Array ( [0] => 15240774 [id] => 15240774 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zooarcheologie [uri] => Zooarcheologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Fallow deer pelvis & 2 gazeele horns - el-Wad Terrace (early Natufian).JPG|náhled|''Kosti velkých savců na archeologické lokalitě'']] [1] => '''Zooarcheologie''' nebo též '''archeozoologie''' (termín pochází z [[Řečtina|řeckých]] slov: ''zóon'' =„tvor, živočich“, ''archaios'' =„starobylý“ a ''lógos'' =„řeč, nauka“)Antropologická zooarcheologie. Antropologická zooarcheologie: Dějiny vepsané v kostech [online]. Webnode, 2013 [cit. 2018-11-06]. Dostupné z: https://antropologicka-zooarcheologie.webnode.cz/ je [[Interdisciplinarita|interdisciplinárním]] oborem, který stojí na pomezí [[archeologie]] a [[zoologie]]. Zabývá se studiem nálezů [[Živočichové|živočišných]] pozůstatků na [[Archeologická lokalita|archeologických lokalitách]] a jejich vztahem k člověku. Cílem je porozumění vztahu člověka a okolního prostředí, především pak vzájemné ovlivňování mezi člověkem a živočichy.{{Citace monografie [2] => | příjmení = REITZ [3] => | jméno = Elizabeth Jean [4] => | příjmení2 = WING [5] => | jméno2 = Elizabeth S. [6] => | titul = Zooarchaeology [7] => | url = https://archive.org/details/zooarchaeology0000reit [8] => | vydání = 2 [9] => | vydavatel = Cambridge University Press [10] => | místo = New York [11] => | rok vydání = 2008 [12] => | isbn = 978-0521673938 [13] => }} [14] => [15] => Spoleĉně s [[Archeobotanika|archeobotanikou]] a [[Geoarcheologie|geoarcheologií]] tvoří základ [[environmentální archeologie]], která pomáhá vytvářet komplexnější představy o interakci člověka a životního prostředí v minulosti. Archeobotaniku a zooarcheologii je pak možné společně označit termínem bioarcheologie.{{Citace monografie [16] => | příjmení = BENEŠ [17] => | jméno = Jaromír [18] => | příjmení2 = POKORNÝ [19] => | jméno2 = Petr [20] => | titul = Bioarcheologie v České republice [21] => | vydání = 1 [22] => | vydavatel = Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Archeologický ústav AVČR Praha [23] => | místo = České Budějovice – Praha [24] => | rok vydání = 2008 [25] => | isbn = 978-80-86124-72-8 [26] => }} [27] => [28] => == Historie == [29] => Ostatky živočichů, zejména kosti [[Savci|savců]] a schránky [[Měkkýši|měkkýšů]] byly hojně nacházeny již při nejstarších [[Archeologický výzkum|archeologických výzkumech]], zpočátku však často nebyly vnímány jako [[Archeologický nález|archeologické nálezy]]. První systematickou práci o archeologicky získaných zvířecích kostech představují výsledky studia tzv. [[crannog]] - uměle vybudovaných ostrovů na jezerech v [[Irsko|Irsku]] - z roku [[1862]], které publikoval [[William Wilde]].{{Citace sborníku [30] => | příjmení = Dreslerová [31] => | jméno = Dagmar [32] => | titul = Pozdě, ale přece: environmentální archeologie v České republice [33] => | url = [34] => | příjmení sestavitele = Beneš [35] => | jméno sestavitele = Jaromír [36] => | sestavitel = [37] => | příjmení sestavitele2 = Pokorný [38] => | jméno sestavitele2 = Petr [39] => | sborník = Bioarcheologie v České republice [40] => | odkaz na sborník = [41] => | vydavatel = Jihočeská univerzita v Českých budějovicích, Archeologický ústav AVČR Praha [42] => | odkaz na vydavatele = [43] => | místo = České Budějovice – Praha [44] => | rok = 2008 [45] => | kapitola = [46] => | strany = 13–38 [47] => | isbn = [48] => | jazyk = [49] => }} [50] => [51] => Během [[20. století]] se i zvířecí kosti postupně stávají předmětem odborných studií, často je však výsledkem jen stručný popis, určení rozměrů a druhu zvířete. V první polovině [[20. století]] v Čechách vynikal [[Jaroslav Petrbok]], který na archeologických lokalitách důsledně sbíral přírodovědný materiál, přičemž se zaobíral především [[měkkýši]].{{Citace elektronického periodika [52] => | titul = Bioarcheologie, nový obor na pomezí přírodních a historických věd [53] => | periodikum = vesmir.cz [54] => | url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-1/bioarcheologie-novy-obor-pomezi-prirodnich-historickych-ved.html [55] => | datum přístupu = 2023-03-08 [56] => }} V 2. polovině 20. století velké množství zvířecích kostí z archeologických výzkumů zpracoval [[Lubomír Peške]], zatímco [[Měkkýši|měkkýše]] v archeologických nálezech studoval [[Vojen Ložek]].''{{Citace sborníku [57] => | příjmení = Dreslerová [58] => | jméno = Dagmar [59] => | titul = Pozdě, ale přece: environmentální archeologie v České republice [60] => | url = [61] => | příjmení sestavitele = Beneš [62] => | jméno sestavitele = Jaromír [63] => | sestavitel = [64] => | příjmení sestavitele2 = Pokorný [65] => | jméno sestavitele2 = Petr [66] => | sborník = Bioarcheologie v České republice [67] => | odkaz na sborník = [68] => | vydavatel = Jihočeská univerzita v Českých budějovicích, Archeologický ústav AVČR Praha [69] => | odkaz na vydavatele = [70] => | místo = České Budějovice – Praha [71] => | rok = 2008 [72] => | kapitola = [73] => | strany = 13–38 [74] => | isbn = [75] => | jazyk = [76] => }}'' [77] => [78] => K většímu propojení archeologie a přírodních věd pak došlo až v závěru [[20. století]], kdy vzrostl zájem o rekonstrukci minulého životního prostředí. Díky rozsáhlým [[Interdisciplinarita|interdisiplinárním]] projektům se zooarcheologie postupně stala uznávanou a svébytnou disciplínou. O širokou mezioborovou spolupráci v archeologii se zasadil především Američan německého původu, [[Karl W. Butzer]], který se věnoval studiu [[vegetace]], [[Půda|půdy]], [[geologie]] a [[geomorfologie]], ale i zaniklé [[Fauna|fauně]] a klimatickým změnám v [[pleistocén]]u. Prosazoval velmi komplexní přístup s maximálním propojením archeologie a přírodních věd.{{Citace monografie [79] => | příjmení = Butzer [80] => | jméno = Karl W. [81] => | titul = Environment and archeology: an ecological approach to prehistory [82] => | url = https://archive.org/details/environmentarche0000butz_k0u6 [83] => | vydání = 2 [84] => | vydavatel = Aldine-Atherton [85] => | místo = Chicago [86] => | rok vydání = 1971 [87] => | počet stran = 703 [88] => }} [89] => [90] => == Metody == [91] => [[Soubor:Cremated bone (from a cat) (6880747925).jpg|náhled|''Spálené kosti kočky'' ''(Valsta, Švédsko)'']] [92] => Zooarcheologie zkoumá zejména [[kost]]i, méně často i jiné tkáně obratlovců ([[kůže|kůži]], [[Chlup (zoologie)|chlupy]], [[Ploutev|ploutve]], [[Šupina (ryby)|šupiny]] a podobně), ale také jejich [[DNA]] nebo obsah [[Chemický prvek|chemických prvků]] a [[izotop]]ů v těchto tkáních (především v kostech a zubech). Z bezobratlých jsou nejčastěji získávány [[Lastura|lastury]] a [[Ulita|ulity]] [[Měkkýši|měkkýšů]]. [93] => [94] => Zooarcheologie využívá přístupy a poznatky mnoha [[Přírodní vědy|přírodovědných]] i [[Humanitní vědy|humanitních oborů]]. Mimo archeologii a zoologii se obrací například i ke studiu [[anatomie]], [[Taxonomie (biologie)|taxonomie]], [[Genetika|genetiky]], [[patologie]], [[evoluční biologie]], [[paleontologie]], [[zoogeografie]], [[ekologie]], [[etologie]], [[tafonomie]], [[Dějiny|historie]] nebo [[etnografie]].{{Citace monografie [95] => | příjmení = Hložek [96] => | jméno = Martin [97] => | titul = Encyklopedie moderních metod v archeologii: Archeometrie [98] => | vydání = 1 [99] => | vydavatel = Libri [100] => | místo = Praha [101] => | rok vydání = 2008 [102] => | strany = 31–32 [103] => | isbn = 978-80-7277-230-8 [104] => }} [105] => [[Soubor:Interieur, vergelijkingscollectie van skeletdelen van een haring - Amersfoort - 20412592 - RCE.jpg|náhled|''Srovnávací sbírka rybích kostí'']] [106] => Přináší informace o [[Domestikace|domestikaci]], [[Ekonomika|ekonomice]] a využívání živošišných zdrojů (maso, mléko, vlna, kosti...), výživě, [[Sociální status|sociálním postavení]], [[rituál]]ech i [[Podnebí|klimatu]] a vzhledu krajiny v minulosti.{{Citace elektronického periodika [107] => | příjmení = kolektiv [108] => | jméno = Autorský [109] => | titul = Pod pokličkou archeologie (4) [110] => | periodikum = cesty-archeologie [111] => | url = https://www.cestyarcheologie.cz/single-post/pod-poklickou-zooarcheologie [112] => | datum vydání = 2020-02-06 [113] => | jazyk = cs [114] => | datum přístupu = 2023-04-25 [115] => }} Z nálezů kuchyňských zbytků je možné zjistit, která zvířata byla chována nebo lovena, stopy poškození na kostech mohou například prozradit, jak probíhalo porcování masa. [116] => [117] => Kromě informací o lidské minulosti lze ovšem získat množství údajů i o samotných zvířatech – studovat lze věkové složení stáda, pohlaví i velikost jedinců nebo změny ve stavbě těla vlivem [[domestikace]]. Patologické změny kostry mohou upozornit nejen na nemoci, ale také na využívání domestikovaných zvířat k práci. [118] => [119] => Studium zooarchologie nepomáhá jen k porozumění životu v minulosti, ale má také významný přesah do současnosti. Díky zooarcheologickým poznatkům je možné předcházet problémům, spojeným především s ohroženými živočišnými druhy, kterým hrozí úplné vyhynutí.{{Citace periodika [120] => | příjmení = Lyman [121] => | jméno = R. Lee [122] => | titul = Applied zooarchaeology: The relevance of faunal analysis to wildlife management [123] => | periodikum = World Archaeology [124] => | datum vydání = 1996 [125] => | ročník = 28 [126] => | číslo = 1 [127] => | strany = 110–125 [128] => }} [129] => [130] => === Analýza === [131] => Data, která je možné získat zooarcheologickou analýzou, lze rozdělit na primární a sekundární.'''' [132] => [133] => * '''Primární data''' jsou získávána přímo ze studia kostí nebo jiných živočišných tkání (např. druh zvířete, věk, pohlaví, stopy sekání, opálení) [134] => * '''Sekundární data''' jsou výsledkem odvozování z primárních dat (např. poměr pohlaví ve stádě, věk zabitých zvířat) [135] => [[Soubor:Zeefkruiwagen in gebruik.jpg|náhled|''Plavení hlíny na archeologickém výzkumu'']] [136] => Zooarcheologický výzkum začíná vyzvednutím kostí nebo jiných živočišných tkání na [[Archeologická lokalita|archeologické lokalitě]]. Při snaze o zachycení ostatků drobných živočichů – [[žáby]], [[ryby]], [[hlodavci]] – se využívá prosívání nebo plavení vytěženého materiálu (hlíny). [137] => [138] => Následuje sběr primárních dat. Na nálezech se určují: [139] => [140] => * druh zvířete [141] => * [[Anatomie|anatomické]] určení kosti [142] => * věk a pohlaví jedince [143] => * rozměry kostí [144] => * patologické změny na kostech [145] => * projevy [[Tafonomie|tafonomických procesů]] [146] => Pro další kroky je významné studium [[tafonomie]], které sleduje, jakým způsobem došlo k uložení nálezů na lokalitě a jaké procesy ovlivnily jejich dochování. Například kyselá půda narušuje a rozpouští kosti, takže může způsobit, že jsou nalézány pouze masivní kosti velkých zvířat, zatímco chybí drobné kosti hlodavců nebo ryb. Špatné pochopení situace by tak mohlo vést například k závěru, že lidé na lokalitě nekonzumovali ryby, protože nebyly nalezeny jejich kosti. Stopy okousání na kostech zase mohou prokázat, že nahromadění nálezů v jeskyni nezpůsobili pravěcí lovci, ale [[šelmy]]. [147] => [148] => Po získání primárních dat jsou z většího celku odvozovaná data sekundární. Patří mezi ně například odhad celkové velikosti zvířat, věkové složení stáda, poměr pohlaví ve skupině zvířat, zastoupení [[Druh|živočišných druhů]] nebo minimální počty jedinců na lokalitě.''{{Citace monografie [149] => | příjmení = Hložek [150] => | jméno = Martin [151] => | titul = Encyklopedie moderních metod v archeologii: Archeometrie [152] => | vydání = 1 [153] => | vydavatel = Libri [154] => | místo = Praha [155] => | rok vydání = 2008 [156] => | strany = 31–32 [157] => | isbn = 978-80-7277-230-8 [158] => }}'' [159] => [160] => Na základě primárních i sekundárních dat jsou následně vytvářeny interpretace, jejichž cílem je poznat [[subsistenční strategie]] minulých populací (jaká zvířata jedli, jak velké procento tvořila konzumace konkrétního druhu, jakým způsobem potravu získávali), přispět k poznání procesu domestikace, hospodaření se zdroji a podobně. [161] => [162] => [[Soubor:Paleolithic shells from the Nile River.jpg|náhled|''Paleolitické lastury z Nilu'']] [163] => [164] => === Bezobratlí === [165] => Kromě běžně nalézaných kostí obratlovců jsou nejčastěji předmětem zooarcheologických výzkumů schránky měkkýšů. Jejich studium přispívá především k poznání lokálních přírodních podmínek. Měkkýši jsou velmi citliví na klima, vlhkost i charakter vegetace a jsou vázaní na konkrétní [[ekosystém]]. Proto i malé množství nálezů postačí k vytvoření poměrně přesné představy o charakteru přírodního prostředí v minulosti. Protože ale měkkýši během svého života využívají jen velmi malý prostor, je zmíněná rekonstrukce prostředí jen lokální a bez porovnání s jinými nálezy nemůže vypovídat o větší oblasti. [166] => [167] => Na základě studia měkkýšů lze ale sledovat i společenské vztahy minulých populací, protože lastury a ulity často sloužily jako ozdoby a stávaly se také předmětem obchodu a přepravy na větší vzdálenosti. [168] => [169] => Méně často jsou zkoumány chitinové zbytky hmyzu nebo [[Fosilie|mikrofosilie]], které také mohou nést cenné informace o klimatu a přírodním prostředí. [170] => [171] => Jako specifický hraniční obor může být vnímána [[archeoparazitologie]], která zjišťuje přítomnost [[Parazitismus|parazitů]] v archeologickém materiálu. Jejich studium odhaluje informace o lidském stravování, způsobu bydlení, [[Hygiena|hygieně]], lékařské péči a podobně. Archeoparazitologický materiál je získáván z výplní studní, jímek či hrobů nebo z [[koprolit]]ů, případně z [[Mumie|mumifikovaných těl]]. [172] => [173] => == Odkazy == [174] => [175] => === Reference === [176] => {{překlad| jazyk = en| článek = Zooarcheology |revize= 859214936}} [177] => [178] => [179] => [180] => === Externí odkazy === [181] => * {{Commonscat}} [182] => * [https://lape.prf.jcu.cz/ Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie] [183] => {{Autoritní data}} [184] => [185] => [[Kategorie:Environmentální archeologie]] [] => )
good wiki

Zooarcheologie

Kosti velkých savců na archeologické lokalitě Zooarcheologie nebo též archeozoologie (termín pochází z řeckých slov: zóon =„tvor, živočich“, archaios =„starobylý“ a lógos =„řeč, nauka“) je interdisciplinárním oborem, který stojí na pomezí archeologie a zoologie. Zabývá se studiem nálezů živočišných pozůstatků na archeologických lokalitách a jejich vztahem k člověku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Měkkýši','20. století','Interdisciplinarita','tafonomie','Archeologická lokalita','Irsko','Podnebí','Lastura','kost','Archeologický nález','environmentální archeologie','Lubomír Peške'

Interdisciplinarita

Irsko

Kost

Lastura

Lastura je způsob těžby perel, který se používá především v Perském zálivu, především na Bahrajnu.

Měkkýši

Podnebí

Tafonomie