Array ( [0] => 14663847 [id] => 14663847 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šlechta [uri] => Šlechta [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Globalizovat}} [1] => {{Neověřeno}} [2] => {{možná hledáte|[[Aristokracie]]}} [3] => {{Různé významy|redirect=Šlechtic|tento=společenské skupině}} [4] => {{Různé významy|redirect=Šlechtična|druhý=lokomotivě|stránka=Lokomotiva 475.1}} [5] => [[Soubor:Italian Nobleman of the Fifteenth Century From a Playing card engraved on Copper about 1460 Cabinet des Estampes National Library of Paris edit2.png|náhled|Italský šlechtic z 15. stol.]] [6] => '''Šlechta''' (též ''[[nobilita]]'' či ''aristokracie'') je [[moc]]enský, [[vláda|vládní]] [[stavy|stav]], [[Sociální třída|třída]], [[kasta]], soubor jedinců, majících mocenské, [[právo|právní]] výsady spojené se [[šlechtický titul|šlechtickým titulem]] a zpravidla i znakem rodu – [[erb]]em ve [[Feudalismus|feudální společenské formaci]]. [7] => [8] => Tvořila tak základ mocenského společenského uspořádání států (zejména evropského středověku). Platnost těchto výsad měla omezení na stát, kterým byly udělena, ale čestné výsady byly často respektovány i v cizině. Příslušnost ke šlechtě souvisela původně (a zpravidla i později) s brannou povinností služby ve vojsku, ať už osobní, rodovou anebo i udržování obecné hotovosti, případně přímo určeného rozsahu počtem mužů. [9] => [10] => == Význam == [11] => Šlechta spolurozhodovala (i když v některých dobách jen formálně, jindy ale i proti vůli vládce) o státních záležitostech v rámci šlechtické demokracie, tvořila zemský, případně říšský sněm a schvalovala jednotlivé zákony a někdy volila panovníky. V tomto smyslu byla ''politickým lidem''. Ale v zájmu stability země a hospodářství se panovník stejně jako ostatní šlechta stával dědičným, tj. jeho potomci byli zpravidla potvrzováni sněmem a teprve po vymření panovnického rodu se volil opravdu nový panovník. Dominance panovníka nad šlechtou a naopak jsou jedním z hlavních a také z nejoblíbenějších témat dějepisu i historických uměleckých děl. [12] => [13] => == Ve světě == [14] => Šlechta se vyskytuje prakticky u všech [[národ]]ů a kultur celého světa a během celé historie. Některá pravidla však se odlišovala od našich historických zvyklostí: [15] => * V [[Japonsko|Japonsku]] existovaly dvě třídy šlechty, vyšší ''[[daimjó]]'', byla třídou dědičných vlastníků půdy, nižší ''[[samuraj]]ové'' byli válečníky, podobně jako v Evropě [[rytíř]]i. [16] => * [[Čínská šlechta]] ve feudálních společnostech [[šang]]ského a [[Dynastie Čou|čouského]] období tvořila vládnoucí vrstvu; s pozdějším rozvojem byrokratického státu se stala pouze jednou ze složek společenské elity, postupně zastíněná vzdělanými úředníky. [17] => [18] => == Zdroje vzniku == [19] => Příslušnost k této skupině vychází z několika zdrojů: [20] => * rodového principu, je zpravidla založena [[Choť|manželským]] původem po šlechtickém otci. [21] => * povýšení do šlechtického stavu panovníkem. [22] => * automatické šlechtictví, dané jako jeden z požitků některých vysokých úřadů, např. bratry [[papež]]ů a jejich patrilineární potomky na základě buly ''Urbem Romam'' [[papež]]e [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV.]] z roku 1746. [23] => [24] => == Podíl na obyvatelstvu == [25] => Šlechta měla různý podíl na celkovém počtu obyvatel. Podle odhadu šlechta tvořila na konci 17. a počátkem 18. století 10 % obyvatel [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|polsko-litevské unie]], 7-8 % obyvatel Španělska. Vyšší počet byl také v Uhrách (okolo 4-5 %) a v Rusku (2-3 %). [26] => [27] => Naopak ve Francii, Itálii a v německých zemích se hustota šlechtického obyvatelstva pohybovala jen kolem 1 %. Ve Skandinávii a Anglii to bylo ještě méně. Na počátku 17. století se v Čechách šlechta podílela na skladbě obyvatelstva asi 1 % (14 tisíc šlechtických osob, z toho 13 tisíc příslušníků nižší šlechty), na Moravě to bylo o něco méně. [28] => [29] => V druhé polovině 18. století se v Evropě ke šlechtě hlásilo přibližně 3-5 milionů osob včetně rodinných příslušníků, to znamená zhruba 3 % všech Evropanů. V Uhrách byl podle sčítání z roku [[1840]] poměr všech obyvatel k příslušníkům šlechty 17:1. V rakouských zemích tento podíl činil 350:1, v Lombardsku-Benátsku 300:1 a v Čechách dokonce 828:1.http://www.snk.sk/swift_data/source/NBU/Zborniky/Zemianstvo_1/19.pdf [30] => [31] => == Počátky šlechty == [32] => Počátky šlechty souvisí obecně s přechodem od [[rodová společnost|rodové společnosti]]. V návaznosti na ni dochází k vyčleňování úspěšných jedinců, kteří na základě svých vojenských či jiných schopností a zásluh získávají ve společnosti respekt a výsadní postavení – obdobně, jako v rámci rodu, ale v širším společenství. V zájmu stability se pak prosadila zásada [[dědičnost]]i jejich postavení. [33] => [34] => Ustavení takové privilegované, vládnoucí vrstvy se v historii mnohokrát událo velice zřetelně a prakticky ve všech zemích, po jejich ovládnutí cizí mocností, např. Římské říše germánskými kmeny, Británie seveřany nebo později Normany, Ruska germánskými Varjagy, Bulharska turkickými Protobulhary, Čech po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]]{{Fakt/dne|20140916235251}}, Indie po ovládnutí Moguly, Číny po ovládnutí Čingischánovými Mongoly, oblast Blízkého východu po dobytí Řeky vedenými Alexandrem Makedonským a podobně. Jindy ustavení šlechty proběhlo pozvolna, postupným upevněním postavení úspěšných rodů, např. ve středověkých Českých zemích, [[Szlachta|Polsku]], ale i v klidných obdobích prakticky všech zemí. [35] => [36] => == Ústup šlechty == [37] => S rozvojem průmyslové výroby došlo ke změnám ve významu vrstev obyvatelstva a liberalizaci, postupnému vyrovnání práv, resp. zmírňování rozdílů, jednotlivých skupin. Tím faktický význam šlechty pozvolna klesal až k formálnímu, čestnému stavu současnému. V některých zemích se ale moc krále a šlechty, např. panovnického rodu, zachovala, jako v některých arabských zemích. [38] => [39] => V některých zemích ale i nyní vládne šlechtě obdobná vládnoucí vrstva v podobě stranických struktur, typických pro autoritativní státy, zejména komunistické, kde o společenských záležitostech rozhodují sbory zástupců vládnoucí vrstvy (výbory – ústřední, oblastní apod.), často na čele s panovníkem – revolučním vůdcem a jeho rodem, jako v [[Severní Korea|KLDR]] nebo na [[Kuba|Kubě]]. Obdobná mocenská (čili politická) nerovnoprávnost panuje i v dalších zemích, kde vládne jiná vydělená vrstva, teokracie, nyní zejména v Íránu{{Fakt/dne|20140916235251}}. [40] => [41] => == Šlechtické tituly a přídomky v současné Evropě == [42] => Existuje rozdíl mezi šlechtickým titulem (např. vladyka, svobodný pán nebo hrabě) a přídomkem ke jménu, který v mnoha státech v některých případech označoval nebo mohl, ale nemusel, označovat šlechtice (např. "z", "von", "de" nebo "di"), a to dokonce ani v českých zemích{{Citace periodika [43] => | příjmení = Brožek [44] => | jméno = František [45] => | titul = Co je šlechtický přídomek [46] => | periodikum = Naše řeč [47] => | ročník = 9 (1925) [48] => | číslo = 4 [49] => | strany = 116–118 [50] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=431 [51] => }}. [52] => [53] => Mezistátní uznávání titulů v Evropě bylo ale problémem až do začátku 20. století. Pokud šlechtic navštívil cizí zemi, byl jeho titul uznáván. Pokud se ale v cizí zemi usadil, přistupovalo se k uznání různě. Často mu byl přiznán nejprve nižší titul a až za několik generací vyšší. [54] => [55] => V 21. století se uznávání šlechtických titulů přídomků (např. "von" nebo "de") v rámci Evropy velmi liší. A to právě i z toho důvodu, že neexistuje jednoznačné propojení mezi šlechtickým stavem a přídomkem. [56] => [57] => Podle práva [[Evropská unie|Evropské unie]] musí všechny členské státy uznávat příjmení občanů z jiného členského státu.{{Citace elektronického periodika [58] => | titul = CURIA - Dokumenty [59] => | periodikum = curia.europa.eu [60] => | url = https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=83459&doclang=CS [61] => | datum přístupu = 2023-05-28 [62] => }} [[Ursula von der Leyenová|Von der Leyen]] je tak i v Rakousku{{Citace elektronického periodika [63] => | titul = 3,5 Milliarden Euro schwerer Aufbauplan für Österreich von EU-Kommission genehmigt - Bundeskanzleramt Österreich [64] => | periodikum = www.bundeskanzleramt.gv.at [65] => | url = https://www.bundeskanzleramt.gv.at/themen/europa-aktuell/3,5-milliarden-euro-aufbauplan-fuer-oesterreich-von-eu-kommission-genehmigt.html [66] => | datum vydání = 2021-07-22 [67] => | jazyk = de [68] => | datum přístupu = 2023-05-28 [69] => }} nebo Česku{{Citace elektronického periodika [70] => | titul = Premiér Petr Fiala jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou [71] => | periodikum = www.vlada.cz [72] => | url = http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/premier-petr-fiala-jednal-s-predsedkyni-evropske-komise-ursulou-von-der-leyenovou-205087/ [73] => | jazyk = cs [74] => | datum přístupu = 2023-05-28 [75] => }} označována vládními úřady jako "von". [76] => [77] => Evropský soudní dvůr ale na žádost Rakouska rozhodl{{Citace elektronické monografie [78] => | titul = Rozsudek Soudního dvora "Evropské občanství – Svoboda pohybovat se a pobývat v členských státech – Zákon členského státu o zrušení šlechtictví v tomto státě, který má právní sílu ústavního zákona – Příjmení dospělé osoby, státního příslušníka uvedeného členského státu, získané osvojením v jiném členském státě, ve kterém má bydliště – Šlechtický titul a šlechtický přídomek tvořící součást příjmení – Zápis do matriky provedený orgány prvního členského státu – Oprava zápisu provedená bez návrhu – Odnětí šlechtického titulu a přídomku" [79] => | url = https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=C413057EDDDD3B11B5047486C7F21D2E?text=&docid=83459&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=24896197 [80] => | datum přístupu = 2023-06-27 [81] => }}, že pokud někdo získá šlechtický titul nebo přídomek osvojením v dospělém věku, pak ta členská země, ve které jsou šlechtické tituly zakázány, může "odmítnout uznat všechny prvky příjmení státního příslušníka tohoto státu.. pokud jsou opatření přijatá těmito orgány v takovém kontextu odůvodněna důvody veřejného pořádku, tedy jsou nezbytná pro ochranu zájmů, které mají zaručit a jsou přiměřená legitimně sledovanému cíli." [82] => [83] => * V [[Německo|Německu]] šlechtické tituly ani přídomky nepřestaly být uznávány a v současnosti jsou legální součástí příjmení německých obyvatel. Navíc v severozápadním Německu jsou rodiny s přídomkem "von", které nemají šlechtický původ. Např. německá drogerie dm-drogerie markt GmbH + Co. KG nabízí kromě ve svém kontaktním formuláři kromě titulů jako "doktor" nebo "profesor" také tituly "hrabě" a "hraběnka".{{Citace elektronického periodika [84] => | titul = Contact {{!}} dm customer support [85] => | periodikum = cs.dm.de [86] => | url = https://cs.dm.de/csp?id=dm_contact_formular [87] => | datum přístupu = 2023-06-30 [88] => }} [89] => * V Rakousku jsou tituly a přídomky přísně potírány. I v případě, že žena s rakouským občanstvím získá svatbou příjmení s přídomkem, rakouský matriční úřad takovýto přídomek odmítne zapsat, nebo jej z dokladů dokonce zpětně smaže.{{Citace elektronického periodika [90] => | titul = RIS Dokument [91] => | periodikum = www.ris.bka.gv.at [92] => | url = https://www.ris.bka.gv.at/Dokumente/Lvwg/LVWGT_WI_20200201_VGW_101_042_11150_2019_00/LVWGT_WI_20200201_VGW_101_042_11150_2019_00.html [93] => | datum přístupu = 2023-05-28 [94] => }} Rakouští šlechtici tuto problematiku v některých případech řeší tak, že požádají o německé občanství.{{Citace elektronického periodika [95] => | příjmení = michaela.reibenwein [96] => | titul = Aus für die letzten Adelstitel in Österreich [97] => | periodikum = kurier.at [98] => | url = https://kurier.at/chronik/oesterreich/aus-fuer-die-letzten-adelstitel-in-oesterreich/400052231 [99] => | datum vydání = 2018-06-17 [100] => | jazyk = de [101] => | datum přístupu = 2023-05-28 [102] => }} Drogerie dm nabízí v kontaktním formuláři pouze akademické tituly.{{Citace elektronického periodika [103] => | titul = Contact {{!}} dm customer support [104] => | periodikum = cs.dm.at [105] => | url = https://cs.dm.at/csp?id=dm_contact_formular [106] => | datum přístupu = 2023-06-30 [107] => }} [108] => * V Československu byly zákonem [[s:Zákon ze dne 10. prosince 1918, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly|č. 61/1918 Sb.]] tituly a přídomky zakázány. Po roce 1945 ale z legislativy vypadly postihy za používání šlechtických titulů a přídomků{{Citace elektronického periodika [109] => | titul = Zakázaný titul "von" dráždí úředníky v Česku i Rakousku [110] => | periodikum = TÝDEN.cz [111] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/zakazany-titul-von-drazdi-uredniky-v-cesku-i-rakousku_490019.html [112] => | datum vydání = 2018-07-25 [113] => | jazyk = cs [114] => | datum přístupu = 2023-06-27 [115] => }}. [116] => * Ve Francii jsou v platnosti zákony, které chrání oprávněné nositele šlechtických titulů před jejich [[Uzurpátor|uzurpací]][http://www.heraldica.org/topics/france/noblesse.htm#current Nobility and Titles in France]. [117] => * Ve Švýcarsku nejsou povoleny tituly, ale je povoleno mít přídomek "von" nebo "de".{{Citace elektronického periodika [118] => | titul = Blaues Blut - Auch die Schweiz hat ihre Royals [119] => | periodikum = Schweizer Radio und Fernsehen (SRF) [120] => | url = https://www.srf.ch/kultur/gesellschaft-religion/blaues-blut-auch-die-schweiz-hat-ihre-royals [121] => | datum vydání = 2018-05-18 [122] => | jazyk = de [123] => | datum přístupu = 2023-05-28 [124] => }} Úřady ale brání tomu, aby nikdo nemohl získat přídomek "von" za peníze. [125] => [126] => [127] => == Odkazy == [128] => === Reference === [129] => [130] => Pojmem aristokracie se někdy označuje pouze vyšší šlechta, srv. {{Citace monografie|příjmení=Maťa|jméno=Petr|odkaz na autora=Petr Maťa|titul=Svět české aristokracie (1500-1700)|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=NLN|rok=2004|isbn=80-7106-312-6|poznámka=|strany=11–15|jazyk=}} [131] => {{Citace monografie | příjmení = Bůžek | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Bůžek | příjmení2 = Hrdlička | jméno2 = Josef | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Král | jméno3 = Pavel | odkaz na autora3 = | spoluautoři = VYBÍRAL, Zdeněk. | titul = Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku | url = | vydavatel = Paseka | místo = Praha a Litomyšl | rok = 2002 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 54| isbn = 80-7185-417-4 }} [132] => [133] => [134] => === Literatura === [135] => * {{Citace monografie | příjmení = Bůžek | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Bůžek | příjmení2 = Hrdlička | jméno2 = Josef | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Král | jméno3 = Pavel | odkaz na autora3 = | spoluautoři = VYBÍRAL, Zdeněk. | titul = Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku | url = | vydavatel = Paseka | místo = Praha a Litomyšl | rok = 2002 | vydání = | počet stran = 416 + 24 stran přílohy | kapitola = | strany = | isbn = 80-7185-417-4}} [136] => * {{Citace monografie | příjmení = Bůžek | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Bůžek | příjmení2 = Koreš | jméno2 = František | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Mareš | jméno3 = Petr | odkaz na autora3 = | spoluautoři = ŽITNÝ, Miroslav. | titul = Rytíři renesančních Čech ve válkách| url = | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2016 | vydání = | počet stran = 406 | kapitola = | strany = | isbn = 978-80-7422-409-6}} [137] => * {{Citace monografie | příjmení = Jurok | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Česká šlechta a feudalita ve středověku a raném novověku | url = | vydavatel = Jiří Jurok vlastním nákladem | místo = Nový Jičín | rok = 2000 | vydání = | počet stran = 610 | kapitola = | strany = | isbn = 80-238-6220-0}} [138] => * {{Citace monografie | příjmení = Maťa | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Svět české aristokracie (1500-1700) | url = | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2004 | vydání = | počet stran = 1062 | kapitola = | strany = | isbn = 80-7106-312-6}} [139] => [140] => === Související články === [141] => * [[Česká šlechta|Česká a moravská šlechta]] [142] => * [[Rakouská šlechta|Rakouská a rakousko-uherská šlechta]] [143] => * [[Uherská šlechta]] [144] => * [[Německá šlechta]] [145] => * [[Ruská šlechta]] [146] => * [[Italská šlechta]] [147] => * [[Papežská šlechta]] [148] => * [[Chorvatská šlechta]] [149] => * [[Španělská šlechta]] [150] => * [[Portugalská šlechta]] [151] => * [[Hierarchie vyšší šlechty v Německém císařství]] [152] => [153] => === Externí odkazy === [154] => * {{Commonscat|Nobility}} [155] => * {{Otto|Šlechta}} [156] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Šlechta}} [157] => * {{Wikicitáty|téma=Šlechta}} [158] => * {{Wikislovník|heslo=šlechta}} [159] => * {{Vlastnost na Wikidatech|P53|šlechtický rod}} [160] => * [http://www.ct24.cz/textove-prepisy/historie-cs/6837-osudy-ceske-slechty-v-minulem-stoleti/ Osudy české šlechty v minulém století (Historie.cs)] [161] => * [http://www.novanobilitas.eu/slechta-ceskych-zemi-a-rakouske-monarchie Jan Županič, Šlechta českých zemí a rakouské monarchie] [162] => [163] => {{Symboly monarchie}} [164] => {{Autoritní data}} [165] => {{Portály|Historie}} [166] => [167] => [[Kategorie:Šlechta| ]] [168] => [[Kategorie:Sociální dějiny]] [] => )
good wiki

Šlechta

Italský šlechtic z 15. stol.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'papež','nobilita','vláda','stavy','moc','kasta','právo','Sociální třída','Ursula von der Leyenová','Česká šlechta','s:Zákon ze dne 10. prosince 1918, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly','Uherská šlechta'

Kasta

Moč

Nobilita

Papež

Právo

Stavy

Vláda