Array ( [0] => 15571948 [id] => 15571948 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Đakovo [uri] => Đakovo [3] => Church of the All Saints - former mosque - Đakovo.jpg [img] => Church of the All Saints - former mosque - Đakovo.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Đakovo je malebné město nacházející se ve Slavonii, v Chorvatsku, známé nejen svou bohatou historií, ale i živou komunitou a kulturními tradicemi. Město se pyšní nádhernou architekturou, která odráží jak vlivy různých období, tak i umělecké nadání jeho obyvatel. Mezi významné historické památky patří katedrála svatého Petra, která je skvostem místní gotické architektury a místem setkávání pro občany i návštěvníky. Đakovo je také proslulé svými vinařskými tradicemi, které se datují až do 18. století. Místní vinice a vinařství nabízejí širokou škálu vynikajících vín, která jsou oblíbená nejen v Chorvatsku, ale i v zahraničí. Toto město je tak ideálním místem pro milovníky vína, kteří si mohou vychutnat jak degustační zážitky, tak nádherné okolní krajiny. V současnosti se Đakovo těší rostoucímu počtu turistů, kteří sem přicházejí objevovat jeho kouzlo. Město nabízí pestrou občanskou vybavenost, kulturní akce a trhy, které přispívají k jeho živé atmosféře. Přátelští lidé a pohostinnost obyvatel vytvářejí pocit domova pro všechny návštěvníky. Đakovo je výjimečné v tom, že se snaží udržovat tradice, zatímco směle kráčí vstříc modernímu světu. Je to místo, kde se historie prolíná se současností a kde se lidé sdružují kolem společných hodnot a zvyků. Toto město tak nabízí jedinečnou možnost zažít nejen krásy Chorvatska, ale i pocit sounáležitosti a optimismu, které jsou v jeho duši hluboce zakořeněny. [oai_cs_optimisticky] => Đakovo je malebné město nacházející se ve Slavonii, v Chorvatsku, známé nejen svou bohatou historií, ale i živou komunitou a kulturními tradicemi. Město se pyšní nádhernou architekturou, která odráží jak vlivy různých období, tak i umělecké nadání jeho obyvatel. Mezi významné historické památky patří katedrála svatého Petra, která je skvostem místní gotické architektury a místem setkávání pro občany i návštěvníky. Đakovo je také proslulé svými vinařskými tradicemi, které se datují až do 18. století. Místní vinice a vinařství nabízejí širokou škálu vynikajících vín, která jsou oblíbená nejen v Chorvatsku, ale i v zahraničí. Toto město je tak ideálním místem pro milovníky vína, kteří si mohou vychutnat jak degustační zážitky, tak nádherné okolní krajiny. V současnosti se Đakovo těší rostoucímu počtu turistů, kteří sem přicházejí objevovat jeho kouzlo. Město nabízí pestrou občanskou vybavenost, kulturní akce a trhy, které přispívají k jeho živé atmosféře. Přátelští lidé a pohostinnost obyvatel vytvářejí pocit domova pro všechny návštěvníky. Đakovo je výjimečné v tom, že se snaží udržovat tradice, zatímco směle kráčí vstříc modernímu světu. Je to místo, kde se historie prolíná se současností a kde se lidé sdružují kolem společných hodnot a zvyků. Toto město tak nabízí jedinečnou možnost zažít nejen krásy Chorvatska, ale i pocit sounáležitosti a optimismu, které jsou v jeho duši hluboce zakořeněny. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = [2] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Dakovo |position=left |width=250 |lat=45.311478 |long=18.411025 |float=center |caption=}} [3] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [4] => | název vyššího celku = [[Osijecko-baranjská župa|Osijecko-baranjská]] [5] => | pojem nižšího celku = [[Region]] [6] => | název nižšího celku = [[Slavonie]] [7] => | hustota zalidnění = 160 [8] => }} [9] => [[Soubor:Dakovo-2.JPG|náhled|Centrum Đakova]] [10] => [[Soubor:Djakovo (MB slika).JPG|náhled|[[katedrála svatého Petra (Đakovo)|Katedrála sv. Petra]] v Đakovu]] [11] => [[File:Djakovacki Vezovi.JPG|right|thumb|Folklorní festival Đakovački vezovi]] [12] => [[File:Dakovo (19677163348).jpg|right|thumb|Střed města]] [13] => [14] => '''Đakovo''' ([[maďarština|maďarsky]] '''Diakovár''') je město v [[Chorvatsko|chorvatské]] [[Osijecko-baranjská župa|Osijecko-baranjské župě]]. V roce [[2011]] zde žilo 19 508 obyvatel (s přilehlými oblastmi celkem 27 798). Je centrem regionu [[Đakovština]] a stejnojmenné opčiny, do které spadá dalších 8 sídel (převážně vesnic). [15] => [16] => Je také sídlem [[arcidiecéze đakovsko-osijecká|đakovsko-osijecké arcidiecéze]] s [[katedrála svatého Petra (Đakovo)|katedrálou sv. Petra]]. [17] => [18] => == Historie == [19] => [20] => Archeologické průzkumy z okolí města (např. z roku [[1997]]) dokládají souvislé osídlení již v dobách 5500 let př. n. l. [21] => [22] => Poblíž současného města se v období [[Antika|antiky]] nacházela [[Římská říše|římská]] osada [[Certissia]]. Její přesná poloha není známa, buď stále v oblasti současného Đakova a nebo někde v jejím blízkosti. Zanikla v souvislosti se [[Stěhování národů|Stěhováním národů]]. Současné město je poprvé připomínáno v polovině [[13. století]] v souvislosti s vznikem [[Bosenská arcidiecéze|Bosenské arcidiecéze]] z rozhodnutí tehdejšího [[Uhersko|uherského]] krále, [[Béla IV.|Bély IV.]] Dokument uvádí rok [[1239]], a o sedm let později do Đakova přesídlil tamní biskup. V roce [[1242]] bylo vypleněno během tatarského vpádu, nicméně sídlo bylo znovuobnoveno v krátké době. Předpokládá se, že sídlo v období poloviny [[13. století]] bylo již opevněné. [23] => [24] => Název ''Dyacou'' ve středověké [[maďarština|maďarštině]] se poprvé objevil roku [[1376]]. Středověké sídlo nikterak velikostí nepřevyšovalo antickou osadu. Jeho střed se nacházel v blízkosti dnešního kostela všech svatých. V [[14. století|14.]] a [[15. století]] se objevuje název ''Castrum Diako'', který odkazuje na skutečnost, že se již jednalo o středověké město. V roce [[1303]] byl vybudován biskupský palác a roku [[1347]] se sem přistěhoval františkánský řád. Příchod Turků na Balkán znamenal pád významu města, neboť původní biskupství ze zcela logických důvodů nemohlo zahrnovat území nedaleké Bosny. Od roku [[1486]] víceméně již biskupové v Đakovu fakticky nepobývali, navíc se frontová linie s tureckou říší stále přibližovala. [25] => [26] => [[Osmanská říše]] se města zmocnila v roce [[1536]]. Turci vládli celému regionu zhruba 150 let. Sídlila zde nižší úroveň regionální správy (''[[kaza]]''), administrativně město patřilo do [[Sandžak Požega|Sandžaku Požega]]. Turci jej uváděli pod názvem ''Yakova''. Zbourali všechny dosavadní kostely a nechali postavit řadu [[mešita|mešit]]. Doložena je existence např. [[Ibrahim-pašova mešita (Đakovo)|Ibrahim-pašovy mešity]]. [27] => [28] => Podobu Đakova pod tureckou nadvládou zdokumentovalo několik cestovatelů. Jedním z nich byl i známý turecký cestopisář [[Evlija Čelebi]], který si poznamenal, že město má jednu centrální mešitu a pět místních částí (mahala). Nejspíše se zde nacházely ještě trosky původní katedrály (části zdí). [29] => [30] => Místní mešita byla po odchodu Turků v roce [[1687]] zpět katolickými vládci přebudována na [[Kostel všech svatých (Đakovo)|kostel]]. Na [[veduta|vedutě]] z roku [[1697]] je také patrná i existence opevnění, které se nacházelo na místě dnešního biskupského paláce. Součástí opevnění byl systém bastionů a vodních příkopů. Patrná je také i existence přilehlého sídla. Později byla pevnost stržena, do současné doby se dochovala jen malá část původních [[Městské opevnění (Đakovo)|hradeb]]. Znovu byla postavena i katedrála, byť ve srovnání se současnou stavbou z [[19. století]] se jednalo o skromnější svatostánek. [31] => [32] => V polovině [[18. století]] se o rozvoj Đakova zasloužil Josip Čolnić, který zde mimo jiné založil také první školu, nechal rozšířit biskupský palác a katedrálu. V roce [[1773]] se stalo Đakovo sídlem Bosensko-đakoveckého a sremského biskupství. [33] => [34] => V roce [[1805]] sem byl v souvislosti s napoleonskými válkami přemístěn hřebčín, který se specializoval na chov lipicánských koní. Ten tu zůstal do současnosti. [35] => [36] => Později Đakova přesídlil biskup Josip Juraj Strossmayer a inicioval přestavbu a rozvoj sídla. Díky dobře nastavenému hospodaření místního biskupství bylo možné vybudovat celou řadu nových staveb ve městě, sám Strossmayer byl schopen nicméně financovat i řadu dalších činností na území celého Chorvatska; např. financoval [[palác HAZU]] v centru [[Záhřeb]]u. Současnou katedrálu nechal zbudovat v letech [[1866]] až [[1882]].{{Citace elektronického periodika [37] => | titul = Đakovo - grad biskupa, najljepše katedrale, Vezova i najstarije ergele [38] => | periodikum = Glas Slavonije [39] => | url = https://www.glas-slavonije.hr/412091/7/Djakovo---grad-biskupa-najljepse-katedrale-Vezova-i-najstarije-ergele [40] => | jazyk = hr [41] => | datum přístupu = 2022-03-09 [42] => }} Nápadné jsou její dvě věže vysoké 84 m. V závěru [[19. století]] plnilo město úlohu oblastního sídla Virovitické župy v rámci [[Království chorvatsko-slavonské|Chorvatsko-slavonského království]]. Skromný průmyslový rozvoj města představoval vznik nových mlýnů a [[cihelna|cihelen]]. Đakovo sloužilo také jako významné překladiště zboží a bylo zde i živé tržiště. [43] => [44] => Podle posledního [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]] sčítání lidu z roku [[1910]] žilo v Đakovu celkem 6304 obyvatel, z nichž se 4894 deklarovalo jako Chorvati, 890 jako Němci, 249 jako Maďaři a 164 jako Srbové. [45] => [46] => Roku [[1927]] navštívil Đakovo budoucí papež [[Jan XXIII.]] [47] => [48] => Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] zde ustašovský režim zřídil tábor, v němž byli internováni Židé, Romové a Srbové. [49] => [50] => V roce [[1972]] město navštívila britská panovnice [[Alžběta II.]] Dle místních plánovaná návštěva měla příznivý dopad i na rozvoj sídla, neboť zde byly např. navíc asfaltovány ulice.{{Citace elektronického periodika [51] => | titul = Elizabeta II., Lijepom Našom 1972.: 'Želim vidjeti ergelu Đakovo' [52] => | periodikum = Večernji.hr [53] => | url = https://www.vecernji.hr/vijesti/elizabeta-ii-lijepom-nasom-1972-zelim-vidjeti-ergelu-dakovo-1563182 [54] => | jazyk = hr [55] => | datum přístupu = 2022-03-09 [56] => }} [57] => [58] => == Obyvatelstvo == [59] => {| class=wikitable [60] => |- bgcolor="#efefef" [61] => ! Rok !! Obyvatel [62] => |- [63] => | [[1953]] || 9 573 [64] => |- [65] => | [[1961]] || 12 077 [66] => |- [67] => | [[1971]] || 15 987 [68] => |- [69] => | [[1981]] || 18 105 [70] => |- [71] => | [[1991]] || 20 317 [72] => |- [73] => | [[2001]] || 20 912 [74] => |} [75] => [76] => Obyvatelstvo je z národnostního hlediska především [[Chorvati|chorvatské]] národnosti (dle [[sčítání lidu]] z roku [[2011]] se jedná o 92,46 %). Druhou zastoupenou národností v Đakovu jsou [[Srbové v Chorvatsku|Srbové]] (3,6 % obyvatel). [77] => [78] => == Kultura a pamětihodnosti == [79] => [80] => Symbolem města je již zmíněná katedrála sv. Petra, která stojí na hlavním náměstí ve středu města (''Trg Josipa Juraja Strossmayera''). Na ni navazuje [[Biskupský palác (Đakovo)|biskupský palác]] ({{vjazyce2|hr|Biskupski dvor}}). V něm se nachází umělecká sbírka, jejíž základ{{chybí zdroj}} pochází z roku [[1703]]. [81] => [82] => Biskupovi Strossmayerovi je zde věnováno i muzeum, které stojí rovněž na hlavním náměstí. Jeho název nese také [[Strossmayerův park (Đakovo)|park]], který přiléhá k biskupskému paláci. Kromě toho stojí v Đakovu ještě dvě muzea: Regionální muzeum ({{vjazyce2|hr|Muzej Đakovštine}} a Diecézní muzeum. [83] => [84] => V severní části města se nachází také [[Kostel nejsvětějšího srdce Ježíšova (Đakovo)|Kostel nejsvětějšího srdce Ježíšova]] s přilehlým klášterem. [[Kostel všech svatých (Đakovo)|Kostel všech svatých]] vznikl přestavbou mešity a stojí na [[náměstí Franja Tuđmana (Đakovo)|náměstí Franja Tuđmana]] ({{vjazyce2|hr|Trg Franja Tuđmana}}). [85] => [86] => V Đakovu také stojí i [[hřebčín]], v němž se chovají lipicánští koně.{{Citace elektronického periodika |titul=Portál hřebčína {{hr}} |url=https://www.tzdjakovo.eu/index.php/hr/znamenitosti/drzavna-ergela-dakovo |datum přístupu=2022-03-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220525161358/https://tzdjakovo.eu/index.php/hr/znamenitosti/drzavna-ergela-dakovo |datum archivace=2022-05-25 }} [87] => [88] => V Đakovu působí dvě umělecko-kulturní společnosti: KUD Sklad a KUD Tena. Pravidelně je zde pořádán folklorní festival [[Đakovački vezovi]].{{Citace elektronického periodika [89] => | titul = 55. ĐAKOVAČKI VEZOVI: U svečanom mimohodu 43 folklorne skupine iz domovine i iseljeništva [90] => | periodikum = Fenix Magazin [91] => | url = https://fenix-magazin.de/dakovacki-vezovi-u-svecanom-mimohodu-43-folklorne-skupine-iz-domovine-i-iseljenistva/ [92] => | jazyk = hr [93] => | datum přístupu = 2022-03-09 [94] => }} [95] => [96] => == Ekonomika == [97] => [98] => Většina obyvatelstva je v současné době zaměstnána ve službách, zastoupen je ale také kožedělný, dřevařský, textilní a potravinářský průmysl. Významným zaměstnavatelem je rovněž zemědělství. V okolí se daří rovněž [[vinařství]], produkována jsou vína typu [[tramín]] a [[ryzlink]]. [99] => [100] => Jistý význam zde má také turistika, Đakovo navštíví ročně na 40 000 turistů. [101] => [102] => == Doprava == [103] => [104] => Městem prochází železniční trať [[Železniční trať Osijek–Strizivojna-Vrpolje]], která vede severo-jižním směrem. Severovýchodně od středu města se nachází jediné [[Đakovo (nádraží)|nádraží]]. [105] => [106] => Západně od města pak vede i [[dálnice A5 (Chorvatsko)|dálnice A5]] (Slavonika) a [[silnice D7]], která obchází střed Đakova silničním okruhem. [107] => [108] => == Školství == [109] => [110] => V Đakovu se nachází tři základní školy (ZŠ Vladimira Nazora, ZŠ Ivana Gorana Kovačiće, ZŠ Josipa Antuna Čolniće) a tři školy střední (Gymnázium Antuna Gustava Matoše, Škola řemesel Antuna Horvata a Střední odborná škola Bratrů Radićových). [111] => [112] => == Sport == [113] => Místním fotbalovým klubem je [[NK Đakovo]], který hraje chorvatskou třetí ligu. Házenkářský tým nese název [[RK Đakovo]], potom jsou zde i další drugoligové fotbalové týmy, např. Kroatia a Đakovo. [114] => [115] => == Známé osobnosti == [116] => * V Đakovu působil [[Josip Juraj Strossmayer]], [[seznam bosensko-srijemských biskupů|bosensko-srijemský biskup]] a významná chorvatská kulturní osobnost. Narodil se zde avšak také [[Jadranko Prlić]] (* [[1959]]), odsouzený za válečné zločiny [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii]] k 25 letům odnětí svobody. [117] => * [[Domagoj Duvnjak]], házenkář [118] => * [[Mordecai Ehrenpreis]] [119] => * [[Branka Raunig]], archeolog [120] => * [[Ivan Vargić]], fotbalista [121] => * [[Ćiril Kos]], biskup [122] => [123] => == Partnerská města == [124] => [125] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Makarska]] [126] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Sinj]] [127] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Tomislavgrad]] [128] => * {{Flagicon|Německo}} [[Malgersdorf]] [129] => * {{Flagicon|Německo}} [[Kirchenthumbach]] [130] => [131] => == Reference == [132] => [133] => {{Překlad|sr|Đakovo|24418163|en|Đakovo|1075464608}} [134] => [135] => == Literatura == [136] => [137] => * Krešimir Filipec: Urbani razvoj Đakova u srednjem vijeku {{hr}} [138] => [139] => == Externí odkazy == [140] => * {{Commonscat}} [141] => * [https://web.archive.org/web/20121130103106/http://www.djakovo.hr/portal/ Oficiální stránky města {{hr}}] [142] => [143] => {{Osijecko-baranjská župa}} [144] => {{Města v Chorvatsku}} [145] => {{Autoritní data}} [146] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [147] => [148] => [[Kategorie:Đakovo| ]] [149] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [150] => [[Kategorie:Sídla v Osijecko-baranjské župě]] [] => )
good wiki

Đakovo

Centrum Đakova Katedrála sv. Petra v Đakovu Đakovo (maďarsky Diakovár) je město v chorvatské Osijecko-baranjské župě.

More about us

About

Město se pyšní nádhernou architekturou, která odráží jak vlivy různých období, tak i umělecké nadání jeho obyvatel. Mezi významné historické památky patří katedrála svatého Petra, která je skvostem místní gotické architektury a místem setkávání pro občany i návštěvníky. Đakovo je také proslulé svými vinařskými tradicemi, které se datují až do 18. století. Místní vinice a vinařství nabízejí širokou škálu vynikajících vín, která jsou oblíbená nejen v Chorvatsku, ale i v zahraničí. Toto město je tak ideálním místem pro milovníky vína, kteří si mohou vychutnat jak degustační zážitky, tak nádherné okolní krajiny. V současnosti se Đakovo těší rostoucímu počtu turistů, kteří sem přicházejí objevovat jeho kouzlo. Město nabízí pestrou občanskou vybavenost, kulturní akce a trhy, které přispívají k jeho živé atmosféře. Přátelští lidé a pohostinnost obyvatel vytvářejí pocit domova pro všechny návštěvníky. Đakovo je výjimečné v tom, že se snaží udržovat tradice, zatímco směle kráčí vstříc modernímu světu. Je to místo, kde se historie prolíná se současností a kde se lidé sdružují kolem společných hodnot a zvyků. Toto město tak nabízí jedinečnou možnost zažít nejen krásy Chorvatska, ale i pocit sounáležitosti a optimismu, které jsou v jeho duši hluboce zakořeněny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'13. století','Kostel všech svatých (Đakovo)','maďarština','Osijecko-baranjská župa','19. století','2011','sčítání lidu','1972','palác HAZU','Stěhování národů','1239','Bosenská arcidiecéze'

1239

1972

2011

Maďarština