Array ( [0] => 14691316 [id] => 14691316 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zpěvák [uri] => Zpěvák [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Jolin Tsai 2015 Hito Music Awards.png|náhled|Zpěvák]] [1] => '''Zpěvák''' či '''pěvec''' je múzický umělec, který zpívá, hlasem [[interpretace (hudba)|interpretuje]] [[melodie|melodii]] a většinou i text. Širší význam slova má pojem '''vokalista'''. Takto označovaný hudebník může interpretovat i nemelodické zvuky. [2] => [3] => Pod pojmem pěvec/pěvkyně se všeobecně rozumí vokální umělec/umělkyně interpretující [[Klasická hudba|vážnou (klasickou) hudbu]], jako jsou [[Opera|opery]], [[Oratorium|oratoria]], [[písně]] (z oblasti vážné hudby) a jiné. [4] => [5] => == Dějiny == [6] => Zpěváci v historii plnili nejen roli uměleckou, ale také (zejména) roli zábavní. O existenci a společenské úloze zpěváků – zvaných ''aiodos'' – informují již nejstarší literární prameny z doby antického Řecka (''[[Ilias]]'' a ''[[Odysseia]]''). V řecké mytologii byla jejich patronkou Múza [[Euterpé]]. Ve středověku byli šiřiteli kultury a zpráv.Dokladem šíření zpráv skrze zpěvákův přednes písně je např. tradiční píseň [http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/17000/vacul%C3%ADk_2011_dp.pdf?sequence=1 ''O nešťastné bitvě a porážce Uhrů od národa tureckého učiněné a o smrti velmi smutné a žalostivé slavné paměti krále Ludvíka Jeho Milosti'' z roku 1526, kterou zmiňuje na straně 15 ve své diplomové práci Jiří Vaculík] Např. v tzv. jarmarečních či kramářských písních vyprávěli skutečné příběhy a události.{{Citace periodika [7] => | příjmení = Blažek [8] => | jméno = Antonín [9] => | titul = O našich písních kramářských [10] => | periodikum = Národopisný Věstník Českoslovanský [11] => | rok = 1926 [12] => | měsíc = [13] => | den = [14] => | ročník = 18 [15] => | číslo = [16] => | strany = 69–75 [17] => | url = http://tyfoza.no-ip.com/vestnik/html/knihy/vestnik18/ [18] => | issn = [19] => }} Jejich písně byly a jsou obrazem jazykové kultury společnosti. [20] => [[Soubor:Oil painting, Zpěvačka (Singer), Jiří Sopko, 1973,.jpg|náhled|Zpěvačka, [[olejomalba]] z roku 1973, autor [[Jiří Sopko]].]] [21] => [22] => == Typologie == [23] => [24] => === Klasické dělení podle hlasů === [25] => {{viz též|Druhy hlasů}} [26] => * [[muž]]ské hlasy [27] => ** [[kontratenor]] – mužský hlas zpívající zvláštní technikou, zvukem je podobný [[falzet]]u, vyšší než tenor [28] => ** [[tenor]] – vysoko položený mužský hlas [29] => ** barytenor – položený mezi tenorem a barytonem [30] => ** [[baryton]] – střední mužský hlas [31] => ** [[basbaryton]] – mužský hlas položený mezi basem a barytonem [32] => ** [[bas]] – nejnižší mužský hlas [33] => * [[Žena|ženské]] hlasy [34] => ** [[soprán]] – nejvyšší ženský hlas [35] => ** [[mezzosoprán]] – střední ženský hlas [36] => ** [[alt]] – nejnižší ženský hlas [37] => ** [[kontraalt]] – výrazně nízký alt [38] => [39] => === Nonartificiální zpěváci === [40] => Zatímco členění hlasů v operním zpěvu je historicky ustálené a kodifikované, v oblasti nonartificiální hudby (neumělecké; popové, jazzové, rockové) je členění mnohem volnější. K označením hlasů používaným hudebními kritiky patří např. „rockový chraplák“, „hardrockový ječák“, „popová kantiléna“. Zařazení zpěváka se děje obvykle podle žánru ve snaze o nalezení společných rysů jinak individuálního pěveckého projevu. Zatímco v současné „vážné“ hudbě existuje snaha o minimální zásahy do autorova díla, v populární hudbě se skladby mnohem více přizpůsobují konkrétnímu projevu zpěváka pomocí aranže.{{Citace monografie [41] => | příjmení = Teryngerová [42] => | jméno = Johana [43] => | titul = Pěvecký projev v nonartificiální hudbě [44] => | vydavatel = [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|PedF MU]] [45] => | místo = Brno [46] => | rok = 2012 [47] => | poznámka = disertační práce [48] => | url = http://is.muni.cz/th/64340/pedf_d/ [49] => | kapitola = 5 Typologie zpěváků nonartificiální hudby [50] => | strany = 84–85 [51] => }} [52] => [53] => == Popularita a soutěže zpěváků == [54] => Obliba zpěváků a zpěvaček populární hudby se projevuje v jejich umístění v různých anketách. V Československu, resp. v Česku je známá od roku 1971 anketa [[Zlatý slavík]].{{Citace monografie [55] => | příjmení = Dorůžka [56] => | jméno = Lubomír [57] => | titul = [[Panoráma populární hudby 1918/1978]] [58] => | vydavatel = Mladá Fronta [59] => | místo = Praha [60] => | rok = 1987 [61] => | kapitola = Tabulky slávy VI. [62] => | strany = 227 [63] => }}, resp. [[Český slavík]] {{Citace elektronické monografie [64] => | příjmení = ob [65] => | jméno = [66] => | titul = Po třinácti letech šok: Gotta vyhodil ze slavičího sedla Tomáš Klus [67] => | url = http://kultura.idnes.cz/cesky-slavik-c9t-/hudba.aspx?c=A121124_201330_hudba_ob [68] => | datum vydání = 2012-11-24 [69] => | datum aktualizace =2012-11-24 [70] => | datum přístupu = 2012-12-20 [71] => }} V těchto anketách fanoušci hodnotí jak písně, tak zpěváky a zpěvačky. Mnozí zpěváci se zúčastňují prestižních soutěží před odbornou porotou za účasti publika a často i televize. Příkladem byla [[Bratislavská lyra]], v novodobé historii jsou to [[Česko zpívá]] či [[Česko Slovensko hledá SuperStar]]. Obdobné soutěže a ankety byly a jsou běžné v mnoha státech světa. {{Citace monografie [72] => | příjmení = Dorůžka [73] => | jméno = Lubomír [74] => | titul = [[Panoráma populární hudby 1918/1978]] [75] => | vydavatel = Mladá Fronta [76] => | místo = Praha [77] => | rok = 1987 [78] => | kapitola = Tabulka slávy VII. [79] => | strany = 250 [80] => }} Známá je soutěž [[Eurovision Song Contest]]. [81] => [82] => == Zastupování zpěváků == [83] => Většina kvalitních zpěváků byla i je zastoupena některou z řady agentur, s nimiž uzavírají smlouvu. Ty jim sjednávají podmínky, za nichž vystupují na koncertech. [84] => [111] => [112] => == Odkazy == [113] => [114] => === Reference === [115] => [116] => [117] => === Související články === [118] => * [[Pěvecký sbor]] [119] => * [[Kastrát#Kastráti v hudbě|Kastráti]] [120] => * [[Koloratura]] [121] => * [[Koloraturní soprán]] [122] => [123] => === Externí odkazy === [124] => * {{Commonscat}} [125] => * {{Wikislovník|heslo=zpěvák}} [126] => * {{Wikicitáty|téma=Zpěvák}} [127] => [128] => {{Autoritní data}} [129] => {{Portály|Hudba}} [130] => [131] => [[Kategorie:Zpěváci| ]] [132] => [[Kategorie:Zpěv]] [133] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [134] => [[Kategorie:Umělecké profese]] [135] => [136] => [[fi:Laulu#Laulaja]] [] => )
good wiki

Zpěvák

Zpěvák Zpěvák či pěvec je múzický umělec, který zpívá, hlasem interpretuje melodii a většinou i text. Širší význam slova má pojem vokalista.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Jolin Tsai 2015 Hito Music Awards.png','Ilias','Eurovision Song Contest','Česko zpívá','Český slavík','kontraalt','Žena','mezzosoprán','melodie','basbaryton','Klasická hudba','Opera'

Basbaryton

Ilias

Kontraalt

Melodie

Mezzosoprán

Mezzosoprán, známý také jako mezzosopranistka, je hlasový typ ženského hlasu v opera a klasické hudbě.

Opera

Žena