Array ( [0] => 15492881 [id] => 15492881 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zrak [uri] => Zrak [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Zrak je fyzikální jev a zároveň základní smysl člověka i dalších živých organismů, který jim umožňuje vnímat okolní svět zrakovým vnímáním. Zrak je schopnost zrakového ústrojí, které se nachází na povrchu oka, zachytit, transformovat a interpretovat světelné podněty, které vnější prostředí odráží. Funkčnost zraku u člověka a ostatních živočichů je závislá na správném fungování všech součástí oka, jako například rohovky, čočky, duhovky, sítnice a zrakového nervu. Tyto části oka spolu spolupracují na zpracování světelných podnětů a jejich přenosu do mozku, kde jsou interpretovány jako obrazy. Zrak se vyznačuje schopností vidět široké spektrum barviv, od červeného přes zelené až po modré. Důležitou součástí zraku je také schopnost soustředit zrak na různé vzdálenosti, což umožňuje ostrost a přizpůsobivost oka. Poruchy zraku, jako je krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, mohou mít negativní vliv na schopnost vidět ostré obrazy. V takových případech se často používají korekční brýle nebo kontaktní čočky. Zrak je také důležitý pro mnoho dalších oblastí lidského života, jako je umělecké vyjádření výtvarného umění, četba, řízení vozidel nebo orientace v prostoru. Celkově lze tedy konstatovat, že zrak je nezbytným smyslem pro vnímání okolního světa a že jeho správná funkce je klíčová pro kvalitu života člověka. [oai] => Zrak je fyzikální jev a zároveň základní smysl člověka i dalších živých organismů, který jim umožňuje vnímat okolní svět zrakovým vnímáním. Zrak je schopnost zrakového ústrojí, které se nachází na povrchu oka, zachytit, transformovat a interpretovat světelné podněty, které vnější prostředí odráží. Funkčnost zraku u člověka a ostatních živočichů je závislá na správném fungování všech součástí oka, jako například rohovky, čočky, duhovky, sítnice a zrakového nervu. Tyto části oka spolu spolupracují na zpracování světelných podnětů a jejich přenosu do mozku, kde jsou interpretovány jako obrazy. Zrak se vyznačuje schopností vidět široké spektrum barviv, od červeného přes zelené až po modré. Důležitou součástí zraku je také schopnost soustředit zrak na různé vzdálenosti, což umožňuje ostrost a přizpůsobivost oka. Poruchy zraku, jako je krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, mohou mít negativní vliv na schopnost vidět ostré obrazy. V takových případech se často používají korekční brýle nebo kontaktní čočky. Zrak je také důležitý pro mnoho dalších oblastí lidského života, jako je umělecké vyjádření výtvarného umění, četba, řízení vozidel nebo orientace v prostoru. Celkově lze tedy konstatovat, že zrak je nezbytným smyslem pro vnímání okolního světa a že jeho správná funkce je klíčová pro kvalitu života člověka. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Blue eye.jpg|náhled|vpravo|[[Lidské oko]]]] [1] => '''Zrak''' je [[Smysl (biologie)|smysl]], který umožňuje živočichům vnímat [[světlo]], různé [[barva|barvy]], tvary. Pro člověka je to smysl nejdůležitější, asi 80 % všech [[informace|informací]] vnímáme zrakem. Zrak je zaměřen především na vnímání kontrastu, proto dovoluje vidění kontur předmětů, jejich [[vzdálenost]] a významně se podílí na orientaci v prostoru. [2] => [3] => == Vnímání světla == [4] => [[Soubor:Retina-diagram.svg|náhled|Stavba [[sítnice]]; v pravé (vnější) vrstvě jsou [[Tyčinka (oko)|tyčinky]] a jeden [[čípek (oko)|čípek]]]] [5] => [[Soubor:Schéma tyčinky (oko).svg|náhled|Stavba [[Tyčinka (oko)|tyčinky]]]] [6] => Vlastní vnímání světla je založeno na citlivosti zrakových [[pigment]]ů (např. [[rodopsin]]) na světlo. Světlem se zrakové pigmenty rozkládají, čímž zahájí řetěz chemických reakcí, které vedou k převedení signálu na elektrický potenciál, vzruch, který přenáší informaci do zrakových center [[mozek|mozku]]. Fotoreceptory lidského oka jsou citlivé na světelné vlny v rozsahu 469–769 nm. [7] => [8] => Rodopsin je zřejmě nejvýznamnější oční pigment zodpovědný za vnímání světla, ale nikoliv jediný. V čípkách se vyskytují především tzv. [[jodopsin]]y, které umožňují barevné vidění. Mechanismus jejich funkce však je podobný. [9] => [10] => Rodopsin je [[transmembránový protein]] složený z [[Bílkovina|proteinové]] složky [[opsin]]u a [[Karoteny|karotenové]] složky [[retinal]]u. Retinal je schopný [[cis-trans izomerie|''cis-trans'']] [[izomerie]]. ''Cis'' konfigurace retinalu je pevně vázána na [[lysin]]ový zbytek opsinového proteinu a představuje klidový stav. Retinal je však schopen prudce reagovat na dopadající fotony světla. Když totiž dojde k absorpci světla ''cis''-retinalem, změní se na [[cis-trans izomerie|all-''trans'']] izomer a uvolní se do [[cytoplazma|cytoplazmy]]. Změnou konformace rodopsinu se aktivuje [[G protein]] [[transducin]]. Ten aktivuje [[cGMP fosfodiesteráza|cGMP fosfodiesterázu]], která rozkládá [[cGMP]] na otevřený [[guanosinmonofosfát|GMP]]. Když však v tyčinkách není cGMP, dojde k uzavření [[sodíkový kanál|sodíkových]] [[iontový kanál|iontových kanálů]], a tak dochází k [[hyperpolarizace|hyperpolarizaci]] membrány. To inhibuje [[synapse]] na tyčinkových buňkách a vede to k zastavení produkce jistých [[neurotransmiter]]ů. Jejich nedostatek způsobí depolarizaci membrány nervových buněk v sítnici a vznik [[akční potenciál|akčního potenciálu]] v [[oční nerv|očním nervu]]. Následně dojde k dodání této informace do mozku.{{citace monografie| titul = Elements of Molecular Neurobiology| jméno = C. U. M.| příjmení= Smith| rok= 2002 | vydavatel=John Wiley & Sons | isbn = 0-470-84353-5| vydání=3| místo = Chichester}}{{citace monografie| titul=Harper's Illustrated Biochemistry| příjmení=Murray| jméno=Robert K.| spoluautoři=Daryl K. Granner, Peter A. Mayes, Victor W. Rodwell| vydavatel=Lange Medical Books/McGraw-Hill; Medical Publishing Division| rok=2003 | isbn=0-07-138901-6}} [11] => [12] => Retinal je derivát [[vitamín A|vitamínu A]]. Při jeho nedostatku se zpomalí adaptace na tmu (kdy je nutná syntéza většího množství pigmentů), výsledkem je [[šeroslepost]]. Zraková [[ostrost]] je schopnost odlišit dva body v prostoru. Závisí na schopnosti optického aparátu zaostřit paprsky na sítnici, ale také na průhlednosti oka, intenzity osvětlení a hustotě a zapojení fotoreceptorů v daném místě sítnice. Minimální zorný úhel ve [[žlutá skvrna|žluté skvrně]], kde je největší množství čípků, je 1 úhlová minuta – vzdálenost obrazů na sítnici je pak pouhých 5 μm, mezi dvěma podrážděnými světločivými buňkami je jedna nepodrážděná. [13] => [14] => == Lidské oko == [15] => [[Soubor:Oko_-_detail.jpg|náhled|Detail oka]] [16] => {{Viz též|Lidské oko}} [17] => Smyslovým orgánem je [[oko]] (oculus), které je složeno z oční koule a přídatných orgánů. Vlastní světločivná vrstva oka, [[sítnice]], obsahuje fotoreceptory, vysoce specializované světločivé buňky, [[Tyčinka (oko)|tyčinky]] a [[Čípek (oko)|čípky]]. Ty jsou zanořeny v pigmentovém epitelu, který zajišťuje jejich výživu a světelnou izolaci. Člověk má v každém oku přes 100 miliónů světločivých buněk. [18] => [19] => K dokonalosti zrakového vnímání jsou nezbytné části oka tvořící jeho optický systém ([[rohovka]], [[komorová voda]], [[čočka (oko)|čočka]], [[sklivec]]), který soustřeďuje paprsky tak, aby jejich ohnisko bylo na sítnici. [20] => [21] => == Barevné vidění == [22] => {{Podrobně|Barevné vidění}} [23] => Zraková ostrost dravců a kočkovitých šelem je mnohem větší, než u člověka. Jsou ale živočichové, kteří vnímají jenom světlo a tmu, nebo jsou úplně slepí. [24] => [25] => Vnímání barev zajišťují [[Čípek (oko)|čípky]]. V normálním lidském oku existují tři druhy čípků, lišící se barevnými pigmenty a citlivostí k [[vlnová délka|vlnovým délkám]], které určují jednotlivé barvy. Čípky lidí vnímají červenou, zelenou a modrou barvu. Normální lidské vidění je tedy trichromatické, vidění barvoslepých lidí je např. dichromatické (dva druhy čípků). Málo známým faktem je, že se u některých lidí vyskytuje i opak barvosleposti, tedy čtyři druhy čípků. [26] => [27] => Všichni živočichové nevnímají barvy stejně jako člověk. Trichromatické vidění je výsada primátů.{{Doplňte zdroj}} Většina savců má pouze dichromatické vidění, jako barvoslepí lidé. Je známým faktem, že pes je barvoslepý – ale ne úplně, vidí dobře červenou a žlutou barvu. Kůň nemá čípky citlivé na červenou barvu. Naproti tomu ptáci, plazi a ryby mají obvykle tetrachromatické vidění{{Doplňte zdroj}}, tedy čtyři druhy čípků. [[Člověk]] a ostatní [[primáti]] vnímají barvy od modré po červenou, tedy světlo s vlnovou délkou zhruba od 400 do 700 [[nanometr]]ů. U ptáků je citlivost mírně posunuta k modrým barvám. Hlubinné ryby mají citlivost hlavně na modrou barvu, která proniká pod mořskou hladinu nejhlouběji. Motýli vidí ultrafialové světlo s vlnovou délkou kratší než 400 nanometrů, ale nevidí naopak červenou. Někteří [[hadi]] vidí široké spektrum barev od ultrafialové až po infračervenou (nad 700 nanometrů), navíc na vnímání tepla oběti mají někteří na hlavě i další specializovaný orgán, mimo oči. [28] => [29] => == Adaptace na tmu == [30] => Při setmění (šeru) dojde k rozšíření zornice, aby se do oka dostalo co nejvíc světla. Citlivost oka na světlo se zvyšuje. Protože jsou čípky méně citlivé, ve tmě přestáváme vidět barvy. [31] => [32] => Někteří živočichové (šelmy, zvířata s noční aktivitou, žralok, ale i kráva nebo kůň) mají za sítnicí vrstvu buněk (nebo vláken) schopných odrážet světlo. Tato vlákna umožňují lepší vidění za šera, protože světelné paprsky, které projdou sítnicí, se odrazí a procházejí sítnicí zase nazpět, takže mohou podráždit fotoreceptory dvakrát. [33] => [34] => Odražené světlo je příčinou „svítících očí“ těchto zvířat. [35] => [36] => == Poruchy zraku == [37] => U zraku dochází především k poruchám ostrosti, poruchám vnímání barev a celkovému oslabení zraku. Poruchy ostrosti jsou způsobeny špatnou akomodací oční čočky. Je to: [38] => * [[krátkozrakost]] [39] => * [[dalekozrakost]] [40] => * [[astigmatismus (medicína)|astigmatismus]] [41] => Špatné rozlišování barev je způsobeno chybnou činností čípků nebo tyčinek. Důsledkem špatné činnosti tyčinek je [[šeroslepost]], tedy omezená schopnost vidění za šera. Při špatné činnosti čípků člověk ztrácí schopnost vidět barvy. Přitom jen asi jeden člověk ze 100.000 vidí pouze v odstínech šedé, ostatní [[barvoslepost|barvoslepí]] pouze nerozlišují některé odstíny. Nejčastější je zaměňování červené se zelenou, méně časté je zaměňování žluté s modrou.{{Citace monografie [42] => | příjmení = Kassin [43] => | jméno = Saul M. [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = Psychologie [46] => | vydavatel = Computer Press [47] => | místo = Brno [48] => | rok = 2007 [49] => | isbn = 978-80-251-1716-3 [50] => | kapitola = [51] => | strany = 91 [52] => | jazyk = [53] => }} [54] => [55] => Pokud je zrak oslaben mluvíme o [[slabozrakost]]i, při úplné ztrátě zraku hovoříme o [[slepota|slepotě]]. [56] => [57] => == Stereoskopické vidění == [58] => {{Podrobně|Binokulární vidění}} [59] => Vnímání prostoru je umožněno polohou očí, kdy do každého oka dopadá mírně odlišný obraz, z nichž se v mozku skládá prostorový obraz prostředí. Částečně ho ovlivňuje i zaostřování oční čočky, které pomáhá odhadnout vzdálenost, takže i jednooký člověk má určitou prostorovou orientaci. [60] => [61] => Pokud má živočich oči po stranách hlavy, získává tím široký přehled okolí (a možnost uvidět včas hrozící nebezpečí), který je však velmi plochý ([[sudokopytník|kopytníci]], [[kytovci]] aj.). Naopak poloha očí vedle sebe umožňuje dokonalý prostorový přehled, ale užší rozhled ([[šelmy]], [[primáti]], [[dravci]]). [62] => [63] => == Reference == [64] => [65] => [66] => == Související články == [67] => * [[Oko]] [68] => * [[Lidské oko]] [69] => * [[Slepota]] [70] => * [[Slepá skvrna]] [71] => * [[Smysl (biologie)]] [72] => * [[Optický klam]] [73] => * [[Oční kontakt]] [74] => * [[Zrakový systém]] [75] => * [[Barvoslepost]] [76] => [77] => == Externí odkazy == [78] => * {{Commonscat}} [79] => * {{Wikicitáty|téma=Zrak}} [80] => * {{Wikislovník|heslo=zrak}} [81] => [82] => {{Smyslová soustava}} [83] => {{Autoritní data}} [84] => [85] => [[Kategorie:Zrak| ]] [86] => [[Kategorie:Smysly]] [] => )
good wiki

Zrak

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'cis-trans izomerie','Smysl (biologie)','Čípek (oko)','primáti','šeroslepost','ostrost','vzdálenost','retinal','barva','Soubor:Blue eye.jpg','astigmatismus (medicína)','synapse'

Barva

Barva je subjektivní vnímání lidského zraku, které vzniká stimulací světelných paprsků oční sítnicí.

Ostrost

Primáti

Šeroslepost

Synapse

Vzdálenost