Array ( [0] => 15513041 [id] => 15513041 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Štip [uri] => Štip [3] => Снежна река во Штип.jpg [img] => Снежна река во Штип.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Štip [2] => | originální jméno = Штип [3] => | obrázek = Sveti Nikola Shtip.jpg [4] => | popisek = Kostel sv. Mikuláše [5] => | vlajka = Flag of Štip Municipality.svg [6] => | znak = Coat of arms of Štip Municipality.svg [7] => | zeměpisná šířka = 41.7458333 [8] => | zeměpisná délka = 22.1955556 [9] => | nadmořská výška = 300 [10] => | stát = Severní Makedonie [11] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony v Severní Makedonii|Statistický region]] [12] => | název vyššího celku = [[Východní region (Severní Makedonie)|Pelagonský]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Opština (Severní Makedonie)|Opština]] [14] => | název nižšího celku = [[Opština Štip|Štip]] [15] => | administrativní dělení = [16] => | loc-map = {{LocMap |Severní Makedonie |label=Štip |position=left |width=250 |lat=41.73 |long=22.18 |float=center |caption=}} [17] => | rozloha = 583,24 [18] => | počet obyvatel = 47796 [19] => | obyvatelé aktuální k = 2002 [20] => | etnické složení = [[Makedonci]] (87,2 %), [[Romové]] (4,6 %) [21] => | náboženské složení = [22] => | starosta = Zoran Aleksov [23] => | web = http://www.stip.gov.mk [24] => | telefonní předvolba = (+389) 032 [25] => | psč = 2000 [26] => }} [27] => '''Štip''' ({{Vjazyce2|mk|Штип}}) je největší město ve východní části [[Severní Makedonie]], na železniční trati [[Veles (město)|Veles]] – [[Kočani]]. Dle sčítání lidu z roku 2002 zde žilo 43 625 obyvatel. Město se rozkládá ve [[Východní region (Severní Makedonie)|Východním regionu]] a je správním centrem stejnojmenné [[Opština Štip|opštiny]]. Protéká ním řeka [[Bregalnica]] a [[Otinja]].{{Citace monografie [28] => | příjmení = Ristovski [29] => | jméno = Blaže [30] => | odkaz na autora = [31] => | titul = Makedonska enciklopedija M-Š [32] => | vydavatel = [[MANU]] [33] => | místo = Skopje [34] => | rok = 2009 [35] => | počet stran = [36] => | isbn = 978-608-203-023-4 [37] => | kapitola = Штип [38] => | strany = 1661 [39] => | jazyk = makedonština [40] => }} [41] => [42] => == Název == [43] => [44] => V [[antika|antice]] se objevoval název ''Astibo''. Později, během existence [[Byzantská říše|Byzantské říše]], měl podobu ''Stipeon'' a z něj se vyvinul nejspíše pozdější [[Slované|slovanský]] název Štip. Rovněž se objevoval v antice i název místní řeky (Brigantium), který byl později poslovanštěn jako ''Bregalnica''. [45] => [46] => == Klimatické poměry == [47] => [48] => Průměrná roční teplota zde činí 12,8 °C. [49] => [50] => == Historie == [51] => [52] => Štip je považován za jedno z nejstarších měst na území současného severomakedonského státu.{{Citace monografie [53] => | příjmení = Ristovski [54] => | jméno = Blaže [55] => | odkaz na autora = [56] => | titul = Makedonska enciklopedija M-Š [57] => | vydavatel = [[MANU]] [58] => | místo = Skopje [59] => | rok = 2009 [60] => | počet stran = [61] => | isbn = 978-608-203-023-4 [62] => | kapitola = Штип [63] => | strany = 1662 [64] => | jazyk = makedonština [65] => }} [66] => Je předpokládáno, že se zde nacházelo centrum starověkého království s názvem [[Paeonia]], neboť řecký historik [[Polyainos (historik)|Polyainos]] popsal rituální koupel paeonského krále při korunovaci právě v místních vodách. Nejstarší souvislé osídlení se nacházelo v lokalitě dnešní [[Štipská pevnost|pevnosti]] ({{vjazyce2|mk|штипска тврдина}}) na vrcholu Isar, kde jej bylo možné ubránit před nájezdníky. Ve [[4. století]] je město opět zaznamenáno na tzv. [[Peutingerova mapa|Peutingerově mapě]]. [67] => [68] => V [[9. století]] se město dostalo pod nadvládu bulharského carství. Poté zde bylo časté střídání vlád mezi Srbskem, Bulharskem i Byzantskou říší. [69] => [70] => [[File:L'arrivée par le faubourg de Snogo-Selo - Istip (anciennement) ; Stip (actuellement) - Médiathèque de l'architecture et du patrimoine - APOR158527.jpg|left|thumb|Údolí řeky v roce [[1918]].]] [71] => V roce [[1284]] zmínil v jednom svém dokumentu existenci města srbský car [[Štěpán Milutin]]. V roce [[1395]] město obsadili [[Osmanská říše|Turci]]. V [[16. století]] sem přišla zhruba dvousetčlenná komunita [[sefardští Židé|sefardských Židů]], kteří byli vyhnání z dnešního Španělska. [72] => [73] => V osmanských záznamech je (později v [[latinka|latince]]) známé pod názvem İştip. Známý turecký cestovatel [[Evlija Čelebi]], který popsal řadu měst porobených zemí pod tureckou nadvládou, navštívil Štip v roce [[1661]]. Poznamenal, že město je regionálním centrem trhovců, a že se zde nacházelo 2240 domů, 450 obchodů, v nichž se obchodovalo především s mléčnými a masnými výrobky a vlnou. V roce [[1689]] město během turecko-habsburské války na čas obsadila rakouská vojska. Okolo roku [[1800]] město navštívil tehdejší francouzský konzul a odhadoval, že zde žilo mezi třemi až čtyřmi tisíci lidí. [74] => [75] => V roce [[1850]] zde byl zbudován pravoslavný kostel zesnutí přesvaté bohorodičky, a to v místní části [[Novo Selo (Štip)|Novo Selo]]. [76] => [77] => Obyvatelstvo města bylo během turecké nadvlády do značné míry [[islám|muslimské]], v souvislosti s [[První balkánská válka|první balkánskou válkou]] a získáním města Srbskem nemalá část muslimského obyvatelstva utekla do zmenšené vlasti. Během konfliktu byl nicméně Štip částečně obsazen bulharskou armádou. Počet obyvatel, který se pohyboval na počátku století okolo dvaceti tisíc, se tak podstatně snížil. [78] => [79] => I přesto, že se město stalo součástí Srbska a později Jugoslávie, panoval zde do značné míry odpor proti nové moci. V roce 1927 zde byl hnutím [[VRMO]] zavražděn srbský brigádní generál [[Mihajlo Kovačević]]. Za druhé světové války byl Štip opět okupován Bulharskem. V 20. letech zde vzniklo [[Sdružení proti bulharským banditům]] ({{vjazyce2|sh|Udruženje protiv bugarskih bandita}}){{Citace monografie [80] => | příjmení = Boškovska [81] => | jméno = Nada [82] => | odkaz na autora = [83] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [84] => | vydavatel = I. B. Tauris [85] => | místo = [86] => | rok = 2009 [87] => | počet stran = [88] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [89] => | kapitola = [90] => | strany = 26 [91] => | jazyk = angličtina [92] => }}, jehož vznik iniciovali představitelé vládnoucí moci. Do okolního řídce osídleného venkova byli (stejně jako např. v [[Kosovo|Kosovu]]) vysíláni kolonisté, kteří nicméně nebyli místními přivítáni vřele. Docházelo k násilnostem, vraždám, vypalováním domů apod. [93] => [94] => Moderní výstavba ve Štipu byla v [[20. století]] realizována v podobě komplexní přestavby nábřeží řeky Otinja. V blízkosti [[Štip (nádraží)|železniční stanice]] vzniklo nové osídlení a panelové sídliště bylo zbudováno na severním okraji města. Ve městě se oslavuje den [[8. listopad]] jako připomínka osvobození Štipu od fašistické nadvlády dne [[8. listopad]]u [[1944]]. [95] => [96] => Během období existence [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] zde v rámci industrializace země byly vybudovány textilní podniky, konkrétně zde fungovaly společnosti ''Makedonka'' a ''Astibo''. V blízkosti města se dnes nachází i průmyslová zóna o celkové rozloze 208 ha. [97] => [98] => == Kultura a pamětihodnosti == [99] => [100] => [[File:Археолошки експонати пред Музеј на градот Штип.jpg|right|thumb|Archeologické nálezy před budovou místního historického muzea.]] [101] => [[File:Štip - Aerial View 03.jpg|right|thumb|Domy ve městě.]] [102] => Ve Štipu se nachází zachovalý klášter ze 14. století a ruiny starého kostela. Ve čtvrti Novo Selo, v jedné z nejstarších částí města, se narodil první prezident samostatné Makedonie [[Kiro Gligorov]]. Z historických památek bylo dochováno staré tržiště ([[bezisten (Štip)|bezisten]]) a řada dalších památek, např. mešita [[Kadan Ana (Štip)|Kadan Ana]]. [103] => [104] => V jedné z historických budov sídlí i místní pobočka národního muzea. Místní městské muzeum bylo založeno roku [[1950]] a od roku [[1950]] působí jako Muzeum Štipského kraje ({{vjazyce2|mk|Музеј на штипскиот крај}}). Na pevnosti Isar se nachází také památník revoluce. [105] => [106] => Dominantou středu města je [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistní]] [[Dům kultury (Štip)|dům kultury]] ze 70. let [[20. století]].[https://marh.mk/%D0%B4%D0%BE%D0%BC-%D0%BD%D0%B0-%D0%BA%D1%83%D0%BB%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%B0-%D1%88%D1%82%D0%B8%D0%BF-%D0%B1%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%B5%D0%B2%D0%B0-%D0%B8-%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%BB%D0%B8/ Článek na portálu marh.mk {{mk}}] Ve městě sídlí i pobočka národního divadla a národní knihovny, která nese název po [[Goce Delčev]]ovi. Ve Štipu rovněž sídlí i pobočka místního historického archivu a dále severomakedonského památkového ústavu. [107] => [108] => V roce [[2021]] byl schválen nový urbanistický plán města Štipu.{{Citace periodika [109] => | titul = Штип по 25 години има нов Генерален урбанистички план [110] => | periodikum = Nezavisen [111] => | jazyk = mk [112] => | url = https://nezavisen.mk/shtip-po-25-godini-ima-nov-generalen-urbanistichki-plan/ [113] => | datum přístupu = 2023-01-05 [114] => }} [115] => [116] => == Ekonomika == [117] => [118] => V období existence socialistické Jugoslávie se zde nacházely textilní podniky, které i na počátku [[21. století]] představují 70 % místního průmyslu. Z nich byly dříve v Jugoslávii etablované společnosti [[Makedonka]] a [[MK Astibo]]. Dále jsou zastoupeny stavebnický průmysl, potravinářský a zpracování a výroba kožedělných výrobků. [119] => [120] => == Doprava == [121] => [122] => Městem prochází [[železniční trať Veles–Kočani]], která má [[Štip (nádraží)|nádraží]] na severozápadním okraji města. [123] => [124] => Do Štipu směřuje také [[Dálnice A4 (Severní Makedonie)|dálnice A4]] ze [[Skopje]], odbočující z [[Dálnice A3 (Severní Makedonie)|dálnice A3]]. První uvedená byla nicméně zbudována jen v polovičním profilu, tvoří západní obchvat Štipu a slouží především pro tranzitní dopravu. [125] => [126] => Západně od města se nachází malé letiště u vesnice Suševo. [127] => [128] => == Sport == [129] => [130] => Město má vlastní stadion (městský stadion), který má kapacitu 6000 návštěvníků. Místní fotbalový tým nese název "Bregalnica" (ustanoven roku [[1921]]), dále zde existují družstva s názvem Babi a Astibo. [131] => [132] => == Reference == [133] => [134] => [135] => == Externí odkazy == [136] => * {{Commonscat}} [137] => * {{mk}} [http://www.stip.gov.mk/ Oficiální stránky] [138] => [139] => {{Autoritní data}} [140] => {{Portály|Severní Makedonie}} [141] => [142] => [[Kategorie:Štip| ]] [143] => [[Kategorie:Opština Štip]] [144] => [[Kategorie:Východní region (Severní Makedonie)]] [145] => [[Kategorie:Města v Severní Makedonii]] [] => )
good wiki

Štip

Štip je největší město ve východní části Severní Makedonie, na železniční trati Veles - Kočani. Dle sčítání lidu z roku 2002 zde žilo 43 625 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'8. listopad','Štip (nádraží)','20. století','Východní region (Severní Makedonie)','1950','Opština Štip','1395','antika','Štěpán Milutin','latinka','Dům kultury (Štip)','Dálnice A3 (Severní Makedonie)'

1395

Stránka 1395 na české Wikipedii je článek, který se zaměřuje na události, osobnosti a jiné zajímavosti, které se týkají roku 1395.

1950

Antika

Latinka