Array ( [0] => 15483795 [id] => 15483795 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Úštěk [uri] => Úštěk [3] => Úštěk náměstí a kostel 1.jpg [img] => Úštěk náměstí a kostel 1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Úštěk je malebné město ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Jeho kouzlo spočívá v kombinaci historického dědictví a přírodních krás, které lákají návštěvníky i obyvatele. Historie města sahá až do středověku, kdy se stal důležitým obchodním a kulturním centrem. Dominantou Úštěka je nezaměnitelný hrad, který skvěle ilustruje stylistickou rozmanitost období gotiky a renesance. Město je také známé svým zachovalým historickým jádrem s malebnými uličkami a půvabnými domy. Každý kout dýchá atmosférou minulosti a vyzývá k objevování jeho příběhů. Úštěk se nachází v krásné přírodě, obklopený lesy a poli, což z něj činí ideální místo pro milovníky outdoorových aktivit. V okolí se nabízejí trasy pro pěší turistiku a cyklistiku, které poskytují úchvatné výhledy na krajinu. Místní obyvatelé dbají na zachování přírody a aktivně se podílejí na ochraně svého životního prostředí. Město je také živým centrem kultury a tradic. Každoroční akce a festivaly přitahují mnoho návštěvníků a posilují komunitní vazby. Úštěk je místem, kde se historie setkává s moderním životem, a nabízí tak svým obyvatelům i návštěvníkům pestré možnosti pro volnočasové aktivity a relaxaci. Úštěk je tedy skvělým příkladem toho, jak harmonicky mohou koexistovat tradice a moderní přístup k životu, a ukazuje, že i malá města mohou nést v sobě velké příběhy a možnosti pro radostný život. [oai_cs_optimisticky] => Úštěk je malebné město ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Jeho kouzlo spočívá v kombinaci historického dědictví a přírodních krás, které lákají návštěvníky i obyvatele. Historie města sahá až do středověku, kdy se stal důležitým obchodním a kulturním centrem. Dominantou Úštěka je nezaměnitelný hrad, který skvěle ilustruje stylistickou rozmanitost období gotiky a renesance. Město je také známé svým zachovalým historickým jádrem s malebnými uličkami a půvabnými domy. Každý kout dýchá atmosférou minulosti a vyzývá k objevování jeho příběhů. Úštěk se nachází v krásné přírodě, obklopený lesy a poli, což z něj činí ideální místo pro milovníky outdoorových aktivit. V okolí se nabízejí trasy pro pěší turistiku a cyklistiku, které poskytují úchvatné výhledy na krajinu. Místní obyvatelé dbají na zachování přírody a aktivně se podílejí na ochraně svého životního prostředí. Město je také živým centrem kultury a tradic. Každoroční akce a festivaly přitahují mnoho návštěvníků a posilují komunitní vazby. Úštěk je místem, kde se historie setkává s moderním životem, a nabízí tak svým obyvatelům i návštěvníkům pestré možnosti pro volnočasové aktivity a relaxaci. Úštěk je tedy skvělým příkladem toho, jak harmonicky mohou koexistovat tradice a moderní přístup k životu, a ukazuje, že i malá města mohou nést v sobě velké příběhy a možnosti pro radostný život. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | status = město [2] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [3] => | okres = Litoměřice [4] => | obec s rozšířenou působností = [[Litoměřice]] [5] => | pověřená obec = Úštěk [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | PSČ = 411 08, 411 45 [8] => | počet ZSJ = 24 [9] => | počet částí obce = 24 [10] => | počet katastrálních území = 19 [11] => | adresa = Mírové náměstí 83
Úštěk-Vnitřní Město
411 45 Úštěk [12] => | web = http://www.mesto-ustek.cz [13] => | úřední web = [14] => | e-mail = ustek@iol.cz [15] => | starosta = Bc.Ondřej Elísek [16] => | starosta aktuální k = 2024 [17] => | mapa = Ustek LT CZ.png [18] => | NUTS3 = CZ042 [19] => }} [20] => '''Úštěk''' ({{Vjazyce2|de|''Auscha''}}) je město v [[Okres Litoměřice|okrese Litoměřice]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], sedmnáct kilometrů severovýchodně od [[Litoměřice|Litoměřic]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je tvořen malým [[Úštěk-Vnitřní Město|historickým jádrem]], dvěma [[Předměstí|předměstími]] a 21 vesnickými [[Místní část|místními částmi]]. Vlastní město leží na výrazném pískovcovém návrší v nadmořské výšce kolem 240 metrů na rozhraní [[Chráněná krajinná oblast|CHKO]] [[České středohoří]] a [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj|Kokořínsko]]. Městem prochází [[silnice I/15]] a [[železniční trať Lovosice – Česká Lípa]]. [21] => [22] => Nejhodnotnější částí města je [[Úštěk-Vnitřní Město|jeho střed]] s mnoha zachovalými pozdně [[Gotika|gotickými]] měšťanskými domy, prohlášený [[Památková rezervace (Česko)|památkovou rezervací]]. Proto byl Úštěk nejednou využit jako kulisa k filmům (''[[Kolja]], [[Rebelové]], [[Králíček Jojo]]'' ad.). V okolí města je krásná krajina s několika rezervacemi a severně od města je veliký rybník [[Chmelař (rybník)|Chmelař]]. [23] => [24] => {{Sousední obce}} [25] => [26] => == Historie == [27] => Ostroh nad údolím [[Loubní potok|Loubního]] a [[Úštěcký potok|Úštěckého potoka]] byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. V té době tudy vedly staré obchodní cesty z [[Litoměřice|Litoměřic]] do [[Lužice]]. Ve 14. století zde [[páni z Michalovic]] vybudovali hrad a roku 1361 byl Úštěk povýšen na město. Roku 1387 zastavili Michalovicové město [[Berkové z Dubé|Berkům z Dubé]], kteří pokračovali ve výstavbě opevnění a městských bran, Litoměřické a Lipské, které byly zbořena až v 19. století. Roku 1426 koupil Úštěk [[Husitství|husitský]] hejtman [[Václav Carda z Petrovic]], který hradby rozšířil a postavil před hradem [[Pikartská věž v Úštěku|Pikartskou věž]]. Od roku 1475 pařil Úštěk [[Sezimové z Ústí|Sezimům z Ústí]], kteří brány opravili a vsadili do nich české nápisy. [28] => [29] => [[Soubor:Ustek-PikartskaVez1.jpg|vlevo|náhled|Pikartská věž]] [30] => [31] => Podstatnou přestavbou prošlo město počátkem 16. století v pozdní [[Gotická architektura v Česku|gotice]], kdy patřilo Janu Sezimovi z Ústí. V této době byla vystavěna radnice, později obnovené po požáru v roce 1765. K roku 1571 je zmiňován městský dřevěný vodovod. [32] => [33] => Pro účast na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] v roce 1621 bylo město konfiskováno. Brzy poté, v roce 1623, bylo předáno [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]]. Ti přenesli správu panství do [[Liběšice (okres Litoměřice)|Liběšic]] a úštěcký hrad ztratil svůj původní význam a jeho palácová část byla posléze přestavěna na pivovar (1677). V té době se začalo rozvíjet pěstování [[chmel]]e. Úštěk se stal jedním z významných chmelařských středisek. Vzniklo zde několik [[Sušárna|sušáren]] chmele a v roce 1885 byla zřízena známkovna a na úštěckých chmelových trzích byl obchodován zdejší červený chmel. [34] => [35] => Roku 1722 byl zrušen hřbitov na náměstí a postaveno honosná barokní budova děkanství, roku 1764 byl zbořen starý kostelík sv. Michala a na jeho místě postaven nový [[Kostel svatého Petra a Pavla (Úštěk)|kostel sv. Petra a Pavla]], který je dominantou náměstí i panoramatu města. Jezuité ve městě zbudovali několik význačných staveb: v roce 1668 byl postaven kostel Nejsvětější Trojice, architekt [[Octavio Broggio]] postavil v roce 1722 pro jezuity budovu nové fary. Počátkem 18. století vznikla také na kopci nad obcí [[Ostré]] [[Kalvárie (Ostré)|Kalvárie]] s křížovou cestou a [[Kaplí Božího hrobu (Ostré)|kaplí Božího hrobu]]. V této době bylo v Úštěku zaznamenáno 188 domů a tři hospody a městem procházela císařská silnice z [[Litoměřice|Litoměřic]] do [[Česká Lípa|České Lípy]]. Roku 1765 postihl Úštěk požár, který zničil část domů na náměstí. [36] => [37] => [[File:Úštěk synagoga 2.jpg|thumb|left|[[Synagoga v Úštěku|Synagoga]]]] [38] => [39] => Po zrušení jezuitského řádu převzali správu Úštěka měšťané, kteří nově zřídili školu v domě čp.45 vedle tehdejší radnice. Na místě obecního domu nedaleko hradu byla postavena budova okresního soudu, dnes sloužící městskému úřadu. Roku 1838 koupili Úštěk [[Lobkovicové]] a připojili k [[Roudnice nad Labem (zámek)|Roudnici]]. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem. [40] => [41] => Po podpisu [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] a obsazení českého pohraničí [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] v roce 1938, bylo město až do roku 1945 začleněno do [[Zemský okres Litoměřice|zemského okresu Litoměřice]], [[Vládní okres Ústí nad Labem|vládního okresu Ústí]], v [[Říšská župa Sudety|říšské župě Sudety]] a část českého obyvatelstva se musela vystěhovat. Po roce 1945 byla [[Vysídlení Němců z Československa|nuceně vysídlena]] [[Čeští Němci|německá většina]] a do města přišlo nové obyvatelstvo. Počet obyvatel v této době výrazně klesl (2 244 v roce 1930, 1 315 v roce 1950). [42] => [43] => [[Soubor:Úštěk kostel sv. Petra a Pavla 2.jpg|náhled|upright|Kostel svatých Petra a Pavla]] [44] => [45] => Koncem padesátých let 20. století se začalo s Úštěkem a Úštěckem počítat jako s rekreační oblastí. Byl vybudován rybník Chmelař (na místě zaniklého Velkého rybníka), v sedmdesátých letech silniční obchvat odvedl dopravu z města. V souvislosti s prohlášením města za památkovou rezervaci došlo k úpravám některých gotických domů, zahrnujících především obnovení podloubí. V posledních letech dochází k postupné rehabilitaci fasád objektů. [46] => [47] => == Urbanismus == [48] => Město Úštěk je od roku 1980 [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]], nejmenší v České republice. Historický Úštěk byl až do druhé poloviny 19. století uceleným sídelním útvarem. Předmětem ochrany památkové rezervace je tak dochovaný půdorys ulicové zástavby sledující hřeben pískovcového ostrohu spolu s dobře zachovalou [[Pozdní gotika v české kultuře|pozdně gotickou]] zástavbou. [49] => [50] => [[File:Úštěk_panorama_2.jpg|thumb|left|Panorama města od Kalvárie na vrchu Ostrý]] [51] => [52] => Podobu města určila poloha na pískovcovém [[Skalní ostroh|ostrohu]], vysoko nad soutokem dvou potoků. Omezení na plochu ostrohu znemožnilo rozvinutí uliční sítě. Město obehnáno hradbami. Středem ostrohu a tedy i městem procházela cesta z [[Litoměřice|Litoměřic]] do [[Česká Lípa|České Lípy]] a dále do [[Lužice]]. Ke vjezdu do města sloužily dvě brány: západní Česká byla pro chatrnost zbourána v roce 1830, východní Německá definitivně padla v roce 1882, mimo jiné proto, že bránila vjezdu vozů do města. Na jihu a severu se nacházely ještě dvě menší branky. Jádrem města se stalo ulicové náměstí, nálevkovitě se do středu rozšiřující. Domy vznikly na úzkých hlubokých parcelách s do pískovce vytesanými vícepatrovými sklepy. Tento půdorys se u valné většiny domů nezměnil dodnes, v průběhu staletí se vyvíjela jen jejich výška a stavební materiál. V [[Gotická architektura|gotice]] vznikaly jednopatrové domy s [[podloubí]]m v přízemí a v prvním patře dvou až čtyřosé, s vysokým strmým štítem a střechou kolmou k náměstí. Původně bývala spodní část domů kamenná, horní patra pak byla dřevěná, se střechou pokrytou [[šindel]]em. K výraznějším stavebním úpravám docházelo jen po požárech. [53] => [54] => Ve středověku stály domy s podloubím po obou stranách náměstí. Domy byly stavěny stejným vzorem, zepředu užší s podloubím, delší k hradbám. Řada štítových domů, které se zachovaly na severní straně západní části náměstí (domy č. 16/29 až 28/42), ukazuje vzhled zástavby menšího středověkého města. Nejstarší městské domy byly dřevěné s kamennými sklepy v několika úrovních. Později, zejména v 16. století, byly stavěny nové kamenné jednopatrové domy s loubím v přízemí a s hrázděnými štíty. V domě č. 19/29 je zachována původní [[černá kuchyně]], u čísla 16/29 je novější [[rokoko]]vé průčelí. Několik [[Plaménková gotika|pozdně gotických]] domů na náměstí bylo ve druhé polovině 20. století strženo (čp. 60–62), dům č. 59 ale zachován pro cenné gotické [[Klenba|klenby]]. [55] => [56] => [[File:Ustek COSK 1843.jpg|thumb|Úštěk na císařském otisku mapy [[Stabilní katastr|Stabilního katastru]] (stav z roku 1843)]] [57] => [58] => Když opevněné město rostoucímu počtu obyvatel nestačilo, začalo se stavět nejprve na východním Německém předměstí, kde byl povrch jen mírně svažitý. Naopak na západní straně byly svahy příkré, pro výstavbu domů tu zůstal jen úzký pruh, proto lidé využívali prostor do výšky. Ke skalní stěně přistavili dřevěné trámy, na nichž stavěli své domky, další prostory pak vyhloubili přímo do skály. Úštěk je příkladem velmi malého, strukturálně jednoduchého [[Středověké město|středověkého města]], které má v současnosti své vlastní venkovské zázemí, které tvoří více než dvě desítky málo osídlených vesnic (některé samy památkově chráněné), které jsou jeho městskými částmi. Většina těchto částí s vesnickou zástavbou je přitom velmi malých, více než polovina z nich nemá ani padesát obyvatel. V okolí města jsou rovněž dochované doklady středověkého osídlení i činnosti – komunikace, lomy pískovce, terasy polí i vinic, zbytky obydlí, sklípků i vodních staveb. Je zde zachovaný [[Židovský hřbitov v Úštěku|židovský hřbitov]] s cennými náhrobky, stejně jako budova bývalé [[Synagoga v Úštěku|synagogy]] s rabínským domem. [59] => [60] => [[File:Židovský hřbitov v Úštěku.jpg|thumb|left|Židovský hřbitov]] [61] => [62] => Jádrem prvního osídlení Úštěku byla tvrz, na jejímž místě byl později vystavěn hrad, který byl samostatně opevněn a stal se tak středem jižní části zástavby. Počátky města spadají do 13. století, ve století následujícím probíhala vnitřní výstavba města a výstavba původního kostela svatého Michala s hřbitovem na místě dnešního kostela. Ve druhé polovině 14. století bylo město opevněno hradbami z hrubě tesaných pískovcových kvádrů, které byly zdvojené ze západu, kde je město dobře přístupné. Již ve středověku tak město získalo výrazné sevřené panorama s dominantami kostela, hradu a dvou bran. V pozdní gotice probíhala přestavba a nová výstavba měšťanských domů, která většinově překryla dřívější etapy výstavby. Z té doby pochází základní podoba domů, zachovaly se i některé detaily (portály, ostění). V renesanci byly přestavěny obě městské brány a zahájena výstavba na předměstích, v části zvané České předměstí si své domy vystavělo osm židovských rodin, nově se město rozšiřovalo i na jižní straně (Podolec). V 18. století docházelo k výstavbě sakrálních památek, včetně [[Kalvárie (Ostré)|kalvárie v Ostré]], fary a kostela. Po požárech v letech 1856 a 1859 došlo k přestavbám měšťanských domů, což někdy dokonce vedlo ke slučování dvou parcel, kdy byla střecha nových objektů situovaná rovnoběžně s náměstím, čímž byl částečně narušen gotický rytmus domů kolem náměstí. Do této doby spadá také zastavování podloubí a jeho využití k obchodním účelům, stavba Ptačích domků a vybudování železnice. Zbořeny byly také obě městské brány. [63] => [64] => == Obyvatelstvo == [65] => V roce 1830 ve městě žilo 1 496 obyvatel (z toho šedesát židů) v 265 domech.''Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur- und Länderkunde, Geschichte, Kunst und Literatur.'' Band 2, Prag 1831, [https://books.google.de/books?id=SEtFAAAAYAAJ&pg=PA197 S. 197, Ziffer 14.] Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 ve městě žilo 1 928 obyvatel (z toho 892 mužů), z nichž bylo 79 Čechoslováků, 1 818 Němců, 4 Židé a 27 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale 31 lidí patřilo k evangelickým církvím, jeden k [[Církev československá husitská|církvi československé]], 75 k izraelské a tři lidé byli bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 2 061 obyvatel: 165 Čechoslováků, 1 861 Němců, sedm příslušníků jiné národnosti (z toho čtyři Židy) a 28 cizinců. Stále převažovali římští katolíci. Padesát lidí bylo evangelíky, 26 se jich hlásilo k československé církvi, 53 k izraelské, dva k jiným nezjišťovaným církvím a 51 jich bylo bez vyznání. [66] => [67] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [68] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní částí Úštěk-České Předměstí,
Úštěk-Českolipské předměstí a Úštěk-Vnitřní Město [69] => |- [70] => ! [71] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [72] => |- style="white-space:nowrap" [73] => ! align="left" | Obyvatelé [74] => | 4 174 || 5 004 || 5 390 || 3 633 || 3 304 || 4 236 || 2 980 || 2 630 || 3 350 || 3 120 || 2 036 || 1 991 || 1 950 || 1 895 || 1 522 [75] => |- style="white-space:nowrap" [76] => ! align="left" | Domy [77] => | 700 || 718 || 756 || 488 || 491 || 488 || 513 || 728 || 746 || 606 || 383 || 431 || 463 || 470 || 386 [78] => |} [79] => [80] => == Městská správa == [81] => === Části města === [82] => Katastrální výměra činí 74,93 km², z čehož téměř 60 % zabírá zemědělská půda a 30 % lesy, zastavěných je jen 1,2 % celkové plochy. Město Úštěk se skládá z celkem 24 [[Část obce|částí]] (přičemž 21 z nich je vesnického charakteru) stojících v devatenácti [[Katastrální území|katastrálních územích]]. [83] => [84] => * k. ú. ''Úštěk'' – [[Úštěk-Vnitřní Město]], [[Úštěk-České Předměstí]] a [[Úštěk-Českolipské Předměstí]] [85] => * k. ú. ''Bílý Kostelec'' – [[Bílý Kostelec]] [86] => * k. ú. ''Brusov'' – [[Brusov]], [[Třebín (Úštěk)|Třebín]] a [[Zelený (Úštěk)|Zelený]] [87] => * k. ú. ''Dolní Vysoké I'' – [[Dolní Vysoké]] [88] => * k. ú. ''Držovice'' – [[Držovice (Úštěk)|Držovice]] [89] => * k. ú. ''Dubičná'' – [[Dubičná]] [90] => * k. ú. ''Habřina u Úštěku'' – [[Habřina (Úštěk)|Habřina]] [91] => * k. ú. ''Kalovice'' – [[Kalovice]] [92] => * k. ú. ''Konojedy u Úštěku'' – [[Konojedy (Úštěk)|Konojedy]] [93] => * k. ú. ''Lhota u Úštěku'' – [[Lhota (Úštěk)|Lhota]] [94] => * k. ú. ''Ličenice'' – [[Ličenice]] [95] => * k. ú. ''Lukov u Úštěku'' – [[Lukov (Úštěk)|Lukov]] [96] => * k. ú. ''Ostré'' – [[Ostré]] [97] => * k. ú. ''Rašovice u Kalovic'' – [[Rašovice (Úštěk)|Rašovice]] [98] => * k. ú. ''Robeč'' – [[Robeč]] [99] => * k. ú. ''Rochov u Tetčiněvsi'' – [[Rochov (Úštěk)|Rochov]] [100] => * k. ú. ''Starý Týn'' – [[Starý Týn]] [101] => * k. ú. ''Tetčiněves'' – [[Tetčiněves]] [102] => * k. ú. ''Vědlice'' – [[Vědlice]] a [[Julčín]] [103] => [104] => Severně od města (v oblasti mezi Úštěkem, Habřinou a Starým Týnem), v místech severovýchodního břehu dnešního rybníka [[Chmelař (rybník)|Chmelař]], se do konce padesátých let 20. století nacházela osada [[Zelená Ves (Úštěk)|Zelená Ves]], zlikvidovaná v souvislosti s výstavbou výše zmíněné nádrže.http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5799 [105] => [106] => === Městské symboly === [107] => Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 14. ledna 2000. [108] => [109] => == Hospodářství == [110] => Nejdůležitějším pracovním odvětvím je tradičně [[zemědělství]], zejména pěstování a zpracování [[Chmel|chmele]]. Ke konci 20. století zde byla též výroba [[Čalounění|čalouněných]] židlí (Kovobel), kovového kancelářského nábytku (Kovos) a silonových punčoch (Elite). Drobný průmysl nábytku je tu i po roce 1989. Nejvíce podnikatelských subjektů působí ve stavebnictví, dále pak ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách [[Motorové vozidlo|motorových vozidel]], průmyslu a v ubytování, stravování a [[pohostinství]]. Rozvíjející se [[Cestovní ruch|turistický ruch]] do Úštěku přivádí do města množství návštěvníků, především pak v letních měsících. Jedním z hlavních problémů města Úštěk je vysoká [[nezaměstnanost]]. [111] => [112] => V památkové rezervaci se každoročně začátkem srpna koná tradiční [[Výroční trh|jarmark]], jakož i jiné slavnosti, oživené [[Ochotnické divadlo|ochotnickými spolky]]. [113] => [114] => == Doprava == [115] => Podél okraje města vede [[silnice I/15]]. Souběžně s ní město míjí také [[železniční trať Lovosice – Česká Lípa]], na které se nachází [[Úštěk (nádraží)|stanice Úštěk]]. [116] => [117] => == Pamětihodnosti == [118] => [[File:Úštěk, domky.jpg|thumb|Ptačí domky]] [119] => [[Soubor:Úštěk hrad Pikardská věž.jpg|náhled|Ulice Panský dvůr s [[Pikartská věž v Úštěku|Pikartskou věží]]]] [120] => [121] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Úštěku}} [122] => * [[Úštěk (hrad)|Úštěcký hrad]] ze 14. století, později přestavěný na residenci a [[Pivovar Úštěk|pivovar]] [123] => * Četné pozdně středověké domy na náměstí, zčásti s podloubím [124] => * [[Ptačí domky v Úštěku|Ptačí domky]], drobné domky na skále nad údolím v jihozápadní části města, postaveny v polovině 19. století italskými dělníky, kteří zde stavěli železnici. [125] => * [[Městské opevnění (Úštěk)|Městské opevnění]], pozůstatky hradeb, včetně Pikartské věže, Roudnické branky a Západní brány [126] => * [[Pikartská věž v Úštěku|Pikartská věž]], masivní součást městského opevnění (1428), slouží dnes mimo jiné jako výstavní síň. [127] => * Velký pozdně barokní [[Kostel svatého Petra a Pavla (Úštěk)|kostel sv. Petra a Pavla]] z let 1764–1772, jednolodní stavba s bočními emporami a jednou věží v průčelí. Zařízení většinou barokní, obraz na [[Hlavní oltář|hlavním oltáři]] namaloval roku 1656 [[Karel Škréta]]. [128] => * Budova [[Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk|děkanství]] na náměstí z roku 1722, připisovaná litoměřickému architektovi [[Octavio Broggio|O. Broggiovi]] [129] => * [[Synagoga v Úštěku|Synagoga]] v Podskalské ulici, věžová stavba z roku 1794, která byla jádrem úštěcké židovské obce, opravená 2011 [130] => * [[Židovský hřbitov v Úštěku|Židovský hřbitov]] založený v 15. století a činný do roku 1938 [131] => * [[Jezuitský dvůr]], z něhož je dnes k vidění zděná barokní brána se štítem a letopočtem 1677 [132] => * Hřbitovní [[Kaple Nejsvětější Trojice (Úštěk)|kaple Nejsvětější Trojice]] z roku 1670 [133] => * [[Kudlichův pomník (Úštěk)|Kudlichův pomník]] na náměstí, původně pomník císaři Josefu II. (1881), v roce 1924 přetvořen a v roce 2000 obnoven [134] => * [[Křížový mlýn]] [135] => * [[Dolní mlýn (Úštěk)|Dolní mlýn]] [136] => [137] => Jižně od města se nachází přírodní rezervace [[Na Černčí]]. [138] => [139] => == Rodáci == [140] => [[Soubor:Úštěk dům A. Klára 1.jpg|náhled|Rodný dům [[Alois Klar|Aloise Klara]]]] [141] => [142] => * [[Johann Absolon]] (* 1747), hudebník [143] => * [[Alois Klar]] (1763–1833), filolog a filantrop, jeden ze zakladatelů [[Klarův ústav slepců|Klárova ústavu]] pro slepce [144] => * [[Alfred Oelschlegel|Alfred Ölschlegel]] (1847–1915), hudební skladatel, varhanní virtuóz [145] => * [[Rudolf Schmidt (politik)|Rudolf Schmidt]] (* 1882), politik [146] => * [[Ferdinand Klimt]] (1927–2016), německý sportovní lékař a pediatr [147] => * [[Dietmar Linke]] (* 1940), německý chemik a vysokoškolský učitel [148] => [149] => == Galerie == [150] => [151] => Soubor:Úštěk náměstí domy 4.jpg|Úštěcký jarmark 2022 [152] => Soubor:Úštěk děkanství 1.jpg|[[Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk|Děkanství]] z roku 1722 [153] => Soubor:Úštěk rabínský dům.jpg|Rabínský dům u synagogy [154] => Soubor:Úštěk hasičská zbrojnice.jpg|Historická hasičská zbrojnice [155] => Soubor:Úštěk jezuitský dvůr 1.jpg|Jezuitský dvůr [156] => [157] => [158] => == Odkazy == [159] => === Reference === [160] => [161] => {{Citace elektronické monografie [162] => | příjmení = [163] => | jméno = [164] => | titul = Oficiální web města [165] => | url = http://www.mesto-ustek.cz/prvni%2Dpisemna%2Dzminka/d-144149/p1=1099 [166] => | vydavatel = [167] => | místo = [168] => | datum vydání = [169] => | datum přístupu = 04.04.2019 [170] => }} [171] => ''Ottův slovník naučný'', heslo Úštěk. [172] => {{Citace elektronické monografie [173] => | titul = Program rozvoje města Úštěk a jeho místních částí v letech 2015-2025 [174] => | url = http://www.mesto-ustek.cz/assets/File.ashx?id_org=17553&id_dokumenty=146990 [175] => | vydavatel = [176] => | místo = [177] => | datum vydání = [178] => | datum přístupu = 6.2.2019 [179] => }} [180] => {{Citace elektronické monografie [181] => | příjmení = [182] => | jméno = [183] => | titul = Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 28. července 1980, čj. 13602/80-VI/1 o prohlášení historického jádra města Úštěku za památkovou rezervaci [184] => | url = http://mesto-ustek.cz/html/soubory/Formulare/Pamatkovapece/MPR%20Ustek.pdf [185] => | vydavatel = [186] => | místo = [187] => | datum vydání = 28.7.1980 [188] => | datum přístupu = 6.2.2019 [189] => }} [190] => {{Citace monografie [191] => | příjmení = Košťál [192] => | jméno = Bohuslav [193] => | titul = 100 let města aneb Úštěk kdysi a dnes [194] => | vydavatel = Městský úřad Úštěk [195] => | místo = Úštěk [196] => | rok = 2017 [197] => | počet stran = 60 [198] => | isbn = 978-80-270-3108-5 [199] => }} [200] => {{Citace elektronické monografie [201] => | příjmení = [202] => | jméno = [203] => | titul = Oficiální webové stránky města Úštěk [204] => | url = http://www.mesto-ustek.cz/zapadni%2Dcast%2Dnamesti%2Dstitove%2Ddomy/d-144130/p1=1111 [205] => | vydavatel = [206] => | místo = [207] => | datum vydání = [208] => | datum přístupu = 7.3.2019 [209] => }} [210] => {{Citace monografie [211] => | příjmení = Košťál [212] => | jméno = Bohuslav [213] => | titul = Úštěk [214] => | vydavatel = Baron [215] => | místo = Hostivice [216] => | rok = 2015 [217] => | počet stran = 276 [218] => | vydání = 1 [219] => | isbn = 978-80-86914-95-4 [220] => | strany = [221] => }} [222] => {{Citace monografie [223] => | titul = Paměť měst : městské památkové rezervace v českých zemích [224] => | vydání = 2 [225] => | vydavatel = Odeon [226] => | místo = Praha [227] => | rok vydání = 1981 [228] => | počet stran = 407 [229] => | strany = [230] => }} [231] => [[Johann Gottfried Sommer]]: ''Das Königreich Böhmen''. Band 1: ''Leitmeritzer Kreis'', Prag 1833,[https://books.google.de/books?id=eShbuF7q5XUC&pg=PA340 S. 340–341, Ziffer 32.] [232] => {{Citace elektronické monografie [233] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [234] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [235] => | datum vydání = 2015-12-21 [236] => | datum přístupu = 2022-05-03 [237] => | vydavatel = Český statistický úřad [238] => | kapitola = Okres Litoměřice [239] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150423.pdf [240] => | formát = PDF online [241] => }} [242] => {{Citace monografie [243] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [244] => | titul = Umělecké památky Čech [245] => | vydavatel = Academia [246] => | místo = Praha [247] => | rok = 1982 [248] => | svazek = IV. T/Ž [249] => | počet stran = 640 [250] => | typ kapitoly = heslo [251] => | kapitola = Úštěk [252] => | strany = 155–157 [253] => }} [254] => {{Citace monografie [255] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [256] => | svazek = I. Čechy [257] => | vydavatel = Státní úřad statistický [258] => | místo = Praha [259] => | rok = 1924 [260] => | počet stran = 596 [261] => | vydání = 2 [262] => | strany = 202 [263] => }} [264] => {{Citace monografie [265] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [266] => | svazek = I. Země česká [267] => | vydavatel = Státní úřad statistický [268] => | místo = Praha [269] => | rok = 1934 [270] => | počet stran = 614 [271] => | strany = 204 [272] => }} [273] => {{Citace elektronické monografie [274] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [275] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [276] => | datum přístupu = 2022-04-18 [277] => }} [278] => {{Citace elektronické monografie [279] => | titul = Udělené symboly – Úštěk [280] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/6205 [281] => | datum vydání = 2000-01-14 [282] => | datum přístupu = 2022-06-09 [283] => }} [284] => [285] => [286] => === Literatura === [287] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Úštěk. Sv. 26, str. 255. [288] => * {{Citace monografie [289] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [290] => | titul = Umělecké památky Čech [291] => | vydavatel = Academia [292] => | místo = Praha [293] => | rok = 1982 [294] => | svazek = IV. T/Ž [295] => | počet stran = 640 [296] => | typ kapitoly = heslo [297] => | kapitola = Úštěk [298] => | strany = 155–157 [299] => }} [300] => * {{Citace monografie [301] => | příjmení = Košťál [302] => | jméno = Bohuslav [303] => | titul = Úštěk [304] => | vydavatel = Baron [305] => | místo = Hostivice [306] => | rok = 2015 [307] => | počet stran = 276 [308] => | vydání = 1 [309] => | isbn = 978-80-86914-95-4 [310] => | strany = [311] => }} [312] => * {{Citace monografie [313] => | příjmení = Košťál [314] => | jméno = Bohuslav [315] => | titul = 100 let města aneb Úštěk kdysi a dnes [316] => | vydavatel = Městský úřad Úštěk [317] => | místo = Úštěk [318] => | rok = 2017 [319] => | počet stran = 60 [320] => | isbn = 978-80-270-3108-5 [321] => }} [322] => [323] => === Externí odkazy === [324] => * {{Commonscat}} [325] => * {{Otto|heslo=Úštěk}} [326] => * {{Oficiální web}} [327] => * {{RÚIAN}} [328] => [329] => {{Město Úštěk}} [330] => {{Okres Litoměřice}} [331] => {{Autoritní data}} [332] => [333] => [[Kategorie:Úštěk| ]] [334] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [335] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [336] => [[Kategorie:Obce v okrese Litoměřice]] [337] => [[Kategorie:Sídla v Dokeské pahorkatině]] [338] => [[Kategorie:Sdružení obcí pro nakládání s odpady]] [339] => [[Kategorie:Svazek obcí Euroregion Labe]] [340] => [[Kategorie:Města v okrese Litoměřice]] [341] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Ústeckém kraji]] [342] => [[Kategorie:Památkově chráněná území v okrese Litoměřice]] [343] => [[Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří]] [344] => [[Kategorie:Svazek obcí pro silnici II/260]] [] => )
good wiki

Úštěk

Úštěk je město v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, sedmnáct kilometrů severovýchodně od Litoměřic. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Jeho kouzlo spočívá v kombinaci historického dědictví a přírodních krás, které lákají návštěvníky i obyvatele. Historie města sahá až do středověku, kdy se stal důležitým obchodním a kulturním centrem. Dominantou Úštěka je nezaměnitelný hrad, který skvěle ilustruje stylistickou rozmanitost období gotiky a renesance. Město je také známé svým zachovalým historickým jádrem s malebnými uličkami a půvabnými domy. Každý kout dýchá atmosférou minulosti a vyzývá k objevování jeho příběhů. Úštěk se nachází v krásné přírodě, obklopený lesy a poli, což z něj činí ideální místo pro milovníky outdoorových aktivit. V okolí se nabízejí trasy pro pěší turistiku a cyklistiku, které poskytují úchvatné výhledy na krajinu. Místní obyvatelé dbají na zachování přírody a aktivně se podílejí na ochraně svého životního prostředí. Město je také živým centrem kultury a tradic. Každoroční akce a festivaly přitahují mnoho návštěvníků a posilují komunitní vazby. Úštěk je místem, kde se historie setkává s moderním životem, a nabízí tak svým obyvatelům i návštěvníkům pestré možnosti pro volnočasové aktivity a relaxaci. Úštěk je tedy skvělým příkladem toho, jak harmonicky mohou koexistovat tradice a moderní přístup k životu, a ukazuje, že i malá města mohou nést v sobě velké příběhy a možnosti pro radostný život.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Litoměřice','Úštěk-Vnitřní Město','Česká Lípa','Chmelař (rybník)','Pikartská věž v Úštěku','Římskokatolická farnost - děkanství Úštěk','Lužice','Kalvárie (Ostré)','silnice I/15','Ostré','Octavio Broggio','Ústecký kraj'

Litoměřice

Lužice

Ostré