] (''Primulaceae'').{{Citace elektronické monografie [68] => | příjmení = Stevens [69] => | jméno = P.F. [70] => | odkaz na autora = [71] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [72] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [73] => | datum vydání = [74] => | datum aktualizace = [75] => | datum přístupu = [76] => | vydavatel = [77] => | místo = Missouri Botanical Garden [78] => | jazyk = [79] => }} [80] => [81] => V dnešní taxonomii jsou členěny na 3 podčeledi: [82] => * ''Sarcospermatoideae'' – jediný rod, 6 druhů, vstřícné listy, výskyt v jv. Asii [83] => * ''Sapotoideae'' – asi 540 druhů ve 27 rodech, pantropické [84] => * ''Chrysophylloideae'' – asi 550 druhů ve 25 rodech, pantropické [85] => [86] => == Zástupci == [87] => * [[argánie]] (''Argania'') [88] => * [[diploknema]] (''Diploknema'') [89] => * [[eklinusa]] (''Ecclinusa'') [90] => * [[isonandra]] (''Isonandra'') [91] => * [[madhuka]] (''Madhuca'') [92] => * [[manilkara]] (''Manilkara'') [93] => * [[opíhled]] (''Mimusops'') [94] => * [[payena]] (''Payena'') [95] => * [[perčovník]] (''Palaquium'') [96] => * [[pouterie]] (''Pouteria'') [97] => * [[synsepalum]] (''Synsepalum'') [98] => * [[vitelárie]] (''Vitellaria'') [99] => * [[zlatolist]] (''Chrysophyllum'') [100] => * [[darmota]] (''Sideroxylon''), syn. železovec.{{Citace monografie [101] => | příjmení = Skalická [102] => | jméno = Anna [103] => | příjmení2 = Větvička [104] => | jméno2 = Václav [105] => | příjmení3 = Zelený [106] => | jméno3 = Václav [107] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [108] => | vydavatel = Aventinum [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 2012 [111] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [112] => | jazyk = cs [113] => }} [114] => [115] => == Význam == [116] => Zapotovité jsou ekonomicky důležité především dřevem, jedlými plody, olejem ze semen a latexem. Jako zdroj kvalitního dřeva je těženo mnoho druhů. V tropické Americe jsou to např. druhy rodu ''[[Manilkara]]'', poskytující stavební dřevo odolné proti hmyzu i napadení houbami. [117] => [118] => Mnohé druhy zapotovitých poskytují ovoce, z významnějších je to [[zapota obecná]], ''[[Pouteria sapota]]'', ''[[Pouteria campechiana|P. campechiana]]'', ''[[Pouteria mammosa|P. mammosa]]'' a ''[[Chrysophyllum cainito]]''. Plody ''[[Synsepalum dulcifidum]]'' ovlivňují chuťové buňky, po požití i jen části plodu chutná vše ostatní nasládle. Lokální význam mají plody mnohých dalších druhů. V jižní Africe je to ''[[Bequaertiodendron megalismontanum]]'', v rovníkové Africe ''[[Mimusops djave]]'', v tropické Americe ''[[Sideroxylon obtusifolium]]'', ''[[Sideroxylon sartorum|S. sartorum]]'', ''[[Colocarpum mammosum]]'', ''[[Colocarpum viride|C. viride]]'', ''[[Ecclinusa cuneifolium]]'', ''[[Ecclinusa prieurii|E. prieurii]]'', ''[[Richardella macrophylla]]'', ''[[Richardella nervosa|R. nervosa]]'' a četné druhy rodů ''Manilkara'' a ''[[Pouteria]]'', v Asii ''[[Manilkara hexandra]]'', ''[[Manilkara kauki|M. kauki]]'' a ''[[Mimusops elengi]]'' V Indii a jv. Asii je pěstován druh ''[[Madhuca indica]]'', jehož květy se jedí sušené či čerstvé nebo se z nich vyrábí alkoholický nápoj.{{Citace monografie [119] => | příjmení = Valíček [120] => | jméno = Pavel a kol [121] => | odkaz na autora = [122] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [123] => | vydavatel = Academia [124] => | místo = Praha [125] => | rok = 2002 [126] => | isbn = 80-200-0939-6 [127] => | kapitola = [128] => | strany = [129] => | jazyk = [130] => }} Jedlé jsou i plody severoamerických zástupců rodu [[darmota]] (''Sideroxylon'').{{Citace elektronické monografie [131] => | příjmení = [132] => | jméno = [133] => | odkaz na autora = [134] => | titul = Flora of North America: Sapotaceae [135] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10793 [136] => | datum vydání = [137] => | datum aktualizace = [138] => | datum přístupu = [139] => | vydavatel = [140] => | místo = [141] => | jazyk = [142] => }} [143] => [144] => Latex z asijských stromů rodů [[perčovník]] (''Palaquium'') a ''[[Payena]]'' je zdrojem gumovité hmoty zvané [[gutaperča]]. Nejdůležitějším druhem je [[perčovník pravý]] (''Palaquium gutta''). Ze [[zapota obecná|zapoty obecné]] se dříve získával základ pro žvýkací gumu. ''[[Manilkara bidentata]]'' a některé další jihoamerické druhy poskytují látku zvanou 'balata', podobnou gutaperče. Žvýkací guma zvaná 'coquirana' je získávána z rozšířeného amazonského stromu ''Ecclinusa balata''. Latex se ze stromů těží systémem zářezů v kůře. [145] => [146] => Některé druhy jsou pěstovány v tropech jako okrasné stromy, zejména ''[[Chrysophyllum oliviforme]]'' a ''Mimusops elengi''. [147] => [148] => [149] => Soubor:Starr 080616-9044 Synsepalum dulcificum.jpg|Plody ''Synsepalum dulcificum'' [150] => Soubor:Starr 030222-0036 Pouteria sandwicensis.jpg|Plody ''Pouteria sandwicensis'' [151] => Soubor:Palaquium maingayi -Niatoh tembaya.JPG|Perčovník ''Palaquium maingayi'' [152] => Soubor:ManilZapot 070624 188 ckup.jpg|Plodící zapota obecná [153] => Soubor:Sapodilla Hasya03 F&SPark Asit.jpg|Řez plodem zapoty obecné [154] => [155] => [156] => == Přehled rodů == [157] => ''[[argánie|Argania]]'', ''[[Aubregrinia]]'', ''[[Aulandra]]'', ''[[Autranella]]'', ''[[Baillonella]]'', ''[[Breviea]]'', ''[[Burckella]]'', ''[[Capurodendron]]'', ''[[Chromolucuma]]'', ''[[zlatolist|Chrysophyllum]]'', ''[[Delpydora]]'', ''[[Diploknema]]'', ''[[Diploon]]'', ''[[Eberhardtia]]'', ''[[eklinusa|Ecclinusa]]'', ''[[Elaeoluma]]'', ''[[Englerophytum]]'', ''[[Faucherea]]'', ''[[Gluema]]'', ''[[Inhambanella]]'', ''[[Isonandra]]'', ''[[Labourdonnaisia]]'', ''[[Labramia]]'', ''[[Lecomtedoxa]]'', ''[[Leptostylis]]'', ''[[Letestua]]'', ''[[madhuka|Madhuca]]'', ''[[Magodendron]]'', ''[[Manilkara]]'', ''[[Micropholis]]'', ''[[opíhled|Mimusops]]'', ''[[Neohemsleya]]'', ''[[Neolemonniera]]'', ''[[Nesoluma]]'', ''[[Niemeyera]]'', ''[[Northia]]'', ''[[Omphalocarpum]]'', ''[[perčovník|Palaquium]]'', ''[[Payena]]'', ''[[Pichonia]]'', ''[[Pouteria]]'', ''[[Pradosia]]'', ''[[Pycnandra]]'', ''[[Sarcaulus]]'', ''[[Sarcosperma]]'', ''[[železovec|Sideroxylon]]'', ''[[Synsepalum]]'', ''[[Tieghemella]]'', ''[[Tridesmostemon]]'', ''[[Tsebona]]'', ''[[vitelárie|Vitellaria]]'', ''[[Vitellariopsis]]'', ''[[Xantolis]]''. [158] => [159] => == Reference == [160] => [161] => [162] => == Externí odkazy == [163] => * {{Commonscat}} [164] => * {{Wikidruhy|taxon=Sapotaceae}} [165] => {{Taxonbar|from=Q158981}} [166] => {{Autoritní data}} [167] => [168] => [[Kategorie:Zapotovité| ]] [169] => [[Kategorie:Vřesovcotvaré]] [170] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Zapotovité

Zapotovité (Sapotaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Jsou to charakteristické stromy nížinných tropických deštných pralesů celého světa, význačné dužnatými plody, bílým mléčným latexem a střídavými spirálně uspořádanými listy, často nahloučenými na koncích větví.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'darmota','perčovník','zlatolist','Manilkara','zapota obecná','latex','madhuka','vyšší dvouděložné','pouterie','vitelárie','opíhled','argánie'

Darmota

Latex