Array ( [0] => 14749804 [id] => 14749804 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zesilovač [uri] => Zesilovač [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=elektronickém zařízení|druhý=fotografické chemikálii|rozlišovač=fotografie}} [1] => {{různé významy|druhý=sekvenci DNA zesilující [[exprese genu|expresi]] přilehlého genu|stránka=enhancer}} [2] => [[Soubor:Electronic Amplifier Class A.png|náhled|Jednoduchý zesilovač tvořený [[Bipolární tranzistor|NPN tranzistorem]]. [[Amplituda]] výstupního napětí (vpravo, kolektor-emitor) je větší než amplituda vstupního napětí (vlevo, báze-emitor). (Navíc je výstupní signál "překlopený".)]] [3] => '''Zesilovač''' je elektronické zařízení, které je schopno transformací elektrické energie z vnějšího [[Elektrický zdroj|napájecího zdroje]] měnit parametry vstupního [[signál]]u. Z hlediska elektroniky bývá považován za aktivní [[dvojbran]] (nelineární), který je tvořen zesilovacím prvkem a pomocnými obvody zajišťující nastavení a stabilizaci pracovního bodu. [4] => [5] => Obvykle zesilovač slouží především k zesílení [[amplituda|amplitudy]] signálu, nebo jeho úrovně (u stejnosměrných zesilovačů), na požadovanou hodnotu. Používá se ale i v zapojeních, kde je potřeba změnit tvar [[signál]]u a jiných. [6] => [7] => == Rozdělení zesilovačů == [8] => Zesilovače můžeme dělit podle [[konstrukce]], zesilovacího média, podle velikosti budícího signálu, podle typu budícího signálu nebo například podle [[třída zapojení|třídy zapojení]]. Obvykle udávanými [[parametr]]y jsou u nich [[zisk (elektronika)|zisk]], [[šířka zesilovaného pásma]] a [[zkreslení]]. [9] => [10] => Často bývá v zařízeních použita kombinace zesilovačů, které signál upravují postupně – nejprve je zesílen [[předzesilovač]]em, potom zesilovačem (který by ale s nepředzesíleným signálem nebyl schopen pracovat), a nakonec [[výkonový zesilovač|výkonovým zesilovačem]]. [11] => [12] => === Podle rozkmitu budicího signálu === [13] => * malý rozkmit (změny obvodových veličin jsou tak malé, že je můžeme zanedbávat) [14] => * velký rozkmit (změny obvodových veličin jsou tak velké, že je nelze zanedbat) [15] => [16] => === Podle použitých aktivních součástek === [17] => * [[elektronkový zesilovač|elektronkové zesilovače]] [18] => * [[tranzistorový zesilovač|tranzistorové zesilovače]] [19] => * zesilovače s [[integrovaný obvod|integrovanými obvody]] [20] => * zesilovače s jinými součástkami ([[výbojka|výbojky]], [[relé]], [[optoelektronika|optoelektrické]] prvky … ) [21] => [22] => === Podle druhu a kmitočtu vstupního signálu === [23] => * [[frekvence|nízkofrekvenční]] (20 [[Hertz|Hz]] - 20 kHz. Použití v [[elektroakustika|elektroakustických zařízeních]]) [24] => * [[vysokofrekvenční]] (20 kHz a výše. K [[bezdrátová komunikace|bezdrátovému přenosu zpráv]] ) [25] => * impulzové (Používá se tam, kde se pracuje s [[Impuls|impulzy]] …. [[Televizní technika]], [[Osobní počítač|PC]], [[radiolokace]]) [26] => * stejnosměrné (podstatná součást [[měřicí zařízení|měřicích]] a [[regulační zařízení|regulačních zařízení]], [[analogový počítač|analogových počítačů]] atp.) [27] => * mikrovlnné (řádově GHz) [28] => * [[operační zesilovač]] [29] => [30] => === Podle velikosti vstupního (budícího) signálu === [31] => * předzesilovače - zesilují signály malé úrovně [32] => * [[výkonové zesilovače]] – zesilují signály z předzesilovačů na požadovaný výkon [33] => [34] => === Podle počtu stupňů === [35] => * jednostupňové [36] => * vícestupňové [37] => [38] => === Podle šířky přenášeného (zesilovaného) kmitočtového pásma === [39] => * úzkopásmové [40] => * širokopásmové [41] => [42] => === Podle vazby mezi zesilovacími stupni === [43] => * s vazbou RC ([[kapacitní vazba]]) – patří mezi nejpoužívanější vazby [44] => * s [[transformátorová vazba|transformátorovou vazbou]] [45] => * s [[přímá vazba|přímou vazbou]] [46] => [47] => === Podle polohy klidového pracovního bodu === [48] => [49] => ==== Třída A ==== [50] => V zesilovači třídy A pracují výstupní [[tranzistor]]y (nebo [[elektronka|elektronky]]) v lineární části své charakteristiky. To znamená, že vedou částečně, proto má zesilovač třídy A vysokou [[linearita|linearitu]] (malé [[zkreslení]]), ale velmi malou [[účinnost (fyzika)|účinnost]]. [51] => [52] => ==== Třída B ==== [53] => U zesilovačů, pracujících ve třídě B, vedou výstupní tranzistory jen v jedné půlvlně vstupního signálu. K zesílení obou půlvln jsou nutné dva prvky, z nichž jeden zpracovává kladné výstupní úrovně a druhý záporné. Třída B vykazuje ve srovnání s třídou A mnohem větší [[účinnost (fyzika)|účinnost]], trpí však velkým přechodovým [[zkreslení]]m v oblasti, kde výstupní signál prochází nulou. (Ve skutečnosti v reálném zesilovači při velmi malých signálech budou pracovat v obou půlvlnách oba tranzistory, protože klidový proud v praxi nemůže být nulový.) [54] => [55] => ==== Třída AB ==== [56] => Kompromisem mezi třídami A a B je třída AB, kterou charakterizuje větší [[účinnost (fyzika)|účinnost]] (ve srovnání s třídou A) a menší zkreslení (srovnáme-li s třídou B). Za vše může jednoduchý posun pracovního bodu obou tranzistorů tak, aby vedly i v oblasti minimálních amplitud, kde zesilovač třídy B vykazuje nepříjemné nelinearity. V praxi to znamená aktivitu obou tranzistorů i v případě malých signálů (třída A). Při větších amplitudách je jeden z tranzistorů po část periody zcela uzavřen. [57] => [58] => ==== Třída C ==== [59] => Pro nízkofrekvenční zapojení nemá význam, zato ve VF technice se dobře uplatní pro vysílače AM a FM. Tranzistor není otevřen ani polovinu periody vstupního signálu (předpětí báze). Pracovní bod C se pohybuje v aktivní oblasti po mnohem kratší dobu než je 180° a nachází se na „prodloužené“ převodní charakteristice. Vzniklé zkreslení není překážkou, jestliže je v kolektoru VF rezonanční obvod. Zesilovač vyžaduje větší budicí signál, ale zároveň pracuje s nejvyšší [[účinnost (fyzika)|účinností]]. [60] => [61] => ==== Třída D ==== [62] => Zesilovače třídy D pracují v pulsním režimu podobně jako [[Spínaný zdroj|spínané napájecí zdroje]] – velmi rychle (s kmitočtem mnohonásobně vyšším než je maximální přenášený kmitočet) přepínají výstup mezi maximálním a nulovým napětím. Běžný [[reproduktor]] nestačí sledovat rychlé změny, takže okamžitá výchylka membrány závisí na poměru dob vypnutí a zapnutí. Obvykle se nespoléhá na vlastnosti reproduktoru, ale je použita [[dolní propust]], která složky s vysokými kmitočty odfiltruje. Spínaný signál pro koncový stupeň se získá pomocí [[Pulzně šířková modulace|pulzně šířkové modulace]] nebo [[delta modulace]]. Hlavní výhodou celé konstrukce je [[účinnost (fyzika)|účinnost]], která často přesáhne i 90 %, protože výstupní [[tranzistor]]y jsou během své činnosti buď zcela sepnuty nebo úplně nevodivé. Tímto způsobem se vyloučí situace, kdy tranzistor vede částečně, kdy při poměrně velkém proudu na něm vzniká velký úbytek napětí, takže se velké množství [[energie]] musí proměnit na [[teplo]]. Moderní zesilovače třídy D poskytují stejně věrnou reprodukci jako zesilovače třídy AB. [63] => [64] => ==== Třída G ==== [65] => Třída G se velmi podobá zesilovacím strukturám třídy AB, snad jen s tím rozdílem, že s radostí využije dvě nebo i více napájecích hladin. Pokud potřebujeme zpracovat malé signálové úrovně, zesilovač zvolí nižší napájení. Porostou‑li amplitudy, pomůže si celá struktura vyšší hladinou napájecího napětí. Zesilovače třídy G tak mohou ve srovnání s třídou AB mít větší účinnost, protože maximální velikost napájecího napětí využijí jen v případě skutečné potřeby, zatímco zesilovače třídy AB poběží z plného napájení neustále. [66] => [67] => ==== Třída H ==== [68] => Zesilovače třídy H regulují své napájecí napětí s cílem minimalizovat napěťové úbytky na koncovém stupni. Praktické provedení pak zahrnuje větší počet diskrétních úrovní nebo dokonce plynule nastavitelnou velikost napájecího napětí. Ačkoli se na první pohled může velmi podobat způsobu, kterým snižuje výkonové ztráty třída G, nebudeme v případě třídy H nutně vyžadovat více napájecích zdrojů. Tento přístup je při obecném srovnání s jinými návrhy komplexnější, protože vyžaduje speciální struktury, kterými zajistí předvídatelnost změn i následné řízení napájení. [69] => [70] => === Podle zapojení tranzistorů === [71] => * se společným [[emitor]]em – SE [72] => * se společnou bází – SB [73] => * se společným kolektorem – SC [74] => [75] => === Podle zaměření === [76] => * [[kytarový zesilovač|kytarové zesilovače]] [77] => [78] => == Související články == [79] => * [[Operační zesilovač]] [80] => [81] => == Literatura == [82] => {{Citace monografie [83] => | příjmení = Kesl [84] => | jméno = Jan [85] => | odkaz na autora = [86] => | titul = Elektronika I - analogová technika [87] => | vydavatel = [[BEN - technická literatura]] [88] => | místo = Praha [89] => | rok = 2004 [90] => | isbn = 80-7300-143-8 [91] => | kapitola = [92] => | strany = [93] => | jazyk = [94] => }} [95] => [96] => == Externí odkazy == [97] => * {{Commonscat}} [98] => * {{Wikislovník|heslo=zesilovač}} [99] => [100] => {{Pahýl}} [101] => {{Autoritní data}} [102] => [103] => [[Kategorie:Zesilovače|*]] [104] => [[Kategorie:Elektronické obvody]] [] => )
good wiki

Zesilovač

NPN tranzistorem. Amplituda výstupního napětí (vpravo, kolektor-emitor) je větší než amplituda vstupního napětí (vlevo, báze-emitor).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'účinnost (fyzika)','zkreslení','signál','tranzistor','operační zesilovač','Televizní technika','kapacitní vazba','předzesilovač','relé','frekvence','tranzistorový zesilovač','elektronkový zesilovač'

Frekvence

Předzesilovač

Relé

Signál

Tranzistor

Zkreslení