Array ( [0] => 15483118 [id] => 15483118 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ženeva [uri] => Ženeva [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = Genève [2] => | jméno = Ženeva [3] => | znak = Wappen Genf matt.svg [4] => | obrázek = Views of Geneva.jpg [5] => | popisek = [6] => | zeměpisná šířka = 46.200013 [7] => | zeměpisná délka = 6.149985 [8] => | kontinent = Evropa [9] => | stát = Švýcarsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Kanton (Švýcarsko)|Kanton]] [11] => | název vyššího celku = [[Ženeva (kanton)|Ženeva]] [12] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Ženeva |lat=46.200013 |long=6.149985 |float=center}} [13] => | administrativní dělení = [14] => | etnické složení = [15] => | náboženské složení = [16] => | nadmořská výška = 375 [17] => | psč = 1201–1209 Genève
1215 Genève ([[Letiště Ženeva|Aéroport]])
1227 Les Acacias [18] => | telefonní předvolba = [19] => | starosta = [20] => | web = http://www.geneve.ch [21] => | mapa = Karte Gemeinde Genève 2007.png [22] => }} [23] => '''Ženeva''' ({{Vjazyce2|fr|''Genève''}} [''ženév''], {{Vjazyce2|it|''Ginevra''}}, {{Vjazyce2|de|''Genf''}}, [[švýcarská němčina|švýcarskou němčinou]] {{cj|de|''Gämf/Gänf''}}, {{Vjazyce2|rm|''Genevra''}}, [[Franko-provensálština|franko-provensálsky]] ''Zeneva'') je [[Švýcarsko|švýcarské]] město a hlavní město [[Ženeva (kanton)|kantonu Ženeva]]. [24] => [25] => Město se nachází v jihozápadním cípu francouzsky mluvícího Švýcarska ([[Romandie]]) při ústí řeky [[Rhôna|Rhôny]] ze [[Ženevské jezero|Ženevského jezera]]. S počtem obyvatel 203 840 (ke konci roku 2022) je Ženeva po [[Curych]]u druhým největším městem Švýcarska.{{Citace elektronické monografie [26] => | titul = Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2022 [27] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/stand-entwicklung.assetdetail.26565262.html [28] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [29] => | datum_vydání = 2022-08-25 [30] => | datum_přístupu = 2023-10-12 [31] => | jazyk = německy [32] => }} 49,2 % obyvatel nemá švýcarské občanství, což Ženevu řadí spolu s [[Basilej]]í a [[Lausanne]] k švýcarským městům s velmi vysokým podílem cizinců. Samotný ženevský kanton má více než půl milionu obyvatel a metropolitní oblast Ženeva-Lausanne s 1,3 milionu obyvatel (2020) je rozšířenou aglomerací, která je nejvýznamnější ve francouzsky mluvícím Švýcarsku. V roce 1559 zde byla založena [[Ženevská univerzita|univerzita]]. [33] => [34] => Spolu s [[New York]]em je Ženeva sídlem většiny světových mezinárodních organizací, včetně [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERN]], [[Světová zdravotnická organizace|WHO]], [[Mezinárodní organizace práce|ILO]], [[Mezinárodní organizace pro migraci|IOM]], [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|ISO]], [[Mezinárodní elektrotechnická komise|IEC]], [[Mezinárodní telekomunikační unie|ITU]], [[Světová organizace duševního vlastnictví|WIPO]], [[Světová meteorologická organizace|WMO]], [[Světová organizace skautského hnutí|WOSM]], [[Světová obchodní organizace|WTO]] a [[Mezinárodní červený kříž|Mezinárodního červeného kříže]]. Spolu s Basilejí ([[Banka pro mezinárodní vypořádání]]), New Yorkem (sídlo [[Organizace spojených národů|OSN]]) a [[Štrasburk]]em ([[Rada Evropy]]) je Ženeva jedním z mála měst na světě, které slouží jako sídlo některé z mezinárodních organizací obecně považovaných za nejdůležitější, aniž by bylo hlavním městem některého státu. 175 států zde má navíc diplomatické zastoupení; některé z nich například udržují své diplomatické zastoupení ve Švýcarsku v Ženevě, nikoli ve spolkovém hlavním městě [[Bern]]u. [35] => [36] => Ženeva je po Curychu druhým největším finančním centrem ve Švýcarsku; hned za ní následuje [[Lugano]]. V žebříčku nejvýznamnějších finančních center světa z roku 2018 se Ženeva umístila na 26. místě.{{Citace elektronické monografie [37] => | příjmení1 = Yeandle [38] => | jméno1 = Mark [39] => | titul = The Global Financial Centres Index 23 [40] => | url = https://www.longfinance.net/media/documents/GFCI23.pdf [41] => | vydavatel = Longfinance.net [42] => | datum_vydání = březen 2018 [43] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [44] => | jazyk = anglicky [45] => }} [46] => [47] => Poradenská společnost v oblasti managementu Mercer zařadila Ženevu v roce 2019 vedle Curychu a Basileje mezi deset měst s nejvyšší kvalitou života na světě.{{Citace elektronické monografie [48] => | titul = Quality of Living City Ranking [49] => | url = https://mobilityexchange.mercer.com/insights/quality-of-living-rankings [50] => | vydavatel = Mercer [51] => | datum_vydání = 2019 [52] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [53] => | jazyk = anglicky [54] => }} Zároveň se řadí mezi města s nejvyššími životními náklady na světě.{{Citace elektronické monografie [55] => | titul = Mercer Cost of Living City Ranking 2023 [56] => | url = https://www.mercer.com/de-de/about/newsroom/mercer-cost-of-living-city-ranking-2023/ [57] => | vydavatel = Mercer [58] => | datum_vydání = 2023-07-25 [59] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [60] => | místo = Frankfurt [61] => | jazyk = anglicky [62] => }}{{Citace elektronické monografie [63] => | titul = Panorama - Zürich ist wieder die teuerste Stadt der Welt [64] => | url = https://www.srf.ch/news/panorama/panorama-zuerich-ist-wieder-die-teuerste-stadt-der-welt [65] => | vydavatel = [[SRG SSR]] [66] => | datum_vydání = 2015-03-03 [67] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [68] => | jazyk = německy [69] => }} V roce 2018 bylo 18,6 % obyvatel milionáři (počítáno v amerických dolarech). Ženeva je tak po [[Monako|Monaku]] městem s druhou nejvyšší hustotou milionářů na světě.{{Citace elektronické monografie [70] => | příjmení1 = Aitken [71] => | jméno1 = Roger [72] => | titul = Millionaire Density In Monaco Firms To '1 In 3' Topping Global Rankings, Hangzhou In Top 20 [73] => | url = https://www.forbes.com/sites/rogeraitken/2018/05/27/millionaire-density-in-monaco-firms-to-1-in-3-topping-global-rankings-hangzhou-in-top-20/?sh=f31646918170 [74] => | vydavatel = Forbes [75] => | datum_vydání = 2018-05-27 [76] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [77] => | jazyk = anglicky [78] => }} [79] => [80] => == Geografie == [81] => [[Soubor:Geneva canton satellite.jpg|náhled|Ženeva – satelitní pohled na jezero, město (uprostřed) a řeku Rhônu (vlevo)]] [82] => Ženeva leží v jihozápadním cípu Švýcarska, na hranici s [[Francie|Francií]], kde ze [[Ženevské jezero|Ženevského jezera]] vytéká řeka [[Rhôna]]. Druhou řekou ve městě je [[Arve]], slévající se s Rhône ještě ve městě, na místě znaném {{cj|fr|''Jonction''}}. V blízkosti města se na západě táhne pohoří [[Jura (pohoří)|Jura]], na jihu a na východě západní [[Alpy]]. Mont Salève na jihu města je považována za jeho místní horu, ale je již na francouzském území. Z města je za dobrého počasí vidět zasněžený [[Mont Blanc]], nejvyšší horu Alp (4808 m), vzdálenou asi 70 km na jihovýchod. [83] => [84] => Z celkové rozlohy města je 0,24 km², tedy 1,5 %, využíváno pro zemědělské účely a 0,5 km² (3,1 %), je zalesněno. Zbytek území, 14,63 km² tj. 91,8 %, je zastavěno (budovami nebo silnicemi), 0,49 km², tj. 3,1 %, tvoří řeky nebo jezera a 0,02 km², tj. 0,1 %, tvoří neproduktivní půda. [85] => [86] => Ze zastavěné plochy tvořily průmyslové budovy 3,4 %, obytné domy a budovy 46,2 % a dopravní infrastruktura 25,8 %, zatímco parky, zelené pásy a sportoviště 15,7 %. Ze zemědělské půdy se 0,3 % využívá k pěstování plodin. Z vodních ploch v obci tvoří 0,2 % jezera a 2,9 % řeky a potoky. [87] => [88] => === Místní části === [89] => Městská část se skládá ze čtyř místních částí (francouzsky {{cj|fr|''sections''}}) Cité, Plainpalais, Eaux-Vives a Petit-Saconnex. Poslední tři jmenované odpovídají obcím připojeným v roce 1930. Městské části se dále dělí na tzv. čtvrti ({{cj|fr|''Quartiers''}}): [90] => {| class="wikitable zebra" style="text-align:right" [91] => |- class="hintergrundfarbe5" [92] => ! Místní část !! Čtvrť !! Nr. !! BFS-Code !! Rozloha
(ha)[https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/grundlagen/agvch/quartiergrenzen-schweizer-staedte.assetdetail.4082002.html Hranice čtvrtí švýcarských měst (2017)]|| Počet obyvatel
(2015) !! Mapa [93] => |- [94] => | style="text-align:left" rowspan="4" | Cité [95] => | style="text-align:left" | Cité – Centre [96] => | 1 [97] => | 6621001 [98] => | 106 [99] => | 6720 [100] => | rowspan="17" | [[Soubor:Karte Quartiere Genf.png|500px|střed]] [101] => |- [102] => | style="text-align:left" | St-Gervais – Chantepoulet [103] => | 2 [104] => | 6621002 [105] => | 47 [106] => | 4474 [107] => |- [108] => | style="text-align:left" | Délices – Grottes – Montbrillant [109] => | 3 [110] => | 6621003 [111] => | 68 [112] => | 13 806 [113] => |- [114] => | style="text-align:left" | Pâquis [115] => | 4 [116] => | 6621004 [117] => | 42 [118] => | 10 650 [119] => |- [120] => | style="text-align:left" rowspan="4" | [[Plainpalais]] [121] => | style="text-align:left" | Champel [122] => | 11 [123] => | 6621011 [124] => | 180 [125] => | 17 968 [126] => |- [127] => | style="text-align:left" | La Cluse [128] => | 12 [129] => | 6621012 [130] => | 46 [131] => | 16 050 [132] => |- [133] => | style="text-align:left" | Jonction [134] => | 13 [135] => | 6621013 [136] => | 97 [137] => | 15 704 [138] => |- [139] => | style="text-align:left" | Bâtie – Acacias [140] => | 14 [141] => | 6621014 [142] => | 139 [143] => | 4835 [144] => |- [145] => | style="text-align:left" rowspan="2" | [[Eaux-Vives]] [146] => | style="text-align:left" | Eaux-Vives – Lac [147] => | 21 [148] => | 6621021 [149] => | 136 [150] => | 20 578 [151] => |- [152] => | style="text-align:left" | Florissant – Malagnou [153] => | 22 [154] => | 6621022 [155] => | 118 [156] => | 15 018 [157] => |- [158] => | style="text-align:left" rowspan="6" | [[Le Petit-Saconnex|Petit-Saconnex]] [159] => | style="text-align:left" | Sécheron [160] => | 31 [161] => | 6621031 [162] => | 74 [163] => | 6923 [164] => |- [165] => | style="text-align:left" | O.N.U. [166] => | 32 [167] => | 6621032 [168] => | 107 [169] => | 2088 [170] => |- [171] => | style="text-align:left" | Grand-Pré – Vermont [172] => | 33 [173] => | 6621033 [174] => | 62 [175] => | 10 617 [176] => |- [177] => | style="text-align:left" | Bouchet – Moillebeau [178] => | 34 [179] => | 6621034 [180] => | 161 [181] => | 15 303 [182] => |- [183] => | style="text-align:left" | Charmilles – Châtelaine [184] => | 35 [185] => | 6621035 [186] => | 115 [187] => | 23 537 [188] => |- [189] => | style="text-align:left" | St-Jean – Aire [190] => | 36 [191] => | 6621036 [192] => | 94 [193] => | 9529 [194] => |} [195] => [196] => {{Panorama|obrázek=Genf panorama.jpg|šířka=1500px|popisek=Ženeva (panorama z věže katedrály)}} [197] => [198] => == Historie == [199] => [[Soubor:De Merian Helvetiae, Rhaetiae et Valesiae 165.png|náhled|vpravo|Ženeva na vyobrazení z roku 1654]] [200] => Keltský název ''Genava'' označoval hlavní město kmene Allobrogů, které roku 121 př. n. l. dobyli Římané a stalo se jakýmsi předmostím v Zaalpské Gallii ({{cj|la|''Gallia transalpina''}}).{{Citace monografie [201] => | příjmení1 = Delamarre [202] => | jméno1 = Xavier [203] => | titul = Dictionnaire de la langue gauloise [204] => | vydavatel = Errance [205] => | místo = Paříž [206] => | rok = 2003 [207] => | strany = 176 [208] => | jazyk = francouzsky [209] => }} Protože Ženeva neleží u ústí řeky, ale u stoky, navrhovalo se jako alternativa odvození názvu od indoevropského ''*genu-'', ''*gneu-'' „koleno, roh, úhel“.{{Citace monografie [210] => | příjmení1 = Kristol [211] => | jméno1 = Andres [212] => | titul = Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen [213] => | místo = Frauenfeld/Lausanne [214] => | rok = 2005 [215] => | strany = 381 [216] => | isbn = 2-601-03336-3 [217] => | jazyk = německy [218] => }} [219] => [220] => V letech 52 a 58 př. n. l. zde pobýval [[Julius Caesar]]. První křesťanský kostel zde vznikl kolem roku 350, v letech 443–467 byla Ženeva sídelním městem burgundských králů a od přelomu 4. a 5. století do reformace roku 1536 zde bylo biskupské sídlo. V roce 563 zahynulo mnoho obyvatel při tzv. události ''Tauredunum'', vlně tsunami na Ženevském jezeře.{{Citace elektronické monografie [221] => | příjmení1 = Favrod [222] => | jméno1 = Justin [223] => | titul = Tauredunum [224] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/013170/2014-02-19/ [225] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [226] => | datum_vydání = 2014-02-19 [227] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [228] => | jazyk = německy [229] => }} [230] => [231] => Od 10. století nechával ženevský biskup razit vlastní stříbrné mince. Na začátku 11. století se Ženeva stala spolu s [[Burgundsko|Burgundskem]] částí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], a to jako biskupství. Roku 1124 získal ženevský biskup smlouvou s místním hrabětem vládu nad městem.{{Citace monografie [232] => | příjmení1 = Kaminski [233] => | jméno1 = Andrzei Henrik [234] => | titul = Der Niedergang der städtischen Hoheitsrechte des Bischofs von Genf [235] => | vydavatel = Imprimerie Franco-Suisse [236] => | místo = Ambilly [237] => | rok = 1947 [238] => | strany = 17 [239] => | jazyk = německy [240] => }} V roce 1162 udělil [[Fridrich I. Barbarossa]] biskupství nezávislost a císařskou bezprostřednost. [241] => [242] => Od poloviny 13. století se zde konaly významné trhy a měšťané se snažili získat lepší postavení vůči biskupovi. Roku 1309 biskup přiznal městu právo volit si radní (syndiky). V roce 1467 udělilo Savojsko Ženevským svobodu obchodu na svém území. 7. května 1493 shromáždil biskup Antoine Champion v kostele Saint-Pierre asi 500 kněží a odsoudil neřestný způsob života duchovenstva: [243] => [244] => {{citát|Lidé zasvěcení službě Bohu se musí vyznačovat čistým životem, ale naši kněží se nyní oddali všem neřestem a vedou hříšnější život než ostatní stádo. Někteří nosí rozevlátý oděv, jiní si nasazují válečnické přilby, oblékají červené sutany nebo kyrysy, navštěvují trhy, navštěvují krčmy a nevěstince, chovají se jako komedianti nebo potulní herci, skládají falešné přísahy, půjčují na pěšáky a hanebně prodávají odpustky křivopřísežníkům a vrahům.{{Citace monografie [245] => | příjmení1 = Champion [246] => | jméno1 = Antoine [247] => | titul = Von Hugenotten und Mammelucken [248] => | vydavatel = Merle d’Aubigné [249] => | rok = 1493 [250] => }}}} [251] => [252] => Mezitím roku 1477 uzavřel ženevský biskup smlouvu o sdružení se švýcarskými městy [[Bern]]em a [[Fribourg]]em; roku 1526 uzavřeli podobnou smlouvu sami měšťané, kteří se tak podle vzoru italských měst vymanili z moci biskupů. Ženeva se tak připojila ke konfederaci měst spolu s Bernem a Fribourgem. Současně se prostřednictvím německých kupců do města šířily myšlenky německé [[reformace]] a roku 1536 byly ve městě zakázány katolické bohoslužby. Po přesvědčivých kázáních [[Guillaume Farel|Guillauma Farela]]{{Citace elektronické monografie [253] => | příjmení1 = Higman [254] => | jméno1 = Francis [255] => | titul = Farel, Guillaume [256] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/011113/2006-03-27/ [257] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [258] => | datum_vydání = 2006-03-27 [259] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [260] => | jazyk = německy [261] => }} byla v roce 1536 zavedena reformace a vyhlášena nezávislá Ženevská republika. Fribourg proto zrušil spojenectví se Ženevou, načež se město několikrát marně pokusilo o přijetí do Švýcarské konfederace jako spřátelené město.{{Citace elektronické monografie [262] => | příjmení1 = Piguet [263] => | jméno1 = Martine [264] => | příjmení2 = Terrier [265] => | jméno2 = Jean [266] => | příjmení3 = Bonnet [267] => | jméno3 = Charles [268] => | příjmení4 = Mottu-Weber [269] => | jméno4 = Liliane [270] => | příjmení5 = Herrmann [271] => | jméno5 = Irène [272] => | titul = Genève (commune) [273] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/002903/2018-02-07/ [274] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [275] => | datum_vydání = 2018-02-07 [276] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [277] => | jazyk = francouzsky [278] => }} [279] => [[Soubor:ETH-BIB-Genf = Genève-LBS H1-026493.tif|náhled|vlevo|Letecký pohled z roku 1966]] [280] => Téhož roku přišel do města francouzský reformátor [[Jan Kalvín]] (''Jean Calvin''), který si zde získal neobyčejnou autoritu a zavedl přísný, téměř [[teokracie|teokratický]] režim. Roku 1541 napsal pro Ženevu novou ústavu, kde vedle obecného shromáždění měšťanů vládl volený sbor dvou set, rada šedesáti a v náboženských záležitostech konzistoř, vedená Kalvínem. Roku 1553 dal Kalvín v Ženevě upálit španělského teologa, humanistu, lékaře [[Michael Servetus|Michaela Serveta]], podporujícího reformaci, který ale popíral Boží Trojici a kritizoval Kalvína. Roku 1559 založil Akademii pro vzdělávání kazatelů a v následujících letech se Ženeva stala útočištěm náboženských exulantů, podnikavých měšťanů z Francie, Itálie i Německa.{{Citace elektronické monografie [281] => | příjmení1 = Straumann [282] => | jméno1 = Tobias [283] => | titul = Genfer Bankiers, hochqualifizierte Glaubensflüchtlinge und Seidenhändler: Wie sich die Reformation auf die Schweizer Wirtschaft auswirkte [284] => | url = https://www.nzz.ch/wirtschaft/reformation-zeit-der-wirtschaftlichen-aufbrueche-ld.1289019 [285] => | vydavatel = [[Neue Zürcher Zeitung]] [286] => | datum_vydání = 2017-04-27 [287] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [288] => | jazyk = německy [289] => }}{{Citace elektronické monografie [290] => | příjmení1 = Büchi [291] => | jméno1 = Christophe [292] => | titul = Genf – ein Kanton ohne Konfession [293] => | url = https://www.nzz.ch/schweiz/genf-kanton-ohne-konfession-ld.1456698 [294] => | vydavatel = [[Neue Zürcher Zeitung]] [295] => | datum_vydání = 2019-02-02 [296] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [297] => | jazyk = německy [298] => }} Tím se město nejen rozrostlo, ale také zbohatlo a začalo hrát stále významnější roli. Do konce 19. století bylo nejlidnatějším švýcarským městem. [299] => [300] => V průběhu 18. století narůstaly spory mezi bohatými měšťany a ostatními občany bez politických práv. Povstání roku 1707, které vedl právník Pierre Fatio, bylo s pomocí ostatních švýcarských měst potlačeno a Fatio zastřelen. Při další vzpouře roku 1737 bylo 11 mrtvých. Roku 1762 dala městská rada spálit spisy ženevského rodáka [[Jean-Jacques Rousseau|Jeana-Jacqua Rousseaua]] a roku 1781 proti dalšímu povstání povolala na pomoc francouzského krále [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI]]. Po dobytí města emigrovalo přes tisíc občanů hlavně do [[Paříž]]e. Nicméně roku 1793 „starý režim“ definitivně padl a roku 1794 byla přijata nová ústava. Už v této době bylo hlavním odvětvím v Ženevě hodinářství a zlatnictví, na druhém místě textilní průmysl. [301] => [302] => V letech 1798–1814 patřila Ženeva k Francii a po porážce [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] byl roku 1815 založen švýcarský kanton Ženeva spojením města Ženevy, jeho poddanských území a k němu [[Vídeňský kongres|Vídeňským kongresem]] přiřčených bývalých francouzských a savojských území, mezi nimi i město [[Carouge]]. Ale i nadále se držela vláda aristokracie, až do roku 1847, kdy Ženeva dostala novou kantonální ústavu, a roku 1848 schválila spolkovou ústavu Švýcarska jako jeden z liberálních kantonů. Roku 1839 zde polský exulant [[Antoni Norbert Patek]] založil první hodinářskou továrnu, spolu s Františkem Čapkem, narozeným v Jaroměři (dnes firma [[Patek Philippe]]) a i jinak se město rychle industrializovalo. Ve druhé polovině 19. století byly za vlády starosty [[James Fazy|Jamese Fazyho]] zbořeny městské hradby a město se značně rozšířilo, nicméně v téže době je počtem obyvatel předstihl [[Curych]]. Historické město si sice zachovalo svůj půdorys a strmé, úzké uličky, téměř všechny budovy však byly od té doby důkladně přestavěny. [303] => [[Soubor:Brunswick Monument in Geneva.jpg|náhled|vpravo|Památník Monument Brunswick]] [304] => Roku 1863 zde místní rodák [[Henri Dunant]] založil [[Mezinárodní výbor Červeného kříže]], nejstarší mezinárodní humanitární organizaci, a byl za to roku 1901 vyznamenán [[Nobelova cena míru|Nobelovou cenou míru]]. Mezinárodní Červený kříž dostal Nobelovu cenu míru celkem třikrát. [305] => [306] => [[Karel II. Brunšvický]] odkázal městu v roce 1873 jmění ve výši 1 miliardy franků, z nichž 2 miliony vynaložilo na stavbu památníku {{cj|fr|''Monument Brunswick''}}.{{Citace monografie [307] => | příjmení1 = Hohmann [308] => | jméno1 = Katharina [309] => | příjmení2 = Tièche [310] => | jméno2 = Ambroise [311] => | příjmení3 = von Klinggräff [312] => | jméno3 = Fritz [313] => | titul = 111 lieux à Genève à ne pas manquer [314] => | url = https://archive.org/details/111lieuxgenvenep0000unse [315] => | vydavatel = Emos Verlag [316] => | místo = Kolín nad Rýnem [317] => | rok = 2020 [318] => | strany = [https://archive.org/details/111lieuxgenvenep0000unse/page/46 46], 74, 122, 170, 174, 218 [319] => | isbn = 978-3-7408-0868-6 [320] => | jazyk = francouzsky [321] => }} Z velké části zbylého dědictví bylo v letech 1873–1879 postaveno Grand Théâtre de Genève, největší divadlo ve Švýcarsku té doby, které navrhl [[Gottfried Semper]], s 1450 místy.{{Citace monografie [322] => | příjmení1 = Schütt [323] => | jméno1 = Christian [324] => | titul = Chronik der Schweiz [325] => | vydavatel = Chronik Verlag/Ex Libris Verlag [326] => | místo = Dortmund/Curych [327] => | rok = 1987 [328] => | strany = 381, 428, 446, 464, 503 f., 513, 523 [329] => | isbn = 3-611-00031-0 [330] => | jazyk = německy [331] => }} V roce 1873 byla založena [[Ženevská univerzita]], ale také Antiautoritářská internacionála. Kvůli ní sem odcestoval [[Michail Bakunin]]. Tento ruský šlechtic a revolucionář Ženevu dobře znal, neboť zde v roce 1867 založil Mezinárodní mírovou ligu. V reakci na potřebu dekorativního umění v průmyslu luxusního zboží bylo od roku 1885 v hodinářské škole Musée des Arts décoratifs. Anarchista [[Luigi Lucheni]] v září 1898 ubodal v Ženevě [[Alžběta Bavorská|Alžbětu Bavorskou]]. V roce 1895 přijel do Ženevy [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimir Iljič Uljanov]], známý jako Lenin, na jednání s [[Georgij Plechanov|Georgijem Plechanovem]]. [332] => [333] => V letech 1920–1946 byla Ženeva sídlem [[Společnost národů|Společnosti národů]], k níž Švýcarsko přistoupilo po referendu z 19. května 1920. Úvodní projev na ustavujícím shromáždění přednesl spolkový prezident [[Giuseppe Motta]]. Společnost národů se přestěhovala do Paláce Wilson. Od 4. do 23. května 1927 se v Ženevě konala první světová hospodářská konference. V březnu 1930 založil Libanonec Chakíb Arslan v Ženevě noviny La Nation arabe. 16. – 25. srpna 1939 se v Ženevě konal 21. [[Mezinárodní sionistický kongres]].{{Citace monografie [334] => | příjmení1 = Kiejman [335] => | jméno1 = Claude-Catherine [336] => | titul = Golda Meir: Une vie pour Israël [337] => | vydavatel = Éditions Tallandier [338] => | místo = Paříž [339] => | rok = 2015 [340] => | strany = 111 [341] => | jazyk = francouzsky [342] => }} Ženeva se stala sídlem židovské organizace [[World ORT]]. [343] => [344] => V roce 1931 byly bývalé obce Eaux-Vives, Le Petit-Saconnex a Plainpalais sloučeny s městem Ženeva. Dne 9. listopadu 1932 došlo k masakru, takzvané „krvavé noci v Ženevě“, kdy vojáci zastřelili 13 antifašistických demonstrantů a 60 jich vážně zranili. Ve volbách do kantonálního parlamentu v listopadu 1933 dosáhla krajní pravice 9% podílu hlasů. [345] => [346] => Po roce 1946 bylo v okolí města vybudováno vědeckovýzkumné mezinárodní středisko [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|Evropské organizace pro jaderný výzkum]] (CERN), které je neustále modernizováno a rozšiřováno. [347] => [348] => Ženeva je jedním z jedenácti švýcarských měst a jedním z více než stovky evropských měst, kterým Federace protestantských církví v Evropě v roce 2015 udělila čestný titul „Evropské město reformace“.{{Citace periodika [349] => | příjmení1 = Hehli [350] => | jméno1 = Simon [351] => | titul = Tour de Suisse der Reformation [352] => | periodikum = [[Neue Zürcher Zeitung]] [353] => | ročník = 2016 [354] => | číslo = 11 [355] => | datum = 2016-11-04 [356] => | strany = 15 [357] => | jazyk = německy [358] => }} [359] => [360] => == Obyvatelstvo == [361] => Ženeva byla až do roku 1870 nejlidnatějším městem Švýcarska. Později toto místo převzalo město Curych, i když mezi lety 1910 a 1995 byla co do počtu obyvatel větší také Basilej. K 31. prosinci 2022 měla Ženeva 203 840 obyvatel. Ženevská aglomerace je každých deset let při sčítání lidu nově definována a v roce 2007 zahrnovala 471 314 obyvatel, respektive 780 000 obyvatel v celém regionu, i s přilehlými oblastmi ve Francii. Podíl cizinců (obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil k 31. prosinci 2022 49,2 % (100 291 obyvatel), což se vysvětluje zejména množstvím mezinárodních organizací ve městě a jeho blízkostí k francouzským hranicím (kanton Ženeva je téměř celý obklopen Francií). Rozloha katastru Ženevy je 15,89 km², což znamená statistickou hustotu obyvatelstva přes 12 800 obyvatel na km² (k 31. prosinci 2022). Rozšířená metropolitní oblast, metropolitní region Ženeva-Lausanne, má přibližně 1,3 milionu obyvatel. [362] => {| class="wikitable" [363] => |- [364] => ! colspan="22"| Vývoj počtu obyvatel [365] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [366] => | align=left | '''Rok''' || 1580|| 1650|| 1690|| 1710|| 1798|| 1814|| 1834|| 1850|| 1870|| 1888|| 1900|| 1910|| 1930|| 1950|| 2000|| 2010|| 2014|| 2017 [367] => |- align=center1 [368] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || 17 330|| 12 250|| 16 220|| 20 000|| 24 331|| 21 812|| 27 177|| 37 724|| 60 004|| 75 709|| 97 359|| 115 243|| 124 121|| 145 475|| 177 964|| 187 470|| 194 565 || 201 813 [369] => |} [370] => [371] => == Politika == [372] => === Legislativa === [373] => Zákonodárnou moc vykonává obecní rada ({{cj|fr|''Conseil municipal''}}). Má 80 křesel a je volena přímo občany každých pět let poměrným zastoupením se sedmiprocentní hranicí pro vstup do zastupitelstva. Obecní rada určuje rozpočet města a hlasuje o návrzích městské rady ({{cj|fr|''Conseil administratif''}}). Kromě toho může sama iniciovat návrhy. [374] => [375] => === Exekutiva === [376] => Městská rada ({{cj|fr|''Conseil administratif''}}) se skládá z pěti rovnoprávných členů, kteří jsou voleni občany každé čtyři roky ve většinových volbách. Funkce starosty se mezi členy městské rady každoročně střídá. [377] => [378] => === Volební práva === [379] => Volební právo mají všichni švýcarští občané s bydlištěm v Ženevě a cizinci (obyvatelé bez švýcarského občanství), kteří ve Švýcarsku pobývají nejméně osm let. Toto nařízení platí od roku 2005, kdy byla přijata příslušná kantonální lidová iniciativa. Právo kandidovat ve volbách je stále vyhrazeno pouze švýcarským občanům. [380] => [381] => S podpisy pěti procent oprávněných voličů lze prosadit rozhodnutí obecního zastupitelstva (referendum) nebo podat vlastní návrh (lidová iniciativa). [382] => [383] => == Ekonomika == [384] => [[Soubor:Geneva un.jpg|náhled|vpravo|Sídlo OSN v Ženevě]] [385] => [[Soubor:Rolex Geneva 14.jpg|náhled|vpravo|Sídlo firmy Rolex]] [386] => Městská republika Ženeva razila vlastní mince až do roku 1850 (dle Spolkového zákona o spolkovém mincovnictví). Po určitou dobu se, jak bylo ve Francii dlouho zvykem, dělily na soly, poté se začaly razit franky. [387] => [388] => Ženeva je významné bankovní a obchodní centrum, světové středisko hodinářského průmyslu, má řadu průmyslových firem, a je oblíbeným kongresovým místem. V blízkosti letiště je velké kongresové a výstavní centrum Palexpo, kde se konají i pravidelné ženevské autosalony. Pro mimořádnou polohu na břehu jezera a mezi horami je vyhledávaným cílem turistů. [389] => [390] => Město je sídlem výrobců luxusních hodinek, jako jsou [[Rolex]] (celosvětová centrála), [[Omega (společnost)|Omega]], [[Patek Philippe]], [[Vacheron Constantin]], [[Frédérique Constant]] nebo [[Baume & Mercier]], a je tak jedním z nejvýznamnějších hodinářských měst na světě. Známé jsou kvalitní prvky zavedené místními řemeslníky, jako je ženevská pečeť ({{cj|fr|''Poinçon de Genève''}}) a ženevské pruhy ({{cj|fr|''Côtes de Genève''}}, {{cj|fr|''Filets''}}).{{Citace elektronické monografie [391] => | titul = Genf [392] => | url = https://watch-wiki.org/index.php?title=Genf [393] => | vydavatel = Watch-Wiki [394] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [395] => | jazyk = německy [396] => }} Kromě toho má v Ženevě své (světové či evropské) sídlo řada nadnárodních společností, například [[Procter & Gamble]] a [[Polo Ralph Lauren]]. Pro 30 mezinárodních organizací se sídlem v Ženevě a 172 akreditovaných misí pracuje přímo více než 28 000 lidí; jejich podíl na ekonomickém výkonu kantonu činí 9,2 %.{{Citace elektronické monografie [397] => | příjmení1 = Häfliger [398] => | jméno1 = Markus [399] => | titul = Über 300 Millionen Franken für Genfer Uno-Palast [400] => | url = https://www.nzz.ch/schweiz/ueber-300-millionen-franken-fuer-genfer-uno-palast-ld.800108 [401] => | vydavatel = [[Neue Zürcher Zeitung]] [402] => | datum_vydání = 2013-06-27 [403] => | datum_přístupu = 2023-09-06 [404] => | místo = Bern [405] => | jazyk = německy [406] => }} [407] => [408] => V Ženevě sídlí řada mezinárodních organizací, mezi nimi [409] => * část [[Organizace spojených národů]] (OSN - ONU/UNO); v letech 1920–1946 zde sídlila její předchůdkyně, [[Společnost národů]], [410] => * [[Světová zdravotnická organizace]] (WHO/OMS), [411] => * [[Mezinárodní telekomunikační unie]] (ITU/UIT), [412] => * [[Mezinárodní organizace pro normalizaci]] (ISO), [413] => * [[Mezinárodní organizace práce]] (ILO/OIT), [414] => * [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky]] (UNHCR), [415] => * [[Světová organizace duševního vlastnictví]] (WIPO), [416] => * [[Konference OSN o obchodu a rozvoji]] (UNCTAD), [417] => * [[Ekonomická a sociální rada OSN]], [418] => * [[Světová meteorologická organizace]] (WMO). [419] => Vzhledem k tomu zde má mnoho zemí (včetně České republiky) stálá diplomatická zastoupení nebo mise. [420] => [421] => Dále zde sídlí: [422] => * Světové ústředí [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]] ({{cj|fr|''Croix rouge''}}), [423] => * [[Meziparlamentní unie]] (IPU/UIP) [424] => * [[Světová rada církví]]. [425] => [426] => Nedaleko Ženevy na francouzské hranici sídlí také [427] => * [[Evropská organizace pro jaderný výzkum]] (CERN) s největším [[Urychlovač částic|urychlovačem částic]] na světě. [428] => [429] => == Doprava == [430] => [[Soubor:Gare de Cornavin, entrée principale.jpg|náhled|vpravo|Železniční stanice Genève-Cornavin]] [431] => V Ženevě je tramvajová, trolejbusová i autobusová veřejná doprava, kterou provozuje podnik Transports publics genevois (TPG). Obsahuje tramvajovou dopravu se čtyřmi linkami a ženevské trolejbusy se šesti linkami. Kromě toho je Ženeva spojena s mnoha městy na břehu jezera osobními loděmi na Ženevském jezeře, a to i na přeshraničních linkách do Francie. [432] => [433] => Díky hlavní železniční stanici Genève (známé také jako Genève-Cornavin) je Ženeva dobře zapojena do evropské železniční sítě. Ženeva je dále napojena na francouzskou vysokorychlostní síť [[TGV]] s přímým spojením do Paříže. Z konečné stanice Gare des Eaux-Vives bylo také vybudováno železniční spojení do Annemasse. Nová železniční trať Genève–Annemasse (CEVA), budovaná od roku 1995, propojuje od 15. prosince 2019 švýcarskou a francouzskou síť. Do roku 2012 byla v Ženevě nakládací stanice pro autovlaky, od roku 2016 se zde přeprava automobilů na vlacích již neuskutečňuje. [434] => [435] => Druhé největší letiště ve Švýcarsku, [[Letiště Ženeva|Aéroport International de Genève]], se nachází na ženevském předměstí Cointrin. [436] => [437] => Ženeva leží na švýcarské [[Dálnice A1 (Švýcarsko)|dálnici A1]] a francouzských dálnicích A 40 a A 41. [438] => [439] => == Sport == [440] => Město Ženeva se proslavilo v národním i mezinárodním měřítku, mimo jiné díky fotbalovému klubu [[Servette FC|Servette FC Genève]], který získal 17krát titul švýcarského mistra, a hokejovému týmu [[HC Servette Ženeva|Genève-Servette HC]]. Významnou místní událostí je každoroční Ženevský maraton. [441] => [442] => Ve městě se konalo mnoho sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější akce, které se zde konaly patří: [443] => [444] => * [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2008]] [445] => * [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1961]] [446] => [447] => Ženeva je také místem startu a cíle jachtařské regaty Bol d'Or a veslařského závodu Tour du Léman, které se konají na Ženevském jezeře. [448] => [449] => == Pamětihodnosti == [450] => [[Soubor:JetD'Eau Geneva.jpg|náhled|vpravo|Jet d'Eau]] [451] => [[Soubor:Façade de la cathédrale Saint-Pierre de Genève.jpg|náhled|upright=1.0|Katedrála svatého Petra]] [452] => [[Soubor:Catedral - interior (2640149566).jpg |náhled|upright=1.0|Katedrála, interiér ]] [453] => [[Soubor:Genève Basilica Notre-Dame 4.JPG |náhled|upright=1.0| Bazilika Notre Dame]] [454] => * [[Ženevské jezero]] ({{cj|fr|''Lac Léman''}}) o ploše 582 km², které podstatně patří k obrazu města, se 140 m vysokým vodotryskem ({{cj|fr|''Jet d'Eau''}}), s promenádami a parky kolem jezera. Téměř 20 % plochy města pokrývá zeleň, zejména kolem jezera a v diplomatické čtvrti na západě. [455] => * Historické centrum města vzniklo na malém pahorku na levém břehu Rhôny, na jehož vrcholku dnes stojí [456] => ** [[Katedrála svatého Petra (Ženeva)|Katedrála svatého Petra]] (''Münster''), trojlodní románsko-gotická stavba z 1. třetiny 13. století (dokončena r. 1232) stojí na místě tří starších kostelů ze 6. – 11. století. Pozůstatky starších staveb (baptisterium, 3 chrámy) jsou přístupné v podzemí v rozsáhlém archeologickém muzeu. Nad příčnou lodí byly vystavěny dvě věže s ochozem, dosud přístupné. Katedrála byla několikrát zpustošena, v letech 1400–1405 byla na jižní straně přistavěna samostatná gotická kaple Makabejských a nad křížením štíhlá střední věž. Při obrazoboreckém útoku reformátorů byly roku 1535 zničeny všechny oltáře i sochy a chrám proměněn na reformovaný. V letech 1536–1559 zde pravidelně kázal Jan Kalvín, v letech 1752–1756 byl přistavěn klasicistní sloupový portikus. V letech 1794–1798 zde sídlil revoluční tribunál. Na věžích je celkem 9 zvonů, největší {{cj|fr|''La Clémence''}} z roku 1407 váží 6,2 tuny, a od roku 1749 je zde i zvonkohra. [457] => ** V sousedství katedrály je {{cj|fr|''Maison Mallet''}} (bývalý biskupský palác) s mezinárodním muzeem reformace. [458] => ** Gotický kostel sv. Marie Magdalény ({{cj|fr|''Église Sainte Madelaine''}}) jižně pod katedrálou, stojí na předrománských základech ze 6. století [459] => ** Gotický kostel svatého Germana ({{cj|fr|''Église Saint-Germain''}}) jihovýchodně pod katedrálou, stojí na románských základech [460] => ** Radnice s věží z 15. století, s arkádovým traktem a nádvořím ze 16. století [461] => ** Maison Favel - nejstarší měšťanský dům, vedle radnice [462] => ** Gotická Městská zbrojnice [463] => ** Městská brána na náměstí Molard. [464] => ** Rodný domek [[Jean-Jacques Rousseau|Jeana-Jacquesa Rousseaua]] a jeho pomník, [465] => ** Zeď reformátorů z roku 1909 na zbytcích hradeb se sochami G. Farela, J. Kalvína, T. de Bezy a J. Knoxe v nadživotní velikosti. [466] => ** Stará budova univerzity s reformačním sálem, v němž [[6. červenec|6. července]] 1915 přednesl památný projev [[Tomáš Garrigue Masaryk]] (''...budeme se bránit třeba i železem''). [467] => ** Jezdecká bronzová socha generála Guillaume-Henri Dufoura [468] => [469] => Na západní straně města na pravém břehu Rhôny je zahradní město [470] => * Palác národů, sídlo OSN a bývalé Společnosti národů [471] => * Za hlavním nádražím směrem k Paláci národů ulice ''Rue T. G. Masaryk''. [472] => * Botanická zahrada ({{cj|fr|''Jardin botanique''}}), Rue de Lausanne 1 [473] => * Hotel Richmond na nábřeží; zde v roce 1915 pobýval v exilu T. G. Masaryk [474] => * [[Beau-Rivage (hotel)|Hotel Beau-Rivage]] na nábřeží, kde mj. bydlela rakouská císařovna [[Alžběta Bavorská]] („Sisi“), která zde byla roku 1898 zavražděna, před hotelem v parku je její bronzová socha z roku 1998 [475] => * Věžový [[Pomník Karla II. Brunšvického (Ženeva)|Pomník knížete Karla II. Brunšvického]] (Monument Brunswick) a jeho bronzová jezdecká socha, nacházející se ve druhém parku východně od hotelu [476] => [477] => == Muzea == [478] => Ve městě je řada muzeí: [479] => * ''Musée de l´Arianne'', Av. de la Paix 10 (sklo a keramika) [480] => * ''Musée d´Art et d´Histoire'', R. Charles-Galland 2 (malby, sochy, umělecké předměty) [481] => * ''Musée Barbier-Mueller'', R. Jean-Calvin 10 (antické umění, primitivové) [482] => * MAMCO, R. des Viuex-Grenadiers 10 (moderní umění) [483] => * Přírodovědné muzeum, R. de Malagnou 1 [484] => * Etnografické muzeum, Bd. Carl-Vogt 65 [485] => * Muzeum Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Av. de la Paix 17 [486] => * Muzeum dějin věd, R. de Lausanne 128 [487] => * ''Patek Philippe museum'', R. des Vieux Grenadiers 7 (hodinky a hodinářství). [488] => [489] => == Partnerská města == [490] => * {{flagicon|ALG}} [[Alžír]], [[Alžírsko]] [491] => * {{flagicon|ARG}} [[Buenos Aires]], [[Argentina]] (od roku 1991) [492] => * {{flagicon|FRA}} [[Paříž]], [[Francie]] (od roku 2002) [493] => [494] => == Odkazy == [495] => === Reference === [496] => {{Překlad|fr|Genève|31498905|de|Genf|236652861}} [497] => [498] => [499] => === Externí odkazy === [500] => * {{Wikislovník|heslo=Ženeva}} [501] => * {{Commonscat}} [502] => * [http://www.ge.ch www.ge.ch] - stránky státu Ženeva, ''Site officiel de l'Etat de Genève'' [503] => * [http://www.geneva.ch www.geneva.ch] - další informace, kultura, ekonomika [504] => * [http://www.geneve-tourisme.ch www.geneve-tourisme.ch] - další informace ''(Genève Tourisme)'' [505] => [506] => {{Kanton Ženeva}} [507] => {{Švýcarsko}} [508] => {{Města ve Švýcarsku}} [509] => {{Autoritní data}} [510] => {{Portály|Švýcarsko}} [511] => [512] => [[Kategorie:Ženeva| ]] [513] => [[Kategorie:Města ve Švýcarsku]] [514] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [515] => [[Kategorie:Obce v kantonu Ženeva]] [] => )
good wiki

Ženeva

Ženeva ( [ženév], švýcarskou němčinou, franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva. Město se nachází v jihozápadním cípu francouzsky mluvícího Švýcarska (Romandie) při ústí řeky Rhôny ze Ženevského jezera.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Karte Quartiere Genf.png','Le Petit-Saconnex','Plainpalais','Ženevské jezero','Organizace spojených národů','Evropská organizace pro jaderný výzkum','Mezinárodní telekomunikační unie','Letiště Ženeva','Bern','Jean-Jacques Rousseau','Alžběta Bavorská','Rhôna'

Bern

Rhôna