Array ( [0] => 14722073 [id] => 14722073 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zlativky [uri] => Zlativky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Zlativky [2] => | obrázek = Dinobryon sp.jpg [3] => | popisek = ''[[Dinobryon]]'' [4] => | doména = [[Eukaryota]] [5] => | říše = [[SAR (taxonomie)]] [6] => | kmen = [[Stramenopila]] [7] => | třída = '''Chrysophyceae''' [8] => }} [9] => '''Zlativky''' (Chrysophyceae) jsou třída [[řasy|řas]], které patří do kmene [[Heterokontophyta]], říše [[Chromalveolata]]. Je to poměrně malá, dobře definovaná skupina, většinou s [[bičík]]y (volní, kolonie), někdy však tvořící [[měňavka|améboidní]] stélku ve [[sliz]]u. Žijí převážně ve sladkých vodách. Živí se [[mixotrof]]ně, což znamená, že vedle [[fotosyntéza|fotosyntézy]] se přiživují také [[fagocytóza|fagocytózou]] nebo [[osmotrofie|osmotrofií]] okolo plovoucí potravy. [10] => [11] => == Stavba buněk == [12] => [[Soubor:Ochromonas (Chrysophyceae).png|náhled|Buňka rodu ''[[Ochromonas]]'']] [13] => [[Soubor:Ochromonas vischeri.jpg|náhled|Porost ''[[Ochromonas vischeri]]'']] [14] => Buňky jsou většinou nahé, nebo v schránce, tzv. [[lorika|lorice]], složené z [[chitin]]u nebo [[celulosa|celulosy]]. Ta není nikdy spojena s cytoplasmatickou membránou, ani se neúčastní [[buněčné dělení|dělení]]. Buňky z ní mohou vylézt, a pak si vytvořit jinou, což dělají právě při rozmnožování. Někdy tvoří křemité šupiny. [15] => [16] => Mají dva [[bičík]]y. Jeden je hlavní, ten má na sobě dvě řady [[mastigonemata|mastigonemat]] (vlášení) a v přechodné zóně (místo, kde přestává být obalen membránou) má ztlustlinu. Druhý bičík má vlášení jednoduché (jedna řada mastigonemat) a na bázi (ukotvení bičíku v buňce) je [[fotoreceptor]] přiložený ke [[stigma (botanika)|stigmatu]] (červená skvrna v prohlubni chloroplastu), ten obsahuje fotosenzitivní protein [[retinal]]. Bičíky mají čtyři tubulární kořeny, které jsou spojeny pomocí [[rhizoplast]]u (příčně pruhované kontraktilní vlákno) k buněčnému jádru. [17] => [18] => Mají obvykle jeden nebo dva [[chloroplast]]y, který je obalen, mimo klasických dvou membrán, ještě membránou [[endoplazmatické retikulum|endoplazmatického retikula]]. V tomto případě ale nejde o [[primární symbióza|primární endosymbiózu]] sinic, jako například u rostlin, ale o [[sekundární endosymbióza|sekundární]] (předek zlativek nefagocytoval sinici, ale už eukaryotickou buňku – řasu – z které si udělal chloroplast.{{Doplňte zdroj}} Mezi endoplazmatickým retikulem a membránou chloroplastu je síťovitá struktura, která se nazývá [[periplastovité retikulum]] (k čemu slouží nevíme{{Doplňte zdroj}}). Chloroplastová DNA ([[cpDNA]]) je v prstencovitém nukleoidu (to je zbytek jádra předka chloroplastu). [19] => [20] => [[Tylakoidy]] (membránové váčky, v kterých je uloženo [[fotosyntetické barvivo|barvivo]]) jsou po třech a tvoří prstencovitou lamelu. Zlativky mají specifická barviva. Mimo [[chlorofyl A|chlorofylu a]] mají [[chlorofyly]] c1 a c2, [[β-karoten]] (červené) a [[fukoxantin]] (žluté, díky kterému mají svůj název). Zásobní látky jsou [[chrysolaminaran]], [[olej]]e a [[polyfosfát]]ové granule, nazývané [[volutin]], a jsou uloženy mimo chloroplast v cytoplazmě. [21] => [22] => V jejich buňkách můžete pozorovat i [[pulsující vakuola|pulsující vakuolu]], která má osmoregulační funkci. [23] => [24] => [[Diktyosom]] je další speciální organela, která vytváří slizový obal v palmelových (slizových) stádiích. Je složena z nenápadných váčků, které postupně přirůstají (nejmladší jsou u jádra, nejstarší u membrány). Obsahují amorfní (beztvaré) [[glykoprotein]]y. [25] => [26] => Dalším tělískem, který se podílí na výrobě slizu jsou [[mukocysta|mukocysty]]. Ty jsou uloženy pod povrchem buňky. Jinými, ještě záhadnějšími tělísky, jsou tzv. [[diskobolocysta|diskobolocysty]], to jsou vymrštitelná tělíska pod plasmatickou membránou, jejíž funkci neznáme. Oba útvary patří mezi [[extruzom]]y. [27] => [28] => == Rozmnožování == [29] => Rozmnožují se většinou nepohlavně. [[Pohlavní rozmnožování]] pozorováno vzácně a to [[hologamie|hologamické]] (úplné splynutí [[haploidních buněk]]. Specifické rozmnožování je u rodu Dinobryon, kde jsou v populaci samičí a samčí, morfologicky nerozpoznatelné klony. Samičí buňky produkují [[feromon]]y (atraktanty), které působí na samčí buňky tak, že opustí loriku a po setkání s opačně laděným gametem dojde k splynutí. Výsledkem je zkřemenělá zygota, často obsahující dvě jádra. K splynutí jader zřejmě dochází se zpožděním. [30] => [31] => Nepohlavní rozmnožování je prosté dělení. [[Mitóza]] je otevřená, [[jaderná membrána]] mizí hned na počátku. Bičíky se rozdělí před mitózou, a pak zastupují funkci [[centriola|centriol]]. Udržují jádra v určité vzdálenosti a v určité pozici. [32] => [33] => Mimo klasického dělení také některé druhy tvoří [[cysta (stádium)|nepohlavní cysty]] (stadia, v nichž je buňka uzavřena v pevném obalu, slouží k přečkání nepříznivých období), nazývají se [[stomatocysta|stomatocysty]] a jsou křemičité. Tvoří se uvnitř buňky (endogenně). Celý proces byl studován u rodu ''[[Ochromonas]]''. Uvnitř volně se pohybující vegetativní buňky se zprvu vytvoří váček, ve kterém se ukládá křemitý materiál (angl. "silicon deposition vesicle", SDV). Tento váček postupně nabývá tvar duté kuličky s lehce zkřemenělou stěnou. V té době buňka přestane plavat a pravděpodobně zatáhne nebo ztratí oba bičíky. V určité fázi zralosti je stěna budoucí cysty zřetelně zkřemenělá, s jediným neuzavřeným otvorem. Tím se do kulovité cysty nasouká celý [[protoplast]] bičíkovce. Naposledy se vstupní otvor uzavře zátkou. Zátka, usazená v nálevkovitém hrdle cysty, je z pevného materiálu, ale nekřemení. [34] => [35] => Povrch zralých stomatocyst mívá určitou, ale poměrně chudou strukturu. Rozdíly jsou ve tvaru hrdla, v přítomnosti povrchových trnů a osténků slouží k jejich určování. Slouží geologům pro určení stáří vrstvy (rozlišují přes dvě stovky typů), nejstarší nálezy jsou 14 000 let staré. [36] => [37] => == Systém a někteří zástupci == [38] => Třída zlativek má tři řády: [[Chromulinales]], [[Hiberdiales]], [[Hydruales]].http://taxonomicon.taxonomy.nl/TaxonTree.aspx?id=3379 Liší se hlavně ultrastrukturou, až na řád Hydruales, který tvoří stélky okem viditelné, ve slizových obalech. [39] => [40] => '''[[Chromulinales]]''' – nahé buňky i loriky, různě dlouhé bičíky, někdy mají šupiny, tvoří palmelová stadia [41] => * ''[[Chromulina]]'' – drobný bičíkovec, krátký bičík silně redukován; [42] => * ''[[Ochromonas]]'' – bezblanný (má jen plazmatickou membránu), mají vymrštitelné discobolocysty [43] => * ''[[Uroglena]]'' – koloniální, tvořené průzračným slizem, čisté vody, citlivý vůči mechanickému poškození; [44] => * ''[[Dinobryon]]'' – tvoří malé plovoucí kolonie, chitinová lorika , výrazné stigma, fagotrofie [45] => * ''[[Kephyriopsis]]'' – jeden viditelný bičík, baňková lorika, jarní plankton, hologamie; [46] => * ''[[Epipyxis]]'' – mixotrofní bičíkovec, nástěnný chlch, lorika nálevkovitá, složená ze šupin [47] => * ''[[Paraphysomonas]]'' – jemné křemité šupiny s kruhovou bází, s ostnem, sladkovodní, hojný; [48] => * ''[[Chrysoameba]]'' – tvarově proměnlivé buňky, bičíky se někdy nevytvoří, mají rhizopodia [49] => * ''[[Gleochrysis]]'' – kulovité buňky, amorfní sliz, zoospory 1 bičík, často tvoří stomatocysty [50] => [51] => '''[[Hiberdiales]]''' – nový řád, odlišen na základě ultrastruktury bičíku;, který je odlišná od Chromulinales. [52] => * ''[[Hiberdia]]'' – dvě formy: kokální a bičíkaté stadium, bičíky svírají odlišný úhel, mimo fukoxantinu obsahují [[vaucherioxantin]] (opět barvivo, ale typické pro [[Vaucheriales]] – úplně jiná třída) [53] => * ''[[Chromophyton]]'' – 2 bičíky, někdy tvoří blanku na hladině (které se říká epineuston) [54] => * ''[[Bitrichia]]'' – žije v oligotrofních jezerech v planktonu, má lorika, vybíhají 2 duté ostny, z otvoru loriky vystrčené panožky [55] => * ''[[Laginyon]]'' – žije na dně ve sladkých vodách, lorika ve tvaru křivule [56] => [57] => '''[[Hydruales]]''' [58] => * ''[[Hydrurus]]'' – makroskopická stélka (v našich vodách kolem deseti centimetrech, ale níže v Evropě daleko větší,{{doplňte zdroj}} až 30 cm), gleomorfí (ve slizové obalu celá), epifyt v oligotrofních (opravdu čistých) potocích, voní po [[rybí tuk|rybím tuku]], má velmi výrazné stomatocysty, čočkovité s křídlem [59] => * ''[[Phaeodermatium]]'' – buňky uložené v jednovrstevných krustách, velmi podobný Hydrurus, možné že jde o jeden druh [60] => [61] => == Odkazy == [62] => [63] => === Reference === [64] => [65] => [66] => === Literatura === [67] => * {{citace monografie | příjmení = Kalina | jméno = Tomáš | příjmení2 = Váňa | jméno2 = Jiří | titul = Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii | vydání = 1 | typ vydání = první dotisk | rok = 2010 | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | počet stran = 606 | isbn = 978-80-246-1036-8 | strany = 160–170}} [68] => [69] => === Externí odkazy === [70] => * {{commonscat|Chrysophyceae}} [71] => * {{biolib| id = 14854 | latinský název = Chrysophyceae | český název = zlativky}} [72] => * [http://www.sinicearasy.cz/134/Chrysophyceae Třída Chrysophyceae] {{Wayback|url=http://www.sinicearasy.cz/134/Chrysophyceae |date=20160816094616 }} na SiniceaRasy.cz (česky) [73] => [74] => {{Taxonbar|from=Q1763065}} [75] => {{Autoritní data}} [76] => [77] => [[Kategorie:Zlativky| ]] [78] => [[Kategorie:Stramenopila]] [] => )
good wiki

Zlativky

Zlativky (Chrysophyceae) jsou třída řas, které patří do kmene Heterokontophyta, říše Chromalveolata. Je to poměrně malá, dobře definovaná skupina, většinou s bičíky (volní, kolonie), někdy však tvořící améboidní stélku ve slizu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bičík','Dinobryon','Chromulinales','Hiberdiales','Hydruales','Ochromonas','fotosyntetické barvivo','Tylakoidy','řasy','jaderná membrána','sekundární endosymbióza','Kephyriopsis'

Bičík

Řasy

Řasy jsou jednobuněčné nebo mnohobuněčné organismy, které mohou být nalezeny ve sladkých nebo slaných vodách, na povrchu tůní nebo na suchých površích.