Array ( [0] => 15520728 [id] => 15520728 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šumperk [uri] => Šumperk [3] => Sumperk letecky pohled.jpg [img] => Sumperk letecky pohled.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Šumperk [2] => | obrázek = Šumperk_(21).jpg [3] => | popisek = [[Radnice v Šumperku|Radnice]] na náměstí Míru [4] => | status = město [5] => | pověřená obec = Šumperk [6] => | obec s rozšířenou působností = Šumperk [7] => | okres = Šumperk [8] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [9] => | NUTS3 = CZ071 [10] => | země = [[Morava]] [11] => | katastrální území = [12] => | PSČ = 787 01 [13] => | počet částí obce = 1 [14] => | počet katastrálních území = 3 [15] => | počet ZSJ = 30 [16] => | adresa = nám. Míru 364/1
Šumperk
787 13 Šumperk 1 [17] => | e-mail = posta@sumperk.cz [18] => | starosta = {{Nowrap|[[Miroslav Adámek (politik ANO)|Miroslav Adámek]] (za [[ANO 2011|ANO]])}} [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => | web = www.sumperk.cz [21] => | úřední web = [22] => }} [23] => '''Šumperk''' ({{Vjazyce|de}} ''Mährisch Schönberg''){{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 581| isbn = 80-200-1225-7}} je město na severu Moravy v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], 46 km severozápadně od [[Olomouc]]e na řece [[Desná (přítok Moravy)|Desná]] a na jihozápadním okraji [[Hrubý Jeseník|Jeseníků]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Protože leží na křižovatce cest a železničních tratí umožňujících přístup do různých částí Jeseníků a je regionálním centrem kultury, bývá v propagačních materiálech nazýván ''Živá brána Jeseníků''. [24] => [25] => == Název == [26] => Osada byla založena pod jménem ''Schönberg'' ("krásný vrch"). České jméno vzniklo z jeho německé nářeční podoby. S ''-p-'' se jméno v češtině začalo psát až koncem 19. století. Přívlastek ''Mährisch'' se v němčině užíval od 17. století.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 568, 569. [27] => [28] => == Historie == [29] => Založení města Šumperka spadá do období vrcholu tzv. [[velká kolonizace|velké kolonizace]] [[13. století]]. Přesné datum založení není známo, jelikož se zakládací listina nedochovala. Historikové ovšem vymezili možné založení města mezi léta [[1269]] až [[1276]]; první zmínka o městu se poté datuje k roku [[1281]]. [30] => [31] => Záhy po založení samotného města lokátorem a jeho druhy, kterých bylo patrně 68, se v Šumperku na trvalo usadil [[Řád bratří kazatelů|dominikánský řád]], který si zde v roce [[1293]] na okraji města založil [[Dominikánský klášter (Šumperk)|svůj klášter]], ke kterému příslušel i [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Šumperk)|kostel Zvěstování Panny Marie]]. [32] => [33] => Šumperk se již od svých prvopočátků spojených s těžbou kovů poměrně rychle rozvíjel. Ale v průběhu [[14. století]] se markraběcí majetek postupně rozpadal a tak se v roce [[1340]] šumperské zboží ocitlo v zástavě mocného rodu [[Páni z Lipé|pánů z Lipé]]. Avšak již roku [[1352]] držel Šumperk ve svých rukou zpět markrabě Jan. Jeho syn [[Jošt Moravský|Jošt]] udělil poté v roce [[1391]] městu řadu práv a výsad, mj. i [[mílové právo]], které postavily město takřka na úroveň měst královských. [34] => [35] => V [[15. století]] se na šumperském hradě usadil [[Jiří Tunkl|Jiří Tunkl z Brníčka]], který nabídl své sídlo ke konání tzv. Šumperského sněmu, kde dne 4. června [[1490]] zástupci stavů Markrabství moravského a Knížectví slezského sjednali společný postup při přijímání nového krále po smrti [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]], uherského krále. Na pozadí těchto událostí zažívalo město nevídaný řemeslný rozkvět; vždyť roku [[1442]] byl uznán [[cech]] soukeníků a o rovných třicet let později i cech plátenický, vše díky dlouholeté tradici pěstování lnu a chovu ovcí. [36] => [37] => V roce [[1507]] Šumperk získali do svého vlastnictví [[Žerotínové]] (dnes Zierotínové), kteří z něj učinili své reprezentativní rodové sídlo. Za panování Petra ze Zierotína byl původní [[hrad]] přebudován v [[renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]], po požáru v roce [[1513]] byl mj. opraven klášter i s kostelem a vztyčeny [[Hradba|hradby]] po celém obvodu města. Hospodářská síla dále nabývala na svých rozměrech, což vyústilo ve spor mezi měšťany a chamtivými Petrem ml. a Janem ze Zierotína. Ze sporu nakonec vyšli vítězně měšťané, navíc se stal Šumperk královským komorním městem a Zierotínové se natrvalo přestěhovali do [[Velké Losiny|Velkých Losin]]. [38] => [[Soubor:Sumperk_CZ_in_1864_by_N_Malizius_017.jpg|náhled|vlevo|Šumperk roku 1864]] [39] => [[Soubor:Beschreibende Darstellung 07 Schönberg.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Šumperk z nádraží v [[Zábřeh|Zábřehu na Moravě]] v roce 1845]] [40] => Následující krátké období svobody a prosperity bylo ukončeno [[bitva na Bílé hoře|bitvou na Bílé hoře]] v listopadu 1620. Šumperk tak za aktivní podporu českých stavů upadl roku 1622 do lichtenštejnského poddanství se všemi důsledky [[rekatolizace]]. Ve svém průběhu se ale [[třicetiletá válka]] města výrazněji nedotkla, kromě roku [[1643]] a invaze švédských vojsk, která město prakticky vyplenila, z čehož se ale Šumperští brzo vzpamatovali, i když jejich snažení zpřetrhal velký požár v roce [[1669]]. Hrůzy [[17. století]] poté dovršily nechvalně proslulé [[čarodějnické procesy]] z let [[1679]] až [[1694]], kterým padlo za oběť na 25 obyvatel města v čele s děkanem [[Kryštof Alois Lautner|Kryštofem Lautnerem]], Jindřichem Peškem (který se stal jedinou nepokořenou obětí) a rodinou Kašpara Sattlera. [41] => [42] => Z těchto katastrof se město postupně vzpamatovávalo v průběhu první poloviny [[18. století]], čemuž dopomohl i zájem vrchnosti o zemědělské podnikání ve větším měřítku, od čehož byl jen malý krůček k návratu k tradici textilního podnikání. Manufakturní způsob produkce šířící se Evropou zasáhl v 80. letech 18. století i Šumperk, díky tomu se tak zde vyráběl [[Damašek (tkanina)|damašek]], [[mezulán]], [[plyš]], [[samet]], trip (lesklá látka na sváteční oblečení vyráběná pouze v Šumperku) a [[Manšestrová tkanina|manšestr]]. [43] => [44] => S nezadržitelným příchodem [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] přišli a v Šumperku se trvale usadili bohatí a významní vídeňští obchodníci a podnikatelé, kteří na předměstí zakládali početné textilní továrny (na přelomu 19. a 20. století bylo ve městě na 20 velkých a středně velkých textilních továren) a v samotném městě si od významných architektů (např. [[Theophil von Hansen|Theofil von Hansen]], [[Georg Berger]] nebo [[Josef a Anton Drexler]]) nechávali stavět honosné paláce po architektonickém vzoru hlavního města monarchie – [[Vídeň|Vídně]]. To s sebou přineslo i lichotivé označení „Malá Vídeň“ a dynamickou expanzi do předměstí. [45] => [46] => Dějiny Šumperka ve 20. století byly negativně poznamenány odsunem drtivé většiny původního německy mluvícího obyvatelstva v roce 1945 a okupací sovětským vojskem po roce 1968. Od této doby historické jádro města pustlo a samotné město stále více zahlcovala prefabrikovaná výstavba. Obrat přišel po sametové revoluci, kdy historické centrum bylo Ministerstvem kultury prohlášeno za [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónu]] a město se tak začalo proměňovat do lepšího vzhledu. V současné době žije v Šumperku, který je propagačně nazýván „Živou bránou Jeseníků“, zhruba 26 tisíc obyvatel. [47] => [48] => == Obyvatelstvo == [49] => === Počet obyvatel === [50] => Počet obyvatel Šumperka od 70. let prudce rostl až do roku 1990, v jehož závěru přesahoval 37 tisíc. O rok později však zaznamenal více než šestitisícový propad, neboť se od něj odtrhly obce [[Bratrušov]], [[Dolní Studénky]], [[Hraběšice]], [[Rapotín]], [[Rejchartice]] a [[Vikýřovice]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 55, 112, 171, 445, 446 a 569. V následujících dvou letech počet obyvatel znovu stoupal, od roku 1993 se ale trend obrátil. [51] => {| class="wikitable" [52] => |+ Vývoj počtu obyvatel Šumperka{{Citace elektronické monografie [53] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [54] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [55] => | datum vydání = 2015-12-21 [56] => | datum přístupu = 2017-01-18 [57] => | vydavatel = Český statistický úřad [58] => }}Do roku 1950: ''Retrospektivní lexikon obcí ČSSR'' I. 2., Praha: FSÚ 1978, str. 872. [59] => ! Rok !! 1850 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [60] => |- [61] => ! Počet obyvatel [62] => | 7 200 || 7 285 || 8 562 || 10 493 || 11 636 || 13 329 || 13 117 || 15 718 || 17 192 || 19 266 || 23 683 || 31 873 || 30 422 || 29 490 || 26 737 [63] => |} [64] => [65] => === Struktura populace === [66] => [67] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 523704 Šumperk, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Šumperk roku 2011 [68] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 523704 Šumperk, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Šumperk roku 2011 [69] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 523704 Šumperk, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Šumperk roku 2011 [70] => [71] => [72] => == Členění města == [73] => Po odtržení obcí Bratrušov, Dolní Studénky, Hraběšice, Rapotín, Rejchartice a Vikýřovice se již Šumperk nečlení na [[Část obce|části]]. Jeho součástí zůstala jen bývalá osada [[Temenice]] a město má proto tři [[katastrální území]]:{{Citace elektronické monografie [74] => | titul = Obec Šumperk: podrobné informace [75] => | url = http://uir.cz/obec/523704/Sumperk [76] => | vydavatel = Územně identifikační registr ČR [77] => | datum_přístupu = 2017-10-01 [78] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171001213022/http://uir.cz/obec/523704/Sumperk [79] => | datum archivace = 2017-10-01 [80] => | nedostupné = ano [81] => }} [82] => * ''Šumperk'' [83] => * ''Dolní Temenice'' [84] => * ''Horní Temenice'' [85] => [86] => == Kultura == [87] => [[Soubor:SumperkGeschaderuvDum.jpg|náhled|Geschaderův dům (muzeum)]] [88] => [[Soubor:Šumperk-kostel-Zvěstování-P-Marie2012a.jpg|náhled|Bývalý kostel Zvěstování P. Marie]] [89] => === Památky === [90] => {{Viz též|Kulturní památky města Šumperk|Seznam kulturních památek v Šumperku}} [91] => * [[Městská památková zóna Šumperk]] [92] => * Farní [[Kostel svatého Jana Křtitele (Šumperk)|kostel sv. Jana Křtitele]], gotický, přestavěný po roce 1669 [93] => * Bývalý klášterní [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Šumperk)|kostel Zvěstování Panny Marie]] [94] => * Secesní [[Kostel svatého Jana Evangelisty (Šumperk)|kostel sv. Jana Evangelisty]] z roku 1925 [95] => * Bývalý hřbitovní [[Kostel svaté Barbory (Šumperk)|kostel sv. Barbory]] [96] => * Pravoslavný [[Chrám svatého Ducha (Šumperk)|kostel svatého Ducha]] [97] => * [[Evangelický kostel (Šumperk)|Evangelický kostel]] [98] => * [[Radnice v Šumperku|Radnice]] [99] => * [[Textilní továrna (Šumperk)|Textilní továrna]] - bývalá Klapperothova manšestrová manufaktura{{Citace periodika [100] => | příjmení = Augustinková [101] => | jméno = Lucie [102] => | titul = Johann Ernest Klapperoth a Šumperk [103] => | periodikum = Severní Morava. Vlastivědný sborník [104] => | datum vydání = 2019 [105] => | ročník = 63 [106] => | strany = 38–40 [107] => }} [108] => * [[Vlastivědné muzeum Šumperk]] - Hlavní třída 22 [109] => * [[Chráněná krajinná oblast Jeseníky|CHKO Jeseníky]] (začíná asi 3 km východně od města) [110] => * [[Šumperský dětský sbor]] [111] => * [[Divadlo Šumperk|Šumperské divadlo]] [112] => * [[Škoda Pars|Pars Nova]] – Lokomotivka [113] => * Meteorologický altánek ([[meteorologický sloup]]){{Citace monografie [114] => | příjmení = TYDLITÁT [115] => | jméno = René [116] => | příjmení2 = TREJBAL [117] => | jméno2 = Jan [118] => | titul = Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji [119] => | vydání = 1 [120] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [121] => | místo = Praha [122] => | rok vydání = 2019 [123] => | počet stran = 276 [124] => | strany = 134–135 [125] => | isbn = 978-80-87577-97-4 [126] => }} [127] => [128] => === Kulturní akce, instituce a zajímavosti === [129] => * Blues Alive (festival bluesové hudby – listopad) [130] => * Contemporary czech art (nezávislý výstavní prostor - listopad až březen) [131] => * Mezinárodní folklorní festival (festival folklórních tanců – srpen) [132] => * Slavnosti města Šumperka (historické slavnosti – červen) [133] => * Město čte knihu (literárně-filmový festival – listopad) [134] => * Brány památek dokořán (den otevřených dveří památek – duben) [135] => * Dny evropského dědictví (dny otevřených dveří památek – září) [136] => * [[Džemfest]] (hudební festival pro mladé – říjen) [137] => * Horování (festival horolezectví a extrémních sportů – listopad) [138] => * Klášterní hudební slavnosti (festival klasické hudby v klášterním kostele – červenec) [139] => * Klasika Viva (celoroční cyklus komorní klasické hudby) [140] => * Letní filmová klasika v Kině Oko (prázdninová přehlídka slavných filmů světové kinematografie – červenec a srpen) [141] => * Minifestival filmů (přehlídka filmů vždy jednoho slavného režiséra – září) [142] => * Divadlo Šumperk [143] => * [[Vlastivědné muzeum v Šumperku]] [144] => * Dům kultury Šumperk [145] => * Městská knihovna Šumperk [146] => * Kino Oko Šumperk [147] => * Středisko volného času a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Doris Šumperk [148] => * [https://sumperskymajales.cz/ Šumperský majáles] [149] => * [[Poesiomat (Šumperk)|Poesiomat]] – u městských hradeb [150] => [151] => Samospráva města od roku 2010 pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou [[moravská vlajka|moravskou vlajku]]. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153792499030661&id=224337820660 [152] => [153] => == Sport == [154] => * [[Draci Šumperk]], hokejový tým působící v [[2. česká hokejová liga|2. hokejové lize.]] [155] => * [[FK Šumperk]], fotbalový tým hrající Moravsko-slezskou divizi, skupina D [156] => * [[TJ Šumperk]], basketbalový tým [157] => * [[VTJ Dukla Šumperk]] [158] => * Cannibals baseball Šumperk, baseballový tým [159] => * [[Asper Šumperk]], [[Florbal|florbalový]] tým [160] => * [[Jesenická stovka]], běžecký závod na 104 km se startem a cílem v Šumperku [161] => * Šumperk Dietos - tým amerického fotbalu [162] => [163] => ==== Účastníci Olympijských her narozeni v Šumperku ==== [164] => [165] => * Jiří Dopita (nar. 1968), ZOH 1998, ZOH 2002 (hokej) [166] => * Jan Hudec (nar. 1981), ZOH 2010, ZOH 2014, ZOH 2019 (alpské lyžování) [167] => * Vítězslav Jureček (nar. 1960), ZOH 1984 (biatlon) [168] => * Jarmila Klimešová (nar. 1981), LOH 2004, LOH 2008, LOH 2012 (atletika - hod oštěpem) [169] => * Lenka Koloušková (nar. 1967), LOH 1988, LOH 1992 (střelba) [170] => * Martina Konopová (nar. 1986), ZOH 2010 (Freestyle lyžování) [171] => * Adam Kotzmann (nar. 1993), ZOH 2018 (alpské lyžování) [172] => * Radoslav Kováč (nar. 1979), LOH 2000 (fotbal) [173] => * Daniel Kunce (nar. 1971), ZOH 1998, ZOH 2002 (hokej) [174] => * Ludmila Švédová (1936 - 2018), LOH 1960 (umělecká gymnastika) [175] => * Aleš Valenta (nar. 1973), ZOH 1998, ZOH 2002, ZOH 2006 (Freestyle lyžování) ZOH 2002 (vlajkonoš na zahajovacím a závěrečném ceremoniálu) [176] => * Ivana Večeřová (nar. 1979), LOH 2004, LOH 2008 (basketbal) [177] => * Dušan Žáček (nar. 1961), LOH 1980 (basketbal){{Citace elektronické monografie [178] => | titul = Olympedia [179] => | url = https://www.olympedia.org/place_names/3367 [180] => | datum přístupu = 25.12.2021 [181] => }} [182] => [183] => == Doprava == [184] => [[Soubor:Sumperk letecky pohled.jpg|náhled|upright=1.5|Letecký pohled na centrum – v popředí kostel sv. Jana Křtitele, za ním radnice s věží]] [185] => Šumperkem prochází [[peáž silnic|peáž]] dvou silnic [[Silnice I. třídy|I. třídy]]: [[silnice I/11]] ([[Hradec Králové]] - [[Ostrava]]) a [[silnice I/44]] ([[Mohelnice]] - [[Jeseník]]). S ní se zde křižuje [[silnice II. třídy]] [[Silnice II/446|II/446]]. V šumperském [[železnice|železničním]] uzlu se setkávají celostátní tratě č. [[Železniční trať Olomouc–Šumperk|290]] (z [[Olomouc]]e), č. [[Železniční trať Zábřeh na Moravě – Šumperk|270]] (ze [[Zábřeh]]a) a č. [[Železniční trať Šumperk–Krnov|292]] (směr [[Hanušovice]] a [[Jeseník]]), a regionální [[Železnice Desná|trať 291]] ([[Železnice Desná]]). Trať ze Zábřeha je od roku [[2009]] elektrifikovaná a zajišťuje nejrychlejší napojení na [[třetí železniční koridor]] (13 km, 12 až 20 minut). Trať 291 je elektrifikovaná od roku 2015. [186] => [187] => === Městská hromadná doprava === [188] => Městskou hromadnou dopravu zajišťuje společnost [[Arriva Morava]]. Skládá se z pěti městských linek, které jezdí v tarifní zóně 1. Systém městské hromadné dopravy se skládá z autobusů. [189] => [190] => === Letecká doprava === [191] => Letiště Šumperk se nachází zhruba 5 km od centra města směrem k vodní nádrži Krásné. Letiště (ICAO: LKSU) je veřejné vnitrostátní letiště. Využívané je hlavně pro sportovní a rekreační účely. [192] => [193] => == Osobnosti == [194] => Viz [[Seznam osobností Šumperku]] [195] => [196] => == Partnerská města{{Citace elektronického periodika [197] => | titul = Partnerská města - Šumperk [198] => | periodikum = www.sumperk.cz [199] => | url = https://www.sumperk.cz/cs/zivot-ve-meste/o-sumperku/partnerska-mesta.html [200] => | datum přístupu = 2022-03-03 [201] => }} == [202] => * {{flagicon|Německo}} [[Bad Hersfeld]], [[Německo]] [203] => * {{flagicon|Nizozemsko}} [[Maarssen]], [[Nizozemsko]] [204] => * {{flagicon|Polsko}} [[Nysa]], [[Polsko]] [205] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Prievidza]], [[Slovensko]] [206] => * {{flagicon|Finsko}} [[Vaasa]], [[Finsko]] [207] => * {{flagicon|Rakousko}} [[Ebreichsdorf]], [[Rakousko]] [208] => * {{flagicon|Česko}} [[Mikulov]], [[Česko]] [209] => * {{flagicon|Bělorusko}} [[Polock]], [[Bělorusko]] (spolupráce platná do roku 2010) [210] => * {{flagicon|Itálie}} [[Sulmona]], [[Itálie]] [211] => [212] => == Fotogalerie == [213] => [214] => File:Šumperk_(19).jpg|Budova Městského divadla (bývalý Německý spolkový dům, 1901–1902 [215] => File:Šumperk_(12).jpg|Městská památková zóna Šumperk, západní část Náměstí Míru [216] => File:Šumperk_(18).jpg|Evangelický kostel na Náměstí Svobody [217] => File:Šumperk_(11).jpg|Kostelní náměstí [218] => File:Šumperk_(15).jpg|Vila Chiari (též vila Doris, 1899) [219] => File:Šumperk_(14).jpg|Sady 1. máje (bývalá zahrada vily Chiari) [220] => File:Šumperk_(17).jpg|Městský hřbitov, hrobky rodin Chiari a Seidl [221] => File:Šumperk_(16).jpg|Městský hřbitov, hrobky rodin Oberleithner a Schimke [222] => File:Šumperk_(7).jpg|Kavárna Svět (bývalé kino Saxinger, 1920–1921), Slovanská ulice [223] => File:Šumperk_(5).jpg| Městská památková zóna Šumperk, Geschaderův dům [224] => File:Šumperk_(6).jpg|Hřbitovní kostel sv. Barbory [225] => Soubor:Šumperk-kostel-svDucha2012b.jpg|Pravoslavný kostel sv. Ducha [226] => Soubor:Šumperk - Hlavní třída.jpg|Část hlavní třídy – tzv. Točák [227] => Soubor:Mährisch Schönberg - Hlavní třída.JPG|Část hlavní třídy [228] => Soubor:Šumperk železniční stanice.JPG|[[Šumperk (nádraží)|Vlakové nádraží]] [229] => Soubor:Šumperk,Obchodní Akademie.JPG|Obchodní Akademie [230] => Soubor:Šumperk,Městské muzeum.JPG|Městské muzeum [231] => [232] => [233] => == Odkazy == [234] => === Reference === [235] => [236] => [237] => === Související články === [238] => * [[Městská autobusová doprava v Olomouckém kraji|Městská autobusová doprava v Šumperku]] [239] => * [[Okresní soud v Šumperku]] [240] => * [[Římskokatolická farnost Šumperk]] [241] => * [[Šumperák]] [242] => * [[Geschaderův dům]] [243] => [244] => === Externí odkazy === [245] => * {{Wikislovník|heslo=Šumperk}} [246] => * {{commonscat}} [247] => * {{Oficiální stránky}} [248] => * {{RÚIAN}} [249] => * http://www.infosumperk.cz/ Stránky Informačního centra Šumperk [250] => * http://www.nordmaehren.com/Buecher/Buecher.html Starší německá literatura k dějinám města [251] => * http://www.arriva-morava.cz/res/data/016/001872.pdf Mapa MHD v Šumperku [252] => [253] => {{Okres Šumperk}} [254] => {{Autoritní data}} [255] => {{Portály|Geografie|Morava}} [256] => [257] => [[Kategorie:Šumperk| ]] [258] => [[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]] [259] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [260] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [261] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [262] => [[Kategorie:Sídla v Hanušovické vrchovině]] [263] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [264] => [[Kategorie:Obce v okrese Šumperk]] [265] => [[Kategorie:Města v okrese Šumperk]] [] => )
good wiki

Šumperk

Šumperk ( Mährisch Schönberg) je město na severu Moravy v Olomouckém kraji, 46 km severozápadně od Olomouce na řece Desná a na jihozápadním okraji Jeseníků. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Olomouc','Kostel Zvěstování Panny Marie (Šumperk)','Jeseník','Radnice v Šumperku','Olomoucký kraj','Železnice Desná','1281','Velké Losiny','rekatolizace','Šumperk (nádraží)','Damašek (tkanina)','Kryštof Alois Lautner'

1281

Jeseník

Olomouc

Rekatolizace