Array ( [0] => 15487999 [id] => 15487999 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zarja [uri] => Zarja [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - vesmírná stanice [1] => | barva = [2] => | název = Zarja [3] => | obrázek = Zarya from STS-88.jpg [4] => | popisek = Modul Zarja (pohled z paluby [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] při misi [[STS-88]]) [5] => | znak = [6] => | popisek znaku = [7] => | cospar = [8] => | volací znak = [9] => | stálá posádka = [10] => | start = 20. listopadu 1998, 06:40:00 [[Koordinovaný světový čas|UTC]] [11] => | start prvního modulu = [12] => | kosmodrom = [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] [13] => | raketa = [[Proton-K]] [14] => | nosný systém = [15] => | výrobce = [[RKK Eněrgija]] [16] => | provozovatel = [[Roskosmos]] [17] => | stav = Aktivní [18] => | datum zániku = [19] => | hmotnost = 20 260 kg [20] => | délka = 12,99 m [21] => | šířka = 24,4 m (s rozevřenými solárními panely) [22] => | výška = [23] => | průměr = 4,2 m [24] => | obytný objem = 71,5 m3 [25] => | tlak vzduchu = [26] => | perigeum = 341 km [27] => | apogeum = 353 km [28] => | sklon dráhy = 51,64° [29] => | doba oběhu = 91 minut [30] => | oběhů za den = [31] => | oběhů celkem = [32] => | dnů na oběžné dráze = dosud {{věk ve dnech|1998|11|20}} dní,
tj. {{věk v letech a dnech|1998|11|20}} [33] => | dnů s posádkou = [34] => | konfigurace = [35] => | popisek konfigurace = [36] => }} [37] => '''''Zarja''''' ([[ruština|rusky]] ''Заря́''; ''„Úsvit“''), označovaná také jako ''FGB'' ({{Vjazyce2|ru|функциона́льно-грузово́й блок}};  ''funkcionalno-gruzovoj blok; „funkčně nákladní blok“''") je první vypuštěný modul stanice [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]]. Spolu s modulem [[Zvezda]] tvoří klíčovou část ruského segmentu stanice. Na [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] ho vynesla ruská třístupňová nosná raketa [[Proton-K]] dne [[20. listopad|20. listopadu]] [[1998]]. [38] => [39] => == Historie == [40] => [[Soubor:Proton-K-Zarya.jpg|náhled|vlevo|Start nosné rakety Proton-K s modulem Zarja]] [41] => Název ''Zarja'' měl být použit i pro první [[Sovětský svaz|sovětskou]] sérii [[vesmírná stanice|kosmických stanic]], ale později byl změněn na [[Program Saljut|''Saljut'']], (''„Pozdrav"''), protože první [[Čína|čínská]] [[umělá družice|družice]] dostala stejné jméno.{{Vjazyce2|zh|东方红}}; [[Pchin-jin|pinyin]]: Dongfanghong; doslova: „Východ je rudý“ [42] => [43] => Moduly podobné konstrukce se úspěšně používaly již jako součást stanic [[Saljut 6|''Saljut 6'']], [[Saljut 7|''Saljut 7'']], vojenské stanice ''[[Almaz]]'' a naposledy stanice ''[[Mir]]''. Výzkum a vývoj konstrukce FGB zamýšlené původně pro použití ve stanici ''Mir-2'' provedlo a zaplatilo Rusko, resp .později a Sovětský svaz, Výstavbu FGB ale financovala americká strana a jeho vlastníkem je NASA; modul zařadila do svých plánů místo varianty "Bus-1" společnosti Lockheed Martin, protože byl výrazně levnější (220 milionů USD oproti 450 milionům USD). [44] => [45] => Modul FGB postavilo mezi prosincem 1994 a lednem 1998{{Citace elektronického periodika [46] => | příjmení = Zak [47] => | jméno = Anatoly [48] => | titul = The first element of the International Space Station lifts off [49] => | periodikum = www.russianspaceweb.com [50] => | url = http://www.russianspaceweb.com/iss-fgb-launch.html [51] => | datum přístupu = 2021-08-07 [52] => }} ruské [[GKNPC Chruničeva|Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva]] (GKNPC). NASA, která výrobu v Rusku zadala a modul vlastní, si FGB vybrala namísto modulu Bus-1 navrženého společností [[Lockheed Martin]]. Důvodem byly nižší finanční náklady (220 milionů dolarů namísto 450 milionů dolarů). GKNPC se smluvně zavázala postavit také duplicitní modul FGB-2 pro případ selhání FGB při vypuštění nebo navedení na potřebnou oběžnou dráhu. Po úspěšném startu Zarji byla výroba FGB-2 zastavena ve stavu 70procentní rozpracovanosti, ale nedokončený kus se později stal základem pro vybudování víceúčelového laboratorního modulu [[Nauka (modul ISS)|Nauka]], který po dlouhých letech odkladů odstartoval a k ISS se připojil v červenci 2021.{{Citace elektronického periodika [53] => | příjmení = Zak [54] => | jméno = Anatoly [55] => | titul = Zarya FGB control module [56] => | periodikum = www.russianspaceweb.com [57] => | url = http://www.russianspaceweb.com/iss_fgb.html [58] => | datum přístupu = 2021-08-07 [59] => }} [60] => [61] => == Popis modulu == [62] => [[Soubor:Rendezvous with Zarya - GPN-2000-001043.jpg|náhled|466x466pixelů|Modiul Unity ukotvený v nákladovém prostoru raketoplánu Endeavour se blíží k modulu Zarja, 16. prosince 2000.]] [63] => [[Soubor:Zarya FGB control module .Russian-built.jpg|náhled|300x300pixelů|Zarja krátce po připojení k modulu Unity]] [64] => [[Soubor:ISS July 2009.jpg|náhled|300x300pixelů|ISS v červenci 2009. Na svislé ose uprostřed Zvezda (s roztaženými solárními panely) a nad ní Zarja.]] [65] => [66] => ''Zarja'' má válcový tvar s kulovitou přechodovou sekcí na přídi a kuželovitou zádí, o délce 12,99 metru (12,56 bez vodicích dílů stykovacího zařízení) a maximálním průměru 4,2 metru.{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení = Vítek [68] => | jméno = Antonín [69] => | titul = Space 40 - - Velká encyklopedie družic a kosmických sond [70] => | periodikum = www.lib.cas.cz [71] => | url = https://www.lib.cas.cz/space.40/1998/INDEX1.HTM [72] => | datum přístupu = 2021-08-07 [73] => }} Objem vnitřního hermetizovaného prostoru dosahuje 71,5 krychlového metru a hmotnost při vypuštění dosáhla 20 260 kg.{{Citace elektronického periodika [74] => | titul = Российский сегмент МКС - Функционально-грузового блока (ФГБ) «Заря» [75] => | periodikum = www.roscosmos.ru [76] => | vydavatel = Госкорпорация «Роскосмос» [77] => | url = https://www.roscosmos.ru/22537/ [78] => | datum přístupu = 2021-08-07 [79] => }} Kombinace dvou [[Solární panel|solárních panelů]] o rozměrech 10,67 × 3,35 metru a šesti [[Nikl-kadmiový akumulátor|nikl-kadmiových]] baterií mohla poskytovat v průměru 3 [[Watt|kilowatty]] elektřiny – panely se však v současnosti nepoužívají a jsou částečně složeny, aby mohly být rozvinuty radiátory P1/S1 [[Integrated Truss Structure|integrované příhradové konstrukce]]. [80] => [81] => Modul je vybaven 24 středními a 12 malými tryskami pro korekci prostorové polohy a dvěma velkými tryskami pro velké změny oběžné dráhy. Ty jsou však po připojení modulu ''Zvezda'' trvale vyřazeny z provozu. Celkem 16 nádrží umístěných na vnější straně modulu pojme až 6,1 tuny paliva – kvůli obavám z dalšího zpoždění servisního modulu ''[[Zvezda]]'' vznesla NASA počátkem roku 1997 požadavek, aby byl FGB schopen nezávislého skladování a přenosu pohonných látek z kosmické lodi ''[[Progress]]'' i bez připojené ''Zvezdy''. Nádrže nyní slouží jako dodatečné zásoby pro paliva pro motory modulu ''Zvezda''. [82] => [83] => Modul disponuje třemi spojovacími uzly, z čehož jeden je v ose modulu na zádi (''Zarja aft'') a dva v přechodové sekci – jeden také v ose modulu (''Zarja forward'') a druhý (v pravém úhlu vůči ose) míří k Zemi (''Zarja nadir''). [84] => [85] => == Průběh letu == [86] => ''Zarja'' byla do vesmíru vynesena [[20. listopad]]u [[1998]] ruskou raketou [[Proton-K]] z kosmodromu [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] a během následujících dní byla několika orbitálními manévry navedena na cílovou, téměř kruhovou dráhu ve výši 400 kilometrů nad Zemí. Následně [[4. prosinec|4. prosince]] 1998 odstartoval raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] na misi [[STS-88]] a po dvou dnech letu se přiblížil se k ''Zarje''. Poté posádka pomocí robotické ruky připojila modul ''Zarja'' k přechodovému modulu ''[[Unity]]'' umístěnému v nákladovém prostoru raketoplánu. V dalších pěti dnech astronauti [[Jerry Lynn Ross|Jerry Ross]] a [[James Hansen Newman|James Newman]] uskutečnili 3 výstupy do volného prostoru o celkové délce 21 hodin a 22 minut, během nichž propojili kabely energetické a komunikační systémy obou modulů, instalovali na jejich povrchy zábradlí, antény a další vybavení, a také vstoupili dovnitř vznikající ISS a provedli tam základní oživovací činnosti. Spojené moduly pak byly od raketoplánu uvolněny [[13. prosinec|13. prosince]] 1998.{{Citace elektronického periodika [87] => | příjmení = Holub [88] => | jméno = Aleš [89] => | titul = Malá encyklopedie kosmonautiky - ISS (Zarja) [90] => | periodikum = mek.kosmo.cz [91] => | url = https://mek.kosmo.cz/pil_lety/mezinar/iss/moduly/zarja/index.htm [92] => | datum přístupu = 2021-08-07 [93] => }} [94] => [95] => Ačkoli byl modul ''Zarja'' navržen pouze pro autonomní let po dobu šesti až osmi měsíců, kvůli zpoždění ruského servisního modulu ''Zvezda'' musel letět bezmála dva roky, po které plnil funkce zásobování stanice elektrickou energií a zajišťoval kontrolu orientace a udržování teploty. ''Zvezda'' byla nakonec vypuštěna [[12. červenec|12. července]] [[2000]] a [[26. červenec|26. července]] 2000 se připojila k modulu Zarja. Postupně pak od něj převzala většinu funkcí, zbylé byly s v dalších letech s postupným rozšiřováním stanice přeneseny i do jiných modulů, např. stabilizaci stanice převzala součást [[Integrated Truss Structure|integrované příhradové konstrukce]], americká komponenta Z1 truss, jejíž [[gyroskop]]y značně šetří zásoby paliva. ''Zarja'' tak už plní pouze funkci skladu zásob a materiálu a skladu pohonných hmot, část prostoru je také vyčleněna pro automatické provádění vědeckých experimentů. [96] => [97] => === Využití spojovacích portů modulu === [98] => Dva dokovací porty v ose modulu jsou trvale obsazeny dalšími moduly ISS – port ''Zarja'' aft modulem Zvezda a port ''Zarja forward'' modulem Unity, spojení Zarja–Unity přitom tvoří fyzickou hranici mezi [[Ruský orbitální segment|ruským orbitálním segmentem]] (ROS) a [[Americký orbitální segment|americkým orbitálním segmentem]] (USOS). K zemi orientovaný port ''Zarja nadir'' byl v počátku existence stanice využíván pro připojování kosmických lodí [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] a [[Progress]], a to až do roku 2010, kdy se k němu [[18. květen|18. května]] připojil malý výzkumný a spojovací modul [[Rassvet]], přes nějž se k ISS připojují kosmické lodi . [99] => [100] => === Přehled lodí připojených k ISS přes modul Zarja === [101] => [102] => {| class="wikitable" [103] => ! loď !! připojena !! odpojena !! dní [104] => |- [105] => | [[Progress M1-4]] || 18. listopadu 2000 || 1. prosince 2000 || 13 [106] => |- [107] => | [[Progress M1-4]] || 26. prosince 2000 || 8. února 2001 || 44 [108] => |- [109] => | [[Sojuz TM-31]] || 24. února 2001 || 18. dubna 2001 || 53 [110] => |- [111] => | [[Sojuz TM-32]] || 30. dubna 2001 || 19. října 2001 || 172 [112] => |- [113] => | [[Sojuz TM-33]] || 23. října 2001 || 20. dubna 2002 || 179 [114] => |- [115] => | [[Sojuz TM-34]] || 27. dubna 2002 || 9. listopadu 2002 || 197 [116] => |- [117] => | [[Sojuz TMA-2]] || 28. dubna 2003 || 27. října 2003 || 183 [118] => |- [119] => | [[Sojuz TMA-4]] || 21. dubna 2004 || 23. října 2004 || 186 [120] => |- [121] => | [[Sojuz TMA-5]] || 29. listopadu 2004 || 24. dubna 2005 || 146 [122] => |- [123] => | [[Sojuz TMA-6]] || 19. července 2005 || 10. října 2005 || 83 [124] => |- [125] => | [[Sojuz TMA-7]] || 18. listopadu 2005 || 20. března 2006 || 122 [126] => |- [127] => | [[Sojuz TMA-8]] || 1. dubna 2006 || 28. září 2006 || 181 [128] => |- [129] => | [[Sojuz TMA-9]] || 10. října 2006 || 29.03.2007 || 170 [130] => |- [131] => | [[Sojuz TMA-10]] || 9. dubna 2007 || 27.09.2007 || 171 [132] => |- [133] => | [[Sojuz TMA-11]] || 12. října 2007 || 19. dubna 2008 || 190 [134] => |- [135] => | [[Progress M-64]] || 16. května 2008 || 1. září 2008 || 108 [136] => |- [137] => | [[Sojuz TMA-13]] || 14. října 2008 || 8. dubna 2009 || 176 [138] => |- [139] => | [[Sojuz TMA-15]] || 29. května 2009 || 1. prosince 2009 || 186 [140] => |- [141] => | [[Sojuz TMA-17]] || 22. prosince 2009 || 12. května 2010 || 141 [142] => |} [143] => ''(Všechny lodi byly připojeny k portu Zarja [[nadir]], který míří k Zemi. Data odpovídají časům v UTC.)'' [144] => == Odkazy == [145] => === Poznámky === [146] => [147] => [148] => === Reference === [149] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Zarya|revize=1037001642|4=ru|5=Заря (модуль МКС)|6=115111187}} [150] => [151] => [152] => === Externí odkazy === [153] => * {{Commonscat|Zarya}} [154] => * http://mek.kosmo.cz/pil_lety/mezinar/iss/moduly/zarja/index.htm [155] => *http://www.gctc.ru/main.php?id=322 - podrobný článek o uspořádání modulu na webu [[Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina|Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina]] [156] => *http://www.khrunichev.com/main.php?id=53 {{Wayback|url=http://www.khrunichev.com/main.php?id=53 |date=20210807174319 }} - podrobný popis modulu, jeho systémů a postupu výroby na webu výrobce, společnosti [[GKNPC Chruničeva|Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva]] [157] => [158] => {{Mezinárodní vesmírná stanice}} [159] => {{Portály|Kosmonautika}} [160] => [161] => [[Kategorie:Mezinárodní vesmírná stanice]] [] => )
good wiki

Zarja

Zarja (rusky Заря́; „Úsvit“), označovaná také jako FGB ( funkcionalno-gruzovoj blok; „funkčně nákladní blok“") je první vypuštěný modul stanice ISS. Spolu s modulem Zvezda tvoří klíčovou část ruského segmentu stanice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Proton-K','Progress M1-4','Progress','GKNPC Chruničeva','Integrated Truss Structure','Endeavour (raketoplán)','1998','Kosmodrom Bajkonur','STS-88','Zvezda','20. listopad','Sojuz TMA-9'

1998

Progress

Progress in Czech (Pokrok v češtině) is an article on the Czech Wikipedia that discusses the historical concept and importance of progress in Czech society.

Proton-K

Proton-K je raketový nosič tvořený prvním a druhým stupněm rakety Zenit.

STS-88

Zvezda