Array ( [0] => 14657831 [id] => 14657831 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zrychlení [uri] => Zrychlení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Zrychlení je fyzikální veličina, která vyjadřuje změnu rychlosti tělesa za určité časové období. V článku na české Wikipedii je zrychlení popsáno jako matematická derivace rychlosti podle času. Zrychlení se může změnit jak v hodnotě, tak i ve směru, a může být konstantní nebo proměnné. Článek obsahuje také informace o jednotkách měření zrychlení, jako je metr za sekundu na druhou (m/s²) v SI jednotkách. Dále se zmiňuje o příkladech zrychlení ve všedním životě, například při brzdění automobilu nebo při pohybu zeměkoule kolem Slunce. Další část článku se věnuje vztahu mezi zrychlením a silou. Je zde popsáno, jak vzniká zrychlení působením sily na těleso, dle Newtonových zákonů. Důležitou roli v této souvislosti hraje hmotnost tělesa. V závěru článku je také zmínka o specifickém případu zrychlení, a to gravitačním zrychlení. Gravitační zrychlení vyjadřuje sílu gravitace působící na těleso a je kolmé k povrchu planety nebo jiného tělesa. Celkově je článek o zrychlení strukturovaný a poskytuje základní informace o této fyzikální veličině. [oai] => Zrychlení je fyzikální veličina, která vyjadřuje změnu rychlosti tělesa za určité časové období. V článku na české Wikipedii je zrychlení popsáno jako matematická derivace rychlosti podle času. Zrychlení se může změnit jak v hodnotě, tak i ve směru, a může být konstantní nebo proměnné. Článek obsahuje také informace o jednotkách měření zrychlení, jako je metr za sekundu na druhou (m/s²) v SI jednotkách. Dále se zmiňuje o příkladech zrychlení ve všedním životě, například při brzdění automobilu nebo při pohybu zeměkoule kolem Slunce. Další část článku se věnuje vztahu mezi zrychlením a silou. Je zde popsáno, jak vzniká zrychlení působením sily na těleso, dle Newtonových zákonů. Důležitou roli v této souvislosti hraje hmotnost tělesa. V závěru článku je také zmínka o specifickém případu zrychlení, a to gravitačním zrychlení. Gravitační zrychlení vyjadřuje sílu gravitace působící na těleso a je kolmé k povrchu planety nebo jiného tělesa. Celkově je článek o zrychlení strukturovaný a poskytuje základní informace o této fyzikální veličině. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - fyzikální veličina [1] => | název = Zrychlení [2] => | značka = a [3] => | jednotka = [[metr]] za [[sekunda|sekundu]] na druhou [4] => | značka jednotky = m·s−2 [5] => | obrázek = [6] => | velikost obrázku = [7] => | popisek = [8] => | dělení dle složek = vektorová [9] => | soustava SI = odvozená [10] => | vzorec = \mathbf{a} =\frac{\mathrm{d}\mathbf{v [11] => }} [12] => {\mathrm{d}t} [13] => }} [14] => {{Možná hledáte|redirect=akcelerace|jiné=[[GPU#Akcelerátory|akcelerace grafické karty]]}} [15] => '''Zrychlení''' ('''akcelerace''') je charakteristika [[pohyb]]u, která popisuje, jakým způsobem se mění [[rychlost]] [[těleso|tělesa]] ([[hmotný bod|hmotného bodu]]) v [[čas]]e. [16] => [17] => Zrychlení je [[vektor]]ová [[fyzikální veličina]], neboť udává jak velikost změny, tak i její směr. [18] => [19] => Lze určit [[Zrychlení#Okamžité zrychlení|okamžité zrychlení]] a [[Zrychlení#Průměrné zrychlení|průměrné zrychlení]]. [20] => [21] => Zrychlení lze určit jako [[derivace|derivaci]] rychlosti podle času. [22] => [23] => Pokud není uvedeno jinak, označuje zrychlení časovou změnu rychlosti [[mechanický pohyb|mechanického pohybu]]. Obecněji se zrychlení používá pro označení změny rychlosti jakéhokoliv [[Mechanický pohyb|pohybu]] (např. změna rychlosti [[chemická reakce|chemické reakce]], změna rychlosti společenských změn apod.). [24] => [25] => Jestliže zrychlení směřuje proti směru pohybu, pak bývá označováno jako '''zpomalení''' ('''retardace''', '''decelerace'''). [26] => [27] => == Příklad == [28] => Mějme dva běžce závodící na stejné trati, tedy pohybující se po stejné [[trajektorie|trajektorii]]. Tito dva běžci nechť vyběhnou ve stejný okamžik a do cíle dorazí také současně. Lze tedy říci, že [[průměrná rychlost]] obou běžců byla stejná. Pokud však v komentáři k závodu uslyšíme, že v půli tratě vedl jeden z běžců, pak pohyby obou závodníků určitě nebyly stejné. První závodník běžel první polovinu tratě rychleji než druhý (a byl tedy v polovině dráhy dříve), zatímco druhý závodník běžel rychleji ve druhé polovině tratě a to tak, že do cíle dorazili současně. V polovině tratě tedy došlo k nějaké změně. Druhý závodník totiž zrychlil, tj. změnil svou rychlost (případně první závodník mohl zpomalit, tj. negativně změnit svoji rychlost). Charakteristikou této změny je právě zrychlení. [29] => [30] => == Značení == [31] => * Značka: \mathbf{a}, popř. a pro velikost zrychlení (z [[angličtina|anglického]] ''acceleration'') [32] => * V základních jednotkách [[soustava SI|SI]]: [[metr]] [[sekunda]] na minus druhou (''m''.''s''−2), běžně používaná je i matematická úprava metr lomeno sekunda na druhou (''m''/''s''2). Mimo to se běžně udává zrychlení v násobcích [[tíhové zrychlení|normálního tíhového zrychlení]] označovaného jako g. [33] => [34] => == Okamžité zrychlení == [35] => '''Okamžité zrychlení''' je zrychlení v daném časovém okamžiku. Jelikož je časový okamžik nekonečně krátký, vypočte se okamžité zrychlení jako první [[derivace]] [[rychlost]]i podle [[čas]]u, tzn. [36] => :\mathbf{a} = \lim_{{\Delta t}\to 0} \frac{\Delta \mathbf{v}}{\Delta t} = \frac{\mathrm{d}\mathbf{v}}{\mathrm{d}t} [37] => [38] => == Průměrné zrychlení == [39] => '''Průměrné zrychlení''' je zrychlení, které se určí jako podíl změny rychlosti \Delta\mathbf{v} za daný časový interval \Delta t a tohoto časového intervalu, tzn. [40] => :\mathbf{a} = \frac{\Delta\mathbf{v}}{\Delta t} [41] => [42] => == Tečné a normálové zrychlení == [43] => Při [[křivočarý pohyb|křivočarém pohybu]] je výhodné rozložit zrychlení do [[směr]]u pohybu, tzn. do směru [[tečna|tečny]] k [[trajektorie|trajektorii]], a do směru [[Ortogonalita|kolmého]] k pohybu, tzn. do směru [[normála|normály]] k trajektorii. Hovoříme pak o [[tečné zrychlení|tečném zrychlení]] a [[normálové zrychlení|normálovém (také dostředivém) zrychlení]]. [44] => [45] => Tečné zrychlení \mathbf{a}_t a normálové zrychlení \mathbf{a}_n představují rozklad [[vektor]]u zrychlení \mathbf{a}. Platí tedy vztah [46] => :\mathbf{a} = \mathbf{a}_t + \mathbf{a}_n [47] => [48] => Pro velikost zrychlení pak platí [49] => :a = \sqrt{a_t^2 + a_n^2} [50] => [51] => V případě a_t=0 probíhá pohyb po křivce [[rovnoměrný pohyb|rovnoměrným pohybem]]. Příkladem takového pohybu může být [[rovnoměrný pohyb po kružnici]] nebo [[rovnoměrný přímočarý pohyb]]. [52] => [53] => V případě a_n=0 probíhá pohyb po křivce se zrychlením a=a_t. Pohyb v takovém případě není vychylován z [[tečna|tečného]] směru, tedy ze směru [[přímka|přímky]], a jedná se tedy o [[přímočarý pohyb|přímočarý]] (i když obecně [[nerovnoměrný pohyb|nerovnoměrný]]) pohyb. Jedná se také o jediný případ, kdy má zrychlení stejný směr jako [[rychlost]]. [54] => [55] => == Zrychlení v přírodě == [56] => Čím je objekt menší, tím větší zrychlení může vydržet. Malá zvířata dokáží vyvinout zrychlení až 100násobné oproti normálnímu tíhovému zrychlení (tzv. přetížení).{{Citace elektronického periodika [57] => | příjmení1 = Villazon [58] => | jméno1 = Luis [59] => | titul = What's the highest G-force an insect can survive? [60] => | periodikum = BBC Science Focus Magazine [61] => | url = https://www.sciencefocus.com/nature/whats-the-highest-g-force-an-insect-can-survive/ [62] => | datum_přístupu = 2023-02-23 [63] => | jazyk = anglicky [64] => }}{{Citace elektronického periodika [65] => | autor1 = Brown University [66] => | titul = Tiniest chameleons deliver most powerful tongue-lashings [67] => | periodikum = phys.org [68] => | datum_vydání = 2016-01-04 [69] => | url = https://phys.org/news/2016-01-tiniest-chameleons-powerful-tongue-lashings.html [70] => | datum_přístupu = 2023-02-23 [71] => | jazyk = anglicky [72] => }} Pro organismus člověka je přetížení několika G velkou zátěží a přetížení 20 G je často smrtelné.{{Citace elektronické monografie [73] => | titul = Fyziologie a patofyziologie člověka v extrémních podmínkách [74] => | url = https://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/fyziologie/fyziologie-a-patofyziologie [75] => | vydavatel = [[Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity]] [76] => | datum_aktualizace = 2013-01-25 [77] => | datum_přístupu = 2023-02-23 [78] => }}David Labonte, Peter J. Bishop, Taylor J. M. Dick & Christofer J. Clemente (2024). [https://www.nature.com/articles/s41467-024-46269-w Dynamic similarity and the peculiar allometry of maximum running speed]. ''Nature Communications''. '''15''': 2181. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-024-46269-w [79] => [80] => == Příklady zrychlení == [81] => * [[odstředivé zrychlení]] [82] => * [[dostředivé zrychlení]] [83] => * [[gravitační zrychlení]] [84] => * [[tíhové zrychlení]] [85] => * [[úhlové zrychlení]] [86] => [87] => == Reference == [88] => [89] => [90] => == Související články == [91] => * [[akcelerometr]] [92] => * [[mechanika]] [93] => * [[kinematika]] [94] => * [[fyzikální veličina]] [95] => * [[mechanický pohyb]] [96] => [97] => == Externí odkazy == [98] => * {{Commonscat}} [99] => [100] => {{Autoritní data}} [101] => {{Portály|Fyzika}} [102] => [103] => [[Kategorie:Zrychlení| ]] [104] => [[Kategorie:Kinematika]] [105] => [[Kategorie:Fyzikální veličiny]] [] => )
good wiki

Zrychlení

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'rychlost','tíhové zrychlení','fyzikální veličina','čas','trajektorie','tečna','sekunda','derivace','mechanický pohyb','metr','vektor','rovnoměrný přímočarý pohyb'

Čas

Derivace

Metr

Rychlost

Sekunda

Tečna

Tečna je úsečka v geometrii, která je kolmá na danou přímku nebo křivku.

Trajektorie

Vektor