Array ( [0] => 15487711 [id] => 15487711 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zenica [uri] => Zenica [3] => Portrait of Catherine of St Sava (1425-1478).jpg [img] => Portrait of Catherine of St Sava (1425-1478).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Zenica je dynamické město v Bosně a Hercegovině, které se nachází na břehu řeky Bosny. S bohatou historií a živou kulturou představuje důležitý středobod regionu. Je známá svými průmyslovými aktivitami, ale i krásnými přírodními scenériemi v okolí. Město se může pyšnit rozmanitou architekturou, která zahrnuje jak moderní, tak historické prvky. Zenica se stává centrem vzdělávání a umění, což přispívá k rozvoji místní komunity a kultury. Místní obyvatelé jsou známi svou pohostinností a ochotou sdílet nejen svou kulturu, ale i nadšení pro spolupráci a inovace. V posledních letech se město zaměřilo na udržitelnost a rozvoj zelených prostor. To podněcuje vznik nových příležitostí pro volnočasové aktivity a zlepšuje kvalitu života obyvatel. Turisté, kteří zavítají do Zenice, mohou obdivovat nejen místní památky a přírodní krásy, ale také se zapojit do různých kulturních a společenských akcí, které město nabízí. Celkově je Zenica městem, které se vyvíjí a přizpůsobuje, a to nejen ve svém průmyslovém sektoru, ale i v oblastech vzdělávání, kultury a životního prostředí. Je to místo plné potenciálu, které si zaslouží pozornost a obdiv návštěvníků. [oai_cs_optimisticky] => Zenica je dynamické město v Bosně a Hercegovině, které se nachází na břehu řeky Bosny. S bohatou historií a živou kulturou představuje důležitý středobod regionu. Je známá svými průmyslovými aktivitami, ale i krásnými přírodními scenériemi v okolí. Město se může pyšnit rozmanitou architekturou, která zahrnuje jak moderní, tak historické prvky. Zenica se stává centrem vzdělávání a umění, což přispívá k rozvoji místní komunity a kultury. Místní obyvatelé jsou známi svou pohostinností a ochotou sdílet nejen svou kulturu, ale i nadšení pro spolupráci a inovace. V posledních letech se město zaměřilo na udržitelnost a rozvoj zelených prostor. To podněcuje vznik nových příležitostí pro volnočasové aktivity a zlepšuje kvalitu života obyvatel. Turisté, kteří zavítají do Zenice, mohou obdivovat nejen místní památky a přírodní krásy, ale také se zapojit do různých kulturních a společenských akcí, které město nabízí. Celkově je Zenica městem, které se vyvíjí a přizpůsobuje, a to nejen ve svém průmyslovém sektoru, ale i v oblastech vzdělávání, kultury a životního prostředí. Je to místo plné potenciálu, které si zaslouží pozornost a obdiv návštěvníků. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Zenica [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Zenica (collage image).jpg [4] => | znak = Coat of arms of Zenica.svg [5] => | vlajka = Flag of Zenica.svg [6] => | stát = Bosna a Hercegovina [7] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Entita]] [8] => | název vyššího celku = [[Federace Bosny a Hercegoviny]] [9] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Kanton]] [10] => | název nižšího celku = [[Zenicko-dobojský kanton|Zenicko-dobojský]] [11] => | administrativní dělení = [12] => | rozloha = 499,7 [13] => | počet obyvatel = 127307 [14] => | obyvatelé aktuální k = 2006 [15] => | etnické složení = [16] => | náboženské složení = [17] => | nadmořská výška = 316 [18] => | psč = [19] => | telefonní předvolba = [20] => | starosta = Husejin Smajlović [21] => | web = http://www.zenica.ba [22] => | mapa = BiH_municipality_location_Zenica.svg [23] => }} [24] => '''Zenica''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Зеница''') je město v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], leží ve [[Federace BiH|Federaci Bosny a Hercegoviny]], v údolí řeky [[Bosna (řeka)|Bosny]], v centrální části země. Dle informací ze [[sčítání lidu]] z roku [[2013]] v něm žije 73 751 obyvatel. [25] => [26] => Město se nachází v [[Zenicko-dobojský kanton|Zenicko-dobojském kantonu]], je i jeho správním centrem. Leží na řece [[Bosna a Hercegovina|Bosně]], na jejím středním toku, 70 km severně od hlavního města [[Sarajevo|Sarajeva]]. Právě díky údolí má město dobré spojení jak s hlavním městem tak i s nedalekým [[Doboj]]em – důležitou křižovatkou v [[železnice|železniční]] síti [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. [27] => [28] => == Etymologie == [29] => [30] => Název města pochází nejspíše od [[bosenština|bosenského]] slova pro ''zornici'' (''Zjenica/Zenica''). [31] => [32] => == Historie == [33] => [[Soubor:Vranduk,_pristup_ke_hradu.jpg|vlevo|náhled|Hrad Vranduk]] [34] => Na místě současného města existovalo lidské osídlení již v [[doba kamenná|době kamenné]], později se zde nacházelo sídlo ještě před příchodem Slovanů. Vlastní osadu a pevnost zde zbudovali [[Ilyrové]] a později se zde nacházelo [[Římská říše|římská]] osada ''Bistua Nuova''. V rámci [[archeologický průzkum|archeologických průzkumů]] byly odhaleny základy raně [[křesťanství|křesťanské]] baziliky. [35] => [36] => Ze [[středověk]]u existuje záznam o městě Zenica pouze z roku [[1224]], kdy je město zmíněno v dokumentu [[Uhersko|uherského]] krále [[Béla IV.]] Pod současným názvem bylo město poprvé zmiňováno v roce [[1436]]. Některé další zdroje o existenci středověké Zenice jsou přítomné v materiálech, které se týkají [[Dubrovnická republika|Dubrovnické republiky]]. [37] => [38] => Během nadvlády [[Osmanská říše|Osmanské říše]], která zde začala v roce [[1463]], po [[Expanze Osmanské říše na Balkán|expanzi Turků]] na [[Balkán]], byla Zenice [[kasaba|kasabou]]. Zbudováno zde bylo několik [[mešita|mešit]], např. Sultan-ahmedova mešita, Osman-Čelebijina, Sejmenská a Jalijská, [[medresa]] ([[islám]]ská škola, [[1737]]), zájezdní hostince a vše, co bylo typické pro malé město tehdejšího evropského Turecka. Odhadováno bylo, že v té době (v polovině [[18. století]]) měla Zenica okolo dvou tisíc obyvatel. Většina z nich byla [[islám]]ského náboženství, žily zde i menší skupiny [[Římskokatolická církev|katolíků]] i [[Pravoslaví|pravoslavných]]. V [[19. století]] se poprvé zmiňuje komunita zenických [[Židé|Židů]]. [39] => [40] => [[Soubor:Зеница - 1909 - чаршија улице Кочева, чаршија које више нема од краја 1968. године, разгледница.jpg|vlevo|náhled|Střed města v roce [[1909]]]] [41] => [[Soubor:Зеница - 1935 - јужни дио Зенице.jpg|vlevo|náhled|Pohled na město v roce [[1935]]]] [42] => V závěru [[Velká turecká válka|Velké turecké války]] prošlo městem vojsko [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]]. Následně nastoupilo období stabilizace, dařilo se rozvoji obchodu i řemesel a rostl význam místního tržiště. [43] => [44] => V roce [[1878]] se dostala Zenica spolu s [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]] pod správu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] a město bylo modernizováno po evropském vzoru. Vznikla zde [[úzkorozchodná železnice|úzkorozchodná]] železniční trať (zprovozněna v roce [[1879]]), uhelný důl, [[papírna]] (investice rakouského podnikatele [[Eduard Musil von Mollenbruck|Eduarda Musila]] realizovaná v r. [[1885]]), železárna apod. Uhelný důl financovala vídeňská společnost [[Kohlenindustrie verein]] a otevřen byl roku [[1880]]. V roce [[1886]] bylo otevřeno místní [[věznice|vězení]], které bylo velmi dobře známé na území bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. Rozvoj průmyslu byl možný díky zahraničnímu kapitálu, který byl v Bosně investován.{{Citace monografie [45] => | příjmení = Dolničar [46] => | jméno = Ivan [47] => | odkaz na autora = [48] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [49] => | vydavatel = eksport pres [50] => | místo = Bělehrad [51] => | rok = 1981 [52] => | počet = [53] => | isbn = [54] => | kapitola = [55] => | strany = 105 [56] => | jazyk = srbochorvatština [57] => }} Do období rakouské nadvlády vstoupila Zenica jako malé sídlo s pěti sty obyvateli, velmi rychle začal tento počet stoupat do jednotek tisíců. [58] => [59] => Během [[20. století]] se ještě více urychlil proces urbanizace, který znamenal stavební i populační boom města. V roce [[1910]] v Zenici žilo 7215 obyvatel. Vzhledem k liberalizaci církevních poměrů pro křesťany po příchodu rakouské nadvlády byla v této době také vybudována řada [[kostel]]ů, např. pravoslavný kostel Narození svaté Bohorodice ([[1885]]), dva katolické kostely byly dokončeny roku [[1910]] a místní synagoga v roce [[1903]]. Postaven byl první hotel, otevřena škola, vodovod, atd. Výroba oceli byla zahájena v roce [[1892]]. V roce [[1888]] bylo v Zenici jako v prvním městě na území Bosny zavedeno [[veřejné osvětlení]]. Příliv obyvatelstva do města z venkova znamenal podstatný nárůst počtu obyvatel, způsobil ale také nedostatek z hlediska možností bydlení. V Zenici proto začaly vznikat různé dělnické kolonie. [60] => [61] => V meziválečném období postihla město, stejně jako většinu území dnešní Bosny a Hercegoviny, stagnace, způsobená změnou ekonomických vztahů v regionu. V roce [[1936]] byly některé místní továrny, které patřily Kruppovým závodům, modernizovány.{{Citace monografie [62] => | příjmení = Carmichael [63] => | jméno = Catherine [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = A concise history of Bosnia [66] => | vydavatel = Cambridge University Press [67] => | místo = [68] => | rok = 2015 [69] => | počet stran = [70] => | isbn = 978-1-107-01615-6 [71] => | kapitola = [72] => | strany = 111 [73] => | jazyk = angličtina [74] => }} O rok později byla také dána do provozu po několika letech výstavby tepelná elektrárna. Její výstavba probíhala po částech a zcela byla dokončena v roce [[1941]], těsně před vypuknutím druhé světové války. [75] => [76] => Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla v rámci [[První pětiletka (Jugoslávie)|první pětiletky]] Zenica ještě podstatněji industrializována. Zapojeny byly mládežnické brigády v rámci [[pracovní akce mládeže|pracovních akcí]].{{Citace monografie [77] => | příjmení = Dolničar [78] => | jméno = Ivan [79] => | odkaz na autora = [80] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [81] => | vydavatel = eksport pres [82] => | místo = Bělehrad [83] => | rok = 1981 [84] => | počet = [85] => | isbn = [86] => | kapitola = [87] => | strany = 108 [88] => | jazyk = srbochorvatština [89] => }} Budovány zde byly závody různých průmyslových odvětví, převážně však [[těžký průmysl|těžkého průmyslu]]. Postavena byla nová [[ocelárna]] a [[železárna]].{{Citace monografie [90] => | příjmení = Dolničar [91] => | jméno = Ivan [92] => | odkaz na autora = [93] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [94] => | vydavatel = eksport pres [95] => | místo = Bělehrad [96] => | rok = 1981 [97] => | počet = [98] => | isbn = [99] => | kapitola = [100] => | strany = 110 [101] => | jazyk = srbochorvatština [102] => }} Rozvoj těchto podniků v moderní době navázal již na tradici, která byla zahájena v dobách existence [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Jugoslávský stát v souvislosti s procesem industrializace prosazoval vznik rozsáhlého řetězce průmyslu v údolí řeky [[Bosna (řeka)|Bosny]], mělo být uskutečněno ve městech Zenica a [[Doboj]]. Vzhledem k politickým změnám, ke kterým došlo v roce [[1948]], se však nakonec vláda rozhodla soustředit průmyslovou výrobu pouze do města Zenica. Veškeré prostředky, i mládežnické brigády, byly určeny pro rozvoj průmyslu a dopravní infrastruktury. Zenica se stala 4. městem na území tehdejší Jugoslávie, které zavedlo [[ústřední vytápění]] bytů. Samotné město se nicméně odpovídajícím způsobem nemodernizovalo. Příchod dělníků si, stejně jako na přelomu 19. a 20. století, vynutil vznik nuzných kolonií v bezprostřední blízkosti podniků, bez jakéhokoliv plánování a systematizovaného rozvoje. První moderní [[územní plán]], který počítal s rychlým rozvojem Zenici, byl přijat v roce [[1955]]. V roce [[1959]] přijala [[skupština Jugoslávie]] zákon, který nařizoval jednotlivým městům vytvářet obdobné plány. [103] => [[Soubor:Panorama Zenice2015.png|vpravo|náhled|Panelové domy v Zenici]] [104] => Na základě tohoto plánu rozvoje vznikly bytové bloky, kam se nastěhovali jednotliví dělníci. V letech [[1966]] a [[1983]] byly přijaty další, mnohem podrobnější a důkladněji vypracované projekty pro rozvoj města. V rámci nich byla postavena byla četná panelová sídliště v okolí středu města, ale i na severním a jižním okraji. Zatímco v roce [[1948]] žilo v Zenici 15,5 tisíce obyvatel; roku [[1981]] to bylo již 63,5 tisíce lidí. Severně od středu města bylo postaveno sídliště ''Nova Zenica'' a na jih od města čtvrti [[Londža]] a [[Jalija]]. Na konci 60. let bylo rozhodnuto o výstavbě výškových bloků, které měly rozrůznit jednolitou a monotónní zástavbu. Vznikla tak i nejvyšší obytná budova ve městě, [[Lamela (Zenica)|Lamela]]. Pro potřeby nových obchodních a společenských budov byly v samotném jádru města bourány staré domy z dob existence [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Vzniklo tak např. obchodní centrum [[Zeničanka]] a severně od středu města, kterou tvoří ulice ''[[Maršala Tita (Zenica)|Maršala Tita]]'', bylo realizováno i nové [[Bosenské národní divadlo v Zenici|divadlo]]. Od roku [[1989]] stojí v centru města i mrakodrap [[Budova RMK-Promet]], reprezentativní palác původně patřící jedné z velkých místních firem. [105] => [106] => Do roku [[1990]] bylo v Zenici vyrobeno 1,4 milionu tun oceli a vytěženo 924 000 tun uhlí, vyrobeno přes milion m2 tkaniny nebo vyprodukováno 158 000 hektolitrů mléka. Zaměstnáno zde bylo přes padesát tisíc lidí v různých průmyslových podnicích. Na přelomu let [[1989]] a [[1990]] se v Zenici řešila obnova necitelně přestavovaného středu města. Bylo rozhodnuto o obnově starého města a tržiště ([[čaršija]]). V téže době zasáhly místní průmyslové podniky stávky, které propukly v celé tehdejší Jugoslávii. Zenica, která představovala centrum výroby oceli v republice, přitáhla pozornost celé Jugoslávie se stávkujícími dělníky a zavřenými továrnami.{{Citace monografie [107] => | příjmení = Anđelić [108] => | jméno = Neven [109] => | odkaz na autora = [110] => | titul = Bosnia-Herzegovina The End of Legacy [111] => | vydavatel = Frank Cass Publishers [112] => | místo = Londýn [113] => | rok = 2003 [114] => | počet stran = [115] => | isbn = 0-7146-8431-7 [116] => | kapitola = [117] => | strany = 62 [118] => | jazyk = angličtina [119] => }} Kromě dělníků demonstrovali v této době i místní obyvatelé, kteří si stěžovali na znečištěné životní prostředí a špatné ovzduší.{{Citace monografie [120] => | příjmení = Anđelić [121] => | jméno = Neven [122] => | odkaz na autora = [123] => | titul = Bosnia-Herzegovina The End of Legacy [124] => | vydavatel = Frank Cass Publishers [125] => | místo = Londýn [126] => | rok = 2003 [127] => | počet stran = [128] => | isbn = 0-7146-8431-7 [129] => | kapitola = [130] => | strany = 83 [131] => | jazyk = angličtina [132] => }} [133] => [134] => ===Válka v Bosně a Hercegovině=== [135] => {{viz též|Zenický masakr}} [136] => [[File:Зеница 20200301 140236.jpg|thumb|right|185px|Pamětní deska Matey Jurićové s květinami (2020)]] [137] => Rok před vypuknutím bosenské války, v roce 1991, se Zenica stala sídlem jedné z prvních soukromých a nezávislých rozhlasových stanic ve [[Východní Evropa|východní Evropě]] – Rádia CD-CEMP.{{Cite web|url=http://superinfo.ba/Novine/Superinfo-23.pdf|title=Super info, broj 23|website=superinfo.ba|access-date=21 July 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190721214057/http://superinfo.ba/Novine/Superinfo-23.pdf|archive-date=21 July 2019|url-status=live|language=bs}} Na jaře 1993 získal majitel stanice, novinář, belgické vyznamenání za nezávislou žurnalistiku, „Pero míru“.{{Cite web|url=https://www.linkedin.com/in/zoran-misetic-b492099|title=Zoran Misetic: Director of Global Business Development|website=[[LinkedIn]]|access-date=21 July 2019|archive-url=https://archive.today/20200526002340/https://www.linkedin.com/in/zoran-misetic-b492099/|archive-date=26 May 2020|url-status=live}} [138] => [139] => Zenica byla víceméně stranou frontové linie během [[Válka v Bosně a Hercegovině|války v Bosně a Hercegovině]]. První oficiální civilní obětí bosenské války v Zenici byla dvouletá chorvatská dívka Matea Jurić (29. července 1990 – 13. května 1992), která byla zabita výstřelem při blokádě vojenských [[kasárna|kasáren]] [[JNA]] u vesnice Bilimišće. Na její památku byla v místě bojů umístěna [[pamětní deska]].{{Cite web|url=http://ba.n1info.com/Vijesti/a41916/Sjecanje-na-Mateu-Juric.html|title=Sjećanje na Mateu Jurić, prvu civilnu žrtvu rata u Zenici|work=[[N1 (TV channel)|n1info.com]]|date=13 May 2015 |access-date=22 July 2019|language=bs}} V počátečních fázích války k bojím ve městě nebo jeho blízkosti příliš často nedocházelo, až v roce [[1993]] došlo ke změně v souvislosti s [[Chorvatsko-bosňácká válka|vypuknutím konfliktu]] mezi [[Armáda Republiky Bosna a Hercegovina|Armádou Bosny a Hercegoviny]] a [[HVO|chorvatskou radou obrany]]. 19. dubna 1993 bylo šestnáct civilistů zabito a padesát zraněno, když granát z houfnice chorvatské rady obrany zasáhl centrální bazar v Zenici.{{Cite web|url=http://www.zenica.ba/aktuelnosti/vijesti/vijesti-detaljno/news/odata-pocast-ubijenim-civilima-zenice/?tx_news_pi1%5Bcontroller%5D=News&tx_news_pi1%5Baction%5D=detail&cHash=f982adb61d14898e6349c868e22655cc|title=Odata počast ubijenim civilima Zenice|website=www.zenica.ba|date=19 April 2019 |access-date=21 July 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190721011631/http://www.zenica.ba/aktuelnosti/vijesti/vijesti-detaljno/news/odata-pocast-ubijenim-civilima-zenice/?tx_news_pi1%5Bcontroller%5D=News&tx_news_pi1%5Baction%5D=detail&cHash=f982adb61d14898e6349c868e22655cc|archive-date=21 July 2019|url-status=live|language=bs}} Granát byl vypálen z vesnice Putićevo [15 km (9,3 mil)].{{Cite web|url=http://www.icty.org/x/cases/kordic_cerkez/tjug/en/kor-tj010226e-5.htm|title=IV. ATTACKS ON TOWNS AND VILLAGES: KILLINGS: 9. The Shelling of Zenica|website=[[ICTY|www.icty.org]]|access-date=21 July 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190721012303/http://www.icty.org/x/cases/kordic_cerkez/tjug/en/kor-tj010226e-5.htm|archive-date=21 July 2019|url-status=live}} Během tohoto období byla Zenica na rok a půl izolována od zbytku světa. Město utrpělo značné ztráty odstřelovací palbou, žhářstvím a nedostatkem elektřiny; častý byl i [[hlad]].{{Cite web|url=http://www.e-novine.com/feljton/51163-ratu-sam-osjetio-potrebu-Bogom.html|title=U ratu sam osjetio potrebu za Bogom|format=feuilleton|website=e-novine.com|access-date=21 July 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190721214438/http://www.e-novine.com/feljton/51163-ratu-sam-osjetio-potrebu-Bogom.html|archive-date=21 July 2019|url-status=live|language=bs}} [140] => [141] => Obyvatelstvo Zenice se během války hodně změnilo s příchodem muslimů (dnešních Bosňáků) z jiných částí Bosny a Hercegoviny a odchodem Srbů do oblastí pod srbskou kontrolou.{{Cite web|url=http://www.novosti.rs/vesti/planeta.300.html:612973-Srbi-u-Federacijistatisticka-greska|title=Srbi u Federaciji "statistička greška"!|work=[[Večernje novosti]] |date=2 July 2016|access-date=17 May 2017|language=sr}} [142] => [143] => ===21. století=== [144] => Těžký průmysl zažil značný pád po roce [[1995]], kdy válka skončila. Město sice nebylo poničeno do té míry, jako tomu bylo v případě jiných částí země, nicméně nové podmínky neumožnily další rozvoj těžkého průmyslu. Došlo tak k rozrůznění výrobní základny a v Zenici jsou dnes významní i jiní zaměstnavatelé, než je průmysl. Místní železárna byla privatizována a jejím vlastníkem se stala společnost [[Arcelor Mittal]]. Dalšími většími zaměstnavateli v Zenici jsou společnosti Almi gradnja, ITC, Arkon, Arel, Uniprojekt komerc — inžinjering, Komgrad — Ze, Almi-transport, Geosonda, Engra, ŽGP — Zenica. [145] => [146] => Dlouhodobým problémem města Zenica je znečištění [[životní prostředí|životního prostředí]] a [[ovzduší]], především kvůli průmyslové výrobě. Toto se řešilo i po skončení války. Nízká životní úroveň a vysoká [[nezaměstnanost]] vedly k značnému pádu obyvatelstva. Mezi lety [[1991]] až [[2013]] se snížil o 26 %, značný podíl na tom ale měla také válka. [147] => [148] => V roce [[2014]] byla Zenica jedním z ohnisek [[Sociální nepokoje v Bosně a Hercegovině (2014)|sociálních nepokojů]]. Poničena budova místního magistrátu, řada lidí byla při útocích zraněna a několik místních politiků v souvislosti s nepokoji rezignovalo. V roce [[2016]] v místních volbách poprvé vyhrál nezávislý politik, který ukončil více než dvacetileté období dominance [[Strana demokratické akce|Strany demokratické akce]] v místní samosprávě a zastupitelstvu. [149] => [150] => == Administrativní dělení a samospráva == [151] => [152] => [[Soubor:Zenica, tržiště.jpg|vpravo|náhled|Tržiště v Zenici]] [153] => [[Soubor:Зеница 20190713 131021.jpg|vpravo|náhled|Střední škola v Zenici]] [154] => Oficiální název správní jednotky zní ''Město Zenica'' ([[bosenština|bosensky]] ''Grad Zenica''). Jeho rozloha činí 558.5 km2 a zahrnuje kromě samotného města ještě 13 okolních [[vesnice|vesnic]], které k Zenici spadají. [155] => [156] => Město má vlastní [[vlajka|vlajku]] a znak. Od roku [[2016]] je primátorem města [[Fuad Kasimović]]. Zastupitelstvo města Zenici má 31 zastupitelů, kteří jsou voleni na 4 roky. Poslední zastupitelstvo má volební období [[2020]] až [[2024]]. [157] => [158] => == Ekonomika == [159] => [160] => Pro město Zenica měl ve [[20. století]] dominantní význam průmysl, především výroba oceli. Ocelárna v Zenici byla spjata ekonomicky s doly na [[uhlí]] v údolí řeky [[Bosna (řeka)|Bosny]] a rudnými doly v severozápadní části země. Výroba oceli v Zenici představuje 25 % [[Ekonomika Bosny a Hercegoviny|výroby]] Bosny a Hercegoviny a 33 % jejího vývozu do zahraničí. [161] => [162] => V současné době kromě ocelárny patří mezi hlavní zaměstnavatele podniky zpracovatelského průmyslu, společnosti, které se zabývají obchodem, nebo služby (terciární sektor). Ve službách pracuje 11 tisíc lidí.[http://www.zeda.ba/wp-content/uploads/2017/05/PREZENTACIJA-ZENICA.pdf Prezentace města Zenica – Zenica grad dinamičnih projmena {{bs}}] Řada lidí je zaměstnána také ve [[stavebnictví]]. [163] => [164] => == Doprava == [165] => [166] => [[Soubor:Zenica, staveniště dálnice.jpg|vpravo|náhled|Staveniště dálnice [[Dálnice A1 (Bosna a Hercegovina)|A1]]]] [167] => [[Soubor:Zenica Railway Station.jpg|vpravo|náhled|Hlavní nádraží]] [168] => [[Soubor:Bilino Polje 3.jpg|vpravo|náhled|Stadion [[Bilino polje]]]] [169] => Díky svojí pozici v úzkém dopravním koridoru řeky [[Bosna (řeka)|Bosny]] má město napojení na železniční síť (prostřednictvím [[Železniční trať Bosanski Šamac – Sarajevo|tratě Šamac–Sarajevo]]) a od začátku [[21. století]]. Do modernizace města v 50. letech [[20. století]] vedla železnice středem města, poté byla přeložena na druhou stranu řeky Bosny. Původní stanici úzkorozchodné dráhy nahradilo nové monumentální [[Zenica (nádraží)|nádraží]]. [170] => [171] => Město má rovněž i dobré napojení na dálnici [[Dálnice A1 (Bosna a Hercegovina)|A1]], která směřuje na jih, do [[Sarajevo|Sarajeva]] a na sever výhledově povede do města [[Doboj]]. Zprovoznění dálničního obchvatu okolo města v letech [[2020]]/[[2021]] provázely komplikace; ač byla stavba dokončena, nebyla řadu měsíců uvedena do provozu.[https://www.klix.ba/biznis/privreda/ni-tri-mjeseca-nakon-otvaranja-11-kilometara-autoceste-pored-zenice-nije-u-funkciji/210302102 Článek na portálu klix.ba {{bs}}] Hlavní silniční tah, který prochází městem ve směru tahu dálničního, nese označení M17. Regionální silnice směřují do měst [[Vitez]] a [[Travnik]]. [172] => [173] => Zenica nemá vlastní letiště, nejbližší se nachází v Sarajevu. [174] => [175] => Městem prochází v dobách socialismu vybudovaná ''Hlavní městská magistrála'' ([[bosenština|bosensky]] ''Glavna gradska magistrala''), která je vedena v blízkosti železniční trati{{chybí zdroj}} a odvádí tranzitní dopravu z města. [176] => [177] => == Školství == [178] => [179] => Ve městě se nachází celkem 19 základních a 12 středních škol. Působí zde základní hudební škola, základní zvláštní škola, katolické školní centrum, v rámci něhož bylo zřízeno jak [[gymnázium]], tak i základní škola. Místní [[Univerzita v Zenici|univerzita]] má celkem 8 fakult, např. strojní fakultu, metalurgickou, filozofickou, právnickou, ekonomickou, lékařskou, islámskou pedagogickou a polytechnickou. [180] => [181] => == Obyvatelstvo == [182] => V roce [[1991]] žilo v Zenici dle [[sčítání lidu]] celkem 96 027 obyvatel. [[Općina Zenica]] evidovala dle stejného sčítání lidu 145 517 lidí, kteří žili celkem v 81 sídlech. V roce [[2013]] byl tento počet pro samotné město Zenica nižší, dosahoval 70 553 osob. Celá Općina, resp. nyní Město Zenica evidovalo 110 663 osob. [183] => [184] => V roce [[2013]] se celkem 55.239 (78,3 % obyvatel města) přihlásilo k [[Bosňáci|bosňácké]] národnosti, 6 746 (9,6 %) k národnosti [[Chorvati|chorvatské]], 2 296 (3,3 %) k národnosti [[Srbové|srbské]]. Podíl Srbů na celkovém počtu obyvatel se po skončení [[Válka v Bosně a Hercegovině|války v Bosně a Hercegovině]] snížil, vzhledem k politickým změnám v zemi. [185] => [186] => {|border="2" cellspacing="0" cellpadding="4" rules="all" width="50%" style="clear:all; margin:6px 0 0em 0em; border-style: solid; border-width: 1px; border-collapse:collapse; font-size:85%; empty-cells:show" class="mw-collapsible mw-collapsed" [187] => |colspan="14" align=center style="background:#778899; color:white"|'''Etnické složení''' [188] => |- [189] => |- bgcolor="#FFEBCD" [190] => !Rok [191] => !Srbové [192] => ! % [193] => !Bosňáci{{Ref|b}} [194] => ! % [195] => !Chorvati [196] => ! % [197] => !Jugoslávci [198] => ! % [199] => !Ostatní [200] => ! % [201] => !Celkem [202] => |- bgcolor="#fffaf0" [203] => |1961 || 20 369|| 24,15%|| 31 177||36,97%|| 20 509||24,32%|| 10 755||12,75%|| -||-%|| 84 341 [204] => |- bgcolor="#f5f5f5" [205] => |1971 || 21 875|| 19,45%|| 61 204||54,43%|| 24 658||21,93%|| 2 133||1,90%|| 2 577||2,29%|| 112 447 [206] => |- bgcolor="#fffaf0" [207] => |1981 || 21 204|| 15,97%|| 66 930||50,42%|| 23 595||17,78%|| 17 536||13,21%|| -|| -%|| 132 733 [208] => |- bgcolor="#f5f5f5" [209] => |1991 || 22 592|| 15,52%|| 80 377||55,21%|| 22 651||15,56%|| 15 651||10,75%|| 4 306||2,96%|| 145 577 [210] => |- bgcolor="#fffaf0" [211] => |2013 || 2 409|| 2.,7%|| 92 988||84,02%|| 8 279||7,48%|| -||-%|| 6 987||6,31%|| 110 663 [212] => |- [213] => |colspan="14" align=center style="background:#dcdcdc;"| [214] => |} [215] => [216] => == Kultura == [217] => [218] => V Zenici působí následující instituce: Symfonický orchestr, [[Bosenské národní divadlo v Zenici]], umělecká galerie, městské muzeum a dětské divadlo. [219] => [220] => Mezi [[kulturní památka (Bosna a Hercegovina)|kulturní památky]], které se v Zenici (a jejím okolí) nacházejí, patří např. následující: [221] => [222] => {| class="wikitable sortable" [223] => |- [224] => ! Památka [225] => ! lokalita [226] => ! Doba vzniku [227] => ! komentář [228] => ! fotografie [229] => |- [230] => | [[Chrám narození přesvaté Bohorodice (Zenica)|Chrám narození přesvaté Bohorodice]]|| Zenica || [[1883]]–[[1885]] || Kostel [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]] || [[Soubor:Zenica05294.JPG|100px]] [231] => |- [232] => | [[Kostel svatého Eliáše (Zenica)|Kostel sv. Eliáše]] || Zenica || [[1908]]–[[1910]] || Kostel [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církve]] || [[Soubor:Crkva sv. Ilije ,Zenica.jpg|100px]] [233] => |- [234] => | [[Papírna (Zenica)|historická budova papírny]]|| Zenica || [[1889]] || || [235] => |- [236] => | [[Mešita Sejmen]]|| Zenica || do r. [[1878]] || || [237] => |- [238] => | [[Mešita v Orahovici]]|| [[Orahovica (Zenica)|Orahovica]]|| ? || Mešita s budovou [[harém]]u. || [239] => |- [240] => | [[Mešita sultána Ahmeda]]|| Zenica || [[1675]] || Chráněný objekt zahrnuje i [[medresa|medresu]]. || [241] => |- [242] => | [[Zenická synagoga]]|| Zenica || přelom [[19. století|19.]] a [[20. století]] || || [243] => |- [244] => |} [245] => [246] => Město bylo v celé bývalé Jugoslávii známé hlavně díky místní [[Věznice Zenica|věznici]]. Té jednu píseň věnovala i skupina [[Zabranjeno pušenje]], a to ''Zenica Blues'', dále potom i skupina [[Dubioza Kolektiv]], s názvem K. P. Dom. [247] => [248] =>
[249] => [250] => File:Hotel Internacional, Zenica.jpg|[[Brutalismus v Jugoslávii|Brutalistický]] Hotel Internacional [251] => File:Zenica 2006 2.jpg|Synagoga [252] => File:Zenica 2006 1.jpg|Střed města [253] => File:Зеница 20190422 170248.jpg|Mešita v Nové Zenici [254] => File:Bosna Zenica.JPG|Obytné bloky [255] => File:Зеница 20190810 165248.jpg|Budova divadla [256] => Crkva sv. Ilije ,Zenica.jpg|Kostel sv. Eliáše [257] => Зеница 20190509 171532.jpg|Kostel neposkvrněného početí [258] => [259] =>
[260] => [261] => === Sport === [262] => Zenica má řadu sportovců, kteří se proslavili jak v Bosně a Hercegovině, tak i ještě v [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]]. Místní fotbalový klub [[NK Čelik Zenica|Čelik Zenica]] vyhrál dvakrát Středoevropský pohár, třikrát první ligu Bosny a Hercegoviny. Zeničtí [[rugby]]sté vyhráli v jugoslávské lize celkem osmkrát. [263] => [264] => Mezi místní známé sportovce patřili: tenistka [[Mervana Jugić]], skokan do výšky [[Elvir Krehmić]], střelkyně [[Šelja Kurtagić]], karatista [[Arnel Kalušić]] apod. [265] => [266] => == Známí rodáci == [267] => [268] => * [[Franjo Beslić]] (nar. 1941), umělec [269] => * [[Tarik Filipović]] (nar. 1972), herec [270] => * [[Mervana Jugić-Salkić]] (nar. 1980), sportovkyně [271] => * [[Mladen Krstajić]] (nar. 1974), bývalý fotbalista [272] => * [[Dejan Lovren]] (nar. 1989), fotbalista [273] => * [[Senad Podojak]] (nar. 1966), [[islám|muslimský]] duchovní [274] => * [[Amer Smailbegović]], [[Kosmonaut|astronaut]]{{Citace elektronického periodika |titul=Článek na portálu sandzakvijesti.net |url=https://www.sandzakvijesti.net/amer-smailbegovic-prvi-bosnjak-u-svemiru |datum přístupu=2020-04-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131112025434/http://www.sandzakvijesti.net/amer-smailbegovic-prvi-bosnjak-u-svemiru |datum archivace=2013-11-12 }} [275] => * [[Danis Tanović]] (nar. 1969), režisér [276] => * [[Miroslav Župančić]] (nar. 1949), sochař [277] => * [[Zoran Savić]] (nar. 1966), bývalý basketbalista, basketbalový manažer [278] => * [[Anabela Basalo]] (nar. 1972), spisovatelka [279] => * [[Amel Tuka]] (nar. 1991), atlet [280] => * [[Branimir Hrgota]] (nar. 1993), fotbalista [281] => * [[Elvir Bolić]] (nar. 1971), bývalý fotbalista [282] => * [[Edin Karamazov]] (nar. 1965), hudebník [283] => * [[Jasmin Burić]] (nar. 1987), fotbalista [284] => * [[Jasmin Dizdar]] (nar. 1961), scenárista a režisér [285] => * [[Kenan Bajramović]] (nar. 1981), basketbalista [286] => * [[Mirsad Hibić]] (nar. 1973), bývalý fotbalista [287] => * [[Sandra Bagarić]] (nar. 1974), zpěvačka [288] => * [[Semir Osmanagić]] (nar. 1960), popularizátor teorie bosenských pyramid [289] => * [[Vuka Šeherović]] (1903–1976), zpěvačka [290] => * [[Zlatan Saračević]] (nar. 1956), atlet. [291] => [292] => == Partnerská města == [293] => [294] => * [[Gelsenkirchen]], [[Německo]] [295] => * [[Hunedoara]], [[Rumunsko]] [296] => * [[Üsküdar (Istanbul)]], [[Turecko]] [297] => * [[Karşıyaka (İzmir)]], [[Turecko]] [298] => * [[Luleå]], [[Švédsko]] [299] => * [[Zalaegerszeg]], [[Maďarsko]] [300] => * [[Fiorenzuola d'Arda]], [[Itálie]] [301] => * [[Veles]], [[Severní Makedonie]] [302] => * [[Jajce]], [[Bosna a Hercegovina]] [303] => [304] => ==Odkazy== [305] => === Reference === [306] => {{Překlad|bs|Zenica|3111052|sr|Зеница (град))|22228984}} [307] => [308] => === Literatura === [309] => * Mirza Džananović: Faze urbanističkog razvoja Zenice za vrijeme socijalističke Jugoslavije {{bs}} [310] => * Nerdžis Čaplja, Sabrina Keleštura, Samir Purić, Elmin Fehrić, Ajdin Hercegovac: Mapiranje industrijske baštine grada Zenice {{bs}} [311] => [312] => === Externí odkazy === [313] => * {{Commonscat|Zenica}} [314] => * {{Otto|heslo=Zenica}} [315] => * [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1955/7/24/6.png Rudé právo (24.07.1955): Zenica – jugoslávské město oceli a železa] [316] => * {{Oficiální stránky}} [317] => [318] => {{Zenicko-dobojský kanton}} [319] => {{Bosna a Hercegovina}} [320] => {{Autoritní data}} [321] => {{Portály|Bosna a Hercegovina|Geografie}} [322] => [323] => [[Kategorie:Zenica| ]] [324] => [[Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině]] [325] => [[Kategorie:Zenicko-dobojský kanton]] [] => )
good wiki

Zenica

Zenica (v srbské cyrilici Зеница) je město v Bosně a Hercegovině, leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny, v údolí řeky Bosny, v centrální části země. Dle informací ze sčítání lidu z roku 2013 v něm žije 73 751 obyvatel.

More about us

About

S bohatou historií a živou kulturou představuje důležitý středobod regionu. Je známá svými průmyslovými aktivitami, ale i krásnými přírodními scenériemi v okolí. Město se může pyšnit rozmanitou architekturou, která zahrnuje jak moderní, tak historické prvky. Zenica se stává centrem vzdělávání a umění, což přispívá k rozvoji místní komunity a kultury. Místní obyvatelé jsou známi svou pohostinností a ochotou sdílet nejen svou kulturu, ale i nadšení pro spolupráci a inovace. V posledních letech se město zaměřilo na udržitelnost a rozvoj zelených prostor. To podněcuje vznik nových příležitostí pro volnočasové aktivity a zlepšuje kvalitu života obyvatel. Turisté, kteří zavítají do Zenice, mohou obdivovat nejen místní památky a přírodní krásy, ale také se zapojit do různých kulturních a společenských akcí, které město nabízí. Celkově je Zenica městem, které se vyvíjí a přizpůsobuje, a to nejen ve svém průmyslovém sektoru, ale i v oblastech vzdělávání, kultury a životního prostředí. Je to místo plné potenciálu, které si zaslouží pozornost a obdiv návštěvníků.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bosna a Hercegovina','2013','20. století','Bosna (řeka)','1885','bosenština','islám','1910','Doboj','Zenicko-dobojský kanton','Osmanská říše','LinkedIn'

1885

Rok 1885 byl obyčejným rokem, který začal v úterý.

1910

2013

Bosenština

Doboj

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

LinkedIn